Nové trendy a jejich aplikace ve výuce anglického jazyka pro obor Marketingová komunikace Mgr. Štěpánka Hronová, MBA, PhDr. Ladislava Knihová (Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.) Abstrakt: Příspěvek zpracovaný pro konferenci INOVA si svým tematickým zaměřením klade za cíl výměnu teoretických poznatků i informací o užitečných a v praxi osvědčených nových metodách výuky cizího jazyka v prostředí instituce terciálního vzdělávání. Článek je koncipován s akcentem na nové trendy v oblasti blended learning a nástroje aktuálně užívané ve výuce. Předkládá i komparaci definic termínu blended learning, včetně používaných českých ekvivalentů tohoto pojmu. Obsahové zaměření příspěvku se soustřeďuje na dostupné technologie a elektronické aplikace a zároveň představuje kvalitativní posun nabídky učebních titulů a platforem předních nakladatelů zabývajících se výukou angličtiny jako cizího jazyka. Kromě jiného se v tomto příspěvku mohou čtenáři obeznámit s výsledky aktuálního průzkumu využívání technologií ve výuce ELT. Tento průzkum zpracovalo nakladatelství Oxford University Press počátkem letošního roku a přináší cenné informace. Text příspěvku a prezentace sestavená pro připravovanou konferenci nechává čtenáře a posluchače nahlédnout do stylu a metod výuky odborného anglického jazyka se zaměřením na obor Marketingová komunikace, vyučovaný autorkami příspěvku na Vysoké škole finanční a správní, o.p.s. Teoretické koncepty jsou demonstrovány na praktické ukázce v podobě převodu konkrétního výukového obsahu z tištěného média do digitalizované formy za účelem jeho využití pro potřeby synchronní či asynchronní výuky. Úvod Vezmeme-li v úvahu současné ekonomické, kulturní a technologické aspekty vývoje naší společnosti a jejich vzájemnou provázanost, je viditelným trendem stoupající počet různých typů online vzdělávacích kurzů a jejich implementace do vzdělávacího procesu jak v akademickém, tak i ve firemním vzdělávání. Současně roste uživatelská vyspělost a zkušenosti s používáním výukových materiálů tohoto typu. Zvyšuje se i jejich efektivnost. V nelehkých ekonomických podmínkách v období po globální finanční krizi je logickým imperativem doby využívat veškeré zdroje maximálně efektivně, a tak poněkud paradoxně dochází k hledání řešení v oblasti e-learningu a blended learningu s větší intenzitou, než jsme tomu dosud byli svědky. Dřívější, spíše sporadická, tvorba e-learningových kurzů, omezující se ve firemní praxi často na zákonem požadovaná témata a v akademickém prostředí na finanční krytí z prostředků různých grantů, je v současnosti více spojována s ekonomickými hledisky a finančními aspekty, a to jak na straně nákladové, tak i na straně výnosové při zvažování potenciálu finančního přínosu vzdělávání v e-learningové či kombinované formě. Blended learning získává na stále větší oblibě, a to hned z několika důvodů, jejichž společným jmenovatelem je flexibilita: jedná se o flexibilní řešení,
poskytuje vysoký stupeň flexibility studujícímu, nabízí flexibilní přizpůsobení měnícím se podmínkám akademické i firemní praxe, modulový formát nabízí flexibilitu při volbě tématu i a hloubky jeho zpracování dle konkrétních potřeb studujícího i instituce, nabízí blend flexibilního řešení vzdělávacích forem (např. virtuální třída + e- learningový modul + prezenční tutoriál) jako přípravu pro proces migrace od prezenční výuky k synchronnímu a asynchronnímu učení v e-learningovém prostředí. Na blended learning je v mnoha ohledech nahlíženo jako na účinnější model, než je pouhý e-learning. Jsou-li vhodně nastaveny potřebné procesy, e-learningové moduly mohou být průběžně aktualizovány a jejich obsah tak včas přizpůsobován nejnovějšímu dění v dané oblasti. Geneze termínu blended learning a kompozice kurzů V zahraniční i domácí literatuře je termín blended learning hojně frekventován. Podívejme se, jak je termín definován autory, zabývajícími se vzděláváním dospělých a jeho různými formami. Tento termín je nejčastěji používán pro typ studia, kde se propojuje či kombinuje prezenční studium s elearningem. 