DIVADLO VE VARNSDORFU

DIVADLO VE VARNSDORFU VARNSDORFŠTÍ GYMNAZISTÉ HLEDAJÍ V HISTORII (PROJEKTOVÉ DNY 2013/2014)

KAPITOLA PRVNÍ BÁDÁNÍ Prjektvý den 12. 12. Individuální práce v terénu. Studenti mapvali místa a budvy města, ve kterých se prvzval v minulsti ve Varnsdrfu divadl. Osnva práce: - histrie budvy - ftgrafie - sučasnst Skupiny pracují s infrmacemi získanými z krnik a dbvéh tisku.

KAPITOLA DRUHÁ CO A KDE HLEDÁME HLEDÁNÍ V MĚSTSKÝCH KRONIKÁCH PRACOVNÍ SKUPINA: Lucie Dubcvá, Lucie Hynčicvá, Rmana Milschewitschvá, Barbra Peškvá, Rland Pfeifer Městský úřad Varnsdrf dbr šklství, kultury a tělvýchvy - hledání infrmací divadle v letech 1945 2000 - kpie krnik - tři svazky - rukpisná díla - infrmace subrech, prgramu, výstavách, akcích - ředitelé divadla - stálý subr - stálá scéna HLEDÁNÍ V REGIONÁLNÍM TISKU A PROPAGAČNÍCH BROŽURÁCH PRACCOVNÍ SKUPINA: Markéta Bacharvá, Hana Januškvá, Michaela Nsvská, Jiří Turyna Městská knihvna Varnsdrf - studvna - hledání infrmací divadle v letech 1990 2013 - Hlas severu - 23 rčníků - tištěné prgramy - infrmace subrech, prgramu, výstavách, akcích - ftgrafie divadelní budvy - reknstrukce

HLEDÁNÍ V ARCHÍVNÍCH MATERIÁLECH PRACCOVNÍ SKUPINA: Zuzana Brádlervá, Vernika Elšíkvá, Lenka Šebrvá, Jarslav Švíř Městské muzeum Varnsdrf -kamrlík - hledání infrmací divadle v letech 1900-2000 - publikace předchzích badatelů - varnsdrfské rčenky - tištěné prgramy - infrmace subrech, prgramu, výstavách, akcích

KAPITOLA TŘETÍ PRVNÍ PŘEHLED Hledání a pátrání kd, kde, jak, kdy a prč hrál ve Varnsdrfu divadl. Krk první dkumenty, krniky, tisk, publikace městský úřad, městské muzeum, městská knihvna. První střípky v kších infrmací: Neprfesinální subry 1851 - Warnsdrfer Dilettanten Theater (G.E.Fröhlich, E.Sprschill) 1869 Verein der Theater Dilettanten in Warnsdrf (I.Kbbe, A.Engelmann, H.Bartel, R.Palme) 1888 1945 Theater Dilettanten Thalia (F.Weber, O.Bartel, J.Wmele, R.Bartel) 1894 Dramatischer Klub (H.Reinisch, H.Psselt, H.Kunte, A.Schrauver, J.Grhmann) 1918 Městské divadl (Stadttheater) F.Henning 1912 1963 subr Jirásek s přestávku v dbě války 1948-1961 Sameťáčci lutkvý subr při ZK ROH VELVETA (V.Rhlena) 1953-1966 subr V.Nezvala při SVVŠ (gymnázium) (J.Janáček) 1960 1966 Divadélk ve vestě (při ZK ROH VELVETA) (P.Juna) 1965 -? Kazeta (ZK ROH TOS) (M.Fassati) 1967 1970 Divadelní studi při městském divadle (Študyj Pan Pdiva) 1976 1978 Divadelní studi SOU energetickéh 1983 trvá Petické studi Dteky (E.Vébr, M.Hrabal, M.Luka) Prfesinální divadl 1948 z rzhdnutí sdružení měst Rumburk, Jiříkv, Šluknv, Nvý Br a Česká Lípa vznik nejsevernějšíh stáléh divadl Nvý Br 1949 slučen se Severčeským divadlem Liberec 1953 přelžen d Varnsdrfu Severčeské divadl Liberec scéna Varnsdrf 1958 přejmenván Městské blastní divadl Varnsdrf (ddělen d SD Liberec) 1963 divadl se stálým subrem zanikl, d té dby stálá zájezdvá scéna

