Manuál pro Jádrový model Zelená louka

Transkript

1 Manuál pro Jádrový model Zelená louka MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ Model verze 18.0 (XLV., XLIX., L. a LVIII. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: únor 2014

2 OSNOVA 1 ÚVOD Účel Manuálu a použití Modelu FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný souhrn pojmů Oblast zpracování finanční analýzy Výpočet míry podpory POPIS MODELU JÁDROVÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Struktura Modelu Barevná konvence a formát vstupních dat Vyplnění modelu Jádrový model zelená louka INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Info List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Makroekonomická data VELKÉ PROJEKTY Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Zadávání dat do Modelu Velké projekty List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR SKUPINOVÉ PROJEKTY Postup při zpracováni Skupinových projektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kontrola formálních údajů

3 7.2. Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty) Posouzení výsledků FEA ( Velké projekty ) Posouzení výsledků FEA ( Skupinové projekty ) AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ RoPD A ZVA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK REJSTŘÍK PŘÍLOHY

4 1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat, u těch projektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 50 mil. EUR (tzv. Velký projekt ) 1, analýzu nákladů a přínosů (dále jen CBA ), a to v plném rozsahu, tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik 2. Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 50 mil. EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře 3, je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu projektu (dále jen FA ). Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model, 4 který zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty 5. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem je vlastní vyplněný Model a Zpráva (viz Příloha 1 Manuálu) 6. V rámci snadnější orientace, je v Manuálu pro dílčí části CBA používáno následujících označení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení žádosti pro Velké projekty. 7 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument EK - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects kapitola Účel Manuálu a použití Modelu Manuál k Jádrovému modelu zelená louka slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti obdržených výsledků. V Manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů: Individuální projekt. Velký projekt. Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou vesměs pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. Velkých projektů musí být zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti Individuálním projektům o něco větší. Tento Manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Jádrový model - zelená louka, který je základním obecným modelem pro zpracování FA/FEA. Jádrovým modelem 1 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 2 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 3 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení ES 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP - o předkládání žádostí, v platném znění. 6 Směrnice MŽP - o předkládání žádostí, v platném znění. 7 Nařízení Rady (ES) č. 832/2010, Příloha XXI Velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/

5 budou zpracovány pouze ty projekty, které generují příjem, ale nejsou pro ně vyhotoveny speciální Modely (viz Tabulka 1). Tabulka 1: Výčet používaných Modelů pro zpracování FA/FEA v rámci dotačního titulu OPŽP Základní model (pouze pro prioritní osy bez specifických modelů) Prioritní osa 1 (nepoužije se Základní model) Prioritní osy 2 a 3 (nepoužije se Základní model) Prioritní osa 4 (nepoužije se Základní model) Prioritní osa 7 (nepoužije se Základní model) Typ modelu Jádrový model přírůstkový Jádrový model zelená louka Vodohospodářský model historická data Vodohospodářský model zelená louka Energetický model přírůstkový Energetický model zelená louka Model plošné plynofikace Odpadové hospodářství provozní ztráta Odpadové hospodářství zelená louka Environmentální model přírůstkový Environmentální model zelená louka Funkce souboru Pro projekty generující příjmy v podobě nájmů, prodeje pozemků či budov a případně dalších projektů generující příjmy, pro něž nebyl vytvořen zvláštní model. U těchto projektů se jedná o dostavbu nebo rekonstrukci stávajících objektů, které jsou užívány již v existujícím systému. Pro projekty generující příjmy v podobě nájmů, prodeje pozemků či budov a případně dalších projektů generující příjmy, pro něž nebyl vytvořen zvláštní model. Projekty musí řešit zcela novou výstavbu, tzn. projekt není součástí stávajícího systému. Pro vodohospodářské projekty, kde je součástí projektu dostavba, rekonstrukce nebo intenzifikace staveb/objektů tam kde již existuje stávající infrastruktura. Pro vodohospodářské projekty, kde není v současnosti vodohospodářská infrastruktura a vlivem realizace projektu vznikne zcela nová samostatně provozovaná infrastruktura. Pro energetické projekty, kde je projekt integrován do stávající infrastruktury. Pro nově budované energetické projekty nepodléhající pravidlům o státní podpoře. Model, který slouží pro analýzu projektů plošné plynofikace. Model pro analýzu relevantních projektů odpadového hospodářství a projektů pro hospodaření s komunálními odpady, které nepodléhají pravidlům o státní podpoře. Model pro analýzu relevantních projektů odpadového hospodářství v rámci prioritní osy 4 (projekty podléhajícím pravidlům o státní podpoře), kde bude součástí projektu nově budovaná infrastruktura/systém nakládání s odpady. Pro projekty v prioritní ose 7, kde je součástí projektu dostavba nebo rekonstrukce stávajícího environmentálního centra. Pro projekty v prioritní ose 7, kde je součástí projektu výstavba zcela nového environmentálního centra. 5

6 Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel CBA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a Manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a Manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

7 2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem FA/FEA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu. U ekonomické analýzy je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty, je zapotřebí, aby byla taktéž zvažována konsolidovaná FA/FEA za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA/FEA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu, vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba, použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. 10 Výše příspěvku Společenství, potažmo výše dotace z OPŽP, se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování, a aby nedošlo k nadměrnému financování. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Dokument Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

8 To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory jako např. zateplování veřejných budov nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného služba za úplatu ). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce liniových staveb (vodohospodářská infrastruktura) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se službou za úplatu a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu), taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy, musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt 12 V Implementačním dokumentu OPŽP je Individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. Velký projekt 13 V Implementačním dokumentu OPŽP je Velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. 12 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí

9 Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Pro projekty zpracovávané pomocí Jádrového modelu, může být provozní fáze projektu nastavena v rozmezí 15 až 30 let. Provozní fáze projektu je v modelu FA/FEA standardně přednastavena na období 30 let (včetně roku uvedení projektu do provozu). Provozní fáze projektu však může být Zpracovatelem/Žadatelem změněna v závislosti na typu projektu. Nastavení délky provozní fáze musí Zpracovatel/Žadatel konzultovat s pracovníky SFŽP. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok ) plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku Pokud pak od roku 2013 do roku 2014 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2014 ve stálých cenách stejné, jako v roce Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. Běžné ceny jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2014 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskontování je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí

10 Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být NPV/C záporná (pokud projekt není v režimu veřejné podpory). Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách. FRR Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5%) tehdy, pokud projekt není v režimu veřejné podpory. Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a přínosů (NPV) v ekonomické analýze rovna nule. 10

11 B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný Oblast zpracování finanční analýzy FA/FEA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (v souladu s určením Jádrového modelu zelená louka tedy zcela nově budována). V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. zelené louce ) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu, tzn. dojde-li například k vybudování centra pro environmentální vzdělávání nebo sběrného dvora., je analýza počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (environmentální centra, sběrné dvory ), nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány, a to z důvodu, že infrastruktura není součástí projektu je oddělená, samostatně provozovaná! U projektů na zelené louce mají být do FA zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu. 15 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA detailně popsány. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow ) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému Výpočet míry podpory V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty, 16 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 832/2010. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) 15 Nařízení Rady č.1083/2006/es, článek 55 odst Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

