Krize a její překonávání FJFI

POJEM KRIZE Krizis z řečtiny, odvozené od krino (konečné, neodvolatelné rozhodnutí typu anebo anebo; t.j. úspěch anebo neúspěch Crisis z latiny kritický, kulminační bod: v medicíně složité období, kulminující stav průběhu onemocnění Krize je definována jako: stav vrcholného napětí, rozhodující okamžik, po kterém nastává obrat (vyvrcholení konfliktu, pooperační krize, krize v dramatickém díle, ) těžká, zlá, zhoršená situace (politická, hospodářská krize, bytová krize, přírodní katastrofa )

Krize je když - vyvrcholení, rozhodná chvíle, obrat ve vývoji, nebezpečný stav vývoje - těžká, svízelná situace, potíž, zmatek - Krize a tělo; krize a nemoc - Krize jako ohrožení i šance

VŠEOBECNÁ VÝCHODISKA DEFINICÍ KRIZE, KRIZOVÉ SITUACE A KRIZOVÉHO STAVU krize má subjektivně-objektivní dimenzi ve sféře hodnotové (krize jednoho subjektu může být přínosem a podmínkou rozvoje jiného subjektu) krize může být vyvolána uměle jako nástroj řešení vnitřních problémů subjektu, případně jako součást taktiky, případně strategie v konkurenčním prostředí krize je objektivní součást vývoje společnosti, přírody a technických a technologických procesů, ale též i subjektivní prožívání ohrození (rizika)

ohrožení dotčenéh o objektu naléhavos t řešení moment překvape ní časová tíseň intenzita projevů CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KRIZE nejistota vývoje specifické nástroje, prostředk y možnost zániku objektu

KRIZE rozhodující okamžik anebo časový úsek, po němž může následovat zásadní změna ve vývoji daného děje anebo systému ( rozcestí v pohádkách) složitý, těžko překonatelný a nebezpečný stav anebo průběh dějů v živote společnosti, v přírodě, v činnosti technických prostředků a v technologických procesech, kterého negativní důsledky mohou vážně ohrozit jejich funkci, případně i existenci zároveň se tento pojem používá jako obecné označeni všech krizových jevů

KRIZOVÁ SITUACE nepředvídatelný anebo velmi těžko předvídatelný průběh dějů a činnosti po narušení rovnovážného stavu společenských, přírodních a technologických procesů a systémů ohrožujících životy lidí, životní prostředí, ekonomiku, duchovní a hmotné hodnoty státu a jeho obyvatel situace, která svým charakterem, negativními účinky a rozsahem vážně naruší, případně změní hospodářský anebo společenský chod státu, územního celku anebo konkrétního subjektu.

KRIZOVÝ STAV stav společenského, přírodního, technického anebo technologického systému, který se zásadně odlišuje od stabilního stavu a působí degradačně na celý systém, případně na některé jeho komponenty je to právní stav vyhlášený kompetentním orgánem veřejné správy na určitém území na řešení krizové situace v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu (válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav, stav nebezpečí, stupeň povodňové aktivity, ) je spojená se selháním dosavadních mechanizmů řízení a s potřebou aplikování speciálních postupů, nástrojů a technik, včetně omezení základních práv a svobod občanů

KRIZOVÉ JEVY moment překvapení při jejich vzniku a to i v případě, že jsme sledovali nárůst rizikových faktorů a společnost (jedinec, okolí) byla o nich informovaná nedostatek podrobných informací v čase, kdy jsou nejpotřebnější přetížení komunikačního systému, přičemž se některé informace a zprávy neustále opakují ne všechna připravená opatření jsou v konkrétní situaci účinná a použitelná obrovský nárůst rozsahu činností a jejich různorodost, co způsobuje, že se stávají těžko sledovatelnými ohrožení existenčně důležitých zájmů společnosti přímo anebo zprostředkovaně (např. ztráta kreditu)

KLASIFIKACE KRIZOVÝCH JEVŮ PODLE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE (WHO) ANTROPOGENNÍ ÍRODNĚ IMATICKÉ tektonické (voda) telurické (oheň) topologické (zem) meteorologické (vzduch) KATASTROFY civilní katastrofy dopravní nehody průmyslové havárie poškození systému HD působení toxických odpadů plošné požáry jaderné havárie válečné konflikty

Typologie krizí Situační Životní změny (tranzitorní k.) Náhlý traumatizující stresor Krize zrání vývojové Krize v kontextu psychopatologie Neodkladné krizové stavy