Gasthaus Stadt Wien (na místě dnešní plikliniky) Clsseum (v Mariánské ulici) Vereinshaus (dnešní divadl) Český dům Beseda (U Vrlíčků) závdní kluby ELITE, VELVETE, TOS Střelnice Lidvá zahrada sál Svbda (za červeným kstelem) dělnický Rudý dům sučasná budva divadla

STRUČNÁ HISTORIE KAPITOLA ČTVRTÁ A TEĎ DŮKLADNĚJI 1. První chtnický splek v plvině 40. let 19. stletí. 2. Místní chtníci Nejstarší chtnický splek byl Thalia, vznikl 1851. Cílem splu byl pěstvat dramatické umění a dbrčinnst. Studvali hry sudbéh módníh dramatika Ktzebua. Měli kl 10 premiér rčně. První výtěžky věnvali varnsdrfskému špitálu. Dmvsku scénku byl sál hstince U města Vídně (dnešní pliklinika). P úmrtí Gregra Eduarda Fröhlicha nastala stagnace. Rku 1869 byla splkvá činnst pět bnvena. Vznikl Verein der Theater- Dilettanten in Warnsdrf. Nejaktivnější členvé: Ivan Kbbe a Antn Engelmann Pzději byl splek přejmenván na Thalia. 1894 zalžen knkurenční Dramatischer Klub. Věnval se sudbé dramatické tvrbě. Nejagilnější členvé: Hermann Reinisch, Hermann Psselt a Heinrich Kunte. 3. Městské divadl 1918- zalžen Varnsdrfské městské divadl. Pdnikal phstinská představení v Rumburku, Krásné Lípě a ve Velkém Šenvě. Hráli perety např.: Sissy Fritze Kreislera a činherní představení např.: Lidé v bílém d Kingsleye Wda. Éra městskéh divadla sknčila p připjení phraničních území k Německu. 4. České splky 1906 vznikl ve Varnsdrfu Dělnický vzdělávací a zábavný splek Osvěta. zakladatel byl Karel Vmáčka

Splek vyvíjel bhatu kulturní a tělvýchvnu činnst, přádal besedy, divadelní a jiná představení. 5. Česká beseda a T. Vrlíček Češi těžk prsazvali svůj splkvý dům- Česku besedu ppř. česku šklu. Tmáš Vrlíček byl zkušený menšinvý pracvník z Ústí nad Labem. Zdejší beseda se stala centrem nárdníh živta a t při rganizvání vyvlával výtržnsti ze strany Němců. Synem T. Vrlíčka byl Břetislav, který se pzději ujal vedení hstince. 1927 byl k hstinci přistavěn sál. 6. české divadl Klem přelmu 19. -20. Stletí pěstván převážně splky Bratrství (1894) Květ (1895) Osvěta (1907) Skl (1911) Nejvýznamnější- Jirásek (1912) Krnika nedchvána, ale některá představení jsu dlžena sté výrčí slav české hymny (1934) 7. vzdělávání a kultura Zalžení a tevření závdních klubů Elite (1950)-první v rumburském krese, prsperval díky chtnickým pracvníkům, přežil Sametvu revluci Velveta zaměřen na vzdělávání a esteticku výchvu, přádal besedy s významnými umělci TOS VDF převzal restauraci Střelnice - chtěl zřídit nvý závdní klub 8. Divadl 7. listpadu Slavnstně tevřen 1951 Adaptace bývaléh Nárdníh divadla (pzději Rudéh dmu)-františek Auersperg Zahájení sezóny- Fidlvačka d J. K. Tyla

