Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického Výroční zpráva z polních zkoušek za rok 2003 Zpracoval: Ing. Miroslav Florián OAPVR Brno Schválil: Ing. Vladimír Klement, CSc. vedoucí oddělení výživy rostlin Předkládá: Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel Odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin Brno květen 2004
1. ÚVOD Účelem dlouhodobé polní zkoušky je ověřit moţnost minimalizace, případně úplného vynechání minerálními hnojivy s cílem prokázat moţnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Na stanicích Krásné Údolí, Lípa, Svitavy, Ţatec a Věrovany byly polní zkoušky zaloţeny v roce 1993. V roce 2003 sledování probíhalo pátým rokem druhého osevního sledu. Na stanicích Lednice, Uherský Ostroh, Pusté Jakartice, Libějovice, Staňkov, Horaţďovice a Jaroměřice byly polní zkoušky zaloţeny o rok později, tj. v roce 1994, a byly tak aţ do roku 2003 v osevním sledu o jednu plodinu pozadu oproti předchozím stanicím. Pro sjednocení na stejnou plodinu na všech stanicích v jednom roce byla na těchto stanicích v roce 2003 vypuštěna z osevního sledu řepka ozimá a místo ní zaseta ozimá pšenice. V roce 2003 zde tak byla sledována rovněţ předposlední plodina druhého osevního sledu. V roce 2000 byla tato polní zkouška zaloţena ještě na stanicích Vysoká a Chrastava a i zde v roce 2003 došlo k vypuštění ozimé řepky z osevního sledu. Také na těchto dvou stanicích tak probíhalo sledování ozimé pšenice, avšak v prvním osevním sledu. Tato výroční zpráva shrnuje výsledky roku 2003. 1
2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky : Polní zkoušky jsou zaloţeny ve výrobním typu kukuřičném, řepařském a bramborářském jako přesné dlouhodobé. Výměry hnojených a sklizňových parcel jsou stanoveny podle zavedeného systému příslušné výţivářské báze. Šířka sklizňových parcel je taková, aby na ní mohly být minimálně 3 řádky cukrovky nebo 3 řádky brambor. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní typy: výrobní typ kukuřičný a řepařský výrobní typ bramborářský 1) cukrovka 1) brambory 2) ječmen jarní 2) ječmen jarní 3) hrách 3) hrách 4) řepka ozimá 4) řepka ozimá 5) pšenice ozimá 5) pšenice ozimá 6) ječmen jarní 6) ječmen jarní 2.2. Zkušební plodina : - pšenice ozimá, odrůda Estica - na stanicích Pusté Jakartice, Svitavy a Věrovany došlo k vymrznutí porostů pšenice a tyto stanice tudíţ nebyly zařazeny do sledování. 2.3. Kombinace a dávky živin (hnojiv) : V kaţdé polní zkoušce je zařazeno 10 kombinací (na stanicích Lípa, Svitavy, Krásné Údolí 12 kombinací ), které jsou 4x opakovány na jedné odrůdě. V pokusu je sledováno klasické hnojem, zaorávka slámy, chrástu, zeleného a kombinace s minerálními hnojivy. Na stanicích Lípa, Svitavy, Krásné Údolí je počínaje 2. osevním sledem aplikován na 2 nových kombinacích (11 a 12) upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojem 4) hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy nebo chrástu 6) zaorávka slámy nebo chrástu + minerální hnojiva 7) zelené 8) zelené + minerální hnojiva 9) zelené + zaorávka slámy 10) zelené + zaorávka slámy + minerální hnojiva -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11) vyhnilý kal z ČOV (pouze na stanicích Lípa, Svitavy, Kr. Údolí) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na stanicích Lípa, Svitavy, Kr. Údolí) Kombinace jsou stejné pro celý osevní postup. Hnojiva pro dodání poţadovaných dávek jednotlivých ţivin jsou kaţdoročně aplikována podle druhu pěstované plodiny. 2
Polní zkouška - 5. rok druhého osevního sledu pšenice ozimé po řepce ozimé: Po sklizni řepky ozimé byla na všech kombinacích zaorána řepková sláma v dávce 4 t.ha -1, na kombinacích 2, 4, 5, 6, 8, 9, 10 a 12 s přídavkem 20 kg minerálního dusíku v LAV (ledek amonný s vápencem). Fosforečná (superfosfát) a draselná (draselná sůl) hnojiva byla aplikována jednorázově v obou výrobních oblastech shodně při předseťové přípravě, rovněţ na podzim 2002, dusíkatá hnojiva (LAV) byla aplikována ve dvou dávkách, na jaře 2003. Druhy pouţitých hnojiv a dávky jednotlivých ţivin pro pšenici ozimou jsou uvedeny v tabulce 1 (v závorkách jsou uvedeny dávky v čistých ţivinách). Hnojení pšenice ozimé po řepce ozimé (Ţatec, Věrovany, Lípa, Svitavy, Krásné Údolí) Tabulka 1 Kombinace sláma t.ha -1 zelené podzim 2002 jaro 2003 hnůj N P 2 O 5 (P) K 2 O (K) N t.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 1 4 - - - - - - 2 4 - - 20 60 (26) 120 (100) 115 3 4 - - - - - - 4 4 - - 20 27 (12) 21 (17) 61 5 4 - - 20 - - - 6 4 - - 20 58 (25) 113 (94) 110 7 4 - - - - - - 8 4 - - 20 60 (26) 120 (100) 115 9 4 - - 20 - - - 10 4 - - 20 58 (25) 113 (94) 110 11 4 - - - - - - 12 4 - - 20 37 (16) 112 (93) 61 Ve Svitavách byla pouţita hnojiva Fosmag 25% a Kamex 40% Pro výpočet bilance ţivin se počítá se zaorávkou 4 tun řepkové slámy zapravené v roce 2002 na všech kombinacích při standardní sušině 86 %, coţ představuje aplikaci 3,44 tun sušiny slámy. ha -1 (v prvním roce se vyuţije 40% dusíku a 50% fosforu a draslíku). K této slámě se přidává 20 kg dusíku na podporu mineralizace, počítá se, ţe první rok se vyuţije 50% dusíku. Dále se zohlední účinek hrachové slámy z roku 2001 (na určených kombinacích, při standardní sušině 86 %, coţ představuje aplikaci 0,86 tuny sušiny slámy. ha -1 ), druhý rok se také počítá s vyuţitím 40% dusíku a 50% fosforu a draslíku. Na kombinacích hnojených chlévským hnojem a kalem ČOV před řepku v roce 2001 se druhým rokem započítává 45% dusíku a 55% fosforu a draslíku. 3
