Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2004

Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. - 3. čtvrtletí 2004 Leden 2005

O B S A H SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. 3. ČTVRTLETÍ 2004 7 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 20 I.3. Cenová a fiskální politika 28 I.3.1. Cenová politika 28 I.3.2. Fiskální politika 30 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 33 I.4.1. Měnová politika 33 I.4.2. Přímé zahraniční investice 40 I.5. Kapitálový trh 40 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 44 II. PRŮMYSL 49 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 49 II.2. Investice v průmyslu 61 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 63 III. STAVEBNICTVÍ 69 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 69 III.2. Bytová výstavba 72 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 74 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 77 IV.1 Souhrnné výsledky 77 IV.2. Teritoriální struktura 79 IV.3. Komoditní struktura 81 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 85 V.1. Odvětví obchodu 85 V.2. Konečná spotřeba domácností 89 Přílohová část 95 1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31. 12. 2004

SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie ČSOB Československá obchodní banka DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M1 oběživo + netermínované korunové vklady M2 celková peněžní zásoba MMF Mezinárodní měnový fond Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX D index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM S RM Systém SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SEDVO Středoevropská dohoda volného obchodu SITC Standard International Trade Classification UMTS Universal Mobile Telecommunication System VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

ÚVOD Růstová dynamika české ekonomiky se v zásadě stabilizovala blízko čtyřprocentní úrovně. Pozitivním rysem vývoje je současně skutečnost, že dochází ke zvýšení investiční aktivity a nárůstu exportní výkonnosti ekonomiky. Tyto změny ve struktuře výdajových položek produktu vytvářejí předpoklady pro pokračování solidních růstových temp i v dalším období. Za 1. 3. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt meziročně vyšší o 3,7 %. K příznivým výsledkům zahraničního obchodu přispěl (společně se vstupem do Evropské unie) také vývoj vnějšího prostředí, i když hospodářský růst v západní Evropě ve 3. čtvrtletí mírně zpomalil. Hrubý domácí produkt EU 15 vzrostl meziročně o 2,1 % (ve 2. čtvrtletí o 2,3 %) zejména vlivem posílení investic a veřejné spotřeby. Stejné dynamiky dosáhl růst i za EU 25, ale postkomunistické země středoevropského regionu zaznamenaly nadprůměrná tempa (Slovensko 5,3 %, Polsko 4,8 % a Ma arsko 3,7 %). Z hlediska vnitřních podmínek se postupně zrychloval cenový růst, když míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) vzrostla z lednových 0,3 % na 2,2 % v září. Na rychlejším růstu cen se kromě administrativních opatření podílela dražší ropa na světových trzích, a také nízká (resp. záporná) srovnatelná základna roku 2003. V prostředí stabilizované výkonnosti ekonomiky a cenového růstu bez výrazných inflačních tlaků zvýšila centrální banka ve 3. čtvrtletí základní úrokové sazby (podruhé v roce 2004), když další zpřísňování měnové politiky zbrzdila posilující koruna. Stejně jako při červnové úpravě, ČNB zvedla referenční úrokové sazby o 0,25 p. b., takže s účinností od 27. srpna je repo sazba nastavena na 2,5 % (čímž se úrokový diferenciál mezi sazbami ČNB a Evropské centrální banky zvýšil na 0,5 p.b.). V průběhu druhého, ale především třetího čtvrtletí, se koruně dařilo korigovat ztráty vůči euru z předchozího období, takže v září zhodnotila proti kurzu z počátku roku o 2,2 %. K dolaru koruna zhodnotila ve stejném období o 1,7 %, když překonala přechodnou fázi z přelomu 1. a 2. čtvrtletí, kdy na dolar ztrácela. Ve struktuře domácí poptávky vzrostly výdaje na tvorbu kapitálu (v meziročním srovnání téměř o 10 %) zejména vlivem pokračujících investic do dopravní infrastruktury, výrobních i nevýrobních kapacit zahraničních investorů a do bytové výstavby. Kapitálové výdaje tak převzaly úlohu hlavního zdroje hospodářského růstu, protože vývoj konečné spotřeby se zpomalil na jednoprocentní meziroční růst. V rámci spotřeby byl růst výdajů domácností (2,6 %) ve srovnání s předchozím rokem poloviční (protože se zpomalil růst reálných disponibilních důchodů obyvatelstva na 1,3 %) a výdaje vlády meziročně dokonce poklesly (především v důsledku úspor ve výdajích na materiál, opravy a údržbu). V zahraničním obchodě se meziročně zrychlil obrat jak v obchodě se zbožím, tak i službami. Zatímco však v obchodě se zbožím rostl již od počátku roku vývoz rychleji než dovoz (za 1. 3. čtvrtletí reálný růst 19,8 %, resp. 19,0 %), v obchodě se službami byla tato relace opačná (růst 12,8 %, resp. 16,4 %). Za vnější sektor jako celek bylo mírného předstihu růstu vývozu před dovozem dosaženo ve 2. a 3. čtvrtletí, ale teprve ve 3. čtvrtletí přispělo reálné zlepšení zahraničního obchodu k hospodářskému růstu. Základní ukazatele zahraničního obchodu se zbožím se výrazně dynamizovaly také v nominálním vyjádření. Hodnoty vývozu i dovozu se meziročně zvýšily o více než 20 % (při mírném předstihu růstu vývozu) a záporné saldo obchodní bilance dosáhlo pouze 14,1 mld. Kč, tj. třetiny deficitu ze stejného období předchozího roku. K výraznému zrychlení růstu vývozu došlo po vstupu do Evropské unie, kdy 5

