MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Podobné dokumenty
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Revitalizace povodí. Co je revitalizace?

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta

Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

a) Popis inženýrského objektu, jeho funkčního a technického řešení

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY

Mratínský potok a související objekty

STANOVENÍ AKTIVNÍ ZÓNY ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ BOTIČE v úseku ř. km

CVIČENÍ 4: Podélný profil, návrh nivelety, výpočet příčného profilu

Protipovodňová opatření III. etapy Povodí Moravy, s.p.

Vřesůvka, Výšovice - optimalizace toku INVESTIČNÍ ZÁMĚR k.ú. Výšovice, okres Prostějov

Lubeň, Osek nad Bečvou - rekonstrukce zdí a optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Osek nad Bečvou, okres Olomouc Číslo akce: PDC

Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí. Labe Oldřichovský potok Kraj Okres Obec Katastrální území

Investiční záměr zpracování PD

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

A.1. Průvodní a technická zpráva

Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl

O Z N Á M E N Í ZAHÁJENÍ VODOPRÁVNÍHO

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové. Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí

Revitalizace vodních toků. Vypracoval: Oldřich Peleška

BOHUŇOVICE - NAPOJENÍ NA CYKLOSTEZKU OLOMOUC ŠTERNBERK

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.

Plavební stupeň Děčín Ing. Michael Trnka, CSc.

VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí

Povodí Odry, státní podnik Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, , doručovací číslo Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov

Obnovení rekreační funkce toku v centru velkoměsta zkušenost ze Seoulu (Jižní Korea) Petr Sklenář. Fakulta stavební ČVUT

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

Morfologicky přijatelná provedení koryt intravilánových vodních toků

Název studie : Záplavové území toku Březnice km 0,000 km 23,281

Jindřichovický potok

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe

Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření

Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla

přehrážky v km 0,202 a 0,370

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

Orientační vyznačení revitalizovaných úseků (modré úsečky) potoka Borová (podklad: mapy.cz)

OBNOVA MOSTU ev.č SOBKOVICE SO 101 KOMUNIKACE III/3116. Dokumentace pro provádění stavby (PDPS) TECHNICKÁ ZPRÁVA

Duben Obnova MVE Třebařov

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b)

SO 01.1 Příprava území. SO obsahuje kácení a manipulaci se zeminou.

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

Seminář Příprava a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a možnosti jejich financování

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00

Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech

HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET

Vodní hospodářství krajiny 5. cvičení

Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

DOLNÍ LUKOVSKÝ RYBNÍK oprava hráze a bezpečnostního přelivu

PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

C. Stavební část. Chodníky podél silnice II/453 v obci Heřmanovice - I. etapa TECHNICKÁ ZPRÁVA C-101 D S P

PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN. Úvod

VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2018 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace

PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: ,

Protierozní opatření zatravňovací pás TTP 1N, polní cesta HPC 4 s interakčním prvkem IP 18N, doplňková cesta DO 20

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Záplavová území podle vyhlášky 79/2018 Sb. Ing. Josef Dohnal Povodí Vltavy, státní podnik

Stavební objekty PSZ. Petr Kavka

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA)

Souhrnná technická zpráva

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

toku v rámci údolní nivy

Příklady dobré praxe revitalizace řek ve městech. Tomáš Just, AOPK ČR (Jan Koutný)

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ

OTAVA, HORAŽĎOVICE - PPO - VARIANTY JEZU MRSKOŠ -DOPLNĚNÍ STUDIE

ZLATÝ POTOK (ř. km 0,000 12,267) stanovení záplavového území Technická zpráva

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Vodní hospodářství krajiny 2

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

OPRAVA OBJEKTŮ V PLOUŽNICI JIŽNÍ MOST

1. ÚVOD, IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b)

Chodníky podél sil. III / k.ú. Vidov - 1. část V. a VI. ETAPA

Most M 01 přes potok u č. p. 17 Roztoky REVIZNÍ ZPRÁVA

DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY

Rekonstrukce propustku přes Děhylovský potok Ulice Ke koupališti Děhylov BILANCE ZEMNÍCH PRACÍ. SO 101 Propustek přes Děhylovský potok v obci Děhylov

Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5 Datum: 03/2014

Transkript:

