METROLOGIE VYBRANÝCH KINEMATICKÝCH VELIČIN

Podobné dokumenty
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Přehled veličin elektrických obvodů

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Mechanické kmitání (oscilace)

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer

( ) C ( ) C ( ) C

Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Kalibrační laboratoř Tylova 1581/46, Plzeň

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření vibrací a tlumicích vlastností

Zpracoval: Ing Vladimír Michna. Pracoviště: Katedra textilních a jednoúčelových strojů TUL

Vibroakustická diagnostika

Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma

Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II

Laboratorní úloha č. 3 - Kmity I

Elektromechanický oscilátor

Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Kalibrační laboratoř Tylova 1581/46, Plzeň

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Mechanické kmitání a vlnění

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin

Abstrakt: Klíčová slova: Summary: Key words:

MĚŘENÍ ÚHLOVÝCH KMITŮ ZA ROTACE

I. část - úvod. Iva Petríková

Signál v čase a jeho spektrum

Elektrický signál - základní elektrické veličiny

Měření neelektrických veličin. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování

Měření na nízkofrekvenčním zesilovači. Schéma zapojení:

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Zákon o metrologii, subjekty národního metrologického systému a jejich úkoly

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku. Ing. Zdeněk Jandák, CSc.

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Elektrická kapacita a indukčnost

Mgr. Jan Ptáčník. Elektrodynamika. Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka

Technická diagnostika Vibrodiagnostika Ing. Jan BLATA, Ph.D. Kat. 340, VŠB-TU Ostrava Ostrava 2014

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Západoceská univerzita v Plzni FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Světlo jako elektromagnetické záření

Metrologie v geodézii (154MEGE) Ing. Lenka Línková, Ph.D. Katedra speciální geodézie B

Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

Senzory mechanického kmitavého pohybu (vibrací)

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Testování elektrických komponentů

1.8. Mechanické vlnění

13. Další měřicí přístroje, etalony elektrických veličin.

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

M-142 Multifunkční kalibrátor

8. Senzory a převodníky pro měření otáček, rychlosti a zrychlení. Měření vibrací.

Akustický přijímač přeměňuje energii akustického pole daného místa na energii elektrického pole

SNÍMAČE OPTICKÉ, ULTRAZVUKOVÉ A RÁDIOVÉ

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Kapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod

Charakteristiky optického záření

Hlavní body - elektromagnetismus

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH Elias Tomeh / Snímek 1

Mezilaboratorní porovnání při vibračním zkoušení

PŘESNÁ MĚŘENÍ AKTIVNÍCH ELEKTRICKÝCH VELIČIN

Katedra fyzikální elektroniky. Jakub Kákona

pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

Střídavý proud, trojfázový proud, transformátory

Analogové měřicí přístroje

FYZIKA DIDAKTICKÝ TEST

F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18

Maturitní témata profilová část

8.6 Dynamika kmitavého pohybu, pružinový oscilátor

Maturitní témata fyzika

Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C

Kalibrační pracoviště

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

FUNKČNÍ ZKOUŠKY PROVÁDĚNÉ ČMI Ing. Jakub Vacula, Ing. Karel Žáček

Měření frekvence a času

Testovací příklady MEC2

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Osnova. Idea ASK/FSK/PSK ASK Amplitudové... Strana 1 z 16. Celá obrazovka. Konec Základy radiotechniky

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Zkoušky a kalibrace strojů a měřidel v oboru jednotky délky

4.1 OSCILÁTORY, IMPULSOVÉ OBVODY

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

Mechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš

Laboratorní úloha č. 5 Faradayovy zákony, tíhové zrychlení

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné)

Transkript:

METROLOGIE VYBRANÝCH KINEMATICKÝCH VELIČIN Milan Prášil Český metrologický institut Laboratoře primární metrologie E-mail: mprasil@cmi.cz Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1

ÚVOD 2

Úvod Kinematika - část mechaniky: klasifikace a popis pohybu Dynamika - zkoumá pohyb z hlediska působení sil Mechanický pohyb - dochází ke změně polohy tělesa Metrologie kinematických veličin měření = stanovení hodnoty veličin mechanického pohybu Vybrané kinematické veličiny mechanické vibrace a rázy přímočará a otáčivá rychlost dynamická síla 3

