založena polytechnika VŠ pro v dce a odborníky tzv. demonstrátoi pedvád li stroje knihovna nejmodern jší poznatky snaha osv tlit fce stroj problémy pi složitosti archiv výkres instituce získala i jeden klášter Demonstrátoi byli po 4 letech prohlášena za v dce nap. Mongobbier, Comte kabinet technických kreslí problémy demonstrátor snaha osv tlit fce v decká debata o vysv tlení fce stroj byla založena VŠ textilní mechanické odd lení zaali se do toho plést ekonomové, založena deskriptivní geometrie 2. období pesun poznatk z Francie do ENG a naopak zjistili, že Francie má velké zpožd ní, široké diskuse zkoumání principu a aplikace, veerní kurz d lník a organizátor 3 obory prmyslová chemie, mechanika a geometrie, prmyslová ekonomie pro Paížskou oblast mohl být pipravováni i pedagogové Profesor a asistent profesor teorie a asistent praxe Pedvedl stroj musely se d lat makety a modely stroj nap. zem d lské Muzeum shromaždovalo stroje Realizace mezinárodní výstavy 1880-1890 Problémy s místem financemi, výrobci Vývoj techniky v prav ku 1) kriteria technologická materiál a zpsob výroby 2) Zpsob opatování potravy 3) Typ organizace spol. Prameny poznání 1) Paleoantropologie 2) Prehistorická archeologie 3) Etnografie Oblasti Blízký východ, Mezopotámie, Asie, Afrika, Indie, ína, ecko, Persie Starý paleolit starší doba kamenná 600-250 000 let BC 1) Technologie št pná industrie zbran a nástroje jedno i oboustranné sekáe, p stní klíny, pravidelné p stní klíny 2) potrava sb r, kolektivní lov 3) spol. tlupy, jeskyn, ohništ, homo habilis, homo erectus Stední paleolit 259000-50/40 000 BC 1) št pná industrie pravidelné epele, pitloukání - spec. nástroje drapadla, hroty, nože, škrabadla, vrtáky, rydla, ošt py, sekery, palice
2) lov, sb r 3) chaty s lenitým vnitkem 2. ohništ, homo sapiens neandretalis, cromagnon Mladý a pozdní paleolit 40000-10000 BC 1) nástroje ze složených ástí, kamenná a kost ná technologie epele s paralelním ostím zbran ošt py, šípy, harpuny nástroje ke zpracování úlovk z úšt pk k opracování deva, rypadlo, škrabadla, od vy a ozdoby 2) kolektivní lov, specializovaný a náhodný, sledování zv e 3) obytné stavby, zaoblené chaty, i složitá konstrukce, projevy kultu jeskyn homo sapiens sapiens Mezolit stední doba kamenná 5000-3000 BC 1) kamení, kosti, devo 2) LOV menší lovecké celky, jednotlivé kusy zv e, sb r, rybolov, 3) suroviny v okolí sídlišt, hustota osídlení, - ukonení paleolitu technická revoluce zbran luk, šíp, ohe(i zakládání) Neolit mladší doba kamenná 5000-3000 BC 1) Broušená industrie výrobky kamenné, kost né, dev né zem d lské nástroje více než zbran poátky emesel( hrníství(voda, obilí), rybaení 2) poátky zem d lství ohrazování, primitivní setba, odchycování zv e a chov relativní pebytek: specializace(základní muž a žena, vývojové zem d lec a pastevec) poátky m ny, var v nádobách, kue, pivo z obilí 3) usedlý život, sídlišt velké domy nejstarší nálezy zlatý kopec, Peslenice, spodní stolika, Mlazice, Sedlec, Retek, Slovensko Mezolit domy široké 6-7 m, dlouhé až 60 pro velkorodiny hrazená nebo opevn ná obilí v povodí Labe glazury solená lesklý povrch pozd ji 2x vypalované nádoby, matriarchální vztahy, pohbívání ve skrené poloze na levé stran, kmeny bohaté Carvac Francie, Stonehenge, Venice, asi 2 000 BC, tzv. balzamovai- nechali jen srdce, koení a roztoky kolem 5000 BC Sumerská civilizace kolem Eufratu a Tigridu, chovali zvíata, obilí, len
