Teorie regionálního rozvoje - institucionální směry

Podobné dokumenty
Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Institucionální směry

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost regionů. Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA

Inteligentní specializace a možnosti její aplikace v podmínkách ČR

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM

Středočeské inovační centrum a jeho aktivity

Řešení. Východiska řešení. Rizika

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace , Praha

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Vývoj ekonomických teorií a teorií regionálního rozvoje. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

Strategie inteligentní specializace Regionální stálá konference Liberec,

Podpora digitalizace české ekonomiky

Karlovarský kraj problémová analýza

Role klastrů v regionálním rozvoji a jejich význam pro konkurenceschopnost. Závěrečné setkání Pavla Břusková / Národní klastrová asociace

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

A. Transfer technologií

Bc. Hana Křepelková JSOU TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY V ČESKU VHODNÝM NÁSTROJEM NA PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ?

Výzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Návrh intervencí financovaných ze SF v oblasti VaVaI

Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA

Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU

Spolupráce s průmyslem ve VaV z pohledu vztahového a sociálního kapitálu

Páteřní infrastruktura

RIS3 strategie inteligentní specializace Veřejné projednání Liberec, 13. května 2014

Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba?

Brno, Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

IN SEARCH OF VARIETY. Ovlivňuje příbuznost aktivit tendenci podniků spolupracovat ve VaV?

Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji po deseti letech

Návaznost na S3 (principy)

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Sekce Technologie 4.0

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

Regionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Seminář OD SLOV K ČINU ANEB DEJTE ŠANCI SVÉ INOVACI

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Strategie chytré specializace (RIS3) pro Královéhradecký kraj Závěrečná konference projektu CEPIN

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

ČVUT FEL K 316. Marketing MARKETINGOVÝ VÝZKUM. Tomek - Vávrová

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2021+

JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ

Inovující podnik a podnikatelské prostředí Situace ČR v komparativní perspektivě

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Setkání regionálních rad RLZ

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3

Informace a znalosti v organizaci

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Regionální inovační strategie RIS3

Rozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

šance pro eko-inovace a environmentální klastrování

Znalostně založené podnikání

KONFERENCE KLASTRY 2006, května, Brno

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná)

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

10 let zkušeností s klastry v Moravskoslezském kraji. Pavla Břusková

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Impulzy ze zámoz. USA a Austrálie. Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno

Inovační procesy. Klastry přednáška č. 6

Strategické projekty. Rada pro inovace,

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

DEFINICE INDIKÁTORŮ VÝSTUPU

Jan Marek S3 manažer pro Liberecký kraj. Krajská příloha k národní RIS 3 Liberecký kraj Verze k

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

URBIS INVEST. Program SPOLUPRÁCE. Brno, 19. dubna OP Podnikání a inovace

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT. Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz

Diverzifikace vysokého školství nové výzvy

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Univerzity jako zdroje inovací?

Praha, OP VVV

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Transkript:

Teorie regionálního rozvoje - institucionální směry 17. prosince 2014

Institucionální směry tři problémové oblasti, kterým tradičně pojatá ekonomická teorie nevěnovala dostatek pozornosti (Richard Nelson 1998) 1) technologie a technologické inovace inovace, proces učení, objevování nových postupů, nalézání nových řešení, 2) pojetí firmy fungování firem, jejich vztahy ke konkurentům a subdodavatelům, rozdíly ve vnitropodnikové organizaci práce, navyklé způsoby řešení problémů (předtím firmy chápány jako izolovaní a anonymní aktéři, pouze pravidla poptávky a nabídky), 3) instituce organizace s adresou a zejména institucionalizované praktiky, rutiny, zvyklosti, sdílené hodnoty. tradiční ekonomická teorie se těmito oblastmi nezabývá a není proto schopna vysvětlit hospodářské rozdíly mezi zeměmi a regiony - institucionální teorie se zabývají jednou nebo více zmíněnými oblastmi, větší význam přisuzují měkkým faktorům, - skepse k velkým všeobecným teoriím, - nedůvěra k možnosti spolehlivě předvídat vývoj, - počátek na konci 70. let 20. století, dnes nejdynamičtěji se rozvíjející směr.