Úvod Kalibrace stanovení vztahu mezi údajem měřidla a etalonem Etalon realizace jednotky Etalonáž činnost spojená s etalony 4

Zdroje vibrací 5

Význam měření vibrací omezování a snižování vibrací bezdemontážní diagnostika strojů zkoušky odolnosti na působení vibrací ochrana zdraví 6

Zkoušky odolnosti na působení vibrací 7

Definice vibrací Kmitavý pohyb hmotného bodu nebo pevných těles kolem určité, zpravidla rovnovážné polohy 8

Rozdělení vibrací periodické jednoduché (harmonické) složené (neharmonické) nepravidelné (náhodné, stochastické) 9

Kmitočtová analýza vibrací Základní metoda vyhodnocování: rozklad na kmitočtové složky kmitočtová spektra spektogramy 10

Kvantitativní hodnocení vibrací Maximální rozkmit (dvojitá amplituda, špička-špička) Amplituda (vrcholová, maximální hodnota, špičková hodnota) Střední hodnota Efektivní hodnota x ef = x o 2 11

Určující veličiny harmonických vibrací Kmitočet f 1 f = T jednotka hertz [Hz], rozměr s-1 perioda T jednotka sekunda [s] 12

Určující veličiny harmonických vibrací Výchylka t s( t) = sosin 2π = sosin(2 π ft) = sosin( ωt) T kde 2πf je kruhový kmitočet, so je amplituda výchylky t je čas. Jednotkou výchylky je metr [m]. 13

Určující veličiny harmonických vibrací Rychlost ds v( t) = = ωsocos( ωt) = vocos( ωt) = vosin( ωt+ π 2) dt kde 2πf je kruhový kmitočet, vo je amplituda rychlosti, t je čas. Jednotkou rychlosti je metr za sekundu [m.s-1]. 14

Určující veličiny harmonických vibrací Zrychlení kde 2πf je kruhový kmitočet, ao je amplituda zrychlení, t je čas. Jednotkou zrychlení je metr za sekundu na druhou [m.s-2]. V technické praxi se používá i jednotka g (gravitační konstanta, tíhové nebo zemské zrychlení) 1g = 9,81 m.s-2 2 dv d s 2 ( ) = = = ω sin( ) sin( ) sin( ) 2 o ω = o ω = o ω + π a t s t a t a t dt dt 15

Určující veličiny harmonických vibrací Vzájemné vztahy mezi amplitudami výchylky vo ao s = = rychlosti v o o ω = ωs = o 2 ω ao ω zrychlení a = ω s = ωv 2 o o o 16

Určující veličiny harmonických vibrací Vzájemné vztahy mezi amplitudami 17

Vibrometry 18

Vibrometry 19

Snímače vibrací 20

SNÍMAČE VIBRACÍ 21

PIEZOELEKTRICKÝ JEV Hustota elektrického náboje σ piezoelementu je přímo úměrná působícímu mechanickému tlaku a tedy i působící síle F dle vztahu σ = k.f/p kde σ je hustota elektrického náboje [C/m2], k je piezoelektrická konstanta destičky [C/N], F je síla [N], P je plocha piezoelementu [m2]. 22

PIEZOELEKTRICKÝ JEV 23

PIEZOELEKTRICKÝ JEV Piezoelektrický snímač zrychlení - akcelerometr F(t) = m a(t) 24

Konstrukce piezoelektrického snímače zrychlení - akcelerometru 25

Konstrukce piezorezistivního snímače zrychlení - akcelerometru 26

Konstrukce kapacitního snímače zrychlení - akcelerometru 27

Princip servo snímače zrychlení - akcelerometru 28

Kapacitní a servo akcelerometr 29

Konstrukce indukčního snímače rychlosti Indukované elektromotorické napětí dle Faradayova zákona elektromagnetické indukce je úměrné rychlosti pohybu cívky v mezeře magnetu 30

Tříosý snímač rychlosti (Geofon) 31

Citlivost (přenos) snímačů vibrací S Citlivost (přenos) snímačů vibrací S Fázové zpoždění S U Y Se jϕ s = = = ϕ S =ϕu ϕy Ue Ye jϕ jϕ U Y C Citlivost piezoelektrických akcelerometrů S = [pc/(m.s -2 )] a U Citlivost piezoelektrických akcelerometrů se zesilovačem S = [mv/(m.s -2 )] a 32