Polní zkouška - 5. rok druhého osevního sledu ozimé pšenice po hrachu : Na příslušných kombinacích (5, 6, 9 a 10) všech pokusných míst byla v roce 2002 zaorána sláma hrachu v dávce 1 t.ha -1, bez přídavku minerálního N. Na kombinacích 3 a 4 byl na podzim 2002 zaorán chlévský hnůj v dávce 30 t.ha -1. Ze zaoraných 4 tun ječné slámy (3,44 tun sušiny) v roce 2001 se započítá 20 kg minerálního dusíku přidaného na podporu mineralizace, 40 % dusíku a po 50 % fosforu a draslíku obsaţeného ve slámě. Minerální fosforem (superfosfát) a draslíkem (draselná sůl) bylo provedeno na podzim 2002 před setím, dusíkem (LAV) ve dvou dávkách na jaře roku 2003. Dávky jednotlivých ţivin a druhy hnojiv aplikovaných k pšenici jsou stejné pro všechny výrobní typy a jsou uvedeny v tabulce 2 (v závorkách jsou uvedeny dávky v č.ţ.). Hnojení pšenice ozimé po hrachu (Lednice, U. Ostroh, P. Jakartice, Libějovice, Staňkov, Horaţďovice, Jaroměřice n./r., Vysoká, Chrastava) Tabulka 2 podzim 2002 jaro 2003 Kombinace sláma t.ha -1 zelené hnůj t.ha -1 N kg.ha -1 P 2 O 5 (P) kg.ha -1 K 2 O (K) kg.ha -1 N kg.ha -1 1 - - - - - - - 2 - - - - 60 (26) 120 (100) 115 3 - - 30 - - - - 4 - - 30-33 (14) 39 (32) 67 5 1 - - - - - - 6 1 - - - 58 (25) 113 (94) 110 7 - - - - - - - 8 - - - - 60 (26) 120 (100) 115 9 1 - - - - - - 10 1 - - - 58 (25) 113 (94) 110 Na stanici Pusté Jakartice bylo fosforem provedeno hnojivem Hyperkorn. Pro výpočet bilance ţivin se na určených kombinacích počítá s hrachovou slámou v dávce 1 t.ha -1, při standardní sušině 86 % to představuje aplikaci 0,86 tuny sušiny slámy. ha -1 ), první rok se počítá s vyuţitím 40% dusíku a 50% fosforu a draslíku. Dále je to kombinacích hnojených chlévským hnojem dávka 30 t.ha -1, první rok se započítává 40 % dusíku a po 45 % fosforu a draslíku. Z roku 2001 se ještě započítají ţiviny dodané 4 t.ha -1 slámy ječmene, pro druhý rok zbývá vzít v úvahu 40 % dusíku a po 50 % fosforu a draslíku. K této slámě se dodávalo 40 kg minerálního dusíku na podporu mineralizace, druhý rok se započítá polovina této dávky. 4
2.4. Sledované produkty : V polních zkouškách byl u pšenice ozimé sledován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu tj. zrna a slámy, 2.5. Sledování agrochemických vlastností půdy : Po sklizni zkušebních plodin byly odebrány půdní vzorky na všech zkušebních stanicích z kaţdé kombinace a stanoveno ph/kcl a obsah přístupných ţivin dle metody Mehlich III. Dále bylo prováděno sledování obsahu v půdě. Za tímto účelem byly odebírány půdní vzorky vţdy na jaře před m dusíkem a ihned po sklizni pěstovaných plodin z hloubky 0-30 cm a 30-60 cm jednotlivě ze všech 10 resp. 12 kombinací. 2.6. Technologické rozbory : U zrna pšenice bylo provedeno stanovení vlhkosti a přepočet na standardní vlhkost 14%. Rovněţ se zjišťovala HTS a obsah N-látek. 5
3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tabulka 3 výrobní oblast průměrné(á) roční Zkušební rok nadmořská půdní půdní původní současné stanice zaloţení výška - m sráţky teplota typ druh označení označení Horaţďovice bramborářská bramborářská 1994 472 573 7,4 KA hp Chrastava bramborářská obilnářská 2000 345 798 7,1 HN hp Jaroměřice bramborářská obilnářská 1994 425 535 7,5 HN h Krásné Údolí bramborářská pícninářská 1993 645 605 6,1 KA ph Libějovice bramborářská obilnářská 1994 460 606 7,6 HN ph Lípa bramborářská bramborářská 1993 505 632 7,7 KA ph Lednice kukuřičná kukuřičná 1994 172 540 9,2 CE-24 hj Pusté Jakartice řepařská řepařská 1994 290 650 8,0 HN h Staňkov bramborářská obilnářská 1994 370 511 7,8 HN h Svitavy bramborářská bramborářská 1993 460 624 6,5 HN ph Uherský Ostroh řepařská kukuřičná 1994 196 551 9,2 HN h Věrovany řepařská řepařská 1993 207 563 8,5 CEdeg. h Vysoká bramborářská bramborářská 2000 595 655 7,4 PG h Ţatec řepařská řepařská 1993 247 451 8,3 CE-24 hj 4. VÝSLEDKY 4.1. Vyhodnocení vlivu počasí : Konec léta a podzim 2002 září až listopad Podzim byl teplotně převáţně normální, na některých stanicích s chladnějším zářím (Lípa, Vysoká, Staňkov, Libějovice, Horaţďovice) a teplejším listopadem (Vysoká, Jaroměřice, Lednice Chrastava, P. Jakartice). Tam, kde bylo období po výsevu pšenice chladnější došlo ke zpoţdění klíčení a vzcházení. Co do objemu sráţek, můţeme kromě Pustých Jakartic a září a listopadu v Uherském Ostrohu označit na všech stanicích podzim za abnormálně sráţkově bohatý. Úhrny dvojnásobně vyšší neţ dlouhodobé průměry nebyly vzácností. Například v září: Jaroměřice 195 % normálu, v říjnu: Jaroměřice 312 %, U. Ostroh 272 %, Staňkov - 252 %, v listopadu: Ţatec 396 % (!), Staňkov 291 %, Vysoká 285 %, U. Ostroh 273 %. Nadbytek sráţek někde komplikoval setí a brzdil růst vzcházejících rostlin, jeţ následně vytvořily jen minimum odnoţí. Zima 2002 2003, prosinec až únor Prosinec se zařadil k teplotně normálním aţ chladnějším, leden ve většině případů normální. Ovšem únor byl mimořádně studený, k čemuţ se přidal nedostatek sráţek. Sráţkově prosinec a leden normální aţ dosti nadprůměrné (prosinec - Ţatec 256 % průměru), únor extrémně suchý, většinou do 30 % průměru, někde i o dost méně (Lednice 2,8%, U. Ostroh 4,6 %, Lípa 10 %). Kombinace chybějící sněhové pokrývky, silných mrazů a kolísání teplot vedla vytahání rostlin a výraznému poškození porostů. Z hlediska vlivu na přezimování bylo toto období zřejmě klíčové. 6
Jaro 2003 březen až květen Z pohledu teplot se dají březen a duben označit za převáţně průměrné, květen pak na drtivé většině stanic za velmi teplý. Únorové sucho pokračovalo i v březnu a dubnu, sráţkové normály často nebyly naplněny ani z 50 % (Lednice březen 8,9 %, Horaţďovice duben 18 %). Porosty pšenice tak opět utrpěly, rostliny neměly dostatek vláhy na odnoţení. V květnu se situace poněkud zlepšila, někde byl sráţkově nadprůměrný (Svitavy, Lípa, Chrastava, Vysoká), ale na některých stanicích znovu nebylo dosaţeno ani průměrných sráţek (Pusté Jakartice, Horaţďovice, Staňkov, Jaroměřice, U. Ostroh). Léto 2003 červen až srpen V podstatě na všech stanicích panovala vzácná shoda v tom, ţe měsíce červen a srpen byly mimořádně teplé, zatímco červenec byl pouze teplý. Vysoké teploty v červnu a srpnu byly opět doprovázeny suchem se sráţkami často nedosahujícími 50 % normálního stavu (červen - Chrastava 8 %, Svitavy 15 %). Červenec byl sráţkově kolísavý, od stanic podprůměrných (Libějovice 50%), přes průměrné (Krásné Údolí, Svitavy), po výrazně nadprůměrný U. Ostroh (215 % normálu). Vysoké teploty v červnu výrazně urychlily dozrávání, přičemţ ani ojedinělé výraznější sráţky jiţ nemohly příliš ovlivnit výnos. 4.2. Vegetační sledování : Od zaloţení polních zkoušek aţ do sklizně byla prováděna pravidelná vegetační pozorování. Podrobné záznamy o stavu porostů, nástupu hlavních růstových fází a jednotlivých technologických zásazích jsou zapsány v polních zápisnících. 7
