Aditiva (P?ídatné látky) - seminární práce

Aditiva (P?ídatné látky) - seminární práce by Chemie - Ned?le, Únor 02, 2014 http://biologie-chemie.cz/aditiva-pridatne-latky-seminarni-prace/ Otázka: Aditiva (P?ídatné látky) P?edm?t: Chemie P?idal(a): Adrenalinka Gymnázium Ivana Olbrachta v Semilech É?ka a jejich místo v našem život? Seminá? a cvi?ení z chemie Mgr. Kamila Víznerová 11. b?ezna 2006, Klára Hudská, Po?et stran: 42, Po?et p?íloh: 3, oktáva Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika aditiv page 1 / 36

Konzerva?ní látky Náhradní sladidla Antioxidanty Látky chu?ové Zahuš?ovadla a y Barviva Emulgátory Kyseliny, zásady a regulátory kyselosti Nosi?e a rozpoušt?dla 2.10. Protispékavé látky (protihrudkující) 2.11. Leštící látky 2.12. Balicí plyny a propelanty 2.13. Odp??ova?e a p?notvorné látky 2.14. Zvlh?ující látky 2.15. Plnidla 2.16. Sekvestanty 2.17. Látky zlepšující mouku 2.18. Tavicí soli 2.19. Kyp?ící látky 2.20. Modifikované škroby 3. Mezinárodní seznam látek s?íslem E 4. Význam aditiv v potrav??lov?ka 5. Záv?r page 2 / 36

1. Úvod Takzvaná é?ka jsou sou?ástí potravin, které denn? konzumujeme. Zvlášt? s nástupem supermarket? do našeho života se rozší?il sortiment potravin, jejichž trvanlivost, vzhled i chu?ové vlastnosti se podstatn? zm?nily. Málokdo však ví, co si má p?edstavit pod tajemným kódem E 330?i E 622. Ú?elem této seminární práce je obeznámit její?tená?e s problematikou p?ídatných látek. Zpracovala jsem v ní p?ehled používaných aditiv, které fungují nap?íklad jako antioxidanty, konzerva?ní?inidla, náhradní sladidla, zahuš?ovadla nebo barviva (p?írodní a syntetická), y, kyseliny a zásady. Tímto bych ráda p?isp?la ke zlepšení situace v oblasti, která je relativn? nová a kde informovanost je na po?átku. 2. Charakteristika aditiv Jedna z definic uvádí: Aditiva, neboli p?ídatné látky se do potravin p?idávají s cílem prodloužit jejich trvanlivost, zlepšit chu?, zvýraznit nebo obnovit barvu potravin, zvýšit nebo regulovat kyselost a zahuš?ovací vlastnosti, p?ípadn? dodat sladkou chu?. Použití aditiv je povolené pouze tehdy, pokud je to technologicky zd?vodn?né. P?ídatné látky se sm?jí použít jen p?i výrob? potravin, pro které jsou povoleny. Pro potraviny jsou stanoveny limitní hodnoty - nejvyšší povolené množství. Potraviny, které se ješt? dále zpracovávají, sm?jí obsahovat p?ídatné látky pouze v p?ípad?, že jsou p?ídatné látky povolené i v potravinách, které se z nich vyrábí. Pro n?které p?ídatné látky není stanoveno nejvyšší povolené množství konkrétní?íselnou hodnotou. P?i výrob? potravin se v takovém p?ípad? použije pouze nezbytn? nutné množství. Použití látky p?itom nesmí vést ke klamání spot?ebitele. Seznam všech p?ídatných látek musí být uveden na obalu potraviny v oddílu složení. Po?adí je dáno sestupn?, dle obsaženého množství, p?i?emž každá látka musí být ozna?ena bu? celým názvem nebo mezinárodním?íselným kódem E. Musí být uvedeny údaje o vlivu na zdraví lidí (alergie nap?. fenylketonurie, nesnášenlivost laktózy). P?ídatné látky se d?lí podle toho k jakému ú?elu se používají do následujících kategorií: antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kyp?ící látky, náhradní sladidla, látky zvýraz?ující chu? a v?ni, zahuš?ovadla, želírující látky, modifikované škroby, y, y, nosi?e a rozpoušt?dla, protispékavé látky, leštící látky, balicí plyny, propelanty, odp??ova?e, p?notvorné látky, zvlh?ující látky, plnidla, zpev?ující látky, sekvestanty a látky zlepšující mouku. P?ídatné látky (krom? balicích plyn? a propelant?, které se sm?jí používat v nezbytném množství) se nesm?jí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mlé?ných produkt?, page 3 / 36

minerální vody, kávy (krom? instantní), nearomatizovaného?aje, cukru, sušených t?stovin (krom? bezlepkových t?stovin a nebo t?stovin pro hypoproteinové diety), neochuceného podmáslí. Existují však p?esné výjimky, kdy je použití p?ídatné látky povoleno. N?kdy se stává, že se za p?ídatnou látku považuje látka, která p?ídatnou látkou není. Za p?ídatné látky se podle?eské legislativy nepovažují: látky, které jsou samy potravinami (ocet, s?l...), látky, které jsou p?irozenými složkami potravin (nap?. sacharidy), pomocné látky, aromatické látky, v?etn? chininu a kofeinu, látky p?idávané do potravin za ú?elem úpravy výživové hodnoty (nap?. minerály, stopové prvky a vitamíny), látky užívané p?i výrob? pitné vody, tekuté p?ípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jable?né d?en? nebo?ástí k?ry citrusových plod?, žvýka?kové báze, dextriny ur?ené k výrob? potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozm?n?ný p?sobením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzym?, b?lené nebo fyzikáln? modifikované škroby, pokud jsou ur?eny k výrob? potravin, chlorid amonný, krevní plazma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (krom? kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a jejich solí), mlé?ný protein, glutén kaseináty a kasein, jedlá s?l a inulin. N?kdy se stává, že v zahrani?í má látka, která se v?eské republice nepovažuje za p?ídatnou látku, sv?j kód E (nap?. želatina, polyethylenglykol). 2.1. Konzerva?ní látky Potraviná?ská aditiva (p?ídatné látky) se p?idávají do potravin p?i jejich technologickém zpracování a nebo p?i výrob?, p?íprav?, ale také balení a skladování. Tyto látky se tímto stávají sou?ástí potravin. Hlavním úkolem konzervant? je zabránit rozvoji nežádoucí mikroflóry. Mezi nejznám?jší p?írodní konzervanty pat?í nap?. kuchy?ská s?l a ocet. Z um?le vyrobených konzerva?ních látek je nejznám?jší nap?. oxid si?i?itý, kyselina sorbová, kyselina benzoová a jejich estery a soli (hydrogensi?i?itany, si?i?itany a dusi?itany). Tyto látky jsou reaktivní a uplat?ují se p?i inhibici proces? enzymového hn?dnutí nap?. u brambor nebo u sušení ovoce. Oxid si?i?itý je nevhodný ke konzervování nekyselých potravin, nebo? má vliv na rozklad vitamínu B1 a?áste?n? narušuje také anthokyanová barviva.?ást populace je citlivá na si?i?itany a d?sledkem je uvád?ní této látky na obalu potravin. Již uvedený oxid si?i?itý se používá?asto, nap?. se p?idává do sušeného ovoce, vína (do?erveného 160-210 mg SO 2 na litr, do bílého 210-260 mg SO 2 ). Kyselinou benzoovou a sorbovou se konzervují nealkoholické nápoje, džusy, chléb s delší trvanlivostí, ke?upy a ho??ice. 2.2. Náhradní sladidla Náhradní sladidla jsou látky, které ud?lují potravinám sladkou chu?, ale nepat?í mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí - nap?. fruktóza a med. Umož?ují osladit potraviny aniž by došlo ke zvýšení jejich energetické hodnoty. Jsou po této stránce slabší než cukr (sacharóza). Um?lými sladidly se sladí žvýka?ky, limonády a odleh?ené potraviny. Mezi náhradní sladidla pat?í E 950 (acesulfam K), E 559 (neohesperidin), E 954 (sacharin), E 957 page 4 / 36