Kmitočtový rozsah snímačů vibrací 33

Upevnění snímačů vibrací 34

Upevnění snímačů vibrací 35

Upevnění snímačů vibrací 36

Vliv prostředí - teplota 37

Vliv prostředí šum kabelů 38

Vliv prostředí jiné vlivy 39

Vliv prostředí jiné vlivy 40

KALIBRACE SNÍMAČŮ VIBRACÍ 41

Kalibrace snímačů vibrací Metody kalibrace snímačů vibrací jsou celosvětově standardizovány v normách ISO, 3 jsou i v ČSN: ČSN ISO 16063-1/2000 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů Část 1: Základní pojetí ČSN ISO 16063-11/2001 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů Část 11: Primární kalibrace vibracemi pomocí laserové interferometrie ČSN ISO 16063-21/2004 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů Část 21: Kalibrace vibracemi porovnáním s referenčním snímačem 42

Kalibrace snímačů vibrací Etalony přímočarého mechanického kmitání slouží k realizaci určujících veličin vibrací kalibraci snímačů Dvě úrovně etalonáže vibrací: Primární Sekundární Kalibrace etalonových (referenčních) snímačů. Metoda: absolutní přímá návaznost na základní jednotky (délka, čas). Kalibrace pracovních snímačů. Metoda: porovnávací (s etalonovým snímačem) 43

Primární etalon přímočarých vibrací Kalibrace: etalonových (referenčních) snímačů. Metoda: absolutní přímá návaznost na základní jednotky (délka, čas). Měření amplitudy výchylky harmonických vibrací laserovým interferometrem návaznost na etalon délky (vlnová délka laseru) kmitočtu vibrací čítačem návaznost na etalon času a kmitočtu (atomové hodiny) Nejistoty kalibrace: řádu 0,1 % 44

Sekundární etalon přímočarých vibrací Kalibrace: pracovních snímačů Metoda: porovnávací porovnáním s etalonovým (referenčním) snímačem Měření amplitudy zrychlení harmonických vibrací porovnání s údajem etalonového snímače (návaznost na primární etalon vibrací) kmitočtu vibrací čítačem (návaznost na etalon kmitočtu) Nejistoty kalibrace: 0,6 % až několik % 45

Realizace primárního etalonu přímočarých vibrací harmonického průběhu Laserinterferometrické měření výchylky vibrací 1) Metoda počítání interferenčních proužků Měří se počet interferenčních proužků během jedné nebo více celých period mechanického kmitu. Pohyb interferenčního pole jednokanálového interferometru se snímá fotodetektorem. Při průchodu světlého proužku se vygeneruje elektrický impulz. Čítačem se měří kmitočet nebo počet impulzů za jeden nebo více period mechanického kmitu. Lze odvodit, že citlivost S kalibrovaného akcelerometru je dána vztahem U S = x0,3202x10 ff f 6 m -1 kde U f f f je amplituda výstupního elektrického signálu z akcelerometru, je kmitočet vibrátoru, je frekvence interferenčních proužků. 46

Realizace primárního etalonu Blokové uspořádání primárního etalonu 1. metoda počítání interferenčních proužků Jednokanálový Michelsonův interferometr 47

Realizace primárního etalonu přímočarých vibrací harmonického průběhu Laserinterferometrické měření výchylky vibrací 2) Metoda sinusové aproximace Při kalibraci se tři signály (ze snímače a z obou fotodetektorů dvoukanálového interferometru) digitalizují a uloží do paměti počítače. Poté počítačový program algoritmem sinusové aproximace vytvoří z dat uložených v paměti analogové napětí, jehož časový průběh a i velikost amplitudy výchylky odpovídá časovému i amplitudovému průběhu vibrací a protože je k dispozici i amplitudový a časový průběh elektrického signálu z kalibrovaného akcelerometru, lze vypočítat jak velikost citlivosti akcelerometru, tak i fázový posun. 48

Realizace primárního etalonu Blokové uspořádání primárního etalonu 2. metoda sinusové aproximace Michelsonův interferometr s kvadraturním výstupem 49

Primární etalon laserinterferenční vibrometr 50

Realizace sekundárního etalonu Citlivost kalibrovaného snímače S2 2 2 1 X1 kde S1 je velikost citlivosti etalonového snímače, X1 je výstup etalonového snímače, X2 je výstup kalibrovaného snímače S = X S 51

