REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ

Hospodářský rozvoj Moravskoslezského kraje doznal v posledních letech velice podstatných změn. I když se stále jedná o tradičně orientovanou ekonomiku taženou především zpracovatelským průmyslem, je zde zřetelný vliv zahraničních investic, které napomáhají jeho ekonomické transformaci. Projevuje se to nejen objemem investičních aktivit, ale také růstem životní úrovně obyvatel. Hybnou silou růstu ekonomické úrovně je rovněž nadprůměrná produktivita práce, která táhne hospodářský růst celého kraje a dorovnává mezery v zaměstnanosti a podnikatelské aktivitě. Z dlouhodobého hlediska je však potřeba tyto zdroje aktivovat a podporovat, neboť takto strukturovaná ekonomika nemůže z dlouhodobého hlediska prosperovat a růst. Sledované indikátory: I. Ekonomická výkonnost Tempo reálného růstu HDP II. III. IV. Ekonomická úroveň HDP na 1 obyvatele HDP na odpracovanou hodinu (hodinová produktivita práce) Struktura ekonomického růstu Vývoj odvětvové struktury HPH Podíl zpracovatelského průmyslu na HPH Změna podílu zpracovatelského průmyslu na HPH Investiční náročnost Podíl krajů na THFK THFK na 1 obyvatele V. Zahraniční investice Vývoj PZI v okresech MSK Stav PZI v krajích ČR VI. VII. Podnikatelská aktivita Počet registrovaných PO na 1 obyvatel v krajích ČR (bez Prahy) Počet registrovaných FO na 1 obyvatel v krajích ČR Index počtu firem (PO) registrovaných v krajích ČR (bez Prahy) Příjmy domácností a pracovníků Hrubá hodinová mzda v podnikatelském sektoru v krajích ČR Hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru v krajích ČR Vývoj mediánu a průměrné měsíční mzdy v podnikatelském sektoru Čistý disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele v krajích ČR Použité zdroje dat jsou uvedeny vždy pod grafem.

Tempo reálného růstu HDP 1 v Moravskoslezském kraji (MSK) víceméně kopíruje růstovou výkonnost na národní úrovni a poukazuje na jejich velmi silné propojení. Vysokou volatilitu ekonomického výkonnosti MSK lze odůvodnit silným zastoupením zpracovatelského průmyslu (především těžký a strojírenský průmysl) na odvětvové struktuře Kraje. Takto strukturovaná ekonomika je charakteristická především vysokou citlivostí na světovou poptávku (vysoká elasticita poptávky), vysokou investiční náročností a silnou citlivostí na výskyt exogenních ekonomických jevů globálního charakteru (např. hospodářská krize). Na základě těchto charakteristik má ekonomika MSK sklon k nadprůměrným cyklickým výkyvům od vývojového trendu. V dobách konjunktury je charakteristická vysoká investiční aktivita a růst kapitálu, naopak v dobách recese (zde se projevuje silná závislost na vnější poptávce) nejsou efektivně využívány výrobní kapacity a roste nezaměstnanost. Graf: Reálný růst HDP v MSK a ČR v letech 1996 28 měřicí jednotka: procento [%] 1, 8, 6, 4, 2, Moravskoslezský kraj Česká republika, -2, 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28-4, -6, 1 Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území a používá se především pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Ačkoli ukazatel HDP trpí řadou nedokonalostí, je stále jediným komplexním ukazatelem konkurenceschopnosti s odpovídající metodickou a datovou srovnatelností v čase a prostoru dostupný i na regionální úrovni.