12 Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES). 12

13 3 POPIS MODELU JÁDROVÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Jádrový model zelená louka je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tematických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Jádrový model zelená louka obsahuje následující listy: List Info List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti EUR List Makroekonomická data Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č Vyplnění modelu Jádrový model zelená louka je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny tzn., že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo měnit. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). 13

14 Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu vesměs označují dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny Vyplnění modelu Jádrový model zelená louka Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování Modelů FA/FEA. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Jádrového modelu zelená louka, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup při zpracování FA/FEA: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k Jádrovému modelu zelená louka (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování Jádrového modelu zelená louka, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. 14

15 Žadatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: List Info ; List Investiční náklady běžné ceny ; List Náklady a příjmy ; List Zdroje financování ; List Výstup pro SFŽP ; Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem generujícím příjem, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu Výpočet míry podpory. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: List Výpočet míry podpory (pouze tabulková část Citlivostní analýza a případné vyplnění údajů v tabulkové části Výpočet míry finanční mezery ); List Ekonomická analýza ; List Výstupy do žádosti - CZK (pouze tabulková část Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování ). Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 17 budou ve Zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 17 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data, nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny. 15

16 4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt List Info Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli i samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje uvedené v tomto listu musí být v souladu s údaji uvedeným v elektronické žádosti BENE-FILL 18. V rámci listu Info je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Jádrovým modelem zelená louka dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info 18 Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL. 16

17 Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F7]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F8]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F9]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu elektronické žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F11]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F12]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. [buňka F13]: Zpracovatel vyplní kontaktní na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9, nebo na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba ). Prioritní osa (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel vyplní číslo prioritní osy, které musí odpovídat relevantní prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá. Zařazení projektu do dané prioritní osy, musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K15]: Zpracovatel vyplní přesné znění textu prioritní osy, uvedené v buňce F15. Přesné znění prioritní osy musí být v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F16]: Zpracovatel vyplní číslo relevantní oblasti podpory, vycházející ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F15. Oblasti podpory jsou uvedeny ke každé prioritní ose v Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (text) [buňka K16]: Zpracovatel vyplní přesné znění textu oblasti podpory, odpovídající číslu oblasti podpory, zadaném do buňky F15. Přesné znění textu oblastí podpory jednotlivých prioritních os, je definováno v Implementačním dokumentu OPŽP. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F17]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85% (buňka je uzamčena). 19 Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu FA v roce 2007, a to z důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I21]: 19 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 17

18 Zpracovatel vyplní délku provozní fáze projektu. Délka provozní fáze může být v rozsahu let, 20 a to dle typu projektu. V rámci Jádrového modelu zelená louka je standardně přednastavena délka provozní fáze projektu na 30 let (od uvedení projektu do provozu). Nicméně Zpracovatel FA/FEA by se měl před zahájením prací na FA/FEA dotázat SFŽP, zda provozní fáze pro jím připravovaný projekt, je nastavena korektně. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I22]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu Info a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní v této položce předpokládané datum zahájení realizace projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I25]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz List Náklady a příjmy ). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I26]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I28]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I29]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem 21. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z Definice pro Velké projekty, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí. 22 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I31]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá Žadatel nárok na vrácení DPH (nevratná DPH se stává způsobilým nákladem projektu). 20 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects, Final Report, červen Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 22 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období

19 V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu Investiční náklady-běžné ceny, musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí ve [sloupci U] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I33]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže je vyplněna možnost ANO, musí být splněny všechny následující podmínky: o Finanční analýza zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je subjekt s povinností platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I35]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění a v souladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I36]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný List Investiční náklady běžné ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v běžných cenách ), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje týkající se investičních nákladů, se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20,825!!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2012, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2013 a 2014, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu Makroekonomická data. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky Výstavba, lze pro finanční částku odpovídající danému roku, využít indexu Index cen stavebních prací 19

20 - list Makroekonomická data,[řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek Projekce, Nákup pozemků, Stroje a zařízení, Rezerva, Propagace, Dozor v průběhu výstavby, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu index měnověpolitických cen,- list Makroekonomická data, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisejí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu. List Investiční náklady běžné ceny je rozdělen do 3 hlavních oblastí: Celkové investiční náklady. Nezpůsobilé investiční náklady. Způsobilé investiční náklady. Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci U a/nebo W či Y 0 %, místo původních 100 %. V listu Investiční náklady běžné ceny u položky, kde Žadatel je plátcem DPH a má nárok na odpočet DPH v krácené výši s koeficientem, musí zadat ve sloupci U a/nebo W či Y % koeficientu, místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást způsobilých nákladů projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratné (tj. nezpůsobilé) DPH, samostatně uvedena na listu Zdroje financování - [Buňka H47], více viz kapitola 4.6. V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T a/nebo V či sloupec X ] pro danou položku jako rovnu 0, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno, a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce nebo částečný plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH, je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: 20

21 Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH?, možnost ANO. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V či sloupec X ] pro danou položku rovnu 0. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu či dílo (např. projektovou dokumentaci) v jednom roce (např. 2008) od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V či sloupec X ] pro danou položku rovnu 0. Pokud v dalších letech (např. 2009) nakoupí stejnou službu (např. projektovou dokumentaci) od plátce DPH, může Zpracovatel analýzy využít buňky Volitelná položka, kterou pojmenuje dle služby a ve [sloupci T a/nebo V či sloupec X ] zadá odpovídající výši DPH. Při vyplnění názvu do uvedené buňky dojde ke žlutému podbarvení řádku a následně je možné v jednotlivých letech realizace projektu promítnout investiční náklad k dané činnosti. Uvedený postup platí také pro neplátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu Info Má žadatel nárok na vrácení DPH? možnost NE. Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit danou položku [sloupec T a/nebo V či sloupec X ] rovnu 0. Změna plátcovství DPH v průběhu realizace projektu V případě, že dojde ke změně plátcovství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze projektu, musí Zpracovatel (Žadatel) postupovat následovně: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny pak pro danou položku, které se týká přechod plátcovství DPH, uvést ve sloupci U a/nebo W místo původních 100 % upravené procentní vyjádření poměru DPH v letech plátcovství ku součtu celkového DPH dané položky za všechny roky. Zohlednění změny plátcovství DPH ve vztahu ke způsobilým nákladům projektu může být rovněž provedeno pomocí volitelných položek (např. rozdělením předmětné předdefinované položky na částky s rozdílnou způsobilostí DPH a následným nastavením % způsobilosti (0 či 100) ve sloupci U a/nebo W a Y ). Takto nastavené DPH je v rámci výpočtu z části zahrnuto do nezpůsobilých nákladů projektu a z části do způsobilých nákladů projektu. Veškeré skutečnosti související s přechodem plátcovství DPH a zadáním odpovídajících hodnot do Modelu musí Zpracovatel (Žadatel) detailně popsat ve Zprávě k FA/FEA. Obrázek 2: List Investiční náklady běžné ceny Celkové náklady projektu 21

