Přinášíme: Kvalita čárových kódů Nejčastější chyby při tvorbě a aplikaci symbolů RFID v oblasti textilního průmyslu RFID-EPC laboratoř pro vás Téma

Přinášíme: Kvalita čárových kódů Nejčastější chyby při tvorbě a aplikaci symbolů RFID v oblasti textilního průmyslu RFID-EPC laboratoř pro vás Téma dne: GS1 GTS vysledovatelnost Novinky a informace: Projekt RACE LOG-IN Regionální fórum GS1 ve Vídni Využití technologií RFID v Norsku Systém GS1 v praxi: Případové studie Codeware, EPRIN

Systém GS1 jednotná vize společný jazyk standardní řešení Efektivitou proti krizi... Máme za sebou další rok a nutno říci, že to byl rok obtížný, poznamenaný dopady finanční a hospodářské krize. Poklesy objemů, propady prodejů, krácení investic, v lepším případě nulové procento růstu, ale i další doprovodné jevy krize provázely řadu našich koncových uživatelů i společností, které se zabývají poskytováním služeb a řešení pro tyto uživatele. Výmluvná jsou i čísla nárůstu, resp. poklesu počtu zaregistrovaných organizací do Systému GS1 v České republice. Zatímco nárůst je meziročně vzácně vyrovnaný, ukončených registrací je letos již zhruba o 200 více. Jde sice z 60 % o nejmenší uživatele, ale přesto nelze vyloučit, že tento trend bude do budoucna pokračovat. Myslím si, že i v této situaci lze nalézt pozitivní aspekty svědčící o tom, že společnosti i jejich manažeři si uvědomují příležitosti, které tato doba přináší. Ať už se jedná o snahu zefektivnit procesy uvnitř firem, nasadit nové technologie umožňující snížit nákladovost, reagovat flexibilněji na potřeby trhu i zákazníků či učinit správná a včasná strategická rozhodnutí založená na kvalitní znalosti potenciálu vlastní společnosti, na věrohodných datech a korektních vztazích mezi obchodními partnery. To vše může akcelerovat návrat společnosti do lepších časů nebo přispět k budoucímu posílení a rozvoji firmy. Jak to však souvisí s globálními standardy? Jaká je jejich pozice v období krize a jsou vůbec tématem, na které je v této hektické době čas a prostor? To jsou otázky, kterými se sdružení GS1 Czech Republic v průběhu roku hodně zabývalo. Cílem bylo nastavit aktivity a poskytované služby tak, aby pokrývaly aktuální potřeby trhu. Dospěli jsme k přesvědčení, že implementace globálních standardů a identifikačních a komunikačních technologií na bázi těchto standardů ve svém důsledku obecně podporuje lepší kompatibilitu a snazší komunikaci. GS1 standardy díky své komplexnosti a zaměření na logistické a zásobovací řetězce od dodávek základních surovin a zemědělské prvovýroby přes průmyslovou výrobu, distribuci, obchod až ke konečnému spotřebiteli přinášejí tolik potřebnou efektivitu, přehlednost, důraz na kvalitu, snižování nákladů nebo chcete-li na optimalizaci poměru mezi cenou a výkonem. Do popředí zájmu koncových uživatelů Systému GS1 by se měly, alespoň podle mého názoru, stále více prosazovat nástroje a technologie zaměřené na kvalitu dat. Kvalitní data jsou základem správného fungování informačních systémů na všech úrovních, jsou nutná pro efektivní elektronickou komunikaci. Nelze bez nich úspěšně zavádět systémy sledovanosti produktů, bojovat proti padělkům, zajistit ochranu spotřebitelů ani bezpečnost pacientů. Proto budeme i v příštím roce, a doufám, že společně s vámi, uživateli Systému GS1, hledat nové příležitosti pro uplatnění globálních standardů v naší každodenní obchodní realitě. Přeji vám, aby závěr letošního roku byl pro vás i vaše společnosti klidný a abyste měli důvod a motivaci přemýšlet pozitivně o dalším rozvoji svého podnikání. Osobně vám přeji hezké prožití vánočních svátků a hodně zdraví a štěstí do roku 2010. kontakt: GS1 CZECH REPUBLIC Na Pankráci 30 140 00 Praha 4 T +420 234 633 145 F +420 234 633 147 E info@gs1cz.org www.gs1cz.org www.rfid-epc.cz koordinace poradenství pro Systém GS1 metodika

2 Informace z GS1 Czech Republic Sekretariát sdružení GS1 Czech Republic se rozšířil o novou pracovnici, Barboru Bláhovou, která nastoupila 5. října 2009 do oddělení zákaznického servisu. Aktuálně má tedy sdružení 12 zaměstnanců. Stále však hledáme další spolupracovníky, konkrétně na manažerské pozice pro oblasti čárových kódů a EDI komunikace. Od začátku listopadu letošního roku se sdružení GS1 Czech Republic přestěhovalo do větších prostor. Nyní sídlí sice stále ve stejné budově, ale ve 3. patře, kde má k dispozici dostatek kanceláří jak pro samotný sekretariát, tak i pro dceřinou servisní organizaci GS1Servis.cz. Nové prostory navíc dávají možnost realizovat zřízení školicího a předváděcího centra s kapacitou zhruba 30 osob. GS1 Czech Republic chce do budoucna umožnit všem uživatelům kvalitnější školení a semináře spojené s praktickými ukázkami technologie automatické identifikace a snímání čárových kódů i RFID tagů. Výbor GS1 Czech Republic pracuje nyní ve složení Jaroslav Camplík, prezident, Stanislav Lego, viceprezident, a dále Miroslav Exner, Michal Gašparín, Miloš Hammer, Zdeněk Indra, Petr Šyc a Zdeněk Vonásek, členové Výboru. AKTUÁLNÍ STAV DATABÁZE ZAPOJENÝCH ORGANIZACÍ V ČESKÉ REPUBLICE Počet firem zapojených do Systému GS1 11/2009 Celkem 7006 Z toho výrobci a distributoři 6836 obchodníci 39 dodavatelé pro Systém GS1 103 ostatní 5 projednávané registrace 23 Webové stránky GS1 Czech Republic nový design i náplň Od září je webová stránka GS1 Czech Republic nejenom v novém designu, ale především byl aktualizován její obsah. Zpracovávají se také další funkcionality se záměrem, aby tato forma komunikace s koncovými uživateli i s odbornou veřejností vyhovovala potřebám praxe. Webové stránky jsou postaveny tak, aby zájemci o registraci mohli rychle a intuitivně vyhledat podmínky pro registraci, aby uživatelé dostali základní informace o všech standardech Systému GS1. K dispozici je i řada materiálů, které je možno stáhnout přímo z webové stránky. Technické a výukové manuály jsou naopak dostupné pouze v uživatelské sekci nazvané Extranet. V rámci nových stránek je spuštěna vyšší verze vyhledávače GEPIR, který slouží primárně k ověření legálního využívání GS1 prefixů, a také vylepšené vyhledávání dodavatelů služeb pro Systém GS1. Současný web je více orientován na propagaci našich akreditovaných partnerů. V sekci semináře dává možnost prezentovat nejenom školení a semináře pořádané přímo či s podporou GS1 Czech Republic, ale také akce všech ostatních zaregistrovaných dodavatelů pro Systém GS1 i dalších vzdělávacích institucí. Společným jmenovatelem všech těchto aktivit je podpora GS1 standardů v praxi. Školicí program Seriál školení bude v příštím roce pokračovat a bude vypsáno několik termínů určených jak pro začátečníky, tak pro pokročilé uživatele Systému GS1. Stěžejním okruhem pro nováčky bude opět téma Základy Systému GS1, kde se jim dostane širokého portfolia základních informací, od způsobu přidělování čísel jednotlivým produktům až po krátký popis novinek v Systému. Druhým významným tématem bude GS1-128 - GS1 Logistická etiketa, které je úzce zaměřené na správné využívání symbologie, aplikačních identifikátorů a celkovou tvorbu logistické etikety. Jelikož se toto téma opět dostává do popředí zájmu trhu, bude počet těchto akcí a konkrétní termíny uzpůsoben požadavkům uživatelů Systému GS1. Podle aktuální potřeby budou tato základní témata rozšiřována o speciální zaměření jako např.: Vysledovatelnost, GS1 DataBar, GS1 DataMatrix, Kvalita a měření čárových kódů aj. Nadále budeme pokračovat v odborných prezentacích pro zapojené technické firmy, které nabízejí uživatelům Systému GS1 účinnou podporu nejen formou prodeje softwaru či hardwaru, ale hlavně svými kvalitními službami. V rámci Partnerského programu GS1 Czech Republic bude v příštím roce realizováno vzdělávání nových zaměstnanců současných akreditovaných partnerů. Taktéž je plánován cyklus speciálních školení v rámci povinné obhajoby akreditace. Platný seznam školení naleznete vždy na našich webových stránkách v sekci Služby školení. Aktuality o činnosti Pilot datové synchronizace ve finále Pilotní projekt datové synchronizace (GDSN) je aktuálně ve své realizační části. Dokončení projektu se předpokládá do konce roku 2009 s finálním vyhodnocením a rozhodnutím o dalším postupu návazně začátkem roku 2010. Mezi hlavní cíle pilotního projektu GDSN odsouhlasené pracovní skupinou ECR patří: Analýza současného stavu procesů zalistování výrobků a správy kmenových dat a návrh optimalizovaného procesního modelu. Technické ověření synchronizace kmenových dat v definované kategorii výrobků (drogerie). Dohoda o datové struktuře, zavedení standardních postupů pro měření výrobků. Příprava podkladů pro rozhodnutí o výběru technického řešení, které umožní zapojení malých a středních dodavatelů. Pilotní projekt s konkrétními výsledky Účastníci pilotního projektu byli nejdříve proškoleni na téma Obecná pravidla datové synchronizace, Měření výrobků a v oblasti Obsluha elektronického katalogu, který si měli možnost vybrat od firem 1Sync nebo SA2 Worldsync. Součástí pilotního projektu byla rovněž analýza procesů zalistování mezi řetězci a dodavateli a návrh optimalizovaného procesu, který maximalizuje výhody ze zapojení do datové