4.3. Zhodnocení dosažených výnosů : Výnos pšenice ozimé - zrno (t. ha -1 ) řepařská výrobní oblast Zkušební stanice Tabulka 4 Kombinace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ţatec 6,31 7,66 6,93 7,06 6,88 6,96 7,19 7,28 7,12 7,33 Lednice 5,12 6,07 5,51 5,51 5,19 5,74 5,09 5,47 5,05 5,55 Uherský Ostroh 3,76 3,85 4,33 4,37 3,82 4,40 3,91 4,52 4,11 4,36 Průměr za ŘVO 5,06 5,86 5,59 5,65 5,30 5,70 5,40 5,76 5,43 5,75 Relativní srovnání % 100 115,8 110,5 111,7 104,7 112,6 106,7 113,8 107,3 113,6 Vyšších výnosů zrna pšenice ozimé bylo opět dosaţeno na sudých kombinacích, s minerálním m. Naopak nejniţší výnos byl zaznamenán na nehnojené kontrole, ostatní výnosy byly vyšší o 5 a více procent. Rozdíly ve výnosech nejsou příliš velké, nejlepší kombinace (č. 2 samotné minerální ) převýšila nehnojenou kontrolu jen o necelých 16 %. Potvrdilo se, ţe na kvalitních půdách této výrobní oblasti je moţné dosáhnout uspokojivých výnosů i při niţších (nebo ţádných) dávkách minerálních hnojiv. Výnos pšenice ozimé - sláma (t. ha -1 ) řepařská výrobní oblast Zkušební stanice 8 Tabulka 5 Kombinace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ţatec 3,44 5,18 5,13 4,63 4,93 5,51 5,30 5,17 4,71 4,91 Lednice 3,76 4,72 4,05 4,44 3,45 4,09 3,58 4,09 3,61 4,16 Uherský Ostroh 4,92 4,04 5,42 5,45 3,77 5,02 4,23 5,12 4,45 5,58 Průměr za ŘVO 4,04 4,65 4,87 4,84 4,05 4,87 4,37 4,79 4,26 4,88 Relativní srovnání % 100 115,1 120,5 119,8 100,2 120,5 108,2 118,6 105,4 120,8 Situace ve výnosech slámy pšenice je do určité míry podobná, nejvýnosnější kombinace (č. 10 zelené + sláma + minerální hnojiva) převýšila nehnojenou kontrolu, která byla opět nejslabší, o necelých 21 %. Kombinace č. 10 byla velmi těsně následována kombinacemi č. 3 (hnůj) a č. 6 (sláma + min. hnojiva) se shodným výnosem. Srovnání výnosů na organicky hnojených kombinacích (t. ha -1 ) - ŘVO Tabulka 6 Komb. Zrno Sláma Lokalita 1 3 5 7 9 1 3 5 7 9 Ţatec 6,31 6,93 6,88 7,19 7,12 3,44 5,13 4,93 5,30 4,71 Lednice 5,12 5,51 5,19 5,09 5,05 3,76 4,05 3,45 3,58 3,61 Uherský Ostroh 3,76 4,33 3,82 3,91 4,11 4,92 5,42 3,77 4,23 4,45 Průměr za ŘVO 5,06 5,59 5,30 5,40 5,43 4,04 4,87 4,05 4,37 4,26 Relativní srovnání % 100 110,5 104,7 106,7 107,3 100 120,5 100,2 108,2 105,4 Srovnáváme-li pouze výnosy zrna pšenice na nehojené kombinaci vůči čistě organicky hnojeným kombinacím vidíme, ţe všechny pouţité způsoby organického výnos zvýšily. Nejvíce hnůj, o více neţ 10 %. Je tedy zřejmé, ţe ţiviny z dodávaných organických hnojiv
působí alespoň částečně proti sniţování výnosů při absenci jiného. Výnosy slámy jsou v této oblasti na organicky hnojených kombinacích rovněţ vyšší neţ na kontrole, efekt hnojem je + 20,5 %. V Lednici a Uherském Ostrohu byl předplodinou hrách a na kombinacích č. 5 a č. 9 se tedy zaorávala hrachovina. Ta měla v předloňském roce velmi dobrý vliv na výnosy řepky, zatímco letos byl výnosotvorný efekt na pšenici minimální. Vysvětlením můţe být sucho v jarním období, které mohlo zpomalit mineralizaci a zapříčinit nedostatek dusíku. Stejně by se dal vysvětlit větší efekt hnoje na výnos slámy, kdy rostliny spotřebovaly pohotový dusík na tvorbu slámy a na tvorbu zrna jej jiţ bylo k dispozici méně. Srovnání výnosů na minerálně hnojených kombinacích (t. ha -1 ) ŘVO Tabulka 7 Komb. Zrno Sláma Lokalita 2 4 6 8 10 2 4 6 8 10 Ţatec 7,66 7,06 6,96 7,28 7,33 5,18 4,63 5,51 5,17 4,91 Lednice 6,07 5,51 5,74 5,47 5,55 4,72 4,44 4,09 4,09 4,16 Uherský Ostroh 3,85 4,37 4,40 4,52 4,36 4,04 5,45 5,02 5,12 5,58 Průměr za ŘVO 5,86 5,65 5,70 5,76 5,75 4,65 4,84 4,87 4,79 4,88 Relativní srovnání % 100,0 96,4 97,3 98,3 98,1 100,0 104,1 104,7 103,0 104,9 Jestliţe srovnáme výnosy na kombinaci č. 2, tedy čistě minerálně hnojené, s ostatními sudými kombinacemi (hnojené minerálně + organicky) dojdeme k poznání, ţe zatímco v případě výnosu zrna je čistě minerálně hnojená kombinace nejlepší, u slámy je naopak nejhorší (v Uh. Ostrohu byla kombinace č. 2 nejslabší i ve výnosu zrna). I zde by se dalo polemizovat o vlivu sucha na nedostatečnou mineralizaci organických materiálů. Nicméně sníţení výnosů vlivem náhrady části minerálního organickým nebylo dramatické. Je třeba podotknout, ţe v řepařské oblasti máme za loňský rok k dispozici pouze výsledky ze tří stanic, coţ není příliš velký vzorek dat pro formulaci obecnějších závěrů. Výnos pšenice ozimé - zrno (t. ha 1 ) bramborářská výrobní oblast Zkušební stanice Tabulka 8 Kombinace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Vysoká 3,78 4,36 5,08 5,29 4,32 4,79 4,34 4,83 4,41 4,81 - - Libějovice 4,52 6,48 5,07 6,47 4,16 6,23 3,65 5,88 3,61 5,93 - - Staňkov 2,42 4,45 3,58 4,81 2,87 4,40 2,55 4,48 2,78 4,57 - - Horaţďovice 2,93 4,99 3,73 4,92 2,93 4,98 2,95 5,29 3,06 5,08 - - Jaroměřice 4,68 5,17 5,18 5,41 4,99 5,28 5,18 5,40 5,26 5,50 - - Chrastava 5,83 7,46 5,92 7,89 5,94 7,55 5,53 7,69 5,40 7,41 - - Lípa 4,44 6,48 5,52 6,75 5,83 6,80 5,57 6,26 5,87 6,69 6,38 6,78 Krásné Údolí 2,04 5,98 3,20 6,34 3,00 6,48 2,83 7,30 3,68 7,12 3,37 6,31 Průměr za BVO 3,83 5,67 4,66 5,99 4,26 5,81 4,08 5,89 4,26 5,89 4,88 6,55 Rel. srovnání % 100 148,0 121,7 156,4 111,2 151,7 106,5 153,8 111,2 153,8 127,4 171,0 9
Také v bramborářské oblasti byl nejmenší výnos zrna na nehnojené kombinaci č. 1. Naopak nejvyšší byl na kombinacích č. 12 (kal ČOV + min., ale loni pouze dvě lokality!), o 71 % více a č. 4 (hnůj + min. ) + 56 %. Obecně byly lepší kombinace s aplikací minerálního s organickým. Opět se projevila výraznější reakce plodin v této oblasti na minerální. Výnos pšenice ozimé - sláma (t. ha -1 ) bramborářská výrobní oblast Zkušební stanice Tabulka 9 Kombinace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Vysoká 1,94 2,19 2,32 2,05 1,94 1,69 1,69 2,02 1,78 1,83 - - Libějovice 1,87 2,39 1,93 2,63 2,04 2,69 1,99 2,53 1,98 2,53 - - Staňkov 1,44 3,12 2,19 2,51 1,87 3,46 1,38 2,85 2,03 2,69 - - Horaţďovice 4,59 5,21 4,82 5,62 3,97 5,71 3,91 5,64 4,31 6,29 - - Jaroměřice 3,62 4,46 4,28 4,28 3,96 4,43 4,52 5,13 4,36 4,34 - - Chrastava 4,11 5,24 4,18 5,61 4,15 5,42 3,88 5,40 3,74 5,48 - - Lípa 5,27 7,90 6,85 8,43 7,38 8,43 6,32 9,48 7,90 9,48 7,90 9,48 Krásné Údolí 2,88 4,57 2,87 4,16 2,83 4,02 3,39 4,85 3,26 4,13 2,78 3,47 Průměr za BVO 3,22 4,39 3,68 4,41 3,52 4,48 3,39 4,74 3,67 4,60 5,34 6,48 Rel. srovnání % 100,0 136,3 114,3 137,0 109,3 139,1 105,3 147,2 114,0 142,9 165,8 201,2 Pořadí výnosů u slámy je do značné míry ovlivněno výjimečnými výnosy na kombinacích s aplikací kalů ČOV (11 + 12) v Lípě. Výsledky z jediné stanice se ovšem jen stěţí dají povaţovat za obecně platné. Nic se nemění na obvyklém jevu nejniţšího výnosu na kombinaci č. 1, lepší výsledky pak opět dávají kombinace spojující minerální s organickým. Srovnání výnosů na organicky hnojených kombinacích (t. ha -1 ) BVO Tabulka 10 Komb. Zrno Sláma Lokalita 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 Vysoká 3,78 5,08 4,32 4,34 4,41-1,94 2,32 1,94 1,69 1,78 - Libějovice 4,52 5,07 4,16 3,65 3,61-1,87 1,93 2,04 1,99 1,98 - Staňkov 2,42 3,58 2,87 2,55 2,78-1,44 2,19 1,87 1,38 2,03 - Horaţďovice 2,93 3,73 2,93 2,95 3,06-4,59 4,82 3,97 3,91 4,31 - Jaroměřice 4,68 5,18 4,99 5,18 5,26-3,62 4,28 3,96 4,52 4,36 - Chrastava 5,83 5,92 5,94 5,53 5,40-4,11 4,18 4,15 3,88 3,74 - Lípa 4,44 5,52 5,83 5,57 5,87 6,38 5,27 6,85 7,38 6,32 7,90 7,90 Krásné Údolí 2,04 3,20 3,00 2,83 3,68 3,37 2,88 2,87 2,83 3,39 3,26 2,78 Průměr za BVO 3,83 4,66 4,26 4,08 4,26 4,88 3,22 3,68 3,52 3,39 3,67 5,34 Rel. srovnání % 100 121,7 111,2 106,5 111,2 127,4 100,0 114,3 109,3 105,3 114,0 165,8 10