Úsek 13 (staničení 4257-4408 m) Úsek je postižen nedostatkem proudící vody, stejně jako úsek č. 13. Důvodem je špatný stav rozdělovacího objektu a odtékání běžných průtoků odlehčovacím bypassem. Koryto je upraveno do lichoběžníkového příčného profilu. Okolní pozemky jsou obdělávány až k břehové hraně. Břehy jsou pokryty úživnými zeminami a nepřirozenými porosty ruderálních společenstev. Z povodňového hlediska nepředstavuje vodní tok ohrožení okolních pozemků. Navíc jsou okolní pozemky výhradně orná půda. Přírodě blízká úprava koryta v tomto úseku spočívá v rozšíření dnového pásu s příčným sklonem berem cca 5%, vysvahování břehů ve sklonu 1:3 nebo mírnějším, vytvoření mělké meandrující kynety s kapacitou na korytotvorný průtok Q 30d. Zřízením kynety pro běžné průtoky bude zajištěna dostatečná hloubka proudění, a to i v obdobích nízkých průtoků. Biodiverzita bude zajištěna zřízením dostatečně členité kynety, a to rozčleněním břehové čáry vložením kamenů, říčního dřeva. Podélný profil bude stabilizován periodicky umístěnými příčnými stabilizačními prahy přírodě blízkého charakteru, kyneta bude pro zajištění počáteční fáze stabilizace opatřena pohozem. Mezi prahy budou ve dně vlivem vyšších průtoků vznikat místa s vyšší hloubkou a nižšími rychlostmi, obdobně, jako se v přírodě na tocích se splaveninovým režimem samovolně tvoří tzv. periodické brody a tůně. Doprovodná vegetace bude rozmístěna adekvátně s ohledem na revitalizační efekt úpravy a protipovodňovou funkci. Vegetace je členěna na zóny vegetace vyžadující občasnou údržbu. Širší dno potočního pásu je další zónou vhodnou pro vegetaci, a to zejména vlhkomilných druhů rostlin. Bude zřízen vegetační pás podél toku v dostatečné šířce minimálně 10-15 m od břehové hrany. Po pravém břehu je navržena cesta propojující navržený průchod pod dálnicí a ulici Řepnou. Cesta je jedním z prvků umožňujících celkové propojení všech revitalizovaných úseků. Přístup na staveniště je možný z ulice Řepné. obr. 31 úsek 13, pohled proti proudu, orba až k břehové hraně

