PODOBENSTVÍ O DESETI PANNÁCH

PODOBENSTVÍ O DESETI PANNÁCH MARK JANTZI (Praha, ervenec 1994) Vím, že Bh v této dob íká své církvi, aby byla ostražitá. Bratr ducille mluvil asi ped temi týdny k bratím ve mst Champaign v Illinois. ekl, že Bh dává církvi slovo: Dávejte pozor, bute bdlí! Víme, že celá církev se dostala do bodu spánku, dímoty. Pán mi pipomíná podobenství o pannách z 25. kapitoly Matouše, podobenství, které pravdpodobn všichni dobe známe: Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám Vím, bratí, že když porozumíme, co Bh v tomto podobenství íká, porozumíme Božímu království. Vím, že toto podobenství je pro poslední dobu jedno z nejdležitjších. Tajemství toho, co se dje a co Bh koná v poslední dob, je napsáno pímo tady. Nechci ostatní podobenství snižovat, protože vím, že jsou také dležitá. Chci jen íct, že je extrémn dležité, abychom pochopili, co tady Pán skuten íká. Vera veer jsme mluvili o tom, že jsou ti roviny porozumní Božímu slovu. Mžeme mu rozumt na pirozené rovin, na rovin duchovní anebo mu mžeme rozumt v plnosti. Vím, že když Bh mluví o Božím království, chce, abychom se dívali hloubji než jenom na pirozenou rovinu. Mluví tady o nebeském království, a tak vím, že mluví o svém vlastním dom. Pán nenazývá nebeským královstvím svt. Svj lid nkdy se svtem srovnává. Tady ale mluví o pannách. Žena v první ad pedstavuje církev. V podobenství Pán mluví o deseti pannách. Pozdji uvidíme, že tchto deset bude rozdleno na pt a pt. Je tedy zejmé, že zde nemluví o deseti církvích, ale o dvou církvích. Mluví o církvi, kterou nazývá moudrou, a o církvi, kterou nazývá bláznivou. Zajímavé je, že používá poet pt. Mohl íct, že bylo osm panen, a tyi z nich byly moudré a tyi bláznivé. Ale On ekl deset panen, pt a pt. Když jsem toto uslyšel poprvé, bral jsem to zpoátku v pirozeném. íkal jsem si: Deset pedstavuje sto procent a pt pedstavuje padesát procent. Takže tady Pán íká, že polovina církve je bláznivá a polovina moudrá. Jsem ale pesvdený, že to není to, co Bh 1

íká. Vím, že to je ptinásobná služebnost, která je moudrá, a ptinásobná služebnost, která je bláznivá. Myslím, že jsem o tom už mluvil, že nejsme jediní, kdo používají termín ptinásobná služebnost. Jsou lidé, kteí kážou jinou zvst království, a tento termín ptinásobná služebnost také používají. Vlastn mnoho z tch, kteí chodí do letniních církví, zaínají tato slova používat. Také se jim líbí myšlenka, že mezi nimi mžou být apoštolové a proroci. Urit zjišujete, že stará evangelikální církev ptinásobnou služebnost nerozpoznává. Vybudovali si uení, které íká, že doba apoštol a prorok je už za námi. Ale já vím, že tyto dary ješt z církve neodešly. Pán íká, že jsou to panny. Mluví to o urité istot církve. Neíká, že by nkterá z nich mla nco spoleného s nevstkami. Jako panny byly všechny pipravené, aby se staly souástí nevsty. Ve Zjevení ve 14. kapitole, když se hovoí o 144 000, se také mluví o pannách. Zjevení 14:4: Toto jsou ti, kteíž s ženami nejsou poškvrnni; nebo panicové (panny) jsou. Ti jsou, kteíž následují Beránka, kamž by koli šel; ti jsou koupeni z lidí, prvotiny Bohu a Beránkovi. Nemluvíme