Co vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

Podobné dokumenty
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

1- Úvod do fotosyntézy

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Název: Fotosyntéza. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

II. Rostlina a energie

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

EXTRAKCE, CHROMATOGRAFICKÉ DĚLENÍ (C18, TLC) A STANOVENÍ LISTOVÝCH BARVIV

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

Biosyntéza sacharidů 1

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Závěrečná práce studentského projektu Fotosyntéza - Rostlinná barviva

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Stručný úvod do spektroskopie

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

4 Přenos energie ve FS

Digitální učební materiál

1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

pátek, 24. července 15 BUŇKA

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Zemědělská botanika. Vít Joza

Energetický metabolismus rostlin. respirace

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Schéma rostlinné buňky

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Mendělejevova tabulka prvků

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Vybrané spektroskopické metody

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

sekundy Femtosekundová spektroskopie, aneb

Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové:

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Biologie. Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Luminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

7 Fluorescence chlorofylu in vivo

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Autor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV

Barevné principy absorpce a fluorescence

Martina Bábíčková, Ph.D

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Základy buněčné biologie

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Rozměr a složení atomových jader

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Transkript:

Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční záření - energie

Eukaryontní buňky: Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou : před 1 400 000 000 lety

(cyanobacteria)

Rostlinná buňka Vakuola Buněčná stěna Plastidy Ale nejen. Buchanan et al.

Endomembránový systém - 1. cytoplazmatická membrána 2. endoplazmatické retikulum 3. Golgiho aparát 4. Blána jaderná 5. tonoplast 6. oleozómy...proč? Buchanan et al. 2OOO

Membránové systémykompartmentace: Různé reakční prostory Komunikace mezi kompartmenty pomocí váčků hotovost látky v kompartmentu: pool Buchanan et al. 2OOO

Komunikace mezi kompartmenty pomocí váčků Tvorba váčků Golgiho komplexu http://www.skidmore.edu/academics/biology/plant_bio/photos/photos/cellbio/golgi%20vesicle%20forming.jpg

Vakuola - funkce: 1. Homeostáze cytoplazmy, např. ph 2. Zásobní 3. odpadní, detoxifikační 4. Interakce rostliny s prostředím 5. Lysozomální kompartment 6. Vodní hospodářství buněk 7. Růst buněk zásovní vakuola obsahující proteiny Lytická vakuola aleuronová vrstva v obilce pšenice

Vakuola osmotický systém Hypotonický roztok Izotonický roztok Hypertonický roztok Živočišná buňka Lyzovaná Normální Svraštělá Rostlinná buňka Turgescentní (normální) Ochablá Plazmolyzovaná http://knicelybiology.pbwiki.com/chapter+9+section+2:+page+2

Vakuola osmotický systém 0,1 M sacharoza Votrubová 2001 Hypertonické vnější prostředí = větší koncentrace iontů 0,3 M sacharoza

Buněčná stěna - není jen mechanický obal protoplastu!! - recepce vnjších podnětů chemických (ph, patogeny, symbionti) i fyzikálních (tlak, teplota) - skladovací, odpadní, ochranný kompartment (např. ukládání těžkých kovů) - vlastní signalizace dovnitř buňky např. - nezbytná pro buněčné dělení -interakce mikrofibril stěny a kortikálního MT cytoskeletu, - kotvení preprofázového prstence MT a fragmoplastu

Buněčná stěna - struktura Střední lamela Pektin Hemicelulozy (xyloglukany glukuronoarabinoxylany) Celulozové mikrofibrily Primární buněčná stěna Plazmatická membrána MB130P34 Biologie rostlinné buňky, Žárský V. http://micro.magnet.fsu.edu/cells/plants/cellwall.html

Buněčná stěna Replika (otisk) vnějšího listu plazmatické membrány interakce mikrofibril stěny a kortikálního MT cytoskeletu transportní váčky celulozové mikrofibrily Buchanan a kol. 2000

orientace mikrofibril - růst mikrofibrila asi 3 nm silná tvořena 30 až 36 individuálními řetězci a může při počtu 14 000 glc jednotek dosáhnout délky 7um.