se zlepšily podmínky pro obchodování i fyzický pohyb zboží (na meziročním přírůstku vývozu se navýšení vývozu do EU podílelo více než ze čtyř pětin). V komoditní struktuře vývozu dále posílil podíl strojů a dopravních prostředků. Běžný účet platební bilance za 1. 3. čtvrtletí skončil deficitem ve výši 5,1 % HDP, když obnovený růst kladného salda bilance služeb a výrazný pokles schodku obchodní bilance byly doprovázeny razantním prohloubením deficitu bilance výnosů, přičemž rozhodující příčinou byl odliv investičních výnosů do zahraničí. Souhrnný výsledek platební bilance byl kladný (0,2 mld. USD), představoval však nejnižší přebytek vytvořený za srovnatelné období od roku 1993. Na nabídkové straně ekonomiky k přírůstku hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl průmysl (více než dvěma třetinami) při meziročním zdvojnásobení tempa růstu průmyslové produkce (na 10,1 %). Zasloužila se o to vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou, a to zejména v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu (při rozšíření jeho výrobních kapacit v průmyslových zónách) a také pokračující konjunktura v hutnictví. Růst produktivity práce v průmyslu (10,6 %) výrazně převýšil růst reálné mzdy (2,4 %), což vedlo ke snížení jednotkových mzdových nákladů a růstu konkurenceschopnosti. Rovněž stavební výroba pokračovala v růstu (11,4 %), započatém již ve druhé polovině předchozího roku. Příznivý vývoj byl umožněn velkým rozsahem státních zakázek v oblasti infrastruktury, dále výstavbou obchodních a logistických center a pokračujícím oživením v bytové výstavbě. Růst kulminoval v dubnu (61,6 %) před vstupem do Evropské unie, kdy docházelo k předfakturaci před avizovaným zvýšením sazby DPH u stavebních prací na 19 %. Také ve stavebnictví, stejně jako v průmyslu, jednotkové mzdové náklady poklesly, když růst produktivity práce (11,2 %) zaznamenal výrazný předstih před růstem reálné mzdy (3,3 %). Na trhu práce dále poklesla zaměstnanost (o 1,1 %). Mnohé podniky sice začínají, vlivem pokračujícího hospodářského růstu, vytvářet nová pracovní místa, ale zatím ne v dostatečném počtu, aby zvrátily tento trend. Rezervy ve zvyšování zaměstnanosti zůstávají především ve sféře služeb. Zastavil se však růst nezaměstnanosti, jejíž míra podle nové metodiky činila v září 9,1 % (podle původní metodiky, stejně jako v předchozím roce, 10,1 %). Problémem zůstává trvalý nárůst dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok), přičemž mezi ohrožené patří zejména starší lidé, absolventi škol, ženy a osoby s nízkou kvalifikací či zdravotním postižením. Meziroční růst nominální mzdy (6,7 %) byl mírně pomalejší než v roce 2003 (i když se ve 3. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí zrychlil). Mzdový vývoj ovlivnila zejména nízká úroveň inflace dosažená v předchozím roce, která byla základem při mzdových vyjednáních zaměstnavatelů s odbory a v nepodnikatelské sféře snížení 13. platu z původních 50 % na 10 %. Reálná mzda rostla pomaleji (3,9 %) než národohospodářská produktivita práce (4,0 %). Pomalejší růst reálných příjmů domácností byl jednou z příčin nižšího tempa fyzického růstu prodejů na vnitřním spotřebitelském trhu (maloobchod a prodej motoristických potřeb), které kleslo zhruba na třetinu úrovně stejného období roku 2003. Situaci na vnitřním trhu významně ovlivnila také eskalace nákupní aktivity v roce 2003, která byla do jisté míry vyvolána obavami z dalšího vývoje. Šlo především o to, že na rok 2004 byly avizovány dopady reformy veřejných financí, obnovení cenového růstu, zpomalování mzdového vývoje i další nárůst nezaměstnanosti, což zřejmě vedlo domácnosti k předzásobení. Odrazem byl slabší růst prodejů v dosavadním průběhu roku, i když skutečný dopad avizovaných procesů nebyl nikterak dramatický. Signály o pozitivním obratu ve vývoji spotřebitelské důvěry, zejména po našem vstupu do EU, mohou předznamenávat, že spotřeba domácností i tržby obchodu se budou postupně opět dynamizovat. 6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. 3. ČTVRTLETÍ 2004 I. Makroekonomický vývoj Ve 3. čtvrtletí pokračovala tendence solidního růstu ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,6 %. Jde o mírné zpomalení růstové dynamiky ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 (růst 4,0 %), které však lze přičíst o 3 dny kratšímu fondu pracovní doby a vyšší srovnatelné základně vlivem revize údajů roku 2003 směrem nahoru. Za 1. 3. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt meziročně vyšší o 3,7 %. Struktura výdajových položek se ve srovnání s rokem 2003 zlepšila, protože výrazný předstih meziročního růstu kapitálových výdajů před růstem konečné spotřeby, zahájený na počátku roku 2004, pokračoval i ve 3. čtvrtletí. Za 1. 3. čtvrtletí vzrostla konečná spotřeba reálně pouze o 1,0 % (v roce 2003 o 4,9 %), ale výdaje na tvorbu fixního kapitálu o 9,9 % (v roce 2003 o 4,5 %). V zahraničním obchodě se zbožím a službami došlo při zrychleném růstu obratu ke změně tendence ve prospěch předstihu dynamiky vývozu před dovozem. Meziroční růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) zrychlil na 19,8 % (z 6,6 % v roce 2003) a dovozu na 19,0 % (ze 7,3 %). Vývoz rostl rychleji než dovoz jak ve zboží, tak i ve službách. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 32,4 % (z 32,0 % v roce 2003), zatímco podíl sektoru služeb prakticky stagnoval na úrovni 58,5 % s tím, že významnějšího růstu bylo dosaženo pouze ve finančním zprostředkování (zvýšení podílu na 3,6 % z 3,2 % v roce 2003). Přes zvýšení podílu zemědělství ve 3. čtvrtletí na 4,8 % (ze 4,5 %) se jeho úroveň od počátku roku mírně snížila na 2,9 % (z 3,0 %). Počet obyvatel České republiky vzrostl k 30.9. o 4,1 tisíc na 10 215,6 tisíc. Důvodem nárůstu bylo kladné saldo zahraniční migrace. Ve struktuře obyvatelstva se meziročně zvýšil, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, počet osob starších 15ti let o 38,9 tisíc na 8 668,6 tisíc osob. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) klesl o 4,2 tisíc osob na 5 125,7 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15ti let, meziročně poklesla o 0,4 body na 59,1 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil meziročně klesl o 38 tisíc, tj. o 0,8 % na 4 697,9 tisíc osob. Podle sektorů klesl počet pracovníků v primárním sektoru o 9,3 tisíc na 203,6 tisíc a v sekundárním o 27,7 tisíc na 1 838,5 tisíc.v terciárním sektoru, kde zaměstnanost stagnovala (2 654,8 tisíc osob), byl vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích rozdílný. Podle odvětví byl výrazný pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 26,2 tisíc na 1 271,9 tisíc) a v odvětví vzdělávání (o 13,3 tisíc na 277,6 tisíc osob), naopak nejvyšší nárůst počtu pracovníků zaznamenalo odvětví zdravotní a sociální péče vč. veterinárních činností (o 13,1 tisíc na 319,4 tisíc osob). Podle postavení v hlavním zaměstnání se meziročně snížil počet zaměstnanců (o 20,2 tisíc na 3 877,1 tisíc) i celé podnikatelské sféry (o 13,7 tisíc na 796,1 tisíc osob). Podle podnikového výkaznictví klesl počet pracovníků v národním hospodářství meziročně o 26,1 tisíc (o 0,5 %) na 4 814 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a ví- 7