22 Celkové investiční náklady Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu Info položku Předpokládané datum zahájení realizace projektu a položku Předpokládané datum ukončení realizace projektu, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými náklady (více viz Implementační dokument OPŽP 23 ). V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky Příprava staveniště, Kompletační činnost či Vedlejší rozpočtové náklady. Hodnota těchto položek vztahujících se ke stavební činnosti bude přičtena do části Výstavba, zatímco Kompletační činnost a Vedlejší rozpočtové náklady do části Stroje a zařízení. Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti musí být přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní řízení/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, finanční analýza, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má možnost v rámci položek Volitelná položka zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky Volitelná položka Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti. Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu 23 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí

23 , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků a staveb, souvisejících s realizací projektu. Jestliže v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, měly by být částky uvedeny samostatně. Pokud dochází v rámci projektu k nákupu budov, pak musí být všechny investiční náklady za tyto budovy zahrnuty pouze v jedné předdefinované položce Nákup staveb. Na základě přidělené životnosti (40 let) jsou následně počítány teoretické odpisy a položka je zahrnuta do výpočtu udržitelnosti projektu. Zpracovateli je dále umožněno vyplnění několika činností do buněk Volitelná položka. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. Do buňky Volitelná položka lze rovněž vyplnit případný věcný příspěvek, a uvést jeho hodnotu do roku zahájení realizace projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky do buněk Volitelná položka. Zpracovatel musí opět vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci Z vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné zbytkové hodnoty položky v listu Náklady a příjmy. Například je-li životnost položky 40 let, musí být tato položka po 40-ti letech reinvestována. V případě, že délka životnosti přesahuje referenční období projektu, bude na konci analýzy vypočtena tzv. zbytková hodnota, více viz sekce Zbytková hodnota. Tabulka 2: Typické doby životností pro položky v sekci Výstavba Položka (název) Budovy (např. sklady, administrativní budovy ) Pozemní komunikace (silnice, příjezdové komunikace, zpevněné plochy ) Doba životnosti (rok) Terénní a vegetační úpravy 40 Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky (technologie) do buněk Volitelná položka. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název určité technologie do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci Z vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo 23

24 zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu Náklady a příjmy, tzn. je - li životnost 15 let, je tato technologie (zařízení) po 15-ti letech reinvestována. Tabulka 3: Typické doby životností pro položky v sekci Stroje a zařízení Položka (název) Doba životnosti (rok) Audiovizuální technika, PC 5 Mobilní zařízení 8 Stroje a zařízení s delší životností (těžké lisy, ) 15 Kontejnery na separovaný odpad 7 Dále je nutné, aby Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadal ostatní investiční náklady, které se počítají z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu 24. Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uveden v Implementačním dokumentu OPŽP, příp. v upřesňujících závazných dokumentech dotačního titulu OPŽP. Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Výše rezervy je stanovena odlišně dle specifik oblastí podpory jednotlivých prioritních os. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti, související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz tabulka Nezpůsobilé náklady projektu položka Technická pomoc ). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska...). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby do let, které 24 Přímé realizační výdaje (především Výstavba a Stroje a zařízení) jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí

25 odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60. Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady. V položkách jsou uvedeny náklady, spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu Info. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu. Obrázek 3: List Investiční náklady běžné ceny Nezpůsobilé náklady projektu Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady a Nezpůsobilé investiční náklady s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu Info. 25

26 Obrázek 4: List Investiční náklady běžné ceny způsobilé náklady projektu 4.3. List Investiční náklady stálé ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z běžných cen na ceny stálé, a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu Investiční náklady běžné ceny a předvyplněných parametrů na listu Makroekonomická data. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku uvedeného na listu Info, [buňka I28] Cenová úroveň nákladů a výnosů. Struktura listu, respektive jednotlivých položek, je shodná se strukturou listu Investiční náklady běžné ceny List Náklady a příjmy V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních a variabilních nákladů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč), a to v cenové úrovni roku, která je uvedena v buňce [I28] na listu Info. Zpracovatel FA/FEA musí v odpovídajících řádcích vyplnit hodnoty provozních nákladů a příjmů v tis. Kč s přesností na 3 desetinná místa. Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami, zadanými Zpracovatelem. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt než vlastník). Tzn. v rámci projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu na listu Info ([buňka I24] a [buňka I25]. Je nutné upozornit, že informace o plátcovství DPH Žadatele, uvedené na listu Info [buňka I31], mají vliv pouze na zahrnutí DPH do výpočtu (způsobilých/nezpůsobilých nákladů) z pohledu Investičních nákladů a proto nemá - li Žadatel ve vztahu k položkám listu Náklady a příjmy nárok na vrácení DPH, musí být následně všechny náklady zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá 26

27 Žadatel nárok na vrácení DPH. Tyto skutečnosti musí být Zpracovatelem (Žadatelem) popsány ve Zprávě k FA/FEA. Zpracovatel vyplňuje hodnoty nákladů a příjmů vždy do prvního celého roku analýzy, tzn. je- li projekt uveden např. do provozu , budou poté data vyplňována do roku Data pro rok 2012 jsou automaticky vypočtena následovně: (náklady rok 2013 /365)*(počet dnů provozu rok 2012 ) List je rozdělen do následujících částí: Provozní náklady. Příjmy. Příjmy Náklady. Reinvestice (pokud relevantní). Zbytková hodnota. Tabulka Provozní náklady Výše provozních nákladů se vyplňují od roku předpokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši provozních nákladů v roce následujícím (rok 2013). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu Info [buňka I25]. Z takto zadaných provozních nákladů se poměrově vypočítá hodnota provozních nákladů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. Obrázek 5: List Náklady a příjmy Provozní náklady Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní položky (žlutě podbarvené buňky) osobní náklady, opravy hmotného majetku, náklady provozního majetku a režie, poddodávky a ostatní, jsou-li v rámci projektu relevantní. Fixní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to do celé provozní fáze projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách, dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu 27

28 prostřednictvím úvěrů a nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury! Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracovatel vyplní položky měrná jednotka např. (m 3 ) a variabilní náklad (tis. Kč). Položka Jednotkový náklad se pak automaticky vypočte do celé provozní fáze projektu. Variabilní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit (definovat) až 5 typů variabilních nákladů projektu (Zpracovatel vyplní vždy název variabilního nákladu). Následně jsou takto definované variabilní náklady automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů projektu jako součet fixních nákladů a variabilních nákladů. Tabulka Příjmy Výši příjmů projektu vyplňuje Zpracovatel od roku přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši příjmů v roce následujícím (rok 2013). Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu, uvedení projektu do provozu) na listu Info [buňka I25]. Z takto zadaných celkových příjmů se poměrově vypočítá hodnota provozních příjmů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit (definovat) až 10 typů příjmů projektu. Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz položka Celkem, řádek 62). Obrázek 6: List Náklady a příjmy - Příjmy Příjem (tis. Kč): Zpracovatel vyplňuje pouze žlutě podbarvené buňky příjem (tis. Kč), do kterých uveden název příjmu. Příjmy se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše 28