3 synchronizace. Procesy byly modelovány v nástroji Craft.CASE, který poskytla firma E-Fractal. Po definování a schválení datové struktury začala být v červnu vkládána data do zvoleného elektronického katalogu. V počáteční fázi provedly řetězce Globus a Makro testy na vzorcích dat. Na základě jejich připomínek byly provedeny potřebné opravy a dodavatelé se aktuálně snaží doplnit do svého elektronického katalogu celá portfolia výrobků. Budou tak vytvořeny podmínky pro přenesení příslušných dat z testovacích prostředí do produkčních systémů a řetězce mohly s daty pracovat v dalších navazujících procesech a systémech. V průběhu testů proběhly simulace různých scénářů, například oprava chyby v položce, vytvoření nové verze položky či výmaz položky z elektronického katalogu. V průběhu pilotního projektu byly realizovány schůzky s dalšími řetězci a jejich dodavateli na téma datové synchronizace. S pozitivními ohlasy na toto téma se kromě potravinářského sektoru setkáváme v oblasti spotřební elektroniky, drogistického zboží a hobby marketů. Projekty v oblasti RFID-EPC Hlavní aktivity v oblasti RFID-EPC se přesunují do projektu společné RFID-EPC laboratoře realizovaného ve spolupráci GS1 Czech Republic a Vysoké školy báňské TU Ostrava. Tato laboratoř se úspěšně stala součástí Evropské sítě GS1 in Europe Lab Network (dříve EPCLabs Network), kterou v současné době tvoří již celkem 12 laboratoří. Dalším významným projektem, financovaným z prostředků EU, kterého se GS1Servis.cz společně se sdružením GS1 Czech Republic účastní, je RACE networkrfid. Jeho cílem je podpořit využívání technologií RFID-EPC, a to především v sektoru malých a středních firem a pomoci při odstraňování bariér pro využívání těchto technologií. V rámci tohoto projektu byla podpořena realizace několika RFID seminářů a probíhají projektové schůzky k jednotlivým oblastem. Pokračuje rovněž příprava a realizace projektů pro využití Systému GS1 v oblasti zdravotnictví. Součástí těchto aktivit je pilotní projekt realizovaný v privátním zdravotnickém zařízení. V rámci tohoto projektu byl vytvořen procesní model pro řízení zbožových toků v tomto typu organizace s využitím prostředků automatické identifikace. Jako pokračování projektu From Farm to the Fork, který je zaměřen na využití technologií RFID pro vysledovatelnost masa a masných výrobků, proběhla společná schůzka na půdě RFID-EPC laboratoře mezi VŠB TU Ostrava, Veterinární fakultou Brno a Zemědělskou univerzitou Praha. Cílem plánované spolupráce je vytvoření referenčního řešení pro využití RFID v oblasti masného průmyslu (RFID4Meat) a příprava projektu využití RFID pro evidenci hospodářských zvířat. Tomáš Martoch, ředitel GS1Servis.cz Vídeň hostila regionální fórum GS1 Počátkem listopadu se ve Vídni sešli na několikadenním pracovním setkání čelní představitelé, manažeři a techničtí experti z téměř 40 evropských zemí. Společně se svými kolegy z nadnárodní centrály GS1 hodnotili výsledky evropských i globálních projektů, porovnávali národní zkušenosti a diskutovali o strategii budoucího rozvoje Systému GS1 i o technologickém vývoji jeho jednotlivých standardů. Prezentace i následné diskuse se týkaly případových studií, priorit, implementace standardů v oblasti rychloobrátkového zboží, maloobchodu, distribuce, ale například také zdravotnického sektoru. Setkání tohoto charakteru je vždy přínosné nejenom svojí odbornou hodnotou, ale také významně přispívá k posílení osobních kontaktů, vzájemnému setkávání lidí, kteří ve své profesi řeší velmi obdobná zadání a pro něž je osobní zkušenost nesmírně cenná. Dává totiž možnost sdílet informace, poučit se z práce druhých, dívat se na problémy evropského trhu trochu s nadhledem, z perspektivy o něco širší, než je vlastní pole působnosti každé národní organizace. Synchronizace dat je nutností V úvodu fóra měli účastníci příležitost zamyslet se společně s Jeanem Jacquesem Vandenheedem, analytikem společnosti ACNielsen Europe, nad těmi aspekty současného maloobchodu, které určují úspěšnost či neúspěšnost jednotlivých maloobchodních formátů a jejich privátních značek. Prezentace ukázala řadu zajímavých pohledů na chování zákazníka. Naznačila, že to není vždycky a výhradně cena, co ovlivňuje rozhodování zákazníka a jeho loajalitu ke konkrétnímu obchodnímu řetězci nebo výrobku. Často rozhoduje poloha obchodu, kvalita a tradice výrobku nebo přidaná hodnota věrnostního programu. Roli hraje také přizpůsobení se prodejce národním zvyklostem a kultuře či správná reakce na odlišnost velkých městských aglomerací od venkova.

4 Hlavní program fóra byl soustředěn na prezentace projektů a aktivit národních organizací. Ředitel GS1 UK Gary Lynch prezentoval výsledky rozsáhlé studie zaměřené na zjištění míry shody kmenových dat u čtyř vybraných obchodních řetězců a na porovnání dat získaných z informačních systémů obchodníka s daty poskytovanými dodavateli. Ukázalo se například, že data typu hmotnost, obsah nebo rozměry na úrovni konkrétní spotřebitelské jednotky se při porovnání mezi dvěma obchodníky liší až o 60 %. Při porovnání mezi čtyřmi obchodníky je toto číslo neuvěřitelných 99 %! O mnoho lépe nedopadlo ani srovnání shody dat z informačního systému obchodníka s daty od dodavatele. Shodovalo se pouhých 25 % dat. Z toho vyplývá, že snaha GS1 o prosazení synchronizace kmenových dat a využívání elektronických katalogů je založena na skutečných potřebách trhu a je více než opodstatněná. Standardy pro subdodavatele Také letošní fórum provázela celá řada doprovodných seminářů a jednání pracovních skupin jednotlivých evropských projektů. Za zmínku stojí určitě téma Upstream Implementation, které zaujalo velké množství účastníků. Jeho hlavní přínosy lze vidět především v oblasti výroby a distribuce rychloobrátkového zboží, ale koncept je v zásadě použitelný i v dalších sektorech. Jde o provázání standardů běžně využívaných mezi dodavateli a obchodními společnostmi na úroveň dodavatel a jeho subdodavatelé, tedy do oblasti dodávek základních surovin, polotovarů a zemědělské prvovýroby. Zkušeností s identifikací produktů, s logistickými etiketami i s EDI komunikací lze úspěšně využít i pro tu část zásobovacího řetězce, která výrobě finálních výrobků předchází. Dodavatelé tak mají možnost bez dalších významných investic znásobit přínosy z implementace globálních standardů a optimalizovat významným způsobem své vstupy. inzerce Mobile Commerce a RFID zázemí K neméně zajímavým patřily také příspěvky GS1 Austria a GS1 Sweden na téma využívání mobilních telefonů ke sdílení vybraných doplňkových informací o produktech, nutričních hodnotách a doporučených dávkách denní spotřeby. Tzv. Mobile Commerce je možnost využívat mobilní telefon ke snímání lineárního nebo i 2D kódu a prostřednictvím připojení na internet nebo přímo do informační databáze zprostředkovat spotřebiteli informace, které jsou důležité pro jeho rozhodování o nákupu konkrétního produktu. GS1 Czech Republic přispělo do tohoto bloku informací o spolupráci s VŠB Ostrava při zřízení RFID-EPC laboratoře, která se zapojila do evropské sítě obdobných zařízení. Cílem GS1 Czech Republic i celé sítě laboratoří je zajistit solidní odbornou platformu pro podporu RFID technologie a prosazovat standardizaci tohoto rychle se rozvíjejícího způsobu identifikace, přenosu a sdílení dat. Trendy ve zdravotnictví Celý půldenní blok fóra byl věnován informacím a novinkám z oblasti zdravotnictví. Kromě obsáhlé zprávy o posledním vývoji spolupráce GS1, farmaceutických společností i zdravotnických institucí na globální úrovni byl i zde dán prostor pro prezentaci národních zkušeností z projektů vedených v Rakousku, Švýcarsku a Velké Británii. Příspěvky se týkaly tématiky identifikace lékařských nástrojů, odborného personálu a pacientů, ale také uplatnění standardů GS1 při vysledovatelnosti léků vydávaných na předpis. Velmi inspirativní byla prezentace o testování využívání logistických etiket a SSCC v kombinaci se standardní EDI komunikací v oblasti zásobování nemocnic a zdravotnických zařízení. Závěr fóra byl věnován sektoru dopravy, logistiky a celní správy. Stěžejní příspěvek přednesl Naotaka Ishizawa ze společnosti MTI/NYK Logistics, který hovořil o využívání RFID-EPC v oblasti dopravy a logistiky. Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic

5 První společná akce akreditovaných partnerů V první polovině listopadu připravilo sdružení GS1 Czech Republic společné setkání zástupců vedení společností, které v letošním roce získaly v rámci partnerského programu akreditaci v oblasti poskytování komplexních řešení na bázi Systému GS1, se šéfredaktory odborných časopisů z oblasti maloobchodu, logistiky, obalů a balicích technologií. Pracovní snídaně ve vinohradském Café Faux Pas poskytla všem zúčastněným nejenom příjemnou atmosféru mírně rušného pracovního dopoledne v centru Prahy, ale také kvalitní kávu s občerstvením. Ředitelka sdružení GS1 Czech Republic Pavla Cihlářová v úvodu setkání seznámila přítomné novináře s důvody, které vedly sdružení GS1 Czech Republic k rozhodnutí připravit a realizovat projekt partnerské spolupráce s vybranými dodavateli pro Systém GS1. Tento projekt byl završen, po více než ročním procesu školení, auditů a hodnocení případových studií a vzorových řešení předáním akreditací celkem pěti společnostem. A právě tito, dnes již akreditovaní partneři GS1 Czech Republic měli během setkání možnost stručně představit sebe, své firmy a nabízená řešení včetně naznačení priorit a směrů budoucího rozvoje. Postupně vystoupili S. Zvelebilová ze společnosti Codeware, J. Jelínek z brněnského Eprinu, M. Zavázal a M. Janovský ze společnosti JaGa, J. Petráš z ICS Identifikační Systémy a Jan Příhoda ze společnosti Kodys. Ze všech vystoupení byla patrná snaha podtrhnout skutečnost, že tyto společnosti chtějí společně prosazovat standardizaci v oblasti automatické identifikace a snímání dat s důrazem na kvalitu a vysokou úroveň profesionality svých řešení, že si uvědomují důležitost svého vlivu na koncové uživatele. inzerce Mimo jiné také zaznělo upozornění, že na trhu je stále dostatek prostoru pro nová řešení s využitím identifikačních technologií, ať už v tradičních sektorech, jako je obchod a logistika, nebo i mimo ně. Je však potřeba integrovat jednotlivé komponenty i technologie, neprodávat pouze HW doplněný na míru ušitou konkrétní aplikací, která není schopna dalšího rozvoje a případného napojení na systémy EDI komunikace, datové synchronizace, vysledovatelnosti apod. Závěrem vystoupil Zdeněk Vonásek, člen Výboru GS1 Czech Republic a odborný garant Partnerského programu, který shrnul přínosy akreditace z pohledu technických firem a jejich působení na trhu. Vyzdvihl nutnost stálého vzdělávání technických pracovníků i obchodníků, kteří by měli pro svou práci mít dostatečný přehled o novinkách a směrech dalšího rozvoje identifikačních technologií tak, aby mohli správně vyhodnotit požadavky zákazníků a nabídnout jim řešení, která budou zároveň plně aktuální z hlediska globálních standardů a obstojí i výhledově v případě nasazení novějších technologií. Účastníci pracovní snídaně obdrželi zcela nový materiál, který pod názvem Partnerský program shrnuje důvody vzniku programu, jeho záměry, cíle i podmínky, povinnosti a výhody z něj vyplývající pro všechny zúčastněné strany. Po skončení oficiální části setkání byl dán prostor pro další diskuse. Novináři měli příležitost oslovit jednotlivé zástupce společností a získat podrobnější informace o jejich činnosti na trhu nebo o důvodech jejich účasti v akreditačním řízení. Tato akce byla první svého druhu, bude pečlivě vyhodnocena a na základě získaných ohlasů a podnětů bude GS1 Czech Republic připravovat další obdobné aktivity v rámci Partnerského programu. Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic EDITEL VAŠE PRVNÍ VOLBA PRO EDI KONTINUITA EDITEL slaví 15 let svého života a i v EDI je to věk, který svědčí o zralosti a zodpovědnosti, které oceňují naši zákazníci. STABILITA Jsme mezinárodně působící skupina poskytující služby v 17 zemích střední a východní Evropy. ZÁKAZNÍK Spokojenost našich zákazníků je naším prvořadým cílem a zároveň i motivací, abychom se trvale na tento cíl soustředili. KVALITA Podněty našich zákazníků jsou pro nás inspirací, abychom kontinuálně dosahovali nejvyšší kvality našich služeb. INOVACE Sledujeme trendy, rozvoj EDI a především potřeby našich zákazníků, a to nám pomáhá poskytovat nejen to, co je aktuální, ale především to, co je prospěšné pro našeho zákazníka. TECHNOLOGIE Naše technologické zázemí v prostředí IBM a T-Systems je zárukou nejvyšší bezpečnosti, kvality a současně i dostupnosti. PRODUKTY Disponujeme řadou B2B řešení, která jsou dostupná pro instituce všech velikostí a všech oborů. NAŠI ZAMĚSTNANCI Znalosti a zkušenosti našich zaměstnanců nás již 15 let udržují v pozici lídra v poskytování EDI služeb v České republice. Rádi se podělíme o tyto hodnoty, abychom ještě více zhodnotili Vaše obchodní úspěchy! EDITEL CZ s.r.o., V Parku 2309/6, 148 00 Praha 4 Chodov, Tel.: 261 009 011, Fax: 261 009 099, E-mail: obchod@editel.cz, www.editel.cz

SYSTÉMOVÝ INTEGRÁTOR PRO ČÁROVÝ KÓD A RFID MOBILNÍ TERMINÁLY ČTEČKY TISKÁRNY ČÁROVÝCH KÓDŮ ETIKETY BEZDRÁTOVÉ SÍTĚ VÝVOJ SW IMPLEMENTACE SERVIS Mobilita pro Vaše data APLIKACE > Evidence majetku Evidence výrobních operací Systém pro pracovníky v terénu Systém řízeného skladu Mobilní sběr dat Evidence rozvozu zásilek Mobilní informační systém pro policii Necháváme za sebe mluvit naše reference: www.kodys.cz/reference.html www.kodys.cz 233 097 911 info@kodys.cz člen IBCS Group Certifikace ISO 9001 a 14001