1 Jde o kombinovanou formu studia, kdy jsou distanční části studia realizované pouze elektronickou formou ve speciálním elektronickém výukovém prostředí. 2 Ludvík Eger detailně analyzoval vývoj tohoto pojmu, jeho českého ekvivalentu a chápání jeho obsahu. Ve své publikaci uvádí, že pojem byl prezentován na konferenci v roce 2004 s možností českého překladu smíšené učení, avšak autor sám se v roce 2005 přikláněl spíše k názoru, že zdomácní pouze jeho anglická forma. 3 Dnes můžeme konstatovat, že se ve své predikci nezmýlil. Příklady blended learning byly v roce 2004 popsány Mužíkem následovně: - kurzy a semináře v kombinaci s videokonferencemi - prezenční výuka a kurzy v kombinaci s e-mailovým kontaktem a následnou diskusí - kurzy on-line prostřednictvím webových stránek kombinované s klasickou výukou 4 1 ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a elearning: učební text pro distanční studium. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008, 144 s. ISBN 978-808-6723-563, s. 18. 2 ZLÁMALOVÁ, Helena. Příručka pro autory distančních vzdělávacích opor: jak vytvořit distanční studijní text. Vyd. 1. Praha: Národní centrum distančního vzdělávání, 2006, 67 s. ISBN 80-863-0239-3, s. 9. 3 EGER, Ludvík. Technologie vzdělávání dospělých. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005, 171 s. ISBN 80-704-3398-1, s. 31-32. 4 EGER, Ludvík. Technologie vzdělávání dospělých. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005, 171 s. ISBN 80-704-3398-1, 31.
Eger dle vývoje diskusí v odborné literatuře a na internetu vysvětluje pojem v užším pojetí (např. kombinace on-line kurzů s výukou) a širším vymezení ( starý přítel s novým názvem tj. mnoho možných druhů kombinací obdobných modernímu pojetí kombinované výuky, kde je při vhodném užití ICT důraz stále kladen na dosahování cíle vzdělávání). 5 Aktuální trendy blended learningu popisuje dlouholetá tutorka on-line vzdělávání a ředitelka vzdělávací společnosti InSync Training J. Hofmann následovně. V současné době je primární navrhnout konkrétní kurz blended learningu tak, aby byl do značné míry přizpůsoben potřebám studenta/frekventanta. Proces kustomizace vzdělávacího obsahu a částečně i formy nabývá na důležitosti. Blend je chápán jako správně zvolený mix vzdělávacích aktivit, výukových metod a způsobu přenosu vzdělávacího obsahu. Je-li cílem procesu získání znalostí, může být ideálním řešením připravit část výuky jako asynchronní samostatně řízený tutoriál, ovšem je-li nutné zahrnout i některou z praktických dovedností, nejlepší volbou se pak může stát živá synchronní virtuální výuka. Nejsou však výjimkou i online kurzy zaměřené na osvojení si praktických dovedností (např. populární e-kurz ZAV pro psaní všemi deseti na klávesnici světoznámého autora Jaroslava Zaviačiče). Spolupráce účastníků kurzu, který je veden částečně elektronicky, je velmi důležitá, stejně tak, jako je klíčový návrh kurzu. Spolupráce a diskuse ve skupině není však čímsi spontánním, musí být vhodně zahájena, podporována, moderována a částečně směřována zkušeným tutorem. Technologie užívané v procesu výuky jsou stále více přizpůsobovány způsobu lidského myšlení a při tvorbě kurzu se pečlivě zvažuje co, jak, kde a proč se účastníci učí a kdy se do práce v kurzu aktivně zapojují. Záměrem by vždy mělo být sestavení takového kurzu, který by byl smysluplný z kognitivního hlediska. 