Také v bramborářské výrobní oblasti měly všechny pouţité způsoby organického pozitivní vliv na výši výnosu zrna i slámy. Nebudeme-li přikládat význam pouţití kalu ČOV, jeţ byl pouţit pouze na dvou lokalitách, ukázala se nejlepší aplikace hnoje, jeţ zvýšila průměrný výnos zrna o více neţ 21 % a slámy o více neţ 14 %. V Lípě a Krásném Údolí se na kombinacích 5 a 9 zaorávala sláma řepky, na ostatních lokalitách hrachovina. Reakce pšenice na toto je v této oblasti o něco lepší neţ v řepařské oblasti. Dá se předpokládat, ţe větší mnoţství sráţek dovolilo intenzivnější mineralizaci organické hmoty. Srovnání výnosů na minerálně hnojených kombinacích (t. ha -1 ) BVO Lokalita Komb. Tabulka 11 Zrno Sláma 2 4 6 8 10 12 2 4 6 8 10 12 Vysoká 4,36 5,29 4,79 4,83 4,81-2,19 2,05 1,69 2,02 1,83 - Libějovice 6,48 6,47 6,23 5,88 5,93-2,39 2,63 2,69 2,53 2,53 - Staňkov 4,45 4,81 4,40 4,48 4,57-3,12 2,51 3,46 2,85 2,69 - Horaţďovice 4,99 4,92 4,98 5,29 5,08-5,21 5,62 5,71 5,64 6,29 - Jaroměřice 5,17 5,41 5,28 5,40 5,50-4,46 4,28 4,43 5,13 4,34 - Chrastava 7,46 7,89 7,55 7,69 7,41-5,24 5,61 5,42 5,40 5,48 - Lípa 6,48 6,75 6,80 6,26 6,69 6,78 7,90 8,43 8,43 9,48 9,48 9,48 Krásné Údolí 5,98 6,34 6,48 7,30 7,12 6,31 4,57 4,16 4,02 4,85 4,13 3,47 Průměr za BVO 5,67 5,99 5,81 5,89 5,89 6,55 4,39 4,41 4,48 4,74 4,60 6,48 Rel. srovnání % 100 105,6 102,5 103,9 103,9 115,5 100 100,5 102,1 108,0 104,8 147,6 Tabulka 11 ukazuje, ţe v této oblasti měly veškeré kombinace spojující minerální s organickým lepší výnosy neţ čistě minerálně hnojená kombinace č. 2. Opět nechme stranou kalovou kombinaci č. 12, značně zkreslenou výbornými výnosy na stanici Lípa. Rozdíly potom nejsou velké, výnos zrna byl nejlepší na kombinaci č. 4 (hnůj + minerální ), slámy na komb. č. 8. 11
4.4. Zhodnocení technologických vlastností zrna pšenice : a) řepařská výrobní oblast Tabulka 8 Zkušební Provedené Kombinace stanice stanovení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Vlhkost v % 15,4 14,7 14,8 14,2 14,5 14,2 14,6 14,1 14,3 14,3 Ţatec HTS 41,4 44,3 45,6 46,3 44,7 46,2 44,8 45,1 46,9 43,4 obsah N látek 13,9 14,0 10,9 9,4 11,9 14,6 11,6 14,1 12,6 13,8 Vlhkost v % 11,2 10,9 11,1 11,2 11,2 11,2 11,1 11,1 11,1 11,1 Lednice HTS 40,1 39,2 38,9 38,0 38,4 38,3 37,7 35,6 36,9 35,0 obsah N látek 12,1 14,8 13,4 14,8 12,9 15,3 12,7 16,3 13,2 16,1 Vlhkost v % 10,9 10,5 10,4 10,6 10,9 10,5 11,2 10,9 11,2 10,8 Uherský HTS 36,3 35,3 38,2 39,2 37,5 37,9 39,1 38,9 39,0 38,9 Ostroh obsah N látek 12,8 17,3 14,5 15,8 13,3 16,1 12,3 15,9 13,6 16,4 Vlhkost v % 12,5 12,0 12,1 12,0 12,2 12,0 12,3 12,0 12,2 12,1 Průměr HTS 41,5 41,3 42,8 42,3 41,6 41,7 42,0 40,8 42,1 40,3 obsah N látek 12,9 15,4 12,9 13,3 12,7 15,4 12,2 15,4 13,2 15,4 Rel. srovnání % Vlhkost v % 100 96,3 96,8 96,0 97,6 95,7 98,4 96,3 97,6 96,5 HTS 100 99,4 103,0 102,0 100,2 100,4 101,2 98,3 101,5 97,1 obsah N látek 100,0 118,8 99,8 103,0 98,2 118,8 94,0 119,0 101,6 119,0 Rozdíly ve sklizňových vlhkostech jsou poměrně nevýznamné, na čistě organicky hnojených kombinacích (liché kombinace) jsou vlhkosti o 1 aţ 2 procenta vyšší. HTS se mezi kombinacemi téměř neliší, vliv pouţitého způsobu je zanedbatelný. Obsah N-látek je nejproměnlivějším technologickým parametrem. Sudé, tedy minerálně hnojené kombinace vykazují zhruba o 20 % vyšší obsah N-látek neţ kombinace s čistě organickým m. Jedinou výjimkou je kombinace č. 4 se společnou aplikací hnoje a minerálních hnojiv, kde je dávka minerálního dusíku podstatně redukována a obsah N-látek se blíţí čistě organickým kombinacím. Přesto se dá říci, ţe pouţití minerálních hnojiv zvyšuje obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé. 12
b) bramborářská výrobní oblast Tabulka 9 Zkušební Provedené Kombinace stanice stanovení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Horaţď. Chrastava Jaroměř. nad Rok. Libějov. Vysoká Staňkov Lípa Krásné Údolí Průměr Rel. srovnání % Vlhkost v % 10,8 9,7 10,7 10,0 10,9 10,0 10,8 9,7 10,1 9,8 HTS 42,7 44,4 45,0 43,5 43,7 44,4 45,7 43,0 45,3 43,4 obsah N látek 9,3 13,9 9,3 13,1 9,2 13,7 9,6 14,0 9,3 14,0 Vlhkost v % 12,8 14,0 14,2 14,5 14,6 14,7 14,3 14,2 14,3 14,2 HTS 47,0 43,2 46,3 45,3 46,3 43,5 47,1 43,2 47,6 42,4 obsah N látek 8,1 11,6 7,9 10,2 8,3 11,9 7,8 11,5 8,0 11,6 Vlhkost v % 13,8 13,6 14,0 13,9 13,5 13,6 13,8 13,5 13,3 13,6 HTS 40,2 39,2 39,9 37,1 42,4 41,5 41,8 38,3 41,1 42,5 obsah N látek 12,3 15,5 13,4 15,9 12,6 16,1 13,2 16,3 14,1 16,6 Vlhkost v % 12,3 12,4 12,1 12,0 12,3 12,3 12,2 12,2 12,2 12,0 HTS 49,3 55,7 51,3 59,3 46,1 54,3 44,2 53,7 45,0 54,5 obsah N látek 10,5 14,4 13,3 14,3 10,8 14,3 10,9 14,2 10,8 15,1 Vlhkost v % 14,2 14,2 13,9 13,9 14,0 14,0 14,0 14,3 14,4 14,3 HTS 53,8 44,8 47,1 48,2 50,6 51,9 58,9 47,3 51,2 52,5 obsah N látek 11,3 14,9 11,1 13,9 11,1 14,6 11,4 14,7 11,1 14,4 Vlhkost v % 16,9 18,2 18,0 17,2 17,9 17,9 17,2 17,0 17,3 17,1 HTS 37,7 35,8 37,5 38,2 36,2 47,2 38,0 37,4 38,8 36,3 obsah N látek 10,9 14,6 10,0 14,1 9,6 12,5 10,2 13,7 9,9 13,8 Vlhkost v % 12,4 11,6 12,3 11,8 12,2 11,8 12,1 11,9 12,2 11,8 12,3 11,9 HTS 49,0 49,2 49,6 48,4 48,7 46,7 52,3 48,9 51,4 50,8 51,7 48,2 obsah N látek 8,5 13,7 9,4 12,6 9,6 13,5 9,5 14,1 10,0 13,6 9,8 12,9 Vlhkost v % 11,9 11,7 12,5 12,0 12,4 11,7 12,4 11,7 11,9 11,7 11,8 12,0 HTS 55,0 58,8 53,5 55,0 54,4 56,6 51,3 57,9 55,1 54,6 57,3 59,6 obsah N látek 10,4 12,7 9,3 10,8 9,0 11,9 8,4 12,2 9,5 11,9 8,9 9,9 Vlhkost v % 13,1 13,2 13,5 13,2 13,5 13,3 13,4 13,1 13,2 13,1 12,1 12,0 HTS 46,8 46,4 46,3 46,9 46,1 