MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA VERZE 14.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz prosinec 2008

OSNOVA 1 ÚVOD... 4 1.1. Účel manuálu a použití Modelu... 4 2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 6 2.1. Finanční model (FM)... 6 2.2. Vyrovnávací nástroj (VN)... 6 2.3. Model finanční a ekonomické analýzy (FA/FEA)... 6 2.4. Provázanost a postup zpracování jednotlivých modelů... 7 3 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA... 8 3.1. Stručný souhrn pojmů FA/FEA... 8 3.2. Výpočet míry podpory... 12 3.3. Definice Tarifové oblasti... 13 3.4. Definice Projektu na zelené louce... 13 3.5. Základní modely provozování VH infrastruktury v ČR... 14 4 POPIS MODELU VH MODEL ZELENÁ LOUKA... 15 4.1. Struktura Modelu... 15 4.2. Barevná konvence a formát vstupních dat... 15 4.3. Vyplnění modelu VH model zelená louka... 16 5 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY... 18 5.1. List Info... 18 5.2. List Zelená louka... 21 5.3. List Modul priority 1... 31 5.4. List Grafy... 42 5.5. List Investiční náklady běžné ceny... 42 5.6. List Investiční náklady stálé ceny... 48 5.7. List Náklady a příjmy... 48 5.8. List Výpočet míry podpory... 52 5.9. List Zdroje financování... 56 5.10. List Výstup pro SFŽP... 65 5.11. List Makroekonomická data... 66 6 VELKÉ PROJEKTY... 68 6.1. Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení... 68 2

6.2. Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA)... 70 6.3. Zadávání dat do Modelu Velké projekty... 70 6.4. List Ekonomická analýza... 71 6.5. List Výstupy do žádosti - CZK... 75 6.6. List Výstupy do žádosti - EUR... 76 7 SKUPINOVÉ PROJEKTY... 77 7.1. Postup při zpracováni Skupinových projektů... 77 8 KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ... 79 8.1. Kontrola formálních údajů... 79 8.2. Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty)... 79 8.3. Posouzení výsledků FEA ( Velké projekty )... 80 8.4. Posouzení výsledků FEA ( Skupinové projekty )... 80 9 SEZNAM ZKRATEK... 81 10 SEZNAM OBRÁZKŮ... 82 11 REJSTŘÍK... 83 3

1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat finanční analýzu pro všechny projekty, které vytvářejí příjmy 1 a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře. 2 U projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují výši 25 mil. EUR (tzv. Velký projekt ), je vyžadováno zpracování CBA v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik. 3 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operační program Životní prostředí 2007 2013 (dále jen OPŽP ), byl vyhotoven nástroj tzv. Model 4, který Zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické a citlivostní analýzy) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty, viz. kapitola 2. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Model a Zpráva (viz Příloha 1 Manuálu ). 5 V rámci snadnější orientace, jsou v Manuálu pro dílčí části CBA používány následující označení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení Žádosti pro Velké projekty. 6 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument Evropské komise - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects kapitola 2.6.3 7 nebo dokument Asijské rozvojové banky - Handbook for the Economic Analysis of Water Supply Projects kapitola 7. 8 1.1. Účel manuálu a použití Modelu Manuál k Vodohospodářskému modelu pro projekty na tzv. zelené louce slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodný kontrolní nástroj pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti výsledků, získaných na základě zadaných dat do Modelu. V manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů, která jsou zapotřebí vyplnit, aby byla zajištěna správná funkce Modelu. Individuální projekt. Velký projekt. Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou vesměs pro oba dva výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. Velkých projektů, musí být zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti individuálním projektům, o něco větší. 1 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1. 2 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, kapitola 8. 3 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů vytvářejících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP O předkládání žádostí, v platném znění. 6 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI Velký projekt, žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 7 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 8 http://www.adb.org/documents/handbooks/water_supply_projects/chap7-r6.pdf 4

Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Vodohospodářský model zelená louka (dále jen VH model zelená louka ). Projektem na zelené louce jsou definovány takové projekty, u nichž je projektem vybudována kompletně nová služba v podobě odvádění a čištění odpadních vod nebo zásobování pitnou vodou. Jako upřesňující kritérium pro stanovení projektu na zelené louce lze použít tzv. Kritérium cenové kalkulace. To znamená, že v případě, že pro danou službu neexistuje v současnosti cenová kalkulace a po realizaci projektu tato cenová kalkulace bude nově prováděna, jedná se vždy o projekt na zelené louce. V případě, že pro danou složku již cenová kalkulace existuje, nejedná se o novou službu a pro daný projekt bude muset být FEA zpracována na základě Modelu pro Historická data. Typové příklady pro projekty na zelené louce jsou následující: 1. Výstavba kanalizace (vodovod neexistuje). 2. Výstavba vodovodu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vodovodu. 4. Stávající vodovod a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace a výstavba vodovodu. Všechny výše uvedené typy projektů jsou považovány, dle definice čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 jako projekty vytvářející příjem a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do OPŽP, prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, respektive do oblastí podpory 1.1 Snížení znečištění vod a 1.2 Zlepšení kvality pitné vody. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímiu titulu OPŽP. Model a manuál vychází z aktuálních verzí níže uvedených metodických dokumentů: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. 5

2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP Pro plánovací období 2007 2013 byly na základě jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí pro projekty v oblasti vodního hospodářství, které předpokládají financování z OPŽP a jsou provozovány v tzv. oddílenému modelu provozování, zpracovány mimo standardního Modelu FEA ještě 2 typy modelů. Finanční model (FM). 9 Vyrovnávací nástroj (VN). Modely mají v rámci sektoru vodního hospodářství sloužit k dodržení podmínek, keré byly dohodnuty na zmíněných jednáních mezi ČR a EK. 10 2.1. Finanční model (FM) Finanční model pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury je aplikací vytvořenou v prostředí MS EXCEL, pomocí které je vyčíslována ex ante hodnota (prognóza) přiměřeného zisku, počítaného na základě návratnosti vloženého kapitálu. Model, ztělesňující Podmínky přijatelnosti v praxi, musí být přílohou upravených stávajících provozních smluv, které musí být předloženy jako podklad pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. U smluv, které budou nově soutěženy a uzavřeny dle požadavků OPŽP, není použití Standardního FM striktním požadavkem, nýbrž doporučením. FM nějakého typu je ovšem rovněž podmínkou přijatelnosti všech nových provozních smluv (v rámci OPŽP) a pokud Žadatelé chtějí využít jiný typ FM než Standardní FM, bude nutné odůvodnit, že používaný nástroj naplňuje všechny požadavky části A.1.1.b. Podmínek přijatelnosti. Práci se Standardním FM popisuje Manuál k Finančnímu modelu pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury. 2.2. Vyrovnávací nástroj (VN) Vyrovnávací nástroj pro tvorbu cen pro vodné a stočné je navazujícím modelem pro ex post (následné) vyrovnání cen pro vodné a stočné a dalších finančních toků na základě skutečných hodnot. Nástroj je Ministerstvem životního prostředí ČR pouze doporučován jako příloha stávajících provozních smluv. 2.3. Model finanční a ekonomické analýzy (FA/FEA) Model FA/FEA slouží primárně ke stanovení míry podpory a prokázání splnění ostatních dotačních podmínek jako je udržitelnost projektu, případně udržitelnost celého vodohospodářského systému. U velkých projektů je FA rozšířena o ekonomickou analýzu, která slouží k prokázání celospolečenského pozitivního přínosu projektu. 9 Manuál k Finančnímu modelu je zveřejněn na www.opzp.cz 10 Metodika pro žadatele, rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 OPŽP, Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 2013. 6

