Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Název bakalářské práce Sběrací vozy v pracovních postupech sklizně pícnin Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Jan Šašek Brno 2011 2

Název bakalářské práce Sběrací vozy v pracovních postupech sklizně pícnin 3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Sběrací vozy v pracovních postupech sklizně pícnin vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně. dne... 28.4.2011 podpis řešitele... 4

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat za vynikající přístup, odborné vedení a poskytnutí cenných informací vedoucímu mojí bakalářské práce, panu doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. Dále bych rád poděkoval panu Ing. Otakarovi Syrovému, CSc., který mi i přes svou vytíženost věnoval svůj čas a nakonec i fakta potřebné k vypracování této práce. Velké poděkování patří i mým rodičům Ing. Ivaně Šaškové a Ing. Vladimíru Šaškovi, kteří mi vždy ochotně podporovali a jen díky jejich snaze a nesmírně náročné práci, mi umožnili cestu vzděláním, studováním na vysoké škole a v důsledku toho i psaní této práce. 5

Anotace Práce popisuje sběrací návěsy při sklizni pícnin, které mají v dnešním zemědělství významný podíl při sklizni a jsou hlavním konkurentem samojízdných sběracích řezaček. Jsou popsány pracovní postupy sklizně a základní konstrukční a funkční zařízení sběracích návěsů. V dnešním trendu se začínají pomalu ale jistě stávat sběrací návěsy hlavním konkurentem samojízdných sběracích řezaček, protože přináší poměrně vysoké úspory, jak už ekonomické, časové a na konec i ekologické, čemu je v dnešní době věnována vysoká pozornost. Z hlediska nákladů vynaložených na sklizeň a dopravu zavadlých pícnin se sběrací návěsy mohou uplatnit především při kratších přepravních vzdálenostech. Mezní přepravní vzdáleností, která určuje vhodnost použití sběracího návěsu nebo sklizňové linky za použití samojízdné sběrací řezačky. Z ekonomického hlediska jsou 2 až 4 km podle podmínek, ve kterých se sklizeň uskutečňuje. Klíčová slova: návěs, zemědělství, řezačka, úspory, sklizeň 6

Abstract Thesis describes forage pick-up trailers, which make an important part of harvesting in current agriculture and are the main competitor of self-propelled pick-up cutters. Workflows of harvest and basic structural and functional equipments of pick-up trailers are described. Current trend is that pick-up trailers are becoming the main competitor of self-propelled pickup cutters because of the economic and time savings which pick-up trailers bring. Today high attention is paid especially to the enviromental savings. Due to cost of harvest and transport of wilted fodder, pick-up trailers can be used especially for shorter distance. Limit of transport distance using pick-up trailer or line harvest with self-propelled pick-up cutter is economically 2-4 kilometres, according to conditions of harvesting. Key words: pick-up trailer, agriculture, cutter, savings, harvest 7

OBSAH 1. Úvod...10 2. Cíl práce...11 3. Význam dopravy ve výrobním procesu...12 3.1 Specifika dopravy v zemědělství...12 4. Význam pícnin...13 4.1. Vhodnost sklízecí techniky...13 5. Pracovní postupy...15 5.1. Žací stroje...16 5.2. Obraceče...18 5.3. Shrnovače...18 5.4. Sběrací lisy...19 5.5. Sběrací vozy...21 5.6. Samojízdné řezačky...22 5.7. Dopravní a manipulační technika...23 6. Počátek vývoje sběracích vozů...24 7. Základní konstrukční prvky...25 7.1. Rám...25 7.2. Nápravy, disky a pneumatiky...25 7.3. Pérování...26 7.4. Brzdné ústrojí...27 7.5. Připojovací zařízení...27 8. Základní funkční prvky...28 8.1. Sběrací zařízení...28 8.2 Plnící ústrojí...30 8.3 Řezací ústrojí...31 8.4. Vyprazdňovací zařízení...31 9. Moderní řešení sběracích návěsů...33 10. Technickoekonomické parametry sběracích návěsů...36 11. Technickoekonomické parametry vybraných sběracích návěsů...43 11.1. Kverneland TA 465...44 11.2. Pöttinger Jumbo 6000 D/L...46 8

11.3. Porovnání Kverneland TA 465 a Pöttinger Jumbo 6000 D/L...48 12. Senážní vozy proti samojízdným sběracím řezačkám...48 13. Závěr...51 14. Seznam použité literatury...52 15. Seznam obrázků a tabulek...54 9

1. Úvod Tato bakalářská práce je věnována sběracím vozům v pracovních postupech sklizně pícnin. Hned v úvodu je popsán význam dopravy, která je důležitou součástí všech hospodářských aktivit člověka ve výrobním procesu a specifika její dopravy v zemědělství. Výrobní procesy v zemědělství se odlišují od výrobních procesů ve většině odvětví národního hospodářství hlavně biologickou podstatou, závislostí na přírodních podmínkách, přetržitosti pracovního procesu a nepřetržitosti technologického procesu. Pro zemědělství jsou charakteristické jednosměrné materiálové toky, které nedovolují využít zpětných jízd dopravních prostředků. Práce je zaměřena na význam pícnin a jejich fyzikálně mechanické a technologické vlastnosti a dále na přehled pracovních postupů sklizně pícnin k produkci sena, senáže, siláže a balíků. Druhá část práce je věnována rozdělení sběracích návěsů, jejich konstrukčním a funkčním skupinám a technickoekonomickým parametrům vybraných sběracích vozů. V závěru je popsán význam sběracích návěsů pro sklizeň pícnin na senáž v České republice a ekonomickému srovnání se samojízdnými sběracími řezačkami, kterými jsou sběrací návěsy velkým konkurentem. 10

2. Cíl práce Náplň této práce popisuje pracovní postupy sklizně pícnin sběracími vozy v českém zemědělství a uvádí moderní řešení uplatnění nejen pro sběr pícnin, ale i víceúčelové využití těchto sběracích návěsů. Hlavním cílem je popsat sběrací vozy a jejich technickoekonomické parametry. 11

3. Význam dopravy ve výrobním procesu Vývoj společnosti je provázený výrobní činnosti. Spolu s výrobou se rozvíjela i doprava, která je důležitou součástí všech hospodářských aktivit člověka. V současnosti je doprava různou měrou provázána se všemi odvětvími hospodářství. Řízení dopravy, neboli obecněji manipulace s materiálem, v sobě zahrnuje řešení několika otázek. Technických, neboli vybavení podniku vhodnými dopravními prostředky a manipulačními technikou, ale i problémů spojených s jejich účelným využitím a řešením aspektů energetických, ekonomických i ekologických. Účelně organizovat dopravu znamená také správně plánovat dopravní práce a celý dopravní proces dobře organizovat a řídit (SYROVÝ et al., 2008). 3.1 Specifika dopravy v zemědělství Zemědělská produkce se vyznačuje složitým časovým a prostorovým uspořádáním pracovních operací ve výrobním procesu. Výrobní procesy v zemědělství se odlišují od výrobních procesů ve většině odvětví národního hospodářství hlavně biologickou podstatou, závislostí na přírodních podmínkách, přetržitosti pracovního procesu a nepřetržitosti technologického procesu. Z toho vyplívají i odlišnosti zemědělské dopravy. Doprava v zemědělství se odlišuje od ostatní dopravy v mnoha ukazatelích, jako jsou například průměrné přepravní vzdálenosti, průměrná přepravní rychlost, směr materiálových toků, mechanicko-fyzikální, chemické a biologické vlastnosti přepravovaných materiálů, podíl jízd v terénu. Pro zemědělství jsou charakteristické jednosměrné materiálové toky, které nedovolují využít zpětných jízd dopravních prostředků. Zemědělství je odvětví, ve kterém se vliv dopravy na efektivitu výroby projevuje obzvláště významně. Je to podmíněno zvláštnostmi zemědělské výroby, jejím plošným charakterem, množstvím druhů materiálů ve výrobním procesu, sezónností, různými přepravními podmínkami. Zemědělství se přitom řadí k největším přepravcům v národním hospodářství, a proto se doprava v zemědělství významně podílí na výrobních nákladech (SYROVÝ et al., 2008). 12