9. České divadl Nemžnst prvzvat divadl ve Varnsdrfu (1938-1945) Obnvení činnsti subru Jirásek (1945-1963) Nastudval 85 divadelních představení 1951 Fidlvačka J. K. Tyla a F. Škrupa Subr režírval František Pkrný Varnsdrfská filharmnie-františek Steffen Pěvecký sbr Fester- Čestmír Mlinger, Vlasta Nývltvá Píseň Kde dmv můj (Jsef Žák)-dbrý hlas, deset repríz Mann Lescaut-30 repríz, vysce hdncena na přehlídce Jiráskův Hrnv Jirásek hrál i v hspdě U Vrlíčků, Lidvé zahradě, v sále Svbda 10. lutky a maňásci Nedělní lutkvé divadl-prvzvatel Jan Liebisch Subr vedl Karel Preisler Scéna a výzdba- buducí výtvarník Karel Bartášek Subr hrál tradiční české phádky Sameťáčci (1948-196)-kluby, veřejná prstranství Subr získal cenění - přehlídka Lutkářská Chrudim 11. Subr V. Nezvala Půsbil 1953-1966 Vedení- Jiří Janáček 51 premiér- přad pásm, divadl pezie, literární večer Hsté: Vilém Závada, František Hrubín, Oldřich Kryštfek, Václav Kaplický, Jiří Štla, Karel Šiktanc, Ivan Diviš Repertár: česká pezie Nerudva, Seifertva, Nezvalva, Hrva i pezie a próza ruská, francuzská, americká Experimenty: prpjení W. Shakespeara s Emily Brwningvu s kntrapunktem básníka Ivana Diviše K největšímu z úspěchů patřila přední umístění na sutěži Wlkerův Prstějv

12. Další divadla Divadelní studi při Městském divadle-michal Junášek DS Jirásek- Jiráskva Klébka- městské divadl i mim měst Večery pezie v restauraci Tábrit známé pd názvem Večery při svíčkách 1968 se mění název- Študyj Pan Pdiva subr fungval d 1970 - mderní i klasická pezie Velký hlas měli phádky pr děti Herci: Jarslav Pilař, Martina Havlíkvá, Oldřich Slváček, Ota Buršík, Hana Skalická, Eduard Vébr subru se dst psal v místním i celstátním tisku Divadélk ve vestě (1960-1966)- Petr Juna Přady semafrskéh typu- pásma hudby, písní, humru Vyhledávání nvých talentů: Jiří Nechanický, Ivan Žák, Igr Heinz, Rudlf Baudisch, Oldřich Farby Mirslav Fassati- zalžil menší divadl na Střelnici s názvem Kazetamnh repríz-čertvská phádka Satirická pardie Drak je drak účast na přehlídce v Dbrvicích Amatérské subry při Elite klubu- některé hrály v němčině Divadelní studi SUO (1976-1978) Sál Velvetaklubu Vlná adaptace pvídky Legenda Kainvi - zvítězila na nárdní přehlídce učilišť V Českých Budějvicích Princezna Turandt- úspěšná inscenace Petické studi Dteky (1983) Zalžil Eduard Vébr, Milan Hrabal Vystupvali ve vinárně ZK Velveta, pzději v divadle, knihvně, šklách ve VDF i mim regin 13. Prfesinálvé Nejsevernější divadl v Českslvensku vznikl rzhdnutím sdružení měst Rumburk, Jiříkv, Šluknv, Nvý br a Česká Lípa. První sezóna byl zahájen v rce 1948 v Nvém Bru, byl realizván 12 premiér, převážně české klasiky.

