MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA. Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Transkript

1 MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Zelená linka pro zájemce o dotace: březen

2 OSNOVA 1 ÚVOD Účel Manuálu a použití Modelu FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný souhrn pojmů Oblast zpracování finanční analýzy Výpočet míry podpory POPIS MODELU ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Struktura Modelu Barevná konvence a formát vstupních dat Vyplnění Modelu Energetický model zelená louka INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Info List Modul priority 2 a List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Makroekonomická data VELKÉ PROJEKTY Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Zadávání dat do Modelu Velké projekty List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY Výpočet míry podpory Zadávání dat do Modelu projekty v režimu Veřejné podpory

3 6.3. List Info List Investiční náklady běžné ceny List Zdroje financování List Výstupy do žádosti - CZK SKUPINOVÉ PROJEKTY Postup při zpracováni Skupinových projektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kontrola formálních údajů Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty) Posouzení výsledků z FEA ( Velké projekty ) Posouzení výsledků pro projekty v režimu Veřejné podpory Posouzení výsledků FEA ( Skupinové projekty ) Aktualizace FA/FEA k vydání RoPD A ZVA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ REJSTŘÍK PŘÍLOHY

4 1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat, u projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 50 mil. EUR (tzv. Velký projekt{ XE "Velký projekt" } ) 1 analýzu nákladů a přínosů (dále jen CBA ), a to{ XE "CBA" } v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik. 2 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 50 mil. EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře 3, je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu (dále jen FA{ XE "CBA" } ) Projektu. Pro usnadnění zpracování CBA{ XE "CBA" } v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP{ XE "OPŽP" } ), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model, 4 který zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. 5 Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Model a Zpráva (viz Příloha 1 Manuálu) 6. V rámci snadnější orientace je v Manuálu pro dílčí části CBA{ XE "CBA" } používáno následujících označení: FA{ XE "FA" } - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení žádosti pro Velké projekty. 7 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument EK - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects kapitola Účel Manuálu a použití Modelu Manuál k Energetickému modelu zelená louka (dále jen Manuál ) slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti obdržených výsledků. V Manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů: Individuální projekt{ XE "Individuální projekt" }. 2 Velký projekt{ XE "Velký projekt" }. 2 Projekt{ XE "Velký projekt" } v režimu Veřejné podpory{ XE "Veřejné podpory" }. 2 Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. velkých projektů, musí být také 1 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 2 Nařízení Rady (EU) č. 539/2010, článek 1. 3 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP o předkládání žádostí, v platném znění. 6 Směrnice MŽP o předkládání žádostí, v platném znění. 7 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, Příloha XXI velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/

5 zpracována CBA{ XE "CBA" } v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti Individuálním projektům o něco větší. Tento Manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Energetický model zelená louka, který je základním modelem pro zpracování FA/FEA pro ty projekty, které generují příjem a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do OPŽP v rámci{ XE "OPŽP" } prioritní osy 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí a 3 Udržitelné využívání zdrojů energie, respektive do oblastí podpory 2.1, 2.2, 3.1 a 3.2. Model není určen pro projekty rozšíření stávající plynovodní rozvodné sítě, neboť pro tento typ byl zpracován samostatný model včetně manuálu. Pro takzvané energetické projekty splňující podmínku projektu generujícího příjem, bylo uvažováno primárně s příjmy projektu v podobě prodeje tepla či elektrické energie. Energetický model zelená louka je možné použít pouze v případě projektu, kdy předmětem podpory je výstavba energetického zařízení na zelené louce. Jedná se tedy například o projekty výstavby nového centrálního zdroje tepla včetně rozvodů, nahrazujícího stávající lokální vytápění a výstavbu vodních, fotovoltaických či větrných elektráren. Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA{ XE "CBA" } má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP{ XE "OPŽP" }, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a Manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