4. Význam pícnin Pícniny na orné půdě, loukách a pastvinách jsou nejrozsáhlejší pěstovanou plodinou hned po obilninách. Ze zemědělského půdního fondu České republiky připadá na produkci objemných krmiv 1,34 mil. ha (rok 2007), což představuje 31,5% výměry ze zemědělské půdy. Produkce kvalitních objemných krmiv na trvalých travních porostech a orné půdě je základem pro výživu skotu. Pícniny jsou zdrojem bílkovinných a glycidových krmiv a mají vysoký obsah specificky účinných látek. Efektivnost výroby chovu skotu významnou měrou ovlivňuje kvalita objemných krmiv a vynaložené náklady na jejich výrobu. Snižuje se význam přímého krmení čerstvými pícninami, a zvláště v posledních letech se stávají hlavními objemnými krmivy konzervovaná krmiva. Žádné jiné plodiny kromě pícnin se nevyznačují tak rozsáhlým výběrem pracovních postupů při sklizni, dopravě a skladování. (SYROVÝ et al., 2008). 4.1. Vhodnost sklízecí techniky Použití různých operací v pracovních postupech a možností z výběru velkého množství druhů a typů techniky zajišťující tyto operace způsobuje, že stanovení optimálního pracovního postupu a jeho technického zabezpečení je bez znalostí konkrétních podmínek velice obtížné. Hlavním sklizňovým požadavkem je, aby pícniny byly sklízeny s minimálními ztrátami v dané agrotechnické lhůtě způsobem, zajišťujícím kvalitu objemných krmiv při co nejnižších nákladech. Sklizeň a doprava pícnin je energeticky a ekonomicky nejnáročnější proces v zemědělství. Pícniny jsou objemovými krmivy, kterých se ročně dopraví v zemědělských podnicích České republiky více než 28 mil. tun a na tuto dopravu se vynaloží 3,8 mld. Kč a spotřebuje 39,6 mil. litrů motorové nafty. Fyzikálně- mechanické vlastnosti dopravovaných pícnin jsou významně ovlivňovány způsoby řešení dopravních procesů. Pícniny jsou spolu se slámou objemnými krmivy, které mají nízkou objemovou hmotnost a s tím spojenými vysokými náklady na dopravu a skladování. Objemové hmotnosti pícnin v ložném prostoru dopravního prostředku ukazuje tabulka 1(SYROVÝ et al., 2008). 13

Tab. 1 Orientační hodnoty objemové hmotnosti pícnin v ložném prostoru dopravního prostředku při jejich dopravě při sklizni Charakteristika pícnin podle obsahu sušiny Čerstvé, volně ložené délky řezanky Objemová hmotnost (kg/m 3 ) neřezané 100 až 135 dlouze řezané 120 až 160 středně řezané 145 až 230 krátce řezané 160 až 280 velmi krátce řezané 180 až 320 Zavadlé, volně ložené Zavadlé, lisované středně řezané 60 až 120 krátce řezané 110 až 180 velmi krátce řezané 160 až 260 neřezané 220 až 360 dlouze řezané 245 až 380 Silně neřezané 50 až 75 zavadlé, volně ložené dlouze řezané 55 až 100 Suché, neřezané 40 až 65 volně ložené dlouze řezané 55 až 90 Suché, lisované neřezané 80 až 240 dlouze řezané 180 až 260 Vedle malé objemové hmotnosti pícnin ovlivňují výši vynaložených nákladů na jejich sklizeň, dopravu a skladování i požadavky na stav a úpravu sklizené pícniny. Tyto požadavky musí odpovídat i nárokům hospodářských zvířat a při konzervaci a uskladnění ještě musí být umožněno dosažení optimálního průběhu konzervačních procesů a uchování požadované kvality objemných krmiv až do jejich doby zkrmování. Jde hlavně o dosažení požadované sušiny a o vhodnou délku materiálu uskutečněného pořezáními. 14

Varianty řešení materiálového toku při sklizni pícnin jsou omezeny determinujícími podmínkami, jako jsou: velikost zemědělského podniku, zejména druh a počet zvířat, pro které jsou objemná krmiva určena, uskladňovací prostory, výměra a skladba pícnin na orné půdě a trvalých travních porostech, přírodní podmínky, velikost, tvar a svažitost pozemků, přepravní vzdálenost a řada dalších. Počet operací spojených s procesem sklizně, dopravy, konzervace a skladování pícnin je značný. Zahrnuje sečení, úpravu posečeného porostu před nakládkou (obracení, shrnování, řezání, lisování, balení), nakládku, přepravu, vykládku a operace použité při uskladnění. Analýzou těchto operací zjistíme, že většina patří do oblasti manipulace s materiálem. Tato manipulace tvoří souhrn operací skládající se z nakládky, přepravy, vykládky popřípadě překládky, balení, vážení a skladování materiálu. Posečení žacími stroji, obracení a shrnování pícnin jsou činnosti, které jednoznačně nepatří mezi manipulační operace. Ostatní operace již odpovídají definici manipulace s materiálem. Toto členění operací pracovních postupů sklizně pícnin má značný význam pro volbu optimálního pracovního postupu, pro plánování, organizaci a řízení prací. Hlavním hlediskem určující způsob řešení sklizně pícnin, je jejich užití. V posledních letech se podíl pícnin používaných k přímému krmení značně snižuje. Naproti tomu se zvyšuje podíl pícnin určených ke konzervaci silážováním, senážováním a sušením. Na postupu dalšího použití pícnin je závislá volba vhodného sklízecího prostředku, který se stává hlavním článkem dopravní linky. Působením sklízecího prostředku jsou pozměněny fyzikálně-mechanické vlastnosti sklízených pícnin. Tyto vlastnosti mají hlavní podíl na skladbě dopravní a manipulační techniky v dopravní lince (SYROVÝ et al., 2008). 5. Pracovní postupy Objemná krmiva jsou základní a ničím nenahraditelnou součástí krmných dávek přežvýkavců v letním i zimním období. Jejich hlavními zdroji jsou pícniny pěstované na orné půdě i trvalých travních porostech ať již v čerstvém nebo konzervovaném stavu jako siláž, senáž, seno nebo úsušky. Každý způsob užití pícnin ke krmení má své přednosti i nedostatky a je jinak energeticky náročný. U čerstvě sklízené píce jsou předností nízké ztráty, příznivý dietetický účinek, zachovalý obsah vitaminů apod. Sklizeň, doprava a skladování pícnin se vyznačují, vzhledem k jejich fyzikálněmechanickým, biologickým a chemickým vlastnostem vysokými měrnými náklady, spotřebou energie a živé práce v závislosti na zvoleném způsobu konzervace. Velký objem sklízených pícnin způsobuje, že zvolené pracovní postupy výroby a užití pícnin významně ovlivňují 15

