Volný čas a kulturní zájmy maturantů 2015 Základní výsledky výzkumu Tereza Drábková Ondřej Špaček Fakulta sociálních věd a Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova v Praze
ÚVOD Základní charakteristiky výzkumu Výzkum kulturních zájmů, vkusu a volnočasových aktivit studentů maturitních ročníků pražských středních škol ve školním roce 2014/15 Dotazníkové šetření zahrnovalo 524 studentů Výsledky lze považovat za reprezentativní (viz Metodologické poznámky, s. 58) Následující dokument představuje základní popisné výstupy z šetření. Nenajdete zde tedy odpovědi na hlubší otázky typu proč? či jak?. O to se nicméně pokoušíme v jejich dalším zpracování. 2
Způsoby trávení volného času 3
VOLNÝ ČAS Odhad způsobu trávení volného času během průměrného všedního dne Surfování na internetu Pobyt na sociálních sítích (Facebook apod.) Při vzájemném srovnání je třeba upozornit na potenciální multitasking u některých aktivit Poslech hudby Sledování filmů či seriálů Aktivní sportování, pohyb Příprava do školy, učení Procházení venku, procházky Hraní počítačových her Četba knih 2h+ denně 1-2h denně < 1h denně vůbec 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Nejvíce času maturanti stráví surfováním na internetu (vč. sociálních sítí) a poslechem hudby. Zároveň je ale třeba připomenout, že tyto činnosti mohou být méně intenzivní a mohou probíhat zároveň s jinými aktivitami (např. psát na Facebook v MHD či při setkávání s přáteli apod.). 4
VOLNÝ ČAS Návštěvy kulturních zařízení (mimo akce pořádané školou) Kino Městská či národní knihovna Hudební akce (koncert, festival, DJ apod.) Historická památka, pamětihodnost Divadlo Sportovní událost (jako divák) jednou za měsíc několikrát za rok méně často vůbec Galerie či umělecká výstava Muzeum 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Kino nepřekvapivě představuje nejčastěji navštěvované kulturní zařízení (nepočítaje knihovnu, u které má návštěva jiný význam). 5
VOLNÝ ČAS Preference míst kulturního života Znění otázky: Společenský život se odehrává na různých místech. Uveďte prosím, jak se cítíte nebo byste se cítil/a v následujících prostředí. 1+2 = příjemné; 3+4+5 = neutrální; 6+7 = nepříjemné Klasické velké divadlo (Národní divadlo, Divadlo Na Vinohradech apod.) Muzeum či galerie Hospoda Nákupní centrum Společenský ples Hudební klub Letní hudební festival (Rock for People, České hrady apod.) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Příjemně Neutrální Nepříjemně Přestože hodnocení zahrnovalo nejrůznější typy míst společenského života (od hospody po společenský ples), nelze říci, že by některý z nich představoval pro výraznější počet respondentů vyloženě nepříjemné místo. Většina respondentů deklarovala pozitivní až neutrální postoj. 6
VOLNÝ ČAS Účast na celopražských kulturních akcích Signal festival Muzejní noc Oslavy spojené s výročím 17. listopadu Noc kostelů Účastnil/a se alespoň jednou Akci znám, ale neúčastnil/a jsem se jí Tuto akci neznám Noc divadel Noc literatury Přibližně polovina maturantů má o akcích povědomí, ale nenašla důvod se jich zúčastnit 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Signal festival a Muzejní noc představují široce populární a známé akce i mezi pražskými maturanty. Oproti tomu novější alternativy Muzejní noci (literatura, divadla, kostely) jsou podstatně méně navštěvované i známé. 7
Hudba 8
HUDBA Intenzita poslechu hudby 100% žádný čas 90% 80% do půl hodiny Navštívil/a koncert v posledním roce 58 % 70% 60% půl až 1 hodina 50% 40% 1 až 2 hodiny 30% 20% 2 až 4 hodiny Pouští si rádio či hudební TV 79 % 10% 0% 4 až 6 hodiny více než 6 hodin 0 20 40 60 80 100 Poslech hudby patří mezi rozšířené způsoby kulturní spotřeby, i když je zřejmé, že intenzita a způsob poslechu se může značně lišit. Téměř všichni respondenti tráví poslechem hudby alespoň půl hodinu denně, přičemž celá třetina poslouchá hudbu více než dvě hodiny. Zároveň ale hudební koncert navštívili v posledním roce pouze 3 z 5 respondentů. 9
