Přeměna surovin a materiálů za pomocí strojů, zařízení nebo aparatur a s využitím pracovní síly ve výrobek. Výroba vychází z požadavků odbytu.

Výroba Přeměna surovin a materiálů za pomocí strojů, zařízení nebo aparatur a s využitím pracovní síly ve výrobek. Výroba vychází z požadavků odbytu.

Vazby mezi odbytem, výrobou a zásobováním á NÁKUP PLÁN PLÁN PLÁN ZPRACOVÁNÍ ZÁSOBOVÁNÍ VÝROBY ODBYTU OBJEDNÁVEK OBJEDNÁVKA OBJEDNÁVKA ZÁKAZNÍKA DODAVATEL SKLAD MAT. A DÍLŮ VÝROBA SKLAD HV ZÁKAZNÍK tok materiálu tok informací

Etapy výrobního procesu 1) Předvýrobní etapa 2) Výrobní etapa 3) Odbytová etapa

Typy výroby 1) Z hlediska příslušnosti k výrobnímu oboru: hlavní výroba, vedlejší výroba, doplňková výroba, přidružená výroba. 2) Z hlediska rozsahu sortimentu a objemu výroby: kusová výroba, sériová výroba, hromadná výroba. 3) Z hlediska vnitropodnikové logistiky: zakázková výroba, linková výroba, kontinuální (proudová) výroba.

Výroba z hlediska příslušnosti k výrobnímu oboru Hlavní výroba Vedlejší výroba Doplňková výroba Přidružená výroba

Výroba z hlediska rozsahu sortimentu t a objemu výroby Kusová výroba Sériová výroba Hromadná výroba

Výroba z hlediska vnitropodnikové ik logistiky Zakázková výroba ( kusová výroba) Linková výroba Kontinuální (proudová) výroba

Technologické uspořádání pracovišť ve výrobě Do výrobních úseků jsou zařazována ř pracoviště se stejným nebo blízkým technologickým charakterem. Výhody: pokud se změní výrobní program, změna se dotkne hlavně mezioperační manipulace, malá citlivost t na poruchy strojů, dobrá možnost využití volné kapacity pracoviště, příznivé podmínky pro údržbu a opravy. Nevýhody: větší vzdálenosti mezi pracovišti, náročnější č příprava a řízení í výroby, značný objem rozpracované výroby, dlouhá průběžná doba výroby, velká náročnost na výrobní plochy a na kapacity meziskladů. Použití: kusová a malosériová výroba.

Schéma technologického uspořádání pracovišť A B C

Předmětné uspořádání pracovišť ve výrobě Do výrobních úseků jsou zařazována všechna pracoviště technologicky nutná k výrobě určité části výrobku, vznikají prostorově soustředěná pracoviště. Výhody: minimalizace a zpřehlednění mezioperační manipulace, zkrácení průběžné doby výroby, menší objem rozpracované výroby, menší nároky na výrobní plochy a kapacity meziskladů, jednodušší příprava a řízení výroby. Nevýhody: při změně výrobního programu je třeba změnit i uspořádání pracovišť, obtížné využití volné výrobní kapacity (jednoúčelové stroje), náročná údržba a opravy strojů. Použití: hromadná a velkosériová výroba.

Schéma předmětného uspořádání pracovišť A B C

Členění procesů v podniku Hlavní výrobní procesy Vedlejší výrobní procesy Pomocné procesy Obslužné procesy

Základní funkce systému pro plánování á a řízení í výroby Zákazník Trh Zpracování zakázek Prognóza poptávky Zpracování výrobního plánu Zpracování kusovníků a plánování materiálu Plánování výroby Kapacitní a termínové plánování Řízení vstupu výrobních úkolů do výroby Sledování průběhu zpracování výrobních úkolů Řízení výroby Řízení výrobního procesu Sběr výrobních údajů Operativní řízení výroby Monitorování průběhu výroby

Výrobní kapacita Maximální objem produkce, kterého lze dosáhnout v určité výrobní jednotce za určitý časový ý úsek, při maximálním využití výrobních zařízení a výrobních ploch při minimální dosažitelné pracnosti a při dodržování požadované kvality výstupních prvků (výrobků, služeb). Rozlišují se dvě úrovně kapacity: kapacita plánovaná, kapacita skutečná. č

Koeficient využití kapacity kapacita skutečná K VK kapacita plánovaná 0 ;1

Faktory determinující výrobní kapacitu kapacitní normy časové fondy

Kapacitní normy KN průběžného času KN pracnosti KN výkonu KN výrobnosti KN plochy KN obsazení plochy

Časové fondy kalendářní časový ý fond, nominální časový fond, využitelný (efektivní) časový fond.

Kapacitní propočty K = VF SAZ *KN výrobnosti [m.j./rok] K VFSAZ KN pracnosti nebo K VFP KN pracnosti m.j./rok K = VF P * KN výkonu [m.j./rok]

Produktivita Vyjadřuje účinnost (efektivnost), s jakou jsou výrobní faktory využívány ve výrobě. Úroveň produktivity je určena poměrem množství produkce k objemu užitých vstupů za určité období. Rozlišuje se: parciální produktivita, celková produktivita.

Parciální produktivita Produktivita určitého výrobního faktoru (práce, kapitálu). Obecně ji lze vyjádřit poměrem: parciální produktivita výstup vstup (práce, kapitál) Nejčastěji se používá ukazatel produktivita práce.

Produktivita práce Měří se pomocí několika ukazatelů: produktivi dkiita práce objem produkce (tržby) pracovníci (abs. počet, počet odprac. hodin) produktivita práce přidaná hodnota pracovníci (abs. počet, počet odprac. hodin) produktivi ta práce čistá produkce (přidaná hodnota bez odpisů) pracovníci (abs. počet, počet odprac. hodin)

Celková produktivita Produktivita souhrnu výrobních faktorů Vyjadřuje celkovou výslednou účinnost všech zdrojů, bere v úvahu spotřebu všech vstupů (práce, kapitálu, energie, surovin a materiálů), tedy spotřebu zvěcnělé i živé práce. Lze ji vyjádřit poměrem: celková produktivita výstup ýt suma zdrojů práce výstup ýt kapitál energie materiál