MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

Transkript

1 MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Model verze 16.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Zelená linka pro zájemce o dotace: září

2 OSNOVA 1 ÚVOD Účel Manuálu a použití Modelu FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný souhrn pojmů Oblast zpracování finanční analýzy Výpočet míry podpory POPIS MODELU ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Struktura Modelu Barevná konvence a formát vstupních dat Vyplnění Modelu Energetický model zelená louka INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Info List Modul priority 2 a List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Makroekonomická data VELKÉ PROJEKTY Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Zadávání dat do Modelu Velké projekty List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY Výpočet míry podpory Zadávání dat do Modelu projekty v režimu Veřejné podpory

3 6.3. List Info List Investiční náklady běžné ceny List Zdroje financování List Výstupy do žádosti - CZK SKUPINOVÉ PROJEKTY Postup při zpracováni Skupinových projektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kontrola formálních údajů Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty) Posouzení výsledků z FEA ( Velké projekty ) Posouzení výsledků pro projekty v režimu Veřejné podpory Posouzení výsledků FEA ( Skupinové projekty ) Aktualizace FA/FEA k vydání RoPD A ZVA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ REJSTŘÍK PŘÍLOHY

4 1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat, u projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 25 mil EUR (tzv. Velký projekt ) 1 analýzu nákladů a přínosů (dále jen CBA ), a to v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik. 2 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 25 mil EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře 3, je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu (dále jen FA ) Projektu. Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model, 4 který zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. 5 Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Model a Zpráva (viz Příloha 1 Manuálu) 6. V rámci snadnější orientace je v Manuálu pro dílčí části CBA používáno následujících označení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení žádosti pro Velké projekty. 7 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument EK - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects kapitola Účel Manuálu a použití Modelu Manuál k Energetickému modelu zelená louka (dále jen Manuál ) slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti obdržených výsledků. V Manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů: Individuální projekt. 2 Velký projekt. 2 Projekt v režimu Veřejné podpory. 2 Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. velkých projektů, musí být také zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti Individuálním projektům o něco větší. 1 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí, strana Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 3 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP o předkládání žádostí, v platném znění. 6 Směrnice MŽP -o předkládání žádostí, v platném znění. 7 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, Příloha XXI velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/

5 Tento Manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Energetický model zelená louka, který je základním modelem pro zpracování FA/FEA pro ty projekty, které generují příjem a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do OPŽP v rámci prioritní osy 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí a 3 Udržitelné využívání zdrojů energie, respektive do oblastí podpory 2.1, 2.2, 3.1 a 3.2. Model není určen pro projekty rozšíření stávající plynovodní rozvodné sítě, neboť pro tento typ byl zpracován samostatný model včetně manuálu. Pro takzvané energetické projekty splňující podmínku projektu generujícího příjem, bylo uvažováno primárně s příjmy projektu v podobě prodeje tepla či elektrické energie. Energetický model zelená louka je možné použít pouze v případě projektu, kdy předmětem podpory je výstavba energetického zařízení na zelené louce. Jedná se tedy například o projekty výstavby nového centrálního zdroje tepla včetně rozvodů, nahrazujícího stávající lokální vytápění a výstavbu vodních, fotovoltaických či větrných elektráren. Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a Manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: 1 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

6 2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem FA/FEA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu. U EA je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž zvažována konsolidovaná FA/FEA za oba subjekty. U projektů, které jsou svým charakterem zařazeny do režimu Veřejné podpory, není výše příspěvku Společenství stanovena výpočtem FA/FEA k danému projektu, nýbrž je výpočet míry podpory stanoven v souladu s relevantním právním předpisem pro Veřejnou podporu. Postup stanovení výše podpory pro projekty v režimu Veřejné podpory je podrobněji uveden v kapitole 6 Projekty v režimu Veřejné podpory. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects 10. Výše příspěvku Společenství, respektive výše dotace z OPŽP, se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování projektu. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

7 Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory jako např. zateplování veřejných budov nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného služba za úplatu ). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce (zdroje, dálkových rozvodů tepla) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se službou za úplatu a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt 12 V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt 13 V Implementačním dokumentu OPŽP je velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Veřejná podpora V Implementačním dokumentu OPŽP je Veřejná podpora definována následovně: 12 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 13 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 7

8 Základní pravidla poskytování veřejné podpory vyplývají přímo z článků 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění Lisabonské smlouvy pozměňující smlouvu o evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie. Jednotlivé definiční znaky veřejné podpory jsou tyto: podpora (dotace, zvýhodněná půjčka, daňová úleva, ) pro OPŽP splněno, poskytnutá členským státem nebo z veřejných zdrojů, pro OPŽP splněno, narušujícím nebo hrozící narušení hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání (v závislosti na typu projektu), v míře, jíž může být dotčen obchod mezi členskými státy (v závislosti na velikosti a charakteru projektu). O projekt podléhající podmínkám veřejné podpory se jedná v případech, kdy jsou splněny všechny čtyři výše uvedené znaky. V těchto případech je veřejná podpora slučitelná s právem Evropského společenství pouze tehdy, je-li poskytnuta v souladu s relevantním právním předpisem. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. Velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Pro projekty v oblasti energetických služeb je provozní fáze projektu automaticky nastavena v rozmezí 15 až 25 let (včetně roku uvedení projektu do provozu), a to v závislosti na typu projektu - infrastruktury (list Modul priority 2 a 3 ). 8

9 Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok ) plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. 3 Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku Pokud pak od roku 2009 do roku 2010 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2010 ve stálých cenách stejné, jako v roce Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. 4 Běžné ceny jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2010 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %; totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash-flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být NPV/C záporná.tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 9

10 FRR Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5%). Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a přínosů (NPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný Oblast zpracování finanční analýzy FA/FEA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (v souladu s určením Energetického modelu zelená louka, tedy zcela nově budována). V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. zelené louce ) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu, tzn. dojde-li například k vybudování nového systému dálkového zásobování teplem nebo výstavbě nové blokové kotelny nahrazující původní lokální vytápění, je analýza počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (systémy dálkového zásobování teplem, kotelny ), nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány a to z důvodu, že tato infrastruktura není součástí projektu je technicky a ekonomicky oddělená, samostatně provozovaná! U projektů na zelené louce mají být do FA/FEA zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu. 15 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, 15 Nařízení Rady č.1083/2006/es, článek

11 které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA a analýze samotné detailně stanoveny. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému Výpočet míry podpory V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty, 16 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra finanční mezery (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES). 16 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

12 3 POPIS MODELU ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Energetický model zelená louka je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tématických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Energetický model zelená louka obsahuje následující listy: 5 List Info 6 List Modul priority 2 a 3 7 List Investiční náklady běžné ceny 8 List Investiční náklady stálé ceny 9 List Náklady a příjmy 10 List Výpočet míry podpory 11 List Zdroje financování 12 List Výstup pro SFŽP 13 List Ekonomická analýza 14 List Výstupy do žádosti - CZK 15 List Výstupy do žádosti - EUR 16 List Makroekonomická data Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č Vyplnění modelu Energetický model zelená louka je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). 12

13 Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu označují převážně dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny Vyplnění Modelu Energetický model zelená louka Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování Modelů FA/FEA. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Energetického modelu zelená louka doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) využít následujícího postupu při zpracování FA/FEA: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k Energetickému modelu zelená louka (Příloha č. 1) a vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování Energetického modelu zelená louka, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 13

14 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. Žadatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: 17 List Info 18 List Modul priority 2 a 3 19 List Náklady a příjmy 20 List Investiční náklady běžné ceny 21 List Zdroje financování 22 List Výstup pro SFZP Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem, kdy bude generovat příjem, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu Výpočet míry podpory. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: 23 List Výpočet míry podpory (pouze tabulková část Citlivostní analýza a případné vyplnění údajů v tabulkové části Výpočet finanční mezery ) 24 List Ekonomická analýza 25 List Výstupy do žádosti - CZK (pouze tabulková část Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování ) Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 17 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 17 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny. 14

15 4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt List Info Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje, uvedené v tomto listu, musí být v souladu s údaji, uvedenými v elektronické žádosti BENE-FILL 18. V rámci listu Info je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Energetickým modelem zelená louka dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info 18 Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL 15

16 Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu z elektronické žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9 nebo na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba ). Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel má možnost vybrat číslo prioritní osy, které musí odpovídat relevantní prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá (možnost vybrat číslo prioritní osy 2 nebo 3). Zařazení projektu do dané prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Na základě vyplněné položky Prioritní osa (číslo) v [buňka F14] se automaticky vyplní název (vybrané) odpovídající prioritní osy. Přesné znění názvů prioritních os, odpovídá definici dle Implementačního dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel má možnost vybrat relevantní oblasti podpory zadané prioritní osy, vycházející z čísla prioritní osy v buňce F14. Oblasti podpory jsou uvedeny ke každé prioritní ose v Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné položky Oblast podpory (číslo) [buňka F15] se automaticky vyplní název odpovídající oblasti podpory. Přesné znění názvů oblastí podpory odpovídá definici dle Implementačního dokumentu OPŽP. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 % Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění, podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 16

17 Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu FA v roce 2007, a to důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Pro projekty v oblasti energetických služeb je provozní fáze projektu automaticky nastavena v rozmezí 15 až let (včetně roku uvedení projektu do provozu) a to v závislosti na typu projektu - infrastruktury (list Modul priority 2 a 3 ). Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I21]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu Info a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní v této položce předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu (více viz list Náklady a příjmy ). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Hodnota je dopočítána automaticky Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I27]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem 21. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z Definice pro Velké projekty, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí. 22 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není 20 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 22 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období

18 plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá nárok na vrácení DPH (nevratná DPH se stává způsobilým nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na listu Investiční náklady-běžné ceny, musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí ve [sloupci U] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže je vyplněna možnost ANO, musí být splněny všechny následující podmínky: o Finanční analýza zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je subjekt s povinností platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I34]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění a relevantními Směrnicemi MŽP. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je Žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný. 26 Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (ANO/NE) [buňka I37]: Položka definuje, zda projekt podléhá nebo nepodléhá pravidlům veřejné podpory. Zpracovatel musí zvolit jednu z následujících možností: o Ano de minimis o Ano regionální bloková výjimka o Ano GBER - regionální investiční podpora o Ano GBER podpora pro ŽP nebo o Ne V případě, kdy se jedná o projekt, který nepodléhá pravidlům veřejné podpory, musí Zpracovatel zvolit možnost Ne List Modul priority 2 a 3 Jelikož se jedná o Model, který se využívá pro výpočet FA, resp. CBA, jak pro prioritní osu 2, tak prioritní osu 3, musí Zpracovatel správně vyplnit položky v listu Info. Na základě vyplněných položek na listu Info (prioritní osa a oblast podpory) jsou následně zobrazeny relevantní položky (výběr položek), dle kterých lze definovat projekt. 18