48,3 47,4 46,2 46,9 47,1 54,5 53,9 obsah N látek 10,2 13,9 10,5 13,1 10,0 13,5 10,1 13,8 10,3 13,9 9,3 11,4 Vlhkost v % 100 100,6 102,8 100,5 102,9 101,1 101,9 99,7 100,9 99,7 92,0 91,2 HTS 100 99,8 99,5 100,8 99,0 103,8 102,0 99,4 100,9 101,3 117,2 115,9 obsah N látek 100 140,2 105,4 132,1 101,0 136,6 102,1 139,4 104,0 139,9 94,2 115,0 Podobně jako v řepařské oblasti i zde vidíme lehkou tendenci k vyšší vlhkosti zrna na čistě organicky hnojených variantách, opět o 1 2 % oproti minerálně hnojeným. V hustším porostu minerálně hnojených kombinací pravděpodobně dochází k většímu vyčerpání vláhy a tím nepatrně rychlejšímu dozrání. Opět v souladu s řepařskou oblastí rozdíly v HTS malé, bez zjevných tendencí. Větší rozdíly u kombinací s aplikací kalů není moţné povaţovat za průkazné, jedná se pouze o dvě lokality a v rámci těchto lokalit jde o hodnoty v podstatě normální. Zřetelné rozdíly mezi sudými a lichými kombinacemi můţeme pozorovat na výsledcích z Libějovic. I v této oblasti se největší rozdíly objevily v obsahu N-látek. I zde mají sudé, minerálně hnojené kombinace vyšší obsah N-látek, zhruba o 30 40 %. Minerální tak viditelně zvyšuje obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé. 13
4.5. Výsledky rozborů půd na základní agrochemické vlastnosti V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty výsledků rozborů půdních vzorků. V tabulkách 10 a 12 jsou výsledky analýz půdních vzorků, které byly odebrány po sklizni (na konci prvního osevního sledu) v r. 1998 respektive 1999 z kaţdé kombinace na všech zkušebních místech. Pro lepší posouzení jsou uvedeny i hodnoty naměřené před zaloţením (respektive před prvním m) polních zkoušek. V tabulkách 11 a 13 jsou výsledky analýz zjištěné po sklizni pokusné plodiny v roce 2003. Pozor, na stanicích Svitavy, Věrovany a Pusté Jakartice byly zkoušky zrušeny pro vymrznutí. Hodnota ph se oproti předchozímu roku na většině pokusných míst buď nezměnila, případně velmi mírně poklesla. Ve Věrovanech, Lednici, Pustých Jakarticích, Libějovicích a Staňkově je pokles o něco viditelnější. Výjimkou je Chrastava, kde se ph mírně zvýšilo. V Lednici, Ţatci, Pustých Jakarticích a Jaroměřicích je také patrný mírný pokles ph oproti hodnotám při zaloţení pokusu. Můţe se ovšem jednat o náhodný výkyv. Kombinace nemá na většině pokusných míst vliv na ph, rozdíly se vyskytují, ale nedá se z nich vyčíst jasnější trend. Na některých stanicích jsou minerálně hnojené kombinace mírně kyselejší, ale na jiných není ani tento malý rozdíl. Obsah přístupného fosforu si zachoval celkový trend nárůstu v půdě od zaloţení, proti loňsku se zásoby většinou měnily jen velmi málo. Mírně se zvýšily ve Svitavách, Pustých Jakarticích, Horaţďovicích a Jaroměřicích, v Libějovicích byl nárůst velký, o desítky procent. Rozdíly mezi kombinacemi jsou nezřetelné, na některých lokalitách se projevila zaorávka hnoje před setím pšenice, kombinace 3 a 4 jsou tak lepší v Lednici, Pustých Jakarticích, Libějovicích a Vysoké. Pravděpodobně se dá konstatovat, ţe relativně vyrovnané úrovně obsahů fosforu na jednotlivých kombinacích jsou zapříčiněny rozdílným odběrem pěstovaných rostlin, kdy minerálně hnojené kombinace obvykle poskytují vyšší výnos, na který se z půdy odebere více ţiviny. Pokud porovnáme obsah přístupného fosforu na nehnojené kontrole se stavem před zaloţením pokusu zjistíme, ţe často došlo ke zvýšení jeho mnoţství, větší úbytek nastal pouze v Jaroměřicích a Lípě, menší v Ţatci a Krásném Údolí. Fosfor je zřejmě zatím dostatečně doplňován z matečného substrátu popř. rozkladem půdní organické hmoty, navíc na kontrole bývá niţší výnos, který z půdy odebírá menší mnoţství této ţiviny. Situace obsahu přístupného draslíku je podobná fosforu. Ve srovnání se stavem před zaloţením pokusu je trendem mírný nárůst jeho obsahu v půdách na většině kombinací a lokalit (s výjimkami některých kontrolních, nehnojených). Zásoba se od zaloţení sníţila v Lípě na všech kombinacích a Libějovicích na všech kombinacích vyjma č. 4, kde došlo ke značnému nárůstu. V Ţatci je situace rozkolísaná, polovina kombinací si polepšila (3,4,5,7), ostatní pohoršily, neobvyklý je zejména velký, takřka trojnásobný, nárůst na kombinacích 5 a 7, který se dá obtíţně vysvětlit. K významnějším změnám proti loňskému roku prakticky nedošlo, výjimku tvoří Lípa s velkým propadem. Obecně patří k lepším kombinacím sudé, společně hnojené minerálně a organicky, přičemţ mezi nimi obvykle vyniká jiţ zmíněné č. 4. I samotná aplikace hnoje dokáţe udrţet obsah přístupného draslíku na solidní úrovni. Stav v řepařské oblasti je dosti stabilní, rozdíly v kombinacích jen malé, s náznaky vyšších obsahů u kombinací se společným organickým a minerálním m (zejména komb. č. 4). Na stanicích bramborářské oblasti je rozdíl mezi kombinacemi spojujícími organické a minerální o něco výraznější, opět ve prospěch sudých kombinací. Také u draslíku zatím není jeho úbytek na kontrolní kombinaci oproti výchozímu stavu nijak dramatický, vysvětlit se to dá stejně jako v případě fosforu. Obsah přístupného hořčíku v půdách na většině stanic narůstá, nebo alespoň neklesá. Výjimkou je opět Ţatec, kde je oproti stavu před zaloţením obsah niţší. Na naprosté většině stanic se obsah oproti loňsku výrazněji neměnil. K zásobenějším patří na kombinace č. 4. Obsah přístupného vápníku je úzce svázán s hodnotou ph a tudíţ i zde jsou změny velmi malé. Jeho obsah byl v roce 2003 oproti stavu při zaloţení zkoušky většinou vyšší. Oproti loňskému roku se obsahy téměř neměnily, případné rozdíly jsou vzhledem k obsahům vápníku v půdách malé a bez viditelného vlivu pouţitého způsobu. Mezi lepšími kombinacemi se dá asi u poloviny stanic nalézt kombinace 7 nebo 8. 14
