Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EuroTeam při Evropské komisi, DG ECFIN APPS, Praha říjen 2012
Investiční klima v regionu Střední a východní Evropy Retrospektiva: - Mimořádně silná ekonomická a investiční výkonnost v období 2000-2008; zlatá éra v ekonomickém vývoji pro většinu z nich; - Reálný konvergenční proces fungoval v regionu perfektně; vysoký potenciál růstu především s ohledem na úroveň podrozvinutosti; - Velmi silné vystavení se zahraničním/ exportním vlivům, doprovázené bezprecedentním přílivem FDI některé ze zemí s přebytkem obchodní bilance, všechny s deficitem běžného účtu; - Silná podpora hospodářské politiky (investiční pobídky, politika soutěže v oblasti přímého zdanění); - Fiskální indikátory (v porovnání se Západem) spíše disciplinované (zejména míra dluhu); - Určité strukturální nerovnováhy převládaly (na trhu práce, vnější bilanci, soukromém dluhu), doprovázené institucionálními selháními (korupce, byrokracie, nízká kvalita za vysokou cenu) - Hospodářská krize: zlomový bod pro identifikaci podobností mezi jednotlivými ekonomikami CEE
Investiční klima v regionu CEE Předurčení: - Makroekonomické prostředí a podmínky; - Cílená politika investičních pobídek a nástrojů; - Služby veřejných institucí pro podnikatelský sektor; - Fiskální politika a fiskální disciplína; - Stabilita finančního trhu; - Strukturální parametry a konkurenceschopnost
Investiční klima v regionu CEE Předurčení: - Makroekonomické prostředí a podmínky (společné rysy): - Vysoké míry růstu (v průměru 2 procentní body nad západními) - Hospodářský růst založen dominantně na extenzivních faktorech a faktorech nákladové efektivnosti; - Země CEE jsou viditelně daleko více závislé na zpracovatelském průmyslu než země západní; i většina investic orientována do zpracovatelského průmyslu; - Přesun Východ západ v orientaci zahraničního obchodu završen a potvrzen vstupem do EU; - Jednotný trh EU je velmi důležitý parametr makroekonomické výkonnosti významný faktor a motiv pro mnohé evropské (nákladové důvody) i mimoevropské (být součástí Jednotného trhu) investory; - Akcelerující fiskální deficity, ale reflektující vývoj hospodářského cyklu; zvyšující se veřejný dluh; - Vesměs nízkoinflační prostředí; - Velký potenciál pro zlepšení indikátorů trhu práce (problémy strukturální nezaměstnanosti v mnoha zemích)
Investiční klima v regionu CEE Předurčení: - Makroekonomické prostředí a podmínky (společné rysy): - Analýza a pozorování HDP: - míry růstu: v minulé dekádě viditelně vyšší než průměr EU (o 2 procentní body); - struktura: viditelně vyšší míra investic (kolem 25% - 30% HDP), nikoliv tak výrazný podíl soukromé spotřeby; obvykle velmi vysoké vystavení exportní poptávce; s výjimkou Polska jsou všechny extrémně otevřené ekonomiky s mírou obratu zahraničního obchodu na HDP až téměř 170% (HU nebo SK); stále prostor pro dovozní substituci, zejména v segmentech tradičních produktů (potravinářství, spotřební