(thaumatin), E 420 (sorbitol), E 421 (mannitol), E 953 (somalt), E 967 (xylitol). Pro všechna aditiva jsou stanoveny ADI (akceptované denní dávky). Nap?. pro sacharin, což je d?ležité p?i dietách?asto spojených s cukrovkou, je ADI 5 mg na kilogram t?lesné hmotnosti. Mezi riziková náhradní sladidla pat?í aspartam (E 951), cyklamát (E 952) a xylit (E 967), která mohou u citliv?jších osob zp?sobit nadýmání, pr?jmy, migrény a alergické reakce. N?které zem? nepovolují využívat nap?. cyklamáty jako náhradní sladidla. Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel polyalkoholických cukr? E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 nebo E 967 musí být na obalu ur?eném pro spot?ebitele ozna?eny výstrahou Nadm?rná konzumace m?že vyvolat projímavé ú?inky. Um?lá neboli náhradní sladidla jsou velmi d?ležitá, nebo? vzr?stá po?et onemocn?ní cukrovkou (Diabetes mellitus), a také roste poptávka po potravinách s nízkým obsahem využitelné energie. Alkoholické cukry (sorbitol, xylitol, mannitol) mají sladivost odpovídající sacharóze. Syntetická sladidla mají?asto sladkou chu? až 100x vyšší než sacharóza, a proto je nutná technologická úprava výrobku použitím plnidel. 2.3. Antioxidanty Tvo?í významnou skupinu aditiv a jejich úloha spo?ívá ve stabilizaci jednotlivých složek aroma, nebo n?kterých vitamín?. Prodlužují trvanlivost potravin a chrání potravinu proti zkáze zp?sobené oxidací. Oxidace je reakce potraviny s vzdušným kyslíkem. Vzdušný kyslík s potravinami vytvá?í?adu slou?enin. Projevem oxidace je nap?íklad žluknutí tuk? p?i autooxidaci lipid? a jejich následné barevné zm?ny. Pat?í sem p?irozen? se vyskytující tokoferoly (vitamín E), ale také syntetické fenolické látky (nap?. estery kyseliny gallové), dále BHT (butylhydroxytoluen), BHA (butylhydroxyanisol), TBHQ (terciární butylhydroxy-thionin). V praxi jsou tyto látky používány s ozna?ením E 300 (kyselina askorbová), E 301 (askorban sodný), E 307 (alfa-tokoferol), E 308 (gymma-tokoferol), E 310 (prolypgallát) a E 311 (oktylgallát). Látka na bázi kyseliny askorbové p?ipomíná p?írodní vitamín C. Jednám se však o chemický produkt, který je v potraviná?ském pr?myslu p?idáván do másla, piva, sirup?, hluboce zmraženého zboží, mlé?ného prášku a ovocných konzerv. Celkov? lze konstatovat, že m?žeme považovat kyselinu askorbovou a její slou?eniny, stejn? tak tokoferoly-vitamíny E (E 300-302, 304, 306-309) a další za neškodné. Jako problémová jsou ozna?ována aditiva E 310-311, E 320-321, E 385, která mohou zp?sobit migrény a alergické reakce.?asto používaná kyselina trihydrogenfosfore?ná (E 338) vyvolává omezení vápníku, ho??íku a železa. Antioxidanty najdeme nej?ast?ji v potravinách s vysokým obsahem tuk? oleje, masné výrobky,?okolády, burské o?íšky, r?zné cereální výrobky aj. Mezi látky, které mají stabilizující ú?inky pat?í také dusitany. Jejich p?ítomnost brání nap?. r?stu Clostridia botulina, produkujícího toxický botulin a krom? toho také dusitany udržují barvu i chutnost mastných výrobk?. Jejich význam si vyžaduje zvláštní pozornost p?i technologickém zpracování masa page 5 / 36

(tepeln?, uzením). V uzená?ských výrobcích m?že dojít ke vzniku nitrososlou?enin a to p?edevším nežádoucích nirosamin?. Z chemického hlediska chrání oxidanty náš organismus p?ed volnými radikály, které vznikají v t?le každého živého tvora v?etn??lov?ka a svou reaktivní strukturou - složitými procesy dokáží ni?it tuky a jiné slou?eniny našeho t?la a tím p?ispívají ke stárnutí organismu. P?ítomnost antioxidant? vede ke zpomalení t?chto proces? a tím i k prodloužení délky lidského života. 2.4. Látky chu?ové Jedná se o intenzifikátory chuti a v?n?. Tato skupina aditiv je zastoupením mén? po?etná, ale z pohledu praktického využití velmi d?ležitá. Dodávají potravinám výrazn?jší chu? a tím zvyšují zájem konzument?. Pat?í sem E 620 (kyselina glutamová), E 621 (guanylan sodný), E 628 (guanylan draselný), E 629 (guanylan vápenatý), E 631 (inositan sodný), E 632 (inositan draselný), E 633 (inositan vápenatý). Ve žvýka?kách se používá i acesulfam K, aspartam, thaumatin a neohesperidin. Ve sm?si s kuchy?skou solí je základem hojn? používaného p?ípravku glutasolu, který zvýraz?uje chu? v r?zných jídlech. Je to bílá krystalická látka, která má sladkokyselou chu?, bez v?n? a zápachu. Vyrábí se z pšeni?ného lepku, nebo z melasy a p?idává se kyselina glutamová. N?které slou?eniny nap?. glutamáty (E 621-625) pat?í mezi riziková aditiva. Vyskytují se nap?. v sojových omá?kách. Tyto látky jsou nevhodné pro d?ti, nebo? p?sobí migrény a u zví?at zm?ny na játrech a mozku. Z praktického pohledu je jasné, že do polévky uva?ené z masa není t?eba p?idávat glutaman pro posílení chuti. Proto se zesilova?e chuti nej?ast?ji dávají do slaných pochoutek, lupínk?, bramb?rek nebo hotových jídel. 2.5. Zahuš?ovadla a y Pat?í do skupiny aditiv, která jsou používána k úpravám fyzikálních vlastností potravin a v?tšinou zvyšují jejich viskozitu. Také dodávají výrobku žádoucí tvar a konzistenci. Zvlh?ující látky chrání potraviny p?ed vysycháním a zpev?ující udržují jejich pevnost nebo k?ehkost (zelenina, ovoce). Vedle zahuš?ovacích látek sem pat?í y, y a želírovací prost?edky. Tato skupina p?ídatných látek (zahuš?ovadla) se nej?ast?ji objevuje v?okolád?, margarínech, omá?kách, cukrá?ských výrobcích, marmelád? atd. Nejb?žn?ji jsou používána zahuš?ovadla: E 406 (agar), E 407 (karagenan), E 410 (pektiny), E 414 (arabská guma), E 415 (xanthan), E 1404 (oxidovaný škrob), E 1410 (fosfátový monoester škrobu), E 1412 (fosfátový diester škrobu), E 1420 (acetylovaný škrob). page 6 / 36