Při sledování vývoje HDP na 1 obyvatele 2 lze v průběhu let 1996-28 sledovat vzrůstající trend, který rovněž kopíruje celorepublikový vývoj. K největšímu rozvoji MSK dochází v letech 23 27, kdy lze sledovat podstatné snižování rozdílu mezi ekonomickou úrovní MSK a průměrem ČR. Zvyšování ekonomické úrovně obyvatel bylo dosahováno především expanzí tradičních průmyslových odvětví, která v dobách celosvětového hospodářského růstu zažívala nebývalého rozmachu. Problémem tohoto odvětví je však vysoká kapitálová náročnost a hranice produkčních možností (nedostatek zdrojů), neboť neustálým zvyšováním výroby je dosahování ekonomického růstu pouze dočasné a bez restrukturalizace kvalitativního charakteru (kvalitativní změny na straně nabídky) dlouhodobě neudržitelné. Současná ekonomická krize poukázala na vysokou citlivost a procykličnost takto strukturované ekonomiky, což je patrné z vývoje tempa růstu HDP (v roce 25 to bylo 7,6 %, v roce 27 to bylo ještě 4,9 % a v roce 28 už jen,6 %), tak i ostatních indikátorů jako je HDP na 1 obyvatele, tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) či hrubá přidaná hodnota (HPH). Graf: HDP na 1 obyvatele v MSK a ČR v letech 1996-28 měřicí jednotka: mil. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 HDP na 1 obyvatele v MSK (Kč) HDP na 1 obyvatele v ČR (Kč) 2 Samotný ukazatel HDP není vyjádřením bohatství daného regionu, neboť vyjadřuje pouze přírůstek tohoto bohatství za dané období. Pro měření ekonomické úrovně (bohatství) dané země je proto lepší použít HDP/obyvatele, jež je daleko více vypovídající o vyspělosti dané ekonomiky.

Mezi vývojem hrubého domácího produktu a produktivitou práce 3 existuje ve všech regionech světa spojitost. Nárůst ekonomické úrovně (HDP na 1 obyvatele) je v MSK založen především na zvyšování produktivity práce, v níž MSK dosahuje v celorepublikovém srovnání vynikajících výsledků. Při pohledu na samotný vývoj ekonomické úrovně je zřejmé, že i přes obrovský nárůst hodinové produktivity práce, MSK v HDP na 1 obyvatele stále nedosahuje úrovně celorepublikového průměru. Hlavním problémem je nedostatečné využití lidských zdrojů. Podíváme-li se na vývoj míry zaměstnanosti v MSK a srovnáme-li údaje s průměrem ČR, zjistíme, že poměrně velká část obyvatel regionu je neproduktivní. Tyto faktory vytváří mezeru zaměstnanosti, která se v průběhu ekonomického cyklu mění jen minimálně. Nadprůměrného růstu ekonomické výkonnosti je dosahováno pouze zvyšováním produktivity již aktivních lidských zdrojů ve stávající odvětvové struktuře, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Graf: HDP na odpracovanou hodinu (hodinová produktivita práce) v MSK a ČR bez Prahy 1996-28 měřicí jednotka: procento [%], ČR = 1 14 12 1 98 96 94 92 9 88 86 Hodinová produktivita práce v MSK Hodinová produktivita práce v ČR 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 3 Produktivita práce vyjadřuje jakou měrou či jak dobře je využívána pracovní síla při vytváření produktů. Konkrétně hodinová produktivita práce je poměr objemu výroby a počtu odpracovaných hodin.