průmyslové zboží); - sektorové členění: tradičně vyšší příspěvek zpracovatelského průmyslu (CZ, SK a Pobaltí více než dvojnásobek průměru EU více než 40% HDP vůči přibližně 20%, či méně); méně podstatné služby s mírou okolo 50% HDP; nízký podíl zemědělství (s výjimkou Rumunska, Bulharska a Polska) dokonce nižší než průměr EU - HDP per capita jako indikátor ekonomické prosperity: všechny jsou podrozvinuté ekonomiky nejvyšší Slovinsko s přibližně 85% průměru EU, těsně následované Českou republikou (81%) a Slovenskem (73%); nejnižší Rumunsko a Bulharsko 49%, resp. 45%; mimo EU Turecko 50%, Ukrajina 39%, Srbsko 35%, nováček v příštím roce Chorvatsko 61%
Investiční prostředí v regionu CEE Předurčení: - Makroekonomické prostředí a podmínky (společné rysy): - Investiční prostředí a výkonnost: - velmi vysoká míra investic k HDP: více než 10 procentních bodů nad průměrem EU - velmi vysoká míra růstu investic: ale značně volatilní - velmi vysoký přínos a příspěvek přílivu FDI: velmi nevyrovnaná struktura FDI příliv je dosud pouze zanedbatelně kompenzován vývozem FDI; hlavním motivem na přílivem FDI je vývoz, nikoliv umístění konečné výroby nebo služeb na lokálních trzích; dominantní forma: nové projekty na zelené louce na začátku minulé dekády částečně též privatizační projekty; fúze a akvizice stále představují velmi minoritní část
Česká republika % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% 3,1% 3,1% -4,7% 2,7% 1,7% 0,0% 1,5% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 50,3%/ 21,4% 3,7%/ 0,7% 2,8%/ 1,2% -0,4%/ 3,8% 0,6%/ 0,6% -0,5%/ -1,4% -0,4%/ -2,0% 0,5%/ 0,2% 24,4% 5,3% 4,1% -11,5% 0,1% -1,2% 0,0% 2,1% - zařízení 10,0% 8,9% 10,5% -18,3% -1,3% 7,5% 2,9% 3,5% Vývoz 67,9% 10,3% 4,0% -10,0% 16,4% 11,0% 3,6% 5,7% Dovoz 64,7% 12,3% 2,7% -11,6% 16,0% 7,5% 2,5% 5,1% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka 3,5 p.b. 2,7-2,5 0,5-0,8-0,6 0,8 - Zásoby 0,3 p.b. -0,5-3,0 1,4-0,1-0,3 0,0 -Čistý vývoz -0,6 p.b. 0,9 0,8 0,9 2,6 0,9 0,7
Česká republika Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 4,4 6,7 7,3 6,7 7,2 7,2 Mzda n.a. 4,2-1,2 3,7 1,6 2,0 2,1 Jednotkové náklady práce n.a. 3,4 2,4-0,7 0,2 1,9 0,8 Míra úspor n.a. 9,4 10,7 10,3 8,9 8,9 8,7 domácností HICP n.a. 6,3 0,6 1,2 2,1 3,3 2,2 Zbožová obchodní bilance -2,8 0,6 2,3 1,3 2,4 2,8 3,1 Běžný účet -3,2-2,9-3,4-4,4-3,6-3,2-3,2 Veřejný deficit n.a. -2,2-5,8-4,8-3,1-2,9-2,6 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -4,4-5,6-4,6-2,6-1,8-1,8 Veřejný dluh n.a. 28,7 34,4 38,1 41,2 43,9 44,9
Slovensko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% n.a. 5,8% -4,9% 4,2% 3,3% 1,8% 2,9% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 58,5%/ 19,4% n.a. 6,1%/ 6,1% 0,2%/ 6,1% -0,7%/ 1,1% -0,4%/ -3,5% 0,2%/ 1,3% 1,6%/ 1,3% 22,2% n.a. 1,0% -19,7% 12,4% 5,7% 3,2% 4,8% - zařízení 8,9% n.a. 1,2% -26,6% 17,2% 12,5% 3,6% 5,5% Vývoz 81,2% n.a. 3,1% -15,9% 16,5% 10,8% 3,1% 6,1% Dovoz 82,6% n.a. 3,1% -18,1% 16,3% 4,5% 2,7% 5,5% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka n.a. 4,7 p.b. -3,7 2,4 0,4 1,1 2,2 - Zásoby n.a. 1,1 p.b. -3,5 1,8-1,9 0,3 0,0 -Čistý vývoz n.a. 0,0 p.b. 2,3 0,0 5,1 0,4 0,6