Mezi zahuš?ovadly je?ada látek, které byly získány extrahováním z mo?ských?as (agar, karagenan), nebo jiných p?írodních materiál?. Jsou to látky v?tšinou rostlinného p?vodu, které nevyvolávají žádné vedlejší ú?inky tj. potíže. Jsou využívány v pudinku, krémech, polévkách atd. a v potravinách mají vázat vodu. Zahuš?ovadla jsou aditiva, která m?žeme v potravinách rozpoznat smysly. D?ležité je také nap?. snížení biologické hodnoty tj. nastavení tradi?ní suroviny p?ísadou, která je biologicky mén? hodnotná (párky, ve kterých je?ást masa nahrazena rostlinným zahuš?ovadlem, že se spot?ebitel nesta?í divit). Stejn?, tak látka zlepšující t?sto produkt E 415 (xanthan) umožní použít mén? ovoce a více cukru a vody. Vedle n?kterých vlastností zahuš?ovadel ješt? uvádím fakt, že n?které látky mohou být použity k r?zným ú?el?m. Nap?. mikrokrystalická celulóza m?že být zahuš?ovadlem, když zahuš?uje kapalinu a ve druhém p?ípad? m?že p?sobit jako, pokud zabezpe?uje v potravin? rovnom?rné rozptýlení n?kterých?ástic. Zpev?ující látky jsou látky, které?iní tkán? ovoce a zeleniny pevnými nebo k?ehkými a nebo pomáhají pevnost udržovat. Za zpev?ující se považují i látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely. 2.6. Barviva Barviva jsou látky, které ud?lují potravin? barvu, kterou by sama o sob? nem?la a nebo obnovují barvu, která byla poškozena nebo zeslabena b?hem výrobního procesu. Potravina tak získá lákav?jší vzhled. V?tšina barviv byla vyrobena na bázi dusíku a mnohé z nich mohou p?sobit na lidský organismus negativn?. Nacházíme je ve všech druzích potravin od zmrzlin po ovocné jogurty, limonády atd. Nesmí se používat u nezpracovaných potravin (mléko, maso, ryby, med atd.). Další potraviny, u nichž se nesmí barviva používat, jsou d?tská výživa, med, ovocné š?ávy a nektary. Pro máslo se mohou používat pouze karoteny. Rozd?lují se na barviva p?írodní: E 100 (kurkumin), E 101 (riboflavin), E 120 (košenila), E 140 (chlorofyly a chlorofyliny), E 150 (karamel, kulér), E 160 (karoteny). Jde o látky p?írodn? identické, které byly vyrobeny um?le, ale sou?asn? se také vyskytují v p?írod? (beta karoten neboli vitamín A). Mohou být také získány z p?írodních zdroj? nap?. barviva z papriky, z?erveného zelí,?ervené?epy atd. Tyto extrakty jsou hodnoceny jako aditiva se složením š?ávy, která byla získána z téhož materiálu. Druhou skupinu tvo?í syntetická barviva: E 102 (tartrazin), E 104 (chinolinová žlu?), E 110 (žlu? s y), E 122 (azorubin), E 123 (amarant), E 124 (penteceau 4 r). Syntetická barviva mají tutéž funci jako barviva p?írodní - žlutá u zákazníka vyvolává dojem, že v potravin? jsou vejce,?ervená barva dokáže v masném výrobku prom?nit tuk na libové maso, oranžová v aromatizované sladké vod? vyvolá dojem pomeran?ového nápoje, Jak jsem již uvedla, použití aditiv je bezpe?né, pokud denní p?íjem nep?ekro?í v p?epo?tu na 1 kilogram t?lesné hmotnosti povolenou hodnotu. P?íkladem m?že být barvivo kantaxantin E 161, které má ADI 0,025 mg/kg t?lesné hmotnosti. Dosp?lý?lov?k (60kg) m?že bez obav konzumovat jen 1,5mg této látky denn? a to po celý život. Pro zajímavost uvádím, že toto barvivo je v EU a také v?r povoleno v jediné page 7 / 36

potravin?, ale sou?asn? je tato látka povolena jako p?ísada do krmiva nosnic. Vejce potom mají krásn? oranžové žloutky a s tím musí také konzument po?ítat. Barvivem amarant (E 123) lze p?ibarvovat pouze lihoviny a rybí jikry (do množství max 30 mg/kg). 2.7. Emulgátory Emulgátory jsou?inidla, která umož?ují vznik emulzí více nemísitelných látek (nap?. voda a tuk). Pat?í mezi n? E 322 (lecitiny), E 470 (soli mastných kyselin a jedlých tuk?), E 471 (mono a diglyceridy mastných kyselin). Používají se p?i výrob? margarín?, v pe?ivu, v polévkách atd. Emulgátory typu E 450-452 zabra?ují p?íjmu r?zných látek a d?sledkem je ztráta kostní tkán?. Jedná se o nevyvážený p?íjem fosforu a vápníku zp?sobený vysokými dávkami difosfore?nan? (E 450), trifosfore?nan? (E 451) a polyfosfore?nan? (E 452) a p?ímým d?sledkem je nedostatek vápníku. Emulgátory zvyšují užite?né vlastnosti nap?. vlá?nost t?sta peka?ských výrobk?, stabilitu tukových emulzí, majonézových omá?ek nebo margarín?, p?notvorné látky udržují stálost p?ny u našlehaných potravin. 2.8. Kyseliny a zásady, regulátory kyselosti Kyseliny a zásady mají schopnost m?nit, nebo udržet kyselost nebo alkalitu potraviny. B?žn? používané jsou: E 500 (uhli?itany sodné), E 501 (uhli?itany draselné), E 503 (uhli?itany amonné), E 507 (kyselina chlorovodíková), E 508 (chlorid draselný). Mezi látky upravující chu? pat?í r?zná okyselovadla (acidulanty). Jsou to organické kyseliny-citrónová, jable?ná, fumarová, adipová atd. Jsou b?žnou sou?ástí?ady p?írodních materiál? a nepat?í ke zdravotn? závadným. Naopak chinin a kofein, používané p?i výrob? nápoj? k dosažení ho?ké chuti mají n?které nežádoucí fyziologické ú?inky, a proto musí výrobce uvád?t na obalu jejich nevhodnost pro d?ti a t?hotné ženy. Kyselé prost?edí m?že bránit i množení choroboplodných zárodk? nap?. kyselina octová (E 260) a její slou?eniny (E 261-263) a kyselina mlé?ná (E 270) nejsou lidskému zdraví škodlivé. Naopak kyselina propionová (E 280) a její slou?eniny (E 281-283), které brání plesniv?ní balených peka?ských výrobk? jsou za?azeny mezi riziková aditiva. Regulátory kyselosti jsou látky, které m?ní?i udržují kyselost?i alkalitu potraviny. 2.9. Nosi?e a rozpoušt?dla Nosi?e a rozpoušt?dla jsou látky, které se používají k rozpoušt?ní,?ed?ní, disperzi (rozptylování) a jiné page 8 / 36

fyzikální úprav? p?ídatných látek, potravních dopl?k? a aromat. Nesmí p?itom m?nit jejich technologickou funkci. Používáním t?chto látek se usnad?uje manipulace, aplikace nebo použití p?ídatné látky. Za nosi?e a rozpoušt?dla se nepovažují látky obecn? považované za potraviny a látky, které mají primárn? funkci kyseliny nebo regulátoru kyselosti a které se používají v nezbytném množství. Používání nosi?? je omezeno u d?tské výživy. Pro její výrobu se smí používat jako nosi?e pouze n?které látky. 2.10. Protispékavé látky (protihrudkující) Protispékavé látky jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých?ástic potraviny ulpívat vzájemn? na sob?. Pat?í sem hlavn? oxid k?emi?itý a k?emi?itany. Protispékavé látky se p?idávají do potravin jako je rýže, práškovité potraviny, jedlá s?l a náhrady soli, plátkované nebo strouhané sýry, tabletované potraviny, dopl?ky stravy, ko?ení atp. Používají se i k ošet?ení povrchu drobných masných výrobk? a cukrovinek. 2.11. Leštící látky Leštící látky jsou látky, které se nanášejí na vn?jší povrch potraviny a tím ud?lují potravin? lesklý vzhled nebo vytvá?í lesklý povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo jsou snadno odstranitelné se nepovažují za leštící látky. Leštící látky se používají hlavn? k úprav? povrchu ovoce nebo lešt?ní (glazování) potravin, nap?. cukrovinek,?okolády, drobného trvanlivého pe?iva s polevou, snack?, o?echových jader, zrnkové kávy a dopl?k? stravy. K lešt?ní a úprav? povrchu se používají hlavn? vosky - v?elí, kandeliový a karnaubský a šelak. 2.12. Balicí plyny a propelanty Balicí plyny jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu p?ed, b?hem nebo po pln?ní potraviny do obalu. Používá se argon, helium, dusík. Potraviny u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plyn?, se na obalu ozna?í slovy "Baleno v ochranné atmosfé?e". Propelanty jsou plyny jiné než vzduch, které vytla?ují potravinu z obalu. 2.13. Odp??ova?e a p?notvorné látky Odp??ova?e jsou látky, které snižují p?n?ní nebo zabra?ují vytvá?ení p?ny. P?notvorné látky umož?ují vytvá?ení stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravin?. 2.14. Zvlh?ující látky page 9 / 36

Zvlh?ující látky jsou látky, které chrání potravinu p?ed vysycháním. P?sobí proti ú?ink?m vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. K zvlh?ujícím látkám se po?ítají i látky, které, které podporují rozpoušt?ní práškovitých potravin ve vodném prost?edí. 2.15. Plnidla Plnidla jsou látky, které pomáhají zv?tšovat objem potraviny a nezvyšují p?itom významn? její energetickou hodnotu. 2.16. Sekvestranty Sekvestranty jsou látky, které vytvá?ejí chemické komplexy s ionty kov?. 2.17. Látky zlepšující mouku Látky zlepšující mouku jsou látky jiné než y, které se p?idávají do mouky nebo t?sta. Jejich ú?elem je zlepšení peka?ské kvality. 2.18. Tavicí soli Tavicí soli jsou látky, které m?ní vlastnosti protein?. Používají se p?i výrob? tavených sýr?, aby se zamezilo odd?lování tuku. 2.19. Kyp?ící látky Kyp?ící látky jsou látky nebo sm?si látek, které vytvá?í plyny. Tím se zvyšuje objem t?sta. 2.20. Modifikované škroby Modifikované škroby jsou látky, které se vyráb?jí chemickými zm?nami jedlých škrob?. Mohou se m?nit vlastnosti škrob? p?ímo v nativním stavu nebo škrob?, které byly p?edtím pozm?n?ny fyzikálními nebo enzymovými postupy a nebo škrob? již pozm?n?ných p?sobením kyselin, zásad nebo b?lících?inidel. page 10 / 36

