ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE BUDOVA D ŠKOLA DVORNÍ PŘÍSTAVBA 05/2015 D KONSTRUKČNÍ ČÁST - DPS

1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. D 1.2a TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2.1. Úvod 4 2.1.1. Identifikační údaje 4 2.1.2. Zadávací podmínky 4 2.1.2.1. Použité podklady 4 2.1.2.2. Použité normy a předpisy 4 2.1.2.3. Použité výpočetní programy 5 2.1.2.4. Návrh konstrukce s ohledem na životnost 5 2.1.2.5. Zatřídění konstrukce dle managementu spolehlivosti staveb 5 2.1.3. Provedení betonových konstrukcí 6 2.1.3.1. Kvalita betonových konstrukcí 6 2.1.3.2. Řádné a dodatečné kotvení konstrukce 6 2.1.3.3. Deformace betonových konstrukcí 7 2.1.4. Provedení ocelových konstrukcí 7 2.1.4.1. Třídy provedení 8 2.1.4.2. Stupně přípravy povrchu 8 2.1.5. Provedení dřevěných konstrukcí 9 2.1.5.1. Všeobecně 9 2.1.5.2. Kvalita dřevěných konstrukcí 9 2.1.5.3. Konstrukce všeobecně 10 2.1.6. Konstrukce výpočet 11 2.1.7. Proměnná zatížení dle ČSN EN 1991-1-x 11 2.1.7.1. Kategorie 11 2.1.7.2. Uvažované hodnoty užitného zatížení 11 2.1.7.3. Klimatická zatížení 11 2.2. Popis objektu všeobecně 11 2.3. Konstrukční řešení 13 2.3.1. Základní škola 13 2.3.1.1. Základy 13 2.3.1.2. Vertikální nosné konstrukce 13 2.3.1.3. Střešní konstrukce 13 2.3.2. Mateřská škola 14 2.3.2.1. Základy 14 2.3.2.2. Vertikální nosné konstrukce 15 2.3.2.3. Střešní konstrukce 15 2.3.3. Nové otvory 15 2.4. Použité materiály 16 3. D 1.2c STATICKÝ VÝPOČET 17 3.1. Sylabus zatížení 17 3.2. KONSTRUKCE PŘÍSTAVBY ZÁKLADNÍ ŠKOLA 19 3.2.1. Analýza vnitřních sil 19 3.2.2. Reakce 27 3.2.3. Posouzení MSP 27 3.2.4. Posouzení MSÚ 28 3.2.5. Posouzení stropních panelů 28 3.2.6. ŽB průvlak 29 K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 2 / 39

3.2.7. Výpočet základových konstrukcí 32 3.3. KONSTRUKCE PŘÍSTAVBY MATEŘSKÁ ŠKOLA 32 3.3.1. Analýza vnitřních sil 32 3.3.2. Reakce 34 3.3.3. Posouzení MSP 35 3.3.4. Posouzení MSÚ 35 3.3.5. Posouzení stropních panelů 35 3.3.6. Výpočet základových konstrukcí 36 3.3.6.1. Pasy 36 3.3.6.2. Patka 36 4. D 1.2d PLÁN KONTROLY SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCE 37 4.1. Všeobecně 37 4.2. Kontroly stavby pro zajištění spolehlivosti konstrukce 37 4.3. Definice dle materiálu konstrukce 38 4.3.1. Nosné základové a betonové konstrukce 38 4.3.2. Nosné zděné konstrukce 38 4.3.3. Nosné ocelové konstrukce 39 4.3.4. Nosné dřevěné konstrukce 39 K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 3 / 39

2. D 1.2a TECHNICKÁ ZPRÁVA 2.1. ÚVOD Obsahem předkládané dokumentace je statické řešení přístavby ve dvoře základní školy v Nučicích, v rozsahu dokumentace pro provedení stavby. Dokumentace má charakter realizační ve smyslu prováděcí vyhlášky číslo 62/2013 Sb. 2.1.1. Identifikační údaje Název stavby ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE BUDOVA D ŠKOLA DVORNÍ PŘÍSTAVBA Místo stavby Kubrova 136, 252 16 Nučice, okres Praha - západ Charakter stavby Přístavba Investor Obec Nučice, Kubrova 31, 252 16 Nučice Stavební část ATELIER SAEM s.r.o., Na Mlejnku 6/1012, 147 00 Praha 4 2.1.2. Zadávací podmínky Konstrukce jsou navrženy podle platných ČSN. Nebyly předepsány zvláštní tolerance na provádění konstrukcí, předpokládá se dodržení platných norem. 2.1.2.1. Použité podklady - Architektonicko-stavební řešení objektu ATELIER SAEM s.r.o. 05/2015 2.1.2.2. Použité normy a předpisy Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí Zatížení stavebních konstrukcí ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí-část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí-část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem Betonové konstrukce navrhování ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby Beton - technologie ČSN EN 206-1 Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Ocelové konstrukce navrhování, provádění ČSN EN 1993-1-1 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 4 / 39