19 Údaje uvedené v tomto listu musí odpovídat údajům uvedeným v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2 pro relevantní prioritní osu a oblast podpory). Obrázek 2: List Modul priority 2 a 3 Prvním krokem k vyplnění tohoto listu je výběr typu projektu z nabízených možností, zobrazených pro relevantní prioritní osu a oblast podpory (viz list Info, buňka [F14] a buňka [F15]). Následně musí Zpracovatel na tomto listu vyplnit údaje v závislosti na typu vybraného projektu [buňka K3]. Dle zvoleného typu projektu Zpracovatel vyplňuje relevantní údaje na tomto listu, (Stavby, Zařízení, Základní vstupní parametry). V kapitolách níže jsou definovány všechny druhy projektů, které je možné pomocí tohoto Modelu zpracovat. Zpracovatel si z uvedených typů projektů vybere ten, který odpovídá předkládanému projektu v rámci relevantní prioritní osy a oblasti podpory. Zpracovatel může v rámci Modelu vybírat z následujících typů projektů: Zdroj tepla bez rozvodů. Tento typ projektu se použije v případě, kdy dochází k výstavbě nového zdroje tepla a teplo je měřeno pro fakturaci na patě zdroje. Jedná se například o blokovou kotelnu, tepelné čerpadlo (TČ), dodávající (dochází k prodeji) teplo do více budov v minulosti vytápěných lokálním způsobem. Centrální zdroj tepla / rozvody. Použije se v případě, kdy dochází k výstavbě nového centrálního zdroje tepla a dálkových rozvodů tepla. Teplo je měřeno u jednotlivých odběratelů. Jedná se například o výstavbu nových systémů zásobování teplem využívajících spalování biomasy, tepelná čerpadla, dodávající teplo do více budov v minulosti vytápěných lokálním způsobem. Teplárna KVET / bez rozvodů tepla. Použije se v případě, kdy dochází k výstavbě nového zdroje tepla a elektrické energie a teplo je měřeno pro fakturaci na patě zdroje. Jedná se například o blokovou kotelnu doplněnou o kogenerační jednotku. Teplo je dodáváno do více budov v minulosti vytápěných lokálním způsobem. Teplárna KVET / včetně rozvodů tepla. Použije se v případě, kdy dochází k výstavbě nového centrálního zdroje tepla se současnou výrobou elektrické 19

20 energie. Teplo je měřeno u jednotlivých odběratelů. Jedná se například o výstavbu nových systémů zásobování teplem v obci, doplněném o turbínu na výrobu elektrické energie. Malá vodní elektrárna. Použije se v případě výstavby nové malé vodní elektrárny či obnovení provozu v malé vodní elektrárně. Solární fotovoltaika. Použije se v případě instalace fotovoltaických systémů na střechách veřejných budov tehdy, když je veškerá produkce elektrické energie je prodávána. Větrná elektrárna. Použije se v případě výstavby nové větrné elektrárny. Stavby V tabulkové části jsou automaticky zobrazeny položky dle vybraného typu projektu [buňka K3] s tím, že Zpracovatel může dodefinovat typ Stavby, která není pro daný projekt standardně předdefinována. Pro doplněný typ stavby musí Zpracovatel definovat také její životnost ve sloupci R (15-40 let). Tyto údaje jsou následně propojeny na list Investiční náklady běžné ceny, respektive Investiční náklady stálé ceny. Zařízení V tabulkové části jsou automaticky zobrazeny položky dle vybraného typu projektu [buňka K3] s tím, že Zpracovatel může dodefinovat typ Zařízení, který není pro daný projekt standardně předdefinován. Pro doplněný typ zařízení musí Zpracovatel definovat také jeho životnost ve sloupci R (15-30 let). Tyto údaje jsou následně propojeny na list Investiční náklady běžné ceny, respektive Investiční náklady stálé ceny. Základní vstupní parametry V rámci této oblasti listu Modul priority 2 a 3 se vyplňují a automaticky počítají údaje, které lze rozdělit do následujících sekcí: Výroba elektřiny. Výroba tepla. Ostatní příjmy. V závislosti na typu zvoleného projektu jsou příslušné části sekcí Výroba elektřiny či Výroba tepla určeny k vyplnění žlutě podbarvenými buňkami. Technické údaje obsažené v sekcích Výroba elektrické energie a Výroba tepla se musí shodovat s údaji, vyplněnými v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2 ). Výroba elektřiny Tato sekce zahrnuje Režim výkupu elektřiny a Zpracovatel v rámci sekce vyplňuje tzv. Pevnou výkupní cenu ve žlutě podbarvených buňkách ve sloupci E, a to jako údaj pro všechny roky, se kterými se počítá v rámci předkládaného projektu. U těch položek, kde jsou uváděny hodnoty v Kč, se vyplňují hodnoty v cenách bez DPH. 27 Instalovaný elektrický výkon (MWe) [buňka E5]: Zpracovatel vyplní v rámci položky navrhovanou hodnotu instalovaného elektrického výkonu v požadovaných jednotkách. 20

21 28 Roční využití instalovaného výkonu (h) [buňka E6]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu navrhovaného ročního využití kapacity instalovaného elektrického výkonu, uvedeného v [buňce E5], v požadovaných jednotkách. 29 Roční výroba elektřiny (MWh/rok) [buňka E7]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Roční výroba elektřiny se dopočítá automaticky jako součin položky Instalovaný elektrický výkon [buňka E5] a Roční využití instalovaného výkonu [buňka E6], a to v požadovaných jednotkách. 30 Vlastní spotřeba elektřiny (MWh/rok) [buňka E8]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu vlastní spotřeby elektřiny, v požadovaných jednotkách. 31 Dodávky elektřiny do sítě (MWh/rok) [buňka E9]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje. Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl mezi položkou Roční výroba elektřiny [buňka E7] a položkou Vlastní spotřeba elektřiny [buňka E8]. Vypočtená hodnota tedy udává, kolik elektřiny bude dodáváno vlivem navrženého projektu do sítě. 32 Kontrola [buňka G9]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka slouží ke kontrole správnosti zadaných dat do buněk[ E5 až E9]. 33 Režim výkupu elektřiny z OZE s pevnou výkupní cenou [řádek 11]: Dle zákona 180/2005 Sb., jsou možné dva druhy výkupu elektřiny z OZE, a to následovně: o Pevná výkupní cena elektřiny (Kč/MWh) [buňka E12]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá ceně bez DPH, dle příslušného cenového rozhodnutí ERÚ v roce hodnocení, nebo v roce uvedení projektu do provozu (pokud je k dispozici). Ceny, uvedené v rozhodnutích ERÚ, jsou uváděny bez DPH. o Příspěvek za KVET (Kč/MWh) [buňka E13]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá příspěvku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a to v ceně bez DPH. 34 Režim výkupu elektřiny z OZE se zeleným bonusem [řádek 15]: Dle zákona 180/2005 Sb., jsou možné následující druhy výkupu elektřiny z OZE, a to následovně: o Tržní cena elektřiny (Kč/MWh) [buňka E16]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá hodnotě, za níž prodává elektrickou energii bez DPH. o Zelený bonus (Kč/MWh) [buňka E17]: Zpracovatel vyplní hodnotu zeleného bonusu, pokud ho čerpá u stávajícího zdroje výroby elektrické energie. Ceny, uvedené v rozhodnutích ERÚ, jsou uváděny bez DPH. o Příspěvek za KVET (Kč/MWh) [buňka E18]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá příspěvku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a to v ceně bez DPH. Výroba tepla Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje všechny žlutě podbarvené buňky ve sloupci E, a to jako údaj pro všechny roky, se kterými se počítá v rámci předkládaného projektu. U těch položek, kde jsou uváděny hodnoty v Kč, se vyplňují hodnoty v cenách bez DPH. 21

22 35 Instalovaný tepelný výkon (MWt) [buňka E21]: Zpracovatel vyplní v rámci položky navrhovanou hodnotu instalovaného tepelného výkonu v požadovaných jednotkách. 36 Roční využití instalovaného výkonu (h) [buňka E22]: Zpracovatel vyplní v rámci této položky předpokládanou hodnotu navrhovaného ročního využití kapacity instalovaného tepelného výkonu, uvedeného v [buňce E21], v požadovaných jednotkách. 37 Roční výroba tepla (GJ/rok) [buňka E23]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje. Roční výroba tepla je automaticky vypočtena jako součin položky Instalovaného tepelný výkon [buňka E21], Roční využití instalovaného výkonu [buňka E22] a převodu jednotek (1MWt = 3,6 GJ). Jedná se o předpokládanou hodnotu roční výroby tepla (výroba tepla na patě zdroje, tj. u KVET se nejedná o výrobu na kotlích!), v požadovaných jednotkách. 38 Vlastní spotřeba tepla (GJ/rok) [buňka E24]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu vlastní spotřeby tepla, tj. spotřeby tepla ve zdroji či v objektech provozovatele zdroje (teplo vyrobené a nedodané třetím stranám), v požadovaných jednotkách. 39 Ztráty v sítích a předávacích stanicích (GJ/rok) [buňka E25]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se vypočítá automaticky a zahrnuje ztráty v sítích a předávacích stanicích, tj. mezi patou zdroje a předávacími fakturačními místy. Hodnota v položce se vypočítá odečtením položek Dodávky tepla konečným odběratelům celkem [buňka E29] a Vlastní spotřeba tepla [buňka E24] od položky Roční výroba tepla [buňka E23]. 40 Dodávky tepla konečným odběratelům - kategorie odběru 1 (GJ/rok) [buňka E26]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu dodávky tepla konečným odběratelům (kategorie odběru 1), a to v požadovaných jednotkách. 41 Dodávky tepla konečným odběratelům - kategorie odběru 2 (GJ/rok) [buňka E27]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu dodávky tepla konečným odběratelům v případě, že používá dvojí sazbu ceny tepla (kategorie odběru 2), a to v požadovaných jednotkách. 42 Dodávky tepla konečným odběratelům - kategorie odběru 3 (GJ/rok) [buňka E28]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu dodávky tepla konečným odběratelům v případě, že používá trojí sazbu ceny tepla (kategorie odběru 3), a to v požadovaných jednotkách. 43 Dodávky tepla konečným odběratelům celkem (GJ/rok) [buňka E29]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se vypočítá automaticky jako součet položek Dodávky tepla konečným odběratelům kategorií 1 až 3, tj. položka udává součet hodnot, vyplněných v buňkách [E26 až E28]. 44 Kontrola [buňka G29]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Tato položka slouží ke kontrole správnosti zadaných dat do buněk[ E21 až E24]. 45 Cena tepla kategorie odběru 1 (Kč/GJ) [buňka E31]: Zpracovatel v rámci položky vyplní cenu tepla v požadovaných jednotkách (Kč bez DPH), odpovídající kategorii odběru 1. 22