ekonomické výsledky zemědělského podniku. Hlavně sklizeň a skladování pícnin vyžadují velkou pozornost na dodržování správných technologických postupů, které zaručují dobrou kvalitu krmiva a minimalizují ztráty. Je nutné vědět, že dobré hospodářské výsledky chovu skotu jsou podmíněny nejen dostatečným množstvím objemných krmiv, ale i jejich kvalitou a že špatnou jakost nelze nahrazovat zvyšováním dávek nebo zvýšením dávky koncentrovaných směsí Mezi hlavní faktory, na které je třeba při sklizni pícnin brát zřetel jsou doba sklizně, zejména vhodná zralost porostu, příznivé klimatické podmínky, úprava a ošetřování pokosu, sušina a délka sklizeného materiálu. Vývoj a výroba strojů určených pro sklizeň, ošetření a úpravu pícnin, jejich dopravu včetně možné aplikace přípravků podporujících správný průběh fermentace a uskladnění umožňuje uživateli v současné době zvolit z velkého množství možností takovou, která je pro jeho podmínky nejvhodnější, jak pro chovanou kategorii skotu tak i z ekonomického hlediska. Jde o výběr technologie, která určuje pracovní postup, druh a typ použitých strojů (HOLUBOVÁ, 2001). 5.1. Žací stroje Žací stroje v soupravě s energetickým prostředkem zajišťují první operaci sklizně pícnin, neboli sečení porostu a jeho úpravu buď lámáním nebo mačkáním a rozprostření na široko, z důvodu lepšího vysychání materiálu. Podle principu pohybu pracovních orgánů můžeme žací stroje rozdělit na dvě skupin - žací lišty pro řez s oporou a pro řez bez opory (rotační). Žací lišty pro řez s oporou je v oblasti sklizně pícnin na ústupu a uplatňuje se především u sklízecích mlátiček. Rotační žací stroje zaznamenávali značný vzestup, i přes svoji mnohonásobně vyšší energetickou náročnost oproti prstovým žacím strojům. Tyto stroje mají velké obvodové rychlosti pohybujících se nožů (až 90 m.s -1 ) a velkou průchodnost žací lištou ať bubnovou či diskovou a tato skutečnost dovoluje zvýšit pojezdovou rychlost, čímž se zvýší i celková výkonnost stroje. Žací ústrojí je robustní, jednoduché a spolehlivé, bez vibrací a vyžaduje minimální údržbu. Musíme ale počítat s mnohem vyšší energetickou náročností než u žacích lišt prstových. 16

Obr. 1 Žací stroj Claas Cougar Agregováním několika žacích strojů k energetickému prostředku dosáhneme poměrně velkého záběru při celkem dobrém kopírování povrchu pole. U samojízdných strojů (Krone, Claas) je žací jednotka zavěšena čelně a další motýlkovitě, čímž stroj dosahuje velkého pracovního záběru. Jiní výrobci (Fendt) používají otočné řízení a s vzadu připojenou kombinací couvají. Zvětšování záběrů žacích strojů a snižování jejich energetické náročnosti je hlavním trendem v této oblasti. V dnešních podmínkách převažují rotační žací stroje se spodním pohonem tzv. kotoučové (diskové), které mají oproti bubnovým nižší hmotnost a energetickou náročnost. Vedle varianty nesených žacích strojů, které bývají se středovým uchycením lišty, se dnes rozšiřují stroje návěsné, které mají větší záběr a tím i větší výkonnost. V současnosti se používají na žacích strojích kondicionéry a to lamače a mačkače. Tyto zařízení píci lámou nebo mačkají současně při sečení píce a tím zkracují čas pro dosažení vyšší požadované sušiny. Mačkací válce jsou nejvhodnější při seči jetele a vojtěšky. Válce nejsou hladké, ale z důvodu plynulého průchodu posečené píce jsou rýhované. Otáčející se páry kotoučů s noži uříznou stébla a nadzdvihnou a jsou vtahovány mezi mačkací válce kondicionéru a pomačkaná píce padá za stroj na zem. Lamače jsou výhodné pro úpravu travnatých porostů. Při otáčení rotoru dochází jeho ventilačním účinkem ke zvednutí právě posečené píce, která je unášena cepy podél rotorového krytu s výstupky (lze měnit stupeň polámání), které spolu s cepy stébla lámou a stírají povrchovou voskovou vrstvu. Při sečení má zelená hmota obsah sušiny 15 30 %. Důležitým požadavkem kladeným na žací stroje je 17

to, aby neznečišťovaly píci zeminou, proto lze měnit výšku strniště buď výměnnými splazy případně naklopením celé lišty (MAŠEK, 2004). 5.2. Obraceče Nejběžnějšími typy jsou rotační obraceče. Jde o stroje s nuceným pohybem pracovních orgánů odvozeným od vývodového hřídele traktoru. Jsou konstruovány jako nesené, polonesené nebo tažené, většinou vícemotorové. S obracením se v současné době při sklizni senáží často nesetkáváme, neboť k omezování obracečů přispívá vybavení žacích strojů kondicionérů pro úpravu pokosu. Na obracení dojde řada v případě nepříznivého počasí, absenci kondicionéru či při senážování plodin s velkým výnosem a nerovnoměrným zavadáním. U porostů jetelovin lze obracení označit za značně nevýhodné, neboť přispívá k nadměrnému odrolu listové hmoty, pokud je již píce více zavadlá (HOLUBOVÁ, 2001). 5.3. Shrnovače Ve většině případů je nutností vytvořit pro techniku zajišťující sběr hmoty dostatečně hutné, rovnoměrné a kompaktní řady. Je výhodnější jet pomalu a zpracovávat velké množství materiálu, nežli naopak. Při senážování pícnin na orné půdě se zpravidla vylučuje shrnování píce shrnovači, neboť není žádoucí nahrnovat hlínu, kamení (poruchovost následné techniky) a kontaminovat tak hmotu zárodky patogenních mikroorganismů. V takovém případě se využívají shazovací pásy, které jsou součástí žacích strojů. Je nutno si uvědomit, že při velkém množství hmoty nedochází k rovnoměrnému zasychání píce. V zemědělství České republiky se nejčastěji používají rotorové shrnovače. Ty bývají nejčastěji vyráběny s jedním, dvěma, třemi nebo čtyřmi rotory. Jednorotorové modely se zpravidla vyrábějí jako nesené s pracovním záběrem 3,5 až 4,5 m, pro malé traktory nabízejí někteří výrobci i jednorotorové modely s vlastním podvozkem. Tyto shrnovače vytvářejí výhradně boční řádek. Dvourotorové shrnovače se vyrábějí jako převážně tažené s pracovními záběry 6 až 10 m a jsou konstruovány jako boční nebo středové, které nabízejí možnost variabilního nastavování pracovního záběru. Ukazuje se však, že i čtveřice rotorů může být v některých podmínkách málo, a proto existují rovněž středové modely se šesti rotory. Můžeme říci, že jednorotorové modely se zpravidla vyrábějí jako nesené s pracovním záběrem 3,5 až 4,5 m, pro malé traktory nabízejí někteří výrobci i jednorotorové modely s vlastním podvozkem. Tyto 18