Sekundární etalon porovnávací metoda 52

Sekundární etalon kalibrace na velmi nízkých kmitočtech 53

MĚŘENÍ MECHANICKÝCH RÁZŮ 54

Barierové zkoušky odolnosti vozidel (crash testy) 55

Různé typy crash testů - ŠKODA Fabia 2007 56

Zkušební figuríny se snímači před crash testem 57

Montáž akcelerometrů do figuríny 58

Měřicí aparatura ve voze před crash testem 59

KALIBRACE SNÍMAČŮ RÁZŮ 60

ČSN ISO 16063-21/2006 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů Část 22: Kalibrace rázy porovnáním s referenčním snímačem Kalibrační ráz půlsinusového průběhu 1 Kalibrovaný snímač rázů 2 Etalonový akcelerometr 3 Kalibrační hmota 4 Kovadlina 61

Kalibrátor snímačů rázu POP (vzduchem poháněný projektil) Rozsah velikosti generovaných rázů 20 g až 10.000 g 62

Kalibrátor snímačů rázu POP upevnění snímačů 63

Kalibrátor snímačů rázů kyvadlo Rozsah generovaných velikostí rázů 1 g až 500 g 64

Kalibrátor snímačů rázu - kyvadlo 65

MĚŘENÍ DYNAMICKÝCH SIL 66

Měření dynamických sil 67

Kalibrace snímačů dynamických sil F(t) = mkal.a(t) kde F je síla, působící na kalibrovaný snímač síly [N], mkal je kalibrační hmota, upevněná na kalibrovaný snímač síly [kg], a je dynamické zrychlení působící na kalibrovaný snímač [m.s-2], t je čas [s] 68

Měření rychlosti vozidel Mikrovlnné dopplerovské rychloměry (radary) Laserové (lidarové) rychloměry Úsekové rychloměry 69

Mikrovlnné dopplerovské rychloměry (radary) Dopplerův jev kde fd je Dopplerův kmitočet (rozdíl mezi kmitočtem odraženého a vyslaného signálu) [Hz] v rychlost měřeného vozidla [m-!] fr kmitočet odraženého signálu [Hz] fs kmitočet vysílaného signálu [Hz] c rychlost světla (2,997.108 m.s-1) alpha úhel mezi osou anténního svazku měřiče rychlosti a osou směru jízdy měřeného vozidla [o] Měřená rychlost 2 v fs fd = fr fs = cosα c c fd v = 2 f cosα s 70

Mikrovlnný dopplerovský rychloměr (radar) 71

Laserové (lidarové) rychloměry Lidarové nebo též laserové rychloměry měří rychlost na principu laserového dálkoměru, který měří v krátkých časových úsecích vzdálenost jedoucího vozidla a z časové změny vzdálenosti vypočítá jeho rychlost. Vysílač laserového rychloměru, kterým je laserová dioda, vysílá s opakovacím kmitočtem řádu stovek až desítek tisíc hertzů infračervené pulzy směrem na měřené vozidlo, od kterého se odrážejí zpět a dopadají na fotodetektor laserového rychloměru. Z doby t [s] která uplyne mezi vysláním laserového pulzu a dopadem odraženého pulzu na fotodetektor a ze známé rychlosti šíření světla c (2,997 10 8 m/s) lze vypočítat vzdálenost l [m] mezi rychloměrem a měřeným vozidlem ze vztahu dl = 0,5 t * c v = l dt 72

Laserové (lidarové) rychloměry 73

Laserové (lidarové) rychloměry 74

Úsekové rychloměry s krátkým měřicím úsekem 75

Úsekové rychloměry s dlouhým měřicím úsekem 76

Úsekové rychloměry s dlouhým měřicím úsekem 77

Úsekové rychloměry s dlouhým měřicím úsekem 78

Kalibrace rychloměrů na etalonové dráze 79

Kalibrace rychloměrů na etalonové dráze 80

Kalibrace rychloměrů na etalonové dráze 81

Kalibrace rychloměrů měřicím vozidlem s etalonovým rychloměrem 82

Kalibrace radarových rychloměrů simulátorem v laboratoři 83

Kalibrace laserových rychloměrů simulátorem v laboratoři 84

Dík za pozornost a dodržujte povolenou rychlost! 85