Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež registrováno dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Poslání Posláním nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Tanvald je dětem ve věku 6 15 let a mládeži ve věku 16 26 let nabízet bezpečný prostor pro trávení svého volného času, poskytovat informace, pomoc a podporu v jejich obtížných životních situacích (rozpad rodiny, problémy se školou, pasivní životní stereotyp, obtížné události mezi vrstevníky apod.) a tak ovlivňovat kladně jejich životní styl a hodnoty, to vše dle jejich individuálních potřeb. Cíle a cílová skupina Cílová skupina jsou děti, mládež a mladí dospělí: 1. ve věkové skupině 6 26 let; 2. zažívající nepříznivé sociální situace: problémy se školou a se zaměstnáním (špatný prospěch, šikana, záškoláctví, nezaměstnanost, dluhová problematika), problémy v rodině (nové vztahy rodičů, časté stěhování, nízká životní úroveň rodiny, neplnění základních rodičovských povinností, generační konflikty, konflikty se sourozenci), vztahové problémy (s vrstevníky, s partnerem, s autoritami, problémy s přijetím sebe sama), experimentování s návykovými látkami, závislosti (alkohol, cigarety, marihuana či jiné tvrdé drogy, patologické hráčství), problémy se zákonem a společenskými normami (rasismus, xenofobie, domácí násilí, kyberšikana, drobné krádeže, pohlavní zneužívání, stalking, nízká finanční gramotnost), ohrožující životní styl (poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, promiskuita, nedostatečné hygienické návyky, pasivní trávení volného času); 3. žijící nebo se pohybující se v konkrétní lokalitě, kterou lze sociálně i geograficky vymezit z území Tanvaldu (Smržovky a Velkých Hamrů); 4. především se jedná o děti a mládež, kteří: a. se nemohou nebo nechtějí zapojit do standardních volnočasových aktivit; b. se vyhýbají standardním formám institucionalizované pomoci a péče;
c. dávají přednost neproduktivnímu trávení volného času; d. dávají přednost trávení času mimo rodinu či jinou sociální skupinu především na ulicích; e. mají životní styl, díky kterému se dostávají do konfliktu, který je ohrožující pro ně samotné nebo pro jejich okolí; 5. Kdo nesmí být uživatelem NZDM, nebo má dočasně zakázán vstup do klubu: Cíle služby: a) ve věkové hranici pod 6 let a nad 26 let, b) pod zjevným vlivem návykových a omamných látek, c) nerespektuje pravidla NZDM, d) chová se agresivně nebo vulgárně vůči pracovníkům NZDM a ostatním uživatelům, e) člověk, který má infekční chorobu (zjevnou nebo sám vypoví o chorobě). vyhledávání znevýhodněných nebo ohrožených jedinců či skupin dětí a mládeže v jejich přirozeném prostředí a vztazích; aktivizace k prosociálním činnostem a plnění životních úkolů a každodenních povinností; minimalizace rizik sociálních konfliktů spojených s životem v subkultuře či neorganizované skupině; snižování bezprostředních sociálních rizik vyplývajících ze životního způsobu, konfliktního chování a způsobů, jimiž uspokojují své potřeby a naplňují cíle; pomoc při zvládání nepříznivých životních událostí a přijetí důsledků rizikového chování; pomoc při zlepšování prospěchu ve škole vytvářením vhodných podmínek pro vzdělávání a podporou při vzdělávání; pomoc při zlepšování osobnostních a motorických, psychických a sociálních dovedností pomocí pracovně výchovné činnosti, nácvikem těchto dovedností a zajištěním podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity; poradenským a podpůrným charakterem služby vytvářet dětem a mládeži rovnocenné podmínky k uplatnění ve společnosti s ostatními.