ce zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně snížil o 35,7 tisíc, tj. o 1,1 % na 3 193,2 tisíc osob. Zaměstnanost klesla ve všech sektorech, kromě zahraničních firem a sdružení a orgánů politických stran. Celkový počet zahraničních pracovníků meziročně vzrostl o 2,9 tisíc na 109,1 tisíc, když při poklesu počtu pracovních povolení udělovaných cizincům vzrostl počet zaregistrovaných pracovníků vč. občanů Slovenska. K 30.9. dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 9,1 % podle nové metodiky (ILO Mezinárodní organizace práce), resp. 10,1% podle původní metodiky a dostala se na úroveň stejného období roku 2003, když na jejím poklesu se ve 3. čtvrtletí podílelo zejména ekonomické oživení. Ke konci září bylo registrováno 530,2 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho žen bylo 52,6 %. Příspěvek v nezaměstnanosti pobíralo 181 tisíc uchazečů o zaměstnání, tj. 34,1 % všech osob vedených v evidenci. Volných pracovních míst bylo k 30.9. registrováno celkem 47,1 tisíc, tj. meziročně o 1,9 tisíc více. V průměru připadalo na 1 volné místo 11,3 uchazečů (před rokem 11,7). Meziročně se snížil počet nezaměstnaných absolventů a naopak vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let. Podle délky nezaměstnanosti byla nejpočetnější skupina dlouhodobě nezaměstnaných (223,9 tisíc), která k 30.9. 2004 dosáhla 42,2 % na počtu všech uchazečů o zaměstnání. Podle regionů vykázaly k 30.9. nejvyšší míru nezaměstnanosti i nadále kraje Ústecký (15,4 %) a Moravskoslezský (15,1 %). Mezi okresy byla nejvyšší nezaměstnanost v okrese Most (23 %), dále v Karviné (19,5 %) a v Teplicích (16,7 %). Mzdový nárůst v 1. 3. čtvrtletí byl pomalejší než ve stejném období roku 2003. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 6,2 % na 16 351 Kč a reálná mzda o 3,4 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, nominálně vzrostl o 5,3 % a reálně o 2,5 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 6,7 % na 17 418 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,9 %. Snížením 13. platu ve veřejných službách a státní správě z původních 50 % na 10 % došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelské sféře o 1,5 bodu na 95,5 %. V 1. 3. čtvrtletí předstihoval růst souhrnné produktivity práce (meziročně o 4 %) růst reálných mezd zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, o 0,6 bodu.ve stejném období předchozího roku naopak předstihovala reálná mzda (nárůst o 6,4 %) růst souhrnné produktivity práce o 2,3 bodu. Spotřebitelské ceny v průběhu roku 2004 převážně zrychlovaly tempo svého meziročního růstu, až na 3,5 % v říjnu (s mírným zpomalením v dubnu 2,3 % a v září 3,0 %). Na rychlejším růstu se kromě administrativních cenových opatření podílelo zvýšení cen pohonných hmot v důsledku růstu cen ropy na světových trzích, ale také nízká, resp. záporná, základna v roce 2003. Návazně míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala postupně v trendu růstu na 2,2 % v září a 2,5 % v říjnu. Ceny průmyslových výrobců výrazně zrychlily svůj meziroční růst až na 8 % v září a 8,6 % v říjnu a dostaly se tak na nejvyšší hodnoty v posledních 10 letech. Příčinou byly zejména ceny základních kovů, hutních výrobků a kovodělných výrobků, které nepřetržitě rostou již od července 2003. Ceny stavebních prací nadále odrážely příznivou situaci v sektoru. Po zrychlení meziročního růstu ve 2. čtvrtletí se od června do října, s výjimkou srpna (4,4 %), stabilizovaly na úrovni 4,3 %. Ceny zemědělských výrobců od května zpomalovaly předchozí vysoké tempo meziročního růstu až na 1 % v září a 1,1 % v říjnu (přitom ještě v dubnu rostly o 20,1 %). Příčinou bylo zejména výrazné zpomalení meziročního růstu a následný pokles cen u produktů rostlinné výroby. Měsíční hospodaření státní pokladny od února nastoupilo očekávaný schodkový trend, ale za červenec a září opět vykázalo kladné saldo (tj. 0,9 mld. Kč a 10,2 mld. Kč). V kumulativním vyjádření bylo saldo záporné již od února a od dubna schodek narůstal, přes mírné zpomalení v červenci (48,8 mld. Kč) a září (40,5 mld. Kč), až na 66,4 mld. Kč v listopadu. 8

Územní samosprávné celky (krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí) hospodařily v 1. až 3. čtvrtletí 2004 s přebytkem 2,6 mld. Kč, přičemž kraje vykázaly přebytek 3,8 mld. Kč a obce naopak schodek 1,2 mld. Kč. Hospodaření veřejných rozpočtů v užším pojetí (konsolidovaný souhrn státního a územních rozpočtů) za 1. 3. čtvrtletí 2004 tak skončilo úhrnným schodkem 37,9 mld. Kč. Peněžní zásoba, po více jak ročním zrychlování růstu, začala ve 3. čtvrtletí zvolňovat dynamiku meziročních přírůstků (v září na 8,5 %, tj. 1 839,7 mld. Kč, v říjnu na 7,8 %, tj. 1 839,6 mld. Kč), příčinou byl zejména pokles úvěrů vládnímu sektoru. Pokračoval růst úvěrů podnikové sféře při významném zvyšování dynamiky jejich meziročních přírůstků (ze 3,3 % koncem 1. pololetí na 7 % v září, tj. 577,8 mld. Kč a na 7,2 % v říjnu, tj. 586,3 mld. Kč). Zvyšoval se i absolutní objem úvěrů domácnostem při minimální změně vysoké dynamiky jejich meziročního růstu (v září o 33 % na 284,9 mld. Kč, v říjnu o 31,3 % na 292,8 mld. Kč). Koruna hned na počátku 3. čtvrtletí obrátila předchozí trend meziroční depreciace vůči euru, takže její oslabení se meziročně v průměru za 1. 3. čtvrtletí snížilo až na 1,3 % (za leden listopad na 0,7 %). K dolaru koruna v červnu zastavila pokles meziročního zhodnocování, takže v průměru za 1. 3. čtvrtletí opět zvýšila apreciaci na 8,3 % (za leden až listopad zhodnotila o 8,5 %). Souhrnný výsledek platební bilance za 1. 3. čtvrtletí (saldo 6,3 mld. Kč, tj. 0,2 mld. USD) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený za srovnatelná období od roku 1993. Tentokrát byl generován v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí a přebytkem kapitálového účtu, když příliv zdrojů na finanční účet (103,1 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 5 % HDP) nestačil k pokrytí rostoucího deficitu běžného účtu (105,3 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 5,1 % HDP). Devizové rezervy centrální banky, po růstu v 1. čtvrtletí, převážně klesaly, takže koncem 3. čtvrtletí činily 683,6 mld. Kč (z 691,5 mld. Kč v prosinci 2003). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, naopak mírně klesly na 26,8 mld. USD (z 27 mld. USD). Pokrývaly tak 4,3 měsíčního dovozu zboží a služeb. Hrubá zahraniční zadluženost se k 30. 9. 2004 dostala až na 946,1 mld. Kč (37,1 mld. USD), což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Proti konci roku 2003 se zvýšila o 51,7 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 35 % HDP (koncem roku 2003 to bylo 35,1 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Růst zadluženosti se soustředil do oblasti dlouhodobých závazků (o 73,8 mld. Kč, na 612,4 mld. Kč, tj. 24 mld. USD). ČR byla i nadále, díky kvalifikované pracovní síle a relativně kvalitní infrastruktuře, jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic v zemích střední a východní Evropy. Celkový rozsah přímých zahraničních investic za 1. 3. čtvrtletí 2004 činil 92,2 mld. Kč (tj. 3,5 mld. USD). Většina přímých zahraničních investic (73,9 %) pocházela ze zemí EU 25, přičemž nejvíce bylo zastoupeno Německo, Nizozemí a Rakousko. Do průmyslu směřovalo celkem 49,8 % přímých zahraničních investic. Z toho 82,7 % zaujímal zpracovatelský průmysl, a to zejména výroba motorových vozidel a dále výroba kovů a kovových výrobků. MPO rozhodlo v průběhu roku 2004 o podpoře investičních záměrů 17 společností, které chtějí v ČR vybudovat 11 technologických center a 6 center strategických služeb. Burzovní index PX 50, po stabilizaci během prázdninových měsíců, pokračoval od konce srpna v růstovém trendu započatém v roce 2001, když září zakončil na hodnotě 875,4 bodu. Od počátku roku tak přidal 32,8 %, meziročně pak 45,4 %. Dne 19.11. překročil index 1 000 bodů a dostal se tak na nejvyšší hodnoty ve své historii, když listopad uzavřel na hodnotě 1 010,9 bodu. Finanční ukazatele nefinanční sféry (organizace se 100 a více zaměstnanci) se zlepšily především zásluhou průmyslu a obchodu. Vývoj vybraných finančních výsledků byl následující: Ø Účetní přidaná hodnota (v b.c.) zrychlila růst ze 7,5 % (ve stejném období 2003) na 12,2 % s rozdílným růstem v jednotlivých odvětvích: v obchodě o 27,3 %, v ubytování a stravování o 19,5 %, v pronájmu nemovitostí, podnikatelských služeb a v ostatních službách o 15,1 %, v průmyslu o 13,9 %, ve stavebnictví o 4 %, v dopravě, skladování a spojích o 1,1 %. V zemědělství, rybářství a lesnictví klesla o 4,5 %. Výkonová spotřeba rostla rychleji (14,2 %) než výkony (13,6 %). Ø Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila o 12,7 % na 466,3 tis. Kč/zam., při 9

