13 Barvy a úpravy rastrového



Podobné dokumenty
Úpravy rastrového obrazu

12 Metody snižování barevného prostoru

7 Transformace 2D. 7.1 Transformace objektů obecně. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

Omezení barevného prostoru

9 Prostorová grafika a modelování těles

Deformace rastrových obrázků

11 Zobrazování objektů 3D grafiky

Reprezentace bodu, zobrazení

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

Geometrické transformace obrazu

Geometrické transformace obrazu a související témata. 9. přednáška předmětu Zpracování obrazů

Téma: Vektorová grafika. Určete pravdivost následujícího tvrzení: "Grafická data jsou u 2D vektorové grafiky uložena ve voxelech."

Geometrické transformace

Text úlohy. Která barva nepatří do základních barev prostoru RGB? Vyberte jednu z nabízených možností: a. Černá b. Červená c. Modrá d.

Úloha 1. Text úlohy. Vyberte jednu z nabízených možností: NEPRAVDA. PRAVDA Úloha 2. Text úlohy

5 Algoritmy vyplňování 2D oblastí

Algoritmizace prostorových úloh

Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU

Grafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Rastrový obraz Barevný prostor a paleta Zmenšení barevného prostoru Základní rastrové formáty

Rasterizace je proces při kterém se vektorově definovaná grafika konvertuje na. x 2 x 1

Text úlohy. Kolik je automaticky generovaných barev ve standardní paletě 3-3-2?

Počítačová grafika 1 (POGR 1)

2 Grafický výstup s využitím knihovny

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE

Zobrazování barev Josef Pelikán CGG MFF UK Praha.

Text úlohy. Vyberte jednu z nabízených možností:

VY_32_INOVACE_INF.10. Grafika v IT

01_Grafické rozhraní

Programátorská dokumentace

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

ZPRACOVÁNÍ DAT DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU

1 Základní funkce pro zpracování obrazových dat

- obvyklejší, výpočetně dražší - každé písmeno je definováno jako zakřivený nebo polygonální obrys

Fergusnova kubika, která je definována pomocí bodu P1, vektoru P1P2, bodu P3 a vektoru P3P4

IVT. Rastrová grafika. 8. ročník

Geometrické transformace pomocí matic

Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO

Matematická morfologie

KTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace. Pavel Karban. Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni

Jasové transformace. Karel Horák. Rozvrh přednášky:

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Výpočet framu na základě 3 změřených bodů v prostoru (MEAFRAME)

Transformace obrazu. Pavel Strachota. 16. listopadu FJFI ČVUT v Praze

Grafická data jsou u 2D vektorové grafiky uložena ve voxelech NEPRAVDA Grafická data jsou u rastrové grafiky uložena v pixelech PRAVDA Grafická data

Rastrová grafika. Grafický objekt je zaznamenán jednotlivými souřadnicemi bodů v mřížce. pixel ( picture element ) s definovanou barvou

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 10

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

Předpoklady Instalace programu Obnovení výchozích předvoleb Další zdroje informací

Počítačová grafika 2 (POGR2)

scale n_width width center scale left center range right center range value weight_sum left right weight value weight value weight_sum weight pixel

Kde se používá počítačová grafika

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

Funkce, funkční závislosti Lineární funkce

Monochromatické zobrazování

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Křivky a plochy technické praxe

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška č.7. z předmětu

6. blok část C Množinové operátory

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. B_PPG Principy počítačové grafiky

Lineární transformace

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

Barevné systémy Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Š E D O T Ó N O V Á A B A R E V N Á K A L I B R A C E

1. Vlastnosti diskretních a číslicových metod zpracování signálů... 15

Jasové a geometrické transformace

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

Kompresní algoritmy grafiky. Jan Janoušek F11125

GIS Geografické informační systémy

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

4. blok část A Logické operátory

2 Tvorba interaktivních grafických programů

B_PPG PRINCIPY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

1 Jasové transformace

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU

Fakulta elektrotechniky a informatiky Počítačová grafika. Zkouška ústní

Digitalizace dat metodika

IB112 Základy matematiky

Teorie informace a kódování (KMI/TIK) Reed-Mullerovy kódy

Příklad 1/23. Pro rostoucí spojité fukce f(x), g(x) platí f(x) Ω(g(x)). Z toho plyne, že: a) f(x) Ο(g(x)) b) f(x) Θ(g(x)) d) g(x) Ω(f(x))

SkiJo podpora pro vytyčování, řez terénem a kreslení situací

ÚROVNĚ, KŘIVKY, ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE

ROZ1 CVIČENÍ VI. Geometrická registrace (matching) obrazů

KVADRATICKÁ FUNKCE URČENÍ KVADRATICKÉ FUNKCE Z PŘEDPISU FUNKCE

Kosinová transformace 36ACS

Volba zobrazení (Direct Current, Scaling) - FFT 1D, FFT 2D

Algoritmizace a programování

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Hierarchický model Josef Pelikán CGG MFF UK Praha. 1 / 16

Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA

FP - SEMINÁŘ Z NUMERICKÉ MATEMATIKY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