6 Způsoby realizace kurzů blended learning Blended learning se v současnosti stává vzdělávacím řešením s velmi vysokým potenciálem úspěšnosti, a to díky komplexnosti postupu již při samotném návrhu vhodného blendu a jeho doplnění o mobilní platformu a koncept sociálního učení s implementací různorodých nástrojů pro vzájemnou komunikaci a spolupráci účastníků kurzů. V procesu tvorby kurzu je strategický záměr obvykle následován metodickým postupem design create deliver 5 EGER, Ludvík. Technologie vzdělávání dospělých. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005, 171 s. ISBN 80-704-3398-1, s. 32. 6 Five Trends Driving Virtual Learning. HOFMANN JENNIFER. ASTD [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.astd.org/publications/blogs/l-and-d-blog/2012/04/five-trends-driving-virtual- Learning
evaluate, přičemž pro architekty a designéry kurzů je současné bohaté portfolio možných autorských a komunikačních nástrojů velkou výzvou. Blended learning využívá různé metody distribuce vzdělávacího obsahu a kombinuje např. e-learningové moduly s konvenčním typem školení pod vedením tutora. Forma blended learning též dokáže nalézt řešení pro nejrůznější vzdělávací potřeby a učební styly. Bez nadsázky lze konstatovat, že blended learning je mixem různých druhů médií a zdrojů s cílem dosáhnout optimálního vzdělávacího řešení. Blended learning jako metoda výuky na VŠFS první soukromé ekonomické univerzitě v ČR Univerzity mají standardně v nabídce prezenční a kombinovanou formu studia, některé instituce však již otevírají možnosti studovat určité obory čistě distančně. Tradiční kombinovaná forma výuky je ve stále větší míře obohacována o práci lektora se studenty prostřednictvím digitálních médií a on-line komunikaci, např. při zadávání, konzultaci a odevzdávání práce prostřednictvím internetu a speciálně připraveného elektronického prostředí. Důležitou roli zde hrají Learning Management Systems (LMS) systémy řízení studia, které fungují jak na komerční, tak i nekomerční bázi. Jejich kvalita, formální propracovanost řešení a intuitivnost uživatelského prostředí výrazně ovlivňují charakter práce tutora. Na Vysoké škole finanční a správní probíhá již dva roky výuka celé řady předmětů formou blended learning (prezenční tutoriály s podporou e-learningového modulu) a některé předměty mají distanční formu s materiály zpracovanými a dostupnými v prostředí školního informačního systému (Projekt EQUIP). Anglický jazyk není oficiálně pod žádný z těchto modulů zařazen a je vyučován v prezenční či kombinované formě. Vyučující jazyka si však z vlastní iniciativy vytvářejí elektronické podpory výuky pro obohacení programu svých seminářů. Jedná se převážně o multimediální prezentace v programu PowerPoint s odbornou tématikou či výkladem a procvičením gramatických pasáží jazyka, jejichž zařazení do výuky představuje značnou časovou úsporu při organizaci a vedení obsahově velmi náročně dimenzovaných setkání kombinované výuky (ne již tak časovou úsporu při přípravě materiálů). Často jsou tyto multimediální prezentace věnovány též nezbytnému doplnění předepsaného sylabu o aktuálním dění v odborné oblasti probírané při jazykové výuce.
Výuka odborného anglického jazyka na VŠFS Na VŠFS o.p.s. probíhá výuka odborného anglického jazyka ve všech nabízených oborech bakalářského studia a u oboru Marketingová komunikace přesahuje i na stupeň magisterský. Výuka jazyka je realizována ve dvou jazykových úrovních (A: Intermediate Upperintermediate a B: Pre-intermediate - Intermediate) jak pro prezenční formu studia, tak pro formu kombinovanou. Odborně profesní orientace zahrnuje následující oblasti: finanční angličtinu, marketing, angličtinu Evropské unie, bankovnictví a pojišťovnictví, IT, sociologii, právo a mezinárodní vztahy. Odborný rozptyl je poměrně široký a znamená značně vysoké nároky na vyučující. Tato terciální vzdělávací instituce pružně reaguje na poptávku trhu, průběžně začleňuje perspektivní studijní