HUDBA Způsob poslechu hudby Znění otázky: Jakým způsobem se obvykle dostáváte k reprodukované hudbě, kterou posloucháte? Každý respondent mohl zaškrtnout více možností. Poslouchám hudbu přímo z internetu (např. Youtube, Spotify, Deezer atd.) Stahuji zdarma placenou hudbu (Uloz.to, torrenty) Poslouchám rádio Maturanti si raději vybírají jakou hudbu budou poslouchat, než aby si program nechali diktovat tradičními masovými médii Sleduji hudební televizní kanály Kupuji fyzické nosiče (CD, LP apod.) Kupuji hudbu přes internet (itunes, Google Hudba, Beatport, Juno atd). 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 % Drtivá většina respondentů se k poslouchané hudbě dostává prostřednictvím internetu, ať již přes streamovací služby (Youtube, Spotify apod.) nebo stahováním. Nákup hudby ať již fyzických nosičů či přes internet představuje značně menšinový způsob přístupu k hudbě. 10
HUDBA Typický způsob objevování nové hudby Znění otázky: Existuje mnoho způsobů, jakým lidé objevují nové interprety, hudební žánry či skladby. Posuďte prosím, nakolik jsou pro Vás následující způsoby typické. U každé položky je započten součet odpovědí velmi typické a spíše typické. Doporučení přátel Soundtracky z filmů a videí Doporučená videa na Youtube Prostřednictvím rádia či hudební TV Prostřednictvím festivalů Z internetových periodik a blogů Prostřednictvím rodičů Z tištěných časopisů Youtube představuje významnou platformu kulturní spotřeby 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 % Není překvapivé, že nové interprety respondenti nejčastěji objeví prostřednictvím svých přátel. Stejně významné je ale seznámení se s hudbou prostřednictvím soundtracků či přes nabízená videa na Youtube. 11
HUDBA Preferované hudební žánry (v %) Znění otázky: Ohodnoťte následující hudební žánry na škále od 1 do 7 podle toho, jak moc se Vám líbí, přičemž (1) znamená, že se vám velice líbí a (7) znamená, že se vám vůbec nelíbí.. 1+2 = líbí se; 3+4+5 = neutrální; 6+7 = nelíbí se. soundtrack, filmová hudba rock pop elektronická hudba/dance world music/new age hip-hop/rap R&B/soul/funk alternativní hudba klasická hudba jazz/blues muzikál reggae metal punk folk & country Obliba folku představuje výrazně generační záležitost 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Líbí se Neutrální Nelíbí se Nejpopulárnějším žánrem lze-li to tak nazvat jsou mezi maturanty filmové soundtracky. Z jasně vymezených stylů hudby se pak jedná o rock a pop, zároveň ale také elektronickou a taneční hudbu. Zřetelný generační posun je patrný u značné nepopularity metalu, punku a folku. 12
Filmy a seriály 13
FILMY A SERIÁLY Postoje k filmům a kinematografii Na film se raději podívám online nebo ho stáhnu z internetu, než abych musel/a platit za kino. Než se podívám na nějaký nový film, nejprve si přečtu recenze. Filmy raději sleduji v kině než v televizi. Považuji se za náruživého filmového fanouška. Sleduji aktuální dění spojené s filmy a kinematografií. Při sledování zahraničních filmů mám raději dabing než titulky. Obvykle sleduji ty filmy, které zrovna dávají v televizi. Nezajímá mě herecké obsazení filmů. Vyhýbám se filmům, které jsou masivně inzerovány v reklamě. Sleduji filmy především proto, abych se poučil/a a vzdělal/a. rozhodně souhlasím spíše souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Raději chodím do tradičních klubových kin než do multikina. Ne, že bych filmy neměl/a ráda, ale jejich sledování je spíše ztráta času. Raději sleduji české filmy než ty zahraniční. 0% 20% 40% 60% 80% 100% Televize představuje až vedlejší prostředek pro sledování filmů 14