Slovensko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 9,5 12,0 14,4 13,5 13,2 12,7 Mzda n.a. 7,0 3,6 4,4 0,9 2,3 2,6 Jednotkové náklady práce n.a. 4,4 6,9-1,3-0,6 1,0 0,4 Míra úspor n.a. 6,1 7,8 11,3 11,0 11,0 11,4 domácností HICP n.a. 3,9 0,9 0,7 4,1 2,9 1,9 Zbožová obchodní bilance n.a. -1,6 1,1-0,1 3,1 3,3 3,9 Běžný účet n.a. -6,3-3,6-3,6 0,1 0,2 0,2 Veřejný deficit n.a. -2,1-8,0-7,7-4,8-4,7-4,9 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -4,4-7,7-7,3-5,1-4,4-4,6 Veřejný dluh n.a. 27,9 35,6 41,1 43,3 49,7 53,5
Polsko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% 4,6% 5,1% 1,6% 3,9% 4,3% 2,7% 2,6% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 61,3%/ 18,4% 4,3%/ 3,3% 5,7%/ 7,4% 2,0%/ 2,1% 3,2%/ 4,1% 3,1%/ -1,3% 2,0%/ 0,0% 2,6%/ 1,2% 19,9% 7,5% 9,6% -1,2% -0,2% 8,3% 4,7% 1,6% - zařízení 6,6% n.a. 13,0% -10,8% -5,1% 6,6% 9,0% 11,5% Vývoz 42,2% 10,9% 7,1% -6,8% 12,1% 7,5% 3,4% 5,7% Dovoz 43,5% 11,7% 8,0% -12,4% 13,9% 5,8% 1,7% 4,9% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka 4,8 p.b. 6,9 1,4 2,7 3,3 2,2 2,1 - Zásoby 0,2 p.b. -1,1-2,5 1,9 0,4-0,2 0,1 -Čistý vývoz -0,4 p.b. -0,6 2,7-0,7 0,7 0,8 0,3
Polsko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 14,7 7,1 8,2 9,6 9,7 9,8 9,6 Mzda 16,1 8,9 3,5 5,7 5,1 4,7 5,1 Jednotkové náklady práce n.a. 7,5 2,2 2,2 1,7 2,2 2,8 Míra úspor n.a. 2,4 9,0 8,5 3,6 2,0 2,9 domácností HICP n.a. 4,2 4,0 2,7 3,9 3,7 2,9 Zbožová obchodní bilance -3,0-4,9-1,0-1,8-2,1-1,7-1,7 Běžný účet -2,2-4,8-3,1-3,7-4,3-3,9-4,2 Veřejný deficit n.a. -3,7-7,4-7,8-5,1-3,0-2,5 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -4,6-7,4-7,5-5,0-2,8-1,9 Veřejný dluh n.a. 47,1 50,9 54,8 56,3 55,0 53,7
Maďarsko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% 2,6% 0,9% -6,8% 1,3% 1,7% -0,3% 1,0% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 53,3%/ 21,8% n.a./ 0,4% -0,7%/ 1,1% -6,2%/ -0,6% -2,2%/ -2,1% 0,0%/ -0,3% -1,5%/ -3,1% 0,0%/ -0,8% 18,0% 4,2% 2,9% -11,0% -9,7% -5,4% -2,3% -0,7% - zařízení 6,6% n.a. 1,6% -16,7% -4,2% -4,0% 1,0% -2,0% Vývoz 86,5% 12,7% 5,7% -10,2% 14,3% 8,4% 5,4% 8,0% Dovoz 80,0% 12,7% 5,5% -14,8% 12,8% 6,3% 4,0% 7,4% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka 2,4 p.b. 0,5-5,9-3,7-1,1-1,8-0,3 - Zásoby 0,2 p.b. 0,2-4,5 3,1 0,5 0,0 0,0 -Čistý vývoz 0,0 p.b. 0,2 3,6 1,8 2,2 1,6 1,3
Maďarsko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 7,8 10,0 11,2 10,9 10,6 9,6 Mzda n.a. 6,8-1,4-2,3 5,8 3,7 2,9 Jednotkové náklady práce n.a. 4,3 2,9-3,2 4,4 5,1 3,3 Míra úspor n.a. 8,0 9,9 8,1 n.a. n.a. n.a. domácností HICP n.a. 6,0 4,0 4,7 3,9 5,5 3,9 Zbožová obchodní bilance -4,3-1,2 2,5 3,2 3,9 5,9 7,2 Běžný účet n.a. -6,9-0,2 1,0 0,9 2,2 3,7 Veřejný deficit n.a. -3,7-4,6-4,2 4,3-2,5-2,9 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -4,4-2,2-3,6-4,3-2,1-2,0 Veřejný dluh n.a. 73,0 79,8 81,4 80,6 78,5 78,0