2.4. Provázanost a postup zpracování jednotlivých modelů Postup zpracování FA/FEA (FM, VN) Doporučený postup zpracování uvedených nástrojů je následující: Zpracování FA/FEA s využitím standardních prognóz pro obě oblasti vodohospodářských služeb (u projektů na zelené louce je na Zpracovateli, aby určil předpokládané provozní náklady projektu). Výstupy z FA/FEA jsou především prognózy minimálních cen pro vodné a stočné a vypočtená výše podpory z OPŽP. Zpracování FM a VN na základě výstupů použitých ve FA/FEA, a to především s respektováním minimálního vývoje cen pro vodné a stočné. V případě, že z FM a VN vyplývá nutnost rychlejšího nárůstu cen pro vodné a stočné, je poté nutné nově vypočtené ceny zadat zpětně do FA/FEA. Následně musí být ověřeno, že výstupy z FA/FEA jsou konzistentní s výstupy z FM a VN. Na základě tohoto postupu bude muset být např. upravena výše provozních nákladů. Pokud FM a VN předpokládají mírnější nárůst cen pro vodné a stočné než je stanoveno ve FA/FEA, je nutné ve FM a VN ceny pro vodné a stočné upravit tak, aby pro obě oblasti byly co nejvíce shodné. Míra přesnosti, při posuzování konzistentnosti všech tří nástrojů je postačující v rozsahu +/- 5 %, tzn. rozdíl mezi výší ceny pro vodné a/nebo stočné ve FA/FEA a FM/VN nesmí být vyšší než 5 % v každém jednotlivém roce; totéž platí i pro výši provozních nákladů. Postup zpracování FA/FEA (FM a VN) V případě projektů na zelené louce je doporučený postup následující: 1. krok: odhadnout výši provozních nákladů očekávaných po soutěži (vč. přiměřeného zisku provozovatele). 2. krok: vyplnit FA s využitím této prognózy provozních nákladů, a tím získat prognózu ceny pro vodné a stočné. 3. krok: zadat předpokládaný vývoj provozních nákladů do VN. 4. krok: zadat vývoj ceny (cen) dle FA do FM a využít možnost prognózy výše nájemného dle nastavené ceny (cen). 5. krok: po výběru zhotovitele, přepočítat FA se skutečnými investičními náklady. 6. krok: aktualizovat FM s novou prognózou ceny (cen). 7. krok: využít FM a VN k výběru provozovatele v rámci koncesního řízení. 8. krok: aktualizovat FA dle skutečně soutěžených cen a provozních nákladů a zkontrolovat, že nedošlo k více než 10%-ní změně ve výši finanční mezery. 7

3 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem finanční a ekonomické analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu, případně i celého VH systému. U ekonomické analýzy je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž FA konsolidována za oba subjekty. Jinými slovy, je nutné pro výpočet FA/FEA vložit vstupní data získaná od provozovatele i od vlastníka VH infrastruktury. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. 11 Výše příspěvku Společenství, potažmo výše dotace z OPŽP, se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv. 12 3.1. Stručný souhrn pojmů FA/FEA Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 takto: Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. Vodohospodářské projekty jsou vždy projekty vytvářející příjem. Relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. 11 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 12 Citace z Pracovního dokumentu 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů 8

Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy, musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt 13 V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt 14 V Implementačním dokumentu OPŽP je velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro všechny projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. 13 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí. 14 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí. 9

Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. Velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické anlaýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Referenční období Referenční období je časový horizont ve kterém je analýza počítána. Pro projekty v oblasti vodohospodářských služeb je časový horizont analýzy automaticky nastaven na dobu 30-ti let od uvedení projektu do provozu. V případě, že Zpracovatel používá položku postupné uvádění projektu do provozu, je délka analýzy o zadané roky prodloužena. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku 2007. Pokud pak od roku 2007 do roku 2008 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2008 ve stálých cenách stejné, jako v roce 2007. Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. Běžné ceny jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2008 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce 2007. Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. 10