FILMY A SERIÁLY Znění otázky: Pokud byste měl/a vybrat tři Vaše nejoblíbenější filmy, jaké by to byly? Nejoblíbenější filmy Respondenti v odpovědích uvedli 517 různých filmových titulů Nejčastěji byl mezi oblíbenými filmy zmíněn Forrest Gump a Pán prstenů. Tyto filmy uvedl přibližně každý desátý respondent Naopak celých 330 filmových titulů uvedl pouze jeden respondent Z respondentů, kteří uvedli oblíbené filmy: 49 % uvedlo všechny tři filmy z americké produkce 98 % uvedlo alespoň jeden americký film počet filmy respondentů Forrest Gump 47 Pán prstenů 43 Pulp Fiction 35 Harry Potter 29 Hunger Games 26 Nedotknutelní 23 Rychle a zběsile 22 Vykoupení z věznice Shawshank 22 Pelíšky 21 Počátek 20 Americký filmový průmysl v oblíbenosti jednoznačně dominuje 15
FILMY A SERIÁLY Hodnocení vybraných filmů Forrest Gump Madagaskar Pelíšky Pařba ve Vegas Pán prstenů Vykoupení z věznice Shawshank Láska nebeská Hunger games Habermanův mlýn Schindlerův seznam Mlčení jehňátek Hvězdy nám nepřály Příběh kmotra Někdo to rád horké Divergence Paranormal activity Zmizelá Stmívání Babovřesky Goyovy přízraky Tři bratři Znění otázky: Pokud jste viděl/a některé z následujících filmů, ohodnoťte je na stupnici 1-7. Pokud jste některý z uvedených filmů neviděl/a, nehodnoťte ho. Dopočet do 100 % tvoří skupina respondentů, která daný film neviděla. Líbí se Neutrální Nelíbí se Většina filmů nemá nespokojené diváky. Paranormal activity, Stmívání a Babovřesky v tomto vybočují. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 16
FILMY A SERIÁLY Znění otázky: Jak často sledujete následující seriály? Sledování vybraných seriálů How I Met Your Mother (Jak jsem potkal vaši matku) Oceňované dramatické seriály nepatří mezi nejsledovanější Friends (Přátelé) The Simpsons (Simpsonovi) Dr. House Comback The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku) CSI Miami (Kriminálka Miami) Byl jednou jeden život Ulice Lost (Ztraceni) Bones (Sběratelé kostí) Vyprávěj Sherlock Game of Thrones (Hra o trůny) Ošklivka Betty Pretty Little Liars (Prolhané krásky) Band of Brothers (Bratrstvo neohrožených) Viděl/a jsem všechny nebo téměř všechny díly Viděl/a jsem celou řadu dílů Viděl/a jem několik málo dílů Nikdy jsem ho neviděl/a 0% 20% 40% 60% 80% 100% Všudypřítomní Přátelé stále patří mezi nejznámější seriály, spolu s novější žánrovou obdobou Jak jsem potkal vaši matku. 17
FILMY A SERIÁLY Výroky o seriálech Spíše než české mám raději zahraniční seriály. U seriálu mám raději, pokud se pobavím a zasměji, než když jde o komplikované drama. Seriály obvykle začnu sledovat poté, co mi je doporučí přátelé a známí. Titulky u zahraničních seriálů nepotřebuji, pouštím si je obvykle v původním znění. Sleduji ty seriály, které zrovna dávají v televizi. Seriály příliš nesleduji, protože jsou časově náročné. Raději si počkám, až bude seriál s českým dabingem, než abych ho sledoval/a s titulky. O seriály se v zásadě nezajímám. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně souhlasím spíše souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Maturanti již nejsou ochotni čekat na český dabing Seriály patří mezi klíčový předmět kulturní spotřeby dnešní mládeže. Pouze každý desátý je nepovažuje za zajímavé. Zároveň respondenti nepotřebují čekat na český dabing a raději sledují seriály s titulky. 18
Literatura 19
