Roztroušená skleróza mozkomíšní v dětském věku



Podobné dokumenty
Léčba RS v dětském věku a potenciální gravidita

RS základní informace

Demyelinizační onemocnění CNS. MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Roztroušená skleróza a centrální závrať. MUDr. Silvie Glogarová

RS léčba. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

Biomarkery a diagnostika roztroušené sklerózy. Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno

V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost?

Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP 17. Jedličkovy dny 2015 Doc. MUDr. Radomír Taláb, CSc.

Demyelinizační onemocnění Roztroušená skleróza

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Zápis ze schůze výboru SNIL

Nadační fond IMPULS a Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP 16. JEDLIČKOVY DNY

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

Tvorba elektronické studijní opory

Roztroušená skleróza u pacientů v adolescentním věku

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Evokované potenciály. Principy, možnosti a meze, indikace. Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc.

Protilátky proti myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu jako biomarker pro některá demyelinizační onemocnění CNS

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Neurologické komplikace po očkování

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

Roztroušená skleróza. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA SCLEROSIS MULTIPLEX. Autor: Frederik Šiška. Výskyt

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

RNDr K.Roubalová CSc.

Stanovení protilátek proti infekčním agens v diagnostice RS (otázky a otazníky )

akutní příjem pro susp. progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML) indukovanou terapií, s pozitivitou protilátek proti JC viru

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

NEUROFTALMOLOGIE. MUDr. PETRA PRAKSOVÁ Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Bonusové přednášky dle časových možností

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Kognitivní poruchy u pacientů s roztroušenou sklerózou. Michal Dufek MS centrum FN u sv. Anny, Brno

Kasuistiky pacientů s RS zaměřené na možnosti léčby dle úhradových podmínek

Roztroušená skleróza pohled neurologa

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

EBV. RNDr. K.Roubalová, CSc.

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Centrum imunologie a mikrobiologie, Zdravotní ústav Ústí nad Labem, ČR. XIV. ČASOMIL, , Martinice u Březnice

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

MUDr. Zbyšek Pavelek

Spondylogenní cervikální myelopatie (SCM)

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Roztroušenáskleróza včeraa dnes

ÚHRADA V CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU V ROCE 2014 DIAGNOSTICKÁ SKUPINA: ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA KONFERENCE PS PČR LISTOPAD 2014

Elektromyografie v diagnostice dědičných neuropatií

P. S t u d e n í P. S t u d e n í k

Příloha IV. Vědecké závěry

MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s.

Likvorová diferenciální diagnostika serozních zánětů

Zkušenosti s dlouhodobou léčbou přípravkem Rebif

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

SOUČASNÉ TRENDY V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ CHLAMYDIOVÝCH PNEUMONIÍ V. TORŠOVÁ, E. CHMELAŘOVÁ ATB STŘEDISKO, ZÚ OSTRAVA

Interpretace výsledků měření základních lymfocytárních subpopulací očima (průtokového J ) cytometristy a klinického imunologa

Příloha IV. Vědecké závěry

Syfilis přehledně. MUDr.Hana Zákoucká Odd. STI, NRL pro syfilis, Státní zdravotní ústav ROCHE

Zkušenosti s kladribinem ve VFN

PROBLEMATIKA TRVALÝCH CÉVNÍCH PŘÍSTUPŮ U PACIENTŮ V CHRONICKÝCH PROGRAMECH HD A PF

VÝZNAM PRIMÁRNÍ PÉČE V PROBLEMATICE MUSKULOSKELETÁLNÍCHH ONEMOCNĚNÍ

Petra Žurková Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Jana Skřičková CSc.

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Výroční zpráva Nadačního fondu IMPULS

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Plně automatizované stanovení EBV infekce na analyzátorech ARCHITECT

Akutní axonální motorická neuropatie: kazuistika. Bálintová Z., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Přínos farmakokinetického monitorování pro optimalizaci biologické léčby ISZ. T. Vaňásek (Hradec Králové)

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem

HIV (z klinického pohledu)

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Akutní perikarditida

Oftalmologie atestační otázky

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA. Autor: Tereza Vavříková. Školitel: MUDr. Tereza Svrčinová. Výskyt

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKČNÍ MONONUKLEÓZY

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě?