shrnovače vytvářejí výhradně boční řádek. Dvourotorové shrnovače se vyrábějí jako převážně tažené s pracovními záběry 6 až 10 m a jsou konstruovány jako boční nebo středové, které nabízejí možnost variabilního nastavování pracovního záběru. Čím je větší rozteč rotorů, tím je větší záběr, ale také vzniká širší řádek nahrabané píce. Některé modely mohou pracovat jako středové i jako boční (Kuhn), avšak více jsou vyráběny s jednoúčelovou shrnovací funkcí do boku, do středu (MAŠEK, 2004). Obr. 2 Čtyřrotorový shrnovač píce firmy Pöttinger 5.4. Sběrací lisy Tradiční pracovní postupy užívané při sklizni suchých objemných hmot, založené na použití vysokotlakých lisů na malé hranolové balíky, jsou postupně nahrazovány pracovními postupy využívajícími lisy na velkoobjemové balíky hranolového a válcového tvaru. Lisy na velkoobjemové balíky výrazně pronikají i do sklizně zavadlých pícnin zejména u podniků s menší výměrou a absencí skladovacích žlabů. Lisy na malé hranolové balíky se používají především při sklizni slámy a sena. Rozměry lisovacího kanálu lisu jsou 0,35 x 0,45 m a nastavitelná délka balíků obvykle 0,8 až 1,1 m. Umožňují vytvářet balíky o objemu 0,125 až 0,175 m 3 a hmotnosti obvykle 10 až 15 kg u slámy a 13 až 25 kg u sena. Objemová hmotnost slisované slámy je 60 až 100 kg.m -3, sena 80 až 150 kg.m -3. Minimální výkon traktoru je 40 kw. 19

Lisy na velkoobjemové válcové balíky se dělí podle konstrukce lisovací komory na lisy s variabilní komorou (vhodné pro lisování suché objemové hmoty) a na lisy s konstantní komorou (vhodné pro lisování zavadlé pícniny). V dnešní době převažují lisy na válcové balíky s komorou o průměru 0,8 až 1,8 m a šířce 1,2 m. Moderní konstrukce lisů používá vázání do sítě, které nahrazuje vázání balíků provázkem. Lisy bývají také vybavovány řezacím ústrojím. Lisy na válcové balíky vyžadují traktory o minimálním výkonu 62 kw podle konstrukce a výkonnosti lisu. Hmotnost válcových balíků ovlivňuje velikost balíků, vlhkosti materiálu, konstrukce lisovací komory a její seřízení. Průměrné hmotnosti balíků ze zavadlých pícnin je při 50% sušině a objemové hmotnosti 300 kg.m -3 460 kg. U balíků sena je pak při 87% sušině a objemové hmotnosti 135 kg.m -3 260kg. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky se podle způsobu lisování dělí na protlačovací a komorové a jejich šířka lisovacího protlačovacího kanálu se pohybuje mezi 0,8 až 1,2 m a výška je 0,4 až 1,25 m. Délku lisovaného balíku je možno volit obvykle mezi 0,7 až 3 m. U komorových lisů je lisovací komory konstantní. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky také používají řezací ústrojí. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky jsou energeticky náročnější a požadují jmenovitý výkon traktoru od 100 kw, ale pracovní rychlost lisů je vyšší než u lisů na válcové balíky a tím dosahují vyšší výkonnosti (HOLUBOVÁ, 2001). Obr. 3 Lis na velkoobjemové balíky Claas Quadrant 20

5.5. Sběrací vozy Sběrací vozy rozdělujeme na sběrací vozy pro sklizeň suché píce, na sběrací řezací a senážní vozy a na vozy víceúčelové. Jednotlivé modely se od sebe liší především robustností konstrukcí a provedením nástavby. U první kategorie sběracích vozů se jedná o snahu naložení maximálního objemu suchého materiálu, čemuž odpovídá také dimenzování rámu, zatímco konstruktéři dalších dvou skupin kladou důraz na precizní řezání a tím vhodnou řezanku. Moderním trendem jsou těžké vkládací spirálové rotory s minimální vzdáleností mezi vkládacími segmenty a řezacími noži. V posledních letech je velká pozornost věnována co největší nosnostem návěsů, neboť zejména víceúčelové sběrací vozy se využívají také jako dopravní prostředky při sklizni kukuřice, která má vysokou objemovou hmotnost. Obr. 4 Sběrací návěs Jumbo firmy Pöttinger Sběrací vozy jsou opatřeny taženým nebo tlačeným sběracím ústrojím, kdy střední výkonová kategorie moderní konstrukce jsou disponovány sběrači o šířce sbírání zpravidla 1,7 1,8 m a modely vyšších výkonových kategorií jsou vybavovány sbíráním o šířce 1,8 2,1 m. Sběrací ústrojí je obdobně konstruováno jako u lisů a řezaček s vodícími kulisovými drahami nebo bez nich, kdy se otáčí pouze centrální hřídel a spolu s ním pevně spojené nosníky pružných sběracích prstů. O teoretické délce řezanky rozhoduje provedení rotoru a 21

počet řezacích nožů, které pak umožňují pořezat materiál na teoretickou délku řezanky 35 50 mm podle konstrukce. U moderních sběracích vozů jsou nože zpravidla jištěny pružinami a usazeny na výklopném nosníku pro snazší přístup při výměně nožů a ostření. Do oblasti sběracích vozů začíná pronikat automatické zařízení pro broušení nožů, které zaručují stálou ostrost nožů. Samotná nástavba je tvořena dřevěnou podlahou s různým počtem podlahových dopravníků. Nástavba je u většiny senážních vozů konstruována zpravidla jako celoplechová. Některé sběrací jsou vybaveny dělenou nástavbou, kdy jejich horní část je tvořena ocelovými latěmi a bývá zpravidla sklopná. Kromě kompaktních sběracích vozů pro horské podmínky jsou dnešní sběrací vozy vybaveny dvou nebo dokonce tříosým podvozkem s řiditelnými nápravami a odpruženými listovými péry nebo hydraulicky. Konstrukční rychlosti sběracích vozů odpovídají možnostem moderních zemědělské techniky s rychlostmi 40 80 km/h. Nástavba je pro vyprazdňování sesbíraného materiálu osazena zadními vraty a někdy bývají doplněny o dva až tři rozprostírací válce (MAŠEK, 2004). 5.6. Samojízdné řezačky Konečnou nabídkou každého specializovaného výrobce techniky pro sklizeň píce jsou samojízdné sklízecí řezačky. Na zámořských, ale i některých evropských trzích jsou velmi populární řezačky tažené, popřípadě nesené. Samojízdné řezačky jsou charakteristické zejména výkonnými agregáty, přičemž výrobci osazují své nejvýkonnější modely dokonce dvěma motory, kdy se pro sklizeň senáží slouží jeden motor a pro přepravu využívá pouze druhý motor z důvodu šetření pohonných hmot. Jiné konstrukční řešení nabízí elektronické řízení motorů, kdy jeden výkonný agregát může pracovat ve dvou výkonových hladinách, což v podstatě odpovídá práci s jedním nebo dvěma motory. V posledních letech se na trhu se můžeme setkat s nabídkou sklízecích řezaček osazených šesti, osmi a dvanáctiválcovými vznětovými přeplňovanými motory o výkonnosti 294 808 kw (400 1100 k). Těmto parametrům musí odpovídat i objem palivové nádrže pro celodenní práci bez tankování a s kapacitami nad 1000 l (MAŠEK, 2004). Pro sklizeň senáže se využívají řezačky vybavené sběracím ústrojím, podle požadavků daných trhů, o šířkách 3 až 4,5 m. Převážná většina modelů má dva páry vkládacích válců, i když se na trhu objevují výrobci, kteří nabízejí celkem šest vkládacích válců. Vkládací ústrojí samojízdných sběracích řezaček je zpravidla reverzovatelné a vybavené zastavením při detekci kovového tělesa. Řezací buben bývá široký zpravidla 700 až 900mm a je srdcem 22