ČSN EN 1090-2 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce ČSN EN ISO 12944-2 Nátěrové hmoty Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy Část 2: Klasifikace vnějšího prostředí Dřevěné konstrukce navrhování, provádění ČSN EN 1995-1-1 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla - Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby 2.1.2.3. Použité výpočetní programy FIN EC SCIA ESA EXCEL program pro rovinnou a prostorovou analýzu prutových konstrukcí deformační variantou MKP včetně dimenzování podle platných ČSN EN, FINE s.r.o. program pro prostorovou analýzu konstrukcí prutových prvků podle metodiky MKP; SCIA CZ, s.r.o. pomocné tabulky pro dimenzování prvků 2.1.2.4. Návrh konstrukce s ohledem na životnost S odvoláním na definice životnosti konstrukce jsou předmětné konstrukce zařazeny dle ČSN EN 1990 tab. 2.1. do kategorie návrhové životnosti: kat. 4, životnost 50 let 2.1.2.5. Zatřídění konstrukce dle managementu spolehlivosti staveb Podle dělení diferenciace spolehlivosti konstrukce je předmětná konstrukce zařazena v souladu s ČSN EN 1990, příloha B do třídy následků CC2/prohlídka 5/10 let. K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 5 / 39

2.1.3. Provedení betonových konstrukcí 2.1.3.1. Kvalita betonových konstrukcí Konstrukce musí být provedeny v tolerancích požadovanými platnými normami ČSN EN 13670. Z hlediska kvality výsledného povrchu betonu jsou konstrukce rozděleny do tří kategorií: - a) běžný povrh bez zvláštních nároků - b) pohledový beton bez mimořádných nároků - c) pohledový beton s maximálními nároky na kvalitu provedení Kategorie a) platí pro všechny povrchy, které nebudou trvale viditelné. Z konstrukčního hlediska musí tyto povrchy vyhovět pouze běžným požadavkům na kvalitní beton s patřičným krytím výztuže bez hnízd a nepřiměřených trhlin. Rovinatost povrchu musí vyhovovat navazujícím konstrukcím. Kategorie b) platí pro povrchy betonu ve všech pomocných prostorech, parkingu, strojovnách, pomocných schodištích, nebo povrchy dostatečně vzdálené od přímého kontaktu. Povrch musí být takový, aby jej nebylo nutné dále stěrkovat, či omítat. Má být hutný, hladký, uzavřený, množství pórů velikostí 1 15 mm, maximálně 0,3% ze zkušební plochy 0,50 x 0,50 m. Ostré hrany musí být zkoseny, do pracovních spar musí být osazeny lišty, dilatační spáry musí být utěsněny proti vniknutí vody a kryty lištami nebo pásy. Rozmístění pracovních a optických spar musí být odsouhlaseno architektem a zadavatelem. Pracovní postup musí být navržen tak, aby nedocházelo ke vzniku větších než vlasových trhlin nebo k následnému znečištění nebo poškození povrchu. Kategorie c) platí pro vizuálně exponované povrchy a esteticky náročné prostory. Rozměrová tolerance se zpřísňuje na 10mm v obou směrech, bednění je nutné překontrolovat z hlediska nerovností. Povrch musí být hladký, celistvý, vyrovnaný, ve stejném barevném odstínu, napínací zámky a místa styku bednění musí být odsouhlasena architektem. Předpokládá se provedení zkušebních vzorků, jejich schválení a uchovávání pro další porovnávání. Až do kolaudace musí být plochy chráněny před možným poškozením. Poznámka: Jeden a týž prvek může být zařazen do různých kategorií, rozhoduje kategorie s vyššími nároky. 2.1.3.2. Řádné a dodatečné kotvení konstrukce Svislé nosné monolitické konstrukce jsou vždy vyvazovány na kotevní výztuž z předchozí sousedící monolitické konstrukce. Veškeré sousedící monolitické konstrukce jsou navzájem provázané výztuží. Každý vzniklý vyvázaný roh (ať ve stěně nebo v desce) musí mít zavlečenou vnitřní závlačovou výztuž. Pro kotvení platí vždy délky výztuže na min. kotevní délku (dle třídy betonu a profilu výztuže cca 40 profilů). Pro nastavování výztuží platí vždy min. délka přesahu (dle třídy betonu a profilu výztuže cca 60 profilů). Veškeré dodatečné kotvení musí být předem odsouhlaseno projektantem prováděcí části dokumentace. Dodatečné kotvení se bude provádět pomocí navrtáváky a vlepené výztuže. Osazování výztuže se řídí technologickými předpisy výrobce. Pro kotvení v tlaku platí vždy délky výztuže na min. kotevní délku (dle třídy betonu a profilu výztuže cca 40 profilů). Pro kotvení v tahu platí vždy délky výztuže na min. přesahovou délku (dle třídy betonu a profilu výztuže cca 60 profilů). K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 6 / 39