zavlažování z kanál, Babylonská vž, kolem 3000 BC, pero, hlinná tabulka, obrázky, znakové kódy Civilizace v údolí Indu 2500 BC, vesnice, mli i lázn a kanalizaci, hlavní ulice rovnobžné, domy z pálených cihel, balkóny a okna, kolem 1700 zemtesení, povodn a nájezdy civilizace zanikla, Ulice dláždné Chamurapi 282 zákon v zákonících, - oko za oko Chetitská civilizace umli vyrábt i železo, kolem 1800, odboovali r zné kmeny Egypt, Izraelité, Minojská a Mykénská civilizace 3000-1400 BC pední obchodníci, msta, pístavy, paláce, hrníství, zlatnictví zlato, bronz Henrik Šíman, 1870 objevil a prozkoumal Tróju Kuická kultura dnešní Súdán, povodí Nilu, výroba železa, vlastní lostvo, Kartágo Kultura Noch 1. umlecké zboží, železo Etruskové umlci, velké hroby Sparta a Athény zemdlství a usedlý zp sob života, poátky 1. filozofických škol Peská íše 550-300 BC král Kýros II Velký první velký perský král Váleníci jezdecké umní Kelt, tkalcovství, hrníství, Stavli hradišt s vesnicemi, kruhové stavby Starovk Doba kamenná 3500-1100 BC starší doba bronzová úntická stední doba bronzová mohylová mladší doba bronzová lužická Znalosti rozvoj zemdlství, emesel, dobývání rud,(cu,au) a jejich zpracování 75-95% Cu + 5-25% cínu, znalost tuhy emesla hrníství tkalcovství, horolezectví, stavebnictví výroba skla a papíru základy vd matematika, astronomie smna jantar, s l, Au, zemd. produkty Doba železná
1100 500 BC starší rozvoj metalurgie, redukce v nízkých pecích vojenské techniky, ecko, ím, stavební techniky, hieroglyfy, Hieratické písmo, Klínové p., Fénické písmo, ecká abeceda Antická civilizace 8 ST BC konec 5 ST AD Archaické období pírodní filozofie, Miletské školy, Pythagorejci, nová ecká vda Klasické období 2/2 5 ST BC konec 4 ST BC Platonova škola Aristotelova škola Helénské období 4 ST BC 2/2 1 ST BC Alexandrijská muzea Eukleides, Archimedes, Heron ímské období 1 ST BC 5 ST AD období ímských praktik(galénos, Plimus) První Ekleici Architás z Tarentu 1/2 4 ST BC zakl. mechaniky, teorie póly, zkonstruoval 1. automat létající pták Archimédes teoretik, páka, nakl. rovina, hydrostatika Kteribios Alexandrijský pneumatika pumpa a dlo Filón Byzantský tepl. roztažnost, páka, automat Thales z Mílétu státník, filozof, prapodstata je voda, vypoítal zatmní slunce a záplavy Pythagoras ecká matematika, stídmost, otužilost, vrnost Herón z Alexandrie ecký matematik a mechanik, využívá páky v mechanice Spoleenské uplatnní vdy a techniky
1) V da kulturní pojem, vytváí filozofické postupy, rozvoj nauk o pírod, posílení spoleenského života 2) Technika vliv na výkonnost, válenictví, doprava, zvyšování pohodlí, mén pi výrob, odmítnutí nadpirozených sil Empirie pozorování, hledání píin(pitvy) Experiment nedv ra ve smysly, analýza vztahu myšl. vjem a rozumu pi procesu poznávání Vytvoení teoretického poznatku Lékaské školy Kurónská, Kójská, Kindská, Sicilská, Alexandrijská, Empirická, Metodická Lékaský stav ecko léka byl emslník ím lékai byli otroci, postupn m li privilegia Stedov k 5ST- rozd lení západoímské íše 15 ST- objevení Ameriky -hierarchie: 1)panovník 2)šlechta vyšší/nižší + církev -monarchie absolutní z poátku - konstituní - indoevropský staroevropané severní Baltoslované - Slované Arabská v da navazuje a prohlubuje na antické pírodov dce observato v Bagdádu al farábího encyklopedie 961 1. VŠ v kordób praktika alkohol v lékaství destilace a sublimace matematika optika kupci do Evropy Stedov k ranný 5/6 st. 12. st vrcholný 13-15.st
