Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice EDICE STUDIE
Věnujeme všem, kdo hledají svoje místo v České republice. Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství (SLON): Luděk Brož, PhD. (Max-Planck-Institut für ethnologische Forschung, Halle/Saale) Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Helena Kubátová, PhD. (Univerzita Palackého) Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Jiří Šafr, PhD. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Mgr. Zuzana Uhde (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Ing. Alena Vodáková, CSc. Edice Studie
Miroslava Rákoczyová a Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice Další autoři: Ondřej Hofírek Yana Leontiyeva Mirka Nečasová Michal Nekorjak Hana Pořízková Jiří Vyhlídal
Miroslava Rákoczyová a Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice Další autoři: Ondřej Hofírek Yana Leontiyeva Mirka Nečasová Michal Nekorjak Hana Pořízková Jiří Vyhlídal Praha 2012
klíčová slova: migrace přistěhovalci sociální integrace dimenze integrace trh práce Tato publikace vznikla v rámci řešení výzkumného projektu Migrující osoby v ČR postavení na trhu práce a sociální integrace (číslo 2D06002), který je finančně podporován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Projekt je součástí Národního programu výzkumu II v programu 2D Sociálně-ekonomický rozvoj české společnosti. Odborně posoudili Mgr. Blanka Tollarová, Ph.D., a PhDr. Zdeněk Uherek, CSc. Copyright Ondřej Hofírek, Yana Leontiyeva, Mirka Nečasová, Michal Nekorjak, Hana Pořízková, Miroslava Rákoczyová, Robert Trbola a Jiří Vyhlídal 2009 ISBN 978-80-7419-077-3
Obsah Úvod 13 1 Přistěhovalectví v České republice aneb co vyčteme ze statistik 16 Miroslava Rákoczyová 1.1 Kdo jsou přistěhovalci v ČR? 17 1.2 Cílové destinace migrace v rámci ČR 19 1.3 Pozice cizinců na pracovním trhu v ČR 20 2 Sociální integrace přistěhovalců teoretická východiska výzkumu 23 Miroslava Rákoczyová, Hana Pořízková 2.1 Strukturální dimenze sociální integrace 26 2.2 Kulturní dimenze sociální integrace 30 2.3 Interaktivní dimenze sociální integrace 32 2.4 Identifikační dimenze sociální integrace 33 3 Metodický postup Miroslava Rákoczyová 35 3.1 Výzkumné otázky 35 3.2 Výzkumná metoda a postup 36 3.2.1 Jednotka zjišťování 36 3.2.2 Design výzkumu 37 3.2.3 Tvorba výzkumného vzorku 39 3.2.4 Technika sběru dat 40 3.2.5 Analýza a interpretace dat 41 3.3 Diskuse nad limity zvoleného metodického přístupu 42 4 Základní rysy integrace přistěhovalců v České republice 44 Miroslava Rákoczyová, Robert Trbola A. Vztah ke klíčovým institucím hostitelské společnosti 44 B. Formální vztahy s organizacemi 45 C. Prolnutí interaktivní a kulturní dimenze 46 D. Návrat do země původu 47 7
5 Privilegovaní druzí aneb sociální integrace cizinců z vyspělých zemí 48 Hana Pořízková 5.1 Úvod 48 5.1.1 Motiv pracovní migrace a volba cílové země 51 5.1.2 Adaptační strategie 54 5.1.3 Budoucnost v České republice 54 5.2 Strukturální dimenze integrace 57 5.2.1 Trh práce 57 5.2.2 Vzdělávání a kvalifikace 61 5.2.3 Životní úroveň 61 5.2.4 Bydlení 63 5.2.5 Veřejné instituce 64 5.3 Kulturní dimenze integrace 71 5.3.1 Jazyk 71 5.3.2 Volný čas 74 5.3.3 Informovanost o životě ve společnosti 75 5.4 Interaktivní dimenze integrace 76 5.4.1 Kontakty s českou majoritou 76 5.4.2 Kontakty s cizinci a krajany 77 5.5 Identifikační dimenze integrace 78 5.5.1 Domov 79 5.5.2 Občanství 81 5.5.3 Identita 82 5.5.4 Subjektivní ztotožnění s českou společností 83 5.6 Shrnutí 84 6 Od znevýhodnění k privilegiím imigrace z nových členských zemí EU 88 Jiří Vyhlídal 6.1 Úvod 88 6.2 Pracovní migrace a migrace z EU-12 do ČR 89 6.3 Strukturální dimenze integrace 92 6.3.1 nabídka, která která se neodmítá 94 6.3.2 prostě to nevzdám 97 6.3.3 Klasifikace ekonomické aktivity 101 6.3.4 Vzdělávání 101 6.3.5 Bydlení 102 6.4 Kulturní dimenze integrace 103 6.4.1 Jazykové kompetence a získávání informací 106 6.4.2 Volný čas 108 6.5 Interaktivní dimenze integrace 108 8
