EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 17. Optické vizualizační metody

Podobné dokumenty
- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.

INTERFEROMETRICKÝ VÝZKUM PŘESTUPU TEPLA V SOUSTAVĚ VERTIKÁLNÍCH DESEK

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 6. Měření rychlostí proudění

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

z ), který je jejím Fourierovým obrazem. Naopak obrazová funkce g ( y, objeví v obrazové rovině bude Fourierovým obrazem funkce E(µ,ν).

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Praktikum školních pokusů 2

VYUŽITÍ MATLABU PRO MODELOVÁNÍ INTERFEROGRAMŮ PROUDÍCÍHO PLYNU S RŮZNÝM INDEXEM LOMU. Jiří Olejníček Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 10. Měření hluku

Úloha 10: Interference a ohyb světla

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Podle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako

(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser

28 NELINEÁRNÍ OPTIKA. Nelineární optické jevy Holografie a optoelektronika

Analýza a ověření metody měření indexu lomu vzduchu pro laserovou interferometrii

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I

Holografie pro střední školy

Metody digitální holografické interferometrie ve fyzice dielektrik

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

Fabry Perotův interferometr

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 16. Vizualizace proudění

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla

Analýza profilu povrchů pomocí interferometrie nízké koherence

Konstrukční varianty systému pro nekoherentní korelační zobrazení

Fyzikální praktikum III

FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

Slide 1. užívanými ke stanovení hodnoty indexu lomu vzduchu. interferometrie. Nepostradatelným parametrem pro stanovení takto měřené

Optika pro mikroskopii materiálů I

POČÍTAČOVÁ ANALÝZA OBRAZU (oblast optických měřicích technik)

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 4. Měření tlaků

Pracovní skupina pro MRA WG-MRA Klasifikace délkových služeb podle CCL (DimVIM) Schválené termíny pro český jazyk

Youngův dvouštěrbinový experiment

Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrického jevu

P5: Optické metody I

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Šíření tepla. Obecnéprincipy

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

M I K R O S K O P I E

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

Krátká teorie. Monochromatická elektromagnetická vlna Intenzita světla Superpozice elektrických polí. Intenzita interferenčního obrazce.

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

Optické měřicí 3D metody

AVS / EPS. Pracovní verze část 3. Ing. Radomír Mendřický, Ph.D.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

102FYZB-Termomechanika

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

POČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII. A.Mikš 1, V.Obr 2

27. Vlnové vlastnosti světla

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2

Zeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Aplikace barevného vidění ve studiu elastohydrodynamického mazání

Sada Optika. Kat. číslo

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

Fyzikální korespondenční seminář UK MFF 22. II. S


Centrovaná optická soustava

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Charakteristiky optického záření

EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ SADA ÚLOH Z FOTONIKY

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

e, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice

Studentská tvůrčí činnost 2009

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

Fyzika pro chemiky II

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

Digitální učební materiál

Vnitřní energie, práce a teplo

Jak vyrobit monochromatické Slunce

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Energetický ústav VIZUALIZAČNÍ METODY V TECHNICE PROSTŘEDÍ

Transkript:

FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 17. Optické vizualizační metody OSNOVA 17. KAPITOLY Úvod do optických vizualizačních metod Index lomu Stínové metody Clonkové metody Interferometrické metody Holografické metody Optická laboratoř na FSI VUT v Brně

ÚVOD DO OPTICKÝCH VIZUALIZAČNÍCH METOD Optické vizualizační metody pracují na principu registrace světelného záření. V mechanice tekutin slouží zejména pro výzkum přirozených nehomogenit v transparentních tekutinách, kdy není třeba zavádět do tekutiny cizí látky, a proto se jedná o bezkontaktní metody. Přirozenou nehomogenitou bývá obvykle ZMĚNA INDEXU LOMU. Uvedené metody umožňují výzkum teplotních, koncentrační či jiných polí v tekutinách, a to na modelech a v laboratorních podmínkách. Pozn.: Proudová pole lze takto zkoumat, jen pokud jsou neizotermní. Tyto metody dělíme na: STÍNOVÉ, CLONKOVÉ, INTERFEROMETRICKÉ Pozn.: Dále se lze setkat s HOLOGRAFIÍ, a to pro interferometrický výzkum nehomogenit v transparentních tekutinách prostorový záznam částic v tekutinách interferometrický výzkum objektů odrážejících světlo (ne tekutin) 2