pozdní 16 17/18 st 395 Z 476 V 1453 byzantská kultura LIMES ROMANUM obranný systém proti útoníkm hlavn germánm Frankové Z francká íše karlovci, kapetové V nm. královstí Chlodvík 5/6 st. rodlil zemi na purkrabství Král (dvr, služebnictvo, vojsko) Feudál vyšší, nižší Poddaní hradí feudálovi náklady na výzbroj a družinu 7-10 st. vtšina stát v Evrop knížectví Emfytense ddický pakt feudál Zemndlství 2 polný sytém úhor a ja 3 polný systém ozim, ja, úhor Obdlávání pdy oradla 1) pluh slabší brázda, s boky 2) brány od 11 st Zpsob zapahání 1) jho 3. st 2) postroj s hrudním emenem 3) chomout s postraky kon s podkovama Zdroje Energie zvíecí, lidská síla Energie vody, vtru Vodní kolo 9-13. st Evropa Hlavní nositel tech. zmn mletí obilí valchování tuku pohon pil Vtrné mlýny 10 st J Evropa mletí obilí 12-13 st. ostatní Evropa Oderpávání vody z dol pohon mechanizm Využití papíru a knihtisku papír 105 ína, 11-12 st. do Evropy Knihtisk 5-6 st. ína derbtisk
1040 ína razítkový tisk 1390 Evropa kovové litery 1450 Guttenberg kovová razítka Doprava Vodní - kormidlové veslo otáivé kormidlo na zádi 8 st. ína 13. st. Evropa Silnice od 14. st. stavby silnic a most vozy 2-4. st. 2-4 kolové (kon) otáivá pední náprava rejd koáry 1. typ kapoty Prostor a as zdokonalená kapota Evropa 12. st. Hodiny pohánné vodní kolo slunení hodiny 1300 mechanické hodiny orloje po 1500 penosné hodiny, péro materiál železo a mosaz Porcelán a sklo ína porcelán podobný kamenin keramika z arab. 10. st. Byzanc popis výrovy 13. st. Itálie umlecké dílo, zrcadla!!! 15. st. echy 1. výroba 17. st. echy kišál Sklenná optika 1299 sklenné oky 1590 mikroskop - Jansen 1609 dalekohled - Galilei Stavitelství plánovité budování mst hradby, vodovody, dláždní typy staveb msta, hradby, kláštery, kostely, katedrály Hmoty devo, proutí, hlína, škvára kámen, opuka, pískovec, mramor hrázdné zdivo cihl. vyzdívka
doprava materiálu ru n, nosítka, kole ka, 2koláky kladkostroje kue, dev. džbery Vodárny, vodovody, vže potrubí z devných kulá, obklad. jílem kanalizace povrchová ve stedu ulice budování rybník od 15. st Velká Morava povodí eky Moravy, za knížete Mojmíra 830 Pribina 846 Rastislav vychován na dvoe Ludvíka, touha o vlastní círk. správu, obhajoba K+M v íše 880 arcibiskupství ale spory Metodje a Svatopluka 885 žáci vyvedeni z VM Svatopluk povstal proti Frankm zvýšení moci Mojmír II. VM rozchvácen Maary 906 zprávy o VM kon í eský stát vznik 9. st. bhem 10.st knížectví 1085 Vratislav titul. krále 1158 Vladislav II. titul. krále 1197 Pemysl I. privilegium F. Švábského 1198 volený král Regnum ddictví od 25.9.1212 Fridrich II. sicilský udluje Pem. I. v Bazileji. Zlatou bulu sicilskou a) ddi nost. král. titulu b) morava + pražská diecése nedílnou sou ástí. království c) ímští panovníci udlí echy v léno jen doma pijatému králi, šlechta musí pijmout, když bude šlechta protestovat