Investiční oddělení Březen 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem dubna vzrostly spotřebitelské ceny během března o 0,2 procenta. V meziročním srovnání pak inflace zrychlila na 2,3 procenta po 2 procentech v únoru, což představuje první nárůst meziroční inflace za šest měsíců. Inflace se nachází blízko spodní hranice cílového pásma centrální banky, nicméně zůstává zhruba 0,9 procenta nad prognózovanou hodnotou. Důvodem je především nárůst cen tabákových výrobků a alkoholických nápojů a opět menší než očekávaný pokles cen potravin. V nejbližší budoucnosti se očekává další pokles inflace, nicméně jeho tempo již nebude tak výrazné. Meziroční inflace by se během letošního roku měla přiblížit nulové hodnotě. V souvislosti s pokračujícím zpomalováním domácí ekonomiky došlo v březnu k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti v tomto měsíci vzrostla na úroveň 7,7 procenta po 7,4 procenta v únoru. Tento údaj je horší než očekávala většina analytiků. Dále navíc pokračoval pokles volných pracovních míst, což předpovídá další nárůst míry nezaměstnanosti v následujících měsících. Aktuální odhady analytiků hovoří o atakování desetiprocentní hranice do konce letošního roku. Rostoucí nezaměstnanost, historicky nejnižší růst reálných mezd a obavy obyvatel z dopadů globální finanční krize a ztráty zaměstnání mají za následek výrazné omezování spotřeby. Maloobchodní tržby v únoru spadly meziročně o 7,9 procenta po poklesu o 3,4 procenta v lednu. Negativní vývoj pokračoval také v oblasti zahraničního obchodu. Obchodní bilance sice v únoru vykázala přebytek ve výši 8,7 miliardy korun, nicméně tohoto výsledku bylo dosaženo díky relativně většímu poklesu dovozů oproti vývozům. Pokles zahraničního obchodu trvá již šestý měsíc v řadě, přičemž meziročně klesly exporty o více než 22 procent a importy o 21,5 procenta. Běžný účet platební bilance vykázal v lednu deficit ve výši 1,5 miliardy korun, což je v souladu s očekáváním většiny analytiků. Pro letošní rok se očekává zhoršení bilance běžného účtu na 4,5 procenta HDP, což představuje stále relativně nízký deficit, s jehož financováním by neměl být problém. Poslední údaje o vývoji průmyslové produkce nadále potvrzují výrazné zpomalení domácí ekonomiky. Průmyslová výroba v únoru klesla meziročně o 23,3 procenta po propadu o 22,8 procenta v lednu. Jedná se opět o větší propad než očekávala většina analytiků. Průmyslová výroba klesá pátý měsíc v řadě a vzhledem k pokračující globální recesi se v blízké budoucnosti nedá očekávat výrazné zlepšení, což je patrné i z dalšího poklesu nových objednávek. Na březnovém měnově-politickém zasedání ponechala ČNB klíčové úrokové sazby nezměněné. Čtrnáctidenní REPO sazba tak zůstává na úrovni 1,75 procenta. Vzhledem k očekávanému poklesu inflace a zhoršujícím se makroekonomickým ukazatelům existuje prostor pro snížení úrokových sazeb v blízké budoucnosti. Ochota ČNB snižovat sazby však bude velmi záviset na vývoji kurzu koruny vůči euru. Vzhledem k tomu, že se koruna nachází na výrazně slabších úrovních oproti odhadům ČNB, dá se v nejbližší budoucnosti očekávat spíše stabilita úrokových sazeb. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Při pohledu na makroekonomická čísla zveřejněná na Slovensku nikdo nemůže být na pochybách, že celosvětová ekonomická krize přišla také sem. Silné a rychlé zpomalení zahraničních ekonomik způsobilo pokles aktivity také na Slovensku. Velmi omezená poptávka se projevila na mnoha průmyslových odvětvích a zprostředkovaně přes platy a růst nezaměstnanosti také na spotřebě obyvatel. V nejbližších měsících lze předpokládat další výraznější výpadky výroby, propouštění a omezování investic v rámci takřka všech sektorů ekonomiky. Na počátku března a dubna opět zaúřadovala ECB a dvakrát snížila svoji základní úrokovou sazbu. Tentokrát o 50bps resp. o 25bps na 1,25 procenta z původních 2 procent. Jedná se o nejnižší úroveň od 2. světové války. Oproti USA, kde se základní sazba pohybuje již blízko nuly, se zdá ECB jako stále velmi pomalá při měnovém uvolňování. Tato relativně přísná měnová politika může padající ekonomiky uvrhnout do ještě větší recese než kam se aktuálně hroutí. Uvolnění měnové politiky je jistě žádoucí, ale je otázkou, jestli paralyzovaný finanční systém tyto úlevy dostatečně rychle poskytne chřadnoucím firmám a domácnostem a tím podpoří poptávku a nový rozběh ekonomik. Makroekonomická čísla v Eurozóně takový obrat stále ještě nepotvrzují. Růst HDP v Eurozóně se změnil na pokles, negativní je průmyslová produkce i útraty v maloobchodu. Jediné, co utěšeně roste, je nezaměstnanost. Poslední makro čísla v USA daly sice nepatrnou naději (lepší korporátní výsledky), která pomohla akciím k růstu, ale stále ještě nejsme z nejhoršího venku. Co se týče ekonomiky Slovenska, je situace vážná, zvláště v souvislosti s exportní orientací ekonomiky, která nyní trpí nedostatkem poptávky ze zahraničí, což se týká především automobilového průmyslu. Obrovskou výhodou je již přijaté euro, které chrání Slovensko před obrovským výprodejem aktiv v důsledku stahování investorů ze zemí, které mají svojí vlastní a tedy mnohem rizikovější měnu než je euro či dolar. Nicméně, zpomalení a příchod krize je patrný i na Slovensku. Ministerstvo financí i Národní banka Slovenska snížily odhad růstu v roce 2009 na 2,4 resp. 2,1 procenta. V současné době se obě instituce vyjadřují tím směrem, že skutečnost bude ještě mnohem níže. ING odhaduje pokles HDP v roce 2009 kolem -2,1 procenta!!! Toto zpomalení bude znamenat také snížení daňových příjmů, což vedle akcelerujících státních výdajů (šrotovné, předvolební dárečky, dotace státním firmám atd.) zvýší plánovaný deficit rozpočtu a skoro jistě bude překročen Maastrichtský limit 3 procenta. Z makroekonomických čísel je cítit příchod krize ještě výrazněji. Inflace již klesla na 2,4 procenta a lze očekávat její pokračující pokles. Nezaměstnanost dále povyskočila na 9,7 procent, kdy před půl rokem byla ještě na 7,4 procentech. Také čísla z průmyslové produkce (-27 procent meziročně!!!) a maloobchodních tržeb (-10,3 procenta) ukazují na jasný trend zhoršování a tím pádem zastavení růstu ekonomiky, která ještě loni rostla tempem přes 6 procent. Nejvíce na současné situaci vydělávají krátké splatnosti, které těží z očekávaného dalšího uvolňování monetárních politik (snižování sazeb). Výnosy dluhopisů s delší splatností zůstaly víceméně beze změny. V posledních měsících se projevují na cenách dluhopisů výrazně odlišnosti jednotlivých států (jejich finanční možnosti a stabilita), které ovlivňují rizikovou přirážku nad německé (tzv. bezrizikové) dluhopisy. Slovenské státní dluhopisy nyní nesou o 1-2 procenta více než německé státní dluhopisy. Euro začalo vůči dolaru korigovat své ztráty a posílilo od svých lokálních minim o cca 6 procent. Důvodem může být pomalejší snižování úrokových sazeb v Evropě a tím výhodnější úrokový diferenciál.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika V první polovině března koruna pokračovala v posilování vůči klíčovým měnám. Poté následovala lehká korekce v souvislosti s další vlnou globálního zvyšování rizikových prémií a stabilizace okolo úrovně 27 korun za euro. Podobným vývojem prošel také kurs české koruny vůči USD. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Euro začalo vůči dolaru korigovat své ztráty a posílilo od svých lokálních minim o cca 6 procent.. Důvodem může být pomalejší snižování úrokových sazeb v Evropě a tím výhodnější úrokový diferenciál. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Na březnovém zasedání ponechala centrální banka klíčové úrokové sazby beze změny a také tržní výnosy krátkodobých depozit zůstaly během uplynulého měsíce poměrně stabilní. Do budoucna vidíme prostor pro snížení sazeb a pokles tržních úroků. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 3 měsících:
Slovenská republika Na grafu je vidět, jak bojuje Evropská centrální banka s krizí, s poklesem inflace a s nedůvěrou ve finančním sektoru. Rychlý pokles refi-sazby z 4,25 procent na 1,50 v březnu resp. 1,25 procenta začátkem dubna je bezprecedentní. S velkou pravděpodobností lze očekávat další pokles refi-rate, ale sazby blízko nuly jako v USA se nejspíše ze strany ECB nedočkáme. Sazby peněžního trhu na tuto situaci reagují pozitivně a klesají směrem dolů, čímž zlevňují krátké peníze bankám a následně by měly zlevnit také půjčky ostatním subjektům. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB a 1M resp. 12M Euriboru za posledních 12 měsíců: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika V březnu došlo k dalšímu posunu domácí výnosové křivky směrem nahoru. Rostly především výnosy dluhopisů s dlouhou dobou do splatnosti, a to o zhruba 40 bazických bodů. K tomuto vývoji došlo především kvůli dalšímu nárůstu averze investorů vůči riziku v souvislosti s problémy některých východoevropských zemí. Dalším faktorem pak byla poměrně silná nabídka dluhopisů ze strany ministerstva financí. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc:
Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Rostoucí averze vůči riziku ze strany investorů se projevila dalším zvýšením rizikové prémie českých státních dluhopisů oproti německým. Výnosy českých dluhopisů se téměř po celé křivce nachází o více než 200 bazických bodů nad německými.