obory a dále otevírá obory vyučované celé v anglickém jazyce (např. Marketing Communications). Nově umožňuje studentům přihlásit se na některé odborné předměty v jazyce (např. dvousemestrální kurz Prezentační dovednosti v angličtině a nově v loňském roce zařazený předmět Komunikační dovednosti). Odborníci na výuku anglického jazyka také částečně působí jako lektoři předmětů v AJ s názvem Public Management nebo International Business. Příprava výše uvedeného objemu a typu výuky je náročná po stránce odborné i časové. Z hlediska požadavků lektora je zvládnutí odborného anglického jazyka našimi studenty prioritní a obsah studijních programů je připravován s vysokou pečlivostí. Ke snadnějšímu zvládnutí jazyka by samozřejmě přispělo zvýšení časové dotace na jazyk ze současných tří hodin týdně např. na čtyři, ale obecný trend na nelingvistických oborech soukromých vzdělávacích institucí jde spíše opačným směrem se zcela zřejmým záměrem finanční úspory na neprofilových předmětech daných oborů. Nutno však konstatovat, že nabídka možnosti studia odborného jazyka, popř. dalších jazyků, je prokazatelně jedním z hlavních kritérií volby studia na dané univerzitě. Je také v souladu s požadavky zaměstnavatelů na portfolio znalostí a dovedností absolventů. Na bakalářském stupni oboru Marketingová komunikace je ve vyšší jazykové úrovni v prvních dvou ročnících kromě učebnice International Express - Intermediate (IE-I) používán také titul Business Vocabulary in Use-Advanced (BVIU-A). Ve třetím ročníku, kde i u ostatních oborů dochází ke specializaci a který je zároveň ukončen soubornou zkouškou, se zahajuje práce s tituly International Express - Upper-Intermediate (IE-UI) a Professional English in Use Marketing (PEIU-M). Ve třetím ročníku, tj. specializačním studiu jazyka dle studovaného oboru, jsou zvoleny odborné tituly v souladu s náplní daného oboru. Druhým
nejsilněji zastoupeným oborem je obor Řízení podniku, kde je studium založeno na titulu Professional English in Use Finance. Studenti oboru Veřejná správa pak studují kurz Evropská unie ve 12 lekcích, kde získají kromě jazykové odbornosti i základní povědomost o historii vzniku, struktuře a poslání jednotlivých orgánů EU. Se vznikem nových oborů, které se na VŠFS studují, jsou vždy pečlivě připravovány studijní plány zaměřené na profesní jazyk daného oboru. Magisterský stupeň u oboru Marketingová komunikace navazuje na učebnice započaté v posledním ročníku bakalářského studia, zejména IE-UI a s úspěchem používá i PEIU-M. Obě učebnice doplňuje videokurz Intelligent Business. Doporučenými tituly jsou po dobu studia jazyka zároveň English Grammar in Use a English Grammar in Use Advanced. K odborným titulům zpracovává katedra anglického jazyka oborové anglicko-české slovníčky, které jsou prostřednictvím interního informačního systému dostupné všem studentům. Autorky článku z textů učebnice PEIU-M (BVIU-I i BVIU-A) zpracovávají elektronické verze materiálů, které mohou být použity jak pro prvotní seznámení s danou problematikou, tak i k procvičení nebo samostudium dané lekce a jsou určeny pro synchronní i asynchronní výuku. Materiály, tj. původní texty z učebnice bez doprovodné obrazové a další názorné dokumentace o rozsahu jedné stránky, jsou v prezentacích obohaceny o obrázky, diagramy, audia i videa, příklady z praxe a praktické úkoly k vyřešení ve skupině nebo jednotlivě. Lekce jsou doplněny o interaktivní verzi slovní zásoby pro rychlé zopakování v hodině nebo pro samostudium prezenčních i kombinovaných studentů. Demonstrace prezentace s bohatým využitím animací pro didaktické účely bude předvedena v rámci vystoupení na konferenci. Pro účely lepší představy čtenářů tohoto příspěvku ve sborníku jsou zařazeny následující dvě ukázky snímků z multimediálních prezentací odborné angličtiny.