Odvětvová struktura ekonomiky MSK je silně vázána na zpracovatelský průmysl (lze vysledovat z vývoje podílu MS kraje na HPH), jehož vývoj je závislý především na ekonomickém cyklu. Pro dlouhodobé zvyšování HDP, přidané hodnoty a produktivity práce je však zapotřebí intenzivních strukturálních změn, na základě kterých lze přesouvat zdroje k aktivitám s vyšší produktivitou. Při rozkladu Hrubé přidané hodnoty (HPN) 4 na jednotlivá odvětví lze sledovat mnohonásobně převažující vliv zpracovatelského průmyslu, naopak vliv terciéru je velice slabý. Tyto trendy lze sledovat především v období let 24 27 (období konjunktury), ve kterém docházelo k výraznému vzestupu pouze ve zpracovatelském průmyslu (navýšení o 1,7%), ostatní odvětví spíše stagnovala nebo klesala. Z následujících grafů vyplývá, že v MSK připadá téměř třetina (31,8%, rok 28) přidané hodnoty vytvořené v rámci Kraje na zpracovatelský průmysl. Při srovnání změny podílu zpracovatelského průmyslu na HPH v jednotlivých krajích ČR jasně vyplývá, že MSK zaznamenal od roku 22 největší nárůst ze všech (4,3%) a můžeme jej v současnosti považovat za jeden z nejprůmyslovějších krajů v ČR. Graf: Vývoj odvětvové struktury hrubé přidané hodnoty (HPH) v MSK měřicí jednotka: procento [%] r. 28 r. 27 ostatní veřejné, sociální a osobní služby zdravotnictví, veter. a sociální činnost školství veřejná administrativa komerční služby peněžnictví a pojišťovnictví r. 26 r. 25 r. 24 doprava, skladování, pošty a telekomunikace pohostinství a ubytování obchod, opravy spotřebního zboží stavebnictví výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody zpracovatelský průmysl dobývání nerostných surovin 3 6 9 12 15 18 21 24 27 3 33 36 4 Hrubá přidaná hodnota představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Sama je tedy také v základních cenách.

p.b p.b Graf: Podíl zpracovatelského průmyslu na HPH v krajích ČR, 28 měřicí jednotka: procento [%] 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, Graf: Změna podílu zpracovatelského průmyslu na HPH v krajích ČR, 22/28 měřicí jednotka: procento [%] 5 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) 5, jež dosahovala největšího tempa růstu mezi léty 24 až 26 (nárůst o 23,9 %), je ovlivněna jednak cyklickými a strukturálními charakteristikami ekonomiky, tak pro ČR velice významným přílivem zahraničních investic. Míra investic v MSK se na THFK České republiky podílí 8,6 % (rok 27). Ve srovnání s ostatními kraji je to po Praze, Jihomoravském kraji a Středočeském kraji nejlepší výsledek. Nicméně ve srovnání úrovně THFK na 1 obyvatele zůstává stále pod průměrem ČR. Graf: Podíl krajů na THFK v ČR v roce 27 měřicí jednotka: procento [%] 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, Graf: THFK na 1 obyvatele v MSK a ČR v letech 1996 27 měřicí jednotka: procento [%], ČR = 1 12, 1, 8, 6, 4, 2, THFK na 1 obyvatele v MSK THFK na 1 obyvatele v ČR, 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 5 Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje hodnotu pořízení hmotných a nehmotných investic, tedy majetku, který nebude spotřebováván, ale využit pro další produktivní činnost.

Přímé zahraniční investice (PZI) 6 již trvale patří k významným indikátorům ekonomického rozvoje jednotlivých regionů. Jsou často nositeli strukturálních změn, které jsou pro hospodářský rozvoj postkomunistických zemí velice důležité. Z těchto důvodů je o kvalitní zahraničními investory zájem a mezi regiony probíhá tvrdá soutěž. Více než polovina PZI v ČR je realizována v hl. městě Praha, proto je při srovnávání od vlivu Prahy abstrahováno. Vývoj PZI v období let 24 až 27 poukazuje na fakt, že do MSK přitekl v posledních letech nadprůměrný objem PZI (24/27 - navýšení o 98,3 %). Vliv světové hospodářské krize a dokončení investice továrny Hyundai v roce 27 způsobilo, že celkový objem PZI v roce 28 ve srovnání s rokem 27 mírně poklesl, a to o 1,2%. Nicméně i tak byla v roce 28 v MSK udržena poměrně vysoká úroveň PZI, což bylo zásluhou růstu investic ve městě Ostrava (+4,9 %), Opava (+13,1 %), Karviná (+2,3 %) a Bruntál (+14,6 %). Naopak k poklesu investiční aktivity došlo v městě Frýdek- Místek (-23,9 %) a Nový Jičín (-33,7 %). Peníze přitékaly především do zpracovatelského průmyslu, konkrétně do sériové výroby a montáže, jež je navázána na automobilový průmysl. Příčinou poklesu toků PZI ve městě Frýdek-Místek, bylo již výše zmíněné dokončení výstavby automobilky Hyundai, což v meziročním srovnání znatelně ovlivnilo výsledky nejen za samotné město, ale i za MSK jako celek. Graf: Vývoj PZI v MSK a okresech MSK měřicí jednotka: mil. Kč 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 122 82 164 51 162 578 24 25 26 27 28 MSK celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: ČNB, vlastní zpracování 6 Přímé zahraniční investice lze charakterizovat: mobilní materiální investice zaměřené zejména do sektoru zpracovatelského průmyslu a strategických služeb; investor je zainteresován na vlastnických právech a dlouhodobém rozvoji společnosti, do které investuje; investorův vlastnický podíl na společnosti je větší než 1%; nezahrnují se ani finanční operace ani rozvojové fondy a granty.

