Role MHMP na poli podpory čisté mobility Podpora programů šetrné dopravy ve městech Ing. Vladimír Schmalz Zastupitel Předseda výboru pro územní rozvoj
Programy šetrné dopravy ve městech podporující čistou mobilitu Moderní carsharing Moderní bikesharing Green routing Čistá mobilita ve městech podporuje rozvoj alternativních pohonů v dopravě včetně rozvoje relevantních technologií. Je definována jako technologicky neutrální, tedy nepreferující žádné ze stávajících či budoucích technologických řešení.
Společné cíle programů šetrné dopravy Téměř všechna velká evropská města se dnes potýkají s problematickou dopravní situací. Masivní rozmach automobilismu v posledních letech s sebou přinesl mnoho negativních vlivů, a to především do center měst, jde o: -přetížení komunikací a vznik kongescí -zvýšený výskyt lokálních emisí -překračování hlukových limitů Hlavní město Praha dnes stojí před rozhodnutími, které budou mít pozitivní vliv na kvalitu života obyvatel, a to především v historické části města.
Moderní eko- carsharing Moderní carsharing je způsob pronajímání automobilů, kdy si klienti půjčují vůz na krátký časový úsek, často jde o pouhé hodiny či dokonce minuty, je vhodným doplňkem veřejné dopravy ve městech. Carsharing formou poskytování služeb prostřednictvím komerčního provozovatele (carsharing jako služba, resp. půjčovna eko vozidel) Moderní eko-carsharing Nabízí se výhodnost spojení carsharingu s čistou mobilitou (úspora paliv, vyšší účinnost využití paliva, nižší zatížení emisemi). Budování tohoto systému dlouhodobě sleduje záměry Evropské unie na snižování emisí, naposledy představené v roce 2011 v dokumentu Bílá kniha - plán jednotného evropského dopravního prostoru
Role města v podpoře moderního carsharingu Poskytovatel prostor (dl.d. pronájem) pro carsharingová centra Budovatel nové infrastruktury parkovacích míst Zajišťovatel stávajících parkovacích míst s přednostním právem pro parkování zdarma Tvořitel cílených restrikcí/úlev, dopravních politik Poskytovatel součinnosti s veřejnou městskou i dálkovou dopravou (ve spolupráci s DPP, ČSA, ČD, atp.) využití výhod carsharingu do PID, možnosti využití Open Card jako nástroje placení Poskytovatel územních rozhodnutí, stavebních povolení pro jednotlivé dobíjecí/plnicí body, efektivní logistika
Doporučení pro zavedení carsharingu na základě best practices (Paříž, Amsterodam, Brusel, atp.) 1) Dlouhodobá politická záštita a podpora města (velmi podstatná část projektu a dlouhodobé politiky města) 2) Využívání autom. ICT technologií pro zapůjčení a vrácení 3) Provoz 24h/7d 4) Celoměstský charakter, neomezit se pouze na centrum 5) Integrace do dopravních a společenských služeb města 6) Propojení dobíjecí/ nabíjecí infrastruktury s parkovacími místy
Moderní bikesharing Systém půjčování kol od klasické koncepce půjčování kol se systém liší v orientaci na každodenní dojíždění a krátké cesty než na turistiku a volný čas bikesharing a cyklistika obecně jsou v Evropě považovány za trvale udržitelný způsob dopravy Bikesharing má především tyto úkoly: částečně nahradit individuální osobní dopravu v centrech měst a nabídnou variantu zatraktivnění veřejné dopravy přispět k řešení nedostatku parkovacích míst v centru města a snížit vytíženost komunikací