Obr. 1 Vysvětlení pojmu co-branding pomocí názorného příkladu 7 Obr. 2 Vysvětlení pojmu venture capital company 8 7 Zdroj: autorky příspěvku 8 Zdroj: autorky příspěvku
S nástupem smartphonů a tabletů se rýsují i další možnosti přípravy výukového obsahu ve formě populárních mobilních aplikací. Pro potřeby výuky cizího jazyka je velmi výhodné využívat i souborů MP3 s ozvučenými texty a slovní zásobou určené pro MP3 přehrávače. Zařazování dalších efektivních pomůcek do procesu výuky i do domácí přípravy studentů se stává objektivní nutností ze strany studujících se do značné míry jedná o očekávanou podporu. Z hlediska terciální vzdělávací instituce bude však nutné přistoupit k systémovému řešení. Jedná se totiž o metodické postupy a takové výukové pomůcky, které zásadním způsobem přispívají k výraznému zkvalitnění výuky při současném výrazném snížení množství nutného času vynaloženého na studium. Průzkum využívání technologií ve výuce ELT - Global Secondary & Adult Survey 2012 Začátkem letošního roku nakladatelství Oxford University Press zveřejnilo výsledky celosvětového průzkumu s názvem Global Secondary & Adult Survey 2012, kterého se účastnilo 16.000 vyučujících anglického jazyka ELT ze šedesáti zemí se zastoupením Evropy, Jižní Ameriky, Středního východu, Asie, Severní Ameriky a ostatních částí světa (procentuální zastoupení respondentů - viz Obrázek 3). Obr. 3: Global Adult Survey 2012 Teacher Report 9 Tato empirická sonda se týkala zejména využití blended learning, prezentačních nástrojů a forem hodnocení. Vyučující středoškolských studentů byli zastoupeni 47 procenty a lektoři dospělých v kurzech anglického jazyka a terciálních vzdělávacích institucích 53 procenty. Respondenti průzkumu se vyjadřovali ke třem modulům nejvíce z nich 9 Global Adult Survey 2012 Teacher Report January 10 2013. Brainshark [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.brainshark.com/oup/vu?pi=ziozuv2kiz6yf8z0
komentovalo problematiku blended learning, dále prezentační nástroje a nejméně účastníků zaznamenalo údaje týkající se užití nástrojů hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že většina vyučujících účastnících se této sondy (83%) zavádí nové technologie do výuky a téměř obdobné procento (84%) přímo využívá digitální média k projekci témat při výuce a přibližně tři čtvrtiny uvedly, že studenti se ve větší míře zapojují do procesu výuky, když jsou využívány nové technologie a aplikace. Polovina pedagogů prezentuje téma prostřednictvím digitálních nástrojů a po ukončení prezentace většinou vypne projektor a pokračuje jinou formou výuky. Přibližně čtvrtina pedagogů ponechává dataprojektor v činnosti a pracuje interaktivně s materiálem po celou dobu výuky, další necelá čtvrtina nechá projektor zapnutý a vrací se k materiálům pro případné reference. Typy elektroniky a ICT užívané pro výuku ELT jsou patrné v následujícím přehledu zpracovaném OUP. Obr. 4: zdroj Typy technologických zařízení používaných ve třídách 10 Domácí úkoly jsou zadávány čtvrtinou účastníků průzkumu tak, aby studenti při jejich vypracování používali ICT. Prostřednictvím digitálních nástrojů testuje a hodnotí necelá třetina pedagogů. Na předním místě se stále drží testy v tištěné podobě zpracované pedagogy dané instituce, dále se využívají předem připravené testy od některého z ELT nakladatelů. Dalšími formami hodnocení jsou rozhovory, debaty, prezentace a hodnocení portfolia 10 Global Adult Survey 2012 Teacher Report January 10 2013: Types of technology used in classrooms. Brainshark [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.brainshark.com/oup/vu?pi=ziozuv2kiz6yf8z0
zadaných prací. K on-line testování přistupuje pouze sedm procent z celkového počtu respondentů. Vyučovací proces obohacuje a doplňuje o zavedení některého z Learning Management Systems (LMS) sedm procent ze šestnácti tisíc lektorů účastnících se této online ankety. Získaná data respondentů z takto rozsáhlého výzkumu jsou v mnohém inspirativní a naznačují trendy i oblasti, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči. Elektronické vzdělávací tituly Jak je patrno z výše uvedeného průzkumu, většina ELT lektorů již zavedla do pedagogického/ andragogického procesu některou z digitálních forem výuky. Nejčastěji se jedná o materiály zpracované samotnými lektory, a to zejména z důvodů finančních. Zcela logicky ale na proces zavádění nových technologií do sekundárních a terciálních vzdělávacích institucí reagují i vydavatelské domy a nabízejí celou řadu komerčních platforem a softwaru. Nastupuje také boom mobilních aplikací. Například Oxford University Press na své webové stránce prezentuje instrukce, praktické ukázky a nabídky digitální výuky anglického jazyka, kde v sekci Digital Classroom nabízí interaktivní Whiteboards a digitální materiály Oxford itools pro výuku prostřednictvím Whiteboards. Část Digital Homework poskytuje LSM k dalšímu upevnění látky, kde mohou studenti využít online verze cvičení z následujících učebnic New English File, New Fast Class nebo PET Result. K procvičení psaní nabízí tento nakladatel aplikaci itutor. V sekci Teacher s Sites je pro pedagogy dostupných téměř 10.000 materiálů ke stažení zdarma a je k nalezení pod názvem Digital Resources. Interaktivní cvičení zejména pro studenty a jejich domácí přípravu je možno nalézt pod odkazem Digital Self-study. Testy k procvičení a hodnocení jsou uvedeny v sekci Digital Assessment (KET, PET, FCE, CAE, TOEFL), úroveň dané skupiny je možno otestovat prostřednictvím rozřazovacího testu Placement Testu. Pearson na trhu nabízí celou řadu digitálních komerčních produktů pro oblast ELT např. Pearson Test of English Academic PTE Academic pro testování. Dále propaguje jazykové vzdělávání Wall Street English group, online distanční vzdělávání My Lab, Mastering online, e-learning a vzdělávací technologie TutorVista. Pro mobilní telefony a mobilní zařízení byl ve spolupráci s firmou Nokia vyvinut vzdělávací program BridgeIT.