6 2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA{ XE "FINANČNÍ ANALÝZA" } Hlavním účelem FA/FEA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu. U EA je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž zvažována konsolidovaná FA/FEA za oba subjekty. U projektů, které jsou svým charakterem zařazeny do režimu Veřejné podpory, není výše příspěvku Společenství stanovena výpočtem FA/FEA k danému projektu, nýbrž je výpočet míry podpory stanoven v souladu s relevantním právním předpisem pro Veřejnou podporu. Postup stanovení výše podpory pro projekty v režimu Veřejné podpory je podrobněji uveden v kapitole 6 Projekty v režimu Veřejné podpory. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA{ XE "FA" } jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP{ XE "OPŽP" }. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu.{ XE "FA" } Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C{ XE "FNPV/C" }) a finanční míry návratnosti (FRR{ XE "FRR" }/C{ XE "FRR/C" }). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA{ XE "FA" }. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects 10. Výše příspěvku Společenství, respektive výše dotace z OPŽP,{ XE "OPŽP" } se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování projektu. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem{ XE "Projekt vytvářející příjem" } Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

7 Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory jako např. zateplování veřejných budov nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného služba za úplatu ). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce (zdroje, dálkových rozvodů tepla) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se službou za úplatu a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA{ XE "CBA" } (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy{ XE "Příjmy" } a náklady{ XE "Příjmy a náklady" } Příjmy{ XE "Příjmy" } a náklady{ XE "Příjmy a náklady" } daného projektu pro účel finanční analýzy musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt{ XE "Individuální projekt" } 12 V Implementačním dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" } je individuální projekt definován následovně: Konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP{ XE "OPŽP" }, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR{ XE "EUR" }. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. Velký projekt{ XE "Velký projekt" } 13 V Implementačním dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" } je velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR{ XE "EUR" }. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR. Veřejná podpora{ XE "Příjmy a náklady" } V Implementačním dokumentu OPŽP je Veřejná podpora definována následovně: 12 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 13 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 7

8 Základní pravidla poskytování veřejné podpory vyplývají přímo z článků 107 až 109 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění Lisabonské smlouvy pozměňující smlouvu o evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie. Jednotlivé definiční znaky veřejné podpory jsou tyto: podpora (dotace, zvýhodněná půjčka, daňová úleva, ) pro OPŽP splněno, poskytnutá členským státem nebo z veřejných zdrojů, pro OPŽP splněno, narušujícím nebo hrozící narušení hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání (v závislosti na typu projektu), v míře, jíž může být dotčen obchod mezi členskými státy (v závislosti na velikosti a charakteru projektu). O projekt podléhající podmínkám veřejné podpory se jedná v případech, kdy jsou splněny všechny čtyři výše uvedené znaky. V těchto případech je veřejná podpora slučitelná s právem Evropského společenství pouze tehdy, je-li poskytnuta v souladu s relevantním právním předpisem. Analýza nákladů a přínosů{ XE "Analýza nákladů a přínosů" } (CBA{ XE "CBA" }) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA { XE "CBA" }(vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza{ XE "Finanční analýza" } (FA{ XE "FA" }) Finanční analýza{ XE "Finanční analýza" } je jednou ze součástí CBA{ XE "CBA" } a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA{ XE "FA" } je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza{ XE "Ekonomická analýza" } (EA{ XE "EA" }) a citlivostní analýza{ XE "citlivostní analýza" } Ekonomická analýza{ XE "Ekonomická analýza" } s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA{ XE "CBA" } a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. Velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA{ XE "EA" } je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza{ XE "Citlivostní analýza" } je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Pro projekty v oblasti energetických služeb je provozní fáze 8