Proč moderní bikesharing? Standartním jízdním pruhem širokým 3,5m je možno za hodinu přepravit: - 22 000 lidí kolejovým vozidlem - 19 000 lidí pěšky - 14 000 lidí na kole ALE pouze 9000 lidí autobusem a 2000 lidí osobním automobilem, a přesto celková plocha jízdních pruhů pro automobily v České republice přesahuje plochu chodníků, kolejišť a cyklistických stezek Dohromady 30 % veškerých jízd automobilem je kratších než 3 km, jízdní kolo přitom může být do vzdálenosti 5 km ve městě rychlejší než automobil a do 8 km stále ještě srovnatelné s automobilem i kolejovou dopravou
Možné způsoby financování bikesharingu na základě best practices (Paříž, Berlín, Vídeň, atp.) Město jako poskytovatel musí minimálně počítat s následujícími náklady: personál a zařízení na redistribuci a opravy kol pořizovací náklady na kola, půjčovací stanice a software (přepočtené náklady na jedno kolo se pohybují od 250 do 1 300 v závislosti na technické úrovni systému a kola) Příklady financování z Evropy: smlouvou s reklamní agenturou (Paříž, Vídeň), kde město pronajímá plochy na reklamu, nebo jiným způsobem ze zisků města (Barcelona) poplatky uživatelů na provoz a pronájem reklamních ploch přímo na kolech (Berlín, Lipsko)
Rozvoj bikesharingu v Praze Fakta o Praze Příklad pro vybudování bikesharing sítě v historické centru Prahy: historické centrum Prahy má rozlohu 866 ha úspěšné systémy (Paříž, Londýn) mají půjčovací stanice v rádiusu 200-300m z tohoto vyplývá, že na pokrytí centra by bylo nutné vybudovat přibližně 69 půjčovacích stanic, kde by bylo k dispozici 11 12 kol (Lyon, Stockholm) a dalších 10 volných stání
Srovnání Prahy a jiných měst: města využívající bikesharing mají vzhledem ke své rozloze téměř 3x větší síť cyklotras a až 20x více odkládacích míst pro kola Praha musí do budoucna značně investovat do cyklistické infrastruktury Příkladem úspěšného rozvoje cyklistiky lze považovat město Barcelona, které mělo mezi lety 2003 až 2006 neměnný modalsplit (volbu přepravního prostředku). Změna nastala až v roce 2007, kdy začalo město zavádět regulační systém parkovacích zón, zóny s maximální povolenou rychlostí 30km/hod a zavedení systému bikesharingu. Došlo ke snížení užívání osobních vozidel o 4 % a o stejné množství stouplo využití městské hromadné dopravy, u cyklistů se tyto změny projevily v nárůstu na 1,1 %, což je oproti původním 0,6 % nárůst o 82 %.
Eko- bikesharing Bikesharing a elektrokola Systém elektrických kol umožňuje rozšířit používání kol pro další skupiny obyvatel, pro které bylo použití standardního kola obtížné nebo nevyhovující, především jsou to: -starší lidé v důchodovém věku -lidé méně sportovně založení, nebo s omezenou možností pohybu -lidé dojíždějící do práce v oblecích -lidé bydlící v částech města s vyšším převýšením pilotním programem e-bike sharingu byl systém e-call a bike ve Stuttgartu systém v roce 2011 nabídl 44 dobíjecích stanic a 100 elektrokol pedelec, Stuttgart plánuje rozšíření až na 1200 kol.
Green routing Systém řízení trasy pomocí GPS s ohledem na co nejnižší exhalace a spotřebu paliva podle výzkumu provedeného na univerzitě v Buffalu je možné, aby řidiči snížili emise výfukových plynů svých automobilů, aniž by se výrazně zpomalil cestovní čas takto směrované zelené cesty by mohly snížit celkové emise oxidu uhelnatého až o 27 % oblast cesty řidiče současně s prodloužením délky cest v průměru o 11 % v blízké budoucnosti se GPS navigační systémy a on-line mapy stanou základem pro této strategie, kterou je možné relativně jednoduše uplatnit na vozidlech s konvenčním pohonem, a přesto výrazně snížit množství exhalací v cílových oblastech
S PODĚKOVÁNÍM ZA POZORNOST vladimir.schmalz@praha.eu