Slovinsko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% 3,7% 3,6% -8,0% 1,4% -0,2% -1,4% 0,7% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 56,0%/ 20,8% 3,8%/ 2,9% 3,7%/ 6,1% -0,1%/ 2,9% -0,7%/ 1,5% -0,3%/ -0,9% -1,5%/ -3,7% -0,4%/ -0,9% 21,6% 7,1% 7,8% -23,3% -8,3% -10,7% -4,6% 1,2% - zařízení 8,3% 9,9% 3,1% -28,9% 4,4% 6,3% 1,2% 3,5% Vývoz 65,4% 5,3% 2,9% -17,2% 9,5% 6,8% 2,2% 5,1% Dovoz 64,9% 7,1% 3,7% -19,6% 7,2% 4,7% 0,4% 4,1% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka 4,2 p.b. 5,2-6,3-2,0-2,7-2,5-0,2 - Zásoby 0,5 p.b. -1,0-4,0 1,9 1,0-0,3 0,0 -Čistý vývoz -1,0 p.b. -0,6 2,3 1,5 1,4 1,3 0,8
Slovinsko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 4,4 5,9 7,3 8,2 9,1 9,4 Mzda n.a. 7,2 1,8 4,3 2,0 0,5 1,0 Jednotkové náklady práce n.a. 6,2 8,7 0,3 0,4 0,2-0,7 Míra úspor n.a. 15,2 15,0 15,7 14,9 13,9 14,1 domácností HICP n.a. 5,5 0,9 2,1 2,1 2,2 1,7 Zbožová obchodní bilance -2,9-7,2-2,1-3,5-3,8-3,7-2,7 Běžný účet -0,5-7,0-1,3-0,8-1,1-0,4 0,7 Veřejný deficit n.a. -1,9-6,1-6,0-6,4-4,3-3,8 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -5,1-4,4-4,5-3,9-2,2-1,9 Veřejný dluh n.a. 21,9 35,3 38,8 47,6 54,7 58,1
Estonsko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% n.a. -3,7% -14,3% 2,3% 7,6% 1,6% 3,8% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 52,1%/ 20,9% n.a. -6,1%/ 5,0% -15,6%/ -1,6% -1,7%/ -1,1% 4,2%/ 1,6% 2,8%/ 1,0% 3,0%/ 1,7% 18,8% n.a. -15,1% -37,9% -9,1% 26,8% 8,3% 8,2% - zařízení 7,7% n.a. -17,9% -50,2% 26,1% 44,7% 4,0% 15,0% Vývoz 79,4% n.a. 0,6% -18,6% 22,5% 24,9% 1,4% 5,6% Dovoz 72,5% n.a. -6,3% -32,4% 20,6% 27,0% 2,3% 5,9% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka n.a. -7,9 p.b. -20,0-3,1 7,6 3,4 3,8 - Zásoby n.a. -2,5 p.b. -3,2 3,4 2,6-1,1 0,1 -Čistý vývoz n.a. 5,3 p.b. 11,1 2,5 0,1-0,7 0,0
Estonsko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 5,5 13,8 16,9 12,5 11,6 10,5 Mzda n.a. 9,7-3,4 1,4 1,4 4,0 5,4 Jednotkové náklady práce n.a. 14,1 1,4-5,6 0,8 3,0 2,8 Míra úspor n.a. 3,4 11,6 9,6 6,7 4,8 3,8 domácností HICP n.a. 10,6 0,2 2,7 5,1 3,9 3,4 Zbožová obchodní bilance n.a. -12,1-4,0-2,3-3,0-4,1-4,1 Běžný účet n.a. -9,1 4,6 3,8 0,6-0,3-0,3 Veřejný deficit n.a. -2,9-2,0 0,2 1,0-2,4-1,3 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -4,8-0,9-0,5-0,2-0,8-0,5 Veřejný dluh n.a. 4,5 7,2 6,7 6,0 10,4 11,7
Rumunsko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% 2,6% 7,3% -6,6% -1,6% 2,5% 1,4% 2,9% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 64,0%/ 16,4% 5,4%/ 0,5% 9,0%/ 7,2% -10,1%/ 3,1% -0,4%/ -4,4% 1,3%/ -3,5% 1,3%/ 0,8% 2,6%/ 2,5% 24,0% 9,5% 15,6% -28,1% -2,1% 6,3% 4,7% 6,4% - zařízení 11,1% 10,4% 10,9% -27,7% 6,0% 7,0% 4,7% 7,5% Vývoz 35,5% 11,1% 8,3% -6,4% 14,0% 9,9% 2,9% 5,8% Dovoz 40,7% 13,8% 7,9% -20,5% 11,9% 10,5% 4,0% 7,4% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka 6,5 p.b. 11,9-15,0-1,6 1,8 2,1 3,6 - Zásoby -1,5 p.b. -3,5 1,4 0,0 1,4-0,1 0,4 -Čistý vývoz -2,1 p.b. -1,0 7,0 0,0 0,1-0,7 0,0