23 46 Cena tepla kategorie odběru 2 (Kč/GJ) [buňka E32]: Zpracovatel v rámci položky vyplní cenu tepla v požadovaných jednotkách (Kč bez DPH), odpovídající kategorii odběru Cena tepla kategorie odběru 3 (Kč/GJ) [buňka E33]: Zpracovatel v rámci položky vyplní cenu tepla v požadovaných jednotkách (Kč bez DPH), odpovídající kategorii odběru 3. Ostatní příjmy V rámci této sekce vyplňuje Zpracovatel následující položky: 48 Objem komodity způsobující ostatní příjmy (j.) [buňka E36]: V rámci této položky Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá ostatním příjmům, mimo prodeje tepla a elektřiny (např. poplatek za energetickou likvidaci odpadu, jako je organický odpad v bioplynových stanicích, apod.). 49 Ostatní příjem (tis. Kč) [buňka E37]: V rámci této položky Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá ostatním příjmům projektu, a to v požadovaných jednotkách tis. Kč List Investiční náklady běžné ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v běžných cenách ), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje týkající se investičních nákladů, se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo !!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesným částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2009, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2010 a 2011, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu Makroekonomická data. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky Výstavba, lze pro finanční částku odpovídající danému roku využít indexu Index cen stavebních prací - list Makroekonomická data [řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek Projekce, Nákup pozemků a staveb, Stroje a zařízení, Rezerva, Propagace, Dozor v průběhu výstavby, lze pro finanční částky odpovídající danému roku využít indexu Index měnověpolitických cen,- list Makroekonomická data, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisejí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu. Investiční náklady musí 23

24 být vyplněny v souladu s požadavky na způsobilost investičních nákladů dle relevantních pokynů OPŽP. List Investiční náklady běžné ceny je rozdělen do 3 hlavních oblastí: Celkové investiční náklady. Nezpůsobilé investiční náklady. Způsobilé investiční náklady. 50 Na základě Zpracovatelem definovaného typu projektu na listu Modul priority 2 a 3 jsou na listu Investiční náklady běžné ceny pro položky Výstavba a Stroje a zařízení automaticky vyplněny některé položky. Konkrétně jde o položky, které jsou zobrazeny na listu Modul priority 2 a 3 v tabulkové oblasti Stavby a Zařízení včetně položek, které Zpracovatel analýzy na tomto listu dodefinoval. Ostatní oblasti investičních nákladů mají taktéž některé položky předdefinovány, ovšem i zde má Zpracovatel možnost dodefinovat položku pro daný náklad. Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: 51 Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. 52 V listu Investiční náklady běžné ceny u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci U a /nebo W 0 % místo původních 100 %. 53 Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást způsobilých nákladů projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka odpovídající vratné (tj. nezpůsobilé) DPH samostatně uvedena na listu Zdroje financování - [Buňka H47], více viz kapitola 4.7. V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku jako rovnu 0, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno, a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce nebo částečný plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH, je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: 54 Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH?, možnost ANO. 24

25 Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku rovnu 0. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu či dílo (např. Projektovou dokumentaci) v jednom roce (např. 2008) od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku rovnu 0. Pokud v dalších letech (např. 2009) nakoupí stejnou službu (např. Projektovou dokumentaci) od plátce DPH, může Zpracovatel analýzy využít buňky Volitelná položka, kterou pojmenuje dle služby a ve [sloupci T a/nebo V] zadá odpovídající výši DPH. Při vyplnění názvu do uvedené buňky dojde ke žlutému podbarvení řádku a následně je možné v jednotlivých letech realizace projektu promítnout investiční náklad k dané činnosti. Uvedený postup platí také pro neplátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu Info možnost Ne : 55 Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? možnost Ne. Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit danou položku [sloupec T a/nebo V] rovnu 0. Změna plátcovství DPH v průběhu realizace projektu V případě, že dojde ke změně plátcovství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze projektu, musí Zpracovatel (Žadatel) postupovat následovně: 56 Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. 57 V listu Investiční náklady běžné ceny pak pro danou položku, které se týká přechod plátcovství DPH, uvést ve sloupci U a/nebo W místo původních 100 % upravené procentní vyjádření poměru DPH v letech plátcovství ku součtu celkového DPH za všechny roky a položky. 58 Takto nastavené DPH je v rámci výpočtu z části zahrnuto do nezpůsobilých nákladů projektu a z části do způsobilých nákladů projektu. Veškeré skutečnosti související s přechodem plátcovství DPH a zadáním odpovídajících hodnot do Modelu musí Zpracovatel (Žadatel) detailně popsat ve Zprávě k FA/FEA. Celkové investiční náklady 25

26 Obrázek 3: List Investiční náklady běžné ceny celkové náklady projektu Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu Info položku Předpokládané datum zahájení realizace projektu a položku Předpokládané datum ukončení realizace projektu automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu. Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými náklady (více viz Implementační dokument OPŽP 23 ). V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky Příprava staveniště, Kompletační činnost či Vedlejší rozpočtové náklady. Hodnota položek vztahujících se ke stavební činnosti bude přičtena do části Výstavby, zatímco Kompletační činnost a Vedlejší rozpočtové náklady do části Stroje a zařízení. 59 Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti musí být přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní rozhodnutí/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, finanční analýza, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má možnost v rámci položek Volitelná položka zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky Volitelná položka Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti. 23 Implementační dokument OPŽP , v platném znění. 26

27 60 Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 19]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků a staveb, souvisejících s realizací projektu. Zpracovatel může v této oblasti, nad rámec předdefinovaných položek, definovat pouze 2 položky. Jestliže tedy v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, je vhodné, dílčí položky agregovat do jedné nebo 2 položek. Pokud dochází v rámci projektu k nákupu budov, pak musí být všechny investiční náklady za tyto budovy zahrnuty pouze v jedné předdefinované položce Nákup staveb. Na základě přidělené životnosti (40 let) jsou následně počítány teoretické odpisy a položka je zahrnuta do výpočtu udržitelnosti projektu. 61 Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 30]: Na základě typu projektu, uvedeného v listu Modul priority 2 a 3 se automaticky v rámci této položky nabízí k vyplnění investičních nákladů žlutě podbarvené buňky v jednotlivých letech realizace projektu, a to pro jednotlivé druhy staveb, které odpovídají předdefinovaným položkám dle zvoleného typu projektu. Tato položka je tedy prolinkována s údaji v listu Modul priority 2 a 3, [buňka K3] a [buňka K11]. U každé položky je ve sloupci V předdefinována její životnost. 62 Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 41]: Na základě typu projektu, uvedeného v listu Modul priority 2 a 3 se automaticky v rámci této položky nabízí k vyplnění investičních nákladů žlutě podbarvené buňky v jednotlivých letech realizace projektu pro jednotlivé druhy zařízení, které odpovídají předdefinovaným položkám dle zvoleného typu projektu a u každé položky je ve sloupci V předdefinována její životnost. Tato položka je tedy prolinkována s údaji v listu Modul priority 2 a 3, [buňka K3] a [buňka K11]. Dále je nutné, aby Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadal ostatní investiční náklady, které se počítají z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu. 24 Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uvedeno v Implementačním dokumentu OPŽP, příp. v upřesňujících závazných dokumentech dotačního titulu OPŽP. 63 Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Max. výše způsobilých nákladů, které odpovídají rozpočtové rezervě je stanovena dle Implementačního dokumentu ve výši max. 5 % z celkových způsobilých přímých realizačních nákladů projektu. Zpracovatel rozdělí vypočtené náklady na rezervu do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. 64 Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti související s komunikací se SFŽP 24 Přímé realizační výdaje (především Výstavba + Stroje a zařízení) jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 27

28 v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz Tabulka Nezpůsobilé náklady projektu položka Technická pomoc ). 65 Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 59]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU musí být žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska, ). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. 66 Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 60]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby do let, které odpovídají realizaci projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. 67 Celkem (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. 68 DPH (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. 69 Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 63]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 61 a vypočítané výše DPH v řádku 62. Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady. V položkách jsou uvedeny náklady spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu Info. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu. 28

29 Obrázek 4: List Investiční náklady běžné ceny nezpůsobilé náklady projektu Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady a Nezpůsobilé investiční náklady s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu Info. Obrázek 5: List Investiční náklady běžné ceny způsobilé náklady projektu 4.4. List Investiční náklady stálé ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z běžných cen na ceny stálé a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu Investiční náklady běžné ceny a předvyplněných parametrů na listu Makroekonomická data. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku, uvedeného na listu Info, [buňka I27] Cenová úroveň nákladů a výnosů. Struktura listu, respektive jednotlivých položek je shodná se strukturou listu Investiční náklady běžné ceny. 29

30 4.5. List Náklady a příjmy V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních a variabilních nákladů a příjmů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč) v cenové úrovni roku, která je uvedena v buňce [I27] na listu Info. Zpracovatel FA/FEA musí v odpovídajících řádcích vyplnit hodnoty provozních nákladů v tis. Kč s přesností na 3 desetinná místa. Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami, zadanými Zpracovatelem. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka tak i provozovatele (je-li provozovatelem jiný subjekt než vlastník). Tzn. v rámci projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu na listu Info [buňka I23] a [buňka I24]. Je nutné upozornit, že informace o plátcovství DPH Žadatele, uvedené na listu Info, [buňka I30], mají vliv pouze na zahrnutí DPH do výpočtu (způsobilých/nezpůsobilých nákladů) z pohledu investičních nákladů, a proto, nemá - li Žadatel ve vztahu k položkám listu Náklady a příjmy nárok na vrácení DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů a příjmů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Tyto skutečnosti musí být Zpracovatelem (Žadatelem) popsány ve Zprávě k FA/FEA. Zpracovatel vyplňuje hodnoty nákladů a příjmů vždy do prvního celého roku analýzy, tzn., je- li projekt uveden do provozu , budou poté data vyplňována do roku Data pro rok 2010 jsou automaticky vypočtena následovně: List je rozdělen do následujících částí: Provozní náklady. Příjmy. Příjmy Náklady. (náklady rok 2011 /365)*(počet dnů provozu rok 2010 ) Reinvestice (pokud relevantní). Zbytková hodnota. Tabulka Provozní náklady Výše provozních nákladů se vyplňují od roku předpokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši provozních nákladů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu Info [buňka I24]. Z takto zadaných provozních nákladů se poměrově 30

31 vypočítá hodnota provozních nákladů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. Obrázek 6: List Náklady a příjmy Provozní náklady Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní položky (žlutě podbarvené buňky) běžné opravy a údržba, nájem pozemků a dalších nemovitostí, osobní náklady, režie pojištění, a ostatní, jsou-li v rámci projektu relevantní. Fixní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to do celé provozní fáze projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu prostřednictvím úvěrů a nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury! Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Variabilní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách však dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. Následující definované variabilní náklady jsou automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Zpracovatel vyplní v rámci této položky následující typy variabilních nákladů: o Objem provozních látek/surovin (m 3 (kg)) [řádek 13]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která by odpovídala prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu v cenové úrovni roku předložení žádosti. Zpracovatel má také v rámci položky možnost měnit měrnou jednotku, která je ve žlutě podbarvené buňce předdefinována [buňka D13]. o Spotřebované provozní látky/suroviny (Kč/m 3 (kg)) [řádek 14]: Položku Zpracovatel nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky po celé referenční období finanční analýzy od roku uvedení projektu do provozu. 31