Perorální kladribin: bezpečnostní profil, monitorování pacientů a praktické zkušenosti.

Obr.1 Žilní splavy.

Terapie hairy-cell leukémie

lní polyneuropatie Soukopová Jarmila FN Brno, Bohunice, neurologická klinika Santon

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Zkušenosti s kladribinem v MS centru Teplice

Očkování z pohledu neurologa

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Transkript:

Roztroušená skleróza mozkomíšní v dětském věku MUDr. Radomír Taláb, CSc. 20.10.2012 39. Šerclovy dny 1

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS=MS)! chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému (CNS)! mladí dospělí mezi 20.- 40. rokem života, ženy (2-2.5x), 85% R/R! přednostně bílá rasa, prevalence narůstá se vzdáleností od rovníku ČR: 100-170/100 000! patogeneze onemocnění - na periferii aktivované autoagresívní lymfocyty proti antigenům CNS, převážně myelinu přes porušenou HEB do CNS! tvorba perivaskulárních infiltrátů, kde rozpad myelinu a ztráta axonů důsledkem neurodeficit - invalidita! míra axonální ztráty podmíněná geneticky HLA - DR2, sub-typ HLA-DRB1*1501 (alela HLA-DR1501 - specificky spojená s časnou fází ataky RS)! zánět za neporušenou HEB na okrajích zánětlivých ložisek a meningách, kde shluky B lymfocytů tvorba protilátek, vznik klonů plazmatických bb. 2

Zánětlivá a degenerativní aktivita nejenom v lézích na MR. Zánětem prostoupena normálně vypadající bílá a šedá hmota mozku průkaz MR spektroskopie, histopatologický. Léčbou ovlivnitelná zánětlivá fáze terapeutické okno prvních 5-7 let. 3

Proč RS v dětském věku! v průběhu 15 let péče o RS u dospělých (D)! zvyšující se počty dg. dětí! otázka přístupu k dg. a léčbě u dětí (všeobecně jako u D)! jaká jsou specifika RS u dětí a zda mají prediktivní význam pro prognózu! historie: 1896 (Eichhorst) -1922 (Wechsler) -1965 (Schumacher)! klasifikace 1993 (Hanefeld & Bauer): EIMS (<5) DIMS (5-10) JMS (10-16)! klasifikace 2006 (Menkes et.al.) IMS (<10-12) JMS (10-12<18)! specifika demografická, geografická, životní prostředí shodná s D! důvody rozdílností rasových, etnických, rodových seskupení nejsou objasněná! rozdíly v patogenezi expozice viry, stav vitaminu D, kouření 4

RS u dětí! odhad děti s RS: 2.6-5.7% ze všech RS (2.5 mil.) prezentovaný soubor 41/1800 = 2.2%! prevalence! EIMS 0.4 až 1.4/100 000! JMS 1.35 až 2.5/100 000! 1.5-2x častěji děvčátka po 6. roce 5

RS u dětí! rizikové faktory u dětí expozice: skupiny virů (EBV, HSV-6, paramyxo-, endogenní retro- HERV-W, jejichž extracelulární částice - HSRV jsou spojovány s RS)! časná virová infekce EBV! titru protilátek proti antigenům EBV, nukleární antigen EBNA1 zvýšená odpověď CD4+ a CD8+ T bb zkřížená reakce s myelinovými antigeny vyvolá autoimunitní reakci a šíření na další myelinové epitopy CNS v čase! latentní EBV EBV útočiště shluky B-bb. na meningách exprimují markery latentní EBV infekce reaktivace v plazmatických bb. akutních lézích - plakách vakcinace! hepatitis B & tetanus postvakcinační riziko první ataky nebo relapsu nebylo potvrzeno možnost nárůstu s věkem (francouzská populace) kouření (prostředí)- u dětí s RS 2x vyšší pasivní kuřáctví stav vitaminu D! u 61% nemocných RS! + inf. mononukleóza u 72% nemocných RS v zemích, kde expozice UV záření Skandinávie, Skotsko, Velká Británie 6

