Jan Hendl Lubomír Dobrý a kolektiv Zdravotní benefity pohybových aktivit Monitorování, intervence, evaluace Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum 2011
Recenzovali: prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc. doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Jan Hendl, Lubomír Dobrý a kolektiv, 2011 ISBN 978-80-246-2000-8
Obsah Slovo úvodem 9 Předmluva 10 1. Zdravotní benefity pohybové aktivnosti a behaviorální intervence (L. Dobrý, I. Čechovská) 14 1.1 Úvod 14 1.2 Potřeba základního pojmosloví 15 1.3 Zdravotní benefity pohybové aktivnosti 18 1.4 Doporučení a směrnice pohybové aktivnosti 26 1.5 Zdravotní benefity pohybové aktivnosti a změny pojetí tělesné výchovy 39 1.6 Behaviorální intervence zaměřené na zvyšování pohybové aktivnosti 45 1.7 Závěry 52 Literatura 53 2. Behaviorální intervence: plánování, implementace, evaluace (J. Hendl) 61 2.1 Úvod 61 2.2 Typy intervencí na podporu pohybové aktivnosti 63 2.3 Poznatky o účinnosti intervencí 67 2.4 Jak ovlivňují teorie přípravu intervence a její evaluaci 75 2.5 Teorie a znalosti pro tvorbu intervenčních programů 81 2.6 Hodnocení významu jednotlivých teorií 105 2.7 Metody ovlivňování determinant pohybové aktivnosti 110 2.8 Metodologie plánování intervenčních akcí 118 2.9 Plánování programů pro děti a mládež 137 2.10 Úkoly výzkumu na úrovni programů 146 2.11 Úkoly výzkumu na úrovni politik 151 2.12 Závěry 157 Literatura 158
3. Pohybová aktivita a obezita v ČR ve 21. století (M. Matoulek, Š. Svačina, J. Lajka) 164 3.1 Úvod 164 3.2 Plán statistického šetření 164 3.3 Výsledky statistického šetření 165 3.4 Závěry 169 Literatura 171 4. Hodnocení tělesného zatížení v reálných podmínkách (V. Bunc) 172 4.1 Úvod 172 4.2 Zásady pohybové intervence 173 4.3 Přístupy k hodnocení pohybové intervence 176 4.4 Závěry 183 Literatura 184 5. Podpora zdraví v adekvátních pohybových režimech (M. Krejčí) 186 5.1 Úvod 186 5.2 Zdraví a výchova, transformace Self 188 5.3 Sociální podpora 192 5.4 Pohybová nedostatečnost, adekvátní pohybové aktivity 193 5.5 Pohybový režim pro redukci hmotnosti 196 5.6 Výsledky studie zaměřené na snižování nadváhy 200 5.7 Výsledky studie zaměřené na pohybové aktivity ve volném čase 201 5.8 Závěry 204 Literatura 205 6. Využití internetového systému Indares pro výzkumné účely (F. Chmelík, K. Frömel, F. Křen) 207 6.1 Úvod 207 6.2 Internet v podpoře pohybové aktivity 207 6.3 Online aplikace pro podporu pohybové aktivity 209 6.4 Systém Indares 209 6.5 Využití systému Indares a výsledky v mezinárodním kontextu 211 6.6 Zavedení systému Indares ve škole 212 6.7 Závěry 216 Literatura 216
7. Veřejná politika a evaluační výzkum v podpoře pohybové aktivity (M. Kalman, Z. Hamřík, J. Pavelka) 218 7.1 Úvod 218 7.2 Podpora pohybové aktivity jako veřejně politický problém 220 7.3 Příklady projektů a kampaní podpory pohybové aktivity 224 7.4 Evaluace projektů a evaluační výzkum v podpoře pohybové aktivity 227 7.5 Závěry 238 Literatura 238 8. Interakce výživy a pohybových aktivit v prevenci nemocí hromadného výskytu (Š. Svačina, J. Hendl) 241 8.1 Úvod 241 8.2 Výživa a výskyt závažných onemocnění 241 8.3 Interakce výživy a pohybových aktivit v prevenci obezity 245 8.4 Interakce výživy a pohybových aktivit v prevenci cukrovky 248 8.5 Interakce výživy a pohybových aktivit v prevenci kardiovaskulárních chorob 252 8.6 Interakce výživy a pohybových aktivit v prevenci nádorových onemocnění 253 8.7 Systematické přehledy o kombinovaných intervencích 257 8.8 Závěry 264 Literatura 264 Summary 266 Příloha 270 Výkladový slovníček (anglicko-český) 281 Rejstřík 293 Profesní profily autorů 294