NPV/C Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být NPV/C záporná (pokud projekt není v režimu veřejné podpory). Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách. FRR Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5 %) tehdy, pokud projekt není v režimu veřejné podpory. Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. Poměr přínosů a nákladů (B/C) Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný. Faktor Aquis Hodnota environmentálních přínosů spojených s realizací projektů v této oblasti by měla být oceněna s ohledem na zprávu Evropské komise o Přínosech souladu s environmentálním acquis pro kandidátské země. 15 Zpráva hodnotí přínosy plného souladu s environmentálními normami EU pro Českou republiku (stejně jako pro další přistupující země). 15 The Benefits of Compliance with the Environmental Acquis, ECOTEC Research and Consulting Limited, rok 2001. Praktický přístup k ekonomické analýze vodohospodářských projektů v rámci Fondu soudržnosti, listopad 2004. 11

3.2. Výpočet míry podpory 16 V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty, 17 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl. 54.2 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl. 40.2 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximálního) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 51.7 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). Metodika výpočtu FA pro vodohospodářské projekty v ČR Metodika výpočtu FA pro vodohospodářské projekty v ČR byla vypracována na základě konzultací s JASPERS a následně byla předložena ke schválení EK. EK předloženou metodiku schválila na konci měsíce červnece 2008. 16 V Pracovním dokumentu 4 přeloženo jako Stanovení výše grantu 17 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008. 12

3.3. Definice Tarifové oblasti Základním předpokladem pro správný výpočet FA/FEA je správné nastavení oblasti pro který je FA/FEA zpracována. Jako stavební kámen pro vymezení oblasti zpracování FA/FEA slouží tzv. TARIFOVÁ OBLAST (dále jen TO ). Tarifová oblast TO je oblast, pro kterou je připravena Kalkulace nákladů na pitnou a odkanalizovanou vodu nebo Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné dle požadavků Ministerstva zemědělství. 18 Vzhledem ke skutečnosti, že území působnosti jednotlivých vodárenských společností v České republice jsou v mnoha případech velmi rozsáhlá, TO je často výrazně větší než oblast, která bude mít z realizace projektu přímý užitek. V případě, že projekt řeší oblast s více TO (např. rekonstrukce sběrných systémů/čov v aglomeracích s různou výší ceny pro stočné), musí být analýza provedena pro každou TO odděleně. Výsledná výše podpory bude počítána z analýz, zpracovaných pro každou z TO (stejně jako u skupinových projektů ). 3.4. Definice Projektu na zelené louce Projektem na zelené louce jsou definovány takové projekty, u nichž je projektem vybudována kompletně nová služba v podobě odvádění a čištění odpadních vod nebo zásobování pitnou vodou. Jako upřesňující kritérium pro stanovení projektu na zelené louce lze použít tzv. Kritérium cenové kalkulace. To znamená, že v případě, že pro danou službu neexistuje v současnosti cenová kalkulace a po realizaci projektu tato cenová kalkulace bude nově prováděna, jedná se vždy o projekt na zelené louce. V případě, že pro danou složku již cenová kalkulace existuje, nejedná se o novou službu a pro daný projekt bude muset být FA/FEA zpracována na základě Modelu pro Historická data. Typové příklady pro projekty na zelené louce jsou následující: 1. Výstavba kanalizace (vodovod neexistuje). 2. Výstavba vodovodu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vodovodu. 4. Stávající vodovod a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace a výstavba vodovodu. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému. Jinými slovy hranice analyzovaného systému jsou okolo jak provozovatele, tak i vlastníka. 18 Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné 13