Institucionální směry 1) teorie výrobních okrsků a teorie flexibilní specializace - viz přednáška č. 1 koncentrace firem, třetí Itálie 2) sociokulturní prostředí a konkurenceschopnost regionů: sítě kontaktů a regionální zakořenění - viz přednáška č. 1 koncept zakořenění 3) teorie učících se regionů: interpretace, reflexivita a moc 4) regionální inovační systémy (RIS) 5) triple helix (trojitá šroubovice) 6) klastry 7) příbuzná rozmanitost (related variety) 8) globální komoditní řetězce, globální hodnotové řetězce, globální produkční sítě - viz přednáška č. 1 GPN

Teorie učících se regionů zdroj konkurenceschopnosti pro 21. století vědomosti, schopnost učit se a vytvářet kulturní klima - učení je spojováno se všemi obory (i tradičními), konkurence založená na neustálých inovacích, - schopnost vytvářet nové výrobky a služby, - znalosti jako nejstrategičtější suroviny. v současnosti je už jen málo faktorů lokálně silně vázaných a téměř nemobilních - výjimka: znalosti a schopnost učit se -> tvorba regionálních rozdílů, - vliv formy vztahů mezi firmou a jejím prostředím (prostředí = síť vztahů s dalšími firmami a institucemi + obecný rámec pro činnost firmy). důležité charakteristiky 1) ekonomická konfigurace regionu větší množství obdobně zaměřených firem, 2) technologická infrastruktura existence výzkumných institucí (spolupráce s místními podniky), 3) kultura a instituce regionu identifikace, inteligence, instituce a integrace.

Teorie učících se regionů jak vzniká schopnost vytvářet nové poznatky a vědomosti? a následně je udržet? - kodifikované vědomosti: je možné je standardizovat (instrukce, návod), - nekodifikované vědomosti: možné získat pouze vlastní zkušeností (praxe, zaškolení). - kodifikované znalosti je možné prodávat jako zboží a vyvážet kamkoliv do světa, - nekodifikované znalosti jsou zdrojem konkurenční výhody (např. způsob dosahování konsenzu, metoda stimulace pracovníků). formy učení dle Lundvalla (1992) - učení praxí (learning by doing), - učení užíváním (learning by using), - učení hledáním (learning by searching), - učení spoluprací (learning by interacting). klíčovým typem nekodifikovaných znalostí jsou vnitrofiremní rutiny - např.: jak firma řeší problémy, jak inovuje, jak se adaptuje na nové podmínky, - význam mezifiremní mobility zaměstnanců (ti znalosti přenášejí, někdy i globálně).

Teorie učících se regionů důležité komponenty pro tvorbu znalostí (Amin, Thrift 1994) 1) soubor různých institucí (firmy, školy, vládní agentury,...), 2) vysoký stupeň interakcí mezi aktéry (můžou nastavit až pravidla a zvyky), 3) struktura dominance, 4) povědomí společné vzájemnosti. - význam mají i vzdálené instituce (národní rámec, regulace na mezinárodní úrovni, zvyky a praktiky vzdálených elit), - inovační schopnost chtějí využít i firmy z vnějšku (potřeba s tím počítat). schopnost adaptace regionů - dokumentována řada regionů, které byly specializované, úspěšné a inovativní, ale tyto schopnosti ztratily a s nimi i bývalou prosperitu (např. Porúří v Německu či Newcastle v Anglii), - proces institucionálního zakrnění = lock-in = ztráta konkurenceschopnosti, dříve úspěšné místní podniky nezaregistrovaly podstatnou inovaci v oboru, zůstaly uzamčeny v prostoru, který brání přijímání novinek.