INDEX LOMU INDEX LOMU n [-] transparentního objektu (tekutiny či pevné fáze) je funkcí hustoty objektu, případně i koncentrace u směsí látek. Je definován vztahem: c [m.s -1 ] c o [m.s -1 ] n co c rychlost světla v daném objektu rychlost světla ve vakuu. Index lomu je funkcí hustoty objektu [kg.m -3 ] Dle Lorenzova - Lorentzova zákona platí: Index lomu ideálního plynu je dán Gladstoneovým - Daleovým vztahem: K [m 3.kg -1 ] 2 n 1 1 konst 2 n 2 ρ n 1 K Gladstoneova - Daleova konstanta závislá na druhu plynu a na vlnové délce světla l. Pro suchý vzduch a vlnovou délku l = 632,8 nm (pro He-Ne laser) platí: 4 7 p p [Pa] tlak n 1 2,2563.10 ρ 1 7,8607.10 T T [K] teplota 3

STÍNOVÉ METODY - 1 Výzkum tepelných mezních vrstev y n = f (y), T = f (y) Y 2 LA 0 C 1 C 2 M L z Z Y 1 y 1 y 2 Y 0 S LA laser, C čočky, M měřicí prostor o délce L, Z vzdálenost stínítka S od měřicího prostoru, n = f(y) nehomogenita, T = f(y) tepelná mezní vrstva STÍNOVÉ METODY jsou nejjednodušší, pracují na principu zakřivování trajektorií světelných paprsků při průchodu nehomogenitou. Jsou citlivé na 2. DERIVACE indexu lomu. Pozn.: Čočka C 2 není nutná. Místo laseru může být vysokotlaká rtuťová výbojka, jiskrový výboj, obloukovka, žárovka apod. (bez čočky C1). Pozn.: Při použití laseru lze parazitní interferenci odstranit nahrazením čočky C 1 prostorovým filtrem. 4

STÍNOVÉ METODY - 2 Výzkum tepelných mezních vrstev y n = f (y), T = f (y) Y 2 LA 0 C 1 C 2 M L z Z Y 1 y 1 y 2 Y 0 S U tepelné mezní vrstvy vznikají 2 kontury, a to od míst, kde 2 n y 2 0 Existují dvě metody určení součinitele přestupu tepla a [W.m -2.K -1 ] ze stínogramů tepelných mezních vrstev - z kontury Y 1 a Y 2 1. Kontura Y 1 je v místě tloušťky tepelné mezní vrstvy [m] a pro a platí l a K T, kde λ T [W.m -1.K -1 ] je součinitel tepelná vodivosti tekutiny K = 2 K = 1,5 pro náhradu T-profilu polynomem 2. stupně pro náhradu T-profilu polynomem 3. stupně 5

STÍNOVÉ METODY - 3 Výzkum tepelných mezních vrstev y n = f (y), T = f (y) Y 2 LA 0 C 1 C 2 M L z Z Y 1 y 1 y 2 Y 0 S 2. Kontura Y 2 se šíří šikmo od povrchu a y 2 je úměrné derivaci teploty dle souřadnice u povrchu (T/y) w. Pro a platí l a T T y T T W W T w [K] T [K] teplota na povrchu teplota v okolní tekutině Pozn.: Odvození konstanty K při náhradách T-profilu pomocí polynomů a vyjádření (T/y) w z polohy kontury y 2 je v internetových skriptech Vizualizační a optické měřicí metody. 6

STÍNOVÉ METODY - 4 Zdroj: HAUF - GRIGULL Stínogramy teplotního pole v okolí vyhřívaného horizontálního válce a) bez filtrace pozadí b) s odfiltrováním pozadí a) b) Stínogram vzduchového proudu získaný laserovým zdrojem Identifikace existence a směru proudu Studium struktury proudu 7

CLONKOVÉ METODY - 1 Výzkum tepelných mezních vrstev y n = f (y), T = f (y) CL y f LA 0 C 1 C 2 M L l z C 3 f F LA laser, C čočky, M měřicí prostor o délce L, CL clona, F fotoaparát, l předmětová rovina, f ohnisková rovina CLONKOVÉ METODY - ŠLÍROVÉ pracují na principu zakřivování trajektorií paprsků a na filtraci paprsků šířících se vybraným směrem Jsou citlivé na 1. DERIVACE indexu lomu. Pozn.: Místo laseru může být použita vysokotlaká rtuťová výbojka, jiskrový výboj, obloukovka, žárovka apod. Pozn.: Při použití laseru lze parazitní interferenci odstranit nahrazením čočky C 1 prostorovým filtrem. 8