každé řezačky, je opatřen spirálově usazenými noži o různém počtu v celé šíři bubnu, nebo noži uspořádanými do tvaru písmene V. Po řezacím systému pak pokračuje metač a metací nastavitelná koncovka, která je ovládána řidičem z kabiny. Samojízdné sběrací řezačky, stejně jako lisy a řezací vozy, mají různé typy aplikátorů pro dávkování biologických nebo chemických konzervačních přípravků. Obr. 5 Samojízdná řezačka Claas Jaguar Podvozek moderních sklízecích řezaček umožňuje pojezdovou rychlost až 40 km.h -1, často s plynulým pohonem pojezdu. Vzhledem k tomu, že řezačka často pracuje ve ztížených podmínkách, bývají některé modely osazeny pohonem všech kol, a pro zvýšení komfortu se dodávají některé modely i s odpruženou zadní nápravou. Klimatizované kabiny jsou dnes konstruovány s ohledem na maximální prostor, viditelnost a ergonomii ovládacích prvků (HOLUBOVÁ, 2001). 5.7. Dopravní a manipulační technika Součástí technologických linek je při sklizni sena a senáže potřebná výkonná dopravní a manipulační technika, která odpovídá svou kapacitou výkonnosti sklizňových strojů a nesmí být limitujícím faktorem omezujícím jejich výkonnost. Pro odvoz lisovaných objemných krmiv jsou vyráběny různé přepravní podvozky a 23

pro odvoz hranolovitých balíků se dnes upřednosťují samonakládací vozy. Odvoz hmoty od samojízdných sklízecích řezaček je zajišťován již zmíněnými víceúčelovými sběracími vozy, ale také nákladními automobily, traktorovými soupravami s výměnnými systémy, velkoobjemové univerzální návěsy a univerzální zemědělské návěsy. Odpovídající výkonnost musí poskytovat i manipulační technika, kterou představují v případě manipulace s lisovanou pící traktorové čelní nakladače, teleskopické manipulátory a také kolové nakladače. Tato manipulační technika bývá osazená různými typy nářadí, které závisí na druhu balíku a jeho způsobu uzavření. Pro lisované seno jsou nejvýhodnější různé typy bodáků, pro ovinuté balíky jsou určené speciální kleště různé konstrukce, které nepoškodí ovíjecí fólii. Obdobná technika se užívá také pro naskladňování senážních žlabů či plat, kde se uplatňují zejména manipulátory a velké kolové nakladače, opatřené příslušnými adaptéry, jako jsou různé typy drapákových vidlí, velkoobjemové lopaty s přidržovačem nebo dusací válce (MAŠEK, 2004). 6. Počátek vývoje sběracích vozů Patentem NSR č. 1 126 229, který podal v roce 1960 vesnický kovář Ernst Weichel začínají dějiny sběracích vozů. Předmětem patentu je použití sběrače objemných hmot na voze a na něj navazujícího nakládacího-podávacího zařízení pro přemístění sebrané hmoty vzhůru do ložného prostoru vozu, jehož podlaha je vybavena podlahovým dopravníkem, jehož pohyb je nezávislý na činnosti sběracího a nakládacího zařízení (SYROVÝ, 2003). Za přímého předchůdce sběracího vozu je možno považovat pouze sběrací lis se zásobníkem balíků, který byl vyvinut firmou Class již v roce 1934. Tento stroj se sice setkal s velkým zájmem na zemědělské výstavě v Paříži, ale většího rozšíření nedoznal. Celé zařízení mělo v podstatě všechny prvky současného sběracího vozu: - vpředu nesené sběrací ústrojí - lisovací zařízení - zásobník (ložný prostor) - vyprazdňovací zařízení (výklopné dno). I systém práce byl v podstatě shodný se sběracím návěsem: sbírání, lisování, shromažďování v ložném prostoru, přeprava a vyložení zásobníku. Účelem tohoto stroje však bylo dopravit materiál pouze na kraj pole (SCHULZ, 1967). 24

7. Základní konstrukční prvky Základní částí přípojného vozidla, tvořící nosnou část pro nástavbu (karoserii), je podvozek. Základními částmi podvozku je rám, nápravy s koly, pérování, brzdné ústrojí, připojovacího zařízení a u přívěsů ještě řízení. Podvozek musí splňovat následující požadavky: - snadné připojení k energetickému prostředku - bezpečná jízda s minimálními otřesy - nízký měrný tlak na půdu - snadné umístění nástavby (karoserie) (SYROVÝ et al., 2008). 7.1. Rám Rám je nejvíce namáhanou částí přípojného vozidla. Musí být stabilní a odolný proti kroucení. Moderní konstrukce používají lehké tvarované nosníky, které bývají pozinkovány a jejich povrchová úprava je obdobná, jako se používá v automobilovém průmyslu. Známý výrobci senážních vozů dávají obvykle dvacetiletou záruku na rám proti prorezavění a desetiletou záruku proti kroucení a tvorbě trhlin (SYROVÝ et al., 2008). 7.2. Nápravy, disky a pneumatiky Nápravy jsou nejčastěji ocelové s kruhovým nebo čtvercovým profilem a jsou zakončeny čepy umožňující uchycení nábojů kol. Požadavek na vyšší užitečné hmotnosti a vyšší přepravní rychlosti traktorových návěsů znamená přechod od jednonápravových k dvounápravovým a v posledních letech i třínápravovým podvozkům a od podvozků neodpružených k podvozkům s odpruženými nápravami. Tahový odpor, opotřebení pneumatik při jízdě v zatáčkách umožňuje snížit poškození porostu pomocí řiditelných náprav. U dvounápravových podvozků senážních vozů je zadní řiditelná náprava výhodou, kdežto u třínápravových podvozků jsou již řiditelné nápravy nutností. 25