jejím růstu ve všech odvětvích. Nejvyšší úroveň byla v průmyslu (515,8 tis. Kč/zam.) s růstem o 15,6 %. Ø Výsledek hospodaření před zdaněním vzrostl o 24 % na 212,2 mld. Kč s růstem ve všech odvětvích. Na přírůstku objemu hrubého zisku (41,1 mld. Kč) se nejvíce podílel průmysl (29,5 mld. Kč). Ø Ziskové organizace tvořily 80 % z celkového počtu organizací s růstem o 4,8 % na 3 397 podniků, jejich hrubý zisk vzrostl o 19,4 % na 241,8 mld. Kč. Počet ztrátových organizací klesl o 18,8 % na 851 podniků, jejich ztráta o 5,7 % na 29,6 mld. Kč. Ø Pokračoval rychlejší růst celkových výnosů (10,5 %) ve srovnání s růstem nákladů (9,7 %). Z nákladových položek vzrostla nejvíce výkonová spotřeba o 14,2 %, osobní náklady o 7,1 %, ostatní nespecifikované náklady o 4,6 % a odpisy o 2,3 %. Ø Celková pasiva vzrostla o 5,6 %, přičemž vlastní kapitál o 7,1 % a cizí zdroje o 5 %. Vlastní kapitál rostl nejvíce ve zpracovatelském průmyslu. Rentabilita vlastního kapitálu se zvýšila o 1,6 proc. bodu na 11,9 %. Ø Celkové zásoby vzrostly o 9,3 % na 395,3 mld. Kč, v nich zásoby zboží o 14 %, zásoby materiálu o 12,6 % a zásoby vlastní výroby o 3,6 %. Nejvíce rostly zásoby v průmyslu a v obchodě. Obrátka zásob se zkrátila o necelé 2 dny na 45 dnů. Počet návrhů na konkurz a vyrovnání se snížil meziročně o 7,7 % na 2712, prohlášeno bylo 1 108 konkurzů, tj. meziroční pokles o 16,2 %. Růst počtu vyřízených konkurzů se zpomalil na 0,8 % na 3 492 vyřízených konkurzů. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Ø Průmyslová produkce v důsledku ekonomického oživení a vstupu ČR do EU téměř zdvojnásobila svůj meziroční růst na 10,1 %, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 9,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,5 % (na celkových tržbách se podílejí 52,6 %). Ø V členění podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vysoký nárůst výroba zboží dlouhodobé spotřeby a výroba meziproduktů, shodně o 14,4 % a výroba výrobků investiční povahy o 13,2 %. Ø Produkce zpracovatelského průmyslu vzrostla o 11 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 10,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,1 % (na celkových tržbách sekce se podílejí 57,1 %). Nejvyšší nárůst zaznamenala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 24,6 %, vysoký nárůst byl ve výrobě elektrotechnických a optických přístrojů o 17 % a výrobě dopravních prostředků o 13,2 %. Pokles produkce zaznamenaly tři subsekce: výroba usní a výrobků z usní o 3,2 %, výroba potravinářských výrobků a nápojů a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků shodně o 0,4 %. Ø Mírný růst produkce a tržeb zaznamenala energetická sekce o 1,7 %, resp. 2,5 %, zatímco v surovinové sekci se produkce snížila o 0,3 %, při mírném růstu tržeb (ve s.c.) o 0,7 %. Ø Pokračoval dynamický růst nově uzavřených zakázek u vybraných oddílů celkem (podle dvoumístné klasifikace OKEČ) o 22,9 %, z toho ze zahraničí o 26,7 %, tržby u těchto vybraných oddílů (ve s.c.) se zvýšily o 14,4 %. Vývoj nových zakázek slibuje pokračování silného růstu. Ø Celková zaměstnanost v průmyslu se snížila o 0,6 %, přičemž dynamický růst průmyslu působí na zpomalování jejího poklesu. Z jednotlivých sekcí se snížila v těžbě surovin o 4,6 %, v energetice o 3,8 % a ve zpracovatelském průmyslu o 0,3 % (mírný růst o 0,3 % byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí). Vyšší zaměstnanost v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenalo pět subsekcí: výroba 10

