SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 03_2013 březen 2013 OBSAH 1. Informace GFŘ k pravidlům fakturace z pohledu DPH... 2 2. K ručení za nezaplacenou daň... 4 3. Problematika samostatnosti územních pracovišť finančních úřadů... 5 4. Nejvyšší správní soud k převodním cenám mezi spojenými osobami... 6 Stránka 1
1. Informace GFŘ k pravidlům fakturace z pohledu DPH Generální finanční ředitelství vydalo dlouho slibovanou informaci k problematice daňových dokladů a elektronické fakturace. Jejím cílem bylo usnadnit plátcům DPH orientaci v novelizovaných ustanoveních zákona o dani z přidané hodnoty, týkající se vystavování a archivace daňových dokladů. Do jaké míry se tento cíl autorům informace podařilo naplnit můžete posoudit po seznámení s plným znění tohoto dokumentu: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/ xchg/cds/xsl/legislativa_met odika_21142.html?year=0 My jsme se po jeho prostudování pokusili vybrat a zpřehlednit ty nejzásadnější informace: - K otázkám předkontací a podobných údajů na daňových dokladech: Pokud budou na daňový doklad doplněny údaje nad rámec povinných náležitostí daňového dokladu, tj. pokud obsah daňového dokladu požadovaný podle zákona o DPH doplněním dalších údajů zůstane nezměněn, bude takový doklad považovaný za neporušený. Doplněné údaje však nesmí pozměňovat povinné náležitosti daňového dokladu vymezené v ustanovení 29 a násl. zákona o DPH. Zde považujeme pro zajímavost za vhodné ocitovat plné znění původního dokumentu: Dodatečné informace (např. údaje o předkontaci, o archivaci, razítka došlo dne.. apod.) by od 1.1.2013 neměly být na daňový doklad z důvodu za chování neporušenosti obsahu daňového dokladu po celou dobu jeho života doplňovány. Nicméně pokud budou přesto na daňový doklad doplněny údaje nad rámec povinných náležitostí daňového dokladu, přičemž obsah daňového dokladu požadovaný podle zákona o DPH doplněním těchto údajů zůstane nezměněn, bude takový daňový doklad považovaný za neporušený. - Pokud jde o formu souhlasu s vystavováním elektronických dokladů, volba způsobu udělení tohoto souhlasu není předepsána, tj. je ponechána plně na účastnících obchodní transakce. Souhlas lze udělit jakýmkoliv formálním či neformálním způsobem, přičemž může být udělen i tichý souhlas (tj. akceptací a zaúčtováním takového dokladu). - V případě prokazování věrohodnosti původu a neporušenosti obsahu daňového dokladu může být doložení shodného daňového dokladu na straně poskytovatele i příjemce plnění jedním ze způsobů prokazování této skutečnosti. Tento způsob však není doporučován a měl by být využíván pouze v individuálních případech. Stránka 2
- Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. Pokud uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku uchovává daňové doklady mimo tuzemsko, je povinen předem oznámit správci daně místo jejich uchovávání. - Vystaví-li plátce elektronický daňový doklad, nemusí jej archivovat ve formátu, v němž jej předal zákazníkovi. Zákon o DPH tuto povinnost neukládá. Daňový doklad lze uchovávat jako zdrojová data, pokud je možné kdykoliv toto zobrazit v čitelné podobě a pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušenost obsahu tohoto daňového dokladu, např. prostřednictvím tzv. auditní stopy. - Podle vysvětlivek ke Směrnici 2010/45/EU lze v rámci účetnictví auditní stopu popsat jako zdokumentovaný tok plnění od zahájení, zdrojového dokumentu, například objednávky, až po ukončení, například konečný záznam v roční účetní závěrce, a naopak, který propojuje různé dokumenty v rámci procesu. Auditní stopa zahrnuje zdrojové dokumenty, zpracovaná plnění a odkazy na propojení mezi nimi. Auditní stopu lze označit jako spolehlivou, pokud je propojení mezi podklady a zpracovanými plněními snadno sledovatelné (auditní stopa obsahuje dostatečně podrobné informace k propojení dokumentů), odpovídá uvedeným postupům a zachycuje procesy, které skutečně nastaly. V praxi se bude jednat např. objednávky, doklady o platbách, smlouvy, příjemky popř. výdejky materiálu apod. - Pro účely DPH by měla kontrola mechanismů procesů poskytovat ověřitelnou vazbu mezi daňovým dokladem a dodáním zboží nebo poskytnutím služby a zároveň poskytnout důkazy, že k dodání zboží nebo poskytnutí služby skutečně došlo. Prostředky, kterými daňový subjekt může prokázat souvislost