Počet knih přečtených za rok LITERATURA Počet přečtených knih za poslední rok (v %) 13 a více 7-12 4-6 1-3 žádnou 0 5 10 15 20 25 30 Podíl respondentů (v %) Respondenti byli zastiženi v okamžiku, kdy se díky přípravám na maturitní zkoušky nejspíše věnovali četbě více než je pro ně obvyklé. Nicméně obvykle diskutovaný pokles čtenářství lze připsat i tomu, že podstatnou část čtených knih v minulosti tvořila odpočinková literatura. Můžeme tedy spíše hovořit o proměně formy (např. od dobrodružných knih k akčním filmům), než o proměně obsahu konzumované kultury. 20
Počet knih v domácnosti LITERATURA Znění otázky: Kolik máte doma přibližně knih? Na polici dlouhou jeden metr se vejde asi 40 knih. Nepočítejte časopisy, noviny ani školní učebnice. Počet knih v domácnosti a osobní registrace v městské či národní knihovně více než 500 201 500 101 200 26-100 11 25 0-10 0 5 10 15 20 25 30 Počet knih v domácnosti představuje jeden z často používaných indikátorů čtenářského zázemí rodiny. Více než třetina maturantů uvedla, že v jejich domácnosti lze nalézt přes 200 knižních titulů. Naopak ne více než 25 titulů má pětina z nich. Členství v městské či národní knihovně je stejně rozšířeno mezi všemi skupinami respondentů, bez ohledu na jejich domácí knižní fond. v % Registrován/a v knihovně: ano ne 21
LITERATURA Typický způsob výběru knih (v %) Znění otázky: Existuje mnoho způsobů, jak si lidé vybírají knihy ke čtení. Posuďte prosím, nakolik jsou pro Vás následující cesty typické. U každé položky je započten součet odpovědí velmi typické a spíše typické. Doporučení přátel Další tituly autorů, které již znám Podle toho, co se učíme ve škole Doporučení rodiny Zběžným prohlédnutím v knihovně či v knihkupectví Recenze v tisku či na internetu Doporučení obsluhy knihovny či knihkupce 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 % Nejčastější roli prostředníka při výběru čtených knih hrají přátele. Podobně významný vliv má i již předchozí zkušenost s daným autorem a nezanedbatelné je i působení školy, kde se nicméně nejspíše silně projevuje význam předepsané četby pro maturitní zkoušku. 22
LITERATURA Preferované žánry literatury (v %) Znění otázky: Ohodnoťte následující žánry literatury na škále od 1 do 7 podle toho, jak moc se Vám líbí, přičemž (1) znamená, že se vám velice líbí a (7) znamená, že se vám vůbec nelíbí. 1+2 = líbí se; 3+4+5 = neutrální; 6+7 = nelíbí se. sci-fi, fantasy detektivky, horory historické/válečné romány komiks literární klasika romány pro ženy, dívčí romány populárně naučná literatura biografie, autobiografie Komiks zdaleka nepředstavuje žánr, který by byl mezi mladými výrazněji adorován poezie 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Líbí se Neutrální Nelíbí se Nejoblíbenějším literárním žánrem bylo v rámci vymezených kategorií sci-fi a fantasy. Obdobně pozitivního hodnocení se dočkal i žánr detektivní a hororové literatury. Naopak nejméně oblíbeným žánrem byla poezie. Poezii spolu s romány pro ženy/dívčími romány označila necelá polovina respondentů za žánr vysloveně neoblíbený. 23
LITERATURA Znění otázky viz předchozí slide Preferované žánry literatury podle pohlaví (v %) sci-fi, fantasy detektivky, horory historické/válečné romány komiks literární klasika romány pro ženy, dívčí romány Dívky Chlapci populárně naučná literatura biografie, autobiografie poezie 0 10 20 30 40 50 60 70 % Oblíbenost literárních žánrů také do jisté míry odráží genderové diference. Zatímco u románů pro ženy/dívčích románů nalezneme poměrně očekávatelnou oblibu u dívek a téměř neexistující oblibu mezi chlapci, tak další rozdíly jsou již méně samozřejmé. Dívky o něco častěji preferují literární klasiku a poezii. Naopak sci-fi a fantasy, historické/válečné romány a komiks je o něco oblíbenější u chlapců než u dívek. 24