pryžových a plastových výrobků o 6,5 %, výroba elektrických a optických přístrojů o 5,3 %, výroba dopravních prostředku o 1,7 %, výroba vlákniny a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk o 0,7 % a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,6 %. Ø Produktivita práce z tržeb (ve s.c.) vzrostla o 10,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11 %, v energetické sekci o 6,6 % a v surovinové sekci o 5,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla pouze v koksování a rafinérském zpracování ropy o 9 %, jako důsledek přechodu a.s. Česká rafinérská na přepracovací jednotku, což znamenalo citelný pokles tržeb. Ø Průměrná nominální mzda vzrostla o 7,3 %, reálná mzda o 4,5 % (při přepočtu indexem spotřebitelských cen), resp. o 2,4 % (při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců). Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Ø Jednotkové mzdové náklady poklesly, nominální o 3 % a reálné o 7,4 %. Pouze ve dvou subsekcích byl zaznamenán růst nominálních (ve výrobě koksu, rafinérského zpracování ropy o 14,3 % a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 4,8 %). Ø Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly nejvýraznějšího nárůstu tržeb (ve s.c.) organizace s 3000 3999 zaměstnanci o 26 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 51,5 % a růstu zaměstnanosti o 19,6 % (projevil se zde vznik nové a.s. Lasselberger Plzeň sloučením tří menších podniků). Pokles tržeb (ve s.c.) nebyl zaznamenán v žádné skupině. Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 14 % při meziročním růstu podílu na celkových tržbách o 1,1 bodu na 52,9 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 19,1 %. Zaměstnanost vzrostla pouze u tohoto sektoru o 3,2 %. Investice v průmyslu v průběhu 1. 3. čtvrtletí 2004 zrychlily meziroční růst na 10,8 % (z 0,9% ve stejném období předchozího roku), při růstu strojních investic o 20,3 % a poklesu stavebních o 6,8%. Hmotné investice vzrostly ve zpracovatelském průmyslu o 21,2 %, kde nejvyšší růst ve sledovaném období zaznamenalo zpracování dřeva (o 78,3 % s podílem na investicích v průmyslu 1,3 % ) a výroba dopravních prostředků (o 64,2 % s podílem 22 %). Na druhé straně v těžbě nerostných surovin došlo k poklesu celkové investiční aktivity o 21 %, snížily se rovněž investice ve výrobě a rozvodu elektřiny a vody (o 24,4 %). Nehmotné investice v průmyslu vzrostly celkem o 3,8 %. V průmyslu celkem (vč. odhadu za podnikatelské subjekty od 0 do 19 zaměstnanců) se zrychlil růst účetní přidané hodnoty z 7,7 % (ve srovnatelném období) na 13,5 % při předstihu růstu výkonové spotřeby (14 %) před růstem výkonů (13,8 %). Finanční výsledky průmyslových organizací se 100 a více zaměstnanci, které se podílely 78 % na celkových výkonech průmyslu, měly následující meziroční vývoj: Ø Růst účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zrychlil o 6,2 proc. bodu na 13,9 %, při zrychlení růstu ve všech třech základních sekcích. Růst výkonů (14,3 %) mírně zaostal za výkonovou spotřebou (14,5 %). Ve 3. čtvrtletí 2004 se růst přidané hodnoty proti předchozímu období zpomalil ze 17,1 % (ve 2. čtvrtletí) na 13,7 %. Ø Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (b.c) vzrostla o 15,6 % na 515,8 tis. Kč/zam., při růstu v těžbě surovin o 21,5 % na 571,9 tis. Kč, v energetice o 16 % na 1 221,8 tis. Kč a ve zpracovatelském průmyslu o 15,5 % na 463,4 tis. Kč (nejméně zde klesla zaměstnanost). Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) zrychlil růst na 25,2 %, při růstu v těžbě surovin o 59,3 % (na 6,1 mld. Kč) a ve zpracovatelském průmyslu o 34,2 % (na 109,5 mld. Kč), zatímco v energetice klesl o 2,2 % na 30,7 mld. Kč. Ø Počet ziskových organizací vzrostl o 2,9 % (na 1882 podniků tj. 79 % z celkového počtu), jejich zisk o 19,8 % na 159,5 mld. Kč. Počet ztrátových organizací klesl o 14,2 % na 497 podniků a objem jejich ztráty o 19 % na 13,2 mld. Kč. Ø Celkové výnosy rostly rychleji (12,6 %) než celkové náklady (11,7 %). Ø Výkonová spotřeba vzrostla o 14,5 %, přičemž nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 16,1 %). 11

V nákladové struktuře vzrostl meziročně pouze podíl výkonové spotřeby (o 1,7 proc. bodu ) na 68,7 %. Ø Zrychlil se růst celkových pasiv (6,9 %) díky vlastnímu kapitálu (8,7 %), zásluhou zpracovatelského průmyslu, kde celková pasiva vzrostla o 9,3 %, v nich vlastní kapitál o 12,2 %. Cizí zdroje vzrostly v průmyslu o 4,3 %, v jejich struktuře nejvíce ostatní závazky (o 7,7 %) a dále bankovní úvěry, půjčky a výpomoci (o 3,4 %), zatímco stav rezerv klesl o 4,3 %, dluhopisy a směnky o 10,1 %. Ø Rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 12,8 % (proti 11,1 % ve srovnatelném období 2003). Shodný růst o 2,5 proc. bodu byl v těžbě surovin (na 7,2 %) a ve zpracovatelském průmyslu (na 15,5 %), v energetice klesla o 0,5 proc. bodu na 8,8 %. Ø Zrychlil se růst zásob (12,2 %) na 256,5 mld. Kč, nejvíce rostly zásoby zboží (o 16,3 % tvořily cca 8 % celkových zásob), zásoby materiálu o 14,2 % a zásoby vlastní výroby o 9,3 %. Obrat zásob se zrychlil o 0,8 dne na 41,2 dne. Ø Zlepšení finančních výsledků vykázaly všechny institucionální sektory, pouze ve veřejném sektoru klesl hrubý zisk. Úroveň rentability vlastního kapitálu byla nejvyšší v sektoru podniků pod zahraniční kontrolou (17,7 %) při 58 % podílu na hrubém zisku a 42 % podílu na vlastním kapitálu za průmysl celkem. III. Stavebnictví Stavební výroba pokračovala v růstu, který za 1. 3. čtvrtletí 2004 zrychlil na 11,4 % ze 7,9 % ve stejném období předchozího roku. Vysoký meziroční růst kulminoval v dubnu před vstupem ČR do EU a to zejména v důsledku předfakturace před zvýšením sazby DPH u stavebních prací na 19 % od 1.5. 2004. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Ø Stavební práce se meziročně (ve s.c.) zvýšily o 10,7 %. Růst byl umožněn velkým rozsahem státních zakázek v oblasti infrastruktury. Převažovala nová výstavba, rekonstrukce a modernizace (růst o 11,5 %) na úkor oprav a údržby (růst o 1,6 %). Ø Stavební práce v zahraničí vzrostly o 65,9 %. Jejich podíl byl i přes vysoký růst pouze 1,5 %. Ø Zaměstnanost se zvýšila o 3,2 % v souvislosti s rozšiřováním podnikatelských aktivit stavebních společností. Ø Produktivita práce ve stavebnictví rostla rychleji (11,2 % ve s.c.) než průměrná měsíční nominální mzda (6,9 %). Příznivý vývoj produktivity práce a reálné mzdy (přepočtená indexem stavebních prací rostla 3,3 %) vedl k poklesu jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 0,4 % a reálných o 3,7 %). Ø Počet vydaných stavebních povolení se zvýšil o 4,7 % (tj. o 1,1 procentní bod více ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku). Pokračoval rostoucí trend bytové výstavby za podpory rozvoje hypotéčního úvěrování a růstu objemů úvěrů ze stavebního spoření. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 6,9 %, při růstu počtu bytů v bytových domech o 17,7 % a mírném růstu zahájených bytů v rodinných domech. Nejvíce zahájených bytů bylo ve Středočeském, nejméně naopak v Libereckém kraji. Počet dokončených bytů vzrostl o 18,3 %, rozestavěných o 6,4 %. Nejvíce zahájených bytů bylo v Praze a ve Středočeském kraji, kde bylo i nejvíce rozestavěných bytů. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u bytů, v nichž byla dokončena modernizace (o 31,9 %). Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) 12

