MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

Podobné dokumenty
NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU

CO BY MĚL MLADÝ ANESTEZIOLOG VĚDĚT NEŽ POJEDE VOZEM ZZS

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

POINT-OF-CARE LABORATORNÍ TESTOVÁNÍ V PNP

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

ULTRASONOGRAFICKY NAVIGOVANÁ KANYLACE PERIFERNÍ ŽÍLY V PNP

MĚLI BY BÝT VŠICHNI NEMOCNÍ PO KPR SMĚŘOVÁNI DO KARDIOCENTRA?

ANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

Supraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

KONSENZUÁLNÍ STANOVISKO K POUŽITÍ TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE

Arytmie v souvislosti se zástavou oběhu. MUDr. Radovan Turek ARO KNTB Zlín, a.s.

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

ANTIARYTMIKA V KLINICKÉ PRAXI

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Život po smrti. Marek Uhlíř. Sympozium Resuscitace 2012

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012

JAK VIDÍM URGENTNÍ MEDICÍNU

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Screeningové provádění kompresní ultrasonografie u kriticky nemocných všeobecnou sestrou validizační studie

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

VZTAH REALNÉ ELEKTRICKÉ A MECHANICKÉ AKTIVITY MYOKARDU BĚHEM NZO VŠECHNO JE JINAK?

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

KAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN

ULTRAZVUK BĚHEM SRDEČNÍ ZÁSTAVY - LUXUS NEBO NEZBYTNOST?

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

JSEM MLADÝ ANESTEZIOLOG A CHCI

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Atestační otázky z oboru kardiologie

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Akutní příhody v kardiologii II Dan Marek I.interní klinika FN Olomouc

DIAGNÓZA PLICNÍ EMBOLIE SE NEMŮŽE LIŠIT Z POHLEDU LÉKAŘE UM A SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ

Supraventrikulární tachykardie

Arytmie v intenzivní medicíně

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou

Jak využíváme E health u ZZS Plzeňského kraje

Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

KARDIOVASKULÁRNÍ ODDĚLENÍ FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

Příloha č. 1 1

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Komplexní řešení pacientky s HOCM a sekundárně vzniklou závažnou mitrální regurgitaci. MUDr.Darina Krausová,Kardiocentrum Třinec Podlesí

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Hypertenze v těhotenství

LÉČBA SRDEČNÍHO SELHÁNÍ. L. Špinarová Brno

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu

Akutní formy ICHS. Jana Šmalcová. II. interní klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)

Lekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám

DŮKAZY PRO A PROTI TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE. Škulec R

Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?

PŘEHLED Antiarytmické terapie

Akutní vaskulární příhody jsou nadále nejčastějšími příčinami úmrtí v ČR

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

14. KARDIOLOGICKÝ DEN

Akutní koronární syndrom v PNP. MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín :00

CT srdce Petr Kuchynka

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Stáza. Poškození žilního endotelu. Změny v krevní koagulaci

Komplikace v anestézii. Mgr.Petra Rusková FN v Motole KARIM

NOVINKY V KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI PODLE GUIDELINES 2015

Farmakologická lečba arytmií. Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika FN u sv.anny a LF MU

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

PŘEDNEMOCNIČNÍ TROMBOLÝZA PŘI KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Možnosti protektivní ventilační strategie v PNP

Kardiostimulátory. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI

EKG. INTERVAL ms PQ QRS QT < 460. Komplex: QRS Intervaly: PQ, QRS, QT Úseky: ST QRSST P Q S T

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

Komorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie

Bradyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Arteriální hypertenze. prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Poruchy srdečního rytmu

Nová diagnóza = Studiová indikace. První relaps = Studiová indikace

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Transkript:

TAK TO BYLO OPRAVDU DIVNÉ MUDr. Roman Škulec, Ph.D. Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, UK v Praze, LFHK, FN Hradec Králové Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, Beroun Interní oddělení Nemocnice Beroun

PACIENT 1 zimní dopoledne, dušnost u 80-ti leté ženy, RLP chronické srdeční selhávání NYHA II na podkladě ICHS, EF LK 25%, biventrikulární stimulace somnolentní, bledá, opocená, dušná, nitkovitý pulz, Killip III, tachykardie 140/min, TK 70/40, SpO2 85% CRT 5 s kardiogenní šok s incp. plicním edémem

DDD STIMULACE

BIVENTRIKULÁRNÍ STIMULACE

EFEKT BiVP

PACIENT 1 pravidelná širokokomplexová tachykardie 140/min morfologie QRS stimulace z LK