2.1.3.3. Deformace betonových konstrukcí Svislé deformace betonové konstrukce jsou omezeny ustanoveními norem ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Vodorovné deformace nejsou omezeny ve výše uvedené normě, ale budou omezeny na 1/500 výšky konstrukce a to i po jednotlivých podlažích. Deformace konstrukcí jsou limitovány obecnými texty v ČSN EN 1992-1-1 [11] čl. 7.4.1, které definují nutnost zajištění funkčnosti a vzhledu konstrukce. Dále se správně zdůrazňuje nutnost přihlédnout k povaze konstrukce a k její interakci s dalším vybavením budovy (příčky, obklady, technická zařízení a povrchy). Taková kritéria je nutné projednat a nechat schválit během projektování investorem a dodavateli ostatních konstrukcí. Čl. 7.4.1 odst. (4) uvádí údaje o limitu průhybu 1/250 rozpětí při kvazi stálém zatížení a limit nárůstu průhybu 1/500 rozpětí při kvazi stálém zatížení od zabudování prvku viz odst. (5). Tyto hodnoty je nutné považovat za velmi orientační, pro riziko porušení nenosných částí budov nemusí být dostačující. Pro kmitání nejsou v ČSN EN 1990 [1] a ČSN EN 1992-1-1 [11] stanovena konkrétní kritéria. Uvedené orientační hodnoty mezních průhybů mají zajistit vyhovující funkčnost staveb, a to např. obytných, administrativních a veřejných budov nebo továren, pokud na ně nejsou kladeny zvláštní požadavky. a) Při požadavcích na vzhled a obecnou použitelnost: Průhyb vypočtený při kvazi stálém zatížení nemá překročit hodnotu 1/250 rozpětí. Průhyb se stanoví ve vztahu k podporám. Pro kompenzaci celého průhybu nebo jeho části lze použít nadvýšení, které nemá překročit hodnotu 1/250 rozpětí. b) Při požadavcích na průhyby po zabudování prvku: Průhyb od zatížení po zabudování prvku vypočtený při kvazi stálém zatížení nemá překročit hodnotu 1/500 rozpětí. Toto kritérium je třeba kontrolovat, pokud nadměrné průhyby mohou poškodit připojené prvky (např. příčky, zasklení, obklady, technická zařízení budov apod.). 2.1.4. Provedení ocelových konstrukcí Výpočet spolehlivosti konstrukce dle výše citovaných norem je proveden s předpokladem, že bude uplatňována odpovídající úroveň stavebních prací a systém řízení jakosti dle ČSN EN 1090-2 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce. Zatřídění konstrukce má být provedeno dle Přílohy B: K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 7 / 39

2.1.4.1. Třídy provedení Jsou čtyři třídy provedení vztažené k výrobním kategoriím, kategoriím použití a třídami následků od 1 do 4, označené jako EXC1 až EXC4, pro které požadavek přísnosti vzrůstá od EXC1 do EXC4. Pokud v technické zprávě nebo ve výkresech není třída provedení pro danou konstrukci uvedena, bude použita třída EXC2. Požadavky ve vztahu k třídám provedení jsou v Tabulce A. 3 normy ČSN EN 1090-2. 2.1.4.2. Stupně přípravy povrchu Jsou tři stupně přípravy povrchu, označené P1 až P3 podle ISO 8501-3, pro které požadavek přísnosti vzrůstá od P1 do P3. Stupně přípravy povrchu jsou vztaženy k očekávané životnosti protikorozní ochrany a kategorii korozní agresivity. Pokud není v technické zprávě nebo ve výkresech uvedeno jinak, pak předpokládáme životnost protikorozní ochrany 15let a korozní kategorii C2. Pro tyto kritéria je třída přípravy povrchu definována stupněm P1. Tento projekt neřeší detailní požadavky pro protikorozní ochranné systémy, které předpokládáme provedeny v souladu s normami EN ISO 12 944 a přílohou F normy ČSN EN 1090-2 pro natírané konstrukce, resp. normami EN ISO 1461, EN ISO 14713 a přílohou F normy ČSN EN 1090-2 pro povrchy pozinkované ponorem. K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 8 / 39

2.1.5. Provedení dřevěných konstrukcí 2.1.5.1. Všeobecně Veškerá opatření uvedená v konstrukčních zásadách, provádění a kontrole normy ČSN EN 1995-1-1 platí jako nezbytné požadavky k návrhovým pravidlům uvedeným v tomto výpočtu. Konkrétní požadavky jsou vypsány v kapitole 10 normy ČSN EN 1995-1-1, zde zmiňujeme jen některé z nich. Před použitím na stavbě má být dřevo vysušeno na nejbližší možnou vlhkost, odpovídající klimatickým podmínkám v dokončené konstrukci. Nepovažují-li se účinky jakéhokoliv sesychání za významné, nebo jestliže jsou části, které jsou nepřípustně poškozeny, vyměněny, může se připustit vyšší vlhkost během montáže za předpokladu, že je zajištěno, že dřevo může vyschnout na požadovanou vlhkost. Předpokládaná vlhkost zabudovaného dřeva koresponduje s třídou použití. - Třída provozu 1 je charakterizována vlhkostí materiálů odpovídající teplotě 20 C a relativní vlhkosti okolního vzduchu přesahující 65% pouze po několik týdnů v roce. V třídě provozu 1 nepřesahuje průměrná vlhkost u většiny dřeva jehličnatých dřevin 12%. - Třída provozu 2 je charakterizována vlhkostí materiálů odpovídající teplotě 20 C a relativní vlhkosti okolního vzduchu přesahující 85% pouze po několik týdnů v roce. Ve třídě provozu 2 nepřesahuje průměrná vlhkost u většiny dřeva jehličnatých dřevin 20%. - Třída provozu 3 je charakterizována klimatickými podmínkami vedoucími k vyšší vlhkosti než ve třídě provozu 2. Uvažované třídy provozu jsou zřejmé ze statického výpočtu, případně jsou zmíněny v technické zprávě nebo ve výkresech. Pokud zde není uvedeno jinak, uvažujeme výpočtově třídu provozu 2. Předpokládáme, že bude prováděna kontrola dle kontrolního plánu dle ČSN EN 1995-1-1 a že kontrolní plán obsahuje: - kontrolu výroby a odborného provedení mimo stavbu a na stavbě - kontrolu po dokončení konstrukce Veškeré řezivo bude impregnováno přípravkem s účinností proti dřevokazným houbám třídy Basidiomycetes, plísním a proti dřevokaznému hmyzu za dodržení veškerých zásad doporučených výrobcem pro dlouhodobou ochranu. Použít např. KATRIT DELTA, BOCHEMIT PLUS, LIGNOFIX SUPER, aj. 2.1.5.2. Kvalita dřevěných konstrukcí Kvalita je definována vzhledem tedy u klasických dřevěných prvků stálostí barvy (tzv. zamodrání), kvalitou povrchu (hraněné, hoblované) a pohledovostí (počty suků apod.). V rámci zabudování konstrukcí musí být zajištěna maximální absolutní vlhkost zabudovávaného řeziva (zpravidla max. 20%) a tvarovou stálostí prvku (rozměrové tolerance, zkroucení prvku apod.). Pro tzv. lepené prvky jsou pak kritéria kvality uvedeny v přehledné tabulce: K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 9 / 39