Obr. 6 Tandemová náprava s odpružením U zemědělských přípojných souprav se používají nejčastěji disková kola, která jsou také nejrozšířenějším typem kol a vyznačují se nízkými výrobními náklady. Disk se vyrábí lisováním z nízkouhlíkaté oceli, někdy také bývá odlehčen otvory, které zároveň umožňují snazší přístup chladicího vzduchu k brzdám. Pneumatiky zemědělských přípojných vozidel musí vyhovovat jednak jízdě po zemědělském terénu nejčastěji s měkkým povrchem, ale i jízdě na zpevněném povrchu veřejných komunikací. Jízdě po měkkém povrchu polí a luk vyhovují nízkotlaké, široké pneumatiky s malým měrným tlakem na podložku. Pro jízdu po zpevněných komunikacích jsou vhodnější užší pneumatiky s vyšším tlakem huštění. Ke snížení tlaku na zemědělskou půdu přispívá umístění kol vedle sebe pod ložnou plochou. Každá dvojice hydraulicky odpérovaných kol je samostatně uchycená k pomocnému rámu a to umožňuje podvozku lépe se přizpůsobit nerovnostem povrchu (SYROVÝ et al., 2008). 7.3. Pérování Pérování přípojných vozidel slouží ke zvýšení jízdního komfortu a umožňuje zvyšení přepravní rychlosti. Odpružení přípojného vozidla také chrání před vzniklými škodami otřesy způsobenými nerovností vozovky, rovnoměrně zatěžovat pneumatiky, a tím šetrněji působit na půdu. Bylo prokázáno, že namáhání odpružených vozidel je až o 33 % nižší než u neodpružených a proto jsou neodpružené podvozky nahrazovány podvozky odpruženými. 26

Z mechanických pružin jsou nejužívanější a nejznámější listové pružiny, ale v poslední době jsou stále více nahrazovány pružinami parabolickými. U starších přívěsů, které měly výkyvné polonápravy, se používaly i pružiny vinuté. Dalším typem je vzduchové pérování a hlavním prvkem tohoto pérování je pružina, jejímž pružícím médiem je vzduch. V současnosti se používají vzduchové pružiny vlnovcové a vakové. Mechanické odpružení je nejúčinnější při největší hmotnosti vozidla, ale při jízdě bez nákladu a při vyšších rychlostech na nerovném povrchu nepracuje uspokojivě a toto tvrdší pérování se projevuje neklidnou jízdou. Na rozdíl od mechanického má pneumatické pérování při jízdě s nákladem i bez nákladu stejné vlastnosti a také lépe vyrovnává zatížení jednotlivých náprav, protože vzduchové pružiny jsou navzájem propojeny. Nejdokonalejším způsobem odpružení vozidla je použití hydropneumatického pérování, který používá olej jako vyrovnávací médium a dusíkový zásobník jako tlumící médium. Umožňuje největší propérování a má stále dynamické vyrovnávání zatížení náprav. Zajišťuje, aby vozidlo s rostoucí hmotností nákladu neklesalo a udržuje stále stejnou vzdálenost mezi pneumatikami a ložnou plochou. Výhodou při jízdě napříč svahem může být sklon vozidla do jisté míry vyrovnán, čímž dojde ke snížení nebezpečí převrácení (SYROVÝ et al., 2008). 7.4. Brzdné ústrojí Požadavky na brzdicí ústrojí přípojných vozidel jsou stanoveny vyhláškou MD č. 341/2002 Sb., která podle druhu vozidel, jeho celkové hmotnosti a rychlosti určuje intenzitu zpomalení soupravy a způsob jeho činnosti. Brzdové zařízení zajišťuje požadované zpomalení soupravy energetického prostředku s přípojným vozidlem a zabraňuje samovolnému rozjetí soupravy při stání. Souprava při brzdění se nesmí vychýlit z původního směru jízdy. Při brzdění dochází ke změně kinetická energie jedoucí soupravy v energii tepelnou, která vzniká třením rotujících částí brzdy o nepohyblivé části. Z možných brzdových systému se u přípojných vozidel používají brzdy nájezdové (kapalinové a vzduchové) a nejčastějším typem u zemědělských vozidel vzduchové brzdy bubnové nebo kotoučové (SYROVÝ et al., 2008). 7.5. Připojovací zařízení Připojovací zařízení traktorových přípojných vozidel je stavěno pro horní nebo spodní připojení k energetickému prostředku. Návěsy lze připojit jak do horního tak i do spodního 27

připojovacího zařízení. Horní zavěšení má výhodu v jeho širokém uplatnění, ale nedostatkem je, že může způsobovat odlehčování přední nápravy traktoru a tím snížení řiditelnosti soupravy. Spodní připojení umožňuje na rozdíl od horního vyšší přenos hmotnosti od návěsu na traktor a zvýšením zatížení hnacích kol traktoru, které se pak projevuje ve zlepšení trakčních vlastností traktoru. Nejznámějším a nejpoužívanějším zařízením pro horní připojení je výškově stavitelný závěs (etážový závěs). Nejznámějším zařízením pro spodní připojení návěsu je u nás používán agrozávěs (Hitchhaken), který se zvedán a spouštěn táhly hydraulického zařízení traktoru. Dalšími možnostmi spodního připojení návěsu k traktoru je systém Piton-Fix, u něhož se oko oje nasouvá na čep umístěný na traktoru. V současnosti je stálé více rozšiřován systém spojení pomocí závěsné kulové hlavy o průměru 80 mm umístěné na traktoru a kulové misky připojené k oji návěsu (systém Scharmüller) (SYROVÝ et al., 2008). 8. Základní funkční prvky Sběrací návěsy jsou významným sklízecím a dopravním prostředkem pro objemné materiály v čerstvém, zavadlém i suchém stavu. Jsou vyráběny jako jedno, dvou a třínápravové. Základními funkčními částmi sběracích návěsů jsou: - sběr stébelnatých materiálů z řádku (sběrací zařízení) - stlačení materiálu a jeho doprava do ložného prostoru (plnící ústrojí) - pořezání materiálu (řezací ústrojí) - regulace zaplňování ložného prostoru a ukončení nakládky - vyložení materiálu z ložného prostoru (podlahový dopravník) - dávkování materiálu (dávkovací válce) (SYROVÝ et al., 2008). 8.1. Sběrací zařízení Sběrací ústrojí se v současné době vyrábějí výhradně s pružnými prsty, které se na rozdíl od pevných lépe přizpůsobují nerovnostem pole a jsou odolnější při styku s cizími předměty. Sběrací ústrojí sběracích návěsů má řízený pohyb prstů, zesílené krycí plechy a menší rozteč prstů. Sběrací ústrojí musí mít dostatečný záběr, aby nedocházelo ke ztrátám 28

nesesbíráním, zejména na nerovných a širokých řádcích. Za dostačující lze považovat záběr 1,8 m a více. Podle způsobu upevnění sběracího ústrojí k rámu se dělí sběrací ústrojí na tlačené a tažené. Hlavním rozdílem obou typů je jejich konstrukční provedení a způsob jeho zavěšení. Leží-li osa uchycení, kolem které se sběrací ústrojí otáčí při spouštění do pracovní polohy, před osou otáčení bubnu, hovoříme o sběracím zařízení taženém. Tlačené sběrací ústrojí má osu uchycení umístěnou za osou otáčení bubnu (SYROVÝ et al., 2008). Obr. 7 Schéma tlačeného sběracího ústrojí Přednosti tažených sběračů: - nakládaný materiál je bezprostředně uchopen prsty pnícího zařízení a sběrač jej pouze odděluje od povrchu pole a částečně přisunuje - sběrač je méně zatěžován, je menší nebezpečí poškození a má větší životnost - kameny a jiné těžší cizí předměty, i hlína, propadávají na povrch pole a neznečišťují materiál - umožňuje dosažení větší světlosti v dopravní poloze. Nedostatky tažených sběračů: - řidič nevidí dobře na práci sběrače - tělesa jsou při vyšším odporu materiálu nadzvednuta, materiál pod nimi podkluzuje a dochází tak ke ztrátám nesebráním - neumožňuje vyšší pracovní rychlost 29