tady o pirozené situaci. Ale Pán íká, že ti, kteí jsou souástí 144 000, nejsou poskvrnni se ženou neboli s církví nevstky. Být poskvrnn by v tomto vztahu znamenalo být souástí nevstky. Když se vrátíme zpátky do Matouše, už tedy víme, kdo panny jsou. Píše se tu, že vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. Jinými slovy, všechny mly stejný zámr. Všechny mly úpln stejný zámr. Vypadá to, že mly i spolen obecenství a musely jedna druhou znát. Nebyly si navzájem neznámé. Jejich zámrem bylo setkat se s ženichem. Chápete, co znamená slovo setkat se? Je to velice zajímavé slovo. Samozejm víme, co znamená. Pjdu k Jirkovi a eknu: Rád se s tebou setkávám. Ale v etin je tady slovo apentisas. V Novém zákon je použito jenom na tech místech. A tak má možná trošku jiný význam, než si myslíte. První místo, kde toto slovo nalézáme, je tady, ve 25. kapitole Matouše. Další místo, kde se toto slovo vyskytuje, je na konci Skutk. Nebudu to íst, jenom vám eknu, o co se tam jedná. Apoštol Pavel pichází do íma. Svatí v ím slyšeli, že Pavel pichází, a tak poslali skupinu svatých, aby mu šli naproti na místo, které se jmenuje Ti krmy. Tam na nj mli pokat. Víme, že Pavel nepicházel s tím, že lidi z íma odvede do Jeruzaléma. Pavel chtl v ím bydlet. Oni se s ním mli 2

setkat a potom ho doprovodit do íma. Už chápete, co tady Pán íká? Jinými slovy, panny neekaly, že Pán pijde a nkam je odvede. On pichází proto, aby s nimi pebýval. Dalším místem, kde bylo toto slovo použito, je 17. verš ve 4. kapitole 1. Tessalonicenským. Tento verš podle církví mluví o vytržení. Potom my živí pozstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblak, vstíc Pánu v povtí, a tak vždycky se Pánem budeme. Chci definovat, co znamená vstíc Pánu. Znamená to oficiální uvítání tváí v tvá nov píchozího vládce. Jinými slovy, když picházel nový král, aby usedl na trn, vždycky mu vycházeli naproti se zvláštním pozdravem, aby ho pivítali. Nebylo to jenom bžné potesení rukou: Ahoj, Jirko, ale znamenalo to nco mnohem víc. Než opustíme Tessalonicenským, podívejme se ješt na jedno zajímavé slovo. První Tessalonicenským, poslední verš 3. kapitoly: Aby tak utvrzena byla srdce vaše nepoškvrnná v svatosti, ped Bohem a Otcem naším, ku píští (píchodu) Pána našeho Jezukrista, se všechnmi svatými jeho. Slovo píští, píchod, v etin parousia, znamená píchod a neustálé pebývání s nkým. Takže o em tady mluvíme? Mluvíme o píchodu Pán. Ne o tom, že Pán pijde a odvede si svj lid pry. Ale o tom, že Pán pijde, a lid vstoupí do neho, co bude v Pánu. Vrátíme se zpátky do Matouše. Toto byl zámr panen. Až Pán pijde, chtjí být s Ním. Král pichází, aby s námi pebýval. Vidíme, že pt jich bylo moudrých a pt bláznivých. Bláznovství znamená, že slyšely, ale nebyly poslušné, nedbaly na to. Tak jaký byl mezi nimi rozdíl? Co odlišovalo jednch pt od druhých pti? Nejdív o tch bláznivých. Píše se, že bláznivé vzaly své lampy, ale nevzaly olej. Co mly ty bláznivé? O em mluví lampa? Lampa mluví o duchu. Mžu to njak dokázat? Ano, mžu. Písloví 20:27: Duše lovka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všeckny vnitnosti srdené. V kralitin