Specifika školního poradenského pracoviště ZŠ Tišnov, nám. 28. října 1708 Školní poradenská pracoviště jsou podřízena ministerstvu školství. Právním podkladem je vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb. Charakter a působení školního poradenského pracoviště je určen specifiky podle typu školy, podle společenského prostředí oblasti. Dále je jeho činnost určena požadavky plynoucími z výchovně vzdělávacího programu školy a také potřebami rodičovské veřejnosti. Školní poradenské pracoviště plní tyto cíle: včasné zjištění výukových obtíží a odbornou podporu jednorázové konzultace a poradenství v oblasti školské problematiky pravidelné intervenční činnosti u žáků v péči pedagogicko-psychologické poradny
Úvod Přáním každého rodiče je, aby jeho dítě úspěšně zvládlo školní docházku. Často se však stává, že ze zdánlivých maličkostí mohou nastat problémy. Co tedy dělat, aby budoucnost našich dětí nebyla ohrožena? Velký význam pro správný, harmonický vývoj dítěte má emocionální, citová složka. Je součástí celkového zrání a podporuje rozvoj v oblasti intelektové. Nejdůležitější je pro dítě úplná, funkční rodina, která zajišťuje uspokojení všech citových potřeb dítěte. Matka a otec jsou ti, kteří svým jednáním a konáním dají dítěti pocit lásky, bezpečí a jistoty. Úkoly výchovy jsou krásné, ale náročné. Je celá řada rizik, se kterými má mnoho rodičů v dnešní době těžkosti. Mnoho přednášek o výchově zabývající se specifickými aspekty výchovy nakonec rodiče odradí. Rodiče mnohdy nemají představu, jak na dítě působit. Americký doktor a profesor Ross Campbell přednášející na univerzitě v Tennessee v USA doporučuje čtyři způsoby vyjádření lásky dětem: kontakt očima fyzický kontakt soustředěná pozornost vyžadování kázně Ve výchově děláme často mnoho chyb a příliš si je neuvědomujeme, hledáme správný postoj, nějaký návod a zároveň jedinečnost, osobitost a výjimečnost. Tyto čtyři zásady mohou pomoci za všech okolností, čím lepšími budeme rodiči, tím spokojenější a šťastnější budou naše děti.
Specifické vývojové poruchy učení a chování - časté příčiny a projevy Pojem specifické poruchy učení je v dnešní době poměrně často užívaným pojmem. Stále častěji se setkáváme s dětmi, které mají obtíže ve čtení, v psaní, v pravopise a v počítání. Je tomu tak i v případě ZŠ nám. 28. října. Po vyšetření v pedagogicko psychologické poradně získají problémy název dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie. Rodiče bývají zaskočeni a oprávněně si kladou mnoho otázek. Co se tedy vlastně děje? Pokusíme se odpovědět: Mezi nejčastější příčiny dyslektických poruch patří narušení centrální části funkce v mozku, což se projevuje jako celková motorická neobratnost. Narušena bývá souhra jemné motoriky, motorický neklid nedovoluje soustředit se a pracovat na úkolech. Také bývají sníženy vjemy zrakové i sluchové, které jsou významné pro výkony čtení a psaní. Narušení mozkové tkáně dále zapříčiňuje zvýšený neklid, dráždivost, překotné reakce, obtíže v soustředění pozornosti, ulpívavé myšlení, výkyvy výkonů. Některé poruchy bývají dědičně podmíněné, kdy poruchou učení trpěli rodiče, prarodiče a sourozenci. Tyto poruchy bývají lehčího stupně. Chování je přiměřeno věku a prostředí. Kombinace obou příčin je také možná a jsou narušeny ty funkce, které byly na dědičném podkladě nejslabší. Dyslexie i dysortografie může být také způsobena nepříznivými vlivy konstitučními a výchovnými, kdy schopnosti nebyly rozvinuty, ale potlačeny. Problém může vyvolat nevyhovující metoda čtení nebo traumatizující událost ve školním životě dítěte. Význam smyslového vnímání Smyslové vnímaní podstatně ovlivňuje dyslektické potíže. Nejedná se však o vady smyslového vnímání, které by byly podkladem pro dyslexii. Jedná se o percepční neobratnost, nevyspělost či nezralost, která přispívá k tomu, že základní schopnosti nejsou funkčně připraveny pro rozvíjení běžnými školními metodami. U zrakového vnímání se setkáváme často s nedostatky zrakové paměti, dále s nesprávnou organizací zrakových dat v časovém pořadí. Velký význam mají správné pohyby očí, které spočívají ve fixačním pohybu vpřed a zpět. U špatných čtenářů jsou zpětné pohyby častější a fixace mají nepatrný rozsah, nejsou však příčinou dyslexie, pouze příznakem. Častým problém deficitu ve zrakovém vnímání bývají potíže při čtení tvarově podobných písmen. Sluchové vnímaní bývá nejčastěji narušeno ve fonematickém slyšení, které se díky různým rušivým vlivům nevytváří. Fonematický sluch je fyziologickým podkladem pro rozvoj řeči. Jedná se o schopnost rozlišování jemných rysů hlásek, např. znělých a neznělých, nosovek, vokálů, sykavek. Hlásky ve vyšších zvukových frekvencích například S, C, Z jsou pro děti na rozlišování velice těžké, proto bývají často špatně vyslovovány i psány. Potíže dále činí například H, CH a souhlásky ve skupinách.