mezi daňovým dokladem a dodání zboží nebo poskytnutím služeb, jsou ponechány zcela na vůli daňového subjektu. - U daňového dokladu musí být zajištěna neporušenost jeho obsahu, ke změně formy dokladu, při zachování stejného obsahu, však dojít může. Je zřejmé, že pro zajištění neporušenosti daňového dokladu v listinné podobě, pokud se jedná například o tzv. termoúčtenky, samopropisovací papíry, doklady vytištěné barevnými inkousty apod. bude nutné převést takovýto doklad do jiné formy, která neporušenost obsahu daňového dokladu zajistí. - Pokud byl daňový doklad vystaven a předán v elektronické podobě, v cíli byl však zpracován jako doklad listinný: v takovém případě musí být převod z elektronické podoby do listinné proveden buď Stránka 3
autorizovanou konverzí (například Czech Point) nebo musí být reprodukovatelný obsah elektronické podoby daňového dokladu před konverzí včetně zabezpečení po celou dobu životnosti dokumentu. To neplatí v případě, pokud je možno za pomoci auditní stopy (viz. výše) spolehlivě prokázat věrohodnost původu a neporušenost obsahu vytištěného daňového dokladu, doručeného v elektronické podobě. - Pokud převod z listinné do elektronické podoby provádí vystavitel písemnosti, pak stačí, když elektronickou variantu zabezpečí platným uznávaným elektronickým podpisem či odešle datovou schránkou. V případě, že elektronickou verzi předá (odešle) bez využití prostředků elektronického zabezpečení, nebude tento elektronický dokument splňovat požadavky na průkaznost obsahu a původu, pokud nebude doložena tato průkaznost jinak. - V případě konverze daňových dokladů z listinné do elektronické podoby příjemcem plnění je možno věrohodnost původu a neporušenost obsahu při konverzi prokázat například konverzí dokumentu autorizovaným pracovištěm, jako je například Czech Point České pošty či obdobně jako v běžných případech dostatečnou auditní stopou a vazbou konvertovaného daňového dokladu na další dokumenty (smlouva, objednávka, příjemka apod.). - Pokud je z pohledu zákona o DPH při převodu listinného dokumentu na elektronický zajištěna věrohodnost původu a neporušenost obsahu daňového dokladu i jeho čitelnost, lze původní daňový doklad v listinné podobě skartovat. V takovém případě je však nezbytné zhodnotit míru rizika, kterou s sebou skartování originálního daňového dokladu vystaveného v listinné podobě přináší. - Převod daňových dokladů z listinné do elektronické formy je možný také pro doklady vystavené před datem účinnosti novely zákona o DPH (1. ledna 2013). K pravidlům fakturace budou zveřejňovány na internetových stránkách finanční správy ČR odpovědi na nejčastější dotazy daňových subjektů. 2. K ručení za nezaplacenou daň Podle informace zveřejněné GFŘ dne 29. 3. 2013 správce daně nebude vyzývat podle 171 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, k úhradě nedoplatků ručitele, u kterého ručení vznikne ze zákona podle ustanovení 109 odst. 2 písmeno c) zákona o DPH do 30. 9. 2013. V souladu s 98 zákona o DPH začne správce daně ke dni 1. 4. 2013 v aplikaci Registr plátců (www.daneelektronicky.cz) zveřejňovat údaj o Stránka 4
bankovních účtech určených ke zveřejnění. Již dříve Finanční správa ČR zveřejnila technické parametry webové služby, pomocí které bude veřejnost moci od 1. dubna 2013 on-line ověřovat informace o číslech bankovních účtů plátců DPH a o jejich spolehlivosti Zveřejněním technických parametrů webové služby chce Generální finanční ředitelství (GFŘ) vyjít vstříc potřebám těch plátců, preferují on-line zpracování většího množství dotazů. Informace o technických parametrech nové webové služby poskytla Finanční správa ČR rovněž 180 vývojářům softwarů. Provoz webové služby je Finanční správou ČR aktuálně testován ve spolupráci s daňovými subjekty. Spíše pro zajímavost je v této souvislosti prozatím informace serveru ihned.cz o úmyslu blíže nespecifikovaných daňových právníků podat kvůli institutu ručení za nezaplacenou DPH stížnost u Evropské komise na český stát. Stížnost se bude opírat o rozsudek Soudního dvora EU z roku 2006, který řešil ručení za DPH ve Velké Británii. Soudní dvůr řekl, že podnikatel může ručit za daň v případech, kdy věděl nebo musel vědět, že se účastní obchodu, ze kterého nebude zaplacena daň, řekl serveru ihned.cz advokát Ondřej Lichnovský, který se specializuje na daňové spory. Obchodování se stává nesmyslně složité z důvodu hrozby ručení. Po podnikatelích je požadováno kontrolování a archivování mnoha informací, a to ve vztahu ke každému obchodnímu případu. 