8 Projekt RACE networkrfid i pro Českou republiku Motivem pro vznik RACE networkrfid (Raising Awareness and Competitiveness on RFID in Europe) byla snaha zvýšit povědomí o existenci a možnostech využití RFID v Evropě. Na RACE se v současné době podílí 25 klíčových evropských hráčů na poli RFID, mezi které mimo jiné patří regionální GS1 in Europe, evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) a také český zástupce Internet věcí. Hlavním koordinátorem je European Research Consortium for Informatics and Mathematics (ERCIM EEIG). O tom, že to Evropská komise s podporou myslí vážně, svědčí slova evropské komisařky pro oblast informačních technologií a médií Viviane Reding, která při zahájení tohoto projektu, podporovaného v rámci 7. rámcového programu EU, prohlásila: RFID je technologií, která generuje přínosy v lepší a bezpečnější zdravotní péči, ve výrazné optimalizaci logistiky a řízení zásobovacího řetězce a v neposlední řadě zabezpečuje monitoring dopadů na životní prostředí v rámci udržitelného rozvoje. Potřebujeme proaktivní celoevropskou iniciativu, která nám umožní využívat přínosů technologií RFID a Internetu věcí, přičemž naším úkolem je zajistit spotřebitelům, občanům i podnikatelským subjektům právo volby, transparentnost a kontrolu při využívání těchto technologií. Vizí projektu RACE networkrfid je vytvořit celoevropskou platformu, znalostní expertní síť s cílem zvýšení konkurenceschopnosti členských zemí EU v oblasti adopce a využívání RFID. Současně pak lze prosazovat využívání těchto technologií v rámci hlavních směrů a trendů vývoje informačních a komunikačních technologií. Hlavní cíle RACE Vytvoření platformy, v rámci které mohou všichni účastníci profitovat z vývoje, zavádění a praktického nasazování RFID. Zajistit EU pozici světového lídra v oblasti RFID. Vytvářet podmínky pro uplatnění RFID na evropském trhu, hledat cesty ke komerčnímu využití této technologie a současně identifikovat existující bariéry pro zavádění RFID. Zvláštní pozornost je přitom věnována sektoru malých a středních firem. Propagovat existující projekty, případové studie, semináře, konference a veškeré další zdroje informací o RFID na celoevropské bázi i na úrovni jednotlivých států. Podporovat důvěru v technologii RFID u koncových uživatelů tak, aby byla příznivě přijímána, a to zejména s ohledem na otázky související s ochranou soukromí. Čeští experti v evropském kontextu Zapojení do projektu RACE networkrfid je plně v souladu s aktivitami Koordinačního výboru RFID-EPC. Plán aktivit na příští období zahrnuje především: - podporu přípravy a realizace odborných seminářů k problematice RFID, - přípravu metodiky PIA (Privacy Impact Assessment) vyžadovanou ze strany Evropské komise před zahájením používání technologií RFID v případě, že by tato technologie mohla mít dopad na ochranu soukromí, - podporu využívání technologií RFID mezi malými a středními firmami, - vytváření databáze případových řešení využití technologií RFID a její zpřístupnění v rámci evropských aktivit. Česká účast Zástupcem České republiky v projektu RACE je obecně prospěšná společnost Internet věcí o.p.s., mezi hlavní partnery projektu patří GS1 Czech Republic, GS1Servis.cz, společnost CODEWARE a VŠB TU Ostrava ILAB RFID-EPC Laboratoř. Projekt je otevřen pro přístup dalších subjektů a organizací. Účast expertů z České republiky na tomto celoevropském projektu je obrovskou příležitostí, jak prezentovat znalosti a zkušenosti v oblasti RFID technologií. Zároveň dává unikátní příležitost českým subjektům z oblasti vědy, výzkumu a vývoje, taktéž i podnikatelským firmám prosadit se v navazujících evropských projektech. V rámci aktivit GS1 Czech Republic je ve spolupráci s dalšími subjekty připravováno propojení projektu RACE networkrfid s RFID-EPC adopčním programem, neboť základním cílem projektu je zvýšit obecnou úroveň znalostí o těchto technologiích a pracovat na odstraňování překážek k jejich využívání. Zdroje informací Více informací o projektu je možné získat na webové adrese www.race-networkrfid.eu. Technologiemi RFID-EPC se zabývá rovněž portál www.rfid-epc.cz, který poskytuje aktuální zpravodajství ze světa těchto technologií a je otevřenou platformou pro zájemce o tuto problematiku. Načasování projektu je rovněž velmi příhodné, neboť tým evropské komisařky Viviane Reding publikoval v květnu 2009 Doporučení Evropské komise pro oblast využívání technologií RFID a Internetu věcí. Při této příležitosti je rovněž potřeba zdůraznit, že oblast Inteligentních obchodů a využívání RFID technologií je jedním ze schválených dlouhodobých záměrů vědy a výzkumu ČR. Tomáš Martoch, ředitel GS1Servis.cz

9 Využití RFID v průmyslu zpracování masa v Norsku Norsko není členem EU, je však součástí EHS a má velmi progresivní přístup k problematice využívání technologií automatické identifikace a elektronické komunikace v průmyslu zpracování potravin. Díky podpoře EEA research fund, https://www.eea-researchfund.cz, bylo možné zrealizovat projekt připravený společností GS1Servis.cz, s.r.o., jehož podstatnou částí byla referenční cesta expertů, zástupců českých zpracovatelů masa, do této evropské země. Hlavními partnery projektu byly za norskou stranu společnost Nortura a za českou stranu Český svaz zpracovatelů masa. Referenční návštěva proběhla začátkem června a zahrnovala prohlídku zpracovatelského závodu společnosti Nortura ve Stavangeru a sérii návazných setkání s dalšími společnostmi v Oslu. RFID přímo v provozu Nortura je hlavním zpracovatelem širokého sortimentu masa, kromě ryb, s naprosto dominantním postavením na trhu. Vlastní 39 závodů situovaných po celém norském území. Pracuje v ní 6800 zaměstnanců a jejich celkový počet je navyšován podle sezónní potřeby až o 25 %. Navštívený závod Forus ve Stavangeru se soustřeďuje na zpracování výrobků z vepřového a skopového masa. Projektový tým se zde seznámil s využitím technologie RFID přímo v provozu. daných podmínek, vlivu konkrétní náplně přepravek na načítání dat apod. Úspěch již za dva roky V roce 2009, tj. po dvou letech od zprovoznění nové technologie, je již systém hodnocen pozitivně. Nejenže se investice v tomto závodě v celkové hodnotě téměř 600 tis. NOK již vrátila, ale například stabilní nárůst produktivity práce v sekci bourárna se blíží 12 %! Technologie RFID výrazně přispěla k soustavnému přehledu o pohybu suroviny v závodě Forus a návazně i v rámci celé organizace Nortura. Současně umožnila sledovat produktivitu jednotlivých výrobních pozic a upozornila na chyby v organizaci činností. Citlivou kombinací s automatickou identifikací na bázi čárových kódů Systému GS1 byly zajištěny jednotlivé prvky nezbytné interní a externí vysledovatelnosti. Profesionální technické zázemí Rozsáhlá akce tohoto typu se samozřejmě neobejde bez profesionálního technického zázemí. Celý projekt připravila a zrealizovala společnost Matiq ve spolupráci s IBM. Matiq je IT společnost, 100% vlastněná Norturou, která se soustřeďuje na oblast implementace RFID technologií při zpracování a v následné logistice masných výrobků a na souvztažnou problematiku vysledovatelnosti. Obtížné začátky a první zkušenosti Počátek projektu, týkající se této nové technologie, firma datuje do období I. čtvrtletí roku 2006. Vstupní fáze a teoretická příprava trvaly přesně rok a představovaly zejména časově náročnou, trpělivou a opakovanou interní diskusi. Relativně obtížné bylo postupné přesvědčování managementu a zástupců odborové organizace o vhodnosti uvedené technologie pro procesy v jednotlivých závodech společnosti. Po konečném kladném rozhodnutí byla nová technologie zprovozněna, a to po sérii vstupních testů a po nezbytném proškolení pracovníků. Od samého začátku bylo nutno řešit množství konkrétních technologických úskalí. Speciální pozornost byla kupříkladu věnována vhodnému způsobu mytí přepravních obalů, používaným druhům detergentů, umístění tagů na jednotlivých objektech a jejich kvalitě, vyhodnocení kvality snímání dat a reálné chybovosti za Položen základ úspěchu Technologie RFID umožnila žádoucí zefektivnění interního systému sledovatelnosti u výrobce a sledování pohybu suroviny mezi jednotlivými závody. Nová technologie vyřešila jednoznačnou identifikaci ovcí v Norsku. Zavedení RFID zajistilo celkově vyšší efektivitu činnosti, odhalilo systémové nedostatky a umožnilo sledování jednotlivých pracovních pozic z hlediska jejich produktivity. Bylo nalezeno a postupně ověřeno jednoznačné řešení pro vratné obaly z pohledu vyšší míry sledovatelnosti, inventury stavu, jejich obrátky. Okamžitým přínosem v této oblasti je dosažení podstatně nižší ztrátovosti přepravek. Byla ověřena možnost propojení na další sekce výroby až k závěrečnému zpracování a identifikaci spotřebitelských jednotek, kde navazuje automatická identifikace pomocí čárových kódů Systému GS1. Účastníci akce ve Stavangeru Archiv GS1 Czech Republic Doprovodné projekty mnohé objasnily Problematika úspěšné postupné implementace technologie RFID velmi úzce souvisí s následujícími aktivitami, kterým byla v rámci referenční návštěvy českých odborníků v Norsku věnována patřičná pozornost. Projekt esporing bezpečnost potravin a vysledovatelnost v Norsku Problematice bezpečnosti potravin a vysledovatelnosti je věnována v Norsku soustavně velká pozornost. Důkazem toho je projekt esporing (e-vysledovatelnost), který byl odstartován v roce 2007, kdy vláda uvolnila na jeho vývoj asi 30 mil. NOK (asi 100 mil. CZK). Jednalo se o urychlenou reakci na vážný problém v oblasti kvality produkce masného průmyslu, který stál ve svém důsledku životy několika lidí.