2.1.5.3. Konstrukce všeobecně Při provádění veškerých stavebních prací je třeba se řídit závaznými ustanoveními platných norem a podmínkami bezpečnosti práce obsažené v Zákoníku práce a vyhláškách Státního úřadu inspekce práce. č. 591/2006 Sb. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích č. 309/2006 Sb. Zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci č. 362/2005 Sb. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při nebezpečí pádu K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 10/ 39

Stavbu budou provádět osoby s příslušnou odborností a zkušeností. Vedení stavby bude prováděno v souladu se Stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Všichni zúčastnění pracovníci musí být s předpisy seznámeni před zahájením prací. Předkládaná dokumentace je zhotovena v souladu s prováděcí vyhláškou č. 62/2013 Sb. o dokumentaci staveb. Veškeré navazující dokumentace např. dílenská dokumentace OK nebo DK kcí by měla být před realizací v rámci výrobní přípravy zhotovitele odsouhlasena projektantem v rámci řádného AD. Veškeré zakrývané konstrukce je třeba provádět a přebírat v souladu s platnými a závaznými ustanoveními běžných standardů, norem a předpisů. Provedení montážních pomocných konstrukcí je v režii zhotovitele, předpokládá se odsouhlasení investorem/projektantem v rámci řádného AD jako odsouhlasení výrobní přípravy zhotovitele. 2.1.6. Konstrukce výpočet Pro optimalizaci konstrukce byl proveden statický výpočet celé konstrukce prostorovým prutovým modelem v programu SCIA ESA, který umožnil zachytit chování konstrukce jako celku. Pro výpočet byla zvolena lineární pružnostní analýza (LA) na základě lineární ohybové teorie, lineárního chování materiálu a ideální geometrie konstrukce (= konstrukce řešené podle teorie I. řádu ). Geometrické a materiálové nelinearity byly ve výpočtu zohledněny výpočtem stability prutů, resp. v součinitelích, které tyto vlivy zahrnují. 2.1.7. Proměnná zatížení dle ČSN EN 1991-1-x 2.1.7.1. Kategorie Kategorie H střechy nepřístupné s výjimkou běžné údržby a oprav 2.1.7.2. Uvažované hodnoty užitného zatížení qk [kn/m 2 ] Qk [kn] kategorie H 0,75 1,00 2.1.7.3. Klimatická zatížení Zatížení sněhem I. Sněhová oblast Základní tíha sněhu sk = 0,70 kn/m 2 Zatížení větrem II. Větrová oblast Základní rychlost větru vb,0 = 25,00 m/s 2.2. POPIS OBJEKTU VŠEOBECNĚ Jedná se o přístavbu základní školy a mateřské školy. Základní škola má půdorysný tvar přibližně L o rozměrech obrysu 19,5x28,2m. Přístavba je přízemní, není podsklepena a tvarově se jedná o průnik dvou pultových střech proti sobě. Mateřská škola je půdorysně nepravidelný lichoběžník se střechou ve tvaru dvou pronikajících pultových střech, které jsou příčně i podélně ve spádu. Z hlediska K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 11/ 39

konstrukčního se jedná o objekty založené na pasech, nosnými zděnými stěnami, se stropní/střešní konstrukcí ze dřevěných systémových panelů. Obr. Schéma půdorysu přízemí Obr. Schéma řezu K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 12/ 39