Klinická specifika u dětí s RS Infantilní MS (EIMS,DIMS)! 81% - hemiparézy s pyramidovou symptomatickou! 35% - mentální porucha, cefalea, vestibulocerebellární syndrom! 23% - optická neuritida (jednostranná nebo oboustranná)! 22% - epileptické křeče! 43% - multifokální Juvenilní MS(JMS)! 64% - senzitivní nebo senzitivněmotorický hemisyndrom bez akutní difúzní encefalopatie! 16% - optická neuritida (jednostranná)! 6% - epileptické křeče! 36% - monofokální Souhrnně dětské formy RS CIS: pyramidové, senzitivní symptomy, ev. myelopatie únava, spasticita, emoční labilita, problémy ve škole 7

Klinicky izolovaný syndrom(cis)! multifokální & monofokální první demyelinizační příhoda! když zobrazené 2 asymptomatické MR léze = v 90% RS (ne každá demyel. příhoda vyvine RS)! dif. dg. CIS vs. ADEM/MDEM KIDMUS (47%)! monofokální! 29% ADEM-like nová ataka = definitivní dg. RS (CD MS)! 18% CIS nová ataka = definitivní dg. RS nejčastěji ON 80% spontánní regrese transverzální myelitida méně konverze do CD MS! konverze do CD MS do 18 let = agresivita CIS! nutná léčba CIS = zasáhnout proti zánětu v začátku choroby = omezení destrukce tkáně 8

Konverze CIS do CD MS 1997-2008 (MSC FN HK) Σ = 55 Věk < 18 = 22 Věk > 18 = 33 F/M 20/2 20/13 M-CIS 14,4 30,7 Konverze do CD MS 12 měsíců 36,4% 9,9% 24 měsíců 22,7% 9,9% 36 měsíců 18,1% 9,9% Konverze Σ 77,2% 29,7% - argument pro léčbu CIS v dětském věku - I. linie DMD (disease modifying drug) i když off-label - léčba před érou DMD toxická, více NÚ, nedostatečně účinná 9

Diagnostika RS u dětí (MR,CSF,VEP)! MR (mozek,mícha) IMS (<10-12 let) tumor-like splývání lézí 80%) 1. dif. dg. ADEM (Callen: MS-ADEM MR kriteria - 95% specificita) JMS dg. kriteria jako u D (DIS+DIT)! DIS -MR léze 2 ze 4! DIT Gd-enhancement nebo nové ložisko! CSF 2 a více oligoklonální pásy (OCB) 95-97% (d=d)! VEP (d=d) specificita < 80%! Diagnostika rozšířená o vylouč. ostatních zánětl. onemocnění EBV,HSV,CMV protilátky IgG, IgM sérum (nově JCV, VZV) protilátky proti EBV antigenům (EBNA1 = DNA vazebný protein podíl na replikaci cirkulární virové DNA) borrelie sérum & CSF PCR DNA a ELISA - protilátky IgG a IgM 10

Dif. dg. RS u dětí Varianty RS! NMO! choroba Baló! Schilderova choroba! Marburgova varianta RS Jiná etiologie! akutní infekce CNS (encefalitis, PML, neuroborreliosis, SSPE etc.)! postinfekční stavy (ADEM etc.)! vaskulitis! post-trombotické stavy! hereditární metabol. onem.! akutní a subakutní nebo chronické míšní poruchy! intrakraniální nádory! ostatní 11

Soubor dětí s RS(1997-2011) Děti dg. RS Počet(%) Věk(Ø)- Věk (m) (25;75%) IMS(<12) 6(14,6) 10(6-12) 10.5 8,3; 12 JMS(>12) 35(85,4) Celkem 41 15,6 (13-17,5) 14,8 (6-17,5) 16 15; 17 16 13; 16,7 Děti dg. RS Počet (%) Věk(Ø)- Věk (m) (25;75%) Chlapci 10 (24,4) Dívky 31 (75,6) Celkem 41 15,5 (9-17,5) 14,6 (6-17,5) 14,8 (6-17,5) 17 14,5; 17 15 13; 16 16 13; 16,7 12