P čtyřech letech byl divadl přelžen d Varnsdrfu. D rku 1954 hrál v narychl zreknstruvaném dělnickém Rudém dmě. P rzhdnutí jeh další reknstrukci se začal hrát v kině Svět, které však vyhřel. První premiéra v nvém divadle ve Varnsdrfu (bývalý Rudý dům) se uskutečnila 25. Srpna 1956 Krmě reginálních vystupení, pdnikl něklik úspěšných zájezdů na Mravu a Slvensk. V rce 1960 navázal splupráci s krajským divadlem v Döbeln (NDR), kde režisér Jiří Budlínský inscenval dramatizaci nvely Jana Otčenáška Rme, Julie a tma. Za svu patnáctiletu existenci uvedl premiéry 156 divadelních her, s nimiž sehrál celkem 3 680 představení pr téměř milión diváků. V hereckém subru se bjevil průběhu jeh existence celkem 1223 jmen. Nejznámějším hercem z půvdníh subru se stal Jan Teplý. Jak hsté se ve Varnsdrfu bjevili takvé sbnsti jak Jiřina Štepničkvá, Karel Höher, Otmar Krbelář, Ladislav Bháč a další. 14. Nvdbé divadl 1. Září 1990 -začala zcela nvá kapitla varnsdrfskéh divadla Uvádění amatérských i prfesinálních subrů Bhatá kncertní a výstavní činnst Velký pdíl na bnvě veřejných lidvých slavnstní Velká pdpra amatérské umělecké činnsti ve městě Divadelní subr Pastelky byl zalžen již v rce 1984, subr tvří hlavně učitelky mateřských škl Divadelní subr Vepřvé výpečky zalžili v lednu 1995 středšklští a vyskšklští studenti, uskutečnily se dvě premiéry phádka Jsefa Smutnéh, Kuzelný kberec a hra S. I. Witkiewicze, Blázen a jeptiška.

Od rku 1997 existuje při starkatlické církvi Letní dětský divadelní tábr, jehž jednu z hlavních činnstí je s účastníky tábra nacvičit a prezentvat divadelní představení. V rce 1998 zalžila taneční pedagžka a chregrafka Pavlína Šaufusvá taneční studi Puntát (věk účinkujících d 5 d 20 let) zaměřen na scénický tanec. Subr pstupil v rce 2000 na celstátní přehlídku v Kutné Hře a byl vybrán k účasti na prjektu Praha 2000. Na pdzim rku 2000 vzniká z ppudu Martina Luky dětský divadelní subr (děti ve věku d 7 d 12 let) phádkvéh klubu divadelních skřítků Ťupy a Kikulína. Subr pprvé vystupil pd jménem Klubadélk v městském divadle 22. Září 2001. 15. Nejžhavější sučasnst nejaktivnějším divadelním uskupením varnsdrfské sučasnsti jsu dramatické subry biskupskéh gymnázia, které se d rku 2009 pravidelně úspěšné účastní přehlídek a festivalů dětské a mládežnické tvrby v aktuálním šklním rce při škle pracují subry: Odraz v zrcadle Hrmy a blesky Wykulený wči Blik cvak - příjem