Zkušební Stanice Věrovany Ţatec Lípa Svitavy Krásné Údolí Zkušební stanice Věrovany Ţatec Lípa Svitavy Krásné Údolí Tabulka 10 Stanovení Před Kombinace rok 1998 (po sklizni - konec 1. osevního sledu) zaloţením v r. 1992 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ph 6,8 6,7 6,7 6,8 6,6 6,8 6,6 6,5 6,4 6,8 6,7 P 74 90 77 65 94 63 79 60 67 67 75 K 164 174 106 104 163 108 162 113 149 109 108 Mg 105 114 110 111 113 106 174 104 112 110 109 Ca 2710 2728 2900 2897 2838 2877 2851 2648 2666 3007 2835 ph 7,0 7,0 7,1 7,1 7,3 7,4 7,1 7,2 7,3 7,4 7,0 P 113 64 62 72 78 94 91 107 100 79 79 K 370 170 147 225 211 215 246 250 239 220 216 Mg 280 230 213 232 221 210 223 210 219 203 191 Ca 3860 3724 3589 3630 3980 3710 3837 3621 3846 3629 3243 ph 5,4 6,2 5,7 5,3 5,0 5,5 5,1 5,7 5,5 5,7 5,7 P 110 94 98 80 98 85 90 78 88 81 74 K 157 121 145 120 130 110 122 121 128 120 123 Mg 50 50 47 39 38 36 41 46 45 47 50 Ca 1600 1772 1565 1332 1194 1278 1326 1644 1620 1459 1573 ph 6,3 6,1 5,7 6,2 5,9 6,4 6,3 6,8 6,9 6,9 6,5 P 62 80 82 79 83 81 82 80 82 76 81 K 124 156 179 116 225 234 222 214 211 202 198 Mg 53 53 58 65 68 67 72 72 72 71 70 Ca 1650 1434 1461 1517 1664 1652 1892 2097 2293 2048 2078 ph 6,2 6,8 6,2 6,4 6,3 6,9 6,5 6,4 5,9 6,7 6,3 P 30 28 36 33 49 38 41 36 35 30 31 K 138 123 153 138 147 139 158 128 120 116 99 Mg 185 207 191 171 169 163 172 161 150 163 149 Ca 2100 1993 2047 2115 2216 2261 2037 1912 1698 2051 1909 Stanovení Tabulka 11 Kombinace rok 2003 (po sklizni pšenice ozimé) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ph 6,8 6,8 6,8 6,8 6,9 6,9 6,9 6,9 6,9 6,8 - - P 112 103 112 114 96 106 99 107 98 97 - - K 140 163 155 171 145 167 150 165 144 169 - - Mg 152 133 146 149 131 137 132 133 130 139 - - Ca 3320 3140 3350 3250 3400 3710 3960 3750 3570 3530 - - ph 6,6 6,7 6,7 6,8 6,6 6,8 6,9 6,8 6,4 6,3 - - P 103 123 142 105 160 146 174 119 99 74 - - K 263 329 416 417 625 339 702 312 342 278 - - Mg 240 259 241 227 235 261 238 232 231 229 - - Ca 4510 4340 4330 4000 3920 4440 4440 3990 3690 3290 - - ph 6,6 6,7 6,6 6,6 5,4 5,4 5,8 5,5 5,6 5,6 5,6 5,7 P 73 73 74 73 118 141 116 149 118 135 142 132 K 77 100 93 93 110 143 117 155 134 153 125 150 Mg 80 81 78 94 55 56 60 62 70 71 68 61 Ca 3100 3110 2830 2790 1320 1600 1840 1650 1870 1680 1780 1750 ph 6,1 6,1 6,0 6,1 6,4 6,4 6,5 6,5 6,5 6,4 6,9 6,6 P 91 83 89 101 93 88 91 84 84 82 87 107 K 151 172 173 219 196 197 189 184 193 180 193 219 Mg 58 68 67 83 76 83 75 79 73 81 79 83 Ca 1570 1500 1590 1680 1900 1910 1930 1970 1910 1920 3110 2090 ph 6,1 6,1 6,3 6,3 6,6 6,1 6,3 5,9 6,2 5,9 6,1 6,4 P 26 51 32 45 35 48 38 46 25 39 36 45 K 132 211 151 155 134 186 119 180 133 172 108 134 Mg 239 201 201 184 187 181 176 167 179 173 237 229 Ca 2240 2070 2190 2070 2170 1890 1860 1670 2010 1970 2270 2300 15
Zkušební stanice Lednice Uherský Ostroh Pusté Jakartice Libějovice Staňkov Horaţďovice Jaroměřice nad Rokytnou Tabulka 12 Stanovení Před Kombinace rok 1999 (po sklizni - konec 1. os. sledu) zaloţením v r. 1993 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ph 7,5 7,2 7,2 7,3 7,2 7,4 7,4 7,6 7,3 7,5 7,5 P 38 52 76 68 80 60 68 60 80 68 76 K 222 221 255 231 263 217 232 215 253 251 249 Mg 322 266 274 289 291 279 273 268 287 287 286 Ca 3690 4517 4560 4102 4180 4460 5356 4824 4576 4658 5168 ph 6,7 6,6 6,5 6,5 6,4 6,7 6,7 6,7 6,5 6,6 6,5 P 50 53 84 77 104 73 77 93 110 90 115 K 268 245 289 293 321 269 278 273 283 273 271 Mg 141 133 138 149 153 135 137 143 140 152 145 Ca 2850 3166 3128 2706 2830 2969 3123 2923 2767 3031 2799 ph 7,2 6,3 6,3 6,4 6,3 6,3 6,4 6,5 6,4 6,4 6,4 P 49 57 66 69 77 55 73 58 55 57 58 K 56 92 113 122 132 110 118 102 124 109 115 Mg 73 57 57 62 64 71 60 59 58 63 57 Ca 2130 1896 1815 1832 1915 1920 1832 1924 1884 1900 1740 ph 5,6 5,7 6,3 5,4 5,3 6,1 5,8 5,8 6,0 5,3 5,9 P 94 94 104 116 158 120 139 121 124 137 109 K 211 148 181 159 168 165 187 145 168 151 183 Mg 131 133 143 125 124 145 135 155 155 140 138 Ca 1570 1458 1625 1378 1340 1602 1471 1700 1683 1501 1555 ph 6,2 5,7 5,6 5,9 5,8 5,8 5,8 6,1 6,0 6,0 6,0 P 35 96 90 91 99 77 79 95 103 85 88 K 161 246 196 222 258 194 220 187 203 185 176 Mg 175 229 236 249 241 256 265 253 236 259 252 Ca 1610 1960 1997 2040 2003 2179 2179 2243 2079 2328 2186 ph 6,4 6,2 6,1 6,1 6,1 6,2 6,0 6,2 6,1 6,2 6,1 P 72 90 113 93 115 86 108 76 104 80 87 K 95 119 131 114 134 115 122 107 134 126 131 Mg 141 154 159 154 158 153 159 132 137 147 141 Ca 1780 1784 1782 1702 1760 1882 1767 1665 1686 1774 1650 ph 6,8 5,7 5,6 5,9 5,8 6,0 5,7 6,0 6,0 6,0 5,9 P 72 55 67 76 81 67 64 67 84 71 76 K 198 168 196 175 185 161 167 162 186 173 168 Mg 183 204 220 189 191 174 181 168 160 176 169 Ca 2890 2520 2752 2580 2562 2562 2514 2559 2550 2618 2521 16
Zkušební stanice Lednice Uherský Ostroh Pusté Jakartice Libějovice Staňkov Horaţďovice Jaroměřice nad Rokytnou Chrastava Vysoká Stanovení Tabulka 13 Kombinace rok 2003 (po sklizni pšenice ozimé) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ph 6,7 6,8 6,9 6,9 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 P 77 92 107 108 80 95 80 97 74 87 K 220 252 274 320 264 294 219 289 257 307 Mg 322 311 345 348 333 336 308 338 331 330 Ca 4000 4070 4100 4230 4550 4530 4680 4440 4540 4350 ph 6,8 6,6 6,7 6,6 6,7 6,6 6,7 6,3 6,2 5,4 P 52 74 81 84 64 80 79 114 87 96 K 261 321 354 378 328 339 292 374 324 323 Mg 162 169 185 189 170 162 165 170 175 197 Ca 3480 3270 3210 3260 3340 3370 3650 3720 3520 3450 ph 6,5 6,3 6,6 6,5 6,5 6,4 6,5 6,4 6,6 6,6 P 65 72 105 110 69 67 60 60 60 62 K 101 112 152 144 102 118 78 101 86 112 Mg 74 67 103 97 74 67 62 66 68 74 Ca 2290 2110 2160 2170 2130 2010 2070 2030 2100 2130 ph 5,7 5,8 5,8 6,2 6,0 6,0 5,9 5,7 6,0 5,9 P 184 184 216 428 183 179 175 171 167 138 K 148 154 178 732 156 151 152 143 148 145 Mg 145 142 158 325 152 151 150 141 155 142 Ca 1590 1630 1660 1970 1680 1760 1670 1710 1820 1780 ph 5,9 5,8 6,2 6,4 6,4 6,3 6,4 6,3 6,2 6,2 P 92 96 92 125 112 111 93 100 84 103 K 185 209 199 295 234 195 175 192 167 204 Mg 217 210 235 249 253 228 247 240 236 254 Ca 2080 1940 2080 2140 2210 2230 2360 2410 2200 2290 ph 6,3 6,1 6,3 6,2 6,3 6,1 6,4 6,1 6,4 6,2 P 101 105 95 113 73 94 86 98 81 91 K 122 124 115 131 110 136 115 138 118 120 Mg 184 178 187 185 173 175 164 163 167 162 Ca 1890 1910 1820 1860 1790 1990 1920 1840 1840 1860 ph 6,4 6,3 6,3 6,3 6,2 6,2 6,2 6,3 6,3 6,4 P 47 65 65 75 65 78 62 83 63 76 K 180 209 197 207 184 209 178 216 187 208 Mg 248 230 237 210 213 221 190 203 196 185 Ca 3390 3220 3260 3390 3170 3370 3050 3220 3110 3060 ph 6,4 6,2 6,1 6,0 6,1 6,0 6,2 6,6 6,0 6,1 P 76 97 92 86 89 90 97 96 93 96 K 178 234 182 181 165 226 178 190 184 201 Mg 293 275 280 263 274 251 287 359 264 286 Ca 1330 1300 1270 1290 1280 1280 1380 1530 1310 1320 ph 6,6 5,9 6,7 6,4 6,5 6,3 6,3 6,2 6,4 6,5 P 71 73 107 119 77 80 78 79 76 75 K 161 209 282 382 182 209 165 240 161 172 Mg 121 100 155 178 121 114 104 98 116 113 Ca 2170 1730 2420 2320 2330 2090 2140 1930 2450 2570 17