ZPRACOVÁNÍ OBRAZU přednáška 4

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

a a

1 Projekce a projektory

Obsah. Úvod Barevná kompozice Světlo Chromatická teplota světla Vyvážení bílé barvy... 20

Transkript:

13 Barvy a úpravy rastrového Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro úpravu rastrového obrazu, jako je např. otočení, horizontální a vertikální překlopení. Dále budo vysvětleny různé metody interpolace, které se používají při změně velikosti rastrového obrázku. Mezi základní práce s rastrovým obrázkem patří vytvoření a zobrazení jeho histogramu, úprava jasu, kontrastu, vytvoření negativu, aplikování vybraného filtru, převod na odstíny šedé a další. Tento blok se rovněž bude zabývat barvami a jejich jednotlivými kanály, barevným modelem a prostorem, vytvořením a použitím základních standardních i adaptivních palet. Doba nutná k nastudování 4-5 hodin Průvodce studiem Při studiu tohoto bloku se předpokládá, že student je seznámen se základy reprezentace rastrového obrazu, zná základní možnosti pro popis barev (barevný model), umí přistupovat k jednotlivým pixelům rastrového obrázku a je schopen pracovat s barvami jednotlivých pixelů stejně tak i s barevnými kanály. 13.1 Pixel a jeho barva Jak bylo uvedeno v předchozích blocích, jednotlivé barvy použité v konkrétním rastrovém obrázku jsou součástí určitého barevného prostoru. Samotný barevný prostor je popsán vybraným barevným modelem. Ten umožňuje definovat pomocí jednotlivých proměnných daného modelu (tzv. kanály) všechny barvy daného barevného prostoru. Jak již bylo rovněž uvedeno, rastrový obrázek je tvořen jednotlivými pixely, které jsou uspořádány do řádků a sloupců. To znamená, že celý rastrový obraz je tvořen jakousi maticí pixelů. Každý pixel nese informaci o barvě daného obrazového bodu. A vzhledem k úvodní informaci o barevném prostoru je zřejmé, že barva každého KST/IPOGR 1-1 Petr Veselý

jednotlivého pixelu může nabývat libovolnou hodnotu z barevného prostoru, který je rastrovému obrázku přiřazen. Veškeré úpravy rastrového obrazu jsou ve svém principu založeny a změně barevné informace u jednotlivých pixelů obrázku. Tento princip je jistě zřejmý u úprav, jako je převod na odstíny šedé, změna jasu, změna kontrastu, atd. Všechny vyjmenované úpravy mají jedno společné. Během těchto úprav se nemění počet obrazových bodů, jen se upravuje jejich barva. Nicméně popsaný princip platí i pro úpravy, kde dochází ke změně počtu pixelů, např. otočení změna velikosti pomocí interpolace atd. Zde ovšem samotné změně barev předchází vytvoření co do velikosti příslušně upravené kopii původního obrázku a následně je jednotlivých pixelů vytvořené kopie nastavována odpovídající barva, v závislosti na použitém algoritmu. 13.1.1 Přístup k barvě pixelu V následující ukázce je naznačen přístup k jednotlivým barevným složkám barvy pixelu. Barva pixelu je instance třídy Color. Pomocí jejích metod případně pomocí přístupu k jednotlivým bajtům pomocí operátoru SHR je možné získat hodnotu jednotlivých barevných kanálů R, G, B a A. Kanál A představuje průhlednost dané barvy. Obrázek 1: Kódování jednotlivých barev v proměnné typu int Color c = new Color (255, 0, 128); int r = c.getred(); int g = c.getgreen(); int b = c.getblue(); String rgb = Integer.toHexString(c.getRGB()); rgb = rgb.substring(2, rgb.length()); int i = c.getrgb();// v hexa AARRGGB r = (i & 0xFF0000) >> 16; g = (i & 0xFF00) >> 8; b = i & 0xFF; // AA standardně nastaveno na 0xFF KST/IPOGR 1-2 Petr Veselý

Důležité upozornění: Grafické knihovny některých vývojových nástrojů skládají RGB kanály opačně (např. Delphi). 13.2 Geometrické transformace Geometrické transformace u rastrového obrázku představují především jeho otočení. V případě otáčení dochází v podstatě k transformacím souřadnic jednotlivých pixelů. V případě otočení o úhel, který je násobkem 90, se jedná o bezeztrátový celočíselný algoritmus. To znamená, že originální i transformované souřadnice jsou celá čísla a operace je vratná beze ztráty jakékoliv informace. V případě otočení o volný reálný úhel se jedná o operaci, při které dochází k přepočítávání polohy pixelu pomocí vztahů pro transformace otočení, jejímž výsledkem je reálná hodnota, kterou je třeba před použitím zaokrouhlit. Dochází ke změně rozměrů obrázku (v ojedinělých případech zůstává rozměr stejný) Pro geometrické transformace rastrového obrazu se používá mapování dopředné prochází se pixely původního rastru a určuje se barva a poloha pixelu ve výsledném rastru zpětné pro pixely výsledného rastru se hledají odpovídající pixely v původním rastru (většinou reálná hodnota). Vybranou metodou (volba se promítne do kvality) se určí barva výsledného pixel dle sousedů původním rastru. Při dopředném mapování mohou vznikat prázdná místa ve výsledném rastru, které je potřeba nalézt a určit jejich barvu z vyplněných sousedů. KST/IPOGR 1-3 Petr Veselý