došlo ke zpomalení dynamiky růstu, ve kterém se projevila vysoká srovnávací základna a zpomalení růstu produkce ve třetím čtvrtletí. Růst přidané hodnoty se zpomalil z 9,2 % na 6,8 %, když výkonová spotřeba ve třetím čtvrtletí předstihla růst výkonů (v kumulaci dosáhly 12,5 % ku 11,2 %). Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci se podílejí na výkonech stavebnictví 46 %. Jejich finanční výsledky měly následující vývoj: Ø Přidaná hodnota vzrostla o 4 % na 29 mld. Kč. Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony (9,1 % ku 8,1 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) zpomalila růst meziročně z 16,8 % na 5,3 % a dosáhla 397 tisíc Kč na zaměstnance. Ø Výsledek hospodaření před zdaněním dosáhl meziročně nízkého růstu 0,5 %. Na vývoj zisku působila vysoká srovnávací základna ve třetím čtvrtletí a také zpomalení růstu produkce. Zisk byl negativně ovlivněn snížením čistého provozního přebytku, zatímco saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů se zlepšilo. Podíl ztrátových organizací se snížil o 1,4 bodu na 16,9 % a objem jejich ztráty se snížil o 24 %. Ø Stav zásob pokračoval v poklesu o 11,9 % na 16,5 mld. Kč a to zejména díky zásobám vlastní výroby, které poklesly o 15,2 % a na celkových zásobách se podílely skoro 80 %. Doba obratu zásob se zlepšila o 7 dní na 30 dní. Ø Pasiva vzrostla o 7,4 % na 137 mld. Kč. V jejich struktuře rostly mírně rychleji cizí zdroje než vlastní. Vlastní zdroje tvořily 33,5 % všech pasiv a jejich rentabilita se snížila o 1,1 bodu na 17,5 %. Ø Podniky pod zahraniční kontrolou si udržely vyšší efektivitu než soukromé podniky národní, když si zachovaly vyšší podíl na výkonech (24 %), zisku (20 %) a přidané hodnotě (22 %) než na zaměstnanosti (17 %). Jejich produktivita práce z přidané hodnoty rostla rychleji než u soukromých podniků národních a dosáhla 518 tisíc Kč na zaměstnance. IV. Zahraniční obchod Růstová dynamika zahraničního obchodu se zbožím byla třikrát vyšší než ve stejném období předchozího roku. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 2 512 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 24,2 % a dovoz o 21,2 %, přičemž nejvyšší tempa byla dosažena ve 2. čtvrtletí. Celkový deficit činil 14,1 mld. Kč a dostal se tak na třetinu hodnoty stejného období minulého roku. Příznivá směnná relace se meziročně zlepšila (o 1,1 procentního bodu na 102,1), když vývozní ceny meziročně vzrostly o 3,6 % a dovozní o 1,5 %. Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu i dovozu nižší (21,2 %, resp. 19,4 %) než v běžných cenách. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 8,3 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 35,1 %, resp. o 31,9 %). Vývoz dosáhl hodnoty 47,6 mld. USD, dovoz 48,1 mld. USD a pasivum obchodní bilance se meziročně snížilo z 1,3 mld. USD na 0,5 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 22,8 % (na 38,9 mld. Kč), dovoz o 19,8 % (na 39,3 mld. Kč) a deficit 0,4 mld. EUR poklesl zhruba na třetinu hodnoty pasiva dosaženého ve stejném období minulého roku, když koruna k EUR oslabila o 1,3 %. Celkový vývoz dosáhl 1 249 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 243 mld. Kč. Navýšení vývozu se podílelo na růstu obratu 52,4 %, vzrostl do všech teritoriálních uskupení. Na jeho meziročním přírůstku se z 85 % podílely státy EU (zejména Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko). Hodnota celkového dovozu se zvýšila o 221,1 mld. Kč na 1 263,1 mld. Kč. Navýšení dovozu se podílelo na celkovém růstu obratu 47,6 %. Největší přírůstky dovozu byly především z Německa, Japonska, Polska a Číny. Meziroční pokles deficitu obchodní bilance o 22 mld. Kč (na 14,1 mld. Kč) ovlivnilo zejména o tře- 13

tinu vyšší aktivum se státy EU, které dosáhlo 171,4 mld. Kč. Aktivní bilance se navýšila především s Německem, Slovenskem, Rakouskem a Ma arskem. S rozvojovými zeměmi se deficit snížil (o 8,3 mld. Kč) na 38,3 mld. Kč a naopak s ostatními (tj. mimoevropskými) zeměmi se deficit prohloubil (téměř o 15 mld. Kč) na 60,5 mld. Kč. Ze států mimo EU největší pasivum vzniklo v obchodě s Čínou, Japonskem a Ruskem. Nejúspěšnější komoditní skupinou byly stroje a dopravní prostředky, které posílily svoji pozici objemem 623,9 mld. Kč ve vývozu, při růstu téměř o čtvrtinu zvýšily podíl na 50 % celkového vývozu. V důsledku podprůměrného růstu (o 19,4 %) jejich podíl na dovozu oslabil (o 0,7 bodu) na 41,5 % a aktivní saldo se tak zvýšilo o více než polovinu téměř na 100 mld. Kč, což byla nejvyšší hodnota v celé komoditní struktuře. Naproti tomu přebytek tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu se snížil o více než desetinu na 19,6 mld. Kč a průmyslového spotřebního zboží téměř o třetinu na 5,4 mld. Kč. Nejvyššího deficitu dosáhly chemikálie a příbuzné výrobky 68 mld. Kč (meziročně vyšší o 5,8 mld. Kč) a minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 49,4 mld. Kč (meziročně nižší o necelou miliardu). Podle způsobu užití nadprůměrně vzrostl dovoz pro osobní spotřebu (o 23,5 %) a jeho podíl na celkovém dovozu posílil o 0,3 bodu na 21,4 %. Dovoz pro investiční užití vzrostl o 20,5 %, ale jeho podíl na celkovém dovozu oslabil o 0,2 bodu na 28,6 %. Padesátiprocentní podíl udržel dovoz pro výrobní užití při růstu o 20,6 %. Podíl vývozu po aktivním zušlechtění oslabil (o 9 procentních bodů) na 17,8 % při poklesu vývozu téměř o pětinu. Jeho objem 219,4 mld. Kč se snížil o 50 mld. Kč a byl ovlivněn zejména sníženým vývozem kancelářských strojů, počítačů a motorových vozidel. Podíl dovozu k aktivnímu zušlechtění se snížil (o 5,9 bodu) na 12,9 % především v důsledku meziročního poklesu o 16,5 %, když jeho objem se snížil na 163,3 mld. Kč. K poklesu přispěl zejména snížený dovoz rádiových, televizních, spojových zařízení a kancelářských strojů a počítačů. Přebytek obchodní bilance 56 mld. Kč byl meziročně nižší o 18,1 mld. Kč při rychlejším poklesu vývozu než dovozu (o 18,7 % resp. 16,5 %). Podíl HI TECH výrobků oslabil ve vývozu (o 0,9 bodu) na 11,3 % i v dovozu (o l p.b.) na 14,4 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI TECH se meziročně zvýšilo o 2,9 mld. Kč na 40,5 mld. Kč, když tempo růstu vývozu bylo rychlejší než dovozu (15,2 % ku 13,5 %). Významné postavení si v dovozu i vývozu udržely elektronika a telekomunikační zařízení a výpočetní technika, které se na celkovém dovozu podílely 38,2 % a 29,8 % a vývozu 27,7 % a 47 %. Struktura zahraničního obchodu dle stupně zpracování se změnila jen nevýrazně. Mírně posílil podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování na dovozu (na 80,1 %), naopak ve vývozu oslabil (na 87,4 %) na úkor výrobků s nižším stupněm zpracování. V říjnu se dynamika zahraničního obchodu zpomalila. Vývoz vzrostl o 16,6 % a dovoz o 15,1 %. Přestože deficit obchodní bilance 4,1 mld. Kč byl meziročně vyšší (o 1,3 mld. Kč), byl nejnižším říjnovým schodkem za posledních deset let. V kumulaci (leden až říjen) předstihla dynamika vývozu o 2,8 procentního bodu dynamiku dovozu (23,3 % ku 20,5 %) a deficit obchodní bilance 18,3 mld. Kč netvořil ani polovinu pasiva dosaženého ve stejném období minulého roku. V. Vnitřní obchod Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v 1. 3. čtvrtletí 2004 objemu 1 920,7 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 9,4 %. Tržby vzrostly meziročně ve všech oblastech odvětví, nejvíce ve velkoobchodě (o 13,3 %). Je to odrazem vysoké podnikatelské aktivity a dynamického růstu importu. V odvětví obchodu se výkony meziročně zvýšily o 16,3 %, to při růstu výkonové spotřeby 14