Na svých seminářích dále Pearson propaguje jak pro sekundární, tak i terciální sféru výuky platformu Fronter. Dalším komerčním produktem je EQUELLA - digitální archiv s možností vytváření a řízení obsahu online včetně možnosti vyhledávání. Cambridge University Press nabízí nástroje pro digitální vzdělávání ve čtyřech módech: internetovém, mobilním, školním (třídním) a smíšeném, tzv. blended. Webová stránka tohoto nakladatelství nabízí elektronické odborné knihy a beletrii (ve formě tzv. readers pro různou jazykovou úroveň) jak pro e-čtečky, tak i pro chytré mobilní telefony. Interaktivní pracovní listy v části Apps for Learners of English slouží hlavně k přípravě na Cambridge zkoušky. Pro mobilní telefony, multimediální přehrávače a tablety jsou dostupné softwarové aplikace (např. příprava na Cambridge zkoušky - PET, FCE, CAE, IELTS), slovník Cambridge Business English Dictionary (CBED) s 35.000 hesly a možnost procvičení gramatiky z tištěné publikace Cambridge English in Use. Přehledně se mobilní aplikace dají shrnout do pěti celků gramatika, výslovnost, zkoušky, kurzy a slovníky. Pro profesní rozvoj učitelů a lektorů ELT slouží sekce nazvaná Cambridge English Teacher určená pro sdílení nejlepších praktik a spolupráci. Lektorům anglického jazyka je dále nabízen on-line kurz Teaching with Technology. Závěr Do světa vzdělávání jsou zaváděny mnohé nové nástroje a jsou používány nové přístupy. Každý z nich svým specifickým způsobem proces učení obohacuje. I koncept blended learning jako takový není nic jiného než jedním z dalších milníků na dlouhé cestě směřující k vytváření smysluplného, efektivního a obsahem i formou obohacujícího výukového prostředí takového prostředí, které je užitečné, praktické a inspirativní pro všechny zúčastněné. Bibliografie: 1. Cambridge Apps for Learners of English [online]. 2012 [cit. 2012-08-27]. Dostupné z: http://www.cambridgeapps.org/ 2. EGER, Ludvík. Technologie vzdělávání dospělých. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005, 171 s. ISBN 80-704-3398-1.
3. Pearsons Platform. Products [online]. 2012 [cit. 2012-08-28]. Dostupné z: http://www.pearsonplatforms.com/products/ 4. ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a elearning: učební text pro distanční studium. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008, 144 s. ISBN 978-808-6723-563. 5. ZLÁMALOVÁ, Helena. Příručka pro autory distančních vzdělávacích opor: jak vytvořit distanční studijní text. Vyd. 1. Praha: Národní centrum distančního vzdělávání, 2006, 67 s. ISBN 80-863-0239-3. 6. The 5 Digital Areas Oxford University Press. Oxford University Press [online]. 2012 [cit. 2012-08-27]. Dostupné z: http://elt.oup.com/feature/global/5_digital_areas/;jsessionid=4747e6006856ad82fb C118B0CFAECBA6?cc=cz&selLanguage=cs 7. Global Adult Survey 2012 Teacher Report January 10 2013. Brainshark [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.brainshark.com/oup/vu?pi=ziozuv2kiz6yf8z0 8. Global Adult Survey 2012 Teacher Report January 10 2013: Types of technology used in classrooms. Brainshark [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.brainshark.com/oup/vu?pi=ziozuv2kiz6yf8z0 9. Five Trends Driving Virtual Learning. HOFMANN JENNIFER. ASTD [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.astd.org/publications/blogs/l-and-d- Blog/2012/04/Five-Trends-Driving-Virtual-Learning