10 Státní organizace esporing, vlastněná ministerstvy zemědělství, rybolovu a zdravotnictví, dostala za úkol vyvinout do roku 2010 systém k zajištění národní elektronické infrastruktury pro efektivní výměnu informací podél celého logistického potravinářského řetězce a pro umožnění komunikace mezi obchodními partnery. Cílem je dosažení efektivní vysledovatelnosti s prioritním důrazem na potravinářství, zejména pak na segment masného a rybného průmyslu. Současně by měl být i pro konečného zákazníka dosažitelný trvalý internetový přístup ke konkrétním vybraným datům o výrobcích (např.: datum exspirace, šarže, doba minimální trvanlivosti apod.) včetně případného systému varování před produkty se sníženou kvalitou. Dodatečná možnost kontroly vlastností již zakoupené konkrétní spotřebitelské jednotky je uvažována s využitím aplikace GS1 DataMatrix vedle již existující identifikace na bázi běžných lineárních čárových kódů. Finální představou je tedy přímá možnost kontroly produktů zákazníkem, neboť zmíněné dvoudimenzionální kódy GS1 DataMatrix, obsahující doplňkové informace, lze mimo jiné snímat také mobilními telefony. GS1 Norway Problematice kvality dat, identifikace, ale i projektové podpoře pro realizaci projektu vysledovatelnosti a bezpečnosti potravin je ze strany GS1 Norway věnována mimořádná pozornost. GS1 Norway poskytuje služby v oblasti podpory Systému GS1 v plné šíři, tj. pro automatickou identifikaci, elektronickou komunikaci, synchronizaci dat a datový obsah tagu podle standardu GS1 EPCglobal. GS1 Norway hrála významnou úlohu v průběhu realizace projektu esporing, zaštiťovala totiž nejen část týkající se problematiky jednoznačné identifikace výrobků a zdrojových surovin přes zpracování až k finálnímu produktu, ale zároveň zastřešovala projektově celý roll out tedy školení a semináře pro společnosti výrobce, distributory potravin. RFID laboratoř v Oslu Referenční návštěva v RFID Innovasjonsentr byla spojena s ukázkami využití RFID technologií, způsobů testování a měření RFID tagů a testů spolehlivosti. RFID Innovasjonsentr je RFID laboratoř, která byla založena společnostmi GS1 Norway a Sintef, největší výzkumnou a vývojovou organizací v Norsku. Laboratoř se primárně zabývá vývojem a testováním RFID řešení. V rámci projektů vědy a výzkumu slouží také jako nezávislé testovací a referenční pracoviště pro koncové uživatele a technické organizace. V neposlední řadě podporuje rozvoj znalostí o problematice RFID-EPC formou seminářů, školení, workshopů aj. Do budoucna se počítá rovněž se službami certifikace řešení. Velký důraz je přitom kladen na těsnou spolupráci s poskytovateli řešení. V současné době úzce spolupracuje s 35 technickými společnostmi, které jsou partnery laboratoře. Společnou iniciativou evropských členských organizací GS1 in Europe v oblasti radiofrekvenční identifikace bylo vytvoření sítě koordinovaných laboratoří, které se zabývají podporou adopce technologie RFID-EPC na evropském trhu. Jedním z cílů této sítě RFID-EPC laboratoří je sjednotit metodiku k provádění testů, koordinovaně se podílet na pilotních projektech v rámci evropského trhu a nabízet obdobné portfolio služeb a nástrojů, které podpoří implementace radiofrekvenční identifikace v praxi. Jednotlivé laboratoře se odlišují ve svém zaměření. Uvedená specializace činí evropskou síť laboratoří unikátní z hlediska pokrytí širokého portfolia aplikačních oblastí. Už je čas i pro český trh Vzhledem k tomu, že se problematikou využití technologií RFID pro systémy sledovatelnosti a pro zvýšení efektivity procesů zpracování již začínají zabývat některé z českých firem, společností pro zpracování masa a pro výrobu masných výrobků, byla referenční návštěva načasována velmi příhodně. Shodné téma je také v popředí zájmu nově vzniklé mezinárodní laboratoře pro RFID, založené VŠB Technickou univerzitou Ostrava, která je též díky iniciativě GS1 Czech Republic zapojena do mezinárodní sítě evropských laboratoří GS1 in Europe Lab network. V rámci aktivit této laboratoře vzniká jak analýza potenciálu využití RFID řešení v tomto sektoru, tak i návrh referenčního řešení pro využití v provozech RFID4Meat na bázi domácích i zahraničních zkušeností, jako projekt aplikačního využití spolupráce vědy a výzkumu s praxí. Byl tak položen základ k možnému propojení stávající unikátní globální identifikace a standardní komunikace s využitím Systému GS1, kde současná, již fungující sféra v oblasti čárových kódů a elektronické výměny dat bude podle předpokladu výhledově propojena s výstupy RFID technologie a souvisejícím standardem GS1, tj. EPC (Electronic Product Code). Tracetracker specialista na potraviny Jako velmi zajímavé bylo hodnoceno setkání se společností Tracetracker. Tato společnost je lídrem na poli globálního řešení vysledovatelnosti v oblasti potravinářského průmyslu. Původní myšlenka založení společnosti spadá do konce 90. let, jako reakce na několik skandálů s kontaminovanými potravinami v západní Evropě. Vizí společnosti je zajistit kompletní přehled o potravinových produktech v celém řetězci od prvotní suroviny přes zpracování, distribuci až ke konečnému spotřebiteli prostřednictvím elektronické komunikační platformy Global Traceability Network (GTnet). Obsahem setkání bylo kromě představení společnosti a základních informací o poskytovaných službách rovněž seznámení se s konkrétními realizovanými projekty a jejich přínosy v kontextu s elektronickou platformou GTnet a zajištěním globální vysledovatelnosti. Slovníček pojmů Vysledovatelnost schopnost zpětné identifikace vzniku konkrétní položky, její aplikace a místa výskytu v logistickém řetězci. Zajištění vysledovatelnosti je jednou ze zákonných povinností zpracovatele potravin podle nařízení ES č. 178/2002. RFID technologie radiofrekvenční identifikace. Je založena na komunikaci mezi čtečkou a RFID tagem. Na rozdíl od jiných používaných způsobů automatické identifikace, např. pomocí čárových kódů, nevyžaduje přímou viditelnost a umožňuje výrazně rychlejší snímání údajů. RFID tag mikročip připojený k anténě, který prostřednictvím radiofrekvenčního signálu komunikuje se čtečkou. EPCIS databáze obsahující údaje o načtených kódech EPC. Poskytuje obchodním partnerům odpovědi na nejdůležitější otázky týkající se pohybu značených produktů v logistickém řetězci. EPC standard GS1 pro automatickou identifikaci pomocí technologie RFID. GS1 DataMatrix dvoudimenzionální, prostorově velmi úsporný kód s velkou datovou kapacitou. Michal Bílý, obchodní ředitel GS1 Czech Republic