32 o Výdaje na provozní látky/suroviny (tis. Kč) [řádek 15]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. o Objem spotřebovaných paliv (m 3 (kg)) [řádek 16]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. Zpracovatel má také v rámci položky možnost měnit měrnou jednotku, která je ve žlutě podbarvené buňce předdefinována [buňka D16]. V případě více druhů použitých paliv, vyplní Žadatel pouze řádek výdaje na paliva. Způsob stanovení této hodnoty však musí být popsán ve zprávě k FA/FEA. o Spotřebovaná paliva (Kč/m 3 (kg)) [řádek 17]: Položku Zpracovatel nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky po celé referenční období finanční analýzy od roku uvedení projektu do provozu. o Výdaje na paliva (tis. Kč) [řádek 18]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. o Objem spotřebované elektrické nebo tepelné energie dodané zvenčí (MWh (GJ)) [řádek 19]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. Zpracovatel má také v rámci položky možnost měnit měrnou jednotku, která je ve žlutě podbarvené buňce předdefinována [buňka D19]. o Spotřebovaná elektrická nebo tepelná energie dodaná zvenčí (Kč/MWh (GJ)) [řádek 20]: Položku Zpracovatel nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky po celé referenční období finanční analýzy od roku uvedení projektu do provozu. o Výdaje na elektrickou a tepelnou energii dodanou zvenčí (tis. Kč) [řádek 21]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. o Objem odpadů a emisí (m 3 (kg)) [řádek 22]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. Zpracovatel má také v rámci položky možnost měnit měrnou jednotku, která je ve žlutě podbarvené buňce předdefinována [buňka D22]. o Produkované odpady a emise (Kč/m 3 (kg)) [řádek 23]: Položku Zpracovatel nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky po celé referenční období finanční analýzy od roku uvedení projektu do provozu. o Poplatky za odpady a emise (tis. Kč) [řádek 24]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. o Objem ostatních nákladů (m 3 ) [řádek 25]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. Zpracovatel má také v rámci této položky možnost měnit měrnou jednotku, která je ve žlutě podbarvené buňce předdefinována [buňka D25]. 32

33 o Ostatní náklady (Kč/m 3 ) [řádek 26]: Položku Zpracovatel nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky po celé referenční období finanční analýzy od roku uvedení projektu do provozu. o Ostatní (tis. Kč) [řádek 27]: V rámci položky Zpracovatel vyplní hodnotu do žlutě podbarvené buňky, která odpovídá prvnímu celému roku uvedení projektu do provozu. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů projektu (součet fixních nákladů a variabilních nákladů). Jednotka produkce (GJ) [řádek 31]: Zpracovatel položku může vyplnit, a to v návaznosti na definovaném typu projektu. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota produkce v předdefinovaných jednotkách na celou dobu výpočtu analýzy. Variabilní náklady na jednotku produkce (Kč/GJ) [řádek 32]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňky jsou uzamčeny. V tomto řádku se automaticky dopočítají variabilní náklady na jednotku produkce (dle [řádek 31]), a to v jednotlivých letech analýzy. Hodnota v tomto řádku vychází z celkových variabilních nákladů, automaticky vypočtených v řádku 12. Tabulka Příjmy Výši příjmů projektu Zpracovatel nevyplňuje. Jednotlivé položky se dopočítají automaticky od roku přepokládaného uvedení projektu do provozu až do konce provozní fáze projektu. Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu uvedení projektu do provozu) na listu Info [buňka I24]. Z takto zadaných celkových příjmů se poměrově vypočítá hodnota provozních příjmů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. Definované příjmy jsou automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz položka Celkem, řádek 65). 70 Příjmy se automaticky dopočítají v závislosti na vyplněných hodnotách v listu Modul priority 2 a 3 dle vybraného typu projektu v [buňka K3], a to na celé referenční období analýzy (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách, dojde ke smazání předdefinovaných vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve Zprávě k FA/FEA. Tabulka Příjmy zahrnuje následující typy příjmů projektu: Příjmy za prodej elektřiny pevná výkupní cena Příjmy za prodej elektřiny tržní cena Roční příjmy za prodej elektřiny příspěvek za KVET Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1 Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 2 Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 3 Ostatní příjmy celkem 33

34 Obrázek 7: List Náklady a příjmy Příjmy 71 Celkem (tis. Kč) [řádek 65]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše (součet řádků 37, 46, 49, 52, 55 a 58), a to v průběhu celé provozní fáze projektu. Tabulka Příjmy Náklady Tabulková část Příjmy Náklady napomáhá Zpracovateli FA ke zjištění, zda příjmy projektu alespoň minimálně pokrývají provozní náklady projektu, Obrázek 8: List Náklady a příjmy Příjmy - Náklady 72 Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů projektu [řádek 29], a to pro každý rok analýzy. 73 Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 69]: Položka je automaticky vypočtena na základě celkových příjmů projektu [řádek 65], a to pro každý rok analýzy. 74 Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 70]: Položka je automaticky vypočtena jako rozdíl hodnot Celkové příjmy [řádek 69], mínus Celkové provozní náklady [řádek 68]. 75 Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 71]: Položka se automaticky vypočítá, jedná se o kumulativní hodnotu položky Čisté příjmy (bez reinvestice). Tabulka Reinvestice (pokud relevantní) V rámci této sekce nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu Modul priority 2 a 3 (resp. na listu Investiční náklady běžné ceny ), resp. jak byly definovány životnosti pro jednotlivé prvky systému. 34

35 Obrázek 9: List Náklady a příjmy Reinvestice (pokud relevantní) 76 Celkem (tis. Kč) [řádek 287]: Položka se automaticky vypočítá dle hodnot, zadaných v listu Investiční náklady běžné ceny (nákup budov, náklady na Výstavbu a Stroje a zařízení). V případě, že v listu Investiční náklady běžné ceny jsou zadány náklady na investici s životností kratší, než je referenční období FA/FEA, budou náklady na reinvestici realizovány v roce ukončení její životnosti v původní výši. K reinvestici může docházet v případě krátké životnosti opakovaně. V případě, že životnost zařízení (vč. reinvestovaného) nekončí v roce hodnocení žádosti, je započítána Zbytková hodnota této položky (viz Zbytková hodnota). Tabulka Zbytková hodnota V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky. Obrázek 10: List Náklady a příjmy Zbytková hodnota 77 Celkem (tis. Kč) [řádek 317]: V rámci položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek Výstavba a Stroje a zařízení) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku. 78 Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 381]: Položka udává požadovanou výši čistých příjmů projektu, což je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list Výpočet míry podpory ). 79 Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 383]: Položka udává hodnotu čistých příjmů projektu bez reinvestice. 80 Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 384]: Položka udává kumulované čisté příjmy bez reinvestice List Výpočet míry podpory V rámci tohoto listu Zpracovatel může vyplnit pouze několik málo položek ( Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy, [buňka I47] 35

36 přednastaveno 100 %, Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy, [buňka I48] přednastaveno 100 % a výše procent v tabulce Citlivostní analýza pouze pro Velké projekty ), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení výpočtu míry podpory, k příjmům, nákladů, ke stanovení zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů a citlivostní analýzy (pouze pro Velké projekty ). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni, která je uvedena v buňce [I27] na listu Info. Obrázek 11: List Výpočet míry podpory příjmy a náklady Tabulka Příjmy V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena automaticky na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. 81 Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. 82 Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. 83 Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. 84 Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. 85 Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek Příjmy a v posledním roce analýzy jako Příjmy plus Zbytková hodnota. Tabulka Náklady 36

37 V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. 86 Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka zahrnuje výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů zadaných v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive v listu Investiční náklady stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních nákladů projektu přiřazených danému roku se odečtou částky odpovídající rezervě a relevantní část nezpůsobilé DPH (přiřazené danému roku). 87 Počáteční investice diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka zahrnuje výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce Počáteční investice. 88 Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka zahrnuje výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období analýzy. 89 Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka zahrnuje výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce Provozní náklady vč. případných reinvestic. 90 Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka zahrnuje součet položek Počáteční investice a Provozní náklady vč. případných reinvestic, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období analýzy. 91 Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek Příjmy celkem a Provozní náklady vč. případných reinvestic. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu. 92 Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek Příjmy celkem a Náklady celkem. 93 Čistý tok hotovosti diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce Čistý tok hotovosti. 94 Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu Čistý tok hotovosti v průběhu celého referenčního období analýzy a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu. 95 Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty. 96 Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce Kumulovaný čistý tok hotovosti v jednotlivých letech. 37

38 97 Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty a z vypočteného příspěvku Společenství uvedeného na listu Zdroje financování. 98 Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech provozní fáze (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru). 99 Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku ze Společenství. Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek je stanovení následujících hodnot: 100 Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 % Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku Společenství musí být < 5 %, musí být tato hodnota < 0. Tabulka Výpočet míry finanční mezery V této části Zpracovatel analýzy může upravit položky Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy, buňka I47 přednastaveno 100 % a Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy, buňka I48 přednastaveno 100 % (viz odrážky níže), ostatní položky nemůže Zpracovatel vyplnit ani upravit. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty celkových investičních nákladů a zbytková hodnota jsou vypočteny jako nediskontované i jako diskontované. 25 V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst

39 Obrázek 12: List Výpočet míry podpory výpočet míry finanční mezery Výpočet míry nedostatku financování (finanční mezery), respektive výpočet procenta příspěvku Společenství jako podílu způsobilých nákladů je relevantní pouze pro projekty mimo rámec Veřejné podpory (na listu Info, buňka I37, vybrána možnost Ne ). Výpočet příspěvku Společenství je, je založen na následujících datech: 102 Celkové investiční náklady nediskontované (tis. Kč). 103 Celkové investiční náklady diskontované (tis. Kč). 104 Zbytková hodnota nediskontované (tis. Kč). 105 Zbytková hodnota diskontované (tis. Kč). 106 Příjmy diskontované (tis. Kč). 107 Provozní náklady diskontované (tis. Kč). 108 Čisté příjmy diskontované (tis. Kč). 109 Investiční náklady minus čisté příjmy diskont. (tis. Kč). 110 Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů (%) [řádek 45]: Tato položka udává procento podpory Společenství jako podíl způsobilých nákladů, jak byla v rámci Modelu vypočtena. Procento, respektive vypočtená hodnota (Kč) je výše podpory, kterou Žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v položce Podpora (příspěvek) z ERDF/FS. Dle podmínek Implementačního dokumentu OPŽP má Žadatel nárok na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu, což znamená, že dotace jako příspěvek Společenství může dosáhnout maximální výše 85 % (z celkové Míry nedostatku financování = Finanční mezera). 39