Přednosti tlačených sběračů: - nemá nevýhody tažených sběračů - šetrnější zacházení s materiálem, dochází k menším ztrátám Nedostatky tlačených sběračů: - sběrač je značně namáhán - boční kopírovací kolečka se často dostanou do kolejí od kol traktoru a tím je jejich funkce zhoršena (SYROVÝ, 1999). 8.2 Plnící ústrojí Plnící ústrojí řadíme mezi jedno z nejdůležitějších pracovních ústrojí sběracího návěsu. Jeho hlavní funkcí je přebírat materiál od sběracího ústrojí a lisovacím kanálem ho protlačuje do ložného prostoru. Používají se čtyři základní typy; - výkyvné, bubnové, řetězové a posuvné, které se vyrábějí v nejrůznějších konstrukčních provedeních, ale v současné době se nejčastěji používají bubnové plnící ústrojí se čtyřmi až devíti řadami prstů vytvářející šroubovici a rotační ústrojí s řízeným pohybem prstů (SYROVÝ, 1999). Obr. 8 Bubnové plnicí ústrojí 30

8.3 Řezací ústrojí Nejdůležitějším kritériem pro výběr sběracího návěsu je požadována délka řezanky, kterou určuje rozteč nožů v řezacím ústrojí. Nejmenší rozteč nožů 37 až 40 mm umožňuje získat teoretickou délku řezanky 60 až 75 mm. Obecně platí, že průměrná délka pořezaného materiálu je o 60 až 80 % větší, než je rozteč nožů. Návěsy vybavené velkým počtem nožů (33 až 53), jsou především vhodné pro sklizeň zavadlých pícnin určených k senážování ve žlabových silech nebo ve velkoobjemových vacích. Pro sklizeň sena jsou vhodné návěsy, které mají v řezacím ústrojí menší počet nožů (15 až 20) a pro slámu postačí 7 až 12 nožů v řezacím ústrojí. Předpokladem pro dosažení bezporuchového provozu a vysokých výkonností v nakládce sběracích vozů je nejdůležitější účinné jištění nožů. Pokud dojde k vniknutí cizího předmětu do plnícího kanálu, nůž se vychýlí z pracovní polohy a po jeho průchodu se vrací zpět. Nejvýhodnější řešení je, kdy je každý nůž jištěn samostatně (SYROVÝ, 1999).. Obr. 9 Jištění nožů 8.4. Vyprazdňovací zařízení Hlavní funkcí vyprazdňovacího ústrojí je ve stanovené době, obvykle co nejkratší, vyprázdnit materiál z ložného prostoru sběracího návěsu a při nakládce jej posunout. Tento úkol splňuje podlahový dopravník, který se u dnešních sběracích návěsů výhradně používá. Je 31

tvořen dvěma až čtyřmi článkovými řetězy spojenými po určitých úsecích lištami z profilované oceli tvaru U nebo L. Pohon dopravníku je u starších sběracích vozů zajišťován mechanismem rohatky a západky nebo přímo zvláštní převodovkou a u nejnovějších typů hydromotorem (SYROVÝ, 1999). Obr. 10 Ložný prostor s podlahovým dopravníkem 32

9. Moderní řešení sběracích návěsů V dnešní době se značně rozšiřuje používání kombinovaných sběracích vozů, které umožňují nejen sběr a pořezání píce, ale umožňují také například odvoz materiálu od samojízdných sběracích řezaček (PÖTTINGER, 2010). Obr. 11 Kombinovaný senážní vůz Broušení nožů přímo na senážním voze autocut. Moderní zařízení, které umožňuje pohodlné broušení nožů přímo na senážním voze během údržby nebo při přepravní jízdě. V závislosti na opotřebení nožů se jednoduše předvolí cyklus broušení nožů na ovládacím terminálu. Tím se výrazně snižují náklady na údržbu a zároveň je neustále zaručena optimální kvalita řezanky při nižší spotřebě energie, popřípadě vyšším výkonu. Není proto zapotřebí demontovat nože kvůli broušení. Dosud se broušení většinou provádělo jen jednou denně, čímž trpěla kvalita řezu. Při intenzivním denním používáním klesá ostrost nožů a dochází ke zvýšení potřebného výkonu až o 15 % a na kamenitých terénech až o 20 %, což má za následek k zvyšování spotřeby pohonných hmot. Díky novému zařízení na broušení nožů se nože snadno udržují ostré po celý den (PÖTTINGER, 2010). 33

Obr. 12 Broušení nožů autocut Easy Move Výklopný systém nosníků nožů je součásti sériové výbavy zařízení senážních vozů Pöttinger. Řezací ústrojí se pod tlakem vychyluje pomocí tlačítka pro sklopení nosníku nožů a nože se automaticky uvolní a lze vyjmout bez použití nástrojů ve stoje při vzpřímeném držení těla. Celý nosník nožů lze spolehlivě a pohodlně vyklopit do strany a ím je zaručena ejednoduchá manipulace. Přítlačné pružiny a překlápěcí páka systému zajištění jednotlivých nožů se nachází v chráněném prostoru a jsou chráněny před znečištěním. Vozy mají také čistící kryt, který při každém vyklopení nosníku nože automaticky očistí. Došlo i ke změně tvaru nožů. Jsou širší, mají vlnitý výbrus zajišťující maximální odolnost a dlouhou životnost (PÖTTINGER, 2010). 34

Obr. 13 Výklopný systém firmy Pöttinger Stroje s velkou hmotností a vysokým tlakem způsobují utužení půdy. Týká se to zejména vlhkých a podmáčených půd, kde je malý podíl kyslíku s obsahem výživných látek a zvýšený podíl nežádoucích plynů, který působí negativně na tvorbu kořenového systému kulturního porostu. Firma Pöttinger spoluprací se švýcarskou firmou Kurmann vyvinula senážní vůz JUMBO s osmikolovým podvozkem (PÖTTINGER, 2010). Obr. 14 Osmikolový podvozek 35