12 LOG-IN: Logistika v praxi Dne 12. listopadu se konalo pod patronací společnosti ATOZ Event, v hotelu Ambasador Zlatá husa v Praze každoroční setkání logistiků, tentokrát již 6. ročník. GS1 Czech Republic jako již tradičně, vzhledem k tématu tak blízkému jejímu zaměření, figurovala jako jeden z partnerů, sponzorů fóra. V prvé řadě nutno konstatovat, že akce měla opět vysokou úroveň, a to nejen v půldenním workshopu, konaného zejména formou prezentací nejnovějších zkušeností, ale i v přímo navazujícím galavečeru. Ten je dnes již více znám pod názvem Logistický business mixer a je ideální příležitostí pro navázání kontaktů a výměnu zkušeností. kladen na uvědomění si výhod služeb logistických firem a schopnosti zákazníků sdílet tyto výhody s ostatními uživateli. Typickým příkladem je zpětné vytížení kamionů, ale nejedná se vždy pouze o vlastní efektivitu přepravy. Nadstavbou je např. převzetí zodpovědnosti za bezpečnost zboží, zajištění speciálního pojištění, zavedení speciálních bezpečnostních prostředků, které si objednatel služby obvykle ani nemůže dovolit. Diskuse odhalila i slabá místa outsourcingových služeb, která se dají shrnout do jediného slova kvalita. Stále je avizována častá nízká úroveň informací, tj. zejména kvalita zpětné vazby o přepravovaném produktu. Firmy registrují nedodržování jimi zadaných termínů dopravcem často ve snaze přepravu kumulovat a finálně zlevnit. Nezřídka je realitou neprofesionální vystupování poskytovatele logistických služeb ve vztahu k odběrateli na místě určení, kde jejich chování neodpovídá statutu prodloužené ruky dodavatele, je postrádána větší flexibilita u většiny dopravců, transparentnost jejich činnosti apod. Účastníci Logistického business mixeru Archiv ATOZ Event Boom se právě nekoná... Objektivně je třeba vidět, že od minulého fóra nenastal v oboru žádný významný boom. Krize si prostě vyžádala svou daň, a to ve formě úspor, omezení investic do oblasti výzkumu a vývoje. Převratné inovace a řešení v oblasti efektivity v logistice nevznikají. V rámci prezentací na workshopu převládala dvě témata. První z nich se věnovalo možnostem automatizace ve skladech, řešení regálového hospodářství a souvisejícímu celkovému zefektivnění logistiky skladového hospodářství. V této souvislosti několikrát zazněl termín využití technologie RFID. Nehovoříme sice o standardu GS1, tj. RFID-EPC, jedná se vesměs o interní řešení, přesto je ale zřejmé, že nová technologie pro automatickou identifikaci i přes všechna úskalí klepe na dveře. Druhým tématem byly možnosti využívání alternativních zdrojů energie a levnějších paliv. Panelová diskuse zaujala Velmi zajímavá byla tentokrát panelová diskuse na téma Budoucí role logistických firem, která v závěru vyvolala vzácně živou výměnu názorů. Zástupci renomovaných logistických firem C.S. Cargo, Schenker, CSND & ND Logistic naznačili, že se v současné situaci výrazné systémové změny v nabídce logistických firem nedají očekávat. Důraz je Panelová diskuse Archiv ATOZ Event Je zřejmé, že v pozadí všech mnohdy přímo z praxe snášených argumentů je ekonomika. V době snižujících se obratů firem, kdy zisk dosahovaný v předchozích obdobích je téměř nereálný, je obtížné akceptovat vyšší cenové nabídky, byť za službu kvalitnější. Cestou nebývá ani přijetí nejnižší ceny při nejisté kvalitě služby a hrozbě možného zklamání zákazníků. Na druhou stranu každý produkt či služba má svou hodnotu a stabilní přehlížení tohoto pravidla také není řešením. Dá se tedy konstatovat, že vše finálně rozhodne zákazník ve smyslu, jakou kvalitu služby je v dané situaci ochoten a schopen zaplatit. LOG-IN 2009 je již minulostí a nedá se říci, že byl nezajímavý. Ekonomická krize celkový vývoj evidentně přibrzdila, ale současně podnítila iniciativy v hledání úspornějších a efektivnějších řešení. Dost možná, že právě tento závěr je významným příslibem do budoucna. Michal Bílý, obchodní ředitel GS1 Czech Republic

14 GS1-GTS mezinárodní standard pro vysledovatelnost Definice pojmu Vysledovatelnost je schopnost zpětné identifikace vzniku konkrétní položky, její aplikace a místa výskytu v logistickém řetězci (ISO 9001:2000). Za vysledovatelnou položku je považován fyzický objekt, u něhož existuje nebo je předpokládána reálná potřeba obnovy informací o jeho historii, výskytu a aplikaci. Vysledovatelnost je pojem, který se dostal do popředí zájmu na přelomu tisíciletí zejména v souvislosti s překotným vývojem globálního obchodu a s tím souvisejícími negativními doprovodnými jevy, jako jsou bioterorismus, falzifikace zboží, nestálá, mnohdy nedostatečná či dokonce pro lidské zdraví nebezpečná kvalita produkce apod. Bez zajištěného, funkčního systému sledovatelnosti se v mnoha případech tato nová situace promítla v ekonomicky velmi bolestnou zkušenost, a to nejen na úrovni konkrétního výrobce či obchodníka, ale mnohdy vyústila v celospolečenské trauma, prioritně sledované kauzy na státní či dokonce regionální až globální úrovni. Jak vnímat vysledovatelnost? Dobře fungující systém sledovatelnosti není pouze nástrojem spojeným s řešením krizových situací a minimalizujícím případné ekonomické ztráty. Je i prostředkem přispívajícím díky rychlému přístupu k přesným datům i k zajištění vyšší míry ochrany značkových produktů, tj. originálních (brand) značek, produktů se stálou, neměnnou deklarovanou kvalitou. Umožňuje permanentní validaci přítomnosti či naopak absence určitých látek v produktech. Ve svých důsledcích tak funkční vysledovatelnost vede k postupnému zvyšování důvěry koncového zákazníka v systém, který je, byť někdy s problémy, vnímán jako relativně zabezpečený a do budoucna důvěryhodný. dodal a o jakou šarži se jedná), zda je konkrétní surovina či produkt ještě skladem, kdo a kolik daného produktu vyrobil a komu a kdy byl finální produkt dodán apod. Je tedy zřejmé, že se v době rozvinutého globálního trhu jedná o širokou problematiku, jejíž spolehlivé řešení předpokládá využití standardizovaného systému, který je založen na automatickém zpracování dat. Systém sledovatelnosti musí být nekonfliktní, jednoduchý k zavedení pro všechny partnery zapojené do logistického řetězce a musí být současně i ekonomicky únosný. Za ideální může být v této situaci považována představa použití společného obchodního jazyka s globální působností. Právní zázemí Evropská legislativní podpora Spolehlivě fungující systém sledovatelnosti představuje v době rychle se rozvíjejícího globálního obchodu nekompromisní požadavek trhu legislativně podpořený na úrovni regionální i lokální. Evropské právo je v tomto směru zastoupeno především nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Tento dokument se stal ve směru vysledovatelnosti mezníkem. Vznikl především jako urychlená reakce na nechvalně známou dioxinovou aféru, která na přelomu tisíciletí na dlouhou dobu zcela ochromila drůbežářský průmysl v Belgii a přilehlých zemích a vyvolala velmi negativní reakce a odezvy globálního charakteru. V krátké době následovalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. 10. 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Oba uvedené dokumenty zavádějí povinnost zavedení systému sledovatelnosti všem výrobcům potravin, přísad, krmiv, potravních doplňků a veškerých s výrobou a distribucí těsně souvisejících materiálů. Z těchto podkladů též vyplývají finální termíny a rámcové sankce za neplnění uvedených povinností. Archiv GS1 Obecným cílem a prvořadým úkolem, od něhož se odvíjejí všechny následné kroky v oblasti vysledovatelnosti, je zavedení plně funkčních systémů pro jednoznačnou identifikaci a práci s daty. Tento základ je následně možno využít pro řešení typických otázek spojených s termínem vysledovatelnost, kdy je možno operativně doložit příslušným orgánům, z jakých surovin byl produkt vytvořen, původ surovin použitých k výrobě (kdo surovinu Česká legislativa částečně v předstihu Související lokální legislativa se zčásti vyvíjela ještě před platností výše uvedených evropských nařízení a v mnoha ohledech tak předběhla regionální pravidla. Česká republika je dlouhodobě známa svými velmi obezřetnými a poměrně tvrdými postoji k tvorbě pravidel v oblasti zdraví a hygieny potravin, a to nezávisle na pozdější existenci termínu vysledovatelnosti. Související problematiky se tedy dotýká zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ze dne 24. 4. 1997. Tento zákon stanovuje povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a jejich uvádění do oběhu, upravuje státní dozor v této souvislosti a stanovuje odstupňované sankce. Tématu se též dotýká zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ze dne 14. 7. 2000 a následují další legislativní upřesnění jako jsou vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy ze dne 1. 2. 2001, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech ze dne 14. 12. 2001 a vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků ze dne 4. 3. 2005.