Naplňováním cílů nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Tanvald se zjistí, jestli NZDM vytváří podmínky pro řešení nepříznivé sociální situace a to například pomocí seminářů, sociálního začlenění, rozvojem sociálních schopností a dovedností, podporou pro zvládnutí obtížných životních událostí a tím zlepšovat kvalitu života uživatelů. NZDM se zavazuje hodnotit cíle vždy jednou za 1 rok, kde se shrne řešení a vytváření postupů k splnění cílů. K hodnocení cílů se zavazují všichni pracovníci nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Tanvald. Principy poskytovaných služeb: 1. dobrovolnost do služby vstupují obě strany dobrovolně, uživatel ji může ukončit kdykoliv bez udání důvodů, poskytovatel může službu ukončit pouze za podmínek stanovených ve standardu č. 3 a 4. 2. nezávislost poskytovatelem služby je nestátní nezisková organizace, apolitická, základním principem poskytování služby je podpora samostatnosti, svobodného rozhodování a nezávislosti uživatele; 3. mlčenlivost, důvěrnost informací všichni pracovníci podílející se na realizaci služby jsou vázáni mlčenlivostí a povinni chránit informace o uživatelích dle zákona; 4. bezplatnost služba je uživateli poskytována bez úhrady; 5. otevřenost služba je transparentní vůči uživatelům, zájemcům o službu, veřejnosti i dalším organizacím; 6. individuální přístup ke každému uživateli se přistupuje dle jeho individuální životní situace a potřeby; 7. respektování důstojnosti uživatele s uživatelem jednáme jako s rovnocenným partnerem, respektujeme jeho hodnotu; 8. princip rovnosti oslovování. Principy nízkoprahovosti Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald realizuje službu tak, aby byla umožněna maximální přístupnost, tedy ve snaze odstranit časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily cílové skupině vyhledat prostory zařízení či využít nabídky poskytovaných služeb. Zařízení vytváří prostředí, které je svým charakterem a umístěním blízké přirozenému prostředí cílové skupiny.
Pro omezení přístupu uživatele ke službě není důvodem pasivita či názorová odlišnost. Uživatel má možnost zůstat v anonymitě. Jakákoliv dokumentace obsahující osobní údaje uživatele musí být vedena s uživatelovým souhlasem a s právem do ní nahlížet. Pracovníci zařízení získává jen ty údaje, které jsou stanoveny jako nezbytné pro poskytování odborných a kvalitních služeb. Pro užívání služby není podmínkou členství ani jiná forma registrace. Pravidelná docházka do zařízení není podmínkou užívání služby. Uživatelé mohou přicházet a odcházet v rámci otevírací doby zařízení dle svého uvážení. Uživatel není povinen zapojit se do připravených činností. Provozní doba služby odpovídá potřebám uživatele. Je otevřeno v době, kdy klient má podmínky přijít do zařízení. Zároveň je provozní doba služby stabilní a nedochází k jejím náhlým výpadkům. Otevírací doba zařízení je pravidelně od pondělí do pátku od 13 hodin do 19 hodin, o víkendu se konají jen mimořádné akce. Službu může využít kdokoliv z cílové skupiny bez omezení, pokud svým chováním a jednáním neomezuje a neohrožuje sám sebe, ostatní uživatele, pracovníky či efektivitu služby. Smlouva se uzavírá ústně a po vzájemné dohodě i písemně. Každý mladý člověk má právo po určitou dobu navštěvovat zařízení, aniž by se stal jeho uživatelem. Je mu dána možnost v zařízení se rozkoukat a navázat vztahy jak s pracovníky zařízení, tak s ostatními uživateli, než se rozhodne stát se uživatelem služby. Způsoby poskytování sociálních služeb Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež obsahují tyto úkony: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; c) sociálně