Karel Čapek Joanne Rowlingová Erich Maria Remarque Edgar Alan Poe George Orwell Bohumil Hrabal J. R. R. Tolkien Charles Dickens Ota Pavel Franz Kafka Jaroslav Seifert Michal Viewegh Agatha Christie Lev Nikolajevič Tolstoj Václav Havel Stephen King Alexander Sergejevič Puškin Jane Austenová Milan Kundera Terry Pratchett Stephenie Meyerová Christopher Paolini Johann Wolfgang von Goethe Jo Nesbø Paulo Coelho George R. R. Martin Charles Bukowski E. L. Jamesová Isaac Asimov Stieg Larsson Haruki Murakami Betty MacDonaldová Lenka Lanczová Darren Shan Jonas Jonasson % LITERATURA Podíl maturantů, kteří četli alespoň jednu knihu od daného autora 80 70 60 50 Současné bestsellery maturanty do značné míry míjejí 40 30 20 10 0 Čtenost autorů odráží pouze částečně míru jejich obliby. Významným způsobem se zde projevuje i dopad povinné četby k maturitě (např. Čapek, Remarque, Poe). 25
LITERATURA Podíl maturantů čtoucích alespoň jednou týdně jednotlivé novinové tituly Celkem Metro MF Dnes Blesk Sport Lidové noviny Aha! Hospodářské noviny Právo 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 % Alespoň jednou týdně čte noviny více než 40 % respondentů, nicméně podrobnější data ukazují, že v polovině případů se nejedná o rozšířené zpravodajské tituly (MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny či Právo), ale bulvární periodika (Blesk, Aha!) či zdarma distribuované noviny Metro. Alespoň jeden seriózní titul čte pravidelně pouze 18 % respondentů. 26
Architektura 27
ARCHITEKTURA Hodnocení architektury Nejpozitivněji byla hodnocena vrcholná stavba socialistického realismu Znění otázky: Ohodnoťte na škále od 1 do 7, nakolik se Vám líbí stavby a budovy zachycené na následujících fotografiích. 1+2 = líbí se; 3+4+5 = neutrální; 6+7 = nelíbí se. Pałac Kultury i Nauki Goetheanum Tančící dům Ryugyong Hotel CCTV building Quadrio Žižkovská věž 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Líbí se Neutrální Nelíbí se Hodnocení předložených staveb bylo veskrze pozitivní. Nejkladnější hodnocení na jedné straně obdržel varšavský Pałac Kultury i Nauki, jeden z vrcholů socialistického realismu, na druhé straně pak avantgardní Goetheanum. Z velké části negativně je studenty vnímána Žižkovská věž. 28
Internet 29
INTERNET Znění otázky: Jakým způsobem se obvykle připojujete k internetu? Každý respondent mohl zaškrtnout více možností. Obvyklý způsob přístupu k internetu (v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 z domova z vlastního mobilu či tabletu ze školy Téměř všichni respondenti mají doma přístup k internetu a více než 80 % se k internetu připojuje i ze svého mobilu. Mezi respondenty nebyl žádný, který by přístup k internetu neměl. 30
INTERNET Znění otázky: Jak často se na internetu věnujete následujícím činnostem? Způsob trávení času na internetu Poslech hudby Vyřizování emailů, chatování Sociální sítě Prohlížení videí, obrázků, gifů apod. Sledování filmů či seriálů Čtení zpráv, novinek Příprava do školy Hraní her Velmi často Často Občas Zřídka Vůbec Nakupování Příprava do práce 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Internet bývá nejčastěji využíván jako zdroj multimédií (poslech hudby, sledování videí a seriálů) a taktéž jako prostředek vrstevnické komunikace (maily, chatování, sociální sítě). Nicméně více než polovina respondentů ho poměrně často využívá i při přípravě do školy. 31
INTERNET Jak často sdílí na Facebooku Znění otázky: Jak často sdílíte na Facebooku následující druhy obsahu? Kategorie odpovědi velmi často byla vzhledem k řídkému zastoupení sloučena s kategorií často. Fotografie Písničky či hudební klipy Videa či obrázky Pozvánky na kulturní události či setkání Odkazy na články či zprávy ze světa Svoje zážitky či pocity Často Občas Zřídka Vůbec Zprávy z hraných her Kvízy, ankety, řetězové zprávy (řetězovky) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Účet na Facebooku má zřízeno 94 % respondentů. Na svém účtu přitom nejčastěji sdílí své fotografie, případně převzatý mediální obsah z internetu (klipy, videa). Své zážitky a pocity sdílí více než 70 % respondentů pouze zřídka či vůbec. 32