3. Mezinárodní seznam látek s?íslem E Identifikace?íslem E znamená, že aditivní látka prošla hodnocením své bezpe?nosti.?íslo E je kód, pod kterým je p?ídatná látka ozna?ována v mezinárodním?íselném systému, tedy kód, pod kterým je p?ídatná látka ozna?ována úpln? stejn? na celém sv?t?. Podobný?íselný systém má Evropská unie i INS Codex Alimentarius, který vychází ze systému EU. Všechny látky uvedené v tomto seznamu jsou povoleny pro používání v potravinách v?r i EU. Zp?sob použití, skupiny potravin, pro které lze ur?itou látku použít, povolená množství, zp?sob jejich ozna?ování na obale atd. najdete v právních p?edpisech. (vyhláška?. 304/2004 Sb.) 1. Vyhláška?. 304/2004 Sb., která stanovuje druhy a podmínky použití p?ídatných a pomocných látek - p?vodní 2. Vyhláška?. 304/2004 Sb., která stanovuje druhy a podmínky použití p?ídatných a pomocných látek - novelizovaná 3. Vyhláška?. 446/2004 Sb., která stanovuje požadavky na dopl?ky stravy a na obohacování potravin potravními dopl?ky 4. Vyhláška?. 54/2002 Sb., Ministerstva zdravotnictví, která stanovuje zdravotní požadavky na identitu a?istotu p?ídatných látek?íslo E Látka Možné technické funkce E 100 Kurkumin p?írodní barvivo E 101 Riboflavin (vitamin B2) E 101 (i) riboflavin, E 101 (ii) riboflavin-5 -fosfore?nan p?írodní barvivo E 102 Tartrazin syntetické barvivo E 104 Chinolinová žlu? syntetické barvivo E 110 lu? SY (gelborange S, sunset yellow, CL potraviná?ská žlu?, Oranžová žlu?, lu? FCF, FD a C Yellow No 6) syntetické barvivo E 120 Košenila, kys. karmínová, karmíny p?írodní barvivo E 121 Citrónová?erve? 2 barvivo E 122 Azorubin (Carmoisin, Cl potraviná?ská?erve? 3) syntetické barvivo E 123 E 124 Amarant (Viktoriarubín, Cl potraviná?ská?erve? 9, F a D Red No. 2) Povolen pouze pro aromatizovaná vína, alkoholické nápoje, rybí jikry a mlí?í Ponceau 4R (košenilová?erve?, A, Cl potravin?ská?erve? 7, New Coccine) syntetické barvivo syntetické barvivo E 125 Ponceau SX syntetické barvivo page 11 / 36

E 127 Erythrosin (Cl potraviná?ská?erve? 14, FD a C Red No 3) E 128?erve? 2G (Cl potraviná?ská?erve? 10, Azogeranin) E 129?erve? Allura AC (Cl potraviná?ská?erve? 17, FD a C Red 40) syntetické barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo E 131 Patentní mod? V (Cl potraviná?ská mod? V) syntetické barvivo E 132 Indigotin (Indigo carmine, Cl potraviná?ská mod? 1, FD a C Blue No 2) syntetické barvivo E 133 Brilantní mod? FCF (Brilliant blue FCF) syntetické barvivo E 140 E 141 E 142 Chlorofyly a chlorofyliny E 140 (i) chlorofyly (Cl p?írodní zele?) E 140 (ii) chlorofyliny (p?írodní zele? V) M?dnaté komplexy chlorofyl? a chlorofylin? E 141(i) Cu komplexy chlorofyl? (Cl p?írodní zele? 3) E 141(ii) Cu komplexy chlorofilin? (Cl p?írodní zele? 5) Zele? S (Cl potraviná?ská zele? 4, brilantní zele? BS) p?írodní barvivo p?írodní barvivo syntetické barvivo E 143 Fast green FCF barvivo E 150 a Karamel (jednoduchý karamel, kulér) barvivo E 150 b Kaustický sulfitový karamel barvivo E 150 c Amoniakový karamel barvivo E 150 d Amoniak - sulfitový karamel barvivo E 151 Briliantní?er? (?er? BN, Briliant block BN) barvivo E 152 Carbo blech (hydrokarbon) barvivo E 153 Medicinální uhlí (z rostlinné suroviny, rostlinná?er?) barvivo E 154 Hn?? FK (Cl potraviná?ská hn?? 1) barvivo E 155 Hn?? HT (Cl potraviná?ská hn?? 3) barvivo E 160 a Karoteny (Cl potraviná?ská oranž 5) E 160 a (i) sm?s karoten? E 160 a (ii) beta karoten barvivo E 160 b Annato, Bixin, Norbixin (Cl p?írodní oranž 4) barvivo E 160 c Paprikový extrakt, kapsanthin, kapsorubin (Papriková oleoresina) barvivo E 160 d Lykopen (P?írodní žlu? 27) barvivo E 160 e Beta-apo-8'-karotenal (Cl potraviná?ská oranž 6) barvivo E 160 f Ethylester kyseliny beta-apo-8 -karotenové (Cl potraviná?ská oranž 7) barvivo E 161 a Flavoxantin barvivo page 12 / 36

E 161 b Lutein barvivo E 161 c Kryptoxantin barvivo E 161 d Rubixantin barvivo E 161 e Violoxantin barvivo E161 f Rhodoxantin barvivo E 161 g Kanthaxanthin (Cl potraviná?ská oranž 8) Pouze štrasburské párky E 162 E 163 Betalainová?erve?, Betanin (v?etn? extrakt? z?ervené?epy) Anthokyany (získané fyzikálními postupy z ovoce a zeleniny) syntetické barvivo p?írodní barvivo p?írodní barvivo E 166 Sandal Wood barvivo E 170 Uhli?itan vápenatý (Cl pigment bílý 18) i - uhli?itan vápenatý ii - hydrogenuhli?itan vápenatý E 171 E 172 Oxid titani?itý (synonymum: Titanová b?loba, Cl pigment bílý 6) Oxidy a hydroxidy železa (železitá žlu?,?erve?,?er?, Cl pigment žlutý 42 a 43, Cl pigment?ervený 101 a 102 a Cl pigment?erný 11) barvivo p?írodní barvivo barvivo E 173 Hliník (v podob? pigmentu, Cl kovový pigment) syntetické barvivo E 174 St?íbro (v podob? pigmentu) barvivo E 175 Zlato (v podob? pigmentu) barvivo E 180 Litholrubin BK (Cl pigment?ervený, Rubínový pigment, Karmín 6 B) (jedlá povrchová vrstva sýr?) syntetické barvivo E 181 Tannis Food Grade barvivo E 182 Orchil, lakmus barvivo E 200 Kyselina sorbová konzervant E 201 Sorban sodný konzervant E 202 Sorban draselný konzervant E 203 Sorban vápenatý konzervant E 203 Heptyl p-hydroxybenzoát E 210 Kyselina benzoová konzervant E 211 Benzoát sodný konzervant E 212 Benzoát draselný konzervant E 213 Benzoát vápenatý konzervant E 214 Ethylparahydroxybenzoát (Ethylparaben, Ethylester kyseliny p-hydroxybenzoové) konzervant E 215 Ethylparahydroxybenzoát sodná s?l konzervant E 216 Propylparahydroxybenzoát (Propylparaben, konzervant page 13 / 36