terapeutické činnosti; d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Jinými slovy, co můžeš v NZDM Tanvald dělat? Můžeš například požádat o pomoc a podporu v obtížných životních situacích popovídat si s námi o různých tématech, která tě zajímají požádat o pomoc s úkoly, poskytneme doučování a přípravu na vyučování využívat hudební nástroje využívat počítač s internetem koukat se na filmy podle svého přání poslouchat hudbu podle svého gusta hrát stolní a společenské hry, kulečník vymyslet a uskutečnit vlastní nápad využívat velkých prostorů pro trávení volného času (společenská místnost, klubovna) zpívat, tancovat (zumbu, romské tance, moderní tance) kreslit, malovat, vyrábět, tvořit atd. Metodické materiály Každý pracovník nízkoprahového zařízení je seznámen s bezpečností práce, je proškolen ohledně rizikového plánu, zná náplň práce sociálního pracovníka / pracovníka v sociálních službách, řídí se etickým kodexem sociálního pracovníka a zná vnitřní směrnice Oblastní charity Most, které obsahují stanovy, organizační řád, personální předpisy, směrnice a příkazy ředitele. Metodické materiály jsou součástí vzdělávání zaměstnanců. Metody práce jsou podrobně zpracovány ve Standardech kvality sociálních služeb Oblastní charity Most. Tento dokument je souladu se základními dokumenty Oblastní charity Most, dalšími vnitřními předpisy a prezentačními materiály (webové stránky, letáky apod.). K dispozici pracovníkům nízkoprahového zařízení. Pracovníci se sami podílejí na tvorbě, změnách a aktualizaci těchto dokumentů. Tím je zajištěn soulad mezi dokumenty a praxí v programu. Podávat návrhy a podílet se na vytváření dokumentace je pozitivně vnímáno, jestliže se zapojí i uživatel služby.
Pracovníci programu mají k dispozici písemnou i elektronickou verzi dokumentů na přístupném místě v kanceláři Oblastní charity Most. Pracovníci organizace jsou povinni podle obsahu svých funkcí znát právní předpisy a sledovat jejich změny. V této oblasti se také podle potřeby vzdělávají. Zařízení vytváří příležitosti k tomu, aby uživatelé služeb mohli uplatňovat vlastní vůli, jednat na základě vlastních rozhodnutí, aby mohli být sami sebou. Respekt k základní lidské důstojnosti a právům uživatele Respektování lidské hodnoty, práv, vůle a rovného přístupu k uživatelům služby je základním principem poskytování sociální služby v rámci Oblastní charity Most a je součástí deklarovaných principů práce ve Standardech kvality sociálních služeb Oblastní charity Most a dalších dokumentech. Všichni pracovníci mají ve své pracovní náplni stanovenou povinnost tyto dokumenty znát a řídit se podle nich při výkonu svých funkcí. Pracovník v maximální možné míře respektuje rozhodnutí uživatele ve všech oblastech spolupráce. Uživatel může službu svobodně ukončit. Pokud je služba ukončena, může se uživatel do služby vrátit, pokud splňuje podmínky přijetí do služby. Zaměstnanci nízkoprahového centra respektují: 1. soukromí uživatelů uveřejnění jakéhokoliv údaje o uživateli se děje pouze s jeho souhlasem; 2. svobodu názoru uživateli je nabídnuto více možností a on sám se rozhodne. Zaměstnanci podporují rozhodování uživatelů a dbají na možnost názorové odlišnosti. Nikdo nebude odsouzen kvůli názorové odlišnosti; 3. odlišnost ať se týká čehokoliv. Každý uživatel služby je přijat takový, jaký je. S každým je jednáno s respektem. Oslovování a jednání personálu s uživateli odpovídá věku a vzájemným vztahům: Komunikace sociálního pracovníka a uživatele je založena na profesionálním vztahu, kdy sociální pracovník nabízí pomoc či jinou službu a uživatel ji využívá.