Slovo úvodem Milí čtenáři, dostáváte do rukou knihu, která by se měla stát užitečným zdrojem poznatků nejen pro učitele-kinantropology a jejich studenty na vysokých školách, nýbrž i pro všechny v praxi působící učitele tělesné výchovy, psychology, fyzioterapeuty, lékaře a specialisty z oblasti podpory zdraví. Máte možnost seznámit se s uceleným zpracováním problematiky zdravotních benefitů pohybových aktivit a behaviorálních intervencí zacílených na zvýšení pohybové aktivnosti. Obsah knihy vás vybízí k úvahám, jak motivovat děti, dospívající, dospělé v produktivním věku i seniory k pohybovým aktivitám a jak využít poznatků o interakci výživy a pohybových aktivit v prevenci chorob hromadného výskytu. Doufám, že Vás kniha přivede k novému pohledu na smysl Vašeho působení, na úlohu, jak přesvědčit lidi, aby se zdravě pohybovali. Při psaní tohoto úvodního slova nemohu nevyslovit mimořádné potěšení nad tím, že iniciátory tohoto díla jsou učitelé naší fakulty. doc. PhDr. Vladimír Süss, Ph.D., děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze
Předmluva Pravděpodobně žádné zdravotní chování nezaznamenalo v posledních letech takový nárůst pozornosti jako pohybové aktivity člověka. Tato kniha představuje první pokus předložit české odborné veřejnosti širokou a u nás stále poměrně málo známou problematiku vztahu pohybových aktivit a zdraví. Editoři požádali naše přední odborníky z věd kinantropologických a medicínských o sdělení jejich názorů a zároveň i výsledků teoretického bádání a empirických studií. Nemohli postupovat jinak, neboť progrese v této oblasti závisí především na kooperaci uvedených disciplín. Protože odborná veřejnost byla v posledním desetiletí seznamována především zásluhou prof. Frömela a jeho spolupracovníků s četnými výzkumy, které monitorovaly pohybovou aktivnost mládeže a dospělých, zaměřujeme pozornost čtenářů na další oblasti, překračující hranice monitoringu. V 1. kapitole se zdůrazňuje význam objevu zdravotních benefitů pohybové aktivnosti pro zdraví mládeže i dospělých. Upozorňuje se v ní, že pohybová nedostatečnost představuje vážný rizikový faktor, ohrožující lidské zdraví. Obsahuje informace o úloze pohybových akti vit v primární i sekundární prevenci a objasňuje úlohu pohybové aktivnosti v léčbě obezity. Součástí je srovnání a interpretace různých doporučení a směrnic úrovně pohybové aktivnosti. Zdůrazňuje úlohu tělesné výchovy ve školním kurikulu a upozorňuje na nutnost změny paradigmatu školní tělesné výchovy, které by mělo vycházet především z potřeby celoživotního zdravého pohybu. Součástí kapitoly jsou informace o behaviorálních intervenčních výzkumech, zaměřených na zvýšení pohybové aktivnosti, při kterých bylo použito modelu stadií motivační připravenosti ke změně. 2. kapitola je věnována teoretickému rámci intervenčních programů zvyšování pohybové aktivnosti a základním konceptům, které se uplatňují při jejich plánování, implementaci a evaluaci. Obsahuje základní
informace o různých modelech a teoriích, které se využívají při přípravě programů pro zvýšení pohybové aktivnosti (model zdravotních benefitů, transteoretický model, teorie plánovaného chování, sociálně kognitivní teorie, ekologický přístup apod.). Zabývá se základními kroky plánování a implementace programu a objasňuje, kde se v tomto procesu uplatňuje evaluace. Uvádí několik přehledových tabulek s informacemi o determinantách pohybové aktivnosti a technikách, kterými se dosahuje jejich změny. Popsané metody se široce využívají i v ostatních oblastech podpory zdraví. 3. kapitola pojednává o významném problému populace ČR v 21. století analyzuje se v ní vztah nedostatečné pohybové aktivnosti a obezity. Předkládané informace jsou založeny na výzkumu, který byl prováděn koncem roku 2008 agenturou STEM/MARK za podpory VZP. Bylo zjištěno, že v dospělé populaci došlo opět k nárůstu počtu obézních. Prokazuje se významný vliv pohybové nedostatečnosti na prevalenci obezity. Dokládá se, že aktivní sport v dětství predikuje nižší BMI v dospělosti. Z provedených šetření však vyplývá, že hmotnostní přírůstek v průběhu života je stejný u sportovců jako u těch, kteří žádný sport neprovozovali. Jedinci s aktivním způsobem života však mají v dospělosti nižší BMI. Výsledky výzkumu prokazují, že pohybová aktivnost je jedním z faktorů, které snižují výskyt obezity a jejích hlavních komorbidit, resp. komplikací hypertenze a diabetu 2. typu. 4. kapitola se zabývá hodnocením tělesného zatížení v reálných podmínkách. Konstatuje se, že dosahované množství pravidelně