10. Technickoekonomické parametry sběracích návěsů Sběrací návěsy jsou vyráběny ve velkém rozpětí jak užitečných hmotností (1 000 až 17 000kg), tak i ložných objemů (10 až 100 m 3 ). Návěsy o vyšší užitečné hmotnosti (nad 4500kg) jsou vyráběny s tandemovými nápravami. Třínápravové sběrací návěsy s užitečnou hmotnosti až 17 000 kg jsou konstruovány s přední a zadní řiditelnou nápravou. Sběrací návěsy mohou být také vybaveny výkyvnou a odpruženou ojí, centrálním mazáním, odpružením náprav, monitoringem činností pracovních zařízení. Řiditelné nápravy, obvykle mají již dvounápravové návěsy některých výrobců. Funkční části sběracích návěsů jsou ovládány z kabiny řidiče. Podvozky sběracích návěsů jsou konstruovány, aby bylo dosaženo vysokých přepravních rychlostí 40 km/h, výjimečně až 80 km/h a při těchto rychlostech je nutností použít podvozky s odpruženými nápravami. Pro sběrací návěsy o užitečné hmotnosti do 6 000 kg jsou doporučovány traktory o jmenovitém výkonu 40 až 70 kw a pro sběrací návěsy o užitečné hmotnosti nad 6000 do 8000 kg jsou vhodným energetickým prostředkem traktory o jmenovitém výkonu motoru 70 až 90 kw, přičemž je výhodnější výkon motoru, blížící se horní hranici. Pro sběrací návěsy s celkovou hmotností nad 8000 do 10 000 kg se doporučují traktory o jmenovitém výkonu motoru 100 až 130 kw a pro návěsy s užitečnou hmotností nad 12 000 kg jsou vhodnými energetickými prostředky traktory o jmenovitém výkonu motoru 120 až 160 kw. Při správně vytvořené soupravě energetického prostředku a sběracího návěsu se pracovní rychlosti sběracích návěsů při nakládání pohybují nejčastěji mezi 10 až 12 km/h. Dosahované výkonnosti sběracích návěsů v nakládce v závislosti na délkové hmotnosti řádku znázorňuje obrázek 15. Pomocné operace při nakládání jako je otáčením se na souvrati snižují výkonnost v nakládce o 10 až 35 % podle velikosti a tvaru pozemku (SYROVÝ et al., 2008). 36

Obr. 15 Výkonnosti sběracích návěsů v nakládce (W n ) v závislosti na délkové hmotnosti řádku (ψ) Výkonnost sběracích návěsů ve vykládce záleží na objemové hmotnosti řezanky a způsobu uskladnění dopravovaného materiálu, ale také na výkonnosti technických prostředků použitých na místě uskladnění. Výkonnosti sběracích návěsů při vykládce uvádí tabulka 2. 37

Tab. 2 Výkonnosti sběracích návěsů při vykládce stav pícnin objemová 1) hmotnost [kg.m -3 ] Výkonnost ve vykládce [t.h -1 ] Ložný objem sběracího návěsu [m 3 ] 35 40 50 60 Čerstvé 180 až 230 120 až 160 140 až 185 180 až 230 210 až 280 Zavadlé 100 až 190 60 až 100 80 až 145 100 až 180 120 až 220 velmi zavadlé 60 až 110 40 až 65 45 až 85 60 až 110 70 až 130 suché 40 až 70 30 až 45 35 až 60 40 až 70 50 až 80 Pozn.: 1) V ložném prostoru sběracího návěsu Celkový příkon nutný ke krytí energetické potřeby soupravy traktoru se sběracím návěsem při nakládce je dán součtem příkonu potřebného na jízdu soupravy a příkonu odebíraného na vývodovém hřídeli traktoru. Příkon na vývodovém hřídeli je určen k pohonu sběracího, plnícího a řezacího ústrojí, popřípadě k pohonu podlahového dopravníku při posunu materiálu při nakládání. Plnící a řezací ústrojí návěsu je energeticky nejnáročnějším ústrojím. Příkon určený pro řezání materiálu ovlivňuje počet nožů, ale i jejich stav ostří. Při otupení nožů vzrůstá příkon o 10 až 30 %. Spotřebu nafty na naložení tuny pořezané píce výrazně ovlivňuje výkonnost při nakládce, jak znázorňuje obrázek 16. Z grafu lze zjistit, že při vzrůstající výkonností klesá jednotková spotřeba nafty. Sběrací návěsy s nižší užitečnou hmotností jsou při nakládce méně energeticky náročné. Potřebují, vzhledem ke své menší hmotnosti, nižší příkon na jízdu při nakládce a příkon odebíraný vývodovým hřídelem užitečná hmotnost návěsu neovlivňuje (SYROVÝ et al., 2008). 38

Obr. 16 Jednotková spotřeba nafty při nakládání (Q tn ) v závislosti na výkonnosti v nakládce (W n ) u sběracích návěsů o užitkové hmotnosti a)5000kg b) 10 000kg c) 15 000kg Výkonnost při nakládání, ovlivňuje i jednotkové přímé náklady na nakládku, jak je zřejmém obrázku 17. Také při vykládce je rozhodujícím ukazatelem výkonnost při vykládce, která má vliv jak na jednotkovou spotřebu při vykládce, tak i na jednotkové přímé náklady na vykládku, jak uvádějí obrázky 18, 19. Výkonnost sběracích návěsů o užitečné hmotnosti 5000 až 15 000 kg při dopravě sena a zavadlých pícnin v závislosti na přepravní vzdálenosti uvádí obrázek 20 (SYROVÝ et al., 2008). 39

Obr. 17 Jednotkové přímé náklady sběracích návěsů při nakládce ( j PN t ) v závislosti na výkonnost v nakládce (W n ) o užitečné hmotnosti: a) 5000kg, b) 10 000kg, c)15 000kg 40

Obr. 18 Jednotková spotřeba nafty (Q tv )při vykládce sběracích návěsů v závislosti na výkonnosti při vykládce (W v ) 41

Obr. 19 Jednotkové přímé náklady ( j PN t ) při vykládce sběracích návěsů v závislosti na výkonnosti při vykládce (W v ) 42

Obr. 20 Oblasti přepravních výkonností (W p ) dosahovaných sběracími návěsy o užitečné hmotnosti 5000 kg při jízdě po silnici v závislosti na přepravní vzdálenosti (L) a) seno, b) zavadlé pícniny 11. Technickoekonomické parametry vybraných sběracích návěsů Pro srovnání technickoekonomických parametrů sběracích návěsů byli zvoleny Kverneland TA 465 a Pöttinger Jumbo 6000 D/L. 43

11.1. Kverneland TA 465 Firma Kverneland uvádí v roce 1998 na trh nový sběrací návěs TA 465, který byl vyvinut s mnohaletými zkušenostmi firmy se sběracími návěsy. Velkoobjemový sběrací návěs je u zemědělců oblíben pro následující vlastnosti. Pěchovací mechanismus umožňuje zvýšit hmotnost nákladu až o 30%, disponují spolehlivou a pevnou konstrukcí vozu a řeže sbíraný materiál na řezanku délky 40 mm. Provozní vlastnosti sběracího návěsu TA 465 z něho dělali nejmodernější návěs jeho doby. Mezi tyto vlastnosti patří hydraulicky ovládaný systém zabraňující poškození nožů a užitečná hmotnost až 10 tun. Obr. 21 Sběrací návěs Kverneland TA 465 Sběrací ústrojí a rotor pěchovacího mechanismu s hvězdicově uloženými lopatkami jsou jedinými součástmi návěsu stále se otáčejícími a tím se značně snižují nároky na potřebný výkon zařízení a návěs se může po poli pohybovat vyšší pojezdovou rychlostí. Rotor pěchovacího mechanismu je umístěn nízko nad zemí a tato malá vzdálenost potřebná k dopravě materiálu mezi rotorem a sběracím ústrojím, umožňuje zmenšit požadavky na výkon potřebný k pohonu. Před řezáním je materiál pěchován mezi sběracím ústrojím a rotorem a to je důvod, proč se u sběracího návěsu Kverneland buben otáčí při řezání. Rotor 44