40 112 Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byl vybudován zdroj tepla, ale do sítě k prodeji je dodávána pouze třetina vyrobeného tepla. Dvě třetiny spotřebuje Žadatel ve svých budovách), pro přiřazení proporcionální části investičních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procento pro uvedený příklad (částečný prodej produkce), je doporučeno vypočíst jako poměr prodaného tepla ku celkové produkci tepla, získaný poměr (procento) je následně zadáno do příslušné buňky [I47]. Tento poměr je následně aplikován na celkové investiční náklady projektu (dochází též ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky Čisté příjmy odpisy, respektive ke stanovisku zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. 113 Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení proporcionální části provozních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procenta pro uvedený příklad (částečný prodej produkce), je doporučeno pro tento případ vypočíst jako poměr prodaného tepla ku celkové produkci tepla. Tento poměr je následně aplikován na celkové provozní náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky Čisté příjmy odpisy, respektive ke stanovisku zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. 114 Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočtených čistých příjmů projektu v průběhu celého referenčního období analýzy. Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda Projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů [buňka L51]. 115 Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu Náklady a příjmy. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda Projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů, [buňka L51]. 116 Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočtené hodnoty je stanoveno, zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší jak 0, následně je podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů, splněna. Tabulka Citlivostní analýza souhrn 40

41 Pro Individuální projekty není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. Velké projekty, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole, věnované Velkým projektům List Zdroje financování V rámci tohoto listu se počítají všechny údaje, které se týkají financování předloženého projektu, tzn. stanovení výše příspěvku Společenství, dotace ze SFŽP/SR kap. 315 a následně je vypočtena částka na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracovatel definovat způsob dofinancování projektu s tím, že musí stanovit procentuální podíl nákladů odpovídající způsobilým, respektive nezpůsobilým výdajům a položku Nezpůsobilé vratné DPH. Je - li uvažováno v rámci dofinancování projektu s úvěrem, musí Zpracovatel blíže specifikovat parametry úvěru v tabulce Finanční toky. List Zdroje financování je rozdělen do následujících částí: 117 Výpočet příspěvku z OPŽP. 118 Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Výpočet pro projekty mimo rámec Veřejné podpory). 119 Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory (Výpočet pro projekty v rámci Veřejné podpory). 120 Tabulka finančních zdrojů. 121 Tabulka pro výpočet FRR/K. 122 Tabulka finanční udržitelnosti. 123 Tabulka výpočet úvěrů. Tabulka Výpočet příspěvku z OPŽP (běžné ceny) V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Obrázek 13: List Zdroje financování výpočet příspěvku z OPŽP 124 Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, vypočítané jako celkové investiční náklady vč. DPH v rámci listu Investiční náklady běžné ceny, a to v jednotlivých letech realizace projektu a také celkem. Celkové investiční náklady jsou vždy s DPH, a to nehledě na skutečnost, zda Žadatel je či není plátcem DPH. 125 Celkové investiční náklady projektu bez nárokovatelné DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hodnota v položce je vypočtena na základě toho, zda Žadatel má nebo nemá nárok na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárok nebo má částečně nárok na vrácení DPH (v listu Info [buňka I30] 41

42 vybráno ANO nebo ČÁSTEČNĚ), bude položka odpovídat hodnotě celkových investičních nákladů bez vratné DPH. V opačném případě, kdy Žadatel nemá nárok na vrácení DPH (v listu Info [buňka I30] vybráno NE), bude mít tato položka hodnotu, odpovídající celkovým investičním nákladům vč. DPH. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. 126 Způsobilé investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hodnota v položce vychází z listu Investiční náklady běžné ceny, sekce Způsobilé náklady. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. 127 Částka rozhodnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rozhodnutí je částka celkových způsobilých výdajů projektu, ze které se počítá výše dotace jako příspěvek společenství, viz kapitola 4.7.Hodnota v této položce se vypočítá jako součin položky Způsobilé investiční náklady projektu a položky Míra nedostatku financování. 128 Příspěvek Společenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hodnota v položce se vypočítá jako 85 % z Částky rozhodnutí, uvedené v řádku 11. Vypočítaná hodnota odpovídá výši, na kterou má Žadatel nárok jako na podporu (příspěvek) z ERDF/FS. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (běžné ceny) Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje finanční zdroje na dofinancování projektu a to v závislosti na tom, zda je žádající subjekt veřejný nebo soukromý. Hodnoty, které Zpracovatel vyplňuje v této části Modelu, se zadávají v Kč. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE- FILL zahrnuje: 129 Skladba financování projektu shodná s BENE-FILLem. 130 Veřejný subjekt tabulka na dofinancování výdajů, shodná s BENE- FILLem. 131 Soukromý subjekt tabulka na dofinancování výdajů, shodná s BENE- FILLem. Všechny výše uvedené tabulky jsou shodné s tabulkami v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka E1), Zpracovatel vyplňuje pouze tabulku Veřejný, Soukromý subjekt, a to v návaznosti na typu Žadatele, vyplněném na listu Info [buňka I34]. Tabulka Skladba financování projektu (běžné ceny) Zpracovatel zde žádné údaje nevyplňuje. Tato tabulka slouží ke snadnému přenesení výstupů z FA/FEA do BENE-FILLu. Jestliže nejsou doplněny zdroje na dofinancování projektu ze strany Žadatele, je v [buňce H45] uvedena částka, odpovídající výši způsobilých výdajů na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Bude - li korektně vyplněna příslušná tabulka Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, bude následně tabulka Skladba financování projektu automaticky vyplněna [Buňka H45 = 0]. 42

43 Obrázek 14: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL 132 Celkové výdaje na projekt (Kč) [řádek 27]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, uvedené v řádku [8]. 133 Nezpůsobilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hodnota v položce odpovídá výši celkových nezpůsobilých výdajů projektu, jako rozdíl celkových výdajů projektu [řádek 27] a celkových způsobilých výdajů projektu [řádek 29]. 134 Celkové způsobilé výdaje [řádek 29]: Hodnota v položce odpovídá výši způsobilých investičních nákladů projektu (list Investiční náklady běžné ceny [řádek 120]), z toho: o Způsobilé výdaje připadající na příjmy [řádek 30]: Výše čistých příjmů, připadající na způsobilé náklady projektu nediskontované (nejedná se o celkové příjmy projektu). o Způsobilé výdaje připadající na finanční mezeru [řádek 31]: Hodnota v položce odpovídá částce rozhodnutí v řádku [10]. 135 Soukromé financování (Kč) [řádek 32]: Hodnota v položce se automaticky doplní v případě, že je Žadatelem Soukromý subjekt. Je-li Žadatelem Soukromý subjekt, musí se tento subjekt spolupodílet na financování projektu částkou, odpovídající 10 % ze způsobilých výdajů projektu. Tzn. že soukromý subjekt má přispět k financování vypočtené míry nedostatku financování projektu. Bude-li Žadatelem soukromý subjekt, automaticky se zobrazí následující položky (v jiném případě zůstanou položky prázdné): o Soukromé financování ze zdrojů žadatele [řádek 33]. o Spolufinancování ze zdrojů SFŽP půjčka na doplnění VZ [řádek 34]. 136 Celkové způsobilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 35]: Hodnota v položce je vypočtena jako podíl hodnoty příspěvku Společenství [řádek 37] a hodnoty 85 %, jako max. možnou mírou spolufinancování z ERDF/FS [buňka I37]. Tato položka udává celkovou výši způsobilých veřejných výdajů projektu. 43

44 137 Podpora OPŽP celkem (Kč) [řádek 36]: Hodnota v položce odpovídá součtu položek Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (řádek 37) a Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP (řádek 39) a v případě, kdy je Žadatelem Soukromý subjekt, bude připočtena k uvedeným položkám hodnota Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP navýšení (řádek 40). 138 Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 37]: Hodnota v této položce odpovídá údaji, vypočtenému v [řádek 12] krát Spolufinancování národní veřejné výdaje (Kč) [řádek 38]: Hodnota je vypočtena jako součet položek v řádcích 39 až 43. V dílčích položkách jsou pak uvedeny: o Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP (Kč) [řádek 39]: Hodnota je vypočtena jako 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů [řádek 35]. o Spolufinancování ze SFŽP půjčka na doplnění VZ (Kč) [řádek 40]: Tato položka se automaticky zobrazí v případě, že Žadatelem je Veřejný subjekt. Hodnota je převzata z tabulky Veřejný subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. o Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 / SFŽP navýšení (Kč) [řádek 40]: Tato položka se automaticky zobrazí v případě, že Žadatelem je Soukromý subjekt. Hodnota je převzata z tabulky Soukromý subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. o Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů (Kč) [řádek 41]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů (Kč) [řádek 42]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Finanční prostředky ze státní rozpočtu (Kč) [řádek 43]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Ostatní národní veřejné financování (Kč) [řádek 44]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. 140 Kontrolní součet (Kč) [buňka H45]: Zpracovatel FA musí dbát na to, aby částka na dofinancování, která se v této buňce objeví, byla správně zadána do jednotlivých relevantních položek v tabulkách dle typu žádajícího subjektu (tabulka Veřejný subjekt, Soukromý subjekt ). Jakmile budou údaje v tabulce vyplněny korektně, objeví se následně v buňce hodnota Nezpůsobilá DPH (pokud má Žadatel nárok na vrácení DPH) (Kč) [buňka H47]: Celkové investiční náklady projektu musí být stanoveny vždy s DPH,a to i pro projekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu 44

45 vráceno), je následně vratné DPH automaticky přiřazeno v tabulce Skladba financování projektu do položky Celkové nezpůsobilé výdaje. Z tohoto důvodu je částka, odpovídající vratnému DPH uvedena v této položce. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka zahrnuta vždy do položky Žadatel - vlastní zdroje nezpůsobilý výdaj (platí pro soukromý i veřejný subjekt), která je vždy první položkou v tabulkách Veřejný subjekt a Soukromý subjekt. Je nutné poznamenat, že Žadatel tuto finanční částku prokazuje pouze formálně a to z důvodu, že v průběhu realizace projektu bude získávat (od finančního úřadu) DPH z proinvestovaných investičních nákladů postupně zpět. Tudíž obdržené DPH může Žadatel následně použít jako finanční částku, odpovídající DPH u následujících proinvestovaných investičních nákladů. Tabulka Veřejný subjekt (běžné ceny) Obrázek 15: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL tabulka "Veřejný subjekt Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem veřejný subjekt, tzn. v listu Info, [buňka I34] je vybrána položka Veřejný nebo /Ostatní veřejný, a tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H59] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce Skladba financování projektu, položka Kontrolní součet [buňka H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v buňce zobrazeno -, 0, (0). V rámci tabulky Veřejný subjekt je v řádku 59 položka Zbývá dofinancovat (buňka označena červeně), která slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky Veřejný subjekt. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v této položce -, 0, (0). Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka zp. výdajů [sloupec I ]. Na základě definované procentuální výše způsobilých nákladů [sloupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [ J a K ]. 45