Z DOBOVÉHO TISKU Divadelní prgram 2000/duben - Hlas severu Městské divadl - Neděle 16. Dubna v 15:00 hdin skupina B i vlně Ťupa a Kikulín zvu: Ženich pr čertici Malebnu phádku čertici Thepile, která hledá ženicha mezi lidmi, nastudval DJ Vjan z Hrádku nad Nisu. Vstupné 25,- Kč Z krniky divadla (Hlas severu, č. 5. 1994) 6. dubna 1957 na hře Jarslava Vrchlickéh Nc na Karlštejně hstval v našem divadle v rli Karla IV. Otmar Krbelář. Jeh ruku je v krnice vepsán: V upmínku na svu něklikátu návštěvu ve Varnsdrfu, ale tentkrát první v nvém divadle, které jsme vám všichni dávn přáli a v němž vám dnes přeje mnh pracvních uměleckých úspěchů upřímně. Hlas severu č. 12 červen 2055 Divadelní prgram Městskéh divadla Varnsdrf Neděle 26. Června v 16:00 hdin V chrámu sv. Petra a Pavla Varnsdrfské kadetní lét Varnsdrfská kmrní filharmnie, kncert přádaný při příležitsti 175. Výrčí uvedení Missy slemnis L. V. Beethvena. Vstupné: dbrvlný příspěvek na bnvu chrámvých varhan. D jubilejní sezny Hlas severu č. 2 Leden 1994 40. výrčí divadelnictví v našem městě prlíná celu letšní seznu. Objevuje se ve výstavní práci Galerie D i v činnsti kncertní. Byl také prvtním dprvdem k uspřádání prvníh Reprezentačníh plesu přátel divadla a tance. Závěr jubilejní sezny pak bude patřit divadelní puti. V bdbí splečenské sezny přivítáme s nabídku divadelníh představení, které přinášíme jak dárek zájemcům z řad našich pracvních návštěvníků (za spnzrsku pdpru patří dík Em - arku Varnsdrf). Přátelé divadla, kteří si splu s námi chtějí výrčí připmenut, zveme na kmedii Neila Simna Pslední ze žhavých milenců. Uvedeme ji 17. Únra d 19:00 hdin, Svým hereckým uměním nás ptěší bývalý člen subru varnsdrfskéh divadla Jan Teplý a Simna Stašvá. Představitelé všech skupin pr dspělé mhu vstupenky na tt představení získat zdarma (při nákupu v divadle předlží svu abnentku).

Přednstní předprdeje pr představitele bude prbíhat v pkladně divadla d 31. Ledna d 3. Únra. Zbylé vstupenky pak budu vlně prdávány (za 28,- Kč) d 7. Únra) Hlas severu, čísl 3., strana 7, 2006 Městské divadl Varnsdrf si v letšním rce připmene 50 let d tevření nvé divadelní budvy ve Varnsdrfu. Při tét příležitsti připravujeme prezentaci materiálů, které padesátiletu histrii divadla v našem městě dkumentují. Obracíme se prt na návštěvníky a příznivce s prsbu zapůjčení certifikvaných dkumentů pr reprdukci a další případné pužití. Dárek k padesátinám divadla (Hlas severu č. 15-2006) Varnsdrfské divadl si v nadcházející sezóně připmene kulatých padesát let d tevření reknstruvané budvy v rce 1956. Krásným dárkem našemu divadlu k výrčí a vlastně i hstujícím subrům a všem návštěvníkům je instalace nvéh a mderníh vládání scénickéh světlení a hledištních světel. Prázdninvá přestávka tentkrát pslužila také tmu, aby manuální světlvací pult z plviny sedmdesátých let, dnes už zastaralý, pruchvý a bez náhradních dílů, byl dměněn mderním paměťvým pultem. Psledním ppudem k výměně tét techniky se stal představení jednh z nejhezčích dětských prgramů v sezně, phádkvé úpravy baletu Labutí jezer. Jeh efekt byl mim jiné pstaven právě na světelné režii a p klapsu pultu v průběhu prgramu se vystupení musel dhrát pd plchým a nehezkým pracvním světlením. Nechtěl bych pdbnu situaci zažít znvu. Měst pchpil situaci a uvlnil pak investiční dtaci na zajištění mderní techniky. Techniky, která je dnes již v divadlech bvyklá, a na níž je pstaven svícení mnhých divadelních her. Prt jsme také, v minulsti nemhli vybírat z celé škály nabídek prgramů. T, že se naše mžnsti instalací nvéh světlvacíh pultu rzšíří, zaznamenají jistě i naši diváci. Tak se dárek k padesátinám divadla stává dalším krůčkem ke spkjensti jeh návštěvníků. Martin Luka