CLONKOVÉ METODY - 2 Výzkum tepelných mezních vrstev y n = f (y), T = f (y) CL y f LA 0 C 1 C 2 M L l z C 3 f F Existují dvě metody určení součinitele přestupu tepla a [W.m -2.K -1 ] ze šlírogramů tepelných mezních vrstev 1. Odcloněním ohniska zdola (při ohřevu desky) budou odfiltrovány paprsky šířící se paralelně s optickou osou, v obraze bude světlá jen tepelná mezní vrstva, na níž lze určit tloušťku [m]. Pro a platí l a K T, kde λ T [W.m -1.K -1 ] je součinitel tepelná vodivosti tekutiny K = 2 K = 1,5 pro náhradu T-profilu polynomem 2. stupně pro náhradu T-profilu polynomem 3. stupně 9

CLONKOVÉ METODY - 3 Výzkum tepelných mezních vrstev y n = f (y), T = f (y) CL y f LA 0 C 1 C 2 M L l z C 3 f F 2. Odcloňováním paprsků v ohniskové rovině shora (při ohřevu desky) dojde ve vzdálenosti y f k odfiltrování paprsků od povrchu, z čehož lze stanovit derivaci (T/y) w u povrchu. Pro a platí l a T T y T T W W T w [K] T [K] teplota na povrchu teplota v okolní tekutině Pozn.: Odvození konstanty K při náhradách T-profilu pomocí polynomů a vyjádření (T/y) w z polohy clony y f je v internetových skriptech Vizualizační a optické měřicí metody. 10

CLONKOVÉ METODY - 4 Identifikaci různých gradientů indexu lomu lze provést: Pohybující se clonou Rovinnou či kruhovou mřížkou (v bílém světle i barevnou mřížkou) Šlírogram teplotního pole okolo čajové konvice (Kiss, Postásy) Šlírogram rázových vln při proudění v lopatkové mříži (Šťastný, Pekárek) Šlírogram teplotního pole okolo člověka (Kiss, Postásy) 11

INTERFEROMETRICKÉ METODY - 1 INTERFEROMETRICKÉ METODY jsou nejpřesnější a pracují na principu měření posuvu fází paprsků při průchodu nehomogenitou. Jsou citlivé na ZMĚNY indexu lomu, potřebné derivace lze dopočítat. INTERFEROMETRY pro 2D nebo rotačně symetrické nehomogenity Využívají interferenci předmětového svazku p, jehož rovinná vlnoplocha se při průchodu objektem o délce L deformuje, a to s referenčním svazkem r. Interference vyžaduje koherentní zdroj - vhodný je LASER. Pozn.: Jsou náročné na čistotu prostředí a nesnášejí vibrace. Typy interferometrů pro 2D nebo rotačně symetrické nehomogenity Jaminův interferometr - malé zorné pole, svazky jsou blízko sebe Michelsonův - omezené zorné pole, citlivější (menší přesnost) Machův - Zehnderův interferometr (MZI) - v mechanice tekutin je nejpoužívanější, vhodný pro přesná měření aj. Teplotní pole plamene 12

INTERFEROMETRICKÉ METODY - 2 Zdroj: Universum prof. Dr. ERNST MACH 18. 2. 1838 Brno-Chrlice Česká republika 9. 2. 1916 Harr Německo Stínogram rázových vln Záblesk je realizován střelou, která spojí vodiče Machova aparatura k vytvoření elektrického záblesku Zdroj: Mach Töplerova - Machova zpožďovací aparatura 13

14 INTERFEROMETRICKÉ METODY - 3 Machovy stínogramy rázových vln Záblesk je realizován uvedenou zpožďovací aparaturou Machův interferogram rázových vln Původní interferometr Macha Zehndera (bez laseru)

INTERFEROMETRICKÉ METODY - 4 y LA D 1 Z 2 z p Z 1 C 1 C 2 r L M D 2 C 3 C 4 C 5 F Základní uspořádání současného MZI LA laser, D děliče, Z zrcadla, C čočky, F fotoaparát, M měřicí prostor o délce L, p předmětový svazek, r referenční svazek Průměr zorného pole 0,08; 0,2; až 1 m Interferogram teplotního pole v okolí vibrujícího vyhřívaného válce Interferogram impaktního proudu teplého vzduchu 15