6.6 Identifikační dimenze integrace 112 6.7 Závěrečná poznámka k budoucímu vývoji 115 7 Kulturně blízcí? Integrace přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského svazu 117 Yana Leontiyeva, Mirka Nečasová 7.1 Úvod 117 7.1.1 Důvody a mechanizmy příchodu do ČR 119 7.2 Strukturální dimenze integrace 122 7.2.1 Povolení k pobytu v ČR a české občanství 122 7.2.2 Institut azylu 123 7.2.3 Ekonomické aktivity v ČR a strategie na trhu práce 125 7.2.4 Vzdělání a kvalifikace 134 7.2.5 Životní úroveň 138 7.2.6 Zdraví 139 7.2.7 Bydlení 140 7.3 Kulturní dimenze integrace 142 7.3.1 Jazyk 142 7.3.2 Informovanost o životě ve společnosti 144 7.3.3 Volný čas 145 7.4 Interaktivní dimenze integrace 146 7.4.1 Interakce na neformální úrovni 146 7.4.2 Přátelské vazby 146 7.4.3 Bariéry při navazování kontaktů 147 7.4.4 Společenské vztahy a mentalita Čechů z pohledu imigrantů 147 7.4.5 Interakce s organizacemi 149 7.5 Identifikační dimenze 153 7.5.1 Zájem o dění v České republice 153 7.5.2 Česká republika jako nový domov 153 7.5.3 Plány ohledně budoucnosti v ČR 156 7.6 Závěrem o integraci migrantů ze zemí bývalého SSSR 157 8 Vietnamští imigranti v českých velkoměstech Integrace přistěhovalců z Vietnamu 161 Ondřej Hofírek, Michal Nekorjak 8.1 Úvod 161 8.2 Popis vzorku 163 8.3 Strukturální dimenze 164 8.3.1 Vietnamci na trhu práce v České republice 164 8.3.2 Příjmy a spotřeba 174 9
8.3.3 Vzdělávání a kvalifikace 176 8.3.4 Bydlení 177 8.3.5 Úřady 179 8.4 Kulturní dimenze 180 8.4.1 Znalost českého jazyka 180 8.4.2 Volnočasové aktivity 183 8.4.3 Informovanost o životě ve společnosti 184 8.4.4 Kultura 186 8.5 Interaktivní dimenze 187 8.5.1 Společenské vztahy 187 8.5.2 Smíšené sňatky a děti 188 8.5.3 Spolky a sdružení 189 8.6 Identifikační dimenze 190 8.6.1 Subjektivní ztotožnění s českou společností 190 8.6.2 Percepce Vietnamců českou společností a role médií 191 8.6.3 Občanství 193 8.7 Shrnutí 194 9 S nadějí na lepší budoucnost Integrace přistěhovalců ze třetích zemí 198 Miroslava Rákoczyová, Robert Trbola 9.1 Úvod 198 9.2 Strukturální dimenze integrace 203 9.2.1 Začlenění na pracovním trhu 203 9.2.2 Studium a vzdělávání v ČR 212 9.2.3 Životní úroveň 215 9.3 Kulturní dimenze integrace 220 9.3.1 Jazyková kompetence 220 9.3.2 Přístup k informacím 223 9.3.3 Možnosti využití volného času 226 9.3.4 Otázka náboženství 227 9.4 Interaktivní dimenze integrace 228 9.4.1 Obraz české společnosti očima přistěhovalců 228 9.4.2 Sociální sítě 231 9.4.3 Komunikace s úřady a institucemi 235 9.5 Identifikační dimenze integrace 239 9.5.1 Česká republika jako nový domov 239 9.5.2 Návrat do země původu 242 9.5.3 Kdo je tady cizinec? 243 9.6 Varianty sociální integrace 244 9.7 Klíčová zjištění 248 10
Závěr 251 Hana Pořízková, Robert Trbola, Jiří Vyhlídal Přílohy 266 Bibliografie 281 Slovníček vybraných pojmů 290 O autorkách a autorech 299 Abstrakt 304 Abstract 306 Rejstřík 308 11