9 projektu automaticky nastavena v rozmezí 15 až 25 let (včetně roku uvedení projektu do provozu), a to v závislosti na typu projektu - infrastruktury (list Modul priority 2 a 3 ). Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) { XE "Referenční období" } Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok ) plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň{ XE "Cenová úroveň" } Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. Stálé ceny{ XE "Stálé ceny" } jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku Pokud pak od roku 2009 do roku 2010 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2010 ve stálých cenách stejné, jako v roce Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. Běžné ceny{ XE "Běžné ceny" } jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2010 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskontování{ XE "Diskontování" } Diskontování{ XE "Diskontování" } je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA{ XE "FA" } je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %; totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV{ XE "NPV" } Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash-flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV{ XE "NPV" }/C{ XE "NPV/C" } Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 9

10 příspěvek z fondů EU, měla by být NPV{ XE "NPV" }/C{ XE "NPV/C" } záporná.tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV{ XE "NPV" }/K{ XE "NPV/K" } Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách. FRR{ XE "FRR" } Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV{ XE "NPV" }) ve FA{ XE "FA" } rovna nule. FRR{ XE "FRR" }/C{ XE "FRR/C" } Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR{ XE "FRR" }/C{ XE "FRR/C" } nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5%). Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR{ XE "FRR" }/K{ XE "FRR/K" } Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV{ XE "ENPV" } - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR{ XE "ERR" } Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a přínosů (NPV{ XE "NPV" }) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný Oblast zpracování finanční analýzy FA/FEA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (v souladu s určením Energetického modelu zelená louka, tedy zcela nově budována). V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. zelené louce ) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu, tzn. dojde-li například k vybudování nového systému dálkového zásobování teplem nebo výstavbě nové blokové kotelny nahrazující původní lokální vytápění, je analýza počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí 10

11 vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (systémy dálkového zásobování teplem, kotelny ), nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány a to z důvodu, že tato infrastruktura není součástí projektu je technicky a ekonomicky oddělená, samostatně provozovaná! U projektů na zelené louce mají být do FA/FEA zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu. 15 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu fixní a variabilní). Náklady{ XE "Náklady" } a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA{ XE "FA" } a analýze samotné detailně stanoveny. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému Výpočet míry podpory V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty, 16 publikovanými EK{ XE "EK" }. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl. 55 odst. 2 Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra finanční mezery (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu : DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CR pa 15 Nařízení Rady č.1083/2006/es, článek Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK{ XE "EK" }, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

12 Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 53 odst. 6 Nařízení Rady 1083/2006/ES). 12

13 3 POPIS MODELU ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Energetický model zelená louka je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tématických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Energetický model zelená louka obsahuje následující listy: List Info List Modul priority 2 a 3 List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy{ XE "NÁKLADY A PŘÍJMY" } List Výpočet míry podpory{ XE "VÝPOČET MÍRY PODPORY" } List Zdroje financování{ XE "ZDROJE FINANCOVÁNÍ" } List Výstup pro SFŽP{ XE "VÝSTUP PRO SFŽP" } List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK{ XE "CZK" } List Výstupy do žádosti - EUR{ XE "EUR" } List Makroekonomická data Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č Vyplnění modelu Energetický model zelená louka je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné 13

14 doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu označují převážně dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny Vyplnění Modelu Energetický model zelená louka Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA{ XE "FA" } vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování Modelů FA/FEA. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Energetického modelu zelená louka doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) využít následujícího postupu při zpracování FA/FEA: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP{ XE "OPŽP" }, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k Energetickému modelu zelená louka (Příloha č. 1) a vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování Energetického modelu zelená louka, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. 14

15 Žadatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt{ XE "Individuální projekt" } vyplňuje následující listy: List Info List Modul priority 2 a 3 List Náklady a příjmy{ XE "NÁKLADY A PŘÍJMY" } List Investiční náklady běžné ceny List Zdroje financování{ XE "ZDROJE FINANCOVÁNÍ" } List Výstup pro SFZP Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem, kdy bude generovat příjem, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu Výpočet míry podpory. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt{ XE "Velký projekt" } vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: List Výpočet míry podpory{ XE "Výpočet míry podpory" } (pouze tabulková část Citlivostní analýza a případné vyplnění údajů v tabulkové části Výpočet finanční mezery ) List Ekonomická analýza { XE "Ekonomická analýza" } List Výstupy do žádosti - CZK (pouze tabulková část Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování ) Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 17 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 17 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny. 15