29 příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celé provozní fáze projektu. Tabulka Příjmy Náklady Tabulková část Příjmy Náklady napomáhá Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy projektu alespoň minimálně pokrývají náklady projektu. Obrázek 7: List Náklady a příjmy Příjmy - Náklady Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů, a to pro každý rok analýzy. Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů projektu, a to pro každý rok analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot celkové příjmy projektu mínus celkové provozní náklady projektu. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky čisté příjmy (bez reinvestice). Tabulka Reinvestice (pokud relevantní) V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive jak byly definovány životnosti pro jednotlivé prvky systému. Obrázek 8: List Náklady a příjmy V případě, že v listu Investiční náklady běžné ceny jsou zadány náklady na investici s životností kratší, než je provozní fáze projektu, budou náklady na reinvestici realizovány v roce ukončení její životnosti v původní výši. K reinvestici může docházet v případě krátké životnosti opakovaně. V případě, že životnost zařízení (vč. reinvestovaného) nekončí v roce hodnocení projektu, je započítána Zbytková hodnota této položky (viz Zbytková hodnota). Celkem (tis. Kč) [řádek 284]: Položka se automaticky vypočítá jako součet jednotlivých položek Výstavba a Stroje a zařízení, tj. jako součet položek v řádcích [258 až 271]. Tyto položky odpovídají položkám Výstavba a Stroje a zařízení, vyplněným na listu Investiční náklady běžné ceny. 29

30 o V rámci položky Výstavba jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 40 let. Reinvestice se u těchto položek realizují až po 40ti letech od realizace dané stavby. V případě, že délka životnosti přesahuje referenční období analýzy, bude na konci analýzy vypočtena tzv. zbytková hodnota, více viz sekce Zbytková hodnota. o V rámci položky Stroje a zařízení jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 15 let. Náklady na reinvestici technologie budou realizovány tedy po 15-ti letech od vydání příslušných nákladů na danou technologii (vybavení). Tabulka Zbytková hodnota V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato část se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky. Obrázek 9: List Náklady a příjmy Zbytková hodnota Celkem (tis. Kč) [řádek 314]: V rámci této položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek Výstavba a Stroje a zařízení ) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 378]: Položka udává požadovanou výši čistých příjmů. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list Výpočet míry podpory ). Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 380]: Položka udává hodnotu čistých příjmů projektu bez reinvestice. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 381]: Položka udává kumulované čisté příjmy bez reinvestice. 30

31 4.5. List Výpočet míry podpory V rámci listu Zpracovatel může vyplnit pouze několik málo položek ( Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy, [buňka I47] přednastaveno 100 %, Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy, [buňka I48] přednastaveno 100 % a výše procent v tabulce Citlivostní analýza souhrn, pouze pro Velké projekty ), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení výpočtu míry podpory, k příjmům, nákladům, ke stanovení zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů a citlivostní analýzy (pouze pro Velké projekty ). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni, která je uvedena v buňce [I28] na listu Info. Obrázek 10: List Výpočet míry podpory Příjmy a náklady Tabulka Příjmy V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena automaticky na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek Příjmy a v posledním roce analýzy jako Příjmy plus Zbytková hodnota. 31

32 Tabulka Náklady V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka udává výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů zadaných v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive v listu Investiční náklady stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních nákladů projektu, přiřazených danému roku se odečtou částky, odpovídající rezervě a relevantní část nezpůsobilé DPH (přiřazené danému roku). Počáteční investice diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka udává výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce Počáteční investice. Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka udává výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období analýzy. Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka udává výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce Provozní náklady vč. případných reinvestic. Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka se rovná součtu položek Počáteční investice a Provozní náklady vč. případných reinvestic, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období analýzy. Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek Příjmy celkem a Provozní náklady vč. případných reinvestic. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu. Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek Příjmy celkem a Náklady celkem. Čistý tok hotovosti diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce Čistý tok hotovosti. Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu Čistý tok hotovosti v průběhu celého referenčního období analýzy a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty. 32

33 Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce Kumulovaný čistý tok hotovosti v jednotlivých letech. Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty a z vypočteného příspěvku Společenství, uvedeného na listu Zdroje financování. Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty). Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech referenčního období analýzy (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru ). Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek je stanovení následujících hodnot: Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 %. 25 Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku Společenství musí být < 5 %, musí být tato hodnota < 0. Tabulka Výpočet míry finanční mezery V této části Zpracovatel analýzy může upravit položky Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy, buňka I47 přednastaveno 100 % a Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy, buňka I48 přednastaveno 100 % (viz odrážky níže), ostatní položky nemůže Zpracovatel vyplnit ani upravit. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty celkových investičních nákladů a zbytková hodnota jsou vypočteny jako nediskontované i jako diskontované. Změna musí být popsána ve zprávě k FA. 25 V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení ES 1083/2006, článek 55 odst

34 Obrázek 11: List Výpočet míry podpory Výpočet míry finanční mezery a Citlivostní analýza Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Tato položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole 2.3. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů (%) [řádek 45]: Tato položka udává procento podpory Společenství jako podíl způsobilých nákladů, jak byla v rámci Modelu vypočtena. Procento, respektive vypočtená hodnota (Kč) je výše podpory, kterou žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v položce Podpora (příspěvek) z ERDF/FS. Dle podmínek Implementačního dokumentu OPŽP má Žadatel nárok na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu což znamená, že dotace jako příspěvek Společenství může dosáhnout maximální výše 85 % (z celkové Míry nedostatku financování = Finanční mezera). Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží, tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení proporcionální části investičních nákladů k relevantní části projektu (generuje příjem). Procento pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti ku celkové ploše nemovitosti, získaný poměr (procento) je následně zadán do příslušné buňky [I47]. Tento poměr je následně aplikován na celkové investiční náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky Čisté příjmy odpisy, respektive ke stanovisku, zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno 34

35 je pouze jedno podlaží tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení proporcionální části provozních nákladů k relevantní části projektu (generuje příjem). Procenta pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno pro tento případ vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti, ku celkové ploše nemovitosti. Tento poměr je následně aplikován na celkové provozní náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky Čisté příjmy odpisy, respektive ke stanovisku, zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočítaných čistých příjmů projektu v průběhu celého referenčního období analýzy. Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu Náklady a příjmy. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů, [buňka L51]. Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočítané hodnoty je stanoveno, zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší jak 0, je následně podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů, splněna. Tabulka Citlivostní analýza souhrn Pro Individuální projekty není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. Velké projekty, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole, věnované Velkým projektům List Zdroje financování V rámci tohoto listu se počítají všechny údaje, které se týkají financování předloženého projektu, tzn. stanovení výše příspěvku Společenství, dotace ze SFŽP/SR kap. 315 a následně je vypočtena částka na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracovatel definovat způsob dofinancování projektu s tím, že musí stanovit procentuální podíl nákladů odpovídající způsobilým, respektive nezpůsobilým výdajům a položku Nezpůsobilé vratné DPH. Je - li uvažováno v rámci dofinancování projektu s úvěrem, musí Zpracovatel blíže specifikovat parametry úvěru v tabulce Finanční toky. List Zdroje financování je rozdělen do následujících částí: Výpočet příspěvku z OPŽP. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL. Tabulka finančních zdrojů. 35