Jídlo 33
JÍDLO Znění otázky: Představte si situaci, kdy si máte vybrat z následujících možností podnik, ve kterém se naobědváte. Kterou možnost byste nejspíš zvolil/a? Preferovaný typ restaurace pizzerie česká hospoda či restaurace asijské bistro bagetérie fast food vegetariánská/veganská restaurace 0 5 10 15 20 25 30 35 40 v % V případě, že by respondenti měli obědvat v restauraci, tak by z nabízených možností nejčastěji volili pizzerii či restauraci s českou kuchyní. 34
JÍDLO Postoje k jídlu Snažím se jíst pravidelně během celého dne. Rád/a zajdu do vyhlášené restaurace s výjimečnou kuchyní. Je pro mě důležité, aby potraviny obsahovaly co nejméně umělých přísad a chemie. Při výběru jídla jsem spíše konzervativní, jím to, co znám. Chtěl/a bych, aby potraviny, které jím, pocházely z ekologicky šetrné výroby. Kontroluji si jídelníček abych byl/a spokojený/á se svým tělem. Při výběru jídla se rozhoduji především podle toho, co je zdravé a co nezdravé. rozhodně ano spíše ano ani ano, ani ne spíše ne rozhodně ne Sleduji aktuální kulinářské trendy. Kvalita jídla pro mě není tak důležitá, hlavně že ho je dost. Jsem vegetarián, maso v zásadě nejím. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 35
Alkohol a kouření 36
v % ALKOHOL A KOUŘENÍ Konzumace alkoholu 100 Alkohol nikdy neochutnal/o pouze 7 % maturantů 90 80 70 60 50 40 30 ano, příležitostně ano, pravidelně 20 10 0 pivo víno trvdý alkohol celkem Alespoň příležitostně konzumuje alkohol více než 90 % maturantů, pravidelně pak celá třetina. Pravidelné pití piva je přitom dvakrát častější než vína či tvrdého alkoholu. Z respondentů, kteří alkohol nekonzumují, jej ještě nikdy neochutnala zcela zanedbatelná část. 37
ALKOHOL A KOUŘENÍ Kouření 20% 22% 35% 18% Ano, pravidelně Ano, příležitostně Ne, přestal/a jsem Ne, ale již jsem to zkusil/a Ne, nikdy jsem to nezkusil/a 5% Okolo 40 % respondentů kouří pravidelně či příležitostně. 38
Cestování 39
CESTOVÁNÍ Frekvence cestování do zahraničí 7% 2% 17% 37% jednou za měsíc nebo častěji několikrát za rok jednou za rok méně často vůbec 37% Více než 3/4 respondentů cestují alespoň jednou za rok do zahraničí. Žádnou zkušenosti se zahraničními cestami nemá pouze zlomek respondentů. 40
CESTOVÁNÍ Typická náplň zahraničních cest (v %) Znění otázky: Jak byste charakterizoval/a náplň Vašich zahraničních cest? U každé položky je započten součet odpovědí velmi typické a spíše typické. Pobyt na pláži, koupání Návštěva památek Nakupování Aktivní sportování, turistika Noční život Návštěva muzeí, galerií Návštěva příbuzných či přátel Návštěva kulturních či sportovních akcí Studijní pobyt 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 v % Pro většinu respondentů jsou cesty do zahraničí většinou spojeny s pobytem u moře či návštěvou památek. O něco méně typickou náplní je nakupování, aktivní sportování či vyhledávání nočního života. 41
CESTOVÁNÍ Znění otázky: Která z následujících variant je nejbližší Vaší představě o ideální dovolené? Představa o ideální dovolené Rekreační pobyt u moře Cestování po cizích zemích na vlastní pěst Zahraniční poznávací zájezd Víkendová návštěva velkého evropského města Aktivní sportovní dovolená Pobyt na chatě či na chalupě 0 5 10 15 20 25 30 35 40 v % Z nabízených variant ideální dovolené respondenti nejčastěji volili pobyt u moře či cestování po zahraničí na vlastní pěst. Pobyt na chatě či na chalupě pak představuje nejméně oblíbenou možnost. 42
Politické postoje 43