Buněčná stěna Plazmodesma Cytoplazma Plazmatická membrána Vrstevnatá sekundární stěna Střední lamela Primární buněčné stěny a střední lamela na styku tří buněk Primární stěna Plazmatická membrána Buchanan a kol. Střední lamela Primární stěna Vrstevnatá sekundární stěna

Plastidy semiautonomní organely http://ultrastruktur.bio.lmu.de/de/forschung/tem/plastiden/index.html Prezentace příště

Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro rostlinnou buňku...nejen v zelených částech rostliny!!!

http://ultrastruktur.bio.lmu.de/de/forschung/tem/plastiden/index.html etioplast (prolamelární těleso) funkční dospělý chloroplast Proplastid chromoplast Amyloplast

Plastidy fotosynteticky aktivní = chloroplasty lokalizace hlavně listový mezofyl (ale i další...)

struktura chloroplastu Thylakoidy, grana stromatální thylakoid thylakoid mezimembránový prostor granum stroma membrána lumen vnitřní obalová membrána chloroplastu granum

struktura chloroplastu Nature Reviews Molecular Cell Biology 5, 198-208 (2004) doi:10.1038/nrm1333

struktura chloroplastu rozdíl mezi granálními (GT) a stromatálními (ST) thylakoidy: zrna na GT jsou PS II

Fotosyntetické pigmenty princip absorpce energie záření přítomnost konjugovaných dvojných vazeb chlorofyly tetrapyroly karotenoidy fykobiliny ruduchy, sinice

Fotosyntetické pigmenty biosyntéza chlorofylu glutamát 5-aminolevulová kyselina (ALA) porfobilinogen + fytolový řetězec aktivace světlem! protoporfyrin IX chlorofyl a http://4e.plantphys.net/image.php?id=97 chlorofylid a protochlorofylid a

Biosyntéza chlorofylu glutamyl-trna Glu proteiny stechiometrické poměry nejsou zachovány kyselina glutamová glutamyl-1-semialdehyd kyselina 5-aminolevulová porfobilinogen NADPH 2 fotony R pchlid reduktáza Mg chelatáza chlorofylid a + fytol protochlorofylid a protoporfyrin IX chlorofyl a chlorofyl b vzniká oxidací chlorofylu a

Biosyntéza karotenoidů 3-P-glyceraldehyd + pyruvát 1-deoxyxlulóza izopentenylpp dimetylallyl-pp geranyl-pp (10C) + geranylgeranyl-pp (20C) fytoen (40C) lykopen β-karoten α- karoten zeaxantin lutein anteraxantin violaxantin

Karotenoidy - Xanthofylový cyklus ochrana před fotopoškozením ozářenost deepoxidace epoxidace http://www.nature.com/embor/journal/v6/n7/fig_tab/7400460_f2.html - efektivnější pro disipaci energie teplem než zbylé dva

Plastidové pigmenty chlorofyly (+ feofytin) a karotenoidy lipoidní lokalizované v membráně plastidů funkce: absorpce a přenos, disipace energie, ochrana (xantofyly) Vakuolární pigmenty flavonoidy: anthokyany, flavonoly, flavony hydrochromy ve vodě rozpustné lokalizovány ve vakuolách (hlavně květy a plody) funkce: ochraná před UV, komunikační

Vakuolární pigmenty flavonoidy: anthokyany, flavonoly, flavony hydrochromy ve vodě rozpustné lokalizovány ve vakuolách (hlavně květy a plody) funkce: ochraná před UV, komunikační Květ gazánie očima hmyzu navigace k pylu http://www.cogsci.bme.hu/~ikovacs/latas2005/prepii_3.html

Fotosyntetické pigmenty součástí pigment-proteinových komplexů v tylakoidních membránách plastidů PS II volný chlorofyl problém!!!

Fotosyntetické pigmenty součástí pigment-proteinových komplexů světlosběrné antény x reakční centrum fotosystému světlosběrná anténa jádro fotosystému jádro fotosystému molekula chlorofylu reakčního centra http://www.lbl.gov/science-articles/archive/pbd-cp29.html světlosběrná anténa http://photosynthesis.peterhorton.eu/research/lightharvesting.aspx

Fotosyntetické pigmenty světlosběrné antény x reakční centrum fotosystému proč??? dělba práce absorpce kvanta chlorofylem -jen několikrát za sekundu kdyby poměr anténa : RC =1 neefektivní http://kchf-45.karlov.mff.cuni.cz/~jakub/uvod.htm

světlosběrné antény x reakční centrum fotosystému Různý poměr molekul pigmentů v anténě a RC: 20 30 u některých sinic 200 300 u většiny vyšších rostlin až tisíce u některých sinic a zelených řas