3.5. Základní modely provozování VH infrastruktury v ČR 19 V ČR lze rozdělit provozování vodohospodářské infrastruktury do čtyřech základních kategorií: Oddílný model. Model samostatného provozování (Obec provozuje sama). Vlastnický model. Smíšený model. Oddílný model Provozování infrastruktury je realizováno na podkladě provozních smluv dle 8 ovk, kdy oddílné provozní společnosti jsou společnosti s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů než pouze vlastníka infrastruktury. Provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování dle platné legislativy. Model samostatného provozování Obec si svou infrastrukturu provozuje sama případně některé činnosti nebo odborný dozor na základě servisní (nebo jiné obdobné) smlouvy zajišťují externí organizace (dodavatelé), přičemž odpovědnost za provozování a také výběr vodného a stočného zůstává na příslušné obci. Externí organizace v tomto modelu není provozovatelem infrastruktury a není oprávněna vybírat vodné a stočné. Vlastnický model Organizace odpovědná za provozování byla zřízena a je 100% ovládána jedním vlastníkem či vlastníky dotčené infrastruktury a provozuje ji na základě smlouvy nebo jiného místně platného pověření (dohody, vyhlášky, směrnice apod.). Provozovatel je tedy 100% ovládán/vlastněn (viz. 66a odst. 2 a 3 obchodního zákoníku) vlastníkem či vlastníky infrastruktury. Smíšený model Smíšený model představuje situace, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž osoba odlišná od obce (na rozdíl od modelu samostatného provozování). Variantou smíšeného modelu je tzv. smíšený model provozování s participací soukromého kapitálu. V těchto případech se např. obec a soukromá společnost kapitálově podílí na subjektu, který je vlastníkem a zároveň provozovatelem infrastruktury. 19 Více informací viz dokument: Metodika pro žadatele, rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 OPŽP, Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 2013. 14

4 POPIS MODELU VH MODEL ZELENÁ LOUKA VH model zelená louka je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho následnou kontrolu. 4.1. Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tématických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. VH model zelená louka obsahuje následující listy: List Info List Zelená louka List Modul priority 1 List Grafy List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR List Makroekonomická data V kapitole č. 4.3 - Vyplnění modelu VH model zelená louka - je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů. 4.2. Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). 15

Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu označují převážně dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny -. 4.3. Vyplnění modelu VH model zelená louka Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 4.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování Modelů Finanční a ekonomické analýzy. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování VH modelu zelená louka, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil se základními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v aktuálním znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k VH modelu zelená louka (Příloha č. 1) a vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování VH modelu zelená louka, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. 16

Zpracovatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: List Info List Zelená louka List Modul priority 1 List Investiční náklady běžné ceny List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: List Výpočet míry podpory List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK Nedílnou součástí zpracování finanční a ekonomické analýzy je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 20 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 20 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny. 17

5 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dokumentu OPŽP je Individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt. 5.1. List Info Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje jak o Žadateli tak i samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje uvedené v tomto listu, musí být v souladu s údaji uvedenými v BENE-FILLu. 21 V rámci listu Info je v rámečku uvedeno znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Vodohospodářským modelem a to dle příslušného manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info 21 Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL 18

Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovanému v BENE-FILLu. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v BENE-FILLu. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. E-mail [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní e-mail na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9 nebo e-mail na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba e-mail). Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 1, které odpovídá prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel má možnost vybrat v rámci položky jednu z možností relevantní oblasti podpory 1.1 Snížení znečištění vod, 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody a nebo kombinaci obou oblastí podpory 1.1 a 1.2. Možnost výběru uvedených oblastí podpory vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné položky Oblast podpory (číslo) [buňka F15] se automaticky vyplní název odpovídající oblasti podpory. Přesné znění názvů oblastí podpory odpovídá definici, dle Implementačního dokumentu OPŽP. Druh projektu (text) [buňka K16]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je standardně předdefinována s textem ve znění Projekt na zelené louce (tzn. jedná se o zcela novou výstavbu). Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %. 22 22 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 19