Kazuistika 1) TOMÁŠ Tomášovi je sedm let. Tři měsíce navštěvuje znovu první třídu základní školy, protože v minulém školním roce se vrátil před vánocemi zpět do mateřské školy. Tomáš je podle výsledku inteligenčního testu nadprůměrně nadaný. Přesto není schopen naučit se číst a psát, jak by se dalo očekávat. Již měsíc dochází Tomáš na nápravu dyslexie. Tomáš je při cvičeních snaživý a ctižádostivý. Po měsíční nápravě se přihodí následující událost: před Tomášem leží kartičky s písmeny R a E. Kartičky s jednotlivými písmeny viděl už opakovaně a stále je dobře nerozeznává. Tomáš má číst co vidí. S rozzářeným obličejem prohlásí: To je M O! údiv na obličeji učitelky ho zarazí. Proto se opraví s vítězoslavným výrazem : Ne to vůbec není M O, protože M O se píše takhle! Přitom sáhne po písmenech P a A. 2) ROMANA Romana je devítiletá dívka a navštěvuje s malým úspěchem třetí třídu základní školy. Pro své obtíže v učení a chování je objednána do psychologické poradny. Deset minut před stanovenou dobou návštěvy se rozletí dveře. Do místnosti vletí jako bouřka Romana a za ní přicházejí její rodiče, rozpačitě se usmívají a omlouvají, protože Romana zjevně situaci nerozumí. Po cestě od dveří k psacímu stolu převrhne dětskou židli. S nešťastným výrazem prohlásí: Promiňte, dobrý den! a shodí přitom hru, která ležela na polici. Konečně dorazí k psacímu stolu, popadne židli, zjistí, že se na ní může otáčet, při pokusu otočit se na ní si narazí koleno o zeď. Pak ze sebe neuspořádaně vychrlí důvod, proč přišla. Je to vyprávění, které začíná uprostřed a končí začátkem. I Romana je nadané dítě.
Psychologické požadavky pro osvojování čtení a psaní Připravenost pro čtení a psaní lze zahrnout pod pojem školní zralost, čímž rozumíme celý komplex tělesných a duševních schopností, které charakterizují biologický věk od 6 let. 1. Zralost somatická Označuje koordinované výkony hrubé a jemné motoriky, schopnost koncentrace, zvládnutí emocí, snížení motorické aktivity. Dítě má zvládat koordinovanou chůzi po schodech, nahoru i dolů. Mělo by umět zvládnout účelné zacházení s různými předměty, s kostkami, obrázky, s modelovací hmotou, pastelkami a s tužkou. Potřeba stálého pohybu ustupuje do pozadí. 2. Zralost psychická Do této oblasti patří dokončení řečového vývoje, rozvinutá slovní zásoba, funkční paměťové oblasti, schopnost analyticko syntetických procesů při vnímání. U šestiletých dětí dochází ke změně pozornosti bezděčné k pozornosti záměrné usměrňované vůlí. Dítě má být schopno se věnovat řízené činnosti. Na rozdíl od MŠ, kde je podporována dětská spontaneita a dítě se věnuje činnosti podle vlastního přání. Řeč a její vliv na výkony čtení a psaní Grafickou podobou mluvené řeči je písemný projev. Čtení i psaní je smluvenou řečí tedy poměrně úzce spojeno. Výkony čtení mohou být slabší pokud má dítě řečové potíže. Může to být ve vybavování a znalosti pojmů nebo při nesprávném chápaní gramatických vazeb. Tyto potíže souvisí s celkovým psychomotorickým vývojem. Další potíže mohou nastat, pokud dítě nesprávně artikuluje hlásky, které vyžadují přesné zpracování fatickými funkcemi. U dětí s mozkovými dysfunkcemi nejsou přesné výkony obvyklé a proto často vázne také čtení - je pomalé, nejisté, objevují se zkomoleniny. Vadná výslovnost hlásek se projevuje pouze při hlasitém čtení, nenarušuje porozumění ani rychlost čtení. U psaného projevu, pokud předpokládáme motorickou zralost, je výkon negativně ovlivněn nedostatky v paměťových oblastech sluchových a zrakových. Problém spočívá v nedostatečné vybavování jednotlivých zvuků i tvarů. Často se zde však negativně promítá vadná výslovnost některé hlásky. Bezvadná mluva dítěte je předpokladem úspěchu. Závěr V krátkosti nastínila speciální pedagožka problematiku specifických obtíží při vzdělávání, zejména v počátečních etapách. Obtíže mívají různou intenzitu a také různý průběh, vztahují se k vývoji dítěte a jsou tedy přechodné. Pozitivně ovlivnit je může kterákoli činnost, nejvíce však ta, kterou dítě vykonává se zájmem.