3. Problematika samostatnosti územních pracovišť finančních úřadů Došlo ke shodě v závěru, že územní pracoviště jsou svojí povahou vnitřními organizačními jednotkami orgánů Finanční správy ČR. V tomto duchu jsou též definovány např. v Pokynu č. GFŘ-D-12 o finančních úřadech, jejich územních pracovištích a o umístění spisu nebo jeho příslušné části (článek I. odst. 1). Jednání územního pracoviště finančního úřadu je jednáním tohoto finančního úřadu, příslušným správcem daně, resp. správním orgánem je tedy finanční úřad vykonávající působnost na územní vyššího územního samosprávního celku. Územní pracoviště samo o sobě nemá věcnou ani územní působnost a vazba daňového subjektu na to které územní pracoviště je dána pouze umístněním spisu na územím pracovišti (k tomu viz již zmíněný pokyn č. GFŘ-D-12). Z právního hlediska by tedy postačovalo, aby každý finanční úřad (s krajskou působností) měl jednu podatelnu. Z důvodu klientského přístupu k daňovým subjektům (osobám zúčastněným na správě daní), resp. účastníkům řízením a též z praktického hlediska pro Finanční správu ČR byly zřízeny podatelny na všech územních pracovištích. Podatelny umístněné na územních pracovištích jednoho finančního úřadu jsou si tedy tzv. rovny - jinak řečeno: není podstatné, na které z podatelen v rámci Stránka 5
jednoho finančního úřadu daňový subjekt své podání podá, resp. na které územní pracoviště ho zašle (doručí). To platí i pro plné moci ve chvíli, kdy je plná moc uložena na podatelně umístněné na kterémkoliv územním pracovišti daného finančního úřadu, je uplatněna u tohoto finančního úřadu bez ohledu na to, na kterém územním pracovišti tohoto finančního úřadu má daňový subjekt umístěn spis. Pokud však daňový subjekt podá plnou moc na podatelně umístněné na územním pracovišti daného finančního úřadu, kde však není umístěn jeho spis, musí počítat s určitou provozní časovou prodlevou (nejčastěji v řádu hodin), než je příslušná plná moc, resp. alespoň její kopie (než je předán originál) uložena přímo na územním pracovišti, kde je umístěn spis. Co se týká problematiky datových schránek (každý finanční úřad má více datových schránek), platí výše uvedené též. 4. Nejvyšší správní soud k převodním cenám mezi spojenými osobami Převodní (transferové) ceny mezi spojenými osobami jsou stále častějším cílem správců daně. Nyní dostali pracovníci finančních úřadů do rukou další silný argument v podobě rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) č. 1 Afs 101/2012-31 ze dne 23. ledna 2013. Daňovou kontrolou správce daně zjistil, že marže při prodeji zboží osobě spojené byla mnohem nižší než při prodeji jiným nezávislým osobám. Z toho důvodu začal zkoumat důvodnost rozdílu sjednaných prodejních cen zboží mezi žalobcem na jedné straně a nezávislými osobami a osobou ekonomicky propojenou na straně druhé. Při doměření daně žalobci aplikoval správce daně 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Správce daně zjistil srovnávací metodou na zvoleném vzorku obchodníků interval cen, které byly sjednány s nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za existence shodných či obdobných podmínek a následně vyčíslil rozdíl mezi sjednanými cenami mezi osobou spojenou a ostatními nezávislými obchodníky na relevantním trhu. K určení srovnatelnosti cen použil v nyní posuzovaném případě správce daně metodu porovnatelné ceny, tzv. metodu CUP (comparable uncontrolled price method). Jedná se o preferovanou srovnávací metodu, která se používá u transakcí, kde je plně srovnatelný (totožný) výrobek-běžně obchodovaná komodita, kterou zkoumaný podnik prodává jak spřízněným podnikům, tak podnikům nezávislým. Podstatným prvkem je tak totožnost prodávaného výrobku či zboží. Opakovaně proto zdůrazňujeme význam pravidel pro sjednávání transferových cen a existenci odpovídající dokumentace. Lze očekávat, že tato oblast bude stále častějším terčem kontrol ze strany finančních úřadů. Stránka 6
Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy spaudit@spaudit.cz. Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast. Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem. Stránka 7