Zahájení finanční analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na rok 2007 a to z důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Referenční období finanční analýzy (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. V rámci Vodohospodářského modelu zelená louka je standardně přednastavena položka na délku referenčního období analýzy na 30 let. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I22]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I24]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I26]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I27]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem 23. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z Definice pro Velké projekty, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí. 24 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I29]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. V případě, že žádající subjekt má nárok na vrácení DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO. V případě, že žádající subjekt nemá nárok na vrácení DPH, vybere Zpracovatel možnost NE. V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek (některé z položek uvedených na listu: Investiční náklady-běžné ceny ), musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí položky u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I31]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže zvolena možnost ANO, musí být splněny všechny níže uvedené podmínky: o FA zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). 23 Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 24 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 2013. 20

o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je komerční subjekt s povinností platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I33]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění a v souladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I34]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je Žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný,více viz. 5.1. 5.2. List Zelená louka V rámci tohoto listu jsou uvedeny všechny potřebné položky (vyjma investičních nákladů), které jsou hlavními vstupními položkami/parametry pro výpočet Modelu FA. Všechna data, která jsou na tomto listu vyplněna, jsou automaticky propojena na list Modul priority 1. Zpracovatel analýzy vyplňuje pouze ty položky (buňky), které jsou podbarveny buď sytě nebo světle žlutou barvou. Podbarvení jednotlivých položek je uskutečněno v závislosti na zvoleném rozsahu projektu více viz. položka rozsah projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou data na tomto listu vyplňována pouze buď pro rok uvedení projektu do provozu (tabulková část Projekt ) nebo za aktuální rok zpracování analýzy (tabulková část Zbytek systému ), nemusela by tudíž zadaná data v následujících letech analýzy odpovídat jejich předpokládanému vývoji. Z tohoto důvodu má Zpracovatel možnost data v jednotlivých letech na listu Modul priority 1 upravit. Pro snadnější orientaci při vyplňování listu je pro Zpracovatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která slouží k rychlému přechodu mezi tabulkovými sekcemi, které musí Zpracovatel analýzy v rámci požadovaných vstupních dat vyplnit. Obrázek 2: List Zelená louka Navigace List Zelená louka 1 je rozdělen na následující tabulkové části: Tabulka Domů. Tabulka Projekt. Tabulka Zbytek systému. 21

Tabulka Domů Obrázek 3: List Zelená louka Domů V rámci tabulkové části vyplní Zpracovatel údaje, týkající se obecných vstupních parametrů, rozsahu projektu a druhu provozování (po realizaci projektu). Výběr kraje [buňka E7]: Tento parametr charakterizuje ekonomické postavení obyvatel jednotlivých regionů v rámci České republiky, pro účely výpočtu sociálně únosné ceny jako součtu cen pro vodné a stočné: 1. Zpracovatel volí index na základě geografické polohy TO, do které projekt spadá a regionu, ve kterém se TO nachází. 2. Pokud TO zasahuje do dvou a více regionů, Zpracovatel postupuje dle následujícího vzorce: kde: I celkový index i 1 index ekonomické charakteristiky regionu 1 p 1 počet obyvatel regionu 1, spadající do TO i 2 index ekonomické charakteristiky regionu 2 p 2 počet obyvatel regionu 2, spadající do TO i x index ekonomické charakteristiky regionu x počet obyvatel regionu x, spadající do TO p x I n = i1. p1 + i2. p2... + ix. p p + p +... + p 1 2 3. Zpracovatel vloží hodnotu I do tabulky Krajský index čistých příjmů domácností a to do položky Uživatelský vstup. Dále postupuje jako v bodě 1), z nabízených indexů vybírá první hodnotu, která je rovna hodnotě Uživatelského vstupu. Index regionální ekonomické charakteristiky [buňka E8]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se vyplní automaticky, a to na základě vyplněné položky v [buňka E7]. Rozsah projektu [buňka B11]: Zpracovatel musí vybrat jeden z předdefinovaných rozsahů projektu. Na základě zvoleného rozsahu projektu jsou automaticky žlutě podbarveny buňky a to buď pouze v tabulkové části x x 22