36 Tabulka pro výpočet FRR/K. Tabulka finanční udržitelnosti. Tabulka výpočet úvěrů. Tabulka Výpočet příspěvku z OPŽP (běžné ceny ) V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Obrázek 12: List Zdroje financování Výpočet příspěvku z OPŽP Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hodnota v této položce odpovídá hodnotě, vypočítané jako celkové investiční náklady vč. DPH v rámci listu Investiční náklady běžné ceny, a to v jednotlivých letech realizace projektu a také celkem. Celkové investiční náklady jsou vždy s DPH, a to nehledě na skutečnost, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Celkové investiční náklady projektu bez nárokovatelné DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hodnota v této položce je vypočtena na základě toho, zda Žadatel má nebo nemá nárok na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárok nebo má částečně nárok na vrácení DPH (v listu Info [buňka I31] vybráno ANO nebo ČÁSTEČNĚ), bude položka odpovídat hodnotě celkových investičních nákladů bez vratné DPH. V opačném případě, kdy Žadatel nemá nárok na vrácení DPH (v listu Info [buňka I31] vybráno NE), bude mít tato položka hodnotu, odpovídající celkovým investičním nákladům vč. DPH. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. Způsobilé investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hodnota v této položce vychází z listu Investiční náklady běžné ceny, sekce Způsobilé náklady. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. Částka rozhodnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rozhodnutí je částka celkových způsobilých výdajů projektu, ze které se počítá výše dotace jako příspěvek Společenství, viz kapitola 2.3. Hodnota v této položce se vypočítá jako součin položky Způsobilé investiční náklady projektu a položky Míra nedostatku financování. Příspěvek Společenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hodnota v této položce se vypočítá jako 85% z Částky rozhodnutí, uvedené v řádku 11. Vypočítaná hodnota odpovídá výši, na kterou má Žadatel nárok, jako na podporu (příspěvek) z ERDF/FS. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (běžné ceny) Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje finanční zdroje na dofinancování projektu, a to v závislosti na tom, zda je žádající subjekt veřejný nebo soukromý. Hodnoty, které Zpracovatel vyplňuje v této části, se zadávají v Kč. 36

37 Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL zahrnuje: Skladba financování projektu shodná s BENE-FILLem; Veřejný subjekt tabulka na dofinancování výdajů - shodná s BENE-FILLem. Soukromý subjekt tabulka na dofinancování výdajů - shodná s BENE- FILLem. Všechny výše uvedené tabulky jsou shodné s tabulkami v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka E1), Zpracovatel vyplňuje pouze tabulku Veřejný, Soukromý subjekt, a to v závislosti na typu Žadatele, vyplněném na listu Info [buňka I35]. Tabulka Skladba financování projektu (běžné ceny) Zpracovatel zde žádné údaje nevyplňuje. Tato tabulka slouží ke snadnému přenesení výstupů z FA do BENE-FILLu. Jestliže nejsou doplněny zdroje na dofinancování projektu ze strany Žadatele, je v [buňce H45] uvedena částka odpovídající výši způsobilých výdajů na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Bude - li korektně vyplněna příslušná tabulka Veřejný subjekt, Soukromý subjekt nebo Ostatní veřejný subjekt, bude následně tabulka Skladba financování projektu automaticky vyplněna [Buňka H45 = 0]. Obrázek 13: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL. Celkové výdaje na projekt (Kč) [řádek 27]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, uvedené v řádku [8]. Nezpůsobilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých výdajů projektu, jako rozdíl celkových výdajů projektu [řádek 27] a celkových způsobilých výdajů projektu [řádek 29]. Celkové způsobilé výdaje [řádek 29]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých investičních nákladů projektu (list Investiční náklady běžné ceny [řádek 120]), z toho: 37

38 o Způsobilé výdaje připadající na příjmy [řádek 30]: Výše čistých příjmů, připadající na způsobilé náklady projektu nediskontované (nejedná se o celkové příjmy projektu). o Způsobilé výdaje připadající na finanční mezeru [řádek 31]: Hodnota v položce odpovídá částce rozhodnutí v řádku [10]. Soukromé financování (Kč) [řádek 32]: Hodnota v položce se automaticky doplní v případě, že je Žadatelem Soukromý subjekt. Je-li Žadatelem Soukromý subjekt, musí se tento subjekt spolupodílet na financování projektu částkou, odpovídající 10 % ze způsobilých výdajů projektu. Tzn. že soukromý subjekt má přispět k financování vypočtené míry nedostatku financování projektu. Bude li Žadatelem soukromý subjekt, automaticky se zobrazí následující položky (v jiném případě zůstanou položky prázdné): o Soukromé financování ze zdrojů Žadatele [řádek 33]. o Soukromé financování ze zdrojů SFŽP půjčka na doplnění VZ [řádek 34]. Celkové způsobilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 35]: Hodnota v položce je vypočtena jako podíl hodnoty příspěvku Společenství [řádek 12] a 85 %, jako max. možnou mírou spolufinancování z ERDF/FS [buňka I37]. Celkově tato položka udává celkovou výši způsobilých veřejných výdajů projektu. Podpora OPŽP celkem (Kč) [řádek 36]: Hodnota v položce odpovídá součtu položek Podpora (příspěvek) z ERDF/FS [řádek 37] a Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP (řádek 39) a v případě, kdy je Žadatelem Soukromý subjekt, bude připočtena k uvedeným položkám hodnota Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP navýšení [řádek 40]. Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 37]: Hodnota v této položce odpovídá údaji, vypočtenému v [řádek 12] krát Spolufinancování národní veřejné výdaje (Kč) [řádek 38]: Hodnota je vypočtena jako součet položek v řádcích 39 až 43. V dílčích položkách jsou pak uvedeny: o Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP (Kč) [řádek 39]: Hodnota je vypočtena jako 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů [řádek 35]. o Spolufinancování ze SFŽP půjčka na doplnění VZ (Kč) [řádek 40]: Tato položka se automaticky zobrazí v případě, že Žadatelem je Veřejný subjekt. Hodnota je převzata z tabulky Veřejný subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. o Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP navýšení (Kč) [řádek 40]: Tato položka se automaticky zobrazí v případě, že Žadatelem je Soukromý subjekt. Hodnota je převzata z tabulky Soukromý subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. o Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů (Kč) [řádek 41]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů (Kč) [řádek 42]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. 38