46 Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J59 a K59] zobrazeno -, 0 nebo (0) (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J59 a K59] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel - Veřejný subjekt nezískal finanční část, která odpovídá 10 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu (dále jen CZVV ) od Veřejných subjektů, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, může Žadatel požádat SFŽP o poskytnutí půjčky na doplnění vlastních zdrojů v maximální výši 10 % z CZVV. Tato hodnota odpovídá 10% celkových způsobilých výdajů projektu (dále jen CZV ) pro tento typ žadatele. Odpovídající údaje zanese do buněk [H53 resp. I53]. Má li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena/přičtena do položky Žadatel - vlastní zdroje [řádek 51] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [ I ] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH byla zohledněna jako nezpůsobilý výdaj [sloupec K ]. Do vlastních zdrojů zahrne Žadatel i hodnotu věcného příspěvku. Ve sloupci [ I ] musí Zpracovatel analýzy nastavit % způsobilých výdajů tak, aby daná finanční částka na financování projektu, reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, respektive nezpůsobilé výdaje. 26 Tabulka Soukromý subjekt (běžné ceny) Obrázek 16: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL-tabulka Soukromý subjekt Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem soukromý subjekt, tzn. v listu Info [buňka I34] je vybrána položka Soukromý, tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H72] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce Skladba financování projektu položce Kontrolní součet [buňka 26 Způsobilost výdajů viz Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 46

47 H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem). V případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, v [buňce H45] bude zobrazeno - 0 nebo (0). V rámci tabulky Soukromý subjekt jsou uvedeny položky Zbývá dofinancovat z veřejných zdrojů [buňka H72] a Zbývá dofinancovat celkem [buňka H73]. Položky slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky Soukromý subjekt. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v obou položkách -, 0 nebo (0). Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů, musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka zp. výdajů [sloupec I ]. Na základě definované procentuální výše způsobilých výdajů [sloupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, resp. nezpůsobilých výdajů sloupec [ J a K ]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J73 a K73] zobrazeno -, 0 nebo (0). (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J73 a K73] zobrazena finanční částka odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel - Soukromý subjekt nezískal finanční část, která odpovídá 10 % CZVV od Veřejných subjektů, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, bude mu finanční částka ve výši 10 % uhrazena ze strany SFŽP. Žadatel Soukromý subjekt vyplní částku Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315/SFŽP navýšení [H 66 resp. I 66] ve výši 9% z CZV, což je ekvivalentní 10 % z CZVV projektu pro tento typ žadatele. Má-li Žadatel - Soukromý subjekt nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena/přičtena do položky Žadatel - vlastní zdroje [řádek 63] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [ I ] tak, aby celá částka, odpovídající vratnému DPH, byla zohledněna jako nezpůsobilý výdaj [sloupec K ]. Do vlastních zdrojů zahrne Žadatel i hodnotu věcného příspěvku. % způsobilých výdajů [Sloupec I ] musí Zpracovatel analýzy nastavit tak, aby daná finanční částka na dofinancování projektu, reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje. 13 Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory. Tato tabulková část je detailně popsána v kapitole 6 Projekty v režimu Veřejné podpory. Tabulka finančních zdrojů (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislosti na typu žádajícího subjektu) Veřejný subjekt a Soukromý subjekt. Tabulková část slouží jako jedna z výstupních tabulek zpracované FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, respektive zda finanční částky na dofinancování projektu jsou z jednotlivých zdrojů dostatečně nastaveny. 47

48 V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok vrácení DPH, byť vratné DPH v tabulkách Skladba financování projektu, Veřejný subjekt a Soukromý subjekt, je započteno. Zdroje na vratnou DPH jsou automaticky odečítány od položky Vlastní zdroje žadatele ([řádek 138] nebo [řádek 145]), tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží. Obrázek 17: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů Tabulka pro výpočet FRR/K (stálé ceny) dle cenové úrovně roku uvedeného na listu Info [Buňka I27] Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů Finanční vnitřní návratnosti (FRR/K) a Čisté současné hodnoty investice (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek uvedených výše, případně zčásti z tabulek Výpočet úvěrů na listu Zdroje financování. Tabulky Výpočet úvěrů musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF). Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části Výpočet úvěrů (je-li to relevantní), poté vypočítané hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídací hodnotu. Obrázek 18: List Zdroje financování Tabulka pro výpočet FRR/K Tabulka finanční udržitelnosti (běžné ceny) 48

49 Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka), financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený tok hotovosti, lépe řečeno kumulativní tok hotovosti, respektive diskontovaný kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot, znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl zajistí z jiných zdrojů. Nicméně z pohledu prokázání udržitelnosti projektu je využíváno pouze prokázání, že projekt vytváří významnou část odpisů, viz list Výpočet míry podpory, respektive list Výstup pro SFŽP. Obrázek 19: List Zdroje financování Tabulka finanční udržitelnosti 142 Finanční zdroje celkově (tis. Kč) [řádek 200]: Položka udává celkové finanční zdroje, použité k financování realizace projektu, tzn. dotace z OPŽP celkem, vlastní zdroje, jiné dotace, úvěr, atd. 143 Výnosy (tis. Kč) [řádek 201]: Položka udává výnosy z provozu realizovaného projektu Výnos je vypočten na základě zadaných příjmů projektu na listu Náklady a příjmy. 144 Přítoky celkem (tis. Kč) [řádek 202]: Položka udává součet položek Finanční zdroje celkově a Výnosy. 145 Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 205]: Udává celkové investiční náklady v daném roce. 146 Provozní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 206]: Položka udává výši provozních nákladů v daném roce plus případné vypočtené reinvestice v daném roce. 147 Splácení úvěrů (vč. úroků) náklady (tis. Kč) [řádek 207]: Na základě případně definovaných úvěrů potřebných k dofinancování akce, jsou v této položce uvedeny hodnoty výše splácení úvěrů včetně úroků. Definování úvěrů se provádí v tabulkové části Výpočet úvěrů, - list Zdroje financování. 148 Daně (tis. Kč) [řádek 208]: Na základě definování položky Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? list Info ([buňka I32]), je tato položka automaticky vyplněna, nicméně Zpracovatel analýzy může jednotlivé výše upravit. Jestliže dojde v průběhu analýzy k úpravě hodnot, musí být ve zprávě FA zdůvodněno, proč k této úpravě došlo. Nicméně tato úprava nemá vliv na standardní výpočet Míry nedostatku financování projektu. 49

50 149 Tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 211]: Položka vypočítá rozdíl hodnot Přítoky celkem a Odtoky celkem v jednotlivých letech analýzy. 150 Kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 212]: Položka udává kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tok hotovosti znázorňuje, zda je projekt samofinancovatelný v průběhu celé analýzy jestliže jsou kumulativní toky záporné, znamená to, že přítoky projektu jsou nedostatečné vůči odtokům a tudíž musí být zajištěny jiné externí finanční zdroje. 151 Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 213]: Položka udává diskontovaný kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tabulka Výpočet úvěrů (běžné ceny) Tato tabulková část musí být vyplněna pouze v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil v jedné z tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt finanční částku na dofinancování projektu, která bude zajištěna formou úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) v jedné z výše uvedených tabulek se vyznačí/podsvítí sytě žlutou barvou dané typy úvěru. V případě, že Model neumožňuje přesné zadání všech údajů/informací k úvěru, je potřeba zadat takové hodnoty, které se realitě nejvíce blíží. Uvedené skutečnosti musí být popsány ve Zprávě k FA/FEA. Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: 152 Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. 153 Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální doba odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007, včetně) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definoval v položce Předpokládané datum ukončení realizace projektu (list Info ). Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je nezbytné pro zajištění korektního výpočtu Modelu. V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem. 154 Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu). 155 Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost Ano je následně zapotřebí vyplnit pouze položky Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky a Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru. Bude-li vybrána možnost Ne, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce Úroková sazba (ruční nastavení po letech). 50

51 156 Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. 157 Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu. 158 Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. 159 Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? na možnost Ne. Obrázek 20: List Zdroje financování Finanční toky 4.8. List Výstup pro SFŽP List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA, respektive Žadateli, jako souhrnný list výsledků FA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky: 160 Datum zpracování [buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování/ tisku FA případně FEA. 161 Zpracoval [buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA případně FEA. 51

52 162 Telefon Zpracovatele [buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo Zpracovatele FA případně FEA. V rámci tohoto listu jsou zobrazeny údaje o projektu v závislosti na tom, zda se jedná o projekt v režimu Veřejné podpory či nikoli. Na listu jsou tedy zobrazeny následující údaje: 163 Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu Info. 164 Tabulka Skladba financování projektu : Tabulka je shodná s tabulkou Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, která je umístěna na listu Zdroje financování. 165 Tabulka Zdroje žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt : Tabulka je shodná s jednou z tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt v elektronickém prostředí BENE-FILL, které jsou umístěny na listu Zdroje financování. Tabulka se dynamicky mění dle toho, jak je na listu Info vyplněna položka Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt [buňka I34]. 166 Tabulka Hlavní výsledky finanční analýzy : Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a NPV/C (hodnoty bez podpory společenství list Výpočet míry podpory ) a FRR/K a NPV/K (hodnoty s podporou společenství list Zdroje financování ). 167 Tabulka Výpočet míry finanční mezery : Zde jsou zobrazeny hodnoty pro položky Míra nedostatku financování a Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů.položka Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů se zobrazí pouze v případě, že se nejedná o projekt v režimu Veřejné podpory (na listu Info, buňka I37, vybrána možnost Ne ). Hodnoty jsou primárně vypočteny na listu Výpočet míry podpory. 168 Tabulka Hodnoty pro projekt na základě stálých cen 2010 tis. Kč : Tabulka je relevantní pouze pro projekty, které nejsou v režimu Veřejné podpory (na listu Info, buňka I37, vybrána možnost Ne ) a je identická s tabulkou Výpočet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpočet míry podpory. Pokud se jedná o projekt v režimu Veřejné podpory (na listu Info, buňka I37, vybrána jedna z možností Ano ), je v [buňce F67] zobrazen červeně podbarvený text: Tabulka není relevantní pro projekty v rámci Veřejné podpory. 169 Čisté příjmy odpisy (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt vytváří významnou část odpisů či nikoliv. Položka je propojena na tabulku Výpočet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpočet míry podpory. 170 Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listě Investiční náklady běžné ceny Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 52

53 171 Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu je projekt tzv. prostě nebo reálně návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu Bez podpory společenství a S podporou společenství. Prostá návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků převýšil původní investici. Reálná návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici. 172 Tabulka Citlivostní analýza souhrn : Tabulka je relevantní pouze pro tzv. Velké projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou Citlivostní analýza souhrn umístěnou na listu Výpočet míry podpory List Makroekonomická data Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen běžných na ceny stálé a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data, potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data. Obrázek 21: List Makroekonomická data Provozní fáze projektu (viz list Info). Finanční diskontní míra. Ekonomická diskontní míra. Sazba daně z příjmu Finanční diskontní faktor. Ekonomický diskontní faktor. Roční míra měnověpolitické inflace. Roční míra inflace cen stavebních prací. Průměrný roční nárůst reálných mezd. Roční míra inflace mezd. Roční míra inflace výnosů. 53

54 Cenové indexy vždy ke konci daného roku. Index měnověpolitických cen. Index cen stavebních prací. Index mezd (ve stálých cenách). Index mezd (v běžných cenách). Index cenové úrovně výnosů. Finanční diskontní míra (%): Ekonomická diskontní míra (%). 54