máme špatný peklad. Má být: Duch lovka je lampa Hospodinova. Protože se tady píše, že bláznivým lampy vyhasly, je zejmé, že byly doby, kdy jejich lampy hoely. Aby lampa hoela, musel v ní být olej. To znamená, že bláznivé panny v sob mly obživení, které bylo od Boha. Víme, že jenom Boží duch mže dát život duchu lovka. Rozumím tomu tak, že mly zkušenost znovuzrození. Nevím, jak daleko došly, ale vím, že došly aspo tak daleko, že bylo možné íct, že byly znovuzrozené. Zakusily Boží jednání, jejich duch ml spoleenství 3

s Božím duchem a také pijaly zvst o Jeho píchodu. Oekávaly, že budou souástí nevsty, až ženich pijde. Ale mly ješt jeden problém. Píše se, že s sebou nevzaly žádný olej. A tak jediný olej, který mly, byl v jejich duchu. asem tento olej vypotebovaly. Kolik z vás ví, že budete muset mít Ducha nejen ve svém duchu, jinak Ho vypotebujete? Te se podívejme, kde budeme muset olej mít. Ve 4. verši je psáno, že opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými. Už tady nemáme jenom lampu, ale také nádobu. Vím, že nádoba mluví o duši. Podíváme se do Matouše 11:29. Chci vám ukázat, že Ježíš tady mluví k duchu i k duši. Zanme od 28. verše: Potež ke mn všickni, kteíž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpoinutí dám. Vím tomu, že Pán zde mluví o odpoinutí v duchu. Mluví o daru. Duch je totiž obživen Boží pítomností. V epištole Židm je napsáno, že máme usilovat o vstup do odpoinutí. 1 Potom Pán pokrauje dál ve 29. verši: Vezmte jho mé na se, a ute se ode mne, nebo jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpoinutí dušem svým. Jho mé zajisté jesti rozkošné, a bím mé lehké. Víme, že pomazání rozbíjí jho. 2 Je to jho otroctví. Jho híchu. Byla doba, kdy jsme byli v postroji satana. Když jsme byli v híchu, museli jsme dlat to, co satan chtl. Ale Bh vás nevysvobodil z híchu jenom proto, abyste se rozebhli a byli divocí. Vera veer tu mla jedna sestra slovo k jednomu z bratí, že ho Bh uváže do postroje. Budeme muset pracovat v Božím postroji. Ale Pán íká, že to není tžké, bolestivé ani to netíží. íká nám: Ute se ode mne. Kde a jak se uíme? Uíme se svojí duší. Uíme se tak, že používáme svou mysl. A co chce, abychom se nauili? Chce, abychom se nauili být tiší a pokorní, protože v naší pirozenosti jsme pyšní a vzntliví. Výsledkem tohoto uení je nalezení odpo- inutí a pokoje. Slyšíte, co tady Pán íká? íká, že musíte projít procesem uení, aby vaše duše mohla odpoinout. Musíte se nauit následovat Krista. Musíte se nauit chzi po cestách Krista. Musíte se nauit poddávat se Jeho cestám, abyste vstoupili do odpoinutí. Nemžete vstoupit do odpoinutí tak, že pjdete po vlastních cestách. Tak by to chtla 1 Židm 4:11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpoinutí, aby nkdo neupadl v týž píklad nedovry. 2 Izaiáš 10:27 I stane se v ten den, že složeno bude bím jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od pítomnosti pomazaného. 4