Zajímavá vystupení - Hlas severu Březen 5 2000 R. Andersn: Víš přece, že neslyším, když teče vda Hrají: mim jiné, Václav Vydra a Jiří Ptáčník - P. Landvský: Hdinvý hteliér Hrají: Jan Teplý, Stanislav Fišer a další - Hlas severu Březen 5 1994 - Kncert z díla Bjarnata Krawce - Účinkují: G. Hentsch, P. Šlka, Kcurv smyčcvé kvartet Budyšín a Varnsdrfský pěvecký sbr - Hlas severu Leden 2 1994 Cimrman, Svěrák, Smljak - Němý Bbeš - B. Němcvá, B. Svatň - Sůl nad zlat Z KRONIK MĚSTSKÉHO DIVADLA Zlatí hši PKS Praha; V. Brdský, J. Bláha; 8. 4. 1982 Saln fešáků Skupina Kardinálvé; P. Černcká; 12. 1. 1983 (předplatitelská skupina cca 4x d rka, hrají flk a cuntry) Slaměný klbuk divadl E. F. Buriana; J. Obermaiervá, L. Kpřiva, M. Dvrská, J. Ornest; 22. 3. 1983 (Od Vskvce a Wericha) Hrdinvé kamžiku Nárdní divadl Praha; F. Filipvský, L. Havelkvá, S. Sejk; 28. 9. 1983 Ivan Mládek se svjí skupinu Ilegal Band 8. 2. 1984 Michal David se skupinu Krky 14. 6. 1984

Tři v tm divadl na Vinhradech; J. Abrhám, P. Čepek, P. Freimanvá, J. Vndráček, Rudlf Hrušínský ml., J. Kdet, L. Šafránkvá, J. Švandvá, O. Vízner, J. Zahajský (režie J. Menzel); 6. 9. 1984 Taneční hdiny pr starší a pkrčilé mládeži d 15let nepřístupn; J. Dvřák; divadl Semafr Praha; 4. 10. 1984 Láska v decibelech Vítězslav Vávra se skupinu Mngram; 28. 3. 1985 Pdvdníci divadl E. F. Buriana Praha; S. Stašvá, M. Pavlata, J. Ornest; 4. 5. 1985 Já už jdu František Ring Čech; 6. 6. 1985 Rzmarný druh divadl PKS Praha; J. Obermaiervá, P. Oliva; 22. 11. 1990 Lakmec divadl splečnst Jsefa Dvřáka; J. Dvřák, M. Dlinvá, J. Paulvá; 25. 1. 1991 Večer s paní Jiráskvu J. Jiráskvá; 16. 6. 1998 Hymna Studi Jára, sesterská scéna divadla Járy Cimrmana; L. Smljak, Z. Krausvá; 7. 5. 1999 Pslední pna J. Vinklář (hraje sám); červen 1999 Víš přece, že neslyším, když teče vda K. Fialvá, J. Brejchvá, K. Hrachvcvá, P. Náržný, J. Vydra, J. Ptáčník; 20. 3. 2000 Bsé nhy v parku J. Zíma, M. Sbtka, L. Zedníčkvá, M. Lunar; 22. 5. 2001 Hvězdy z Tele tele Richard Genzer, M. Luclínek; 3. 2. 2003 Zahraj t znvu, Same divadl splečnst J. Hrušinskéh; L. Šafránkvá, J. Abrhám, J. Hrušínský, K. Ljdvá; 18. 3. 2003 Vláďa Hrn Entertainer 14. 5. 2003 Křehká rvnváha Z. Adamvská, J. Hlaváčvá, H. Maciuchvá, J. Satranský, G. Vránvá, P. Kstka; 15. 5. 2003 The Gin Game J. Smr, B. Bhdanvá; 10. 6. 2003

