Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016

Principy hospodářské politiky principy: 1) Tinbergenův princip (1956) - k dosažení n nezávislých cílů potřebujeme n nezávislých nástrojů Tinberegen Jan Nobelova cena za ekonomii 1969 2) problém přiřazení - Mundell princip (1962) - (tradiční přiřazení fiskálních nástrojů růstovým cílům a monetárních nástrojů cílům protiinflačním ) Mundell Robert - NC 1999 3) Meadeho princip zodpovědnosti (1970?) - za každý makroekonomický cíl je zodpovědná jediná státní instituce Meade James NC 1977

Rozpočtová a fiskální politika odlišnosti: cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu cíl FP - makroekonomická výkonnost - růst a nezaměstnanost kompetentní subjekty nástroje

Fiskální politika předpoklady fiskální politiky: makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat existují nástroje vláda umí nástroje správně používat limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a okamžikem poznání rozhodovací čas potřebný ke schválení navržených opatření vládou a parlamentem zaváděcí (implementační) čas potřebný k uvedení daných opatření v život účinnostní

Fiskální politika FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal, výdajové programy hodnocení efektivnosti) využití po 2. sv. válce (fiskální expanze) 50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, nízká inflace) 70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu stability (stagflace) důraz na MP 80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky 2009-2012 stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora finančním institucím ) růst problému morální hazard!

Nástroje fiskální politika diskreční : jednorázová nebo krátkodobá opatření, která upřesňují, upravují nebo doplňují funkci vestavěných stabilizátorů (např. stanovení výše podpory v nezaměstnanosti) výdajové x příjmové vestavěné stabilizátory : působí dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky

Typy fiskální politiky fiskální expanze zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? fiskální restrikce stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně KDY? účinnost fiskální politiky - MULTIPLIKÁTORY multiplikátor vládních výdajů daňový multiplikátor multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t = sazba důchodových daní) fiskální politika v modelech AS-AD, IS-LM

Hodnocení fiskální politiky kritika fiskální politiky: klasická a neoklasická ekonomie - státní zásahy NE, stabilitu zajistí trh efekt vytěsňování (crowding out effect) - při FE růst poptávky po penězích růst úrokových sazeb, soukromých investic AD objemově beze změny, mění se struktura monetaristé - monetární politika výhodnější nástroj, expanzivní fiskální politika vede k inflaci

Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji D.Ricardo vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu současnost deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kritéria kritéria udržitelnosti veřejných financí Problém: jsou to vhodná kritéria? Není lepší používat ukazatel fiscal gap?

Vývoj salda (v % HDP) 1997 1998 1999 2000 2001 Belgium -2,2-0,9-0,6 0 0,4 CR -3,6-4,8-3,6-3,6-5,6 Denmark -0,6 0 1,3 2,3 1,5 Germany -2,8-2,3-1,6 1,1-3,1 Ireland 1,1 2,4 2,7 4,7 0,9 Greece -3,7-4,5 Spain -4-3 -1,2-0,9-0,5 France -3,3-2,6-1,8-1,5-1,5 Italy -2,7-2,7-1,9-0,8-3,1 Hungary -6-8 -5,5-3 -4,1 Netherland -1,2-0,9 0,4 2-0,2 Austria -1,8-2,4-2,3-1,7 0 Poland -4,6-4,3-2,3-3 -5,3 Portugal -3,4-3,5-2,7-2,9-4,3 Slovakia -6,3-5,3-7,4-12,3-6,5 Finland -1,4 1,6 1,7 6,9 5,1 Sweden -1,5 0,7 0,9 3,6 1,5 UK -2,2-0,1 0,9 3,6 0,5 Norway : : : : 13,5 Turkey : : : : -33

Norsko a problém tzv. holandské nemoci HOLANDSKO - objev rozsáhlých nalezišť plynu r.1970 vyvolal příliv peněz, který tlačil na růst hodnoty holandské měny, což se projevilo v problémech exportních odvětví holandské ekonomiky Daří se nám tak dobře (NORSKU), že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře ale jen se obelháváme, řekl norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen Norsku hrozí holandská nemoc - země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po surovině a růstu své měny (zhodnocení měny), což snižuje konkurenceschopnost vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství.

Norsko a problém tzv. holandské nemoci Trendu už si všimli i norští politici a velcí zaměstnavatelé. Daří se nám tak dobře, že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře ale jen se obelháváme, řekl deníku Financial Times norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen. Podle něj zemi hrozí takzvaná holandská nemoc. Země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po této surovině a růstu své měny, což poškozuje konkurenceschopnost jejích vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. Je to skoro nevyhnutelné, když jsou věci tak dobře po tak dlouhou dobu, myslí si šéfa svazu zaměstnavatelů NHO Kristin Skogen Lund. Moje děti, kterým je 14 a 11 let, nepoznaly nic jiného než blahobyt. Samozřejmě nás to ovlivňuje, dodala. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se tak co nejvíce oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství. Ekonomové ale upozorňují, že navzdory této snaze hospodářství velmi citlivě reaguje na pohyb cen ropy.

Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrů vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu) b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit c) dle vzniku ŘEŠENÍ DŮSLEDKY

Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR

Problematika veřejného dluhu suma finančních pohledávek suma finančních závazků Vznik: 1) kumulací deficitů 2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty problém morálního hazardu http://www.youtube.com/watch?v=jurc5yd7_ F0

Saldo a veřejný dluh EU

Dluhová kvóta vybrané země

Public debt in % GDP

Klasifikace dluhu 1) dle výpočtu hrubý dluh čistý dluh 2) dle měny vnitřní vnější 3) dle doby splatnosti 4) dle povinnosti fakultativní obligatorní 5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný neobchodovatelný

Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D1 HDP 1 Do HDP o R o PD HDP 1 M HDP 1 R o 1 1 r q

Řešení dluhu PROČ? aktivní řešení vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politicko-administrativní řešení odmítnutí dluhu, monetární řešení centrální banka záměrně vyvolá inflaci výsledek = snížení reálné hodnoty dluhu ČR 1953, restrukturalizace dluhu - změna splátkového kalendáře např. Argentina 2002, Řecko 2012 - odpis, spálení seznamu věřitelů Janov 14.století) pasivní řešení působení faktorů, které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu - SB a MMF program pro odpuštění dluhů vysoce zadluženým rozvojovým zemím, program byl neúčinný - 41 státům odepsáno v letech 1989 a 1997 33 mld. dolarů dluhů, stejné země za shodné období obdržely půjčky ve výši 41 miliard dolarů, dary, inflace snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)

Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky dopad na saldo rozpočtů růst úroků růst mandatorních výdajů problém investic b) důsledky finanční souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - absorbce vládních dluhopisů na trhu - vytěsňování soukromých investic c) sociální souvisí se vznikem morálního hazardu http://www.youtube.com/watch?v=jurc5yd7_ F0

Dluh v ČR vznik ( z deficitu, převzetím závazků) složení státní dluh, dluh ÚSC, SZ faktory ovlivňující dluh http://www.verejnydluh.cz/

Vývoj veřejného dluhu v ČR

Vývoj dluhu v ČR

Pro strukturu dluhu ČR je výrazná 1) internalizace 2) externalizace 14.6.2004 první emise eurodluhopisů ve výši 1,5 mld EUR 3) securitizace růst obchodovatelného dluhu 4) růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (SDD) na úkor SPP 5) spořicí dluhopisy

Struktura státního dluhu dle měny 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Domácí dluh Zahraniční dluh

Struktura státního dluhu dle splatnosti 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 SPP Spořicí státní dluhopisy SD A DD Ostatní zdroje

dluh na 1osobu / průměrná mzda = kolik měsíců by osoba s průměrnou mzdou pracovala na úhradu dlužné částky 180 000 7 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 6 5 4 3 2 1 0 výše dluhu na jednoho obyvatele počet měsíců odpracovaných k úhradě "dluhu"(průměrná mzda)

Dary na splácení dluhu ČR Na stránkách MF je účet dluhové služby a kdokoli tam může přispět jakoukoli částkou. č.ú.123-3328001 u ČNB bankovní kód 0710. Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR. V letech 2009-2011 byly přijaty dary občanů na umoření státního dluhu ve výši celkem 85 102 korun (celkem 57 darů ). Nadační fond prezidenta republiky na splácení státního dluhu - stav k 30.11.2014-4.163.090,88 Kč účet 123123/6000 PPF banka a.s. Stav účtu ke dni 15.11.2015-2.394.475,38 Kč http://www.verejnydluh.cz/

Vývoj státního dluhu po vzniku ČR I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti (1993-1999) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě, splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč

II. období - nová emisní strategie (2000-2001) rostoucí výpůjční požadavky vlády emise se splatností 3, 5, 7,10 let, od roku 2001-15 let, objem emise min. 20-30 mld. Kč, od června roku 2001 - Stálá komise pro řízení státního dluhu úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou

III. období - aktivní řízení státního dluhu. od 1. října 2003 - oddělení Řízení státního dluhu od r.2004 - praktické řízení cíl: zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika Základní střednědobé cíle: podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu - nízký počet emisí, růst objemů emisí stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická

Dluh Japonsko

rok 2000 135% 2001 144 2002 152 2003 158 2004 166 2005 175 2006 172 2007 167 2008 174 2009 193 2010 199

Vývoj veřejného dluhu v USA 1940-2000 Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010

Vývoj veřejného dluhu v USA 2000-2014 Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010

Dluh USA dle prezidentů

Vývoj veřejného dluhu v zemích PIIGS (v % HDP) Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa. eu/portal/page/portal/statistics/search_database

Vývoj veřejného dluhu v USA Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2015

Největší zahraniční věřitelé federálního dluhu USA