16 4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY{ XE "INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY" } V Implementačním dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" } je individuální projekt definován následovně: Konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP{ XE "OPŽP" }, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR{ XE "EUR" }. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt List Info Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje, uvedené v tomto listu, musí být v souladu s údaji, uvedenými v elektronické žádosti BENE-FILL 18 { XE "BENE-FILL" }{ XE "BENE-FILL" }. V rámci listu Info je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Energetickým modelem zelená louka dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP{ XE "OPŽP" } a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info 18 Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL 16

17 Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu z elektronické žádosti BENE-FILL{ XE "BENE-FILL" }. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP{ XE "OPŽP" }, adresa musí být shodná s údajem v elektronické žádosti BENE-FILL{ XE "BENE-FILL" }. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9 nebo na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba ). Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel má možnost vybrat číslo prioritní osy, které musí odpovídat relevantní prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá (možnost vybrat číslo prioritní osy 2 nebo 3). Zařazení projektu do dané prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP{ XE "OPŽP" }. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Na základě vyplněné položky Prioritní osa (číslo) v [buňka F14] se automaticky vyplní název (vybrané) odpovídající prioritní osy. Přesné znění názvů prioritních os, odpovídá definici dle Implementačního dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" }. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel má možnost vybrat relevantní oblasti podpory zadané prioritní osy, vycházející z čísla prioritní osy v buňce F14. Oblasti podpory jsou uvedeny ke každé prioritní ose v Implementačním dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" }. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné položky Oblast podpory (číslo) [buňka F15] se automaticky vyplní název odpovídající oblasti podpory. Přesné znění názvů oblastí podpory odpovídá definici dle Implementačního dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" }. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %. 19 Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu FA{ 19 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění, podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 17

18 XE "FA" } v roce 2007, a to důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Pro projekty v oblasti energetických služeb je provozní fáze projektu automaticky nastavena v rozmezí 15 až let (včetně roku uvedení projektu do provozu) a to v závislosti na typu projektu - infrastruktury (list Modul priority 2 a 3 ). Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I21]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu Info a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní v této položce předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu (více viz list Náklady{ XE "Náklady" } a příjmy ). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Hodnota je dopočítána automaticky Cenová úroveň{ XE "Cenová úroveň" } nákladů a výnosů (rok) [buňka I27]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH{ XE "DPH" }) a předpokládaný kurz EUR{ XE "EUR" } v době schválení projektu Řídícím orgánem 21. Zpracovatel pro určení charakteru projektu{ XE "charakteru projektu" } vychází z Definice pro Velké projekty{ XE "Velké projekty" }, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP{ XE "OPŽP" } v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí. 22 Má Žadatel nárok na vrácení DPH{ XE "DPH" }? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se 20 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP{ XE "OPŽP" }, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 22 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období

19 stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá nárok na vrácení DPH (nevratná DPH se stává způsobilým nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na listu Investiční náklady-běžné ceny, musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí ve [sloupci U] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže je vyplněna možnost ANO, musí být splněny všechny následující podmínky: o Finanční analýza{ XE "Finanční analýza" } zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je subjekt s povinností platit daň z příjmů. o V případě, že žadatel bude uplatňovat na projektem realizovanou infrastrukturu a v souladu s platnou legislativou tzv. daňové prázdniny, musí následně na listu Náklady a příjmy [řádek 28] v relevantních letech odpovídajícím způsobem upravit výše hodnot daně z příjmu, tzn. v relevantních letech musí být daň z příjmu, buď zcela vymazána nebo snížena o výši daně z příjmu plynoucí z příjmů projektem realizované infrastruktury. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I34]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP{ XE "OPŽP" } v platném znění a relevantními Směrnicemi MŽP. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je Žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný. Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (ANO/NE) [buňka I37]: Položka definuje, zda projekt podléhá nebo nepodléhá pravidlům veřejné podpory. Zpracovatel musí zvolit jednu z následujících možností: o Ano de minimis o Ano regionální bloková výjimka o Ano GBER - regionální investiční podpora o Ano GBER podpora pro ŽP nebo o Ne 19