nepromnná duše. íká se tomu mé vlastní já. Vidíme to v literatue, kterou tisknou rzné církve. Mluví tolik o nás samých, o našem já. Jak zdokonalit sebe samého. Já, já, já. A tak je psáno, že bláznivé nemly olej, to znamená, že ho nemly ve svých nádobách. O em mluví olej? Olej mluví o Duchu svatém. Mluvíme o procesu, kdy Boží olej zmní naši duši. Budeme promnni, petransformováni do Jeho podoby a podobenství. Pokud íká, že je tichý a pokorný, i my budeme promnni do stavu, kdy budeme tiší a pokorní. Slovo tichý znamená poddaný. Neznamená to slabý, ale poddaný. K, který je poddaný svému pánu, mže být velice silný. Známe spoustu svatých, kteí nechtjí, aby Bh promnil jejich duši. Chci ješt jednou definovat, co vyjaduje slovo duše, abyste vdli, co Bh chce promnit. Víme, že duše má tyi ásti. Jsem pesvden, že když Pán mluví o tyech vtrech, o tyech ástech zem, 3 mluví o duši. Píše se o tyech zvíatech stojících ped trnem Hospodinovým. 4 Vím, že reprezentují lovka. Setkali jsme se s bratími, kteí rozpoznávali ti oblasti, ale my vidíme tyi. Mysl, vli, touhy a emoce. Necháte Boha, aby zmnil všechny tyi ásti vaší duše? O em mluví mysl? Mluví o mých názorech, o zpsobu pemýšlení. Máme velice silné vlastní názory. Nkdy íkáme: Ne, já to takhle vbec nevidím. Ne, ne, takhle si to nemyslím. Vždycky nás uili, že musíme pemýšlet takhle. A tak zachováváme v tchto oblastech své duše tradice lovka. Nkdy íkáme: Tohle není to, co chci. Chci tamto! Bože, já chci tohle! Dej mi to, Pane! Potom jsme jako Samson. Chtl ženu. Ženu z Filistinských. ekl: Získejte ji pro m, protože já ji chci! 5 Ml z toho pak velké problémy. Bh chce, abychom Mu poddali svou vli. Své touhy. Vci, po kterých toužíme. Nkdy toužíme po vcech, o kterých si myslíme, že jsou to Boží vci. Bože, toužím po tomto povolání. Já po tom tak toužím, Pane, tolik to chci! Ale pro se jen nepoddáme Bohu? A nkdy vci hodnotíme svými pocity. Známe Boží dti, které jsou pocity ovládány. Když se cítí 3 Marek 13:27 I tehdy pošle andly své, a shromáždí vyvolené své ode ty vtr, od konin zem až do konin nebe. 4 Zjevení 7:11 A všickni andlé stáli okolo trnu a starc a ty zvíat. I padli ped trnem na tvái své a klanli se Bohu. 5 Soudc 14:1-2 Šel pak Samson do Tamnata, a uzel tam ženu ze dcer Filistinských. A navrátiv se, oznámil otci svému a matei své, ka: Vidl jsem ženu v Tamnata ze dcer Filistinských, protož nyní vezmte mi ji za manželku. 5

dobe, jsou pipravené být v Božím dom, a když se dobe necítí, jsou pipravené vyhodit všechno oknem ven. Vyhodí z okna Boží zaslíbení, svou víru, všechno, co Bh ekl vera. Všechno to vyhodí. Je to proto, že jejich city jsou jeden den nahoe, a druhý den zase spadnou dol. Bratr Campbell íká, že jsou horcí a studení, nahoe a dole, venku a vevnit. To jsou emoce, bratí. Bh nás chce uinit pevné a vyrovnané. 6 Pokud to íká Boží slovo, tak je to ano a amen. Apoštol Pavel byl lovk, se kterým Bh jednal v jeho emocích. Vzpomínáte si na píbh, kdy k Pavlovi pišel prorok? 