Teorie učících se regionů kritika - problém s definicí slova region ; často chápán jako jednotka územní (samo)správy, - teorie hledá jen ideální modelové typy, - chybí detailní empirické výzkumy (zato nadbytek různých členění spolupráce, učení atd.), - jak intenzivní učení musí být, aby se jednalo o učící se region?, - chybí výzkum mechanismů, jak dosáhnout žádoucího cíle, - až na výjimky se zabývá výzkumem úspěšných (vysoce vyspělých) regionů.

Triple helix (trojitá šroubovice) uspořádání klíčových aktérů, kteří podmiňují konkurenceschopnost regionu - firmy, univerzity a vlády, - šroubovice se neustále proměňuje, - aspekt Schumpeterova konceptu kreativní destrukce. třetí role univerzit 1) výuka, 2) věda a výzkum, 3) socioekonomický rozvoj regionu, posilování role partnera, který může být zdrojem nových prakticky využitelných poznatků a inovací. postup formování šroubovice dle Etzkowitze 1) knowledge space = vytvořit koncentraci VaV aktivit v regionu, 2) consensus space = prostředí setkávání osobností z různých institucí a s různou profesní historií, předávání zkušeností, snaha generovat nové myšlenky a strategie, 3) innovation space = struktura, jejímž cílem je dosáhnout cílů z předchozích fází.

Triple helix (trojitá šroubovice)

Triple helix (trojitá šroubovice) triple helix jako analytický nástroj umožňující analýzu příčin a stavu spolupráce mezi firmami, univerzitami a vládami - problematika, jak podpořit vznik znalostní ekonomiky. přínos konceptu - vzájemné porozumění o potřebách a rizicích jednotlivých aktérů (tj. jaké problémy a rizika trápí aktéry zbylých dvou šroubovic ), - snaha o dosažení vzájemných synergií. významnou roli hraje sociokulturní kontext Cooke et al. (2006): - univerzity: byla jim přidána třetí role, - soukromé firmy: jsou vystavovány stále intenzivnější domácí i mezinárodní konkurenci, - (regionální) vlády: transformace vzorců chování teprve začala (pokud vůbec začala).

Klastry součást průmyslové a inovační politiky - zároveň jeden z nejkontroverznějších konceptů, - základní dvojí pojetí: 1) klastry jako objektivní danost, mapování a dokumentace existující prostorové koncentrace oborově spřízněných podniků, 2) klastr jako nástroj průmyslové či regionální politiky, otázka organizace vztahů s cílem dosáhnout pomocí intervencí takové formy organizace vztahů mezi podniky, kdy se zvýší konkurenceschopnost zúčastněných firem. Michael Porter (* 1947) americký expert na firemní strategie - 4 hlavní skupiny faktorů úspěšnosti firem (konkurenceschopnosti): 1) firemní strategie a vzájemná konkurence na úrovni firem, 2) kvalita a cena vstupů, 3) náročnost trhů a zákazníků, 4) kvalita návazných a podpůrných odvětví.

Klastry Porterův diamant

Klastry úspěch firem nezávisí jen na firmách samotných, ale i na prostředí, ve kterém působí - intenzita vazeb je posílena, pokud jsou firmy geograficky koncentrovány, - nejschopnější odvětví v daném státě jsou také geograficky koncentrována, - rostoucí světová ekonomická integrace vede k poklesu dopravních nákladů i cel, a to pak znamená větší specializaci na lokální a regionální úrovni. Alfred Marshall (1890/1920) - triáda aglomeračních úspor: 1) dostatečné zásoby kvalifikované pracovní síly, 2) vybudování specializované infrastruktury, 3) vznik specializovaných dodavatelů. -Coe et al. (2007): snazší přístup k inovacím, vzájemné monitorování konkurence, - Simmie a Sennett (1999) a Granovetter (1973): síla slabých vazeb (slabé sociální vztahy), neobchodní vazby