Propylester kys. p-hydroxybenzoové) E 217 Propylparahydroxybenzoát sodná s?l konzervant E 218 Methylparahydroxybenzoát (Methylparaben, Methylester kys. p-hydroxybenzoové) konzervant E 219 Methylparahydroxybenzoát sodná s?l konzervant E 220 Oxid si?i?itý konzervant antioxidant E 221 Si?i?itan sodný konzervant antioxidant E 222 Hydrogensi?i?itan sodný konzervant antioxidant E 223 Disi?i?itan sodný (pyrosi?i?itan sodný) konzervant antioxidant b?lící?inidlo E 224 Disi?i?itan draselný (Pyrosy?i?itan draselný) konzervant antioxidant E 225 Si?i?itan draselný konzervant E 226 Si?i?itan vápenatý konzervant antioxidant E 227 Hydrogensi?i?itan vápenatý konzervant antioxidant E 228 Hydrogensi?i?itan draselný (Kyselý si?i?itan draselný) konzervant antioxidant E 230 Bifenyl (jen k ošet?ení povrchu citrus?) konzervant E 231 E 232 E 233 Orthofenylfenol (o-fenylfenol, Orthoxenol) (jen k ošet?ení povrchu citrus?) Orthofenylfenolát sodný (jen k ošet?ení povrchu citrus?) Thiabendazol (jen k ošet?ení povrchu nejedlých?ástí ovoce - citrus? a banán?) konzervant konzervant konzervant E 234 Nisin konzervant E 235 Natamycin (primaricin) konzervantantibiotikum E 236 Kyselina mraven?í konzervant E 237 Mraven?an sodný konzervant E 238 Mraven?an vápenatý konzervant E 239 Hexamethylentetraamin (Urotropin, Methenamin, Hexamin) konzervant E 240 Formaldehyd konzervant E 242 Dimethyldikarbonát (DMDC, Dimethylpyrokarbonát) konzervant E 249 Dusitan draselný (uzené a ostatní masné výrobky) konzervant page 14 / 36

barviva E 250 Dusitan sodný (masné výrobky) konzervant barviva E 251 E 252 Dusi?nan sodný (Chilský ledek) (masné výrobky, tvrdé a polotvrdé sýry, uzení sledi a šproti) Dusi?nan draselný (Ledek) masné výrobky, tvrdé a polotvrdé sýry, uzení sledi a šproti konzervant barviva konzervant stabiliztor barviva E 260 Kys. octová konzervant E 261 Octan draselný konzervant E 262 Octany sodné E 262 (i) octan sodný E 262 (ii) hydrogenoctan sodný (synonymum: diacetát sodný) konzervant E 263 Octan vápenatý Konzervant zpev?ující látka E 264 Octan amonný konzervant E 265 Kyselina octová bezvodá (anhydrid k. octové) konzervant E 266 Octan sodný, bezvodý konzervant E 270 Kyselina mlé?ná látka zvýr. chu? rozpoušt?dlo nosi? E 280 Kyselina propionová konzervant E 281 Propionát sodný konzervant E 282 Propionát vápenatý konzervant E 283 Propionát draselný konzervant E 284 Kyselina boritá konzervant (kaviár) E 285 Tetraboritan sodný (Borax) konzervant (kaviár) E 290 Oxid uhli?itý (suchý led) balicí plyn hnací plyn u obal? pod tlakem pomocná látka (extrak?ní rozp.) E 296 DL-kyselina jable?ná ochucující látka E 297 kyselina fumarová antioxidant page 15 / 36

ochucující látka E 300 Kys. L-askorbová (Vitamín C) antioxidant nutri?ní dopln?k E 301 Askorbát sodný (L-askorban sodný) antioxidant nutri?ní dopln?k E 302 Askorbát vápenatý antioxidant nutri?ní dopln?k E 303 Askorban draselný antioxidant E 304 Estery mastných kyselin z jedlých tuk? s kyselinou askorbovou E 304 (i) askorbylpalmitát E 304 (ii) askorbyl stearát antioxidant E 305 Askorbát stearát antioxidant E 306 P?írodní extrakt s vysokým obsahem tokoferol? antioxidant E 307 Alfa-tokoferol (?-tokoferol) antioxidant E 308 Gamma-tokoferol (?-tokoferol) antioxidant E 309 Delta-tokoferol (?-tokoferol) antioxidant E 310 Propylgallát antioxidant E 311 Oktylgallát antioxidant E 312 Dodecylgallát (lauryl gallát) antioxidant E 313 Ethylgallát antioxidant E 314 Guaiac Resin antioxidant E 315 Kys. erythorbová (kys. isoaskorbová) antioxidant E 316 Erythorban sodný (isoaskorbát sodný) antioxidant E 317 Erythorban draselný antioxidant E 318 Erythorban vápenatý antioxidant E 319 Terciální butylhydrochinon (TBHQ) antioxidant E 320 Butylhydroxyanisol (BHA) antioxidant E 321 Butylhydroxytoluen (BHT) antioxidant E 322 Lecitiny antioxidant E 323 Anoxomer antioxidant E 324 Ethoxyquin antioxidant E 325 Mlé?nan sodný (Laktát sodný) antioxidant plnidlo zvlh?ující látka zvýraz?ova? chuti E 326 Mlé?nan draselný (Latát draselný) antioxidant zvýraz?ova? chuti page 16 / 36

E 327 Mlé?nan vápenatý (Laktát vápenatý) látka zlepšující mouku kyp?idlo stabiliz.barviv E 328 Mlé?nan amonný E 329 Mlé?nan ho?e?natý E 330 Kyselina citrónová antioxidant E 331 E 332 E 333 Citráty sodné E 331 (i) dihydrogencitrát sodný E 331 (ii) hydrogencitrát sodný E 331 (iii) citrát sodný Citráty draselné E 332 (i) dihydrogencitrát draselný E 332 (ii) citrát draselný Citronany vápenaté E 333 (i) hydrogencitrát vápenatý E 333 (ii) dihydrogencitrát vápenatý E 333 (iii) citrát vápenatý tavící s?l plnidlo zpev?ující látka E 334 Kyselina vinná - L (+) antioxidant E 335 E 336 E 337 Vinany sodné E 335 (i) hydrogenvinan sodný E 335 (ii) vinan sodný Vinan draselný (Tartarát monodraselný, Vinný kámen) E 336 (i) hydrogenvinan draselný E 336 (ii) vinan draselný Vinan sodno-draselný (Seignettova s?l, Rochelleská s?l) kyp?idlo E 338 Kyselina fosfore?ná antioxidant E 339 Fosfore?nany sodné (orthofosfore?nany, monofosfore?nany) E 339 (i) dihydrogenfosfore?nan sodný (Primární fosfore?nan sodný) page 17 / 36

E 340 E 341 E 339 (ii) monohydrogenfosfore?nan sodný (Sekundární fosfore?nan sodný) E 339 (iii) fosfore?nan sodný (Terciální fosfore?nan sodný) Fosfore?nany draselné (orthofosfore?nany, monofosfore?nany) E 340 (i) dihydrogenfosfore?nan draselný (Primární fosfore?nan draselný) E 340 (ii) monohydrogenfosfore?nan draselný (Sekundární fosfore?nan draselný) E 340 (iii) fosfore?nan draselný (Terciální fosfore?nan draselný) Fosfore?nany vápenaté E 341 (i) monohydrogenfosfore?nan vápenatý E 341 (ii) dinohydrogenfosfore?nan vápenatý E 341 (iii) fosfore?nan vápenatý zvlh?ující látka tavící s?l kyp?ící látka zvlh?ující látka látka zlepšující mouku plnidlo kyp?idlo zvlh?ující látka E 342 Fosfáty amonné kyp?ící látka E 343 Fosfore?nan ho?e?natý kyp?ící látka E 344 E 345 E 349 E 350 Lecitin citrát Citronan ho?e?natý Jable?nan amonný Jable?nany sodné E 350 (i) jable?nan sodný (DL-jable?nan disodný) E 350 (ii) hydrogenjable?nan sodný (DL jable?nan monosodný) zvlh?ující látka E 351 Jable?nan draselný (DL jable?nan didraselný) E 352 Jable?nany vápenaté E 352 (i) jable?nan vápenatý E 352 (ii) hydrogenjable?nan vápenatý E 353 Kys. metavinná vína E 354 Vinan vápenatý kyp?idlo E 355 Kys. adipová složka kyp?ících prášk? E 356 Adipát sodný (adipan monosodný) ochucovadlo E 357 Adipát draselný (adipan monodraselný) E 362 Adipan amonný page 18 / 36