o 20,2 % vedlo k navýšení účetní přidané hodnoty o 11,8 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 61,7 % (ve stejném období 2003 to bylo 66,9 %). Průměrná marže v celém odvětví meziročně mírně poklesla o 0,1 procentního bodu na 16,3 % (v samotném 3. čtvrtletí činila marže 16,0 %). Nejnižší úroveň marže (10,7 %), při meziročním poklesu o 0,3 proc. bodu, byla zaznamenána u podniků zabývajících se prodejem potřeb pro motoristy, rovněž ve velkoobchodě byl zaznamenán pokles marže o 0,2 procentního bodu a dosaženo 14,8 %. Nejvyšší marži (22,0 %) a nárůst o 0,3 bodu zaznamenal maloobchod. Fyzický objem prodeje v maloobchodě, včetně motoristických potřeb se meziročně zvýšil o 1,9 %, což představuje zpomalení, proti růstu ve stejném období v roce 2003 o 3,6 procentního bodu. Na tomto zpomalení se podílí snížený prodej motorových vozidel (o 1,2 %), výrazné zpomalení tempa růstu u prodeje pohonných hmot (o 6,8 procentních bodů) a maloobchodního prodeje (o 1,4 procentního bodu). Výrazné zpomalení růstu fyzického objemu prodeje bylo ovlivněno vedle nižšího tempa růstu reálných příjmů i předchozími obavami spotřebitelů z vývoje v roce 2004. Na tento rok byly avizovány dopady reformy veřejných financí, obnovení cenového růstu, zpomalování mzdového vývoje i další nárůst nezaměstnanosti, což vedlo k eskalaci vydání na spotřebu v roce 2003 a současně se odrazilo ve slabším růstu prodejů v průběhu prvních tří čtvrtletí 2004. Pozitivní obrat ve vývoji hodnot indexu spotřebitelské důvěry ve 2. a 3. čtvrtletí letošního roku může signalizovat poznání spotřebitelů, že ani jedna z předchozích obav se v plném rozsahu nenaplnila. Proti rychlejšímu růstu prodeje působí i změny ve struktuře spotřebních vydání domácností, kde se dlouhodobě zvyšuje podíl výdajů za bydlení vč. výdajů za vodu, energie a paliva (vyvolaný především cenovým růstem), což brzdí růst výdajů za nákupy zboží. Běžné příjmy sektoru domácností se v 1. 3. čtvrtletí 2004 meziročně zvýšily nominálně o 4,8 % (o 71,8 mld. Kč). Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 1 060,1 mld. Kč. Meziročně se zvýšil v běžných cenách o 4,1 %, v reálném vyjádření o 1,3 %, což je o 2,3 procentního bodu nižší nárůst než v 1. 3. čtvrtletí 2003. Vyšší růst výdajů na spotřebu než disponibilních příjmů v 1. 3. čtvrtletí 2004 znamenal, že míra úspor se meziročně snížila (z 8,0 % na 6,8 %). Míra úspor je důležitým ukazatelem vypovídajícím jednak o spotřebitelské pohodě i o vývoji zdrojů financování jiných oblastí. Hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla vyšším tempem než celkové tržby maloobchodu a potřeb pro motoristy. To vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 5,7 bodu na 36,5 %. Tržby v říjnu nezaznamenaly nijak výrazné změny oproti vývoji v uplynulých měsících. V maloobchodě včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) se tržby v stálých cenách meziročně zvýšily o 1,7 %, když růst v maloobchodě byl 1,5 %, v motoristickém sektoru propad prodeje motorových vozidel (o 0,3 %) byl vyvažován růstem prodeje pohonných hmot (o 6,1 %). V lednu až říjnu se celkový fyzický objem tržeb ve stálých cenách meziročně zvýšil o 1,9%, což je o 3,5 % nižší tempo růstu než ve stejném období předchozího roku. 15

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Ve 3. čtvrtletí pokračovala tendence solidního růstu ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,6 %. Jde o mírné zpomalení růstové dynamiky ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 (růst 4,0 %), které však lze přičíst o 3 dny kratšímu fondu pracovní doby a vyšší srovnatelné základně vlivem revize údajů roku 2003 směrem nahoru. Za 1. 3. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt meziročně vyšší o 3,7 %. ČSÚ zpřesnil odhad růstu za 2. čtvrtletí 2004 ze 4,1 % na 3,9 % (odhad za 1. čtvrtletí ve výši 3,5 % zůstal nezměněn) a čtvrtletní odhady za rok 2003 s tím, že celoroční tempo růstu dosáhlo 3,7 % (proti předchozímu 3,1%). Příznivý vývoj ekonomiky Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 4,5 4,0 3,5 3,0 3,3 4,0 4,1 4,1 3,4 2,9 3,2 3,7 4,0 4,0 3,5 3,9 3,6 % 2,5 2,0 1,5 2,4 1,9 1,9 1,6 1,0 1,2 1,2 0,5 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 2000 2001 2002 2003 2004 Pramen: ČSÚ, graf MPO V běžných cenách byl za 1. 3. čtvrtletí vytvořen hrubý domácí produkt ve výši 2053,8 mld. Kč, tj. meziročně vyšší o 7,8 %. Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem hrubého domácího produktu byla o 4,0 % vyšší než ve stejném období roku 2003. Struktura výdajových položek se ve srovnání s rokem 2003 zlepšila, protože výrazný předstih meziročního růstu kapitálových výdajů před růstem konečné spotřeby, zahájený na počátku roku 2004, pokračoval i ve 3. čtvrtletí. Za 1. 3. čtvrt- byl při oslabeném růstu konečné spotřeby 17