Rumunsko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 5,8 6,9 7,3 7,4 7,2 7,1 Mzda 61,6 31,9-1,9 7,6 3,7 3,2 4,2 Jednotkové náklady práce 53,6 22,9 2,9 7,9 1,7 2,3 2,5 Míra úspor n.a. -1,1-1,3-2,5 n.a. n.a. n.a. domácností HICP 55,5 7,9 5,6 6,1 5,8 3,1 3,4 Zbožová obchodní bilance -7,3-13,6-5,8-4,8-5,5-6,4-6,2 Běžný účet n.a. -11,4-4,2-3,9-4,1-5,0-5,0 Veřejný deficit n.a. -5,7-9,0-6,8-5,2-2,8-2,2 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -8,3-9,6-6,1-3,3-1,8-1,2 Veřejný dluh n.a. 13,4 23,6 30,5 33,3 34,6 34,6
Bulharsko % HDP 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 HDP 100% 2,1% 6,2% -5,5% 0,4% 1,7% 0,5% 1,9% Soukromá/ veřejná spotřeba Hrubé kapitálové investice 62,8%/ 16,2% 3,0%/ -1,9% 3,4%/ -1,0% -7,6%/ -6,5% 0,1%/ 1,9% -0,6%/ 0,5% 0,6%/ 0,8% 1,9%/ 1,6% 22,8% n.a. 21,9% -17,6% -18,3% -9,7% -2,2% 3,6% - zařízení n.a. n.a. 3,1% -45,0% -18,5% n.a. n.a. n.a. Vývoz 57,4% n.a. 3,0% -11,2% 14,7% 12,8% 3,3% 5,2% Dovoz 59,3% n.a. 4,2% -21,0% 2,4% 8,5% 2,7% 5,6% Příspěvek HDP: - Domácí poptávka n.a. 8,5 p.b. -12,0-4,9-2,5 0,0 2,1 - Zásoby n.a. -0,7 p.b. -3,4-0,4 1,8 0,0 0,0 -Čistý vývoz n.a. -1,5 p.b. 10,0 5,6 2,3 0,5-0,2
Bulharsko Míra nezaměstnan osti 1992-2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 n.a. 5,6 6,8 10,2 11,2 12,0 11,9 Mzda n.a. 16,3 9,4 11,2 7,3 5,2 5,1 Jednotkové náklady práce n.a. 12,5 12,7 5,6 1,1 2,7 3,0 Míra úspor n.a. -20,9-3,0-3,7 n.a. n.a. n.a. domácností HICP n.a. 12,0 2,5 3,0 3,4 2,6 2,7 Zbožová obchodní bilance -9,2-24,3-12,0-7,7-5,1-4,8-5,5 Běžný účet -6,4-23,2-9,0-0,4 0,8 0,6-0,3 Veřejný deficit n.a. 1,7-4,3-3,1-2,1-1,9-1,7 Strukturální rozpočtová bilance n.a. -0,2-3,1-1,5-1,0-0,7-0,8 Veřejný dluh n.a. 13,7 14,6 16,3 16,3 17,6 18,5
Česká republika Dvourychlostní ekonomika: velmi dobře fungující vnější segment reagující na zahraniční poptávku; sektory reagující na domácí poptávku, soukromou i veřejnou, pod silným tlakem; nyní téměř neinvestující ekonomika, rovněž s potlačenou spotřebou; bez významných makroekonomických nerovnováh, s nízkou nezaměstnaností, ale určitými regionálními selháními na trhu práce; s výjimkou Prahy, relativně malé regionální rozdíly a disparity (na rozdíl od dalších zemí v regionu); přebytek obchodní bilance doprovázen vysokým deficitem důchodové/ výnosové bilance, resultující v ne zanedbatelný deficit běžného účtu
Slovensko Vybilancovanější struktura růstu: ekonomika nespoléhá pouze na vývoz (přestože má nejvyšší míru exportu k HDP v EU), oživení domácí poptávky přišlo relativně brzy po recesi; vážné strukturální problémy na trhu práce; velmi pozitivní vývoj na běžném účtu; velké meziregionální disparity; vysoký strukturální deficit indikující zlepšení; silný veřejný stimul během krize