39 o Finanční prostředky ze státního rozpočtu (Kč) [řádek 43]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Ostatní národní veřejné financování (Kč) [řádek 44]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. Kontrolní součet - zbývá dofinancovat (Kč) [buňka H45]: Zpracovatel FA/FEA musí dbát na to, aby částka na dofinancování, která se v této buňce objeví, byla správně zadána do jednotlivých relevantních položek v tabulkách, a to dle typu žádajícího subjektu (tabulka Veřejný subjekt, Soukromý subjekt ). Jakmile budou údaje v tabulce vyplněny korektně, objeví se následně v buňce hodnota -, 0, (0). Nezpůsobilá DPH (pokud má Žadatel nárok na vrácení DPH) (Kč) [buňka H47]: Celkové investiční náklady projektu musí být stanoveny vždy s DPH, a to i pro projekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu vráceno). V takovém případě je pak (z důvodu nezpůsobilosti tohoto výdaje) částka, odpovídající vratné DPH, automaticky přiřazena v tabulce Skladba financování projektu do položky Celkové nezpůsobilé výdaje. Z tohoto důvodu musí být částka, odpovídající vratné DPH uvedená v této položce, zahrnuta vždy do položky Žadatel - vlastní zdroje nezpůsobilý výdaj (platí pro soukromý i veřejný subjekt). Je nutné poznamenat, že Žadatel tuto finanční částku prokazuje pouze formálně a to z důvodu, že v průběhu realizace projektu bude získávat (od finančního úřadu) DPH z proinvestovaných investičních nákladů postupně zpět. Tudíž obdržené DPH může Žadatel následně použít jako finanční částku, odpovídající DPH u následujících proinvestovaných investičních nákladů. Tabulka Veřejný subjekt (běžné ceny) Obrázek 14: List Zdroje financování - Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Veřejný subjekt) 39

40 Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem veřejný subjekt, tzn. v listu Info, [buňka I35] je vybrána položka Veřejný nebo Ostatní veřejný a tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H59] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce Skladba financování projektu, položka Kontrolní součet - zbývá dofinancovat [buňka H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v buňce zobrazeno -, 0, (0). V rámci tabulky Veřejný subjekt je v řádku 59 položka Zbývá dofinancovat (buňka označena červeně), která slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky Veřejný subjekt. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v této položce -, 0, (0). Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů, musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka zp. výdajů [sloupec I ]. Na základě definované procentuální výše způsobilých nákladů [sloupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [ J a K ]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J59 a K59] zobrazeno -, 0, (0) ( buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J59 a K59] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel - Veřejný subjekt nezískal finanční část, která odpovídá 10 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu (dále jen CZVV ) od Veřejných subjektů, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, může Žadatel požádat SFŽP o poskytnutí půjčky na doplnění vlastních zdrojů v maximální výši 10 % z CZVV. Tato hodnota odpovídá 10% celkových způsobilých výdajů projektu (dále jen CZV ) pro tento typ žadatele. Odpovídající údaje zanese Zpracovatel (Žadatel) do buněk [H53 resp. I53]. Má-li Žadatel Veřejný subjekt nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena/přičtena do položky Žadatel - vlastní zdroje [řádek 51] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [ I ] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH byla zohledněna jako nezpůsobilý výdaj [sloupec K ]. Do vlastních zdrojů zahrne Žadatel i hodnotu věcného příspěvku. Ve sloupci [ I ] musí Zpracovatel analýzy nastavit % způsobilých výdajů tak, aby daná finanční částka na financování projektu, reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, respektive nezpůsobilé výdaje. 26 Tabulka Soukromý subjekt (běžné ceny) 26 Způsobilost výdajů viz Implementační dokument v platném znění.- Operační program Životní prostředí

41 Obrázek 15: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Soukromý subjekt) Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem soukromý subjekt, tzn. v listu Info [buňka I35] je vybrána položka Soukromý, tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H73] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce Skladba financování projektu v položce Kontrolní součet - zbývá dofinancovat [buňka H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, v [buňce H45] bude zobrazeno -, 0, (0). V rámci tabulky Soukromý subjekt jsou uvedeny položky Zbývá dofinancovat z veřejných zdrojů [buňka H72] a Zbývá dofinancovat celkem [buňka H73]. Položky slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky Soukromý subjekt. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v obou položkách -, 0, (0). Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů, musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů viz položka zp. výdajů [sloupec I ]. Na základě definované procentuální výše způsobilých výdajů [sloupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [ J a K ]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J67 a K67] zobrazeno -, 0, (0) (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J73 a K73] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel - Soukromý subjekt nezískal finanční část, která odpovídá 10 % CZVV od Veřejných subjektů, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, bude mu finanční částka ve výši 10 % uhrazena ze strany SFŽP. Žadatel Soukromý subjekt vyplní částku Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315/SFŽP 41

42 navýšení [H 66 resp. I 66] ve výši 9% z CZV projektu, což je ekvivalentní 10 % z CZVV pro tento typ Žadatele. Má-li Žadatel Soukromý subjekt nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena do položky Žadatel - vlastní zdroje [řádek 63] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [ I ] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH byla zohledněna jako nezpůsobilý výdaj [sloupec K ]. Do vlastních zdrojů zahrne Žadatel i hodnotu věcného příspěvku. % způsobilých výdajů [Sloupec I ] musí Zpracovatel analýzy nastavit tak, aby daná finanční částka na dofinancování projektu reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje. 27 Tabulka finančních zdrojů (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislosti na typu žádajícího subjektu) Veřejný subjekt a Soukromý subjekt. Tabulková část slouží jako jedna z výstupních tabulek zpracované FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, respektive zda finanční částky na dofinancování projektu jsou z jednotlivých zdrojů dostatečně nastaveny. V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok na vrácení DPH, byť vratné DPH v tabulkách Skladba financování projektu, Veřejný subjekt a Soukromý subjekt je započteno. Zdroje na vratné DPH jsou automaticky odečítány od položky Vlastní zdroje žadatele ([řádek 138] nebo [řádek 145]), tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží. Obrázek 16: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů Tabulka pro výpočet FRR/K (stálé ceny) dle cenové úrovně roku, uvedeného na listu Info [Buňka I28] Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů Finanční míry návratnosti (FRR/K) a Čisté současné hodnoty (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek uvedených výše, případně zčásti z tabulek Výpočet úvěrů na listu Zdroje financování. Tabulky Výpočet úvěrů musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF). 27 Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

43 Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části Výpočet úvěrů (je-li to relevantní), poté vypočtené hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídající hodnotu. Obrázek 17: List Zdroje financování Tabulka pro výpočet FRR/K Tabulka finanční udržitelnosti (běžné ceny) Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka) financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený tok hotovosti, lépe řečeno kumulativní tok hotovosti, respektive diskontovaný kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot, znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl bude muset zajistit z jiných zdrojů. Nicméně z pohledu prokázání udržitelnosti projektu je využíváno pouze prokázání, že projekt vytváří významnou část odpisů, viz list Výpočet míry podpory, respektive list Výstup pro SFŽP. Obrázek 18: List Zdroje financování Tabulka finanční udržitelnosti Finanční zdroje celkově (tis. Kč) [řádek 200]: Položka udává celkové finanční zdroje použité k financování realizace projektu, tzn. dotace z OPŽP celkem, vlastní zdroje, jiné dotace, úvěr, atd. Výnosy (tis. Kč) [řádek 201]: Položka udává výnosy z provozu realizovaného projektu. Výnos je vypočten na základě zadaných příjmů projektu na listu Náklady a příjmy. 43