2.3. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ 2.3.1. Základní škola 2.3.1.1. Základy S ohledem na absenci aktuálního IGP (pro návrh základů se vycházelo z IGP z 03/2005) bylo navrženo založení plošně na základových pasech na hutněném podloží, kde se předpokládá dostatečná únosnost zeminy (Rdt cca 100-125 kpa). Jednotlivé základové pasy jsou navrženy pod nosnými konstrukcemi šíře 600mm, ostatní pak 400mm, materiálově z betonu kvality min. C12/15-X0 (optimálně pak C16/20 X0 v souladu s ČSN EN 206). Hloubka založení vychází z průzkumu, je třeba provést založení pod úrovní navážek, tedy v hloubkách cca 1,5-2,0m (průměrný odhad 1,7m) pod terénem. S pasy se pak předpokládá interakce armovaného podbetonu tl. 150mm uloženého na pasech a vyztuženého sítěmi KARI (min. 2x ø6/100-6/100), materiálově z betonu kvality C16/20-XC2. Po provedení výkopových prací je třeba zajistit přebírku z.s. geologem pro potvrzení vstupních výpočtových podkladů. Dále je třeba zajistit ochranu z.s. proti nepříznivým klimatickým jevům, zejména pak promrzání, rozbřednutí ap., a proti mechanickému poškození, zejména pak nakypření. V místech, kde přístavba navazuje na stávající objekt se předpokládá úprava hloubky založení tak, aby nově navržené základy nebyly pod úrovní stávajících základů, tedy, aby nedošlo k podkopání objektu školy. 2.3.1.2. Vertikální nosné konstrukce Nosné zdivo je navrženo z cihelných bloků POROTHERM, tloušťky 250mm. Běžné překlady nad vnitřními otvory budou provedeny ze systémových překladů fy POROTHERM. Pro jejich návrh se předpokládá použití tabulek výrobce. Pro jejich realizaci je pak třeba postupovat podle technologických předpisů a doporučení výrobce systému. Nad nosnými stěnami je navržen ŽB věnec, který zároveň tvoří překlad na otvory. Přesné rozměry ŽB věnců viz Grafická část této dokumentace. ŽB věnce budou vyztuženy vázanou výztuží B500, beton třídy C20/25-XC1. 2.3.1.3. Střešní konstrukce Střecha je tvarově navržena jako dvě protínající pultové roviny proti sobě se sklonem 4,2. Konstrukčně se jedná o skládanou střechu z jednotlivých stropních panelů systému NOVATOP, uloženými na pozednicích, které budou kotveny do žb věnců. Panely jsou navrženy typu ELEMENTS tl. 220mm s deskami SWP tl. 27mm. Vikýřové panely budou kotveny do dřevěného průvlaku 140/220mm, který bude uložen přes sloupky 140/140mm na spodní panely vyztužené okrajovým žebrem. V některých místech je navrženo uložení panelů do skrytého ocelového průvlaku, který bude uvnitř panelu. Toto řešení vychází z technologických podkladů NOVATOP. Veškeré detaily budou zároveň v souladu s architektonickým záměrem. K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 13/ 39

Překonzolovaná část v místě vstupu bude vynášena pomocí stěnových nosníků z desek NOVATOP SOLID tl. 124mm pro hlavní nosníky a tl. 62mm pro výplňové stěny. Na straně stávajícího objektu bude stěnový nosník kotven do stávajícího zdiva pomocí chemických kotev. Podhled v této překonzolované části bude zavěšen do dřevěných trámků 100/160mm a =0,6m. Vlastní přesné provedení stropní konstrukce, zejména veškerá kotvení, bude součástí dodávky zhotovitele a bude v souladu s technologickými předpisy fy NOVATOP. Veškeré řezivo je viditelné a bude provedeno z lepeného lamelového dřeva, případně KVH, BSH tak, aby nedocházelo k výsušným trhlinám. Třída prostředí uvažována 2. Dřevěné prvky budou impregnovány přípravkem s účinností proti dřevokazným houbám třídy Basidiomycetes, plísním a proti dřevokaznému hmyzu za dodržení veškerých zásad doporučených výrobcem pro dlouhodobou ochranu. Použít např. KATRIT DELTA, BOCHEMIT PLUS, LIGNOFIX SUPER, aj. Stěnové nosníky NOVATOP SOLID Tl. 124mm Stěnové nosník NOVATOP SOLID Tl. 62mm Stropní panely NOVATOP ELEMENTS Tl. 220mm Sloupky 140/140mm Průvlak horní 140/220mm Průvlak spodní 140/260mm Obr. Výpočtové schéma konstrukce stropu 2.3.2. Mateřská škola 2.3.2.1. Základy S ohledem na absenci aktuálního IGP (pro návrh základů se vycházelo z IGP z 03/2005) bylo navrženo založení plošně na základových pasech na hutněném podloží, kde se předpokládá dostatečná únosnost zeminy (Rdt cca 100-125 kpa). Jednotlivé základové pasy jsou navrženy pod nosnými konstrukcemi šíře 600mm, ostatní pak 400mm, materiálově z betonu kvality min. C12/15-X0 (optimálně pak C16/20 X0 v souladu s ČSN EN 206). Hloubka založení vychází z průzkumu, je třeba provést založení pod úrovní navážek, tedy K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 14/ 39