mže být sesazen d). král navštvuje ímské snmy v Norimberku, Bamberku, Mersenburku, hlasuje e) korunovace v ím. král postaví 300 jezdc nebo 300 hiven stíbra f). král kurfit voli 1356 potvrzení zl.b.s. Zem koruny eské 1) právo svobodné volby krále 2) 1. kurfit 3) eský stát je nedlitelný, pod vládou 1 panovníka 1/2 14st. pipojeny další zem Inkorporace morava 1185 markrabství moravské 3 ásti Brno, Olomouc, Opava slezsko horní a dolní Lužice Horní a dolní zakoupeno Lucemburk, Braniborsko, Burgunsko
Obchodní cesty panovník musel zajiš ovat bezpenost msta, hradišt 3. jazyné,n,l na Patov, Bavory, Erfurt, Halle, Míše, Krkonoše, Morava, Dolní rakousko zemské stezky silnice, brány, hrady Ti bludné kruhy feudálního hospodáství 1) pda. dobytek, hnj 2) Pda, výnosy, populace 3) nástroje, pda, populace Královská msta x vnná m. x horní x soukenická x poddanská m.(málo) vznik cech(emesla), 10-13.st echy asi 1000000 ped manželstvím lékaské ohledání jestli je panna a jestli dokáže plodit dti v pípad, že nemže plodit, mže církev prohlásit satek za neplatný Zletilost asi v 18 letech, pak až v 21 až 24 u žen od 14 do 18 let duchovní velkostatek sedlák, dti mají jeho pdu renta od poddanných pozdji režijní velkostatek šlechta hospodaí sama a prodává produkt, najímá síly + robota pivo, víno zemdlství, pily, sklárny, tybníky v r. 1419 u nás 132 klášter první do ádu Bevnovský klášter(benediktýni), klášter sv. Jií(svatojiský), Strahovský presbitariáni Hornická získávání kamene drahé kovy leštii + ezai stavební mramor, vápenec, stavby církevní a svtské, zlato a cín Hlíny stavební a hrníské glazury + polévání Rudy zlato, cín, m tzv. zvykové právo 1555 12 knih o hornictví a hutnictví období 14-15. st zlatý vk v zakládání rybník Jakub krín z Jelan(J echy), Štpán Netolický Zlatá stoka, kanál délky 47 km, prochází Teboní Krín rybník 1584-1590 Rožmberk 489ha 2430m dlouhá hráz, denn 1000 poddanných jako robota 1571 3 Svt a rybník Opatický Krín 2912 rybník celkem založeno v této dob, také Opatovický kanál Knihtisk 1/2 15 st. Laurenz J. Coster
1440 Johann Guttenberg zkladatel písmolijectví a typografie dále mechanizované slévadlo litery lity z písmoviny olovo, cín, antimon nap. písmolijka Klí hlukotisk Husník. svtlotisk Xylografie ilustrace odborného tisku echy 1445, 1468 Kronika Trojánská 15.st užití švabachu 1542 fraktum 1772 antikva eský slabiká sázení rychlolisy, rotaky strojní papír 3 sazei obrazy d evo ez 16/17 st. mdirytina, pozdji d evoryt, litografie, jemnozrnný vápenec (Jan Senefelder Renesance znovuzrození, obrození vznik díky umlcm, nové pochopení celku Prostor pomocí perspektivy tzv. Universum lovk odraz vesmíru, vesmír odraz lovka zrcadlo klí k pochopení p írodovdy, princip analogie srovnání s p írodou homologie Slunce srdce kosmu srdce slunce tla Mojžíš voda, vzduch,ohe,zem morfologie-minerály, rostliny, živoichové základ všeho oko pozoruje a odhaluje prostor rozum vnit ní oko posílení smysl dalekohledy, mikroskopy svt teátrum divadlo poznání speculum zrcadlo hledání muselo vznikají vdy matika, alchymie, magie, astrologie, optika, medicína, biologie, astronomie 17 st. duchovní síly zapomenuty, nástup vdy J. Keppler 2 zákony o pohybu planet G. Galilei heliocentrismus G. Bruno toí se Andrea Veralius podrobný popis lidských orgán J. Jesenius pitva William Harvey velký krevní obh Jan erný herbá Conrád Gerner Živoichopis