Při komunikaci s druhými lidmi je důležité se zaměřit na následující: 1. s kým se komunikuje přizpůsobit komunikaci tomu, s kým se komunikuje. Každý uživatel je jiný a potřebuje jiné zacházení, jiný přístup, je třeba si uvědomit, že jinak se komunikuje s uživatelem, nadřízeným, kolegou nebo zástupcem organizace; 2. jak se komunikuje jaká slova se při komunikaci používají zda uživatel a jiné osoby rozumí, co se chce sdělit, zda se nemluví příliš rychle, pomalu, potichu nebo nahlas; 3. kde se komunikuje jaké je prostředí komunikace zda je prostředí, ve kterém se komunikuje, vhodné, zda nás něco neruší, nevhodné prostředí vede k nedorozumění. Kromě odborných znalostí by měl sociální pracovník mít určité osobnostní předpoklady pro výkon této profese: a) umění vcítit se do druhého, uvědomit si pocity druhého; b) přijímání a respektování druhého člověka, brát druhého takového, jaký je (vnímat složitost uživatelovy situace); c) opravdovost chovat se podle toho, jací skutečně jsme (nabízet uživatelům pomoct a dávat to najevo); d) flexibilita schopnost přizpůsobit se dané situaci, navrhnout nové způsoby řešení; e) schopnost aktivně naslouchat naladění se na uživatele, dáváme najevo, že uživatele vnímáme; f) komunikační dovednosti slovní i mimoslovní obratnost, užívání vhodných slov, naslouchání uživateli prostřednictvím pohledů očí, vzdálenosti apod.; g) nestrannost pokud jednáme s více lidmi, měli bychom se snažit nikoho neupřednostňovat. Zařízení má vnitřní pravidla pro ochranu uživatelů před předsudky a negativním hodnocením, ke kterému by mohlo dojít v důsledku poskytování služby: Uživatelé sociální služby nízkoprahového zařízení jsou často vnímáni negativně. Klíčem pro přijetí těchto lidí do společnosti je proměna přístupu společnosti k nim. Neexistuje univerzální návod, jak přijetí okolím zajistit.
Jedním z nejdůležitějších bodů, jak posílit pozitivní přístup veřejnosti k lidem, se kterými nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Tanvald pracuje, je především v samotné komunikaci a vystupování. To, jak sociální pracovník komunikuje s veřejností i s uživatelem samotným, se projeví v myšlení druhých a následně se to může projevit i v jejich chování. Je velmi důležité se chovat k druhému člověku s respektem, a jestliže se komunikuje s druhým, tak především zdůrazňovat silné stránky. Je třeba si uvědomit, že jestliže je někdo odlišný, tak to nemusí znamenat něco negativního. Je třeba vytvářet prostředí, které pomůže odbourat negativní vidění dané věci. Vždy ale musí daný jedinec sám chtít. Pracovníci nízkoprahového zařízení mohou poskytnout nabídku možností a uživatelé mají vždy možnost volby. Jak jsou hodnoceni druzí lidé, záleží na tom, jak se chovají a jak žijí. Pracovníci nízkoprahového zařízení se snaží vytvářet podmínky k tomu, aby se lidé ohrožení sociálním vyloučením mohli znovu zapojit, začlenit do společnosti a využívat tak její zdroje. Pracovníci nízkoprahového zařízení svými aktivitami pomáhají předejít negativnímu hodnocení. Jedná se například o smysluplné trávení volného času, vzdělávací semináře apod. Sociální pracovníci si uvědomují riziko stigmatizace a negativního postoje společnosti k uživateli programu a snaží se je odbourávat a to formou prezentace programu na veřejnosti. Pracovníci nízkoprahového zařízení se svými aktivitami snaží ovlivnit chování, vystupování a komunikaci uživatele ve společnosti. Pracovník organizace nepoužívá nálepkující a stigmatizující označení pro cílovou skupinu ani místa a činnosti s ní spojené. Snaží se tím zabránit tomu, že by podporoval obraz uživatele nebo celé cílové skupiny jako nesoběstačného, nekompetentního, zavrženíhodného apod.