Graf: Stav PZI v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 28 měřicí jednotka: tis. Kč 25, 2, 15, 1, 5,, Zdroj: ČNB, vlastní zpracování

Moravskoslezský kraj se k 31. 12. 28 vyznačuje nejnižším počtem právnických osob (PO) 7 a fyzických osob (FO) 8 na 1 obyvatel v celé ČR. Důvodem je jednak koncentrace velkých firem v kraji, ale také relativně nízká míra podnikatelské aktivity. Pokud odhlédneme od výsledků za hl. město Praha, kde je hodnota tohoto ukazatele několikanásobně vyšší, můžeme sledovat, že např. v kraji Karlovarském, Plzeňském nebo geograficky nejbližším Jihomoravském kraji, je počet registrovaných firem o 6 9 % větší. U počtu drobných podnikatelů (FO) nejsou rozdíly tak markantní, nicméně i zde MSK zaostává za zbytkem republiky. Navzdory špatným výsledkům v počtu registrovaných PO a FO na území MSK, je také důležité poukázat na dynamiku jeho růstu, která je pro MSK mnohem příznivější. Při srovnání indexu znázorňujícím změnu počtu firem (PO) v jednotlivých krajích, lze v období ekonomického růstu (22 27) v MSK sledovat rozvoj podnikatelských aktivit nejen u velkých firem, ale také u malých a středních podniků (MSP). Právě MSP podniky jsou motorem ekonomického růstu a budoucností Ostravské aglomerace, která sice v posledních letech zaznamenala nadprůměrné zlepšení v mnoha oblastech, ale je zde stále mnoho nevyužitého potenciálu. Graf: Počet registrovaných PO na 1 obyvatel k 31. 12. 28 (bez Prahy) 8 7 6 5 4 3 2 1 7 Právnické osoby zahrnují sdružení fyzických nebo právnických osob. Nejčastějšími případy takových sdružení jsou sdružení vytvářená podle obchodního zákoníku: obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti. 8 Fyzické osoby zahrnují soukromé podnikatele podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníky a dále fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů.

Graf: Počet registrovaných FO na 1 obyvatel k 31. 12. 28 3 25 2 15 1 5 Graf: Index počtu firem (PO) v krajích ČR bez hl. m Praha, 28/22 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, index 28/22