také ko ské lékaství, spisy k vinaství Koperník právní vzdlání De revolutionus Orbinu Coelestinum 1529-32 420 stran 6 svazk lenní jako ptolemajv Almagest, našel tam nemravnost 7. dubna1348 založena UK artistické fakulta, praktické fak. (medicína, práva, teologie) eši, Poláci, Sasové, Bavoi Dekret kutnohorský 3 hlasy echm, 1 nmcm úbytek studenstva, úpadek až do 1/2 17. st. Vojenské technické školy 1707 Praha, 1717 Víde, 1732 Sasko, 1776 Berlín -stavitelství a architektura a) vojenská b) umlecká Vdecké uené spolenosti Royal society Londýn 1662 Paíž Academie des Sciences 1666 KSN, AVU u nás Uilišt prmyslové reálné školy 7. LEDNA PÍSEMKA 17.-21.1 TERMÍNY 1245-35 LIDÍ ZIKOVA 469 24.1.-1245 21.2.-5LIDÍ 1526 Habsburkové v es. zemích 1774 Feldigerova reforma povinná šk. doch. pozdji tzv. industriální školy podle region nap. vinaství, krajkaství 1770 1. reálka v Vídni 1827 Liberec st. škola 1832 1. prmyslovka v Praze 1833 Rakkovník - prm 1848 Exner Bonitzova reforma gymnázia 6 let 1869 Harnerv zákon 8 letá gym., +N výuka na VŠ gymnásia klasická reformní reformní reálná Prmysl. strojní Obch. ak.
Bá ské akademie založena filozofická fakulta, zrušena artistická 1829 Bá ská akademie v Píbrami, ale vzniká až 1849 1804 Habsb. monarchie je císaství 1780 zrušení lovenství nevolnictví Josefv patent 1789 rozparcelování pdy Po Josefu II. Leopold II zavedl Direktoria o problému rozhodoval o3-5 lidí a ne jen jedinec 1. Prmyslová revoluce. zem pelom 18/19 století do 70/19st opoždní za Anglií dáno odlišným vývojem v 30 leté válce pelom dvou systém nástup za stedovké vládnoucí formy z dovršení pi budování novodobého národa - kapitalismus nejdíve zemdl. odvtví: cukrovarnictví, mlynáství, pivovarnictví, lihovarnictví textilnictví Brno skláství, porcelán, stroje, tžba uhlí, výroba železa, rozvoj stavebnictví agrárn prmyslové zem Parní stroj Denis Papin hrnec model atmosférického parního stroje Thomas Newconen parní ohívaná stroj erpání vody z dol I. Polzunov Dvojpístý, pohánl dmychadla pecí James Watt jednoinný parní stroj(patent) dvojinný parní stroj Boultonova továrna vyrábí, užití v textilu Textilnictví náklady na výrobu malé levná prac. síla vynálezy tkaní rychlolunek John Kay Jones Hargreanes zmechanizování pedení spádací stroj Richard Arkwright zdokonalení Samuel Crompton spádací mezek Edward Cartwright 1. samoinný stroj Jacquard samoinný spádací stroj ízený drnými páskami vzor Konec 18 st. potravináství zemdlské obory textilnictví(80%) S.SV echy, Morava, Slezsko kožedlnictví 6%, sklenáství(5%), kovovýroba(3%), chemická výroba(1%)
textil sklá ství - 1792-18155-šití uniforem, potraviná ství konzervy pro vojsko 1806- kontinentální blokáda postiženo platebnictví, omezení dovozu koloniálního zboží výroba epného cukru, náhrada cikvie ekankou rozvoj bavlná ství rozvoj bavlná ství dovoz balvny využití brambor výroba škrobu d evné sp ádací stroje 1814-1815 zrušení blokády 1810-163 sp ádacích stroj 1811-842 sp. stroj vysoké pece d evné uhlí pro náronjší výrobky dovoz železa z Anglie železárny 1830 T inec Strojírenství zakladatelé hlavn cizinci pražská a brnnská oblast 1811-1871 vznikají