44 Přítoky celkem (tis. Kč) [řádek 202]: Položka udává součet položek Finanční zdroje celkově a Výnosy. Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 205]: Položka udává celkové investiční náklady v daném roce. Provozní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 206]: Položka udává výši provozních nákladů v daném roce plus případné vypočtené reinvestice v daném roce. Splácení úvěrů (vč. úroků) (tis. Kč) [řádek 207]: Na základě případně definovaných úvěrů potřebných k dofinancování akce jsou v této položce uvedeny hodnoty výše splácení úvěrů včetně úroků. Definování úvěrů se provádí v tabulkové části Výpočet úvěrů, - list Zdroje financování. Daně (tis. Kč) [řádek 208]: Na základě definování položky Má žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? list Info ([buňka I33]), je tato položka automaticky vyplněna, nicméně Zpracovatel analýzy může jednotlivé výše upravit. Dojde -li v průběhu analýzy k úpravě hodnot, musí být ve zprávě k FA zdůvodněno, proč k této úpravě došlo. Nicméně tato úprava nemá vliv na standardní výpočet Míry nedostatku financování projektu. Tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 211]: Položka vypočítá rozdíl hodnot Přítoky celkem a Odtoky celkem v jednotlivých letech analýzy. Kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 212]: Položka udává kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tok hotovosti znázorňuje, zda je projekt samofinancovatelný v průběhu celé analýzy jestliže jsou kumulativní toky záporné, znamená to, že přítoky projektu jsou nedostatečné vůči odtokům a tudíž musí být zajištěny jiné externí finanční zdroje. Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 213]: Položka udává diskontovaný kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tabulka Výpočet úvěrů (běžné ceny) Tato tabulková část musí být vyplněna pouze v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil v jedné z tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt finanční částku na dofinancování projektu, která bude zajištěna formou úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) v jedné z výše uvedených tabulek, se následně vyznačí/podsvítí sytě žlutou barvou dané typy úvěru. V případě, že Model neumožňuje přesné zadání všech údajů/informací k úvěru, je potřeba zadat takové hodnoty, které se realitě nejvíce blíží. Uvedené skutečnosti musí být popsány ve Zprávě k FA/FEA. Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální doba odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007, včetně) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definoval v položce Předpokládané datum ukončení realizace projektu (list Info ). Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže 44

45 Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je nezbytné pro zajištění korektního výpočtu Modelu. V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem. Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu). Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost Ano je následně zapotřebí vyplnit pouze položky Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? a Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru. Bude-li vybrána možnost Ne, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce Úroková sazba (ruční nastavení po letech). Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu. Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru?, na možnost Ne. Obrázek 19: List Zdroje financování Finanční toky 45

46 4.7. List Výstup pro SFŽP List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA, respektive Žadateli, jako souhrnný list výsledků FA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky: Datum zpracování [Buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování / tisku FA případně FEA. Zpracoval [Buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA případně FEA. Telefon Zpracovatele [Buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo na Zpracovatele FA případně FEA. V rámci tohoto listu jsou zobrazeny následující údaje: Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu Info. Tabulka Skladba financování projektu : Tabulka je shodná s tabulkou Tabulka finančních zdrojů dle BENE-FILLu, která je umístěna na listu Zdroje financování. Tabulka Zdroje Žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt : Tabulka je shodná s jednou z tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt, které jsou umístěny na listu Zdroje financování. Tabulka se dynamicky mění dle toho, jak je na listu Info vyplněna položka Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt [buňka I35]. Tabulka Hlavní výsledky finanční analýzy : Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a NPV/C (hodnoty bez podpory společenství list Výpočet míry podpory ) a FRR/K a NPV/K (hodnoty s podporou společenství list Zdroje financování ). Tabulka Výpočet míry finanční mezery : Zde jsou zobrazeny hodnoty pro položky Míra nedostatku financování a Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů, hodnoty jsou vypočteny na listě Výpočet míry podpory. Tabulka Hodnoty pro projekt na základě stálých cen 2013 v tis. Kč : Tabulka je identická s tabulkou Výpočet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpočet míry podpory. Čisté příjmy odpisy (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt vytváří významnou část odpisů či nikoliv. Položka je propojena na tabulku Výpočet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpočet míry podpory. Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listě Investiční náklady běžné ceny. 28 Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda, respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu, je projekt tzv. prostě nebo reálně návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu Bez podpory společenství a S podporou společenství. Prostá návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků převýšil původní investici. Reálná návratnost je definována jako počet let 28 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí

47 potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici. Tabulka Citlivostní analýza souhrn : Tabulka je relevantní pouze pro tzv. Velké projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou Citlivostní analýza souhrn umístěnou na listu Výpočet míry podpory List Makroekonomická data Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen běžných na ceny stálé a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data. Obrázek 20: List Makroekonomická data Provozní fáze projektu (viz list Info). Finanční diskontní míra. Ekonomická diskontní míra. Sazba daně z příjmu. Finanční diskontní faktor. Ekonomický diskontní faktor. Roční míra měnověpolitické inflace. Roční míra inflace cen stavebních prací. Průměrný roční nárůst reálných mezd. Roční míra inflace mezd. Roční míra inflace výnosů. Cenové indexy vždy ke konci daného roku. Index měnověpolitických cen. Index cen stavebních prací. Index mezd (ve stálých cenách). Index mezd (v běžných cenách). Index cenové úrovně výnosů. 47

48 Finanční diskontní míra (%). Ekonomická diskontní míra (%). 48

49 5 VELKÉ PROJEKTY Nařízení Rady č. 1828/2006/ES udává povinnost pro všechny tzv. Velké projekty, zpracovat analýzu nákladů a přínosů a to v plném rozsahu. 29 Analýza nákladů a přínosů (včetně finanční analýzy, ekonomické analýzy, citlivostní analýzy a analýzy rizik) je tedy součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit EK v rámci posouzení tzv. Velkých projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR. 30 Implementační dokument definuje Velký projekt takto: Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Cílem této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen Pokyn MF pro směnný kurz ), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období Platnost pokynu je datována k 24. říjnu Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o Velký či Individuální projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK, 32 platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře Určení charakteru projektu archivovaného ve složce projektu. 29 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 30 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek Měsíční účetní kurz Evropské komise, 49

50 Určení kategorie projektu v pracovním listu Info a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na Individuální či Velký projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako Individuální na Velký, bude Žadatel povinen zpracovat Žádost na Velký projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti o VP do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena EK v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty 33 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %. 34 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře Určení charakteru projektu archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti o Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 832/2010, a to jak v CZK (list Výstupy do žádosti CZK, tak v EUR (list Výstupy do žádosti EUR ). Měsíční účetní kurz EK, platný k datu předložení Žádosti o Velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu Výstupy do žádosti EUR do [buňka L3], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu Výstupy do žádosti EUR v [buňka L7]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Cílem ekonomické analýzy projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. EK vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 832/2010 Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz. 50