Vývoj hrubé mzdy 9 v podnikatelském sektoru je významným a velice sledovaným ukazatelem životní úrovně v regionu. Pro objektivní zhodnocení mzdové úrovně je třeba sledovat nejen vývoj průměrné hrubé mzdy, ale také vývoj hrubé střední měsíční mzdy, tzv. mediánu 1, který daleko lépe vypovídá o skutečných příjmech jednotlivých lidí. Tato hodnota totiž není ve výpočtu ovlivněna extrémně vysokými nebo extrémně nízkými platy. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 29 dosahoval medián hrubé hodinové mzdy v MSK hodnoty 118,1 Kč a byl tak pouze o,87 Kč pod průměrnou úrovní České republiky. Úroveň průměrné hodinové mzdy dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 29 částky 135,71 Kč (průměr ČR je 144,66 Kč), která je, jak již bylo napsáno výše, ovlivněna extrémními hodnotami a není proto zcela vypovídající o skutečných platových podmínkách. V rámci celorepublikového srovnání odpovídají zjištěné hodnoty 7. místu mezi kraji s nejvyššími hodinovými mzdami. Při detailnějším pohledu na podíl zaměstnanců s průměrným hodinovým výdělkem však MSK vykazuje nejnižších hodnot 63,6 % (průměr ČR je 67,4%). Hrubá měsíční mzda v MSK dosahovala v roce 29 hodnoty 2 68 Kč v případě mediánu (hodnota za ČR činila 21 284 Kč) a 23 751 Kč v případě průměrné mzdy (hodnota za ČR činila 26 227 Kč). V celorepublikovém srovnání se jedná o 8. pozici mezi kraji s nejvyšším mediánem měsíční mzdy a 9. místo v případě krajů s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. Při analýze výše průměrné měsíční mzdy, je však potřeba sledovat i rozsah průměrné placené doby (jeden z ovlivňujících faktorů), který je v MSK nejnižší (v rámci srovnání krajů ČR) a činí 17,5 hodin měsíčně (na celorepublikový průměr MSK ztrácí 1,7 hodiny měsíčně). V období let 24-29 docházelo jak MSK, tak v celé ČR k růstu mediánu i průměrné hrubé měsíční mzdy. Největší nárůst byl zaznamenán v případě průměrné měsíční mzdy, a to o 3,69 %. V případě mediánu došlo k jeho nárůstu o 19,2 % (o 11,5 % méně než v případě průměru), což poukazuje na stále se zvyšující rozdíl příjmových nerovností v kraji (v období 24 27 byl rozdíl mezi nárůstem průměru a mediánu pouze 8,1 %) Čistý disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele dosáhl v MSK v roce 28 výše 165 784 Kč, což je v celorepublikovém srovnání 12. místo mezi kraji, kde nižších hodnot dosahoval pouze kraj Karlovarský a Ústecký. 9 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. 1 Medián mezd nabízí mnohem vyšší vypovídající schopnost o skutečné platové (mzdové) úrovni. Medián totiž v rozdělení mezd ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, zatímco aritmetický průměr pouze říká, kolik mzdových prostředků připadá v průměru na jednoho zaměstnance. Medián tedy představuje prostřední hodnotu vzestupně seřazené řady mezd, nedochází zde (na rozdíl od průměru) ke zkreslení extrémně vysokými či nízkými hodnotami.

Graf: Hrubá hodinová mzda v podnikatelském sektoru v krajích ČR, 29 měřicí jednotka: Kč 25, Kč 2, Kč 15, Kč 1, Kč 5, Kč - Kč medián průměr Podíl zaměstnanců s prům. hod. výdělkem 71,% 7,% 69,% 68,% 67,% 66,% 65,% 64,% 63,% Graf: Hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru v krajích ČR, 4. čtvrtletí 29 měřicí jednotka: Kč, % medián průměr Průměrná placená doba (hod/měsíc) Zdroj: MPSV, vlastní zpracování 45 4 35 3 25 2 15 1 5 175, 174,5 174, 173,5 173, 172,5 172, 171,5 171, 17,5 17, Zdroj: MPSV, vlastní zpracování

Graf: Vývoj mediánu a průměrné měsíční mzdy v podnikatelském sektoru v MSK a ČR, 4. čtvrtletí let 24-29 měřicí jednotka: Kč 3 medián (MSK) průměr (MSK) medián (ČR) průměr (ČR) 25 2 15 1 5 24 25 26 27 28 29 Graf: Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v krajích ČR, 28 měřicí jednotka: Kč Zdroj: MPSV, vlastní zpracování 3 25 2 15 1 5