Úvod I když do České republiky vždy přicházeli cizinci z nejrůznějších zemí, teprve nedávno se jejich osudy staly předmětem výraznějšího zájmu ze strany české společnosti. V současnosti se o cizince v ČR zajímají média, veřejnost, výzkumníci, zaměstnavatelé a postupně také politici. Ve vznikajícím veřejném diskursu ovšem do značné míry dominují krajní názory: na jedné straně ty, které spojují imigraci s nárůstem sociálních a bezpečnostních rizik, na straně druhé poukazy na velmi špatné životní podmínky mnohých přistěhovalců. Tento vývoj bezesporu souvisí se zvyšující se intenzitou imigračních toků a s postupným nárůstem podílu cizinců, kteří v ČR setrvávají dlouhodobě. Výraznou roli navíc sehrává ekonomický vývoj a jeho dopady na pracovní trh. Vývoj imigrace v posledních letech nenechává nikoho na pochybách o tom, že Česká republika se stala cílovou zemí migrace. Jestliže v roce 1995 legálně pobývalo v ČR asi 160 000 cizinců, o třináct let později jejich počet dosáhl téměř 440 tisíc. Desetitisíce až statisíce dalších pak nejsou v těchto statistikách zahrnuti, protože z různých důvodů jejich pobyt neodpovídá legislativním požadavkům. Ačkoliv ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je podíl přistěhovalců stále relativně nízký, z hlediska ČR jde o výrazný krok směrem k národnostní a etnické diverzitě, která je spojena s novými nároky na udržení vnitřní integrity české společnosti [srovnej Banting, Kymlicka 2006]. Česká republika je cílovou zemí především pro migranty z méně ekonomicky vyspělých zemí nacházejících se východně od jejích hranic. Čtvrtinu celkového počtu přistěhovalců tvoří Ukrajinci (132 tis.), početná je také skupina Slováků (76 tis.) a Vietnamců (60 tis.). Právě ukrajinských a vietnamských přistěhovalců přitom u nás za posledních deset let přibylo vůbec nejvíce, což je spojeno mimo jiné s ekonomickým růstem a s ním spojenou poptávkou po zahraniční pracovní síle jsou to právě Ukrajinci a další lidé z méně vyspělých zemí, kteří byli ochotni přijmout pracovní místa s nízkou mzdou, vysokou nejistotou a celkově vysokým důrazem na flexibilitu. Lepší zaměstnání jsou pro ně jen těžko dostupná. Český trh práce totiž vykazuje tendenci k silné dualizaci zahraniční zaměstnanosti: zatímco lidé přicházející z vyspělých zemí obsazují kvalitní pracovní místa na tzv. primárním trhu, 13
pro ostatní jsou dostupná téměř výhradně ta pracovní místa, o která nemají čeští pracovníci zájem [Pořízková 2007; Rákoczyová a kol. 2008]. I ta jsou však pro mnohé cizince atraktivní. Svědčí o tom skutečnost, že zaměstnání představuje vůbec nejčastější deklarovaný účel příjezdu do ČR, i celkově velmi vysoká míra ekonomické aktivity cizinců. Osoby v marginálním postavení na pracovním trhu, ať už z řad domácí populace, nebo cizinců, jsou obecně nejvíce vystaveny negativním dopadům ekonomického vývoje. Tyto dopady jsou ovšem pro zahraniční pracovníky výraznější, a to zejména pokud je jejich postavení na pracovním trhu spojeno s celkově nízkým stupněm sociální integrace (například pokud jde o znalost českého jazyka a orientaci ve společnosti, sociální kapitál či pobytový status). Tito lidé se pak v ČR mohou ocitnout ve velmi obtížné životní situaci, jejíž zvládnutí omezuje nedostatek vlastních sociálních a kulturních kompetencí. Určitý stupeň sociální integrace je proto významný nejen pro trvale usazené přistěhovalce, ale i pro osoby, jejichž pobyt v ČR majoritní společnost i oni sami považují za dočasný. I zamýšlená dočasnost se totiž může ukázat jako dlouhodobá; navíc získání klíčových kompetencí obecně snižuje zranitelnost přistěhovalců a zvyšuje jejich schopnost postarat se o sebe a své blízké v ČR samostatně, a to bez ohledu na předpokládanou i reálnou délku pobytu. Vedle krátkodobých pracovních migrantů ovšem do ČR přicházejí i cizinci, kteří zde chtějí setrvat dlouhodobě nebo trvale. Mezi ně patří například osoby migrující za účelem sloučení rodiny, žadatelé o mezinárodní ochranu a pravděpodobně také část ekonomických migrantů. Tendenci usazovat se v ČR nasvědčuje i rostoucí podíl osob s trvalým pobytem: zatímco v roce 1995 měla trvalý pobyt čtvrtina všech přistěhovalců, v roce 2008 jich bylo již 40 %. Je tedy zřejmé, že otázka sociální integrace nabývá na významu pro