7 ekl mu: Tak praví Pán: Muž, kterému patí tento opasek, bude spoutaný v Jeruzalém. Bylo to pravé Boží slovo. Když to svatí slyšeli, plakali a naíkali: Ó, Pavel bude spoutaný! Ale Pavel ml slovo Hospodinovo. ekl: Dkuji vám, že jste mi to ekli, ale já se tím nenechám ovlivnit. Duševní vci námi pohnou, pokud jim to dovolíme. Pavel ml ale kotvu svojí duše pevn zakotvenou v Božím slov. ekl, že se nenechá pohnout slzami a pláem lidí. Te zpátky do Matouše. Píše se tam, že když prodlíval ženich, zdímaly všecky a zesnuly. Pak pišla doba, které se íká plnoc, a o plnoci nastal kik. Plnoc je nejtemnjší hodina. Víme, že pichází plnoní tma. Ale Pán tady nemluví o pirozené plnoci, protože když je tady plnoc, v jiné ásti zem je pravé poledne. Bh tady mluví o dob duchovní temnoty. Když se podíváte do 5. kapitoly 1. Tessalonicenským, zjistíte, že Pavel srovnává lidi temnoty a lidi svtla. 8 Pokud zstaneme spát, pokud nebudeme bdít, budeme nalezeni v temnot. A tak když pišla doba temnoty, plnoci, nastal kik: Pichází ženich, pipravte se! Bh má v této hodin své služebníky, kteí volají po celé zemi. Jejich volání je zvst poslední doby. Bh pozdvihne v této hodin ty, kteí pjdou po zemi a budou volat a varovat církev, která spí a dímá: Hlete, pichází ženich! Bože, probu církev! Víte, spousta lidí se nad slovem poslední doby uráží. Když kážeme slovo poslední doby, tak za námi mnozí picházejí a íkají: Tohle je strašn tžké. Pinášíte slovo odsouzení. Poád dokoleka íkáte: pipravte se, pipravte se, pipravte se. ite pokání, 6 2. Timoteovi 1:7 Nebo nedal nám Bh ducha bázn, ale moci, a milování, a mysli zpsobné. 7 Skutky 21:11-14 8 1. Tessalonicenským 5:5-6 Všickni vy synové svtla jste a synové dne; nejsme synové noci, ani tmy. Nespmež tedy, jako i jiní, ale bdme a stízliví bume. 6

ite pokání a ite pokání. Jedna sestra ekla: Už jsem z toho pokání unavená. Už jsem inila pokání snad ze všeho, z eho jsem pokání init mohla. Už mám dost toho, jak hrozn kážete. Mohl jsem íct: Sestro, možná bys mohla init pokání ze svého hnvu. Ale ona nechtla vytrvat ve slov poslední doby. A tak služebníci volali: Vyjdte proti Nmu, abyste se s Ním setkali! Tady je znovu slovo setkat se. Vyjdte pozdravit krále! Pipravte se na setkání s králem! Nesetkáváte se jenom s njakým žebrákem, ale setkáváte se s vládcem. Posvtíte se, obmyjete, obleete si istý oblek. Váš oblek bude bez poskvrny. Volají: Vyjdte, jdte ven! Neíkají: Jdte nkam nahoru, vystupte, ale íkají: Vyjdte. Ven z eho? Ven ze svého vlastního domu. Ven ze své vlastní tlesnosti. Ven ze svého stánku tla. Dostat se ze svého vlastního tla, tlesnosti, a vejít do duchovního místa v Pánu. Vidíme, že tyto panny povstaly, protože slyšely a porozumly zvsti volajícího. Nejprve ozdobily své lampy. Aby lampa mohla hoet, musí v ní být knot. Vím tomu, že knot mluví o našem tle, o naší tlesnosti. A tak panny zaaly jednat se svým tlem. Zaaly zdobit, zaaly odezávat. V duchovním to mluví o obízce, o obezání našeho srdce. Odezávání naší tvrdohlavosti, vzpoury, našeho temperamentu, poátek odezávání koen, které jsou v naší tlesnosti. Zaátek jednání se žádostí, s našimi chutmi, s pouty ke svtu nebo pouty k naší pirozené rodin. Ta pirozená pouta jsou pro nás možná dležitjší než Boží dm. To jsou vci, které panny zaínají nožem odezávat. Boží slovo bylo mocné a ony zaaly odezávat Božím slovem vci tla. Zaaly rozpoznávat touhy a myšlenky srdce. Zaaly rozpoznávat tlesné od duchovního. V tomto bod bláznivé uinily pekvapující objev. Zjistily, že