POLITIKA Politické preference Znění otázky: Pokud by se dnes konaly volby do Poslanecké sněmovny, kterou politickou stranu byste volil/a? Vzhledem k velikosti vzorku byly strany, které si vybralo méně než 30 respondentů, sloučeny do kategorie ostatní (např. ČSSD, ODS či Strana svobodných občanů) K volbám by nešel/nešla ANO TOP09 Piráti Strana zelených ostatní 12% 7% 31% 15% 17% 18% Mezi pražskými maturanty patří mezi nejvíce preferované politické strany ANO, TOP09 a Piráti s poměrně vyrovnaným podílem respondentů. Téměř třetina respondentů zároveň deklarovala, že by se voleb do Poslanecké sněmovny nezúčastnila. 44
POLITIKA Zařazení na levo-pravé škále politického spektra 25 Znění otázky: V politice se často hovoří o levici a pravici. Kam byste se zařadil/a na takové stupnici? (rozsah 0 10) 20 15 10 5 0 levice střed pravice 66% neví 34% Pražští maturanti deklarují veskrze pravicovou orientaci. Téměř polovina z nich se na levo-pravé škále umístila napravo od středu. Třetina respondentů se na škálu neuměla či nechtěla zařadit a 10 % respondentů zvolilo střed. 45
POLITIKA Politické postoje Česká republika by měla důkladně kontrolovat cizince, kteří sem přicházejí. Stát by měl aktivně řešit ekologické problémy. Při řešení problémů je dobré hledat inspiraci v zahraničí. Romové jsou při jednání na úřadech zvýhodňováni oproti většinové populaci. Česká vláda by měla dělat vše pro to, aby zde žilo co nejméně muslimů. Ochrana životního prostředí by neměla omezovat rozvoj ekonomiky. Myslím, že český stát by měl více pomoci menšinám, které zde žijí, při dosahování rovnoprávnosti. Sousední země představují pro Českou republiku spíše riziko. rozhodně souhlasím spíše souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Značná část maturantů věří rozšířené fámě o romské menšině 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Velká část maturantů sdílí předsudky a strach z jinakosti rozšířený mezi většinovou společností. Tolerantní postoje jsou spíše menšinové. 46
Zájmové kroužky 47
v % ZÁJMOVÉ KROUŽKY Znění otázky: Docházel/a jste během svého dětství nebo stále docházíte do zájmového kroužku? Zájmové kroužky 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 docházel/a dříve, celkem nejvýše 2 roky docházela dříve, celkem více než dva roky stále docházím 0 Sportovní oddíl Výtvarný, keramický kroužek Taneční, dramatický kroužek Hudební nástroj, zpěv Přírodovědný, technický kroužek Skaut, pionýr apod. Celkem Zkušenost se zájmovými kroužky mají téměř všichni maturanti, třetina z nich do některého stále dochází (obvykle se jedná o sportovní kroužek). 48
Vzdělání 49
VZDĚLÁNÍ Studium po ukončení střední školy Znění otázky: Plánujete po ukončení střední školy dále pokračovat ve studiu (např. na vysoké škole, vyšší odborné škole apod.)? Jakou školu byste nejraději dále chtěl/a studovat? Ne 16% Vyšší odbornou školu 11% Ano 84% Vysokou školu 89% Drtivá většina dnešních maturantů plánuje pokračovat ve studiu i po maturitě. Nejraději by přitom studovali na vysoké škole, na vyšší odborné škole by chtěla studovat pouze desetina z potenciálních adeptů. 50
VZDĚLÁNÍ Postoje ke vzdělání Vzdělání považuji za velmi důležité pro svoji budoucnost. Ve škole by se mělo vyučovat hlavně to, co se hodí do praktického života. Rodiče mě v mém studiu podporují. Myslím, že rodiče očekávají, že vystuduji vysokou školu. V případě, že učitelé podle mého názoru rozhodnou špatně, snažím se dovolat spravedlnosti. Nemám problém mluvit tak, aby můj názor učitelé respektovali. Moji rodiče se mnou hodně diskutovali výběr střední školy. Ve škole se cítím dobře. Bez vyššího vzdělání není možné dosáhnout dobrého finančního ohodnocení. Pokud bych studoval/a vysokou školu, bylo by to hlavně kvůli titulu. rozhodně souhlasím spíše souhlasím ani souhlas, ani