Polsko Vítěz krize, či alespoň jeden z mála vítězů : silně orientovaný na domácí poptávku, míra jeho otevřenosti je poloviční v porovnání se Slovenskem; velmi efektivní proces restrukturalizace, zejména od tradičních k moderním odvětvím, s pozitivním dopadem na zaměstnanost; vysoký strukturální deficit se známkami zlepšení; velmi nízká míra úspor; vysoký potenciál pro infrastrukturní investice
Maďarsko Slabý ekonomický i politický vývoj s počátkem dlouho před začátkem krize dobrý žák 90. let se proměnil spíše v současného potížistu; mimořádný pokles investic bez známky světla na konci tunelu; ekonomika příliš závislá na vývozu, který se vyvíjí velmi dobře soustavně vyšší inflace; velmi pozitivní je zvrat běžného účtu do přebytku; fiskální zlepšení provedené do značné míry znárodněním soukromého penzijního pilíře; vysoký veřejný dluh
Slovinsko Velmi pozitivní nedávný vývoj se zvrátil do viudiotelně horšího výhledu drastická redukce investičních aktivit; relativně silný vliv domácí poptávky, možná až překvapivě silný pro takto malou ekonomiku; současně, ekonomika značně závislá na vývozu, jež se vyvíjí velmi dobře; poté, co domácí poptávka zkolabovala, export není schopen kompenzovat tento propad; zhoršování zaměstnanosti; viditelné přizpůsobení indikátoru jednotkových nákladů práce; vysoká míra úspor; nízký veřejný dluh nebezpečně akceleruje; vysoký veřejný deficit, včetně strukturálního
Estonsko Po období excelentního růstu a restrukturalizace jeden z největších poklesů tempa růstu HDP dynamické oživení a velmi pozitivní výhled; velmi volatilní ekonomická výkonnost; neudržitelný růst před krizí; radikální nárůst nezaměstnanosti; nejnižší veřejný dluh v Evropě
Rumunsko Zpožděná transformační trajektorie s impresivními, leč neudržitelnými výsledky před krizí velmi silná role domácí poptávky; velmi nízká míra nezaměstnanosti; volatilní ekonomický vývoj; Astronomický nárůst nákladů práce před krizí; negativní míra úspor; dezinflační proces pomalu završen; chronický vnější deficit; vysoký fiskální deficit, nízký dluh jeho silná akcelerace od předkrizového období
Bulharsko Mnoho strukturálních podobností s Rumunskem, nicméně ne tak volatilní vývoj relativně nízká míra nezaměstnanosti, ale nebezpečně akcelerující jednotkové náklady práce; neudržitelně nadměrný deficit vnější bilance (bez ohledu na jeho redukci); velmi dobrá fiskální disciplína jak optikou deficitu, tak dluhu
PROČ BY REGION CEE MĚL POKRAČOVAT VE SVÉM REÁLNÉM KONVERGENČNÍM PROCESU? Teritorium není a nikdy nebylo homogenní; Umění identifikovat rozdíly a příležitosti; Nicméně: Geografické důvody: strategická geografická lokalita Politické důvody: Ekonomické důvody: - Stále nákladově efektivní (65% průměrné cenové hladiny EU; 52% cenové hladiny EU-15) - Stále podrozvinutá infrastruktura; - Zdroje (lidské, přírodní, finanční, technologické, know-how and informační) stále nejsou efektivně využívány; - Dopad Maquilladorova efektu (sousedství zemí CEE s bohatými zeměmi EU-15 v rámci Jednotného trhu)
Děkuji za Vaši pozornost a za diskusi Petr Zahradník pzahradnik@email.cz