Projekt nebo v obou tabulkových částech současně, Projekt a Zbytek systému. o Výstavba kanalizace v TO neexistuje kanalizace. o Výstavba vodovodu v TO neexistuje vodovod. o Výstavba kanalizace a vodovodu v TO neexistuje vodovod ani kanalizace. o Stávající vodovod a výstavba kanalizace v TO existuje vodovod, ale neexistuje kanalizace. o Stávající kanalizace a výstavba vodovodu v TO existuje kanalizace, ale neexistuje vodovod. Druh provozu [buňka B13]: Stejně jako u projektů na základě historických dat, tak v případě projektů na zelené louce, vybere Zpracovatel stávající typ provozování druhé složky (vodovod nebo kanalizace), pokud již druhá složka existuje. V případě, že v rámci předkládaného projektu je řešena pouze výstavba na zelené louce, musí Zpracovatel vybrat druh provozování v souladu s čestným prohlášením o způsobu zajištění provozu investice, který dokládá k Žádosti o dotaci z OPŽP. V rámci tohoto manuálu jsou dané typy provozování blíže vysvětleny viz. kapitola 3.5 Zvolený druh provozování má přímý vliv na započtení buď odpisů hmotného majetku nebo nájemného do provozních nákladů (více viz. list Modul priority 1 )! o Smíšený model. o Oddílný model s dominantním vlivem veřejného vlastnictví. o Oddílný model bez dominantního vlivu veřejného vlastnictví. o Samostatné provozování. o Vlastnický model Iterativní výpočet spotřeby vody? [buňka B15]: Zpracovatel může v rámci položky vybrat jednu z možností Ano či Ne. Položka může být nastavena na hodnotu Ne pouze v případě, kdy jsou data zadávána do Modelu (nedochází k iteracím po každém zadání dat). Po ukončení zadávání dat musí být položka nastavena na Ano! Způsob zadávání vstupních dat pro projekty na zelené louce Data pro oblast pitné vody jsou zadávána do sloupce [E], pro oblast odpadní vody do sloupce [G]. Data musí být vyplněna k roku uvedení projektu do provozu. U projektů na zelené louce je u následujících dvou typových příkladů: 1. Stávající vodovod a výstavba kanalizace v TO existuje vodovod, ale neexistuje kanalizace. 2. Stávající kanalizace a výstavba vodovodu v TO existuje kanalizace, ale neexistuje vodovod. nutné rozlišit jednotlivé TO pro dané složky a následně dle toho zadávat relevantní data do jednotlivých položek a relevantních tabulek ( Projekt versus Zbytek systému ). 23

V případě příkladu 1: TO pro pitnou vodu (sloupec E) zadáván dle TO současné cenové kalkulace pro vodné (tato TO může ve většině případů přesahovat hranice realizovaného projektu). Relevantní vstupní data se zadávají do tabulky Zbytek systému (řádky 66-130). TO pro odpadní vodu (sloupec G) je dán hranicí dané aglomerace, ve které je projekt realizován. Vstupní data se zadávají do tabulky Projekt (řádky 21-61). V případě příkladu 2: TO pro pitnou vodu (sloupec E) je dán hranicí dané aglomerace, ve které je projekt realizován. Vstupní data se zadávají do tabulky Projekt (řádky 21-61). TO pro odpadní vodu (sloupec G) je zadáván dle TO současné cenové kalkulace pro stočné (tato TO může ve většině případů přesahovat hranice realizovaného projektu). Relevantní vstupní data se zadávají do tabulky Zbytek systému (řádky 66-130). V ostatních možných případech, tj. pouze výstavba vodovodu či kanalizace, kde druhá složka neexistuje, je vždy TO určena hranicí dané aglomerace, ve které je projekt realizován. Relevantní vstupní data se zadávají vždy do tabulky Projekt (řádky 21-61). Tabulka Projekt Obrázek 4: List Zelená louka Projekt 24