51 Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování ekonomické analýzy ve třech základních krocích: Daňové opravy. Opravy v důsledku externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (Benefit-Cost Ratio) je podíl součtu všech příjmů plynoucích z investice, k výdajům na investici. Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný Zadávání dat do Modelu Velké projekty Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. Velkých projektů je shodný s postupem vyplňování projektů Individuálních pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list Ekonomická analýza a následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti 35 pro Velké projekty, využit list Výstupy do žádosti CZK (Žadatelem), případně Výstupy do žádosti EUR (Řídícím orgánem) List Ekonomická analýza List Ekonomická analýza je rozdělen do několika následujících základních tabulkových částí: Daňové opravy (fiskální oprávky). Opravy z důvodu externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Výpočty. Výsledky analýzy nákladů a přínosů. Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory"). Konsolidovaná analýza citlivosti (tis. Kč). 35 Nařízení Rady (ES) č. 832/2010, Příloha XXI velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1828/

52 Obrázek 21: List Ekonomická analýza Tabulka Daňové opravy (fiskální oprávky) : Model automaticky odečte z investičních nákladů projektu nepřímou daň, tzn. je odečteno DPH. Zpracovatel má dále možnost zadat do [řádku 7] jiné daňové opravy, a to dle vlastního výpočtu. V případě výpočtu těchto jiných daňových oprav, musí Zpracovatel vyplnit částku v závislosti na tom, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Je však nutné upozornit, že vyplnění položky o plátcovství DPH Žadatele na listu Info (buňka [I31]) má vztah pouze k výpočtu v rámci Investičních nákladů projektu. Tzn., že v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH (je plátcem DPH), musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH, Zpracovatel hodnotu jiných daňových oprav v případě provozních nákladů vyplňuje také bez DPH. Dojde-li k těmto úpravám je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FA/FEA. V případě, kdy Žadatel není plátcem DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy vyplňovány vč. DPH. Má-li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, pak musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Dojde-li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FEA. Tabulka Opravy z důvodu externalit : Zpracovatel má možnost zadat až pět druhů externalit (ať jsou externality kladné nebo záporné). Je potřeba zadat názvy externalit (které se následně promítnou do formuláře žádosti) buňky [B13, B18 atd.], a dále jejich peněžní hodnotu (peněžní vyjádření) v průběhu času v buňkách [H14:AK14, H19:AK19 atd.]. Zpracovatel má možnost zadat fyzické vyjádření dané externality (např. snížení emisí znečištění v tunách za rok) v buňkách [H15:AK15, H20:AK20 atd.] s tím, že v rámci této položky ve sloupci D Zpracovatel vyplní pouze jednotky pro danou externalitu a vypočtení hodnoty externality za fyzickou jednotku je uvedeno v buňkách [H16:AK16, H21:AK21 atd.]. Takto spočítané průměrné jednotkové hodnoty jsou prezentovány v tabulce E.2.2 žádosti na listu Výstupy do žádosti. Externality je nutné detailně popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V rámci zpracování třetího kroku Od cen tržních k cenám účetním (stínovým), je zapotřebí nastavit vyrovnávací koeficienty pro změnu cen tržních na ceny účetní. 52

53 Metodický postup k nastavení těchto koeficientů je popsán v metodických dokumentech. 36 Obrázek 22: List Ekonomická analýza Od cen tržních k cenám účetním Vyrovnávací koeficienty mohou být nastaveny na různých úrovních: Pro investiční náklady jsou koeficienty nastaveny na úrovni sedmi hlavních položek (projekce a příprava, nákup pozemků, výstavba, stroje a zařízení atd.). Je třeba věnovat zvláštní pozornost položce Výstavba, protože část nákladů na výstavbu typicky zahrnuje náklady nekvalifikované pracovní síly, kde je vyrovnávací koeficient < 1. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. Pro provozní náklady jsou koeficienty nastaveny na takové úrovni, aby byly co nejvíce podobné údajům, dostupným v listu Náklady a příjmy. Tam, kde jsou jednotlivé položky fixních a variabilních nákladů vyčísleny, by koeficienty měly odpovídat těmto jednotlivým položkám. Pokud jsou k dispozici pouze hodnoty pro fixní a variabilní náklady jako celky nebo pro provozní náklady jako celek je potřeba zadat hodnoty koeficientů do relevantních buněk [buňky D52 a D58] pro fixní a variabilní náklady, respektive [buňka D51] pro provozní náklady jako celek. Znovu je potřeba věnovat zvláštní pozornost položce Osobní náklady [buňka D53] kde je třeba zvážit, zda by koeficient neměl mít menší hodnotu než 1. Dojde - li k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. Pro Příjmy projektu může být koeficient nastaven buď pro každou jednotlivou položku (pokud existují hodnoty pro tyto položky v listu Náklady a příjmy ) [buňky D66 až D75] nebo pro Příjmy jako celek [buňka D65]. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V procesu nastavení koeficientů je potřeba mít na zřeteli, že pokud je koeficient nastaven na vyšší úroveň (např. pro celkové Příjmy ), pak nejsou aplikovány koeficienty na nižší úroveň např. pro každý jednotlivý typ příjmu. 36 Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to Cost-benefit Analysis of Investment Projects), Evropská komise, Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen

54 Obrázek 23: List Ekonomická analýza Výpočty V rámci listu Ekonomická analýza část Výpočty musí Zpracovatel slovně popsat složky příjmů a externalit pro účel vyplnění povinného formuláře žádosti pro Velké projekty v části tabulka E.2.2. Obrázek 24: List Ekonomická analýza Výsledky analýzy nákladů a přínosů V této části listu jsou umístěny hlavní výsledky EA, jedná se o ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty NPV, která je vypočtena v tis. Kč a tis. EUR, ekonomické míry návratnosti ERR (%) a poměru přínosů k nákladům projektu ( - ). 54

55 Tabulka analýza citlivosti Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři žádosti je vyžadována identifikace tzv. kritických proměnných a následně tzv. měnící hodnoty kritických proměnných. Kritická proměnná je taková proměnná, kde 1% změna na vstupu vyvolá minimálně 1% změnu ENPV na výstupu. Měnící hodnota kritické proměnné je taková hodnota, která vyvolá změnu kritické proměnné, která vede k ENPV = 0. Obrázek 25: List Ekonomická analýza Analýza citlivosti Poslední uživatelský vstup pro ekonomickou analýzu je možný v části listu, zabývající se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu Výpočet míry podpory (část Citlivostní analýza ). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5 %). 55

56 Obrázek 26: List Ekonomická analýza Konsolidovaná analýza citlivosti Tabulková část Konsolidovaná analýza citlivosti částečně odkazuje na tabulku Analýza citlivosti list Výpočet míry podpory (viz Obrázek 27) a na tabulku Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory") list Ekonomická analýza (viz Obrázek 25). V této souhrnné tabulce je přehledně zobrazeno, které položky (investiční náklady, provozní náklady, příjmy) mají vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C a výstupy z ekonomické analýzy - ERR, ENPV). Obrázek 27: List Výpočet míry podpory Citlivostní analýza Výstupy z ekonomické analýzy jsou poté přeneseny do standardního formuláře žádosti (list Výstupy do žádosti ), respektive do tabulek E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - CZK slouží Zpracovateli, respektive žadateli jako souhrnný list výstupů ze zpracované finanční a ekonomické analýzy (není uvedeno CBA 56