PACEMAKEROVÁ TACHYKARDIE specifická komplikace u nemocných s implantovaným dvoudutinovým kardiostimulátorem retrográdní vedení komorového stahu na síně je vnímáno síňovou elektrodou jako síňový stah, je spuštěn další komorový stah a vzniká stimulovaná reentry tachykardie s frekvencí maximální možné stimulované frekvence (140/min)

SYMPTOMY, DG, DDG u DDD paliptace, únavnost, synkopy u BiVP ztráta synchronizace a dekompenzace CHF širokokomplexová pravidelná tachykardie se stim. spiky, o frekvenci 100-140/min reakce na magnet nebo vagový manévr odečet stimulátoru flutter síní či síňová tachykardie spouštějící stimulaci runaway pacemaker

PRACOVNÍ DIAGNÓZA pacemakerová tachykardie spouštěná stimulací levé komory s rozvojem kardiogenního šoku

TERAPIE magnet prodlouží postventrikulární atriální refrakterní periodu (PARP) vagový manévr betablokátory, kalciové blokátory přeprogramování kardiostimulátoru

PACIENT 1

PACIENT 1 přerušení arytmie s následnou normální BiVP s okamžitou hemodynamickou stabilizací

PACIENT 1 transport na asymptomatická dopravena na lokální interní ambulanci, odtud do stimulačního centra potvrzena pacemakerová tachykardie, snížen senzing síňové elektrody a prodloužena PARP tentýž den propuštěna domů

PACIENT 1 - ZÁVĚR pacemakerová tachykardie je málo častá, ale snadno řešitelná tachyarytmie při pravidelné širokokomplexové tachykardii s TF cca 140/min u nemocného s DDD/BiVP zkusit vagové manévry či magnet magnet v standardním vybavení ZZS

PACIENT 2 chladná zimní noc, dušnost u 42-letého muže obézní hypertonik léčený 4-kombinací léků, kuřák, 30 minut dušný s bolestí na hrudi ortopnoe, dušnost, cyanóza, distanční záplava chrůpků, TF 110/min., TK 220/130, DF 25/min, SpO2 85%, CRT 2 s emergentní hypertenzní krize s plicním edémem

PACIENT 2 O2, monitor, nekrv. venepunkce, ISDN 4mg, morfin 4 mg 10-15 s po i.v. podání morfinu VT, VF 200 J, 300 J, ROSC do 3O s STEMI anteroapikoseptálně

PACIENT 2 furosemid 40 mg, heparin 10 000 j, ISDN 4 mg, ASA 1 amp, clopidogrel 300 mg, ad dpci během transportu bolest na hrudi, morfin 3 mg VT VF 300 J, 360 J ROSC žádný morfin, amiodaron 150 mg, MgSO4 10% 1 amp předán stabilní v Cathlabu

PACIENT 2 indukce maligní tachyarytmie morfinem??? antiarytmický efekt centrální sympatolytický efekt parasympatomimetický efekt non-opioidní efekt (suprese Na + kanálů)

HYPOTÉZA může morfin prohloubit ischemii a indukovat VF sekundárně?

KORONAROGRAM před PTCA RS III po PTCA RS III

HYPOTÉZA může morfin prohloubit ischemii a indukovat VF sekundárně? zřejmě ano, sympatolytický efekt s nereceptorovým vyplavením histaminu může vést k poklesu koronárního perfuzního tlaku a k progresi ischemie při koronární trombóze s TIMI 1-2, které vyvolají VF

PACIENT 2 propuštěn domů s asymptomatickou dysfunkcí LK, CCS I, NYHA I

PACIENT 2 - ZÁVĚR morfin může mít u nemocných s akutním infarktem myokardu s hypertenzí a plicním edémem nepředvídatelný proarytmogenní efekt u nemocných s akutním srdečním selháním s plicním edémem je jeho podání také diskutabilní dvojnásob zvažovat neanalgetickou indikaci ProAir studie (Pre-hospital intervention in Acute cardiogenic pulmonary oedema)

PACIENT 3 zimní noc, 82-letá žena, dušnost, týden telefonicky léčená praktickým lékařem pro infekci DC osobní anamnéza negativní kardiogenní šok s plicním edémem, retencí tekutin, s hypoxií a oligurií. GCS 12, AS 146/min, DF 28/min, TK 60/-, SpO2 60%, CRT 6 s.

PACIENT 3

PACIENT 3 standardní léčba, UPV, přechodné zlepšení, NZO standardní ALS + USG

PACIENT 3

PACIENT 3 standardní ALS + heparin neúspěch pitevní nález potvrdil klinický

PACIENT 3 - ZÁVĚR jak častý fenomén? má se léčit? prevence v rámci standardní ALS?

Každý den něco nového Děkuji za pozornost