15 Prvním mezinárodním standardem, který se v obecné poloze zabývá systémem sledovatelnosti, jeho cíli, principy a strukturou, jakož i způsobem jeho implementace, je norma ISO 22005 z 15. 7. 2007 Vysledovatelnost v potravním řetězci základní principy a požadavky pro tvorbu systému a jeho implementaci. Systém GS1 řeší problematiku komplexně Organizace GS1 disponuje Systémem GS1, tj. standardy, které jsou schopny požadavek vysledovatelnosti bezezbytku naplnit. Řešení GS1 je nezávislé na použitých technologiích, je dostatečně rychlé, přesné a současně akceptuje požadavky na ekonomickou únosnost, včasnost a efektivitu činnosti související s možností obousměrného vysledování produkce podél celého logistického řetězce. GS1-GTS (Global Traceability Standard), mezinárodní standard pro vysledovatelnost, je výsledkem dlouhodobého vývoje. Využívá již existující globální standardy a je kompatibilní s příslušnou legislativou. Současně je připraven tak, že odpovídá i obecně známým a široce využívaným kvalitativním standardům, jako jsou HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), BRC (British Retail Consorcium), IFS (International Food Standard) a SQF (Safe Quality Food). GS1-GTS umožňuje každé organizaci, za podmínky dodržení základních pravidel, vytvořit vlastní systém sledovatelnosti v rozsahu a stupni automatizace podle existujících reálných možností a komerčních podmínek. Vysledovatelnost na bázi mezinárodního standardu GS1-GTS je podnikový proces nezávislý na volbě použitých technologií. Na rozdíl od obecné normy ISO 22005 GS1-GTS definuje minimální systémové požadavky platné meziodvětvově pro společnosti všech velikostí při detailním popisu korespondujících standardů GS1. Efektivní a ekonomicky únosnou cestou zajišťuje obousměrně vysledování produkce podél celého logistického řetězce, využívá přesných zápisů transakcí a umožňuje rychlou datovou komunikaci o vysledovatelné položce mezi partnery. GS1-GTS definuje řešení Stěžejní otázky, které musí být zavedený systém schopen jednoznačně zodpovědět: Kdo? Přesná identifikace subjektu Co? Přesná identifikace položky Kde? Přesná identifikace výskytu, umístění produktu Kdy? Přesné vymezení času, periody Základní principy a podmínky, kterým systém musí vyhovět: Unikátní, globální identifikace Sběr a zápis dat Sdílení dat mezi obchodními partnery Propojení dat charakterizujících změny v procesu obecné transformace Stěžejní pravidla, která musí být dodržena: Zajištění soustavného propojení materiálového toku s obousměrným tokem informací Zajištění interní a externí vysledovatelnosti Každý partner interně zodpovídá za uchování dat, která propojují vstupy do procesu transformace s příslušnými výstupy a která definují původní a finální umístění produktu po provedených přesunech. Interní vysledovatelnost vzniká po příjmu alespoň jednoho vstupu pro plánovaný interní proces, který sestává minimálně z jednoho z následujících subprocesů: Pohyb Transformace Skladování Destrukce. Schéma interní vysledovatelnosti Základním principem externí vysledovatelnosti je definice: Krok vpřed, krok vzad. Vždy musí být identifikovatelný minimálně přímý zdroj a přímý příjemce produktu. Externí vysledovatelnost vzniká v okamžiku fyzického předání produktu mezi partnery. Schéma externí vysledovatelnosti Schéma materiálového toku a toku informací Zabezpečení jednoznačné identifikace Každý produkt musí být identifikován v místě svého vzniku. Tato identifikace musí zůstat nezaměnitelně přiřazena k produktu až do jeho konečného prodeje či likvidace.

16 Odpovědnost za jednoznačnou, unikátní identifikaci Vždy přísluší majiteli značky. Brand owner zodpovídá za způsob identifikace, a to i v případě složité, např. licencované výroby, vznikající případně na základě mnoha dílčích kontraktů. Výměna pouze minimálního, nezbytného množství dat Toto omezení přispívá k celkové přehlednosti a urychluje proces zejména při vědomí soustavně vzrůstajícího počtu produktů, přesunů, transakcí apod. Základní nástroje pro globální identifikaci GS1-GTS definuje minimální množství informací, které si partneři musí být schopni vyměnit, a odpovídá tak na výše uvedené základní otázky. GLN (Global Location Number), globální lokalizační číslo, identifikuje: Kdo je partnerem v systému sledovatelnosti daného produktu? Kam či odkud bylo dodáno? EDI/DESADV (Despatch Advice), elektronický dodací list, udává: Kdy byl produkt odeslán či obdržen? Hierarchie vysledovatelných položek a jejich nejběžnější identifikace včetně vybraných doplňujících informací v tabulce řeší: Co je vysledovatelnou položkou? Dodávka Logistická jednotka Obchodní jednotka Spotøebitelská jednotka Global Shipment Identification Number (GSIN) Identifikaèní èíslo zásilky AI (402) Serial Shipping Container Code (SSCC) Sériové èíslo logistické jednotky AI (00) + nejèastìjší AI (aplikaèní identifikátory) v praxi: (02) + (37), (10), (15), (17), (330X) Obecná úroveò: GTIN Bližší urèení dávka, šarže, partie: GTIN + Batch/Lot Unikátní urèení sériové: GTIN + Serial number (SGTIN) Obecná úroveò: GTIN Bližší urèení dávka, šarže, partie: GTIN + Batch/Lot Unikátní urèení sériové: GTIN + Serial number (SGTIN) Další související standardy GS1 GS1 ecom (EDI Electronic Data Interchange), elektronická komunikace, poskytuje nezávislým obchodním partnerům jednotnou platformu pro elektronickou výměnu dat, a to ve formě dvou komplementárních standardů EANCOM a XML. GS1 GDSN (Global Data Synchronization Network), globální datová synchronizace, nabízí řešení obecného problému kvality kmenových dat. Předávání přesných, ověřených a zabezpečených údajů o produktech mezi obchodními partnery je prvotním předpokladem radikálního omezení chybovosti a nedorozumění. Existující globální síť GDSN umožňuje zabezpečenou datovou synchronizaci mezi informačními systémy obchodních partnerů prostřednictvím certifikovaných elektronických katalogů. GS1 EPCglobal (Electronic Product Code), elektronický kód produktu. Technologie radiofrekvenční identifikace využívá načítání dat pomocí rádiových vln v přesně vymezeném frekvenčním rozsahu. Ve spojení s EPC, standardem GS1 pro oblast RFID, poskytuje možnost přesné a rychlé identifikace každého jednotlivého produktu. Vývoj GS1-GTS stále probíhá GS1 standard pro vysledovatelnost je flexibilní nástroj, který je soustavně vyvíjen a podle potřeb trhu doplňován. Výsledkem poslední fáze vývoje tohoto multioborového nástroje je propracovaný podklad pro velmi podrobný audit již zavedeného systému sledovatelnosti, který byl oficiálně představen v březnu 2009 pod souhrnným názvem GS1-GTC (Global Traceability Conformance). Tento materiál je plně kompatibilní s existující směrnicí pro auditování systému managementu jakosti ISO 19011 z roku 2002. Ukazuje se, že současně s potřebou zavedení fungujícího systému sledovatelnosti je nezbytné i ujištění o správné implementaci příslušných standardů a potvrzení jistoty, že systém funguje bezchybně. Uvedená vyšší míra jistoty je zvláště důležitá pro organizace s vysokým podílem exportních zakázek. Velice intenzivní činnost v oblasti vysledovatelnosti a následné kontroly již byla v globálním měřítku zahájena např. v jihoamerických zemích (Chile, Kolumbie, Peru), jejichž hospodářství je více než z poloviny závislé na exportu do ostatních částí světa. Ve změti národních a regionálních předpisů na uvedené téma je garance podaná mezinárodní nezávislou organizací GS1 zásadním ujištěním o splnění požadavků vysledovatelnosti. Odborný audit může v závěru vyústit v oficiální, obecně platný certifikát potvrzující správnost implementovaného systému. Za tímto účelem byl představen materiál GS1-GTC, CP&CC (Global Traceability Conformance Control Points and Compliance Criteria), kontrolní body a kritéria shody. Základem je definice 95 kontrolních bodů sestavených do 12 tematických okruhů. Body jsou uspořádány v přehledné tabulce a jsou barevně rozděleny. N 0 6.4 5.13 10.8 CONTROL POINTS COMPLIANCE CRITERIA Can a trade item It must possible to relate distributed by the by documentation, each Organisation be batch / lot or Serial rlaed to the trade Number of trade items items recived by it? distributed by the (GTS: BR14, BRU4, Organisations to the BRU6, BRU18) batch / lot or Serial Number of the trade items recived and used on its process. Are trade items The trade items recived recived by the by the Organisation Organisatin, which must have a global, needs to be traced, unique identification physically identified number on packing or with a global, if not possible at least on unique identification an accompanying number? document. The (GTS: BR6, BR7, corresponding GS1 BRU4) standard is the GTIN. Does a plan exits for the recall of products? Dokumentation exits detailing how affected products are to be recalled. No N/A. Level GS1 ISO HACCP IFS/BRC Major Minor Červená barva představuje nezbytnou podmínku, která musí být vždy zcela nekompromisně splněna. Při neshodě u tohoto kritéria není zavedený systém dokonale funkční a výsledek auditu nemůže vést k certifikaci. Žlutá barva označuje Recommended Ukázka tabulky kontrolních bodů a kritérií shody