INTERFEROMETRICKÉ METODY - 5 Vyhodnocování 2D teplotních polí ve vzduchu - bez zakřivení paprsků y n n(x,y) L o(x,y) P z POHLED P S = 0-1 -1-2 -2 Nekonečná šířka proužků S = 0 Konečná šířka proužků Spojením těchto rovnic získáme rovnici ideální interferometrie pro 2D transparentní objekty Změna optické dráhy Δo x, y Ln x, y n o(x,y) [m] způsobí změnu interferenčního řádu S(x,y) [-] Δo x, y ΔSx, y λ kde l je vlnová délka n x, y n ΔS x, y L Po zavedení Gladstoneovy - Daleovy rovnice pro vzduch a l = 632,8 nm n 1 K ρ 1 2,2563.10 4 dostaneme pro vyhodnocování teplot vztah ρ 1 7,8607.10 T x, y 7 p 1 T T ΔS x, y 7,8607.10 7 λ Lp 1 λ 16

HOLOGRAFICKÉ METODY - 1 HOLOGRAFIE je pojem, který zavedl Dennis Gabor (Nobelova cena v roce 1949), a to z řeckých slov holos (úplný) a grafo (zaznamenávat). Úplný záznam vlny (amplitudy i fáze) umožní znamenat prostorové objekty trojrozměrně. Provádí se na principu interference, což vyžaduje použití laserů objevených až v 60-tých letech 20. století. Schéma záznamu a rekonstrukce hologramu O objekt, H fotografická deska (min. 2000 čar/mm), p předmětový svazek, r referenční svazek (rozbíhavý / paralelní), p* rekonstruovaný svazek, O* rekonstruovaný objekt, P směr pozorování Fotografická deska 17

HOLOGRAFICKÉ METODY - 2 HOLOGRAFICKÁ INTERFEROMETRIE pro transparentní tekutiny Holografické varianty interferometrů pro 2D nebo rotačně symetrické nehomogenity (Michelsonův interferometr, MZI aj.) - zlepšují kvalitu záznamu a snižují cenu zařízení. Viz internetová skripta Vizualizační a optické měřicí metody. Interferometry pro holografickou tomografii - pro 3D nehomogenity LA D Z C 2 C 1 r P 1 P 2 p P n O H M MA Interferometr pro holografickou tomografii LA laser, D dělič, Z zrcadlo, C čočky, MA matnice, M měřicí prostor, O transparentní objekt, H fotografická deska, P směry pozorování, p předmětový a r referenční svazek Měření metodou 2 expozic či metodou živých proužků - v reálném čase Vyhodnocování záznamů na principech tomografie 18

HOLOGRAFICKÉ METODY - 3 HOLOGRAFICKÝ VÝZKUM ČÁSTIC V TEKUTINÁCH LA D Z 2 r C 3 p C 4 Z 1 C 1 C 2 O H p* Z 3 r* H O* K Záznam částic v tekutinách LA laser, D dělič, Z zrcadla, C čočky, H fotografická deska, O objekt - částice, p předmětový svazek, r referenční svazek Rekonstrukce částic v tekutinách H otočená fotografická deska, K kamera, O*rekonstruovaný objekt, p* rekonstruovaný svazek, r* rekonstrukční svazek Kvalitnější rekonstrukci reálných obrazů částic lze dosáhnout vhodným kopírováním hologramů. Pohybující se částice lze zaznamenat pulsními lasery. 19

HOLOGRAFICKÉ METODY - 4 HOLOGRAFICKÁ INTERFEROMETRIE DIFÚZNÍCH OBJEKTŮ Jde o objekty odrážejících světlo. Zkoumají se deformace povrchů, vibrace, malé posuvy, ale i topografie aj. s přesností až 10-4 mm. LA D Z 1 r Z 2 C 2 y p O 1,2 a z C 1 H Měření metodou 2 expozic či metodou živých proužků - v reálném čase Deformace nosníku P Holografický interferometr pro difúzní objekty LA laser, D dělič, C čočky s filtry, Z zrcadla, H fotografická deska, O 1,2 objekt ve stavu 1 a 2, p předmětový svazek, r referenční svazek, P směr pozorování Deformace zubů 20