nemají olej. Zjistily, že jejich lampy vyhasly. A tak jak jsem ekl na zaátku, pokud máte olej jenom ve svých lampách, dojde. Pokud zkušenosti s Pánem nedostanete hluboko do své duše, tak jednou jako by nebyly. A íká se tu: Udlte nám oleje svého. Jejich duchovní život byl najednou pry. Rozumím tomu tak, že nechodily v Duchu. Nechodily podle Ducha. Nemluvím o bláznivých vcech že vám Bh ekne, abyste pozdvihli lžíci k ústm a nasmrovali ji uritým smrem a pak ji zase dali zpátky, že vám dovolí, abyste si z lednice vzali mléko. To není chze v Duchu. Chci znovu zopakovat, co jsem ekl první veer: Boží synové znají zámry Otce. On s nimi nejedná jako otroká, který nad nimi stojí každou vteinu. íká, že to jho je lehké. Bylo by docela tžké takto 7

chodit. Jen se podívejte na píklad Pavla a ostatních bratí, jak chodili s Pánem. Moje srdce je vždycky otevené slyšet Boží hlas. Jsem vždycky pipravený slyšet, kdyby ke mn Pán mluvil, že jdu špatným smrem. Toužím a miluji slyšet Boží hlas. Mám opravdu rád, když mi Pán ekne ne. Chci tohle. Ne! Ó, dkuji, Pane. Je tak dobré od tebe slyšet ne. Je tak dobré, žes m vykopl z problému. Když jsem šel svou vlastní cestou, dostal jsem se do spousty problém. David ekl, že je dobré být trestán Hospodinem. Protože když nebyl trestán, sešel na scestí. Boží synové, kteí chodí podle Ducha, snesou i Boží trestání. Bláznivé také zaaly vit této zvsti. V dnešní dob nevidím moc bláznivých panen, které by vily, že ženich pichází. Ale vím tomu, že až se ješt trochu více setmí, zanou tomu vit. Je k tomu poteba ješt trochu víc temnoty. Potom uvidíte mnohem více lidí, kteí zanou volat po oleji. Jsou to lidé církve. A kam pjdou pro olej? Pijdou k moudrým pannám. Pjdou k lidem, které znají. Budou vás žádat o olej. Když tohle íkám, pedpokládám, že budete moudrými pannami. eknou vám: Dejte nám trochu z vašeho oleje. Co uvidí? Uvidí, že je ve vás nco jiného. Protože to, co je nyní skrytého, se zane manifestovat, projevovat. Vaši bratí to budou vidt. Zjistí, že jejich olej už dochází a lampa zhasíná. Je to zvláštní, ale vím, že jejich olej už je všechen vypotebovaný a lampy už vyhasly, ale oni to nevidí. Víte, když si jenom hrajete na církev, tak nevidíte, že olej už není. Když pokraujete v zábavách a v tom, co lidi pitahuje, když pivedete do církve hudební skupiny, rockové kapely, klauny a loutky... Nepoznali, že Duch se vzdálil. Protože všechno, co se dlo, nebylo z Božího ducha. Bylo to uinno lidskou rukou. Tyto vci zanou padat. Hra na církev ve mst náboženství jednou skoní. Pán hledá panny, které nejsou s tmito ženami spojené. eknou vám: Vidím, že víš, jak chodit Duchem. Prosím t, posa se tady se mnou a ekni mi, jak mžu chodit v Duchu. Mám te nkolik hodin as. ekni mi, jak jsi to udlal? Jak ses to nauil? Odpov bude: Já ti to nemžu dát. Je ve verši 9: I odpovdly ty opatrné, kouce: Aby se snad nám i vám nedostalo. Jdte radji k prodavam, a kupte sob. Nejdív ti musím íct, mj píteli, že to trvalo pkn dlouho. Zaplatil jsem za to vysokou cenu. Prošel jsem, brate, velkou bolestí. Prošel jsem velice tžkou pouští. Byl jsem pokousán škorpióny a hady, prošel jsem ve svém život suchými místy. Prošel jsem tmi vcmi, o kterých jsme mluvili tehdy veer. Jak ti tohle mžu dát bhem jedné hodiny? Tohle všechno m nauilo znát Boží 8