55 5 VELKÉ PROJEKTY Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 udává povinnost pro všechny tzv. Velké projekty, zpracovat analýzu nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu 28. Analýza nákladů a přínosů (včetně finanční analýzy, ekonomické analýzy, citlivostní analýzy a analýzy rizik) je tedy součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit Evropské komisi v rámci posouzení tzv. Velkých projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíly, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. 29 Implementační dokument OPŽP definuje Velký projekt takto: Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Cílem této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen Pokyn MF pro směnný kurz ), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období Platnost pokynu je datována k 24. říjnu Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o Velký či Individuální projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK 31, platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře Určení charakteru projektu archivovaného ve složce projektu. Určení kategorie projektu v pracovním listu Info a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na Individuální či Velký projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako Individuální 28 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 29 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek Měsíční účetní kurz Evropské komise, 55

56 na Velký, bude Žadatel povinen zpracovat Žádost na Velký projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti o VP do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena Evropskou komisí v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty 32 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %. 33 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře Určení charakteru projektu archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti o Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, a to jak v CZK (list Výstupy do žádosti CZK, tak v EUR (list Výstupy do žádosti EUR ). Měsíční účetní kurz EK, platný k datu předložení Žádosti o velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu Výstupy do žádosti EUR do [buňka L3], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu Výstupy do žádosti EUR v [buňka L5]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Cílem ekonomické analýzy projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Evropská komise vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: 173 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování ekonomické analýzy ve třech základních krocích: 175 Daňové opravy. 176 Opravy v důsledku externalit. 177 Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). 32 Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 846/2009 Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 33 Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz. 56

57 Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). 178 Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. 179 Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů, je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. 180 Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (Benefit-Cost Ratio), je podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k výdajům na investici. Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný Zadávání dat do Modelu Velké projekty Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. Velkých projektů je shodný s postupem vyplňování projektů Individuálních pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list Ekonomická analýza. Následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti 35 pro Velké projekty využit list Výstupy do žádosti - CZK (Žadatelem), případně Výstupy do žádosti EUR (Řídícím orgánem). U projektů, které jsou svým charakterem definovány jako Velké (na základě vztahu celkových investičních nákladů a definované velikosti projektu v položce Kategorie projektu na listu Info [buňka I28], je nutné při zadávání dat do modelu vyplnit v rámci listu Info položku Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? [buňka I37]. Položka je standardně zobrazena a zpracovatel FEA následně vybere jednu z možností, kterou položka nabízí. Jedná se o definování, zda projekt podléhá či nepodléhá pravidlům veřejné podpory. Zpracovatel musí tedy v případě Velkého projektu vybrat jednu z následujících možností: 181 Ano de minimis, 182 Ano GBER - regionální bloková výjimka, 183 Ano GBER regionální investiční podpora, 184 Ano GBER podpora pro ŽP nebo 185 Ano pokyny pro ŽP, 186 Ne V případě, že se jedná o projekt, který nepodléhá pravidlům veřejné podpory, musí Zpracovatel zvolit položku Ne. 34 V oficiálním překladu žádosti Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rad (ES) č. 846/2009., je uveden název této položky jako Poměr nákladů k přínosům pravděpodobně se jedná o špatný překlad, jelikož v anglickém jazyce se jedná o poměr B/C, tedy Benefits/Costs - poměr přínosů k nákladům projektu. 35 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 846/

58 5.4. List Ekonomická analýza List Ekonomická analýza je rozdělen do několika následujících základních tabulkových částí: 187 Daňové opravy (fiskální oprávky). 188 Opravy z důvodu externalit. 189 Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). 190 Výpočty. 191 Výsledky analýzy nákladů a přínosů. 192 Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory"). 193 Konsolidovaná analýza citlivosti (tis. Kč). Obrázek 22: List Ekonomická analýza 194 Tabulka Daňové opravy (fiskální oprávky) : Model automaticky odečte z investičních nákladů projektu nepřímou daň, tzn. je odečteno DPH. Zpracovatel má dále možnost zadat do [řádku 7] jiné daňové opravy, a to dle vlastního výpočtu. V případě výpočtu těchto jiných daňových oprav musí Zpracovatel vyplnit částku v závislosti na tom, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Je však nutné upozornit, že vyplnění položky o plátcovství DPH Žadatele na listu Info (buňka [I29]) má vztah pouze k výpočtu v rámci Investičních nákladů projektu. Tzn., že v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH (je plátcem DPH), musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH, Zpracovatel hodnotu jiných daňových oprav v případě provozních nákladů vyplňuje také bez DPH. Dojde-li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FA/FEA. V případě, kdy Žadatel není plátcem DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy vyplňovány vč DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, pak musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Dojde li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve Zprávě k FEA. 58

59 195 Tabulka Opravy v důsledku externalit : Zpracovatel má možnost zadat až pět druhů externalit (ať jsou externality kladné nebo záporné). Je potřeba zadat názvy externalit (které se následně promítnou do formuláře žádosti) buňky [B13, B18 atd.], a dále jejich peněžní hodnotu (peněžní vyjádření) v průběhu času v buňkách [H14:AK14, H19:AK19 atd.]. Zpracovatel má možnost zadat fyzické vyjádření dané externality (např. snížení emisí znečištění v tunách za rok) v buňkách [H15:AK15, H20:AK20 atd.] s tím, že v rámci této položky ve sloupci D Zpracovatel vyplní pouze jednotky pro danou externalitu a vypočtení hodnoty externality za fyzickou jednotku je uvedeno v buňkách [H16:AK16, H21:AK21 atd.]. Takto spočítané průměrné jednotkové hodnoty jsou prezentovány v tabulce E.2.2 žádosti na listu Výstupy do žádosti. Externality je nutné detailně popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V rámci zpracování třetího kroku od cen tržních k cenám účetním (stínovým), je zapotřebí nastavit vyrovnávací koeficienty pro změnu z cen tržních na ceny účetní. Metodický postup k nastavení těchto koeficientů je popsán v metodických dokumentech. 36 Obrázek 23: List Ekonomická analýza od cen tržních k cenám účetním Vyrovnávací koeficienty mohou být nastaveny na různých úrovních: 196 Pro investiční náklady jsou koeficienty nastaveny na úrovni sedmi hlavních položek (projekce a příprava, nákup pozemků, výstavba, stroje a zařízení atd.). Je třeba věnovat zvláštní pozornost položce Výstavba, protože část nákladů na výstavbu typicky zahrnuje náklady nekvalifikované pracovní síly, kde je vyrovnávací koeficient < 1. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. 197 Pro provozní náklady jsou koeficienty nastaveny na takové úrovni, aby byly co nejvíce podobné údajům, uvedeným na listu Náklady a příjmy. Tam, kde jsou jednotlivé položky fixních a variabilních nákladů vyčísleny, by koeficienty měly odpovídat těmto jednotlivým položkám. Pokud jsou k 36 Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to cost-benefit analysis of investment projects), Evropská komise, Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen

60 dispozici pouze hodnoty pro fixní a variabilní náklady jako celky nebo pro provozní náklady jako celek je potřeba zadat hodnoty koeficientů do relevantních buněk [buňky D52 a D58] pro fixní a variabilní náklady, respektive [buňka D51] pro provozní náklady jako celek. Znovu je potřeba věnovat zvláštní pozornost položce Osobní náklady [buňka D53] kde je třeba zvážit, zda by koeficient neměl mít menší hodnotu než 1. Dojde-li k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. 198 Pro Příjmy projektu může být koeficient nastaven buď pro každou jednotlivou položku (pokud existují hodnoty pro tyto položky v listu Náklady a příjmy ) [buňky D66 až D75] nebo pro Příjmy jako celek [buňka D65]. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. 199 V procesu nastavení koeficientů je potřeba mít na zřeteli, že pokud je koeficient nastaven na vyšší úroveň (např. pro celkové Příjmy ), pak nejsou aplikovány koeficienty na nižší úroveň, např. pro každý jednotlivý typ příjmu. Obrázek 24: List Ekonomická analýza výpočty V rámci listu Ekonomická analýza část Výpočty musí Zpracovatel slovně popsat složky příjmů a externalit pro účel vyplnění povinného formuláře žádosti pro Velké projekty v části tabulka E.2.2. Obrázek 25: List Ekonomická analýza Výsledky analýzy nákladů a přínosů V této části listu jsou umístěny hlavní výsledky EA, jedná se o ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty NPV, která je vypočtena v tis. Kč a tis. EUR, ekonomické míry návratnosti ERR (%) a poměru přínosů k nákladům projektu ( - ). Tabulka Analýza citlivosti Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné 60

61 změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři Žádosti je vyžadována identifikace tzv. kritických proměnných a následně tzv. měnící hodnoty kritických proměnných. Kritická proměnná je taková proměnná, kde 1% změna vstupu, vyvolá minimálně 1% změnu ENPV na výstupu. Měnící hodnota kritické proměnné je taková hodnota, která vyvolá změnu kritické proměnné, která vede k ENPV = 0. Obrázek 26: List Ekonomická analýza Analýza citlivosti Poslední uživatelský vstup pro ekonomickou analýzu je možný v části listu, zabývajícího se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu Výpočet míry podpory (část Citlivostní analýza ). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5%). 61

62 Obrázek 27: List Ekonomická analýza Konsolidovaná analýza citlivosti Tabulková část Konsolidovaná analýza citlivosti částečně odkazuje na tabulku Analýza citlivosti list Výpočet míry podpory (viz Obrázek 28) a na tabulku Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory") list Ekonomická analýza (viz Obrázek 26). V této souhrnné tabulce je přehledně zobrazeno, které položky (investiční náklady, provozní náklady, příjmy) mají-li vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C a výstupy z ekonomické analýzy - ERR, ENPV). Obrázek 28: List Výpočet míry podpory Citlivostní analýza Výstupy z ekonomické analýzy jsou poté přeneseny do standardního formuláře žádosti (list Výstupy do žádosti ), respektive do tabulek: E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - CZK slouží Zpracovateli, respektive Žadateli, jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA (není uvedeno CBA z toho důvodu, že 62

63 analýza rizik není součástí Modelu a tudíž není zpracována úplná CBA) 37. List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře Žádosti pro, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář Žádosti, může hodnoty z tabulek, uvedených na listu Výstupy do žádosti - CZK, jednoduše kopírovat do identických tabulek Žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK! Obrázek 29: List Výstupy do žádosti - CZK Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení V rámci tohoto listu musí Zpracovatel pouze vyplnit tabulku Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení. Zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu (jestliže je položka Celkové investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování podbarvena červeně, viz Obrázek 30 [buňka B156], musí být tato částka zadána do buňky [J 154 nebo K154] (Obrázek 29), a to na základě typu Žadatele (veřejný/soukromý). Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rozdíl, vzniklý zaokrouhlením částky je zapotřebí dorovnat z vnitrostátních veřejných nebo soukromých zdrojů, tabulka Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení a to tak, aby se položka Celkové investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování shodovala s přesností na dvě desetinná místa, tzn. položka Celkové investiční náklady nebude červeně podbarvena a položka Zbývá dorovnat v tabulce Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení: bude rovna -. Obrázek 30: List Výstupy do žádosti - CZK tabulka H.2.2. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH, uvedena v Tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování, respektive v položce Jiné zdroje (upřesněte). V Žádosti o podporu Žadatel uvede, že částka v položce Jiné zdroje (upřesněte) odpovídá výši vratné DPH a bude (dočasně) hrazena z vlastních zdrojů Žadatele, nebo např. čerpáním kontokorentního úvěru. List Výstupy do žádosti - CZK obsahuje následující tabulky: 200 Oddíl E Analýza nákladů a přínosů 37 Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 63