Cíl - ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí! základní algoritmus je shodný u d & D! McDonald kriteria 2001 2005 2010! specifika dg. RS u dětí: rizikové faktory u dětí (infekce,vakcinace etc.) specifická diferenciální diagnostika hospitalizace vždy čas pro dg. & akutní léčbu prognóza CIS = 1. demyelinizační ataka léčba I. linie shodně jako u D (základem průkaz účinnosti, bezpečnosti, tolerance u dospělých RS proti toxicitě, NÚ a nízké účinnosti léčby před DMD) 13

Cíl 1 - ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí! rizikové faktory & CIS Faktor < 12 let > 12 let Celkem 1 infekce 3(50%) 18(51,4%) 21(51,2%) 2 stres 0 6(17,1%) 6(14,6%) 3 fyz. zátěž 0 1(2,9%) 1(2,4%) 4 ostatní 3(50%) 10(28,6%) 13(31,7%) celkem 6 35 41 - infekce u dětí (51,2%) rizikový faktor vzniku CIS - ostatní vakcinace nejsou přímé důkazy koincidence s CIS nebo relapsem (hepatitis B, tetanus a chřipka) 14

Cíl 1- ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí! stupeň neurodeficitu v čase - EDSS (ve vztahu k IMS a JMS a k pohlaví) Děti dg. RS EDSS (CIS) (M) EDSS 25%; 75% EDSS Trvání RS (M) Trvání 25%; 75% IMS (6) 2,0 1,4;2,1 1,0-2,5 92,5 55,5-13 2,5 Trvání EDSS 11 (M) EDSS 11 25,75 % EDSS 11 42-134 1,75 1,4;2,7 1,0-3,5 JMS (35) 2,0 2,0;2,5 1,0-3,5 95 51-126 17-237 1,5 1,5;2,0 1,0-6,5 M (10) 2,0 1,5;2,1 1,0-2,5 93,5 40,7; 135,7 31-169 1,5 1,5;2,0 1,0-6,5 F (31) 2,0 2,0;2,5 1,0-3,5 95 54-126 17-237 1,5 1,5;2,5 1,0-6,5 Σ (41) 2,0 2,0;2,5 1,0-3,5 95 51,2-12 7 17-237 1,5 1,5;2,0 1,0-6,5 15

Cíl 1- ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí Korelace stupně disability - EDSS CIS a 2. ataky; Spearmanův cc r=0.579 je statisticky významný (p<0.001) 16

Cíl 1- ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí Korelace stupně disability: EDSS (CIS) a EDSS (poslední ataka) Spearmanův cc r=0.058 není statisticky významný (p=0.722) 17

Cíl 1- ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí prediktory aktivity RS! děti s CIS čas 2.ataka! monofokální vs multifokální léze mozku a míchy! léze CC a solitární jasné léze - vstupní MR prediktory 2. ataky Sub-soubor děti Počet Interval (M) 25%;75% Min-max( ) Σ s 2. atakou 35 10 4;19 2-40 IMS 4 13,5 2,25;32,25 2-40 JMS 31 10 5;19 2-40 M 9 19 6;35,5 3-40 F 26 9,5 3,75;13 2-35 Monofokální 11 12 9;19 4-34 Multifokální 24 8 3;20,5 2-40 Léčba ano 22 10 4;23,75 2-40 18 Léčba ne 13 9 4;17 2-35

Cíl 1 - ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí! MR mozku & míchy vstupní: DIS & DIT Děti dg. RS počet MR kriteria MR aktivita MR spinální IMS 6 6 0 0 JMS 35 32 2 1 Σ 41 38 2 1! MR mozku & míchy kontrolní: DIS & DIT Děti dg. RS počet MR progrese & aktivita MR regrese MR stacionární IMS 6 2(33,4%) 1 3(50,0%) JMS 35 14(44,4%) 1 14(51,9%) Σ 41 16(42,5%) 2(6,1%) 17(51,5%) 19