Slovenská republika Mírně lepší makro data v USA a korekce na akciových trzích zastavily prudký růst cen dluhopisů. Nejvíce na současné situaci vydělávají krátké splatnosti, které těží z očekávaného dalšího uvolňování monetárních politik (snižování sazeb). Výnosy dluhopisů s delší splatností zůstaly víceméně beze změny. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) V posledních měsících se projevují na cenách dluhopisů výrazně odlišnosti jednotlivých států (jejich finanční možnosti a stabilita), které ovlivňují rizikovou přirážku nad německé (tzv. bezrizikové) dluhopisy. Následující graf znázorňuje relativní srovnání slovenské výnosové křivky oproti státním dluhopisům v Eurozóně (německé bundy ) a tzv. swapovým sazbám. Je vidět, že slovenské státní dluhopisy díky své větší rizikovosti nesou mnohem (cca o 1-2 procenta) větší výnos než německé. D) AKCIOVÉ TRHY Měsíc březen byl na akciových trzích alespoň z krátkodobého horizontu měsícem zvratu a změny nálady. V prvním březnovém týdnu sice akciové trhy nadále pokračovaly v propadu, především v důsledku bezútěšných makroekonomických zpráv (např. nárůst nezaměstnanosti, propad průmyslových výrob, pokles průmyslových objednávek propad maloobchodních prodejů atd.), indikující zhoršující stav nejenom jednotlivých národních ekonomik, ale i té globální. Další negativní
faktory přicházely opět z finančního sektoru, kde narůstaly obavy o zdraví bankovních institucí a také prohlubující se skepticismus k postoji a odezvě jednotlivých zemí na finanční krizi. V tomto prvním týdnu měsíce března si akciové trhy sáhly nejenom na svá letošní minima, ale dosáhly také na další mnohaletá minima. V druhém březnovém týdnu došlo na akciových trzích k obratu, kdy pokles vystřídal růst a hodnota akciových indexů se začala zvyšovat. V růstovém módu se akciové trhy udržely až do konce měsíce a částečně se jim podařilo umazat letošní ztráty. K obratu a změně nálady přispěla vlna optimismu a pozitivního náhledu, především na finanční sektor, který byl způsoben poklesem obav a hrozeb z možného znárodnění tohoto sektoru zvláště USA, a také pozitivní zprávy o ziskovosti amerických bank za první měsíce tohoto roku ( Citibank, Bank of America). Další pozitivní signál vyslala americká vláda, kdy zveřejnila plán na výkup toxických aktiv z finančního sektoru společně s privátními investory. Tento plán společně s dalším uvolňováním monetární politiky centrálními bankami byl přijat s velkým entusiasmem a podpořil růst akciových indexů v průběhu měsíce. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc +16,98% +8,03% +2,94% +4,88% -0,60% +0,31% Od 1.1.2009-12,64% -12,77% -19,35% -4,94% -10,37% -5,84%
VÝHLED Prohlubující se globální finanční krize a obavy z makroekonomického vývoje v hlavních ekonomikách, zejména USA, budou i nadále hlavním tématem finančních trhů. Lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu. O propadu USA a ostatních rozvinutých ekonomik do recese již není pochyb. Otázkou zůstává její hloubka a délka trvání. Aktuální data navíc ukazují, že se nacházíme v nejhorší globální recesi od velké krize třicátých let minulého století a že i přes masivní stimulační balíčky bude následné oživení jen velmi pozvolné. Takové prostředí logicky zůstává nepříznivé pro investice do rizikových druhů aktiv typu akcií či korporátních dluhopisů. Naopak relativně nejbezpečnější státní dluhopisy by mohly i nadále z této nervozity profitovat. Ekonomické zpomalení s sebou pravděpodobně přinese významné snížení inflace a centrální banky se budou i nadále snažit zmírnit dopady finanční krize na reálnou ekonomiku snižováním úrokových sazeb. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.