hlas a chodit Duchem. Jak ti mžu napsat njakou malou knihu, deset jednoduchých lekcí, jak chodit v Duchu? Nkteí brati taková kázání kážou. Jednou pijel do našeho msta njaký lovk. Poslal brožurky, ve kterých bylo napsáno, že je apoštol. Byl jsem z toho nadšený, šel jsem si ho poslechnout, protože jsem chtl slyšet Božího apoštola. Napsal jsem si poznámky z jeho kázání, ješt je nkde mám. íkal, že k probuzení jsou poteba ti vci. Byly to pkné vci, ale já jsem hledal život. A ten jsem nenašel. V první ad jsem zaplatil cenu, a ty také budeš muset zaplatit cenu. Budeš muset jít a koupit to na míst, kde jsem to koupil já. Kde jsem to koupil? Nakoupil jsem to od Hospodina. Bratí, jaká je zvst Laodicenské církvi v této hodin? Víte, že jsme uprosted Laodicenské církve? Co dlali Laodicenští? íkali: Máme toho spoustu, nemáme žádnou potebu. 9 Kdybych dneska vstoupil do Laodicenské církve a ekl, že pro n mám slovo, asi by ekli: Co jsi za? Máme své vlastní evangelisty. Máme své vlastní kazatele. Nepotebujeme t. Nepotebujeme tuhle zvst, máme vlastní. Bh Laodicenské církvi íká, aby od Nj nakoupili zlata vyzkoušeného ohnm. 10 Jinými slovy, Bh této církvi íká, že musí projít ohnm, pokud chce mít zlato Jeho povahy. Je ješt další vc, kterou moudré panny ekly bláznivým. I kdybych byl schopný dát ti ze své zkušenosti, pijde období, kdy budu mít jenom tolik, abych tím vším prošel. Když Ježíš mluvil o dob velkého zniení, které pijde na Jeruzalém, z duchovního pohledu mluvil o velkém zniení, které pijde na Boží dm. íká: Bda tm, kteí kojí v tch dnech. 11 Víte, setkali jsme se se svatými, kteí chtli, abychom je nakojili. Ale chtjí jít svou vlastní cestou. Nechtjí slyšet Pána. Nechtjí zaplatit cenu. Chtjí jenom pijít a zeptat se: Co si myslíš, že Bh o tomto íká? Modli se se mnou, a uvidíme, jestli ti Bh neekne, co mám dlat. Mám tady zstat, nebo jít? Mám prodávat, nebo kupovat? Co ti Pán íká? Pichází doba, kdy budeme muset íct: Sestro, brate, budeš si to muset koupit sám. Já už ti nemžu dát víc ze svého života. Pokud ti dám ješt trochu 9 Zjevení 3:17 Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý. 10 Zjevení 3:18 Radím tob, abys sob koupil ode mne zlata ohnm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys obleen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A oí svých pomaž kollyrium, abys vidl. 11 Matouš 24:19 Bda pak thotným a tm, kteréž kojí, v tch dnech. 9

víc, už se mi potom nebude dostávat. Mám dost jenom na to, abych prošel touto dobou temnoty. Tohle slovo jsem ti kázal celá léta. Copak jsi neposlouchal? Mluvili jsme o tom, jak chodit podle Božího ducha. Mluvíme o tom, jak chodit v oleji. Žít v oleji. Nechat olej, aby vstoupil do naší duše a zmnil ji. Aby naše uši byly naladné na slyšení Božího slova. Je tu napsáno, že když odešly kupovati, pišel ženich. Vidím, že byly pesvdené a šly kupovat. Uvily té zvsti, vyšly a zaaly nakupovat. Problém je, že už nemly dost asu. Njaký as mly, ale nemly ho dost. Chci, abyste