v hloubkách cca 1,5-2,0m (průměrný odhad 1,7m) pod terénem. S pasy se pak předpokládá interakce armovaného podbetonu tl. 150mm uloženého na pasech a vyztuženého sítěmi KARI (min. 2x ø6/100-6/100), materiálově z betonu kvality C16/20-XC2. Po provedení výkopových prací je třeba zajistit přebírku z.s. geologem pro potvrzení vstupních výpočtových podkladů. Dále je třeba zajistit ochranu z.s. proti nepříznivým klimatickým jevům, zejména pak promrzání, rozbřednutí ap., a proti mechanickému poškození, zejména pak nakypření. V místech, kde přístavba navazuje na stávající objekt se předpokládá úprava hloubky založení tak, aby nově navržené základy nebyly pod úrovní stávajících základů, tedy, aby nedošlo k podkopání sousedního objektu. 2.3.2.2. Vertikální nosné konstrukce Nosné zdivo je navrženo z cihelných bloků POROTHERM, tloušťky 250mm. Běžné překlady nad vnitřními otvory budou provedeny ze systémových překladů fy POROTHERM. Pro jejich návrh se předpokládá použití tabulek výrobce. Pro jejich realizaci je pak třeba postupovat podle technologických předpisů a doporučení výrobce systému. Nad nosnými stěnami je navržen ŽB věnec, který zároveň tvoří překlad na otvory. Přesné rozměry ŽB věnců viz Grafická část této dokumentace. ŽB věnce budou vyztuženy vázanou výztuží B500, beton třídy C20/25-XC1. 2.3.2.3. Střešní konstrukce Střecha je tvarově navržena jako dvě pultové střechy protínající se v úžlabním průvlaku, který je také ve spádu. Konstrukčně se jedná o skládanou střechu z jednotlivých stropních panelů systému NOVATOP, uloženými na pozednicích, které budou kotveny do žb věnců. Panely jsou navrženy typu ELEMENTS tl. 240mm. Panely jsou pnuté mezi obvodovou stěnu a úžlabní průvlak HE340B, který je navržen jako skrytý, tzn. spodní desky panelů překryjí spodní pásnici průvlaku viz podklady fy NOVATOP. Průvlak bude kotven do žb věnce a bude podepřen přibližně ve čtvrtině ocelovým sloupkem 2xU140. Vlastní přesné provedení stropní konstrukce, zejména veškerá kotvení, bude součástí dodávky zhotovitele a bude v souladu s technologickými předpisy fy NOVATOP. Dřevěné prvky budou impregnovány přípravkem s účinností proti dřevokazným houbám třídy Basidiomycetes, plísním a proti dřevokaznému hmyzu za dodržení veškerých zásad doporučených výrobcem pro dlouhodobou ochranu. Použít např. KATRIT DELTA, BOCHEMIT PLUS, LIGNOFIX SUPER, aj. 2.3.3. Nové otvory Ve stávajícím objektu, na který přístavba navazuje, budou vybourány nové otvory. Pro vynesení konstrukcí nad otvorem je třeba předmětný otvor zajistit. Je navrženo provedení standardního zajištění pomocí ocelových válcovaných nosníků (profily dle grafické části této dokumentace) s uložením na nosné stěně min. 250mm do betonového lože. Před vlastním provedením překladů budou dočasně zajištěny konstrukce nad otvorem. Podstojkování bude provedeno max. 0,5m od stěny. V místě mezi chodbou a WC je překlad navržen K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 15/ 39

jako spojitý nosník, proto je nutné podepření skrz stěnu pod stropem až do dokončení aktivace dozdívaného pilíře z cihel plných na maltu M5 (aktivaci provést pomocí ocelových klínů a reaktivní pevnostní rozpínavé malty. Provedení překladu navrhuji v postupném provedení z jedné a následně z druhé strany. Nejdříve se provede v místech uložení lokální kapsa, která se vyrovná betonovým podlitím (tl. min. 70-100mm s vyztužením sítí KARI 5/100-5/100). Následně se provede jednostranná drážka tak, aby bylo možné osadit projektovaný překlad/průvlak s uložením na vyzrálý beton v loži nosníku. Pozice se aktivuje vůči horní konstrukci mezi horní pásnicí a zdivem pomocí ocelových klínů a reaktivní pevnostní rozpínavé malty. Po aktivaci nosníku se analogický postup opakuje z druhé strany stěny. Po plné aktivaci nosníků z obou stran, je možné demontovat zdivo v rozsahu projektovaného otvoru. Následně se provede konstrukční zajištění nosníků proti vybočení pomocí ocelových plechů P5/150 á 330mm přivařením na spodní pásnici nosníků a zednické začištění otvoru. Po plné aktivaci překladu je možné demontovat dočasné podepření stropní konstrukce. Ocelové překlady jsou navrženy z oceli kvality S235 a budou opatřeny ochranným nátěrem pro třídu korozní agresivity C2. V případě zjištění, že předpoklad v projektu nesouhlasí s IN SITEM (směr uložení stropnic, skladby stropních konstrukcí, stávající otvory, atd.) bude v rámci autorského dozoru projekt upraven v souladu se stavbou. 2.4. POUŽITÉ MATERIÁLY Ocelové konstrukce ocel S 235 Betonové konstrukce beton C20/25-XC1 (výztuž B500) Dřevěné konstrukce řezivo tř. C24 (KVH, BSH), panely NOVATOP K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 16/ 39