Chvilkvá slabst divadl RB; H. Maciuchvá, 15. 9. 2008 César a Drana divadl ABC; Ljuba Skřepvá (hraje sama); 24. 9. 2008 Andělika a Laskavec divadl Rkk; K. Fialvá, D. Batulkvá; 2. 3. 2009 Záhadná Irma divadl Kalich; Jana Paulvá, Pavel Zedníček; 9. 3. 2009 Hrdý Budžes divadl Antnína Dvřáka; B. Hrzánvá; 20. 3. 2009 Beseda předsedy ČSSD ing. Jiříh Parubka 23. 3. 2009 Veřejné k L. Vaculík, I. Jiršvá; 9. 6. 2009 Žárlivst pražská umělecká agentura; J. Hlaváčvá, H. Maciuchvá, J. Svbdvá, J. Mučkvá; 30. 9. 2009 Příbuzné si nevybíráme L. Zahradnická, M. Zahálka; 30. 11. 2009 Tři mušketýři divadl Dcela velké divadl Litvínv; Dana Mrávkvá, J. Astervá, J. Obermaiervá, L. Vaculík, J. Révai; 15. 12. 2009 Mtýli V. Ktek, K. Jandvá; 14. 4. 2010 Řecké báje Jan Přeučil, Eva Hruškvá; 20. 4. 2010 Minipárty J. Náhlvský, K. Šíp; 5. 5. 2010 Hra vášní O. Brusek ml., Dana Batulkvá; 13. 5. 2010 Sherley Valentine Simna Stašvá (hraje sama); 9. 6. 2010 Ubhý Ciran divadl Dcela velké divadl Litvínv; D. Suchařípa; 22. 11. 2011 Ve dvu se t lépe táhne Zdeněk Izer, Šárka Vaňkvá; 24. 2. 2012 A d pižam Jiří Langmajer, D. Suchařípa, Kamila Špráchalvá; 11. 4. 2012 Slunce, sen & Zdeněk Trška Zdeněk Trška; 12. 3. 2013 Ženitba M. Herinkvá, J. Šimek, D. Rhlíček; hraničář Rumburk; 21. 3. 2013

KAPITOLA PÁTÁ A JAK TO VYPADÁ DNES FOTODOKUMENTACE BUDOV, JEJICHŽ PRKNA NĚKDY ZNAMENALA SVĚT 1. U VORLÍČKŮ

2. LIDOVÁ ZAHRADA

3. VELVETA KLUB

4. KLUB ELITE

5. KLUB STŘELNICE (TOS)

6. SÁL SVOBODA (ZA ČERVENÝM KOSTELEM)

7. HOSPODA U MĚSTA VÍDNĚ PŮVODNĚ PRVNÍ DIVADELNÍ SÁL VE VARNSDORFU UŽ NEEXISTUJE NA JEHO MÍSTĚ STOJÍ ÚPLNĚ JINÁ BUDOVA

8. MĚSTSKÉ DIVADLO JEDINÁ V SOUČASNÉ DOBĚ FUNKČNÍ DIVADELNÍ BUDOVA

KAPITOLA ŠESTÁ ZÁVĚR Divadelní živt byl ve Varnsdrfu vždy velmi bhatý a je tmu tak ddnes. Je však velká škda, že k budvám, které v kulturní histrii města něc znamenají neb znamenaly, se bčané, ale hlavně zastupitelé a radní našeh města chvají hdně bezhledně. ZDROJE INFORMACÍ: Krniky města Varnsdrfu Městský úřad Varnsdrf Rčenky města 1910 1918 archiv Muzea Varnsdrf Hlas severu vybraná čísla Městská knihvna Varnsdrf Prpagační bržury města Městská knihvna Varnsdrf Krniky Městskéh divadla Varnsdrf Varnsdrf měst průmyslu a zahrad, kl. autrů, studi REMA, Česká Lípa 1993 NA PROJEKTU PRACOVALI: Lucie Dubcvá, Lucie Hynčicvá, Rmana Milschewitschvá, Barbra Peškvá, Rland Pfeifer, Zuzana Brádlervá, Vernika Elšíkvá, Lenka Šebrvá, Jarslav Švíř, Markéta Bacharvá, Hana Januškvá, Michaela Nsvská, Jiří Turyna pd vedením Martiny Janákvé v rámci prjektvých dnů ve šklním rce 2013/2014.