E 363 Kyselina jantarová ochucovadlo látka zvýraz?ující chu? E 365 E 366 E 367 E 368 E 370 E 375 1,4 - heptonolakton Fumarát sodný Fumarát draselný Fumarát vápenatý Fumarát amonný Kyselina nikotinová (nikotinamid, niacin,vitamin B3) E 380 Citrát amonný (Citronan triamonný) E 381 Citronan železnato-amonný, protispékavá látka E 383 Glycerolfosfát vápenatý kyp?ící látka E 384 Citronan isopropylnatý (isopropylcitrát) E 385 Dvojsodnovápenatá s?l kyseliny ethylendiamintetraoctové (synonymum: kalciumdinatrium EDTA, ethylendiamintetraacetát vápenato-disodný, Edetát vápenato-disodný) antioxidant konzervant E 386 Dvojsodná s?l kyseliny ethylendiamintetraoctové E 387 Oxystearin E 388 Kyselina thiopropionová antioxidant E 389 Dilauryl thiodipropionát antioxidant E 390 Distearyl thiodipropionát antioxidant E 391 E 399 Kyselina fytová Calcium Lactobionate E 400 Kyselina alginová želírující látka E 401 Alginát sodný želírující látka E 402 Alginát draselný želírující látka E 403 Alginát amonný page 19 / 36

želírující látka E 404 Alginát vápenatý želírující látka odp??ova? E 405 E 406 E 407 E 407a Propan-1,2-diolalginát (propylenglykolalginát) Agar (Agar-agar; Gelosa; bengálská,?ínská, japonská vyzina) Karagenan (Gelosa z irského mechu,, Eucheman, Iridophycan, Hypnean, Fulcellaran) Guma Euchema (synon. afinát?asy Euchema, Karagenan s obsahem celulózy,?áste?n??išt?ný karagenan) želírující látka želírující látka želírující látka E 408 Peka?ské droždí kyp?ící prost?edek E 409 Arabinogalactan, nosi? plnidlo E 410 Karubin (lokustová guma, karob) E 411 Oat gum E 412 Guma guar (Guma cyamopsis, Guarová mou?ka) E 413 Tragant (Guma tragant) E 414 Arabská guma (Akáciová guma) zvlh?ovadlo E 415 Xanthan (Guma xanthan) plnidlo nosi? E 416 Guma karaya (Indický tragant, Guma sterculia) E 417 Guma tara (Peruánský karubin) E 418 Guma gellan page 20 / 36

želírující látka E 419 Gum Ghatti E 420 Sorbitol (sorbit, sorbol) sladidlo zvlh?ující látka E 421 Mannitol sladidlo E 422 E 425 E 429 Glycerol (Glycerin) Konjac E 425 (i) konjaková guma E 425 (ii) konjakový glukomannan Peptones zvlh?ující látka nosi? Pozn.: Jedná se o zákazu jeho použití E 430 olyoxyethylenstearát, E 431 Polyoxyethylenmonostearát, E 432 E 433 E 434 E 435 E 436 E 440 E 441 E 442 Polyoxyethylensorbitanmonolaurát(Polysorbate 20, Tween 20) Polyoxyethylensorbitanmonooleát (Polysorbate 80, Tween 80) Polyoxyethylensorbitanmonopalmitát (Polysorbate 40, Tween 40) Polyoxyethylensorbitanmonostearát (Polysorbate 60, Tween 60) Polyoxyethylensorbitantristearát (Polysorbate 65, Tween 65) Pektiny E 440 (i) pektin E 440 (ii) amidovaný pektin Hydrogenovaný?epkový olej Amonné soli fosfatidových kyselin ( RM, LM, fosfatidy amonné), disperzní?inidlo, disperzní?inidlo, disperzní?inidlo, disperzní?inidlo Emulgátor, disperzní?inidlo želírující látka E 443 Bromovaný rostlinný olej E 444 E 445 Acetát-isobutyrát sacharozy (SAIB, Octanisomáselnan sacharózy) Glycerlester borovicové prysky?ice (Prysky?i?ný ester) E446 Sukcistearin page 21 / 36

E 450 E 451 E 452 Difosfore?nany (Pyrofosfore?nany) E 450 (i) dihydrogendifosfore?nan sodný E 450 (ii) monohydrogendifosfore?nan sodný E 450 (iii) difosfore?nan sodný E 450 (iv) dihydrogendifosfore?nan raselný E 450 (v) difosfore?nan draselný E 450 (vi) difosfore?nan vápenatý E 450 (vii) dihydrogendifosfore?nan vápenatý Trifosfore?nany E 451 (i) trifosforešnan sodný (trifosfore?nan pentasodný) E 451 (ii) trifosfore?nan draselný (trifosfore?nan pentadraselný) Polyfosfore?nany E 452 (i) polyfosfore?nan sodný E 452 (ii) polyfosfore?nan draselný E 452 (iii) polyfosfore?nan sodnovápenatý E 452 (iv) polyfosfore?nan vápenatý kyp?ící látka zvlh?ující látka tavící s?l kyp?ící látka zvlh?ující látka tavící s?l E 459 Beta - cyklodextrin nosi? aromat, barviv a vitamín? E 460 Celulóza E 460 (i) mikrokrystalická celulóza (celulózový gel) E 460 (ii) prášková celulóza - disperzní?inidlo E 461 Methylcelulóza (methylester celulózy), E 462 Ethylcelulóza plnidlo, nosi? E 463 Hydroxypropylcelulóza E 464 Hydroxypropylmethylcelulóza (Hydroxypolyether celulózy) p?notvorné?inidlo E 465 Ethylmethylcelulóza p?notvorná látka E 466 Karboxymethylcelulóza (sodná s?l karboxymethylcelulózy, CMC) page 22 / 36

E 467 E 468 E 469 E 470 (a) E 470 (b) E 471 E 472 a E 472 b E 472 c E 472 d E 472 e E 472 f E 473 E 474 E 475 E 476 E 477 Ethylhydroxyethyl celulóza (ethylhydroxyethylcelulóza) Zesí?ovaná sodná s?l karboxymethyl-celulózy (kroskaramelóza) Enzymov? hydrolyzovaná karboxymethyl-celulóza (enzymaticky hydrolyzovaná CMC) Sodné, draselné a vápenaté soli mastných kyselin z jedlých tuk? Ho?e?naté soli mastných kyselin z jedlých tuk? Mono a diglyceridy mastných kyselin z jedlých tuk? Estery monoglycerid? s kyselinou octovou (Acetoglyceridy, Acetylované mono-a diglyceridy) Estery monoglycerid? s kyselinou mlé?nou (Laktoglyceridy) Estery monoglycerid? s kyselinou citrónovou (Citroglyceridy) Estery monoglycerid? s kyselinou vinnou (Tartaroglyceridy) Estery monoglycerid? s kyselinou mono- a diacetylvinnou (DATEM) Sm?sné estery mono- a diglycerid? mastných kyselin s kyselinami octovou a vinnou Cukroestery (estery sacharózy s mastnými kyselinami z jedlých tuk?, Sacharoestery) Cukroglyceridy (Cukerné glyceridy, Sacharoglyceridy) Estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (z jedlých tuk?) Polyglycerol-polyricin-oleát Estery propan-1,2-diolu s mastnými kyselinami (z jedlých tuk?) plnidlo, nosi? nosi? page 23 / 36