20 V případě, kdy se jedná o projekt, který nepodléhá pravidlům veřejné podpory, musí Zpracovatel zvolit možnost Ne List Modul priority 2 a 3 Jelikož se jedná o Model, který se využívá pro výpočet FA{ XE "FA" }, resp. CBA{ XE "CBA" }, jak pro prioritní osu 2, tak prioritní osu 3, musí Zpracovatel správně vyplnit položky v listu Info. Na základě vyplněných položek na listu Info (prioritní osa a oblast podpory) jsou následně zobrazeny relevantní položky (výběr položek), dle kterých lze definovat projekt. Údaje uvedené v tomto listu musí odpovídat údajům uvedeným v elektronické žádosti BENE-FILL{ XE "BENE-FILL" } (záložka J, resp. J2 pro relevantní prioritní osu a oblast podpory). Obrázek 2: List Modul priority 2 a 3 Prvním krokem k vyplnění tohoto listu je výběr typu projektu z nabízených možností, zobrazených pro relevantní prioritní osu a oblast podpory (viz list Info, buňka [F14] a buňka [F15]). Následně musí Zpracovatel na tomto listu vyplnit údaje v závislosti na typu vybraného projektu [buňka K3]. Dle zvoleného typu projektu Zpracovatel vyplňuje relevantní údaje na tomto listu, (Stavby, Zařízení, Základní vstupní parametry). V kapitolách níže jsou definovány všechny druhy projektů, které je možné pomocí tohoto Modelu zpracovat. Zpracovatel si z uvedených typů projektů vybere ten, který odpovídá předkládanému projektu v rámci relevantní prioritní osy a oblasti podpory. Zpracovatel může v rámci Modelu vybírat z následujících typů projektů: Zdroj tepla bez rozvodů. Tento typ projektu se použije v případě, kdy dochází k výstavbě nového zdroje tepla a teplo je měřeno pro fakturaci na patě zdroje. Jedná se například o blokovou kotelnu, tepelné čerpadlo (TČ), dodávající (dochází k prodeji) teplo do více budov v minulosti vytápěných lokálním způsobem. Centrální zdroj tepla / rozvody. Použije se v případě, kdy dochází k výstavbě nového centrálního zdroje tepla a dálkových rozvodů tepla. Teplo je měřeno u jednotlivých odběratelů. Jedná se například o výstavbu nových systémů 20