spojen zejména s pokračující investiční aktivitou Výsledky zahraničního obchodu se zlepšily ve 3. čtvrtletí letí vzrostla konečná spotřeba reálně pouze o 1,0 % (v roce 2003 o 4,9 %), ale výdaje na tvorbu fixního kapitálu o 9,9 % (v roce 2003 o 4,5 %). Konečná spotřeba dosáhla vrcholu svého růstu v roce 2003 zejména v důsledku řady příznivých skutečností. Výrazně vzrostly příjmy domácností, po většinu roku klesaly ceny zboží, spotřebu urychlily nabídky výhodných spotřebitelských úvěrů a k předzásobování vedly i informace o budoucích daňových změnách a růstu cen v roce 2004. Protože uvedené faktory v roce 2004 oslabily, zpomaloval se od počátku roku postupně také růst výdajů domácností (na 2,6 % za 1. 3. čtvrtletí proti 5,2 % v roce 2003). Úspory ve výdajích vlády se projevily dokonce meziročním poklesem spotřeby veřejného sektoru o 2,6 % (proti růstu 4,3 % v roce 2003). Úlohu hlavního zdroje růstu tak převzaly výdaje na tvorbu fixního kapitálu, které si udržovaly dynamický růst zhruba na úrovni 10 % již od počátku roku (dvouciferného tempa růstu bylo předtím dosaženo v první polovině roku 1996). Zvýšená investiční aktivita se v rozhodující míře projevovala v oblasti dopravní infrastruktury, výrobních i nevýrobních kapacit zahraničních investorů a bytové výstavbě. V zahraničním obchodě se zbožím a službami došlo při zrychleném růstu obratu ke změně tendence ve prospěch předstihu dynamiky vývozu před dovozem. Meziroční růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) zrychlil na 19,8 % (z 6,6 % v roce 2003) a dovozu na 19,0 % (ze 7,3 %). Vývoz rostl rychleji než dovoz jak ve zboží, tak i ve službách. Vývoj ve 3. čtvrtletí ukázal, že konečná spotřeba dále zpomalila růst a prakticky stagnovala na úrovni roku 2003. V jejím rámci se dále zpomalil růst spotřeby domácností (na 2,0 %) a poklesly výdaje vládního sektoru (o 5,5 %). K růstu tak přispěly zejména výdaje na tvorbu fixního kapitálu (růst 9,7 %) a nově zlepšené výsledky vnějšího sektoru v obchodu se zbožím. Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 1995) absolutně meziroční změna v % mld. Kč 2003 2004 1.-3. Q. 2004 1.-3. Q. 3. Q. 1.-3. Q. Konečná spotřeba 964,2 4,9 0,3 1,0 domácností 695,7 5,2 2,0 2,6 vlády 271,9 4,3 5,5 2,6 neziskových institucí 8,2 1,2 11,8 12,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu 443,5 4,5 9,7 9,9 Změna zásob a cenností 36,4 0,5 x) 0,4 x) 0,2 x) Vývoz zboží a služeb 1241,4 6,6 22,7 19,8 Dovoz zboží a služeb 1411,8 7,3 19,3 19,0 Hrubý domácí produkt 1325,1 3,6 3,6 3,7 Pramen: ČSÚ x) příspěvek ke změně HDP Poznámka: podle nové metodiky přepočtu ukazatelů čtvrtletních národních účtů z běžných do stálých cen (doporučované Eusrostatem) jsou jednotlivé ukazatele nejprve přepočteny do průměrných cen předchozího roku a jejich následné zřetězení do cen základního roku se provádí prostřednictvím průměrných ročních implicitních deflátorů. Důsledkem použité metody, která lépe zachycuje změny ve struktuře jednotlivých složek, je však skutečnost, že souhrnné ukazatele nejsou aditivní (nejsou rovny součtům jednotlivých složek). Struktura výdajů domácí poptávky je nyní příznivější Z přírůstkové analýzy výdajů na HDP za 1. 3. čtvrtletí v letech 2002 2004 (kdy došlo k urychlení hospodářského růstu) vyplývají výrazné rozdíly, které se projevily zejména ve výši příspěvku jednotlivých položek domácí poptávky, tj. konečné spotřeby a tvorby hrubého kapitálu (zatímco dopad vnějšího sektoru na hospodářský růst zůstával negativní). 18

Zrychlení růstu HDP na 3,6 % v roce 2003 (z 1,6 % v roce 2002) bylo doprovázeno výrazným příspěvkem výdajů na konečnou spotřebu, který značně převýšil příspěvek výdajů na tvorbu hrubého kapitálu. V roce 2004 (při mírném zrychlení růstu HDP na 3,7 %) se vzájemná relace příspěvku mezi konečnou spotřebou a tvorbou hrubého kapitálu obrátila ve prospěch kapitálových výdajů. Změněná struktura výdajů vytváří lepší předpoklady pro udržení růstu i v dalším období. Při posuzování výsledků přírůstkové analýzy je třeba vzít v úvahu, že agregáty v následujícím grafu nejsou aditivní (s ohledem na způsob přepočtu ukazatelů do stálých cen metodou tzv. řetězení viz poznámka výše). Graf č. I.l.2 Přírůstková analýza výdajů na HDP za 1. 3. čtvrtletí (v % ze stálých cen 1995) 4 3 2 % 1 0-1 -2-3 2002 2003 2004 Konečná spotřeba Saldo zahraničního obchodu Tvorba hrubého kapitálu HDP Pramen: ČSÚ, propočty MPO Na nabídkové straně ekonomiky byl meziroční přírůstek hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách za 1. 3. čtvrtletí ve výši 37,3 mld. Kč pozitivně ovlivněn především vývojem ve zpracovatelském průmyslu (přírůstek 25,4 mld. Kč, tj. více než dvě třetiny celkového přírůstku) a peněžnictví (10,5 mld. Kč). V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 32,4 % (z 32,0 % v roce 2003), zatímco podíl sektoru služeb prakticky stagnoval na úrovni 58,5 % s tím, že významnějšího růstu bylo dosaženo pouze ve finančním zprostředkování (zvýšení podílu na 3,6 % z 3,2 % v roce 2003). Přes zvýšení podílu zemědělství ve 3. čtvrtletí na 4,8 % (ze 4,5 %) se jeho úroveň od počátku roku mírně snížila na 2,9 % (z 3,0 %). Růst produktu byl zajiš ován výlučně růstem produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka), která se meziročně zvýšila o 4,0 % (v roce 2003 o 4,1 %). Ve 3. čtvrtletí, kdy došlo k zastavení poklesu zaměstnanosti, se růst produktivity práce zpomalil na 3,6 % (ve stejném období roku 2003 vzrostla produktivita o 4,9 %). Z jednotlivých odvětví se dařilo zejména průmyslu Produktivita práce rostla rychleji než HDP 19