Léčba RS u dětí akutní (CIS & relaps) I. Linie - DMD II. Linie symptomatická nemedikamentózní 20

Cíl 2 - ověřit, zda léčba 1. a 2. linie RS standardně aplikovaná u dospělých s dg. RS a u dětí s RS off-label má shodné výsledky! indikace léčby 1. linie léčby u dospělých (D) CD MS do 2 let CIS od r. 2008! indikace shodná u dětí s RS Soubor(d) CD MS GA IFN-β- 1a IFN-β- 1b 0 Switch 41 35 22 11 1 1 7 21

Cíl 2 - ověřit, zda léčba 1. a 2. linie RS standardně aplikovaná u dospělých s dg. RS a u dětí s RS off-label má shodné výsledky! switch do 2. linie = eskalace natalizumab (NTB) FDA pouze pro D mitoxantron (MiTX)! indikace nedostatečná účinnost DMD (klinika + MR) agresivita RS (klinika + MR)! 7 dětí (5F, 2M), 5 děti <18 let, 2 děti >18 let! 5 dětí <18 let: 3 (F) DMD NTB 2 (M) NTB 22

Cíl 3 prověřit toleranci a výskyt známých případně nových nežádoucích účinků léčby I. a II. linie u RS v dětském věku (Ghezzi A. Therapeutic Strategies in Childhood Multiple Sclerosis 2010) Nežádoucí účinky Děti s RS Dospělí s RS Flu-like syndrom 8-71% 47% Reakce v místě inj. 7-75% 61% Bolesti hlavy 8-28% 50% Bolesti ve svalech 5-17% 25% Únava 3-6% 18% Nauzea 3-10% 32% Elevace jaterních enz. 6-33% 0% Dysfunkce št.žl. 8% 0%! léčba DMD (GA, IFN-β) velmi dobře tolerována! IFN-β 1x flu-like, 2x lokální erytém; GA 1x nekonst. lokální reakce! 0 dětí souboru switch z důvodu intolerance! 7 dětí switch pro neúčinnost DMD + agresivitu RS = eskalace léčby (NTB) monitoring (12 m): anti - JCV neg., MR; NÚ nepozorovány 23

Cíl 4 - závěry klinického šetření - aplikace v klinické praxi! podezření na 1. demyelinizační ataku u dětí je indikací: k hospitalizaci na dětském neurologickém odd. urychlené standardní diagnostice (MR mozku ev. míchy, CSF,VEP, rozšířená o vyloučení ostatních zánětl. onemocnění: EBV,CMV,HSV + JCV,VZV v séru a borrelie v séru a CSF)! potvrzení 1. demyelinizační ataky akutní léčba methylprednisolonem i.v. (30mg/kg/den max. 1000mg/d), 3-5dnů sestupná dávka & stop! 24

Cíl 4 - závěry klinického šetření - aplikace v klinické praxi! přednostně dětská lůžková neurologická odd., kde jsou MS centra tým specialistů -odhad 6 v ČR (garance včasné dg. a léčby) volba I. linie léčby DMD když maligní forma RS natalizumab spolupráce s rodinou, ev. školou! zařazení dětí s RS do registru RS v ČR - přehled o epidemiologické situaci v ČR! doplnění Standardu diagnostiky a léčby RS a NMO, který otázky RS v dětském věku neřeší 25

Cíl 1- ověřit, zda diagnostický přistup a sledované parametry u dětí garantují včasnou diagnostiku a léčbu a predikují prognózu RS u dětí! VEP: latence P100, amplituda! interokulární diference nebyla abnormita vyjma ON - tab.: Děti dg. RS Počet P100(Ø) ms P100(m)ms AMP(Ø)uV AMP(m)uV IMS 5 0,3-1,8-0,252-0,6 JMS 30 15,88 3,15-0,181 0,195 Σ 35 13,66 2,5-0,19 0,1! Hypotéza zráni CNS s věkem zkracování latencí P100- mezi skupinami IMS vs JMS nebyla statisticky v. diference 26

Dětské neurologické oddělení NK FNHK Děkuji za pozornost! 27