E 479 b E 481 E 482 E 483 E 491 E 492 E 493 E 494 E 495 Sm?sný produkt interakce tepeln? oxid. sojového oleje s mono- a dilyceridy mastných kyselin z jedlých tuk? (TOSOM) Povoleno pouze pro emulgované tuky na smažení Stearoyllaktylát sodný Stearoyllaktylát vápenatý Stearyl tartarát Sorbitanmonostearát (Spon 60, Monostearát sorbitolu) Sorbitantristearát (Spon 65, Tristearát sorbitolu) Sorbitanmonolaurát (Monolaurát sorbitolu) Sorbitanmonooleát (Spon 40, Monopalmitát sorbitolu) Sorbitanmonopalmitát látka zlepšující mouku E 496 Sorbitantrioleát E 500 E 501 E 503 E 504 E 505 Uhli?itany sodné E 500 (i) uhli?itan sodný (Bezvodá soda) E 500 (ii) hydrogenuhli?itan sodný (Jedlá soda, Soda bikarbona) E 500 (iii) ekvimolární sm?s uhli?itanu sodného a hydrogenuhli?itanu (Sesquikarbonát sodný) Uhli?itany draselné E 501 (i) uhli?itan draselný E 501 (ii) hydrogenuhli?itan draselný (bikarbonát draselný) Uhli?itany amonné E 503 (i) uhli?itan amonný E 503 (ii) hydrogenuhli?itan amonný (bikarbonát amonný) Uhli?itany ho?e?naté E 504 (i) uhli?itan ho?e?natý E 504 (ii) hydrogenuhli?itan ho?e?natý Uhli?itan železnatý kyp?ící látka kyp?ící látka barviva nosi?, plnidlo E 507 Kyselina chlorovodíková (Kyselina solná) E 508 Chlorid draselný (Sylvín) želírující látka page 24 / 36

ochucující látka E 509 Chlorid vápenatý plnidlo nosi? E 510 Chlorid amonný pomocná látka v peka?ství (p?ísada do kvasnic) E 511 Chlorid ho?e?natý plnidlo barviva E 512 Chlorid cínatý (pouze pro konzervovaný bílý ch?est) antioxidant barviva E 513 Kyselina sírová E 514 E 515 Sírany sodné E 514 (i) síran sodný E 514 (ii) hydrogensíran sodný Sírany draselné E 515 (i) síran draselný E 515 (ii) hydrogensíran draselný potrava pro droždí E 516 Síran vápenatý látka zlepšující mouku plnidlo kyp?ící látka E 517 Síran amonný látka zlepšující mouku potrava pro droždí E 518 Síran ho?e?natý, kyp?ící látka E 520 Síran hlinitý plnidlo zpev?ující látka E 521 Síran sodno-hlinitý plnidlo E 522 síran draselno-hlinitý E 523 Síran amonno-hlinitý plnidlo kyp?ící látka E 524 Hydroxid sodný (Louh sodný) E 525 Hydroxid draselný (Louh draselný) E 526 Hydroxid vápenatý (Hašené vápno) plnidlo zpev?ující látka E 527 Hydroxid amonný (Vodný roztok amoniaku) kyp?ící látka page 25 / 36

E 528 Hydroxid ho?e?natý barviva E 529 Oxid vápenatý (vápno) látka ošet?ující mouku zpev?ující látka E 530 Oxid ho?e?natý protispékavá (protihrudkující) látka E 535 E 536 Hexakyanoželeznatan sodný (ferrokyanid sodný) Hexakyanoželeznatan draselný (ferrokyanid draselný, žlutá krevní s?l) protispékavá (protihrudkující) látka protispékavá (protihrudkující) látka E 537 Hexakyanomanganatan železnatý protispékavá (protihrudkující) látka E 538 Hexakyanoželeznatan vápenatý (ferrokyanid vápenatý) protispékavá (protihrudkující) látka E 539 Thiosíran sodný E 540 Difosfore?nan vápenatý E 541 Hydrogenfosfore?nan sodnohlinitý kyp?idlo E 542 E 546 Jedlá kostní mou?ka Difosfore?nan ho?e?natý E 550 K?emi?itany sodné E 551 Oxid k?emi?itý (K?emen, Silikagel) E 552 K?emi?itan vápenatý E 553 a E 553 b E 554 E 555 E 556 E 557 K?emi?itany ho?e?naté (syntetické) E 553 (i) k?emi?itan ho?e?natý E 553 (ii) trisilikát ho?e?natý (prostý azbestu) Talek (mastek, práškový mastek) prostý azbestu K?emi?itan sodno-hlinitý (Aluminosilikát sodný, Hlinitok?emi?itan sodný) K?emi?itan draselno-hlinitý (Aluminosilikát draselný, Hlinitok?emi?itan draselný) K?emi?itan vápenato-hlinitý (Hlinitok?emi?itan vápenatý, Aluminosilikát vápenatý) K?emi?itan zine?natý E 558 Bentonit (Smektit, K?emi?itan hlinito-ho?e?natý) nosi??i?ící látka E 559 Kaolin (k?emi?itan hlinitý) page 26 / 36

E 560 E 570 E 571 E 572 E 573 K?emi?itan draselný Mastné kyseliny z jedlých tuk? (Stearin) Stearan amonný Stearan ho?e?natý Stearan hlinitý leštící látka odp??ova? E 574 Kyselina glukonová kyp?ící látka E 575 Glukono-delta-lakton (Glukonolakton) kyp?ící látka E 576 Glukonát sodný E 577 Glukonát draselný E 578 Glukonát vápenatý plnidlo E 579 Glukonát železnatý (?erné olivy) barviva E 585 Mlé?nan železnatý (Laktát železnatý) (?erné olivy) barviva E 620 Kyselina glutamová barviva antioxidant E 621 Glutamát sodný (L-glutaman sodný, MSG) látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 622 E 623 E 624 Glutamát draselný (L-glutaman monodraselný, MPG) Glutamát vápenatý (Glutaman vápenatý, P i L glutaman vápenatý) Glutamát amonný (L glutaman monoamonný, glutamát amonný) látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 625 Glutamát ho?e?natý (D i L glutaman ho?e?natý) látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 626 Kyselina guanylová (kys. 5 -guanylová) látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 627 Guanylát sodný (5 guanylan disodný, GMP, guanylan) látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 628 Guanylát draselný (5 - guanylan-didraselný) látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 629 Guanylát vápenatý (5 - guanylan vápenatý) látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 630 Kyselina inosinová látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 631 E 632 E 633 E 634 Inosinát sodný (5 - inosinan disodný, IMP) Inosinát draselný (5 - inosinan disodný didraselný) Inosinát vápenatý (5 - inosinan disodný vápenatý) Vápenaté soli 5 ribonukleotid? (vápenaté ribonukleotidy) látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni E 635 Disodné ribonukleotidy (sodné soli 5 - látka zvýraz?ující chu? a v?ni page 27 / 36

ribonukleotid?) E 640 Glycin a jeho sodná s?l zvýraz?ova? chuti, E 641 L - leucin zvýraz?ova? chuti E 642 Lysin hydrochlorid zvýraz?ova? chuti, E 650 Octan zine?natý ostatní p?ídatné látky E 900 Dimethylpolysiloxan (polydimethylsiloxan, dimethylsilikonový olej) odp??ova? E 901 V?elí vosk - bílý a žlutý leštící látka E 902 Kandeliový vosk leštící látka E 903 Karnaubský vosk leštící látka E 904 Šelak (b?lený šelak, b?lený šelak zbavený vosku) leštící látka E 905 Mikrokrystalický vosk leštící látka E 906 Guma benzoe leštící látka E 907 Hydrogenovaný poly1-decen (mikrokrystalický vosk rafinovaný) leštící látka E 908 Vosk z rýžových otrub leštící látka E 909 Spermatékový vosk leštící látka E 910 Estery vosku leštící látka E 911 Methylestery mastných kyselin leštící látka E 912 Estery montanových kyselin (úprava povrchu citrus?, meloun?, manga, papáji, avokáda a ananasu) leštící látka E 913 Lanolin leštící látka E 914 Oxidovaný polyethylénový vosk leštící látka E 915 E 916 E 917 E 918 E 919 E 920 Glycerol-methyl-nebo pentaerythrytolestery kolofonia Jodid vápenatý Jodid draselný Oxidy dusíku Nitrosyl Chloride L cystein - jeho hydrochlorid sodná a draselná s?l (povolen pouze pro ošet?ení mouky) látka zlepšující mouku E 921 L cystin, jeho hydrochlorid a sodná a draselná s?l látka zlepšující mouku E 922 E 923 Persíran draselný Persíran amonný E 924 Bromi?nan draselný látka zlepšující mouku E 925 Chlor oxida?ní a b?lící?inidlokonzervant E 926 Oxid chlori?itý oxida?ní a b?lící?inidlokonzervant E 927 Azoformamid látka zlepšující mouku page 28 / 36