nesouhlas spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Ve škole se snažím raději nevyčnívat. Myslím, že mě učitelé považují za studijní typ. Na vzdělání je důležitější rozšiřování obzorů než využitelnost v praxi. Škola by se měla soustředit hlavně na slabší studenty a pomáhat jim ve zvládání studijních potíží. Škola zdaleka není tak neoblíbené prostředí, jak by se mohlo zdát 0% 20% 40% 60% 80% 100% Většina respondentů považuje vzdělání za důležité pro své budoucí uplatnění. Spíše se však orientují na jeho praktickou stránku. Rozšiřování obzorů obecně považují za spíše méně důležitý aspekt vzdělání než jeho využitelnost v praxi. 51
Finance 52
% FINANCE Znění otázky: Kolik peněz máte průměrně k dispozici na jeden měsíc? Započítejte pravidelné kapesné, vlastní příjmy i peníze přímo od rodičů. Měsíční příjem 35 30 25 20 15 10 5 0 Žádné Do 250 Kč 251 až 500 Kč 501 až 1 000 Kč 1 001 až 1 500 Kč 1 501 až 2 500 Kč Více než 2 500 Kč Většina respondentů má na měsíc k dispozici částku mezi 500 1 500 Kč. Více než třetina má k dispozici více než 2 500 Kč, přičemž pouze částečně se jedná o příjmy z vlastního výdělku (brigád). 53
% FINANCE Znění otázky: Lze říci, že převážnou část těchto peněz dostáváte od rodičů nebo si je spíše sám/sama vyděláte? Zdroje příjmů 25 20 15 10 5 0 Dostávám od rodičů Přibližně půl na půl Vydělám si je Mezi maturanty je přibližně stejné množství těch, kteří své finanční příjmy získávají výhradně od rodičů jako těch, kteří si již na svou útratu sami vydělávají. 54
FINANCE Způsob nakládání s penězi Znění otázky: Jak tyto peníze většinou využíváte? Odhadněte, jak velkou část vynaložíte na: Jídlo představuje hlavní část rozpočtu maturantů jídlo oblečení, kosmetika cestování alkohol, cigarety apod. spoření do budoucna vstupné na hudební akce, nákup hudby sportovní vybavení eletronika, mobily, počítače účet za mobilní telefon hry (počítačové, deskové apod.) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Celou částku nebo převážnou většinu Podstatnou částku Malou část Vůbec Podstatnou část příjmu maturanti utratí za jídlo, dále pak za oblečení, cestování a alkohol/cigarety. 55
FINANCE Znění otázky: Máte pocit, že Vaše volnočasové aktivity jsou podstatně omezeny nedostatkem finančních prostředků? Finanční prostředky jako limitující faktor Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 14% 23% 35% 28% Přibližně polovina maturantů pociťuje nedostatek financí jako omezení pro své volnočasové aktivity. 56
Metodologické poznámky 57
METODOLOGIE Data Sběr dat proběhl v lednu a únoru roku 2015 Výzkumu se zúčastnilo 16 pražských středních škol na kterých bylo získáno 524 vyplněných dotazníků Sběr dat proběhl prostřednictvím specializované opensourcové aplikace LimeSurvey Respondenti vyplňovali dotazník v průměru 31 minut Výběrový soubor svou strukturou odpovídá populaci pražských maturantů pohlaví Porovnání struktury dat a oficiální školské statistiky (v %) oficiální statistika* data chlapci 49 43 dívky 51 57 formy studia gymnázium - 4leté 20 26 gymnázium víceleté 20 25 SŠ s maturitou 60 49 * Ústav pro informace ve vzdělávání, absolventi středních škol 2013/14 - Praha Výzkum je založen na odpovědích 524 respondentů. Výběrový soubor lze považovat za reprezentativní vzorek populace pražských maturantů. 58
Prostor kulturní spotřeby Mapa kulturní spotřeby pražských maturantů je představena na stránkách: http://www.fhs.cuni.cz/kulturnispotreba/ Účastníci výzkumu, kteří vyplnili své emailové adresy, zde mohou nalézt svou pozici ve vztahu k ostatním respondentům. 59
Rádi zodpovíme případné otázky a uvítáme i vaše komentáře ondrej.spacek@fhs.cuni.cz Ondřej Špaček Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova V Praze 60