3. D 1.2c STATICKÝ VÝPOČET 3.1. SYLABUS ZATÍŽENÍ Stálá zatížení a proměnná užitná zatížení dle ČSN EN 1991-1-1 - Zatížení konstrukcí Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení ZS. 1.1 VLASTNÍ TÍHA NOSNÉ KONSTRUKCE g F = 1,35 GENERUJE PROGRAM ZS 1.2 OSTATNÍ STÁLÉ g F = 1,35 Střešní konstrukce gk [kn/m2] g F g d [kn/m 2 ] Lehká skladba 1,500 1,35 2,025 ZS 2.1 PROMĚNNÉ - UŽITNÉ g F = 1,5 Kategorie "H" - Nepochozí střecha gk [kn/m2] g F g d [kn/m 2 ] Užitné - střecha 0,750 1,5 1,125 ZS 3.1 PROMĚNNÉ - ZATÍŽENÍ SNĚHEM g F = 1,5 Vypracováno dle ČSN EN 1991-1-3 - Zatížení konstrukcí Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem I. Sněhová oblast dle mapy sněhových oblastí ČR sk= 0,7 kn/m2 Součinitel expozice pro normální typ krajiny Ce= 1 Tepelný součinitel Ct= 1 Tvarové součinitele pro střechu - PLOCHÁ STŘECHA μ1= 0,8 Zatížení sněhem na střeše s (μ1),k = 0,56 kn/m2 g F = 1,5 s (μα1),d = 0,84 kn/m2 ZS 3.2 PROMĚNNÉ - ZATÍŽENÍ VĚTREM g F = 1,5 Vypracováno dle ČSN EN 1991-1-4 - Zatížení konstrukcí Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem II. Větrová oblast dle mapy větrových oblastí ČR 25 m/s v b, 0 K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 17/ 39

Výška nad terénem z= 8 m Kategorie terénu dle tab. 4.1 III. Oblasti rovnoměrně pokryté vegetací nebo budovami nebo s izolovanými překážkami z 0 0,3 5 VÝPOČET DYNAMICKÉHO TLAKU NA KONSTRUKCI vb cdir cseason vb,0 c dir 1 c season 1 25 m/s v b z min STŘEDNÍ RYCHLOST VĚTRU: v m( z) cr ( z) c0 c 0 ( z ) c r (z) c ( z) k k r r ( z) v r součinitel orografie 1 součinitel drsnosti terénu ln 0,19 z z k r c r ( z I ) v m z ) ( I z z 0,2153893 0,7072124 17,680311 m/s INTENZITA TURBULENCE VE VÝŠCE "z" I ( ) v z c k l I v z ) ( I 1 0,304561 MAXIMÁLNÍ DYNAMICKÝ TLAK q ( z) p 0 0 0, II k ( z) ln( z / 0 z 0 l 1 2 0,07 b ) 1 7 I ( z) v 2 ( z) V b 1,25 kg/m3 q p ( z I ) 0,6118873 kn/m2 SOUČINITELE VNĚJŠÍHO TLAKU PRO STŘEŠNÍ KONSTRUKCI c pe,10 = -0,8 VÝSLEDNÝ TLAK VĚTRU NA POVRCH STŘECHY w e q ( z) c p pe w e,k = -0,49 kn/m2 g F = 1,5 w e,d = -0,74 kn/m2 K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 18/ 39

3.2. KONSTRUKCE PŘÍSTAVBY ZÁKLADNÍ ŠKOLA 3.2.1. Analýza vnitřních sil K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 19/ 39

K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 20/ 39

Stěnové panely fy NOVATOP SOLID tl. 124mm boční, tl. 62mm čelní σx,max = 3,0MPa ft,0,k = 16,5MPa ft,0,d = 16,5 0,9/1,25 = 11,9MPa σx,max < ft,0,d VYHOVUJE σy,max = 0,28MPa ft,0,k = 0,4MPa ft,0,d = 0,4 0,9/1,25 = 0,29MPa σy,max < ft,0,d - VYHOVUJE K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 26/ 39

3.2.2. Reakce 3.2.3. Posouzení MSP uz,max = 19,2mm uz,lim = 4900/250 = 19,6mm uz,max < uz,lim VYHOVUJE K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 27/ 39

3.2.4. Posouzení MSÚ 3.2.5. Posouzení stropních panelů Stropní panely fy NOVATOP Elements tl. 220mm, tl. opláštění 27mm My = 1/8 (1,5 1,35 + 0,75 1,5 + 1,0 1,5) 6 2 = 21,0kNm Rm,d,y = 44,7kNm My < Rm,d,y VYHOVUJE K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 28/ 39

3.2.6. ŽB průvlak K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 29/ 39

uz,max = 4,9mm (pružná) 4 = 19,6mm uz,lim = 6000/250 = 24,0mm uz,max < uz,lim VYHOVUJE K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 30/ 39

3.2.7. Výpočet základových konstrukcí Ost.stálé 6,0 2,0 + 0,25 10,0 4,0 = 22,0kN/m Užitné 6,0 0,75 = 4,5kN/m Sníh 6,0 0,8 = 4,8kN/m Vl.tíha základů 25 0,6 1,0 = 15,0kN/m Σ = 46,3kN/m š. = 0,6m f = 46,3kN/m σz,max = f/š. = 46,3/0,6 = 77,2kPa Rd = 100kPa σz,max < Rd VYHOVUJE 3.3. KONSTRUKCE PŘÍSTAVBY MATEŘSKÁ ŠKOLA 3.3.1. Analýza vnitřních sil K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 32/ 39