64 o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy. o E.3.2. Analýza citlivosti. 201 Oddíl H - Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství. o H.2.2. Zdroje spolufinancování. o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství. Při vyplňování oficiálního formuláře Žádosti na Velký projekt je třeba pod tabulku H.1. Rozpis nákladů uvést, že hodnoty v tabulce (H.1.) jsou uvedeny v tzv. běžných cenách tzn. se započtením inflace, oproti tomu jsou hodnoty uvedené v tabulce E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze stanoveny v tzv. stálých cenách tzn. bez započtení inflace List Výstupy do žádosti - EUR List Výstupy do žádosti - EUR slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF pro směnný kurz, kurzem EK 38 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP (MŽP). Stejně jako v listu Výstupy do žádosti CZK, je nutné vyplnit tabulku Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu na dvě desetinná místa. Postup zarovnání rozdílů ze zaokrouhlení je stejný, jako v předchozí kapitole s tím rozdílem, že položka Celkové investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování, se musí shodovat s přesností na jedno EUR. Tzn. položka Celkové investiční náklady nebude červeně podbarvena a položka Zbývá dorovnat v tabulce Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení, bude rovna -. Toto dorovnání provádí Řídící orgán. 38 Měsíční účetní kurz Evropské komise, 64

65 6 PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY Jedná se o projekty, které jsou svým rozsahem v rámci OPŽP definovány jako tzv. Individuální nebo Velké projekty, a které splňují podmínky 39 pro zařazení projektu do režimu Veřejné podpory (podléhají pravidlům Veřejné podpory). 40 Pro projekty, kde je výše podpory stanovena v souladu s režimem poskytování Veřejné podpory, se výše podpory stanoví dle relevantních právních předpisů pro Veřejnou podporu. Tyto předpisy jsou uvedeny/definovány v Implementačním dokumentu OPŽP,případně v relevantních dokumentech pro Veřejnou podporu ( U projektů které podléhají pravidlům o veřejné podpoře a jejich celkové náklady nepřesahují hranici 25 mil EUR, vyžadují národní orgány (MŽP, SFŽP) zpracovat FA projektu. V případě, že u projektů v režimu Veřejné podpory vyjde vhodná míra podpory z fondů EU nižší, než míra stanovená pravidly o Veřejné podpoře, bude podpora poskytnuta dle výstupů FA tak, aby nedocházelo k nadměrnému financování projektů. FA musí být vypracována také z toho důvodu, aby byla prokázána finanční udržitelnost projektu Výpočet míry podpory U projektů, které jsou svým charakterem zařazeny do režimu Veřejné podpory, není výše příspěvku Společenství stanovena výpočtem FA k danému projektu, nýbrž je výpočet míry podpory stanoven v souladu s relevantním právním předpisem pro danou Veřejnou podporu. Stanovení přípustné intenzity Veřejné podpory se odvíjí od relevantního předpisu, který je aplikován na daný druh projektu. Do výše podpory se, v rámci Veřejné podpory, započítává nejen dotace z ERDF/FS, ale také dotace z národních veřejných zdrojů, tj. SFŽP, státní rozpočet, případně příspěvek Krajského úřadu nebo úrokové zvýhodnění v případě poskytnutí půjčky. V případech, kdy je možné pro stanovení míry podpory aplikovat slučitelným způsobem více právních předpisů platí, že Veřejnou podporu lze poskytnout na základě toho předpisu či blokové výjimky, dle kterého je míra podpory nižší. V rámci OPŽP jsou relevantní následující typy Veřejných podpor: 202 De minimis. 203 Regionální bloková výjimka. 204 GBER - regionální investiční podpora. 205 GBER - podpora pro ŽP. 206 Pokyny pro ŽP. Obecně je výše podpory stanovena jako dané procento (maximální přípustné) z celkových způsobilých výdajů projektu (dále jen CZV ). Stanovení CZV pro projekty v režimu Veřejné podpory se však liší v závislosti na tom, které pravidlo (právní předpis) pro Veřejnou podporu je pro daný projekt uplatňováno detailní stanovení je uvedeno v Implementačním dokumentu OPŽP. 39 Implementační dokument v platném znění- Operační program životní prostředí Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí

66 6.2. Zadávání dat do Modelu projekty v režimu Veřejné podpory Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu u projektů v režimu Veřejné podpory je shodný s postupem vyplňování u Individuálních i Velkých projektů. Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Energetického modelu přírůstkového pro projekty v rámci Veřejné podpory, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup při zpracování FA/FEA. 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádostí o podporu z OPŽP u projektů ve Veřejné podpoře. Jedná se především o Implementační dokument OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy, specificky platnými pro relevantní prioritní osu a částmi týkajícími se Veřejné podpory. 2. Zpracovatel definuje, o jakou kategorii projektu se jedná ( Individuální nebo Velký projekt) Zpracovatel určí typ Veřejné podpory pro zpracovávaný projekt (list Info ) dle podmínek pro Veřejnou podporu Zpracovatel definuje zařazení projektu do relevantní prioritní osy (2 nebo 3) a oblasti podpory (2.1, 2.2, 2.1 a 4.1, , 3.2), které svým zaměřením projekt odpovídá a pro kterou je tento Model určen. 5. Zpracovatel na listu Scénář bez projektu, resp. Scénář s projektem musí vyplnit v rámci položky Stavby (buňka K3) požadovaný druh stavby, na základě které se vydefinují položky v rámci listu Náklady a příjmy bez projektu resp. Náklady a příjmy s projektem 6. Zpracovatel na listu Investiční náklady běžné ceny vyplní hodnoty investičních nákladů s ohledem na jejich způsobilost (nezpůsobilost) dle podmínek pro Veřejnou podporu, 44 jež je relevantní pro daný projekt. 7. Model FA/FEA u projektů, které jsou v režimu veřejné podpory, automaticky nepočítá výši příspěvku Společenství! Proto musí Zpracovatel Žádosti daného projektu nejdříve vyplnit elektronickou žádost BENE-FILL, především záložku E Financování. Obdržené hodnoty musí být následně překopírovány do Modelu, listu Zdroje financování, tabulkové části Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory (relevantní položky jsou žlutě podsvíceny) Žadatel tedy v rámci zpracování FA pro Individuální projekt v rámci Veřejné podpory vyplňuje následující listy: 207 List Info ; 41 Implementační dokument OPŽP v platném znění. 42 Implementační dokument OPŽP v platném znění. 43 Relevantní pouze pro projekty, předkládané v rámci XV. výzvy MŽP ze dne Implementační dokument OPŽP v platném znění. 66

67 208 List Modul priority 2 a 3 shodné jako u projektů mimo Veřejnou podporu; 209 List Náklady a příjmy shodné jako u projektů mimo Veřejnou podporu; 210 List Investiční náklady běžné ceny ; 211 List Zdroje financování ; 212 List Výstup pro SFŽP shodné jako u projektů mimo Veřejnou podporu; 213 Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem generujícím příjem, vyplní Zpracovatel FA rovněž údaje na listu Výpočet míry podpory. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt v rámci Veřejné podpory vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: 214 List Výpočet míry podpory (pouze tabulková část Citlivostní analýza a případné vyplnění údajů v tabulkové části Výpočet míry finanční mezery ) shodné jako u projektů mimo Veřejnou podporu; 215 List Ekonomická analýza shodné jako u projektů mimo Veřejnou podporu; List Výstupy do žádosti - CZK (pouze tabulková část Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování ). V kapitolách níže jsou uvedeny/popisovány pouze ty položky, které musí být vyplněny z důvodu, že je projekt v režimu Veřejné podpory. Tyto položky jsou zadávány specificky oproti projektům vytvářejícím příjem List Info Zpracovatel FA/FEA musí zvolit, na listu Info v položce Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? [buňka I37], jednu z předdefinovaných možností Veřejné podpory: 216 Ano de minimis, 217 Ano regionální bloková výjimka, 218 Ano GBER regionální investiční podpora, 219 Ano GBER - podpora pro ŽP, 220 Ano pokyny pro ŽP. 67

68 Obrázek 31: List Info Veřejná podpora. 221 Vyplnění ostatních položek je identické jak u Individuálních tak Velkých projektů List Investiční náklady běžné ceny 222 Investiční náklady projektu, respektive způsobilé investiční náklady projektu, musí být zadány v souladu se způsobilostí nákladů pro daný typ Veřejné podpory List Zdroje financování 223 Specifický postup je vyžadován pouze při vyplňování (zadávání) dat na listu Zdroje financování tabulková část Výpočet pro projekty v rámci Veřejné podpory. Tabulková část Výpočet pro projekty v rámci Veřejné podpory Tabulková část je na listu Zdroje financování standardně zobrazena. V rámci listu Zdroje financování jsou pro projekty v režimu Veřejné podpory (v tabulkové části Výpočet pro projekty v rámci Veřejné podpory) standardně zobrazeny následující tabulky: 224 Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory. 225 Veřejný subjekt. 226 Soukromý subjekt. 68

69 Obrázek 32: List Zdroje financování Veřejná podpora, tabulky finančních toků 227 Nejprve musí Zpracovatel analýzy zadat všechna relevantní data do elektronického formuláře žádosti BENE-FILL. Jsou - li v elektronické žádosti BENE-FILL korektně vyplněna potřebná data, obdrží Zpracovatel (na záložce E Financování projektu) tabulku finančních zdrojů projektu. Zpracovatel musí tuto tabulku doplnit tak, aby byla hodnota v položce Kontrolní součet rovna -. Z takto vyplněné tabulky v BENE-FILLu Zpracovatel přepíše souhrnná (celková) data do Modelu FA/FEA do sloupců H, I, J, části Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory tak, aby hodnota Kontrolní součet na listu Zdroje financování [buňka H96], byla rovna -. Vyplnění tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt je shodné jako u projektů mimo režim Veřejné podpory tzn. Zpracovatelem musí být nastaveno procento, které odpovídá výši způsobilých výdajů projektu na dofinancování celkových výdajů projektu ze strany Žadatele. To která z tabulek musí být Zpracovatelem vyplněna, udává položka Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? list Info [buňka I34] List Výstupy do žádosti - CZK Vyplňování dat v rámci tohoto listu je relevantní pouze pro Velké projekty. List Výstupy do žádosti - CZK slouží Zpracovateli, respektive Žadateli, jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře Žádosti pro projekty v rámci Veřejné podpory, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář Žádosti, může hodnoty z tabulek, uvedených na listu Výstupy do žádosti - CZK, jednoduše kopírovat do identických tabulek Žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1 ) Žadatel zpracovává a předkládá FEA a Žádost na Velké projekty pouze v CZK! 69