přistěhovalce i pro majoritní společnost. Úspěšnost integračního procesu je předpokladem pro rozvinutí pozitivního potenciálu, který je s migrací spojen. V ideálním případě je migrace přínosná pro samotného migranta, zemi jeho původu i hostitelskou společnost. Je zřejmé, že pracující přistěhovalci jsou pro Českou republiku nezanedbatelným ekonomickým přínosem: podílí se na ekonomické produkci i na spotřebě, přispívají do redistribučních toků (daňové a sociální odvody). Navíc alespoň do určité míry, i když zřejmě relativně nízké [srovnej Burcin et al. 2008], přispívají k řešení problémů spojených s demografickým vývojem, neboť svojí demografickou strukturou a vysokou zaměstnaností ovlivňují proces stárnutí populace a s ním spojená rizika udržitelnosti systému sociální ochrany. Pro společnosti založené na vědomostech je pak také významné, že přistěhovalci jsou zdrojem lidského kapitálu daného zejména jejich vzděláním, kvalifikací a dovednostmi, ale také kreativitou a dalšími charakteristika- 14
mi. Potenciálně obohacující může být pro hostitelskou společnost přítomnost přistěhovalců také v oblasti kulturní a sociální. Na druhou stranu s sebou příliv migrantů nese také nezanedbatelná rizika. Mezi nejdiskutovanější patří riziko mobilizace a radikalizace etnických menšin [viz např. Castle, Miller 2003] provázené posílením xenofobních a nacionalistických postojů majority; značná pozornost je věnována také kulturním aspektům vzájemného soužití. V sázce pak je až polarizace a celková dezintegrace hostitelské společnosti (někdy formulovaných v termínech vzniku paralelní společnosti ), ztráta solidarity a celková delegitimizace sociálního státu [Banting, Kymlicka 2006]. Je zřejmé, že tyto potenciálně negativní dopady migrace jsou spojeny s neúspěšnou integrací přistěhovalců a jejich dlouhodobým vytlačením do okrajových pozic hostitelské společnosti. Sociální integrace je komplexní proces, jehož úspěšnost ovlivňuje řada faktorů. Na straně hostitelské společnosti se jedná například o postoje veřejnosti vůči odlišnostem, ať už rasovým, etnickým či kulturním, nastavení migrační a integrační politiky, ekonomickou situaci, otevřenost vzdělávacího systému ad. Společnost tak nastavuje rámec integrace, který může být diferencovaný pro různé skupiny a kategorie přistěhovalců. Pro integrační proces jsou však neméně významné charakteristiky a aktivity imigrantů a případná rozvinutost a charakter etnických komunit v zemi původu. Jedná se například o jejich kulturní a sociální kapitál, jazykové dovednosti, motivaci k migraci, vzdělání, kvalifikaci a aspirace v nové společnosti [srovnej Martikainen 2005]. Nezbytnou, i když ne dostačující, podmínkou je pak zájem a aktivní přístup přistěhovalců. Právě těm věnujeme pozornost v knize, kterou držíte v rukou. Jaké jsou postoje a strategie přistěhovalců, kteří žijí dlouhodobě na území České republiky? Jak vnímají podmínky, které pro ně vytváří majoritní společnost? Jaké jsou problémy a bariéry, s nimiž se potýkají? Daří se jim je překonávat a pokud ano, jakým způsobem? Směřují k integraci do společnosti? Tyto a další otázky nás vedly k realizaci poměrně rozsáhlého výzkumu, v němž se zaměřujeme na charakteristiky integračního procesu tak, jak o nich vypovídají přistěhovalci. V úvodních kapitolách prezentujeme stručně situaci v oblasti imigrace do České republiky, naše teoretická východiska a způsob, jakým jsme výzkum prováděli. Následujících pět kapitol je věnováno prezentaci zjištění za jednotlivé, námi vymezené, skupiny přistěhovalců. V závěru knihy pak nabízíme souhrn zjištění a jejich interpretaci pro celý soubor 251 přistěhovalců, s nimiž jsme v průběhu roku 2008 vedli rozhovor o jejich životě v České republice. 15