3.3.2. Reakce K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 34/ 39

3.3.3. Posouzení MSP uz,max = 44,3mm uz,lim = 12000/250 = 48,0mm uz,max < uz,lim VYHOVUJE 3.3.4. Posouzení MSÚ 3.3.5. Posouzení stropních panelů Stropní panely fy NOVATOP Elements tl. 240mm, tl. opláštění 27mm My = 1/8 (1,5 1,35 + 0,75 1,5 + 1,0 1,5) 8 2 = 37,2kNm Rm,d,y = 50,2kNm My < Rm,d,y VYHOVUJE K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 35/ 39

3.3.6. Výpočet základových konstrukcí 3.3.6.1. Pasy Ost.stálé 6,0 2,0 + 0,25 10,0 4,0 = 22,0kN/m Užitné 6,0 0,75 = 4,5kN/m Sníh 6,0 0,8 = 4,8kN/m Vl.tíha základů 25 0,7 1,0 = 15,0kN/m Σ = 46,3kN/m š. = 0,7m f = 46,3kN/m σz,max = f/š. = 46,3/0,7 = 66,1kPa Rd = 100kPa σz,max < Rd VYHOVUJE 3.3.6.2. Patka Rz = 260kN A. = 1,7x1,7m σz,max = F/A = 260/1,7 2 = 89,9kPa Rd = 100kPa σz,max < Rd VYHOVUJE K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 36/ 39

4. D 1.2d PLÁN KONTROLY SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCE 4.1. VŠEOBECNĚ Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití) vychází z platných norem, zejména pak z ČSN EN 1990 dle klasifikace konstrukcí. V rámci stavby se předpokládá pravidelná kontrola stavby investorem dle managementu spolehlivosti, kontrolní prohlídky stavby stavebním úřadem definovaném v dokumentaci pro stavební povolení. Před uvedením stavby do provozu je třeba provést tzv. výchozí prohlídku konstrukce tak, aby bylo ověřeno konstrukční provedení stavby, soulad s projektem a ověřeny použité materiály a postupy (certifikace, prohlášení shody apod.). V rámci následného využití stavby s odkazem na plánovanou a návrhovou životnost je třeba definovat rozsah a četnost pravidelných kontrol stavby tak, aby byla zajištěna její plná funkčnost, stabilita a spolehlivost. Návrh těchto termínů, rozsah a evidence prohlídek musí být definován majitelem stavby/provozovatelem v tzv. provozním řádu stavby, tyto prohlídky musí být v souladu s platnými předpisy. 4.2. KONTROLY STAVBY PRO ZAJIŠTĚNÍ SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCE Vychází se ze zatřídění stavby dle následujících parametrů: K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 37/ 39

4.3. DEFINICE DLE MATERIÁLU KONSTRUKCE 4.3.1. Nosné základové a betonové konstrukce Nosné základové betonové konstrukce budou provedeny dle ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí. ŽB nosné konstrukce budou kontrolovány dle zatřídění konstrukce v intervalu 5/10let; kontroluje se soulad konstrukce a předpokladů statického výpočtu (statické schéma, zatížení, změny v průběhu životnosti) a stav konstrukce (trhliny, karbonatace betonu, porušení a koroze výztuže apod.). 4.3.2. Nosné zděné konstrukce Nosné zděné konstrukce budou provedeny dle ČSN EN 1996-2 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí Část 2: Volba materiálů, konstruování a provádění zdiva. Zděné nosné konstrukce budou kontrolovány dle zatřídění konstrukce v intervalu 5/10let; kontroluje se soulad konstrukce a předpokladů statického výpočtu (statické schéma, zatížení, změny v průběhu životnosti) a stav konstrukce (trhliny zdiva, vydrolení malty, rozpad zdiva apod.). K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 38/ 39

4.3.3. Nosné ocelové konstrukce Ocelové konstrukce budou provedeny dle ČSN EN 1090-2 - Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce. V rámci návrhu, výroby a montáže OK kcí musí být tyto zařazeny do skupin dle tzv. tříd následků, kritérií použitelnosti a kritérií výrobní kategorie. Před uvedením konstrukce do provozu musí být provedena v souladu s ČSN 73 2604 tzv. výchozí prohlídka. Ocelové konstrukce budou po dobu své životnosti kontrolovány dle ČSN 73 2604 - Ocelové konstrukce - Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb. Četnost kontrol, jejich způsob a evidence je definován platnou normou, kontroly musí navazovat na tzv. výchozí prohlídku konstrukce. 4.3.4. Nosné dřevěné konstrukce Nosné dřevěné konstrukce budou provedeny dle ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce. Provádění. Dřevěné nosné konstrukce budou kontrolovány dle zatřídění konstrukce v intervalu 5/10let; kontroluje se soulad konstrukce a předpokladů statického výpočtu (statické schéma, zatížení, změny v průběhu životnosti) a stav konstrukce (výsušné trhliny, napadení hnilobou, škůdci, stav detailů apod.). K a n c e l á ř : B o ř i v o j o v a 1 0 7 5 / 3 8, 1 3 0 0 0 P r a h a 3 S t r a n a 39/ 39