17 kritérium, jehož splnění je z hlediska funkční vysledovatelnosti velmi žádoucí, nemá však fatální dopad na výsledek auditu. Bílá barva vždy představuje kritérium doporučené. Tabulka navíc obsahuje vazbu na ISO 22005 a v mnoha bodech odpovídá požadavkům na kvalitativní oblasti obsažených v HACCP, IFS & BRC. Celá oblast auditu je zastřešena materiálem zvaným GS1-GTC, PR (Global Traceability Conformance Programme Regulation). Tato část GTC stanovuje podrobná pravidla pro proces akreditace ze strany GS1 Global Office ve směru k podřízeným organizacím (např. GS1 Czech Republic) pro získávání, ověřování a postupné rozšiřování příslušného know-how, a to zejména z pohledu návazné možnosti vyškolení auditorů předurčených k provádění profesionálních kontrol u koncových uživatelů Systému GS1. Materiál se v osobě auditora nezabývá pouze jeho odbornou způsobilostí a technickou kvalifikací, ale též osobními atributy a komunikačními předpoklady. Proces auditu nemá v žádném případě za cíl trestat uživatele systému za možné chyby a odchylky od platných standardů, ale upozornit na reálné neshody a formou opakovaného auditu je odstranit. Žádoucím závěrem auditu je pro kontrolovaný subjekt udělení certifikátu, který vypovídá o zjištění obecné shody s požadavky GS1-GTC a může být přidělen pouze certifikovaným auditorem. Platnost auditu je charakteru dočasného. Podléhá s přesně definovaným časovým horizontem povinnému auditu opakovanému, kontrolnímu. Certifikát je oficiální dokument, jehož originalita a nezaměnitelnost je podtržena využitím unikátního čárového kódu GS1-128 s AI 253 (GDTI Global Document Type Identifier), identifikace dokumentu. Klíčový výraz: důvěra Fungující systém sledovatelnosti musí být založen na důvěře, tj. dosažení obecného stavu připravenost ke spolupráci, mezi partnery podél celého logistického řetězce, jejich schopnosti a ochotě ke sdílení dat jakožto nezbytného základu pro plně funkční, globální vysledovatelnost. Důvěra je postupně budována i na straně konečného spotřebitele, který by posléze, v souladu s pozitivními zkušenostmi, měl uvěřit v deklarovanou neměnnou kvalitu zejména originálních, značkových produktů. Finálně by důvěra měla být završena akceptací Systému GS1, který je schopen efektivně podpořit snahu uživatele ve směru dosažení funkčního systému sledovatelnosti. Michal Bílý, obchodní ředitel GS1 Czech Republic Odborné semináře využití technologií RFID ve zdravotnictví GS1 Czech Republic a VŠB TU Ostrava uspořádaly v prostorách vysoké školy sérii odborných seminářů na téma využití RFID technologií pro zvýšení bezpečnosti pacienta a optimalizaci provozních nákladů ve zdravotnictví. Hlavní seminář proběhl dne 29. 10. 2009. Zahájil jej doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo, prorektor pro spolupráci s průmyslem. Jako hosté semináře vystoupili Jakub Unucka ze společnosti Gaben, který se ujal úvodní přednášky a zajímavou prezentací představil RFID technologie. Jakub Ornstein ze společnosti Kodys pohovořil o využití RFID a čárového kódu pro identifikaci pacienta v nemocnicích. Georg Schwondra ze společnosti Siemens předvedl praktickou ukázku modelového řešení krevního centra s využitím RFID teplotního senzoru v nemocnici ve Štýrském Hradci. Petr Synek ze společnosti IBM představil projekt RFID technologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně (MOÚ), který je realizován v rámci Národního programu výzkumu II za podpory ministerstva školství. Součástí jeho prezentace byla i praktická ukázka na téma, jak RFID technologie umožňují nejen sledování cytostatik, ale i lepší identifikaci připravené terapie a její podání pacientům. Další technologickou firmou, která přispěla svými poznatky z oblasti RFID, jako RTLS monitorování pohybu a stavu osob a zařízení v nemocnicích, byla 7 Marsyas Development, kterou zastupoval Libor Cenek. V neposlední řadě na semináři vystoupil Tomáš Martoch z GS1Servis.cz, který představil Systém GS1 a neopomněl zdůraznit přínosy, které může nasazení standardní identifikace do zdravotnictví přinést. Martina Sommerová z VŠB TUO hovořila o výsledcích analýzy využití RFID pro identifikaci v krevním centru ve FN Ostravě a zároveň naznačila možnosti využití RFID technologie v tomto centru. Na závěr Jan Gottfried z téže instituce seznámil přítomné s možnostmi využití RFID laboratoře a se souvisejícími službami. Jednoho ze seminářů se zúčastnila i ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph. D., MBA. Archiv GS1 Czech Republic Závěrem semináře byla moderovaná diskuse na téma připravovaných projektů vědy a výzkumu pro oblast využití technologie RFID pro zvýšení bezpečnosti pacientů, zlepšení kvality péče a zvýšení efektivity dodavatelského řetězce. Velká pozornost byla při diskusi rovněž věnována problematice ochrany osobních dat pacienta a legislativním požadavkům pro zajištění ochrany soukromí a možnostem sdílení dat mezi jednotlivými subjekty. Seminář byl hodnocen účastníky, zástupci nemocničních zařízení, pojišťoven i lékařských fakult, velmi pozitivně a byl potvrzen zájem v těchto aktivitách pokračovat rovněž v průběhu roku 2010. Podrobnější informace s jednotlivými prezentacemi naleznete na webové stránce: http:/rfid.vsb.cz. Tomáš Martoch, ředitel GS1Servis.cz

18 Hierarchie balení z hlediska identifikace (pokračování seriálu z čísla 35) Tento příspěvek představuje volné pokračování seriálu na téma opakování základních pravidel pro práci s databázemi a následně s čárovými kódy. I nejnovější zkušenosti a poznatky z praxe z posledního období roku 2009 nás utvrzují v tom, že i zdánlivě dobře zavedenému systému je třeba věnovat stálou pozornost se zřejmým cílem zachování jeho perfektní funkčnosti a předností, které nabízí. Již opakovaná kontrola kvality základních symbolů na spotřebitelských jednotkách jen potvrdila skutečnost, že zanedbání, neznalost a neochota se věnovat tomuto know-how vede k soustavnému a pozvolnému zhoršování stavu. Ve svých důsledcích pak toto pociťujeme my všichni, tj. zákazníci, a to minimálně v oblasti času, který jsme nuceni věnovat delšímu odbavení na místech konečného prodeje námi vybraných produktů. I z tohoto důvodu náš seriál pokračuje v oblasti zdánlivě jednoduché hierarchie balení. Slovníček pojmů: GTIN Global Trade Item Number globálně unikátní číslo obchodní položky. SSCC Serial Shipping Container Code sériové číslo logistické jednotky. AI aplikační identifikátory prefixy, používané pro definování datových polí čárového kódu. Každý prefix jednoznačně identifikuje význam a formát datového pole, které po něm následuje. Spotřebitelská jednotka kus Popis: Jednotka určená k přímému prodeji zákazníkovi na pokladně v maloobchodu. Tato jednotka bývá zpravidla již dále nedělitelná, je tedy nejmenší prodejní jednotkou na trhu. Nebývá jednotkou objednací. Označování: Snímače na pokladnách jsou pro urychlení průchodu zboží pokladnou většinou nastaveny na snímání pouze čtyř základních symbolů Systému GS1. Jsou to čárové kódy základní rodiny EAN/UPC, tj. EAN-8, EAN-13 a jejich amerických ekvivalentů UPC-E a UPC-A. Spotřebitelské jednotky tak musí být označeny jedním z těchto symbolů. Prostorově úsporné symboly EAN-8 a UPC-E jsou určeny výhradně pro identifikaci velmi malých produktů, kde je použití symbolu EAN-13 nebo UPC-A i v jeho minimální velikosti nemožné nebo velmi obtížné. Identifikační struktura: GTIN-8 v symbolu EAN-8, GTIN-12 v symbolech UPC-A nebo UPC-E, GTIN-13 v symbolu EAN-13. Poznámka: Od 1. 1. 2014 se předpokládá, že bude možné použít pro označování spotřebitelských jednotek také lineární symbol GS1 DataBar. Mezi jeho hlavní výhody patří velmi malé rozměry, vysoká hustota dat, absence ochranných zón, případně možnost zakódování dalších doplňkových údajů, jako je například datum minimální trvanlivosti, označení šarže apod. Měl by tak do budoucna nahradit symbol EAN-8, jehož hlavní nevýhodou je nepřítomnost company prefixu a související velmi omezený datový prostor v databázi těchto kódů, která musí být vedena výhradně příslušnou národní organizací GS1. GS1 Databar by mohl rovněž nahradit identifikační struktury určené pro označování zboží s proměnnými jednotkami, tedy prefixy 29, 28, 24 apod. Tyto kódy nejsou globálně unikátní, mají striktně územní platnost. Také jejich využití pro EDI komunikaci nebo při publikaci kmenových dat v elektronickém katalogu má svá omezení. Diagram identifikace hierarchie balení