Klastry definice klastru (Porter 1998) = geografická soustředění vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích a přidružených institucí, jako jsou univerzity, agentury a obchodní asociace různých směrů, které navzájem soutěží, ale také spolupracují klastry jako hnací síla rozvoje na národní, regionální i místní úrovni - horizontální vazby, tj. vazby mezi firmami produkujícími obdobné výrobky a služby = konkurence, - vertikální vazby, tj. vazby doplňující (např. subdodavatelé) = kooperace. tři typy odvětví: 1) místní odvětví, zpravidla služby pro obyvatelstvo (zdravotnictví, maloobchod, část stavebnictví), pouze omezená konkurence, 2) odvětví orientovaná na surovinové zdroje, vazby na přírodní zdroje, silná konkurence, 3) běžná tržní odvětví, řada faktorů

Klastry specializace vs. diverzifikace - klíčem k úspěchu není ani specializace, ani diverzifikace na úrovni odvětví, ale specializace v rámci klastrů cross-clusters spillovers - pozitivní externality vyplývající z vazeb mezi aktéry z různých klastrů samotná existence klastru nemusí být zárukou úspěchu local buzz global pipelines - kombinace intenzivních lokálních vazeb a vazeb na klíčové aktéry, kteří operují na globální úrovni, - local buzz = lokální bzukot plánované i neplánované osobní kontakty mezi aktéry v rámci klastru, nutnost řešit podobné problémy, - global pipelines propojení s aktéry disponujícími klíčovými znalostmi na globální úrovni, - neplatí: malé a střední podniky = lokální vazby x velké podniky = globální vazby.

Klastry local buzz global pipelines - local buzz spontánní, global pipelines záměrné, úžeji zaměřené (na konkrétní informaci), - čím více se firmám v klastru podaří navázat kontakty, tím kvalitnější je lokální bzukot, - při přílišném zaměření na global pipelines by ale mohlo dojít až k vyprázdnění klastru. kritická analýza teorie klastrů (Martin a Sunley 2003) - geografická blízkost Porter nespecifikoval, co konkrétně touto blízkostí rozumí (města, regiony, státy, nadnárodní uskupení), - existence vzájemných vazeb Porter nestanovil intenzitu ani charakter vazeb, které již postačují, aby mohla být skupina firem prohlášena za klastr. Tedy klastry nelze objektivně vymezit, resp. je možné je vymezit libovolně, - izolovanost klastrů od zbytku ekonomiky, chybí zasazení do širšího rámce - výsledek studie: klastry jako chaotický koncept ; není možno ani ověřit, zda, případně nakolik skutečně přispívají ke zvýšení produktivity, inovativnosti, ziskovosti, tvorby pracovních míst, - zastánci Porterovy teorie succes stories

Příbuzná rozmanitost (related variety) příbuzná rozmanitost (Ron Boschma) - zahrnuje firmy (obory), které jsou od sebe z hlediska know-how tak daleko, aby klíčoví pracovníci v těchto firmách (oborech) věděli každý něco jiného, ale současně si byli schopni vzájemně porozumět - pokus o řešení dilematu, zda je zdrojem regionálního růstu výrazná specializace regionální ekonomiky na některé odvětví nebo diverzifikace do řady různých odvětví, - možná odpověď: diverzifikace, avšak diverzifikace do navzájem příbuzných odvětví. vlivy příbuzné rozmanitosti na region - pozitivní: vyšší tempo růstu zaměstnanosti, - negativní: malá odolnost vůči externímu šoku (a následnému nárůstu nezaměstnanosti). mechanismus vedoucí ke vzniku nového odvětví v regionu - regional branching = rozvětvení či oddělení nového odvětví od odvětví stávajícího, resp. stávajících, - takto také vznikají nové firmy.

Četba

O smutné továrně autoři: Radovan Lipus a David Vávra - 1. vyd., rok 2013, - Praha: MEANDER, - edice Modrý slon.