4.6. Výsledky rozborů půd na : a) řepařská oblast V řepařské oblasti převaţovala v jarním i posklizňovém období nitrátová frakce. Rozdíly dané různými způsoby pouţitého byly na jaře neznatelné (nebo náhodné), po sklizni bylo na sudých kombinacích více minerálního dusíku neţ na lichých, čistě organicky hnojených. Důleţitým zjištěním je poměrně vysoký obsah minerálního dusíku v podorničních vrstvách v jarním období, kdy jej bylo buď stejné, nebo častěji vyšší mnoţství neţ v ornici. Je moţné usuzovat, ţe za touto situací je sráţkově abnormální podzim, kdy se dusík posunul aţ do podorničí. Nejvíce v podorničí bylo zjištěno ve Věrovanech a Pustých Jakarticích, coţ jsou zároveň stanice, kde pšenice vyzimovala a její odběr dusíku byl tudíţ zanedbatelný. Vezmeme-li v úvahu hloubku kořenového systému pšenice a razantní pokles obsahů minerálního dusíku v podorničí v období po sklizni, je moţné konstatovat, ţe tento dusík byl neefektivně vyplaven mimo kořenovou zónu. V Ţatci a Uherském Ostrohu se na kombinacích č. 4 projevila podzimní zaorávka hnoje, tato kombinace měla nejvíce minerálního dusíku. Po sklizni byly na všech stanicích kromě Věrovan zjištěny vyšší obsahy v ornici neţ na jaře. Dá se spekulovat o vlivu sucha ve vegetačním období, kdy rostliny neodebraly příliš mnoho dusíku, jeţ zůstal v půdě po jarním. Tuto úvahu podporuje situace v Pustých Jakarticích, kde se ještě zvýšily jiţ tak dost vysoké obsahy dusíku v ornici (zatímco dusík z podorničí se jiţ zřejmě přesunul hlouběji neţ je oblast měření), s největší pravděpodobností kvůli minimu přeţivších rostlin, které ovšem obdrţely plné mnoţství dusíkatého hnojiva přesně v souladu s metodikou. b) bramborářská oblast Typický je pro tuto oblast zejména znovu potvrzené vyrovnanější zastoupení obou forem minerálního dusíku. Tomuto se vymykají Svitavy, Chrastava a Jaroměřice s převaţující nitrátovou frakcí. Také zde si můţeme všimnout relativně vysokých obsahů dusíku v podorničí, byť to zde není tak dramatické jako v řepařské oblasti. Vysvětlení se samozřejmě nabízí stejné jako ve zmíněné oblasti řepařské, tedy velmi mokrý podzim. Rozdíly mezi kombinacemi jsou malé, bez jednotných trendů. Pouze ve Staňkově a Libějovicích vidíme na kombinacích 3 a 4 výrazně vyšší koncentrace dusíku, zejména u druhé jmenované lokality jde o čísla opravdu velmi vysoká. Na šesti stanicích byl na podzim právě na kombinace 3 a 4 aplikován hnůj, ale takovýto efekt se projevil pouze na dvou zmíněných lokalitách. Také v této oblasti rozbory půdy po sklizni ukázaly poměrně vysoký obsah minerálních forem dusíku. Většinou převládla nitrátová forma, s výjimkou Lípy. Také je zřejmý vliv pouţitého způsobu, prakticky všude je dusíku více na minerálně hnojených (sudých) kombinacích. Netypický průběh povětrnosti ve vegetačním období se i zde podepsal na poměrně vysokých koncentracích nevyuţitého minerálního dusíku v půdách po sklizni pšenice. Vezmeme-li v úvahu, ţe následnou plodinou je ječmen jarní, je dosti pravděpodobné, ţe tento dusík bude vyplaven a pro potřeby následné plodiny efektivně ztracen. V následujících tabulkách 14 a 15 jsou uvedeny naměřené hodnoty obsahů v půdě: 18
a) před m polních zkoušek, jaro 2003 Tabulka 14 Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 0-30 12,4 15,2 16,1 16,6 12,0 15,9 10,7 15,3 12,1 13,6 30-60 16,2 27,2 1,5 23,2 23,2 21,4 16,2 31,8 18,3 21,4 Věrovany N-NH 4 0-30 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 30-60 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 0-30 12,7 15,5 16,4 16,4 12,3 16,2 11,0 16,5 13,4 13,9 30-60 16,5 27,5 21,8 23,5 23,5 21,7 16,5 32,1 18,6 21,7 0-30 5,0 4,1 6,9 5,6 5,8 3,5 8,8 2,9 4,3 2,6 30-60 3,4 3,7 2,6 3,3 1,6 4,0 4,0 0,9 9,7 12,7 Ţatec N-NH 4 0-30 0,1 0,1 0,1 10,3 2,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 30-60 1,6 0,1 7,4 0,8 0,5 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0-30 5,2 4,2 7,0 15,9 7,9 3,7 9,0 3,0 4,4 2,8 30-60 5,0 3,8 10,0 4,1 2,0 4,1 4,1 1,0 9,8 12,8 0-30 4,6 4,3 5,6 5,9 5,5 5,5 5,1 5,1 6,5 7,6 30-60 4,5 3,5 6,0 5,9 4,5 5,3 5,2 5,4 5,7 6,2 Lednice N-NH 4 0-30 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 30-60 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 0-30 4,7 4,4 5,7 6,0 5,6 5,6 5,2 5,2 6,6 7,7 30-60 4,6 3,6 6,1 6,0 4,6 5,5 5,3 5,5 5,8 6,3 0-30 4,3 4,3 6,3 10,8 5,0 5,2 5,4 9,7 5,2 6,1 30-60 5,2 12,7 13,0 26,2 5,5 11,2 5,7 14,3 8,0 6,9 Uherský 0-30 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 N-NH Ostroh 4 30-60 <0,2 <0,2 0,4 <0,2 <0,2 0,3 0,5 <0,2 1,4 0,9 0-30 4,4 4,4 6,4 10,9 5,1 5,3 5,5 9,8 5,4 6,2 30-60 5,3 12,8 13,3 26,3 5,6 11,3 6,1 14,4 9,4 7,8 0-30 16,2 16,9 23,6 22,3 17,1 19,5 21,4 17,0 17,8 19,3 30-60 19,3 26,7 28,8 27,8 21,0 26,7 19,3 21,7 21,8 24,3 Pusté 0-30 <0,6 <0,6 0,7 0,6 0,8 1,0 0,8 0,9 0,7 0,9 N-NH Jakartice 4 30-60 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 0-30 16,5 17,2 24,3 22,9 17,9 20,0 22,2 17,9 18,5 20,2 30-60 19,6 27,1 29,1 28,1 21,3 27,0 19,6 22,0 22,1 24,6 19
Tabulka 14 (pokračování) Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 0-30 5,3 5,6 6,3 4,8 9,8 6,1 6,5 11,5 6,9 10,1 8,6 8,9 30-60 5,2 7,4 8,5 7,3 12,4 11,0 12,7 11,3 10,0 11,8 10,1 15,4 Lípa N-NH 4 0-30 3,8 2,6 12,2 6,6 18,9 5,6 2,5 1,3 7,1 7,0 8,1 2,7 30-60 3,1 2,0 3,4 4,3 3,8 2,4 0,7 0,2 3,6 8,1 2,7 4,1 0-30 9,0 8,3 18,5 11,4 28,8 11,6 9,1 12,7 14,0 17,1 16,7 11,6 30-60 8,3 9,4 11,9 11,6 16,2 13,4 13,5 11,5 13,6 19,9 12,8 19,5 0-30 6,1 5,6 5,3 6,1 4,4 5,6 4,4 4,7 5,8 6,1 4,2 4,4 30-60 6,3 8,0 9,9 7,3 7,7 7,5 7,9 7,3 9,8 8,5 6,2 7,9 Svitavy N-NH 4 0-30 1,9 1,5 0,4 1,0 1,5 0,7 0,8 2,1 1,3 1,5 1,7 2,2 30-60 2,1 1,6 0,4 1,2 0,9 0,5 1,2 2,6 1,7 1,3 1,8 2,0 0-30 7,9 7,1 5,7 7,1 5,9 6,3 5,2 6,8 7,1 7,6 5,9 6,5 30-60 8,4 9,5 10,3 8,5 8,6 8,0 9,0 9,8 11,5 9,8 8,1 9,9 0-30 0,7 3,5 2,2 8,5 5,2 3,9 4,1 5,1 3,9 6,9 5,7 5,2 30-60 2,1 3,5 2,4 5,9 3,8 5,2 3,7 5,8 3,2 6,1 2,9 4,4 Krásné Údolí N-NH 4 0-30 6,6 3,8 4,0 6,2 5,9 4,6 4,6 7,3 2,5 3,3 3,7 3,7 30-60 3,6 1,9 2,2 3,0 1,8 0,8 1,1 1,3 1,2 1,6 1,4 1,2 0-30 7,3 7,3 6,2 14,7 11,1 8,5 8,7 12,4 6,3 10,2 9,4 8,9 30-60 5,7 5,4 4,6 9,0 5,6 6,0 4,8 7,1 4,4 7,6 4,4 5,6 0-30 5,3 9,0 33,7 30,3 5,6 6,8 5,4 7,7 6,8 6,0 - - 30-60 4,4 7,1 18,7 16,7 4,2 5,5 4,9 6,1 6,2 4,6 - - Libějovice N-NH 4 0-30 14,5 16,0 41,8 23,5 6,4 5,7 5,3 4,3 5,0 4,4 - - 30-60 6,2 8,0 14,1 8,6 4,3 6,3 4,0 5,6 4,0 4,6 - - 0-30 19,8 24,9 75,4 53,8 12,0 12,5 10,7 12,0 11,8 10,4 - - 30-60 