vdli, že se to nestalo v okamžiku. Kdysi nám bylo eeno, že toto je obrázek vytržení. Že Pán pijde a vezme si svoji církev pry. Ale tady není nic, co by se vešlo do takového obrazu. Nic. Byl as slyšet volání v zemi, as zvažovat, bylo dost asu na zdobení lampy, na prozkoumání, zda je v lamp olej. Bylo dost asu na to, aby pochopily, že vlastn nechodí v Duchu, a bylo také dost asu na zjištní, že mezi nimi byly takové, které chodily v Duchu, které mly dostatek oleje ve svých lampách. V tch, které byly moudré, byla vidt uritá míra moci. Bylo také dost asu na to, aby pišly k moudrým a zeptaly se jich, jak získaly olej. Bylo i dost asu na to, aby se zaaly modlit a postit a dávat vci s Bohem do poádku. Ale už nebyl as na dokonení. Nevím, jak dlouho to trvalo. Jenom vím, že nemly dost asu. Když odešly, pišel ženich. Které byly hotovy, vešly s ním na svatbu. Ty, které byly pipravené, s ním vešly dovnit. Vstoupily do zkušenosti s Kristem. Vstoupily do nové oblasti. Vstoupily na místo, kde byly zaveny s Kristem. Vstoupily do manželství. Tady mžeme mluvit o pravé církvi, pravé nevst Kristov. Když pipravené panny vstoupily dovnit, dvee byly zaveny. Vím, že tady mluvíme o skrytém píchodu Pán do Jeho chrámu. Mluvíme o svatých, kteí byli na tomto míst zapeetni. Také Noe v uritý as vstoupil do archy, a poslední vcí, která se stala, bylo zapeetní dveí. Vím, že jednou z posledních vcí, které Pán uiní, než se bude manifestovat antikrist a jeho moc, bude zapeetní Božích svatých. Ve Zjevení je napsáno: Neubližuj oleji a vínu, než zapeetím mysl svatých. 12 Ti, kteí nesou pravý olej a pravé Boží víno, nebudou zasaženi tím, co pijde. Ale budou zapeetni. Když vešly dovnit, dvee za nimi 12 Zjevení 6:6 I slyšel jsem hlas z prostedku ty zvíat, an praví: Mice pšenice za peníz, a ti mice jemene za peníz, oleji pak a vínu neško. Zjevení 7:3 ka: Neškote zemi, ani moi, ani stromm, dokudž neznamenáme služebník Boha našeho na elích jejich. 10

byly zaveny. Stejné to bylo s Noemem. Vidíme, že zavení dveí není rozhodnutí lovka. Máme dost lásky a soucitu, abychom dvee nechali otevené. Chtli bychom, aby i ostatní vstoupili do dveí. Ale i v dob, kdy Noe postavil archu, Bh zavel dvee. A když zavel dvee, tak ti, kteí byli uvnit, už nemohli vyjít ven, a kteí byli vn, nemohli vstoupit dovnit. Píše se, že potom pak pišly i ty druhé panny kouce: Pane, pane, otevi nám. Pravdpodobn pišly do njakého momentu zkušenosti, kdy zjistily, že už jsou pipravené na to, aby vstoupily. Vím, že bláznivé spatily Boží moc uprosted moudrých panen. Vize, kterou mi Pán ukázal ped dvma lety o koáru, to byla Boží sláva. Urití lidé vstoupili do místa, kde byli uzaveni v Boží sláv. Pítomnost Boží slávy jela po silnici uprosted všech ostatních lidí. Všichni lidé vidli manifestaci slávy a moci. Ti blázniví potom toužili vstoupit do místa s Kristem, do místa moci. Byli však zaveni venku. Tuto vc uinila Boží ruka. Neekl jsem ani nepedpokládám, že jejich duše budou ztraceny. Nevím, že jejich duše byly zatracené. Ale vím, že bláznivé panny se nalézaly v soužení, kterým musely v tle projít. A jejich tlo muselo být tímto soužením znieno. 11