21 zásobování teplem využívajících spalování biomasy, tepelná čerpadla, dodávající teplo do více budov v minulosti vytápěných lokálním způsobem. Teplárna KVET / bez rozvodů tepla. Použije se v případě, kdy dochází k výstavbě nového zdroje tepla a elektrické energie a teplo je měřeno pro fakturaci na patě zdroje. Jedná se například o blokovou kotelnu doplněnou o kogenerační jednotku. Teplo je dodáváno do více budov v minulosti vytápěných lokálním způsobem. Teplárna KVET / včetně rozvodů tepla. Použije se v případě, kdy dochází k výstavbě nového centrálního zdroje tepla se současnou výrobou elektrické energie. Teplo je měřeno u jednotlivých odběratelů. Jedná se například o výstavbu nových systémů zásobování teplem v obci, doplněném o turbínu na výrobu elektrické energie. Malá vodní elektrárna. Použije se v případě výstavby nové malé vodní elektrárny či obnovení provozu v malé vodní elektrárně. Solární fotovoltaika. Použije se v případě instalace fotovoltaických systémů na střechách veřejných budov tehdy, když je veškerá produkce elektrické energie je prodávána. Větrná elektrárna. Použije se v případě výstavby nové větrné elektrárny. Stavby V tabulkové části jsou automaticky zobrazeny položky dle vybraného typu projektu [buňka K3] s tím, že Zpracovatel může dodefinovat typ Stavby, která není pro daný projekt standardně předdefinována. Pro doplněný typ stavby musí Zpracovatel definovat také její životnost ve sloupci R (15-40 let). Tyto údaje jsou následně propojeny na list Investiční náklady běžné ceny, respektive Investiční náklady stálé ceny. Zařízení V tabulkové části jsou automaticky zobrazeny položky dle vybraného typu projektu [buňka K3] s tím, že Zpracovatel může dodefinovat typ Zařízení, který není pro daný projekt standardně předdefinován. Pro doplněný typ zařízení musí Zpracovatel definovat také jeho životnost ve sloupci R (15-30 let). Tyto údaje jsou následně propojeny na list Investiční náklady běžné ceny, respektive Investiční náklady stálé ceny. Základní vstupní parametry V rámci této oblasti listu Modul priority 2 a 3 se vyplňují a automaticky počítají údaje, které lze rozdělit do následujících sekcí: Výroba elektřiny. Výroba tepla. Ostatní příjmy. V závislosti na typu zvoleného projektu jsou příslušné části sekcí Výroba elektřiny či Výroba tepla určeny k vyplnění žlutě podbarvenými buňkami. Technické údaje obsažené v sekcích Výroba elektrické energie a Výroba tepla se musí shodovat s údaji, vyplněnými v elektronické žádosti BENE-FILL{ XE "BENE-FILL" } (záložka J, resp. J2 ). 21

22 Výroba elektřiny Tato sekce zahrnuje Režim výkupu elektřiny a Zpracovatel v rámci sekce vyplňuje tzv. Pevnou výkupní cenu ve žlutě podbarvených buňkách ve sloupci E, a to jako údaj pro všechny roky, se kterými se počítá v rámci předkládaného projektu. U těch položek, kde jsou uváděny hodnoty v Kč, se vyplňují hodnoty v cenách bez DPH{ XE "DPH" }. Instalovaný elektrický výkon (MWe) [buňka E5]: Zpracovatel vyplní v rámci položky navrhovanou hodnotu instalovaného elektrického výkonu v požadovaných jednotkách. Roční využití instalovaného výkonu (h) [buňka E6]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu navrhovaného ročního využití kapacity instalovaného elektrického výkonu, uvedeného v [buňce E5], v požadovaných jednotkách. Roční výroba elektřiny (MWh/rok) [buňka E7]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Roční výroba elektřiny se dopočítá automaticky jako součin položky Instalovaný elektrický výkon [buňka E5] a Roční využití instalovaného výkonu [buňka E6], a to v požadovaných jednotkách. Vlastní spotřeba elektřiny (MWh/rok) [buňka E8]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu vlastní spotřeby elektřiny, v požadovaných jednotkách. Dodávky elektřiny do sítě (MWh/rok) [buňka E9]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje. Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl mezi položkou Roční výroba elektřiny [buňka E7] a položkou Vlastní spotřeba elektřiny [buňka E8]. Vypočtená hodnota tedy udává, kolik elektřiny bude dodáváno vlivem navrženého projektu do sítě. Kontrola [buňka G9]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka slouží ke kontrole správnosti zadaných dat do buněk[ E5 až E9]. Režim výkupu elektřiny z OZE s pevnou výkupní cenou [řádek 11]: Dle zákona 180/2005 Sb., jsou možné dva druhy výkupu elektřiny z OZE, a to následovně: o Pevná výkupní cena elektřiny (Kč/MWh) [buňka E12]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá ceně bez DPH{ XE "DPH" }, dle příslušného cenového rozhodnutí ERÚ v roce hodnocení, nebo v roce uvedení projektu do provozu (pokud je k dispozici). Ceny, uvedené v rozhodnutích ERÚ, jsou uváděny bez DPH. o Příspěvek za KVET (Kč/MWh) [buňka E13]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá příspěvku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a to v ceně bez DPH{ XE "DPH" }. Režim výkupu elektřiny z OZE se zeleným bonusem [řádek 15]: Dle zákona 180/2005 Sb., jsou možné následující druhy výkupu elektřiny z OZE, a to následovně: o Tržní cena elektřiny (Kč/MWh) [buňka E16]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá hodnotě, za níž prodává elektrickou energii bez DPH{ XE "DPH" }. o Zelený bonus (Kč/MWh) [buňka E17]: Zpracovatel vyplní hodnotu zeleného bonusu, pokud ho čerpá u stávajícího zdroje výroby elektrické 22