FYZIKÁLNÍ JEV přenos energie CHEMICKÝ JEV přenos elektronů účinnost přenosu energie mezi pigmenty antény 95-99%

absorpční spektra fotosyntetických pigmentů 1 bakteriochlorofyl a 2 chlorofyl a 3 chlorofyl b 4 fykoerytrin 5 β-karoten absorpce vlnová délka (nm) UV IR viditelné záření absorpční maxima fotosyntetizujících pigmentů jsou ovlivněna strukturou fotosystémů

rostlina a energie univerzální zdroj energie pro život na Zemi je Slunce energie se uvolňuje termonukleární reakcí (H He) energie se šíří prostorem Slunce vyzařuje široké spojité spektrum elektromagnetického vlnění korpuskulární povahy

množství energie v jedné částici = kvantum Energie 1 kvanta c E = h. ν = h. λ (J) h = Planckova konstanta = 6,626176 ± 0,00036. 10-34 J. s c = rychlost světla 3.10 8 m.s -1 ν = kmitočet λ = vlnová délka v nm fotony = kvanta v oblasti viditelného záření

Spektrum elekromagnetického vlnění 99% sluneční energie je vyzařováno v rozmezí vlnových délek 150 až 5000 nm nm = délková jednotka, 10-9 = 1 miliardtina metru vzdálenost atomů v pevných látkách je řádově zlomky (typicky čtvrtina) nm

záření UV-C UV-B UV-A fialová modrá zelená žlutá oranžová červená infračervená vlnová délka (nm) 210 280 280 320 320 400 400 425 425 490 490 560 560 585 585 640 640 740 nad 740 energie (kj/mol) 471 399 352 292 261 230 206 193 176 85 energie 1 molu vazeb C-C je 348 kj, O-H 463 kj

solární konstanta 1368 J.m -2.s -1 energie záření dopadající na povrch zemské atmosféry relativní hustota toku fotonů vztažená na jednotkový interval vlnové délky efekt ozónu záření dopadající na povrch Země 43% solární konstanty záření dopadající na povrch atmosféry efekt vodní páry a CO 2 FAR vlnová délka nm

solární konstanta 1368 J.m -2.s -1 záření dopadající na povrch Země 2%UV 45% viditelné záření 53% IR 5% UV 28% viditelné záření 67% IR maximální tok (výdej) energie ve slunečním záření je v oblasti kolem 500 nm maximální hustota toku fotonů je v oblasti 620 nm (Wienovy zákony posunu)

světelné poměry na konkrétním stanovišti ovlivňují další stálé i proměnlivé faktory: zeměpisná poloha změny v délce dne během roku nadmořská výška roční doba denní doba přítomnost porostu a jeho složení stav atmosféry nad porostem oblačnost, znečištění v podrostu

absorpce světla podmínka pro získání energie nebo informace záření modrá červená vlnová délka (nm) 425 490 640 740 energie (kj/mol) 261 176 excitované stavy S II S I energie základní stav absorpce fotonu B absorpce fotonu R v jedné molekule absorbuje jen jeden elektron jen jedno kvantum! excitovaný stav je vysoce nestabilní - trvá 10-9 s

teplo nebo jiné formy energie absorpce světla podmínka pro získání energie nebo informace excitované stavy teplo S II S I energie základní stav absorpce fotonu B fluorescence absorpce fotonu R v jedné molekule absorbuje jen jeden elektron jen jedno kvantum! excitovaný stav je vysoce nestabilní - trvá 10-9 s

deexcitace výdej energie získané absorpcí návrat molekuly do základního stavu možnosti deexcitace chlorofylu emise zářivé energie - fotonu (delší vlnová délka) fluorescence (viditelná oblast) kinetická energie molekuly - teplo (zvýšení teploty) indukční rezonance (Förstrův přenos) - transfer energie, kdy se excitovaný stav přenese na sousední molekulu (přenos energie po anténě) fotochemická reakce energie excitovaného stavu - způsobí chemickou reakci separaci elektronu

deexcitace výdej energie získané absorpcí návrat molekuly do základního stavu přenos energie na jinou molekulu uvolnění elektronu reakce s O 2 disipace teplem

FYZIKÁLNÍ JEV přenos energie CHEMICKÝ JEV přenos elektronů účinnost přenosu energie mezi pigmenty antény 95-99%

Děkuji za pozornost! příště: fluorescence využití, primární fáze fotosyntézy na praktika (za 14 dní) pijte mléko a sbírejte průhledné litrové lahve

http://biology4.wustl.edu/faculty/blankenship/energycoupling.html