realizovaných pohybových aktivit není schopno v současnosti zajistit biologickou potřebu člověka. Ve svém důsledku tento stav znamená ohrožení lidského druhu, a proto se prakticky ve všech zemích řeší problém, jak zvýšit pohybovou aktivnost. Pro doložení efektů pohybové intervence je třeba řešit kauzální vztah pohybové zátěže a stavu intervenovaného jedince. Monitorování průběhu pohybových aktivit a následně jejich efektů je jedním ze základních nástrojů řízení pohybového tréninku. Obecně představují kombinaci kvalitativního a kvantitativního hodnocení a zabývá se hodnocením reakce organismu na pohybové zatížení. Vysvětlují se také základní přístupy k monitorování s upozorněním na jejich slabiny. 5. kapitola obsahuje informace o podpoře zdraví v adekvátních pohybových režimech. S nárůstem zdravotních problémů, které mají původ v nevhodném způsobu života a které jsou přes všechen pokrok v lékařství realitou moderní civilizace, rostou i ekonomické náklady společnosti a tento fakt vyžaduje určitá řešení. Součástí je výchova k aktivnímu způsobu života člověka, zahrnující prevenci poškozování zdraví svého 11
12 i ostatních. Výchovné působení v oblasti podpory a rozvoje zdraví pracuje s transformací Self. Předmětem není obecný biologický a behaviorálně-psychický rozměr, ale je zkoumán a studován rozměr Self ve smyslu jeho subjektivní bohatosti, zvláštnosti, hodnotové typiky a personální jedinečnosti. Adekvátní pohybový režim, přiměřený možnostem daného člověka, jeho sklonům a zálibám, musí být vhodně zakomponován do každodenního života. 6. kapitola přináší výsledky, které byly získány zkoumáním využití internetu k monitorování pohybové aktivnosti pomocí systému Indares. Prokázala se možnost využití internetu jako efektivního nástroje pro výzkum i podporu intervencí zaměřených na zkvalitnění zdraví populace a pro sběr dat o pohybových aktivitách. Velmi užitečné jsou informace o pozitivech a negativech internetového výzkumu pohybové aktivnosti, přehled dosavadních výsledků v mezinárodním kontextu a praktické rady pro využití internetového systému Indares ke sběru dat pro výzkumné účely. 7. kapitola rozvíjí nové pohledy na vztah veřejné politiky a podpory žádoucí pohybové aktivnosti. Uvádí se v ní mnoho příkladů současných projektů podpory pohybové aktivnosti a také příklady prováděného evaluačního výzkumu jako nástroje zpětné vazby a kontroly efektivnosti vynakládaných prostředků. 8. kapitola pojednává o vlivu výživy a pohybové aktivnosti na výskyt nemocí hromadného výskytu. Podle zpráv WHO mají až tři čtvrtiny lidských nemocí původ ve výživě, která se podílí na vniku obezity, diabetu, hypertenze, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. Potíže, které nedovolují přesně diferencovat efekty výživy a efekty pohybových aktivit, pomáhá překonat velmi užitečný pojem interakce výživy a pohybových aktivit v prevenci závažných onemocnění. Pohybová aktivnost je také nejvýznamnějším faktorem, který je schopen eliminovat některé negativní vlivy výživy. V kombinaci s dietou významně snižuje výskyt cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění i nádorových onemocnění. Za objevný lze považovat nález, že pohybová aktivnost v mládí má pozitivní vliv na výskyt civilizačních onemocnění po celý život. Kapitola také informuje o metaanalytických studiích efektivity kombinovaných intervencí. Domníváme se, že jednotlivé kapitoly přesvědčivě vypovídají o potřebě integrálního přístupu k oblasti pohybových aktivit přinášejících žádoucí zdravotní benefity. Výsledky teoretického bádání a empirických studií potvrzují nutnost vazby monitoringu pohybové aktivnosti a následných behaviorálních intervencí zaměřených na její zvyšování.
Vycházíme v této knize z uznávaného konceptu EBP (praxe a politiky podporované vědeckou evidencí). Takto připravené programy zvyšování pohybové aktivnosti povedou ke zlepšení zdravotního stavu populace v České republice. Děkujeme oběma recenzentům za posouzení celé knihy a za připomínky, které k ní učinili. prof. RNDr. Jan Hendl, CSc. prof. PhDr. Lubomír Dobrý, CSc. editoři 13