rzné strojírny Elektromechanické dílny 60/19st. nap. spojovací za ízení telgrafy, tleefony, signalizace elektrotech. podniky k ižík 1882 Plze 2. Prmyslová revoluce 60/19 st. 19/20st. mechanizace, automatizace 70-80/19st 20/30/20st echy parní stroj, turbíny, spalovací motory, elektromotory telegraf, telefon hlavn strojírenství motory, železnice, šicí stroje, zbran, a další podobory chemie 1804 císa ství 1750-Francouzská encyklopedie Diderot 17 svazk textu a další(tabulky) 1746-51 spolenost neznámých uenc sídlo v Olomouci vznik k pstování krásných vd a svob. umní 1769-1774 uená spolenost Ignác Born
1784 K SN právo vystupovat veejn 3 proudy mat. fyz. Gestner pírodovdci Preslové, Šternberk jazykovdci a historici Dobrovský, Palacký, Jungmann 1888 1890 AVU pro vdu a umní od 1775 Abhandlungen 1. asopis GER dále asopis pojednání K SN CZ Spolky Matice eská 1831 SIA Inger, kižík -1865 eská matice eská 1895 1919 ES elketr. svaz eskosl. velice významný elektrotech. skupina do 30/20st. radiotech. skup. se pipojuje Spalovací motory J.s.E.Lenoir 1859-60 rotor pohánný svítiplynem N.Otto - + E. Langen 4 taktní spal. motor Daimler, Benz, Diesel automobilky Renault, fiat, ford, president, l+k Letectví 1783 bí Mongolfiérové balón + horký vzduch 1783 Jacques Charles Balon avodík 1790 1. vzlet v Praze - balon 1852 iditelná vzducholo julles Giffard 1900 pravidelný provoz Zeppelin kluzáky Lilientiag 1903 vrtulové letadlo Wrightové Tžká chemie a metalurgie umlé hmoty H. Bessemer 1855 kyselá vyzdívka pecí bí Siemensové regenerativní pec 1855 Sydney Thomas zásaditá vyzdívka sériová výroba USA WHITNEY, COLT GB pásová výroba 1865- jatka pás na pepravu zvíat práce organizoval Friedrich Taylor Umlé hmoty A. Parker celuloid
L. Chaedonet celulózové hedvábí L. Baekeland bakelit Hospodá ský vývoj 1/2 19 st. vídeský velkokapitál v es. zemích textilnictví, hutnictví, strojírenství, sklá ství, chemie eská buržoazie zemdlství, emeslná výroba, živnost. podnikání obchod, služby 1869 živnobanka 1900-13 30 mil.k. 277 mil. k. p edstihnutí nmeckých bank Elekt ina Luigi Galvani fyziologické pokusy s preparáty žabích stehen a sval Allexandro Votla vyvinul 1. baterii galvaniho lánek V.V. Petrov + H. Davy nezávisle na sob pozorovali a popsali elektrický oblouk Michel Farraday 1820 1. elelktromotor 1831 první dynamo pospsal indukci a zákony vysvtlil pojem el. mag. indukce a elektrické pole a pojem siloar Clark Max Well dkaz Faradayových experiment Hertz el. mag vlny telegraf 1. želez. telegraf. linka 50 km, 1837; W. Gooke, Ch. Wheatstone 1840 telegraf. p ístroje samuela Morse abcd 1866 1. transatlantický podmo ský kabel, pravidelné telegrafní spojení mezi Evropou a Amerikou telefon v USA Graham Bell 1876 Elisha Gray bezdrátová telegrafie A.S. Popov 1895 odeslal 1. radiogram Marconi kontakt radiem mezi anglií a amerikou Flemming elektronka, dioda forest trioda siemens a wheatstone zdokonalení dynama Jablokov patent na obloukovou lampu Fr. K ižík vylepšení lampy (1878-1880) 1881 v Pa íži ocenna zlatou medailí Žárovka T.A.Edison 1879 všeobecné rozší ení el. svtla 1882 první elektrárny v LON a MILán Doprava siemens + halske 1879 berlínská výstava 1. el. lokomotiva od 1884 v ad mst tramvaje 1863 metro LON 90/19st. mnno na el. pohon