Obrázek 2: Vznik děr v závislosti na úhlu otočení Rovněž je třeba správě určit rozměry výsledného obrázku jako pravoúhelníkové ohraničení. Vztah pro novou velikost lse obecně zapsat jako: ( š', v' ) f ( š, v, ) Obrázek 3: Otočení obrázku 13.3 Změna velikosti Změna velikosti je jednou z nejčastěji používaných operací. KST/IPOGR 1-4 Petr Veselý

Princip: převzorkování převedení diskrétního signálu na spojitý a provedení nového vzorkování Interpolace nejbližším sousedem novyrozmer = staryrozmer * koefzmeny Pokud je koeficient zvětšení (zmenšení) k celé číslo, potom každý pixel zopakuji k-krát (kreslí se pouze každý k-tý řádek). Pro reálný poměr se určí nový rozměr a pro každý pixel v novém rozměru určím nejbližšího souseda v původním obrázku. 1 2 3 4 5 Obrázek 4: Porovnání dvou principů interpolace nejbližším sousedem při poměru 12/5 Lineární interpolace (bilineární) určí hodnoty f(x), pokud znám f(x0) a f(x1) pro x0 < x < x1. Bilineární interpolaci získáme postupnou aplikací lineární interpolace v obou směrech f x x 0 x) f X 0 ( f X1 f X ) x1 x0 ( 0 Obrázek 5: Princip lineární interpolace KST/IPOGR 1-5 Petr Veselý

Kubická interpolace (bikubická) využívá vytvoření splajnové kubické křivky jako závislosti pro výpočet interpolované hodnoty. Umožňuje výpočet libovolného bodu na křivce. Více viz blok 8 křivky. Obrázek 6: Princip kubické interpolace Následující příklad demonstruje interpolaci v ploše. Výpočet lze provádět postupně (dvě interpolace v řádku a následně z vypočítaných hodnot provést interpolaci ve sloupci) nebo jediným výpočtem Barva= (1-n)*((1-m)*Barva1 + m*barva2) + (n)*((1-m)*barva3 + m*barva4) Požadované zvětšení ve směru x-ové osy je 3, ve směru y-ové osy je 2. Pixel [7; 3] v novém rastru je mapován do originálního rastru na pozici [2.33; 1.5] m = 0,333; n = 0.5 Barva se určuje z barev pixelů [2; 1], [3; 1], [2; 2], [3; 2] Barva1 (224, 255, 255) Barva2 (44, 255, 255) BarvaA (164, 255, 255) Barva3 (255, 220, 150) Barva4 (255, 190, 50) BarvaB (255, 210, 100) Výsledek: Barva interpolovaného pixelu (210, 232, 177) KST/IPOGR 1-6 Petr Veselý

Obrázek 7: Ukázka výpočtu lineární interpolace 13.4 Převod na odstíny šedé Převod na odstíny šedé představuje nejjednodušší způsob redukce barev v obraze. Realizuje se postupným přepočtem jasu všech pixelů. Jas pixelu lze vypočítat zprůměrováním hodnot v jednotlivých kanálech. Ovšem vzhledem k tomu, že lidské oko je různě citlivé na jednotlivé barvy (nejvíce na zelenou) je mnohem vhodnější upravit váhy hodnot v jednotlivých kanálech. Jeden z doporučených vztahů je: jas = 0,299*r + 0,587*g + 0,114*b Pojmy k zapamatování Rastrový obraz, barva pixelu, barevný kanál, interpolace, lineární a kubická interpolace, interpolace nejbližším sousedem, mapování pixelů, dopředné a zpětné mapování Otázky na procvičení 1. Jak je definován rastrový obraz? 2. Co je to pixel a jakou nese informaci? 3. Jaký je přístup k jednotlivým barevným kanálům v barvě? 4. Jak se realizují geometrické úpravy rastrového obrázku? 5. Jaký je rozdíl mezi dopředným a zpětným mapováním? KST/IPOGR 1-7 Petr Veselý

6. Jakým způsobem se řeší vzniklé díry při geometrických transformacích? 7. Jaké metody znáte pro úpravu velikosti rastrového obrázku?. 8. Co je to histogram? 9. Jaký je rozdíl mezi histogramem barevného obrázku a obrázku v odstínech šedé? 10. Jak se převádí barva na její jas? Odkazy a další studijní prameny Žára, J., Beneš, B., Felkel, P. Moderní počítačová grafika. Computer Press, Brno, 1998. ISBN 80-7226-049-9. Foley, Van D. Computer Graphics. Principles and Practice. Addison-Wesley,1991. KST/IPOGR 1-8 Petr Veselý