E 927 b Mo?ovina (Karbamid) látka zlepšující mouku E 928 Benzoyl Peroxide b?lící látka E 929 Acetone Peroxide látka zlepšující mouku E 930 Peroxid vápenatý látka zlepšující mouku E 938 Argon Balicí a hnací plyn E 939 Helium Balicí a hnací plyn E 940 Dichlordifluorometan hnací plyn E 941 Dusík balicí plyn chladící látka E 942 Oxid dusný propelant, hnací plyn E 943 E 943 a - Butan, E 943 b - Isobutan propelant E 944 Propan propelant E 945 Chlorpentafluoroetan propelant E 946 Octafluorocyclobutan propelant E 948 Kyslík balicí plyn E 949 Vodík ostatní p?ídatné látky E 950 Acesulfam K sladidlo látka zvýraz?ující chu? E 951 E 952 Aspartam (Nutra Sweet) nutné ozna?it: "obsahuje zdroj fenylalaninu" Cyklamáty (kyselina cyklamová a její sodná s?l, po?ítáno jako volná kyselina) sladidlo látka zvýraz?ující chu? sladidlo E 953 Isomalt sladidlo leštící látka E 954 Sacharin a jeho sodná, draselná a vápenatá s?l, po?ítáno jako volný imid sladidlo E 955 Cukralosa (trichlorogalaktosacharóza) sladidlo E 956 Alitam sladidlo E 957 Thaumatin sladidlo látka zvýraz?ující chu? E 958 Glycyrrhizin sladidlo E 959 Neohesperidin DC Sladidlo látka zvýraz?jící aroma E 962 E 965 Maltitol (i) maltitol (ii) maltitol sirup S?l aspartamu a acesulfamu sladidlo E 966 Laktitol Sladidlo Zahuš?ovadlo E 967 Xylitol Sladidlo page 29 / 36

Zvlh?ující látka Stabilizátor Emulgátor Zahuš?ovadlo E 999 Extrakt z kvilaje (quillaia) P?notvorná látka E 1000 E 1001 E 1100 Kyselina cholová Proteázy (proteáza, papain, bromelain, ficin) Amyláza E 1102 Glukozooxidáza E 1103 Invertáza E 1104 Lipázy E 1105 Lysozym (lysozym hydrochlorid, muramidáza konzervant E 1200 Polydextrozy (Modifikované dextrózy) zvlh?ující látka plnidlo E 1201 Polyvinyl - pyrrolidon (PVP, povidon) disperzní?inidlo E 1202 Polyvinylpolypyrrolidon (sí?ovaný povidon) barviva E 1400 bílé nebo žluté dextriny, pražené škroby plnidlo,, E 1401 kyselinou upravené škroby E 1402 louhem upravené škroby E 1403 b?lené škroby E 1404 Oxidované škroby, E 1405 E 1410 enzymem upravené škroby Fosfore?nanový monoester škrobu (fosfát škrobu) - nepovažuje se za p?ídatnou látku E 1411 diškrobový glycerol E 1412 Fosfore?nanový diester škrobu E 1413 Monofosfore?nan škrobového difosfore?nanu E 1414 Acetylovaný škrobový difosfore?nan E 1420 Acetylovaný škrob (Acetát škrobu) E 1421 Acetylovaný škrob esterifikovaný vinyl acetátem E 1422 Acetylovaný škrobový adipan E 1440 Hydroxypropyl - škrobový glycerol (hydroxypropylether škrobu) page 30 / 36

E 1442 Hydroxypropyl - škrobový difosfát (hydroxypropylether škrobu) E 1423 Acetylovaný škrobový glycerol E 1430 Glycerid s dv?ma molekulami škrobu E 1440 Hydroxypropylovaný škrob E 1442 Hydroxypropyl - škrobový difosfát E 1443 Hydroxypropyl - škrobový diglycerol E 1450 Škrobový oktenylsukcinát sodný (SSOS) E 1451 Acetylovaný oxidovaný škrob E 1503 Ricinový olej, sou?ást potahových film? tablet E 1505 Triethylcitrát (ethyl citrát, citronan ethylnatý) p?ny E 1517 Glyceryl - diacetát (diacetin) E 1518 Glyceryltriacetát (triacetin) zvlh?ující látka E 1519 Benzylalkohol E 1520 Propylen glykol rozpoušt?dlo barviv a aromat zvlh?ující látka disperzní?inidlo E 1521 Polyethylenglykol odp??ova? nosi?, lubrikant Vysv?tlivky: - Látka m?že pocházet z živo?išných zdroj? 4. Význam aditiv v potrav??lov?ka E-kódy, které pat?í mezi aditiva jsou látky, které se do potravin zám?rn? p?idávají a to z d?vodu technologických a senzorických. Zahrnují?adu látek, které nám pomáhají chránit potraviny p?ed zkažením. Jejich pomoc je výrazná také v boji proti otylosti a p?ebyte?nému cholesterolu náhradními sladidly s menší energetickou hodnotou. Stejn? tak se do potravin p?idávají r?zná barviva, která mimo jiné umož?ují zlepšení jejich vizuálního vzhledu, což vede ke zvýšení nabídky k prodeji, stejn? tak se využívají zahuš?ovadla, y atd. Se vstupem nadnárodních spole?ností na náš trh se zm?nila nejen nabídka potravin v sortimentu, ale také zp?sob prodeje. Reklama úto?í na potenciálního zákazníka ze všech stran v?etn? médií. Pln? platí, že cesta k lidem vede nejen žaludkem, ale také p?es obal?i správnou barevnou i chu?ovou p?ípravu page 31 / 36

jednotlivých potravin k prodeji. Zapojení zrakových a?ichových receptor? je rozhodující. Konzervované zahradní jahody jsou p?i normálním zp?sobu konzervování vybledlé = nevábné, ale za použití odpovídajících barviv si udrží nejen sv?j tvar, ale také odpovídající sv?ží barvu. Stejn? tak z praxe víme, že krouhání zelí a jeho konzervování do sklenic má?asto za následek zahn?dnutí, což není p?íliš lákavé, ale po ošet?ení oxidem si?i?itým si p?vodní barvu zelí udrží. Sušené meru?ky bez si?ení ztrácejí sv?j krásný a lákavý vzhled, oblíbený ananas se dobarvuje, aby vynikla jeho žlutá barva a byl lákav?jší pro konzumenty. Význam t?chto látek spo?ívá nejen v prodloužení trvanlivosti použití jednotlivých potravin?i lepší vizuální orientaci p?i nákupu, ale také ochran? spot?ebitele p?ed mikroby, plísn?mi a dalšími p?vodci i n?kterých onemocn?ní, které by mohly p?ejít p?es kontamino-vanou potravu (salámy, konzervy atd.) na?lov?ka. Aditiva mají své místo v potrav?, sv?d?í o tom i skute?nost, že jejich dlouhodobé používání ve sv?t? neprokázalo jednozna?n? jejich škodlivost. Od prvního použití v USA (1870) ub?hlo 136 rok? a dnes mezi aditiva pat?í p?es 3 800 t?chto dopl?kových látek. Konzervované potraviny mají budoucnost, nebo? poskytují výhody. Nem?žeme však p?ehlížet skute?nost, že zdravotní stav naší populace není dobrý, po?et alergických onemocn?ní nar?stá. V?R se ke konci roku 2002 uvád?l po?et lidí nemocných r?znými druhy alergií kolem 2 000 000. Faktem je, že alergické onemocn?ní mohou vyvolat i?ist? p?írodní látky obsažené v b?žných a denn? používaných potravinách jako nap?. v mléku, n?kterých druzích ovoce, ale také v?okolád?, burských o?íšcích atd. Doposud se odborníci neshodli na tom, do jaké míry jsou p?ídatné látky našemu zdraví nebezpe?né. U n?kterých z nich však byly prokázány r?zné nežádoucí ú?inky alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (b?žná je hyperaktivita u d?tí), n?které mohou mít karcinogenní ú?inky pop?. nežádoucí ú?inky na reprodukci a vývoj plodu. Pokud už hodnotíme vliv kterékoli p?ídatné látky na náš organismus, je t?eba vzít v úvahu také její množství, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém p?ípad? nejde o p?irozenou sou?ást stravy, proto platí: pokud m?žeme, vyhn?me se jim. Obzvláš? to platí pro d?ti, protože pro vyvíjející se organismus m?že mít chemická zát?ž mnohem horší dopad. 5. Záv?r Práci jsem zpracovala s d?razem na význam t?chto látek v potravinách, na jejich množství, které populace konzumuje. Seznam aditiv uvádí 440 látek, což je vysoké?íslo a dá se p?edpokládat jejich další nár?st. Také orientace ve zna?ení potravin písmenem E a to jak z pohledu ochrany spot?ebitele p?ed zdravotními riziky i p?ípadnou ekonomickou újmou není jednoduchá záležitost. S?adou potraviná?ských aditiv jsou spojeny n?které nežádoucí ú?inky.?asté jsou reakce p?ipomínající page 32 / 36