obr. 32 úsek 13, vzorový příčný řez

Úsek 14 (staničení 4408-4604 m) Úsek č. 14 sestává ze čtyř částí, ve směru proti proudu se jedná o rozdělovací odlehčovací objekt, snižující průtoky v korytě na úseku zahrádek v Ďáblicích, dále křížení Mratínského potoka s proseckou radiálou (dálniční most, ul. Cínovecká, objekt č. 20), nad mostem se nachází stupeň ve dně se zahloubeným vývarem / sedimentačním prostorem a navazující krátký úsek upraveného koryta mezi objektem č. 20 a 21. V souvislosti s křížením dálnice s tokem byl tok v minulosti upraven do betonového obdélníkového profilu. Pod křížením byl následně v důsledku zvýšení odtoku ze zpevněných ploch dálnice dostavěn rozdělovací objekt a odlehčovací potrubí, které obchází úsek toku mezi staničením 3718 až 4 435 m. Stavba byla provedena pro VIS Praha firmou Pragis Praha, projektantem byl Hydroprojekt (02/1993). Projektová dokumentace skutečného provedení byla v rámci této studie získána jako podklad. Maximální projektovaná kapacita odlehčovacího potrubí 2x DN 1400 je 6,28 m 3 /s. Stávající stav je příznivý z povodňového hlediska, nicméně za běžných průtoků dochází k odvádění velké části běžných průtoků trubním odlehčením. V korytě pod objektem tak po většinu roku za běžných průtoků proudí velmi málo vody. Stav je dán volbou technického řešení zařízení pro převádění běžných průtoků (plastová obetonovaná roura průměru 40 cm z části zanesená), viz foto na obr. 34. Tento objekt přerušuje splaveninový režim a migrační prostupnost toku. Obdélníkový profil toku v místě pod křížením s objektem č. 20 je vzhledem k velké šířce zanesen sedimentem, který se zde ukládá při povodni. Samovolně se vytváří kyneta, která meandruje v nánosech sedimentu. K sedimentaci dochází i pod stupněm ve dně v betonovém vývaru. Tento objekt přispívá k přerušení splaveninového režimu a migrační prostupnosti. Nad stupněm se nachází upravené lichoběžníkové koryto se zatravněnými svahy. Na svazích se nachází úživné zeminy s ruderálními společenstvy. Stávající propojení částí Ďáblic, rozdělených proseckou radiálou, je možné pouze motorovými vozidly. Zcela chybí možnost průchodu pro pěší či průjezdu na kole. Kromě křížení s objektem č. 20 se na úseku nachází ÚSES. Z povodňového hlediska je úsek dostatečně kapacitní a nedochází k ohrožení objektů a přilehlých pozemků zvýšenými hladinami ani při průtoku Q 100. Návrhy opatření se zabývají výše uvedenými negativními aspekty. První návrh řeší rekonstrukci rozdělovacího objektu, a to se zachováním stávající přelivné hrany v současné úrovni. Zařízení pro běžné průtoky je navrženo rekonstruovat na otevřený obtok, který bude zřízen na pravém břehu. Hydrotechnické posouzení rozdělovacího objektu je uvedeno v samostatné zprávě. Dle geodetického zaměření a hydrotechnického posouzení je možné zřídit podchod pro pěší formou betonového chodníku u pravé stěny mostního otvoru. Šíře chodníku je uvažována zhruba 2,25 2,5 m. Chodník bude zvýšen mírně (cca 20 cm) nad úroveň hladiny běžných m denních průtoků. Za povodně bude chodník přelévaný. Za účelem zachování průtočné kapacity bude odstraněna vrstva stávajícího sedimentu. Hydrotechnickým posouzením (uvedeným v samostatné zprávě) bylo prokázáno, že zřízením chodníku nedojde k ohrožení kapacity dálničního objektu při povodni. Posouzení rezervy mezi mostovkou a hladinou příslušného průtoku návrhového a kontrolního návrhového průtoku bylo provedeno v souladu s normou ČSN 73 6201. Spádový stupeň ve dně, který se nachází nad dálničním objektem, je navržen rekonstruovat, respektive přestavět na balvanitý skluz. Balvanitý skluz bude s výhodou využívat stávající vývar, který nahradí běžně zřizované stabilizační prahy. Skluz bude navazovat na koryto v levé části mostního objektu. V jeho pravé části bude vyveden chodník, navazující na síť nově zřízených stezek podél toku. Úsek koryta nad stupněm bude přírodě blízkým způsobem upraven, levobřežní svah, který navazuje na komunikaci k objektu VEOLIA, bude zbaven příliš úživné vrstvy zemin. Přírodě blízká úprava koryta v tomto úseku spočívá v rozšíření dnového pásu s příčným sklonem berem cca 5%, vysvahování pravého břehu ve sklonu 1:3 nebo mírnějším, vytvoření mělké meandrující kynety s kapacitou na korytotvorný průtok Q 30d. Zřízením kynety pro běžné průtoky bude zajištěna dostatečná hloubka proudění, a to i v obdobích nízkých průtoků.

Biodiverzita bude zajištěna zřízením dostatečně členité kynety, a to rozčleněním břehové čáry vložením kamenů, říčního dřeva. Podélný profil bude stabilizován periodicky umístěnými příčnými stabilizačními prahy přírodě blízkého charakteru, kyneta bude pro zajištění počáteční fáze stabilizace opatřena pohozem. Mezi prahy budou ve dně vlivem vyšších průtoků vznikat místa s vyšší hloubkou a nižšími rychlostmi, obdobně, jako se v přírodě na tocích se splaveninovým režimem samovolně tvoří tzv. periodické brody a tůně. Doprovodná vegetace bude rozmístěna adekvátně s ohledem na revitalizační efekt úpravy a protipovodňovou funkci. Vegetace je členěna na zóny vegetace vyžadující občasnou údržbu. Širší dno potočního pásu je další zónou vhodnou pro vegetaci, a to zejména vlhkomilných druhů rostlin. Bude zřízen vegetační pás podél toku v dostatečné šířce minimálně 10-15 m od břehové hrany. V zeleném pásu bude zřízena navazující stezka, která bude tvořit jeden z prvků, umožňující pohyb pěších a cyklistů podél toku. Přístup na stavbu rozdělovacího objektu a podchodu je možný od ulice Řepná, na stavbu balvanitého skluzu a úpravu koryta nad objektem je možný po cestě vedoucí k objektu VEOLIA. obr. 33 úsek 14, pohled proti proudu k rozdělovacímu objektu a dálničnímu mostu

obr. 34 úsek 14, pohled po proudu na rozdělovací objekt obr. 35 úsek 14, pohled proti proudu, podchod pod dálnicí