10,6 15,1 32,8 25,3 8,1 11,8 8,9 11,7 10,1 9,2 - - 0-30 4,3 10,3 19,4 22,4 14,9 5,7 4,7 4,8 5 5,8 - - 30-60 5 7,3 11,8 14,7 5,7 4,1 3,5 2,4 2,6 4 - - Staňkov N-NH 4 0-30 1,4 2 6,8 2,7 2,1 2,4 2,2 3,5 1 3,9 - - 30-60 2,4 4,8 5,7 2,5 3,9 2,6 2 1,8 1,9 2,1 - - 0-30 5,7 12,3 26,2 25,1 17 8,1 6,9 8,3 6 9,7 - - 30-60 7,4 12,1 17,5 17,2 9,6 6,7 5,5 4,2 4,5 6,1 - - 0-30 7,5 4,9 2,1 4,7 5,8 4,1 7,1 5,6 5,5 6 - - 30-60 3,9 2,1 2,4 2,4 3,5 3 3,3 2,6 3 3,5 - - Horaţďovice N-NH 4 0-30 2,5 3,1 3 2,6 3,2 2,7 2,7 2,4 2,6 2,2 - - 30-60 1,5 1,3 0,7 0,7 1,1 1,3 1,3 1 0,8 0,9 - - 0-30 10 8 5,1 7,3 9 6,8 9,8 8 8,1 8,2 - - 30-60 5,4 3,4 3,1 3,1 4,6 4,3 4,6 3,6 3,8 4,4 - - 0-30 7,5 6,1 6,5 7,1 5,9 6,5 6,7 8,1 7,7 9,2 - - 30-60 4,1 6,3 8,1 9,5 5,2 6,5 8,8 7,3 6,6 9,1 - - Jaroměřice 0-30 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 - - nad N-NH 4 30-60 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 - - Rokytnou 0-30 7,6 6,2 6,6 7,2 6,0 6,6 6,9 8,2 7,8 9,4 - - 30-60 4,2 6,4 8,2 9,7 5,3 6,6 9,0 7,4 6,7 9,2 - - 0-30 4,7 4,4 3,8 3,5 3,0 1,9 2,3 3,6 4,0 3,1 - - 30-60 3,8 6,4 6,2 6,5 5,0 4,1 4,1 4,3 5,2 3,9 - - Chrastava N-NH 4 0-30 0,1 0,7 0,6 0,6 0,3 0,5 0,8 0,5 0,6 0,9 - - 30-60 0,6 0,3 0,5 0,4 0,1 0,4 0,6 0,3 0,5 0,4 - - 0-30 4,9 5,1 4,4 4,0 3,2 2,4 3,1 4,1 4,6 4,0 - - 30-60 4,4 6,8 6,7 6,9 5,1 4,6 4,7 4,7 5,7 4,4 - - 0-30 4,6 4,6 5,7 4,2 4,3 4,9 7,6 9,0 3,4 3,8 - - 30-60 4,7 4,1 5,5 4,7 4,4 6,0 5,0 7,5 3,4 4,4 - - Vysoká N-NH 4 0-30 3,6 2,4 4,5 3,6 5,1 3,6 0,9 1,6 3,4 4,4 - - 30-60 3,2 2,6 3,7 3,0 3,6 1,5 2,6 2,1 3,6 3,1 - - 0-30 8,2 7,0 10,2 7,8 9,3 8,6 8,5 10,6 6,8 8,2 - - 30-60 7,9 6,7 9,2 7,7 8,0 7,4 7,5 9,6 7,0 7,5 - - 20
b) po sklizni Tabulka 15 Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 0-30 3,7 13,7 4,7 12,1 5,1 10,2 6,5 15,7 6,4 8,6 30-60 1,4 8,0 1,8 6,3 1,5 2,6 1,6 11,1 2,1 3,5 Věrovany N-NH 4 0-30 <0,5 <0,5 <0,5 1,5 0,7 0,9 1,2 <0,6 <0,6 <0,6 30-60 0,7 0,7 0,7 1,3 1,1 0,6 0,7 0,8 <0,5 <0,6 0-30 3,9 13,9 4,9 13,6 5,8 11,1 7,7 16,0 6,7 8,9 30-60 2,1 8,7 2,5 7,6 2,6 6,2 2,2 11,9 2,3 3,8 0-30 3,8 13,1 7,0 10,8 21,0 7,8 4,7 4,0 7,0 22,6 30-60 2,1 5,1 2,9 4,1 8,9 6,4 8,4 5,8 4,1 7,6 Ţatec N-NH 4 0-30 2,6 1,8 1,6 2,0 0,1 0,1 1,9 1,4 0,6 2,8 30-60 0,9 1,0 0,1 0,1 0,8 0,6 1,1 0,1 1,0 1,3 0-30 6,4 14,9 8,6 12,7 21,2 7,9 6,6 5,4 7,6 25,4 30-60 3,1 6,1 3,0 4,2 9,7 7,0 9,6 5,9 5,1 8,9 0-30 9,2 16,3 11,2 14,2 9,6 29,6 9,6 27,1 11,6 18,6 30-60 6,8 7,2 7,5 8,2 7,4 12,1 7,0 15,6 8,5 9,0 Lednice N-NH 4 0-30 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 30-60 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 0-30 9,3 16,4 11,3 14,3 9,7 29,7 9,7 27,2 11,8 18,7 30-60 7,0 7,3 7,6 8,3 7,5 12,2 7,1 15,8 8,7 9,1 0-30 6,3 14,6 8,7 11,5 6,3 16,3 5,4 12,0 6,8 10,9 30-60 4,6 8,5 5,1 6,3 4,7 7,0 5,1 6,0 5,3 8,0 Uherský 0-30 0,3 <0,2 <0,2 <0,2 0,4 1,1 <0,2 <0,2 0,8 2,6 N-NH Ostroh 4 30-60 <0,2 1,1 0,5 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 0-30 6,6 14,7 8,8 11,7 6,7 17,4 5,6 12,1 7,6 13,5 30-60 4,7 9,6 5,6 6,4 4,8 7,1 5,2 6,1 5,4 8,1 0-30 14,1 57,4 23,8 45,4 21,2 37,0 35,3 30,2 31,5 23,8 30-60 8,7 12,2 7,6 10,9 10,9 9,2 8,9 9,7 11,2 8,4 Pusté 0-30 9,1 0,8 0,8 <0,6 1,2 0,9 0,9 0,6 0,7 0,9 N-NH Jakartice 4 30-60 1,2 1,6 0,6 <0,6 0,6 0,6 0,6 <0,6 <0,6 0,8 0-30 23,2 58,1 24,6 45,7 22,4 37,9 36,1 30,7 32,2 24,7 30-60 9,9 13,1 8,2 11,1 11,5 9,8 9,4 9,9 11,5 9,2 21
Tabulka 15 (pokračování) Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 0-30 2,3 2,7 2,3 2,5 3,0 3,8 3,1 2,3 2,5 4,1 3,5 5,4 30-60 1,1 1,5 1,2 1,7 1,1 2,1 1,2 1,5 1,2 19,1 5,3 1,7 Lípa N-NH 4 0-30 3,2 3,2 4,8 3,6 5,1 3,9 3,5 5,8 7,3 4,5 5,8 10,2 30-60 4,7 2,4 2,6 4,5 1,5 7,1 1,9 2,8 3,6 20,8 7,4 5,1 0-30 5,4 5,9 7,2 6,0 8,0 7,7 6,6 8,1 9,8 8,6 9,4 15,6 30-60 5,8 4,0 3,9 6,3 2,5 9,3 3,1 4,2 4,8 39,9 12,7 6,8 0-30 4,2 12,9 6,1 5,6 4,7 11,8 4,9 11,3 3,3 5,1 4,6 4,6 30-60 1,0 7,9 1,7 1,7 1,1 7,8 2,0 4,8 1,5 4,7 1,5 1,9 Svitavy N-NH 4 0-30 2,6 1,9 2,6 2,0 2,5 1,2 1,3 1,3 1,1 1,4 2,2 3,8 30-60 2,1 1,9 2,0 1,9 2,2 1,2 1,4 1,3 1,1 0,8 2,0 1,9 0-30 6,8 14,7 8,7 7,6 7,1 13,0 6,2 12,6 4,4 6,5 6,9 8,4 30-60 3,1 9,8 3,7 3,6 3,2 8,9 3,4 6,1 2,6 5,5 3,5 3,8 0-30 7,8 25,6 8,4 7,5 7,7 9,3 5,5 12,6 7,6 31,3 8,3 9,0 30-60 3,5 10,2 2,6 2,4 1,8 3,3 2,1 4,6 2,4 14,2 2,2 2,3 Krásné Údolí N-NH 4 0-30 4,0 3,1 3,9 4,3 4,5 2,5 4,3 4,3 3,7 4,6 2,7 3,4 30-60 2,4 1,5 2,3 1,6 1,4 1,9 1,8 1,6 1,8 1,7 1,4 1,3 0-30 11,8 28,7 12,3 11,9 12,2 11,7 9,8 16,8 11,2 36,0 11,0 12,4 30-60 5,9 11,7 4,9 4,0 3,2 5,2 3,9 6,2 4,1 15,8 3,6 3,6 0-30 11,8 27,5 9,0 11,5 7,8 8,6 8,4 9,5 7,1 9,0 30-60 3,8 3,3 2,1 5,6 1,8 2,5 2,0 2,8 1,8 2,3 Libějovice N-NH 4 0-30 4,7 3,8 1,4 2,2 2,0 1,3 2,5 1,2 1,0 1,2 30-60 2,2 1,1 0,7 1,3 1,7 0,7 1,0 0,7 0,9 0,8 0-30 16,4 31,3 10,4 13,7 9,8 9,8 10,8 10,7 8,1 10,3 30-60 6,1 4,3 2,9 6,9 3,5 3,2 3,0 3,5 2,7 3,1 0-30 5,7 23,2 6,6 21,5 4,4 14,1 4 13,7 4,4 13,8 30-60 4,5 11,1 6,3 14,1 3,2 8,2 3,5 7,9 3,5 5,5 Staňkov N-NH 4 0-30 1,4 2,2 4,3 3,6 1,3 1,4 0,8 1,1 1 2,3 30-60 1,9 2,9 6 4,8 1,8 2,2 1,4 1,8 1,6 2,1 0-30 7,1 25,4 10,9 25,1 5,7 15,5 4,8 14,8 5,4 16,1 30-60 6,4 14 12,3 18,9 5 10,4 4,9 9,7 5,1 7,6 0-30 4,1 8,5 3,5 10,4 4,1 6,9 3,6 7,9 4,4 9,3 30-60 1,7 1,9 1,2 2,9 1,5 2,1 1,3 2,9 1,5 3,3 Horaţďovice N-NH 4 0-30 2,3 1,8 2,9 3,6 0,6 0,3 0,9 1,3 2,6 4,9 30-60 0,9 0,7 0,6 0,9 0,6 0,4 0,4 0,6 0,5 0,5 0-30 6,4 10,3 6,4 14 4,7 7,2 4,5 9,2 7 14,2 30-60 2,6 2,6 1,8 3,8 2,1 2,5 1,7 3,5 2 3,8 0-30 6,4 20,3 10,5 15,4 7,7 18,2 10,4 32,2 9,5 17,3 30-60 6,4 10,8 6,6 9,9 4,1 9,0 4,2 21,1 5,3 9,6 Jaroměřice 0-30 <0,2 0,5 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 0,4 <0,2 <0,2 nad N-NH 4 30-60 <0,2 1,6 <0,2 <0,2 <0,2 1,0 <0,2 1,4 <0,2 <0,2 Rokytnou 0-30 6,5 20,7 10,6 15,6 7,8 18,3 10,5 32,7 9,6 17,4 30-60 6,5 12,5 6,7 10,0 4,2 10,0 4,3 22,5 5,4 9,8 0-30 4,3 6,3 5,7 6,5 6,0 7,5 5,3 7,5 6,3 7,2 30-60 2,5 4,0 3,5 4,3 3,2 3,9 2,0 4,2 2,0 5,0 Chrastava N-NH 4 0-30 2,1 1,8 2,3 2,2 2,6 3,1 3,0 3,1 2,8 2,2 30-60 1,1 2,2 1,5 1,4 1,5 0,9 1,3 1,6 1,8 2,2 0-30 6,4 8,1 8,0 8,7 8,6 10,6 8,3 10,6 9,1 9,4 30-60 3,6 6,2 5,1 5,7 4,6 4,8 3,3 5,8 3,8 7,2 0-30 10,1 15,5 10,0 16,7 8,1 14,5 7,9 10,5 12,7 17,7 30-60 7,9 15,1 6,3 7,3 6,8 12,1 7,1 11,9 9,5 14,0 Vysoká N-NH 4 0-30 2,7 2,7 2,9 6,2 2,7 2,9 2,3 2,4 3,1 2,5 30-60 3,3 3,9 3,2 3,3 4,0 3,2 2,2 4,0 2,4 3,4 0-30 12,8 18,2 12,9 23,0 10,7 17,4 10,2 12,9 15,8 20,2 30-60 11,2 18,9 9,5 10,6 10,8 15,3 9,3 15,9 11,9 17,4 22