23 energie. Ceny, uvedené v rozhodnutích ERÚ, jsou uváděny bez DPH{ XE "DPH" }. o Příspěvek za KVET (Kč/MWh) [buňka E18]: Zpracovatel vyplní hodnotu, která odpovídá příspěvku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a to v ceně bez DPH{ XE "DPH" }. Výroba tepla Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje všechny žlutě podbarvené buňky ve sloupci E, a to jako údaj pro všechny roky, se kterými se počítá v rámci předkládaného projektu. U těch položek, kde jsou uváděny hodnoty v Kč, se vyplňují hodnoty v cenách bez DPH{ XE "DPH" }. Instalovaný tepelný výkon (MWt) [buňka E21]: Zpracovatel vyplní v rámci položky navrhovanou hodnotu instalovaného tepelného výkonu v požadovaných jednotkách. Roční využití instalovaného výkonu (h) [buňka E22]: Zpracovatel vyplní v rámci této položky předpokládanou hodnotu navrhovaného ročního využití kapacity instalovaného tepelného výkonu, uvedeného v [buňce E21], v požadovaných jednotkách. Roční výroba tepla (GJ/rok) [buňka E23]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje. Roční výroba tepla je automaticky vypočtena jako součin položky Instalovaného tepelný výkon [buňka E21], Roční využití instalovaného výkonu [buňka E22] a převodu jednotek (1MWt = 3,6 GJ). Jedná se o předpokládanou hodnotu roční výroby tepla (výroba tepla na patě zdroje, tj. u KVET se nejedná o výrobu na kotlích!), v požadovaných jednotkách. Vlastní spotřeba tepla (GJ/rok) [buňka E24]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu vlastní spotřeby tepla, tj. spotřeby tepla ve zdroji či v objektech provozovatele zdroje (teplo vyrobené a nedodané třetím stranám), v požadovaných jednotkách. Ztráty v sítích a předávacích stanicích (GJ/rok) [buňka E25]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se vypočítá automaticky a zahrnuje ztráty v sítích a předávacích stanicích, tj. mezi patou zdroje a předávacími fakturačními místy. Hodnota v položce se vypočítá odečtením položek Dodávky tepla konečným odběratelům celkem [buňka E29] a Vlastní spotřeba tepla [buňka E24] od položky Roční výroba tepla [buňka E23]. Dodávky tepla konečným odběratelům - kategorie odběru 1 (GJ/rok) [buňka E26]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu dodávky tepla konečným odběratelům (kategorie odběru 1), a to v požadovaných jednotkách. Dodávky tepla konečným odběratelům - kategorie odběru 2 (GJ/rok) [buňka E27]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu dodávky tepla konečným odběratelům v případě, že používá dvojí sazbu ceny tepla (kategorie odběru 2), a to v požadovaných jednotkách. Dodávky tepla konečným odběratelům - kategorie odběru 3 (GJ/rok) [buňka E28]: Zpracovatel vyplní v rámci položky předpokládanou hodnotu dodávky tepla konečným odběratelům v případě, že používá trojí sazbu ceny tepla (kategorie odběru 3), a to v požadovaných jednotkách. 23