obr. 36 úsek 14, vzorový příčný řez podchodem pod dálnicí obr. 37 úsek 14, pohled po proudu k objektu dálničního mostu (na navrhovaný balvanitý skluz) obr. 38 úsek 14, pohled proti proudu od objektu dálničního mostu

obr. 39 úsek 14, vzorový příčný řez nad dálničním mostem

Úsek 15 (staničení 4611-4980 m) Stávající stav úseku je značně zanedbaný. V blízkosti pravého břehu se nachází oplocení areálu policie. Koryto je lichoběžníkového příčného profilu, značně zarostlé neudržovanou vegetací. Okolní pozemky jsou obdělávány až k břehové hraně. Břehy jsou pokryty úživnými zeminami a nepřirozenými porosty ruderálních společenstev. Z povodňového hlediska představuje vodní tok potenciální ohrožení okolních pozemků. Pozemky na pravém břehu jsou součástí areálu policie, povodňová rizika a případná opatření se týkají výhradně tohoto areálu. Geodetické zaměření areálu včetně případných opatření v areálu nebylo z důvodu nedostupnosti areálu provedeno, proto je spolehlivost rozlivů, vykreslených v situaci záplavových čar, nižší. Výšky terénu byly převzaty z dat DMR 4G. Pozemky na levém břehu jsou orná půda, jejíž zaplavování nepřináší vysoká rizika a škody ve srovnání s benefity jsou relativně vyrovnané. Přírodě blízká úprava koryta v tomto úseku spočívá především v údržbě koryta a vegetace, odstraněním úživných zemin ze břehů a zřízením vegetačního pásu podél toku. Biodiverzita toku bude zajištěna zřízením dostatečně členité kynety, a to rozčleněním břehové čáry vložením kamenů, říčního dřeva. Podélný profil bude stabilizován periodicky umístěnými příčnými stabilizačními prahy přírodě blízkého charakteru, kyneta bude pro zajištění počáteční fáze stabilizace opatřena pohozem. Mezi prahy budou ve dně vlivem vyšších průtoků vznikat místa s vyšší hloubkou a nižšími rychlostmi, obdobně, jako se v přírodě na tocích se splaveninovým režimem samovolně tvoří tzv. periodické brody a tůně. Doprovodná vegetace bude rozmístěna adekvátně s ohledem na revitalizační efekt úpravy a protipovodňovou funkci. Vegetace je členěna na zóny vegetace vyžadující občasnou údržbu. Širší dno potočního pásu je další zónou vhodnou pro vegetaci, a to zejména vlhkomilných druhů rostlin. Bude zřízen vegetační pás podél toku v dostatečné šířce minimálně 10-15 m od břehové hrany. Dále je navržena cesta vedoucí po levém břehu. Uvažována je jako páteřní cesta, umožňující průjezd na bicyklu. Cesta propojuje cestní síť mezi úsekem 14 a ulicí Ďáblickou. V ulici Ďáblická je možno se napojit na stávající cyklostezku. Přístup na staveniště je možný z ulice Chřibská a Ďáblická. obr. 40 úsek 15, pohled proti proudu, neudržované koryto, orba až k břehové hraně

obr. 41 úsek 15, vzorový příčný řez

1676/1 1677 1674/1 1700 1671/ 1701 1672/4 1671 1703/9 1672 1703/8 1703/11 1697/3 1699/2 1698/2 1703/3 1702 1703/4 1698/1 1703/10 1703/5 1699/1 1703/6 1703/7 315/4 311/3 311/2 312 315/1 313 315/6 314/4 315/7 315/5 318 314/6 317 319 314/5 316 315/8 361/1 361/2 305/46 305/47 305/66 305/65 1708 1696 1710/14 1707 1710/1 315/2 305/44 305/45 308/11 308/10 308/1 308/12 1709 1622/60 09 310 311/1 304/11 305/4 304/1 304/14 304/15 305/61 305/60 305/41 305/52 305/33 2 305/35 305/42 305/48 305/31 305/37 305/49 305/2 305/38 305/39 305/63 305/43 305/40 305/57 305/58 305/25 305/50 194/35 308/13 308/2 305/24 307/8 194/34 307/1 306 307/7 307/6 600 304/16 304/17 305/3 304/12 304/13 97/1 1697/2 1681/1 1681/2 1680/1 1 1676/2 1 1746/99 1710/8 1746/100 1622/1 194/1 1710/11 1622/60 1708