Fáze krize Zvýšená úzkost Zranitelnost a nedostatek kontroly situace Předefinování Psychologická dezorganizovanost

PRŮBĚH A STÁDIA KRIZE STÁDIUM SYMPTOMŮ AKUTNÍ STÁDIUM 2 STÁDIUM VYŘEŠENÍ CHRONICKÉ STÁDIUM 3 1 1 2 3 tři varianty řešení krizí

AKUTNÍ STÁDIUM KRIZE je období krize, kdy je nesoulad mezi plánovanými procesy a skutkovým stavem úplně zřejmý a jednoznačný byly narušeny základní funkce systému, proto je nutné okamžitě přijmout mimořádná opatření je nutné přijmout adekvátní opatření na eliminování už vznikajících škod a respektovat fakt, že: je ohrožena samotná podstata fungování systému rozhodnutí jsou přijímána pod tlakem a při nedostatku informací. Pokud bude reakce na akutní stádium krize úspěšná, subjekt se vyhne chronickému stádiu krize

CHRONICKÉ STÁDIUM KRIZE nastává v případě, že se pomocí přijatých opatření nepodařilo krizi úplně odvrátit přes její částečné zmírnění nebyla správně lokalizována a dostatečně paralyzována příčina krize krize se může opětovně stupňovat, může být nepřímočará (různý směr, několik opakování průběhu) krize může způsobit katastrofu, zničení systému, jeho funkcí, struktury i vnitřních vazeb STÁDIUM VYŘEŠENÍ KRIZE je charakterizováno získáním rovnováhy systému a připraveností začít s jeho obnovou umožňuje přijetí strategie obnovy a postupné vykonání řady organizačních, personálních, technologických a dalších konkrétních opatření, která by měla být završena dosažením stability

Psychospirituální krize a její definice Psychospirituální krize je transformativní proces s léčivým potenciálem, který může mít vnější podobu psychózy, ale neměl by se zaměňovat s psychózou jako duševní poruchou. Využití adekvátních terapeutických metod může napomoci k vyšší integraci osobnosti a plnějšímu zdraví. Jedno ze základních poselství tohoto souboru příznaků je, že za jistých okolností je normální mít nenormální zážitky. Psychospirituální krize je, i přes své bouřlivé a neobvyklé projevy, fází osobního rozvoje jedince, která má potenciál spouštět pozitivní změny a při citlivém a profesionálním provázení vede k lepší integraci osobnosti. Psychospirituální krize je v oblasti duševního zdraví poměrně novým pojmem. Jde o náročné období v životě jedince, které se projevuje epizodami neobvyklých zážitků, které zahrnují změny vědomí, vnímání, emocí a myšlení. V těchto zkušenostech se výrazně projevuje přesah do té doby obvyklých hranic prožívání sebe sama s častým výskytem transpersonálních (přesahujících běžné hranice vnímání sebe sama) nebo spirituálních (duchovních) zážitků. Psychospirituální krize nastává tehdy, když je průběh a projevy osobního rozvoje jedince příliš intenzivní a on přestává své zážitky zvládat zároveň se svým dosavadním fungováním.

Koho se PSK týká a co ji spouští Nositelé může nastat u osob v každém věku; záleží více na vnitřních faktorech; procento lidí s psychospirituální krizí v populaci není známo, ale je odhadováno, že psychospirituální krizí prochází přibližně 15% pacientů hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách s diagnózou psychóza. Spouštěče extrémní zážitky (ohrožení života, extrémní fyzická zátěž atd.); silné emoční prožitky (např. ztráta blízké osoby, traumatizace, zamilování); intenzivní meditační nebo jiná duchovní praxe; užití psychedelických látek za nevhodných okolností; série životních nezdarů; náhlá ztráta obvyklé životní struktury a nemožnost ji nahradit něčím jiným; a další mezní zážitky.

Příznaky, diagnostika, léčba Co se při psychospirituální krizi děje? projevy jsou velmi individuální; energetické prožitky v těle; tělesné prožitky podobné závažným zdravotním stavům, např. infarktu, smyslové vjemy, které ostatní lidé nevnímají (zvuky, tvary, barvy, světla), předtuchy; zážitky propojení s mytologickými a archetypálními fenomény; a další zážitky parapsychologického a mystického charakteru. Diferenciální diagnostika (x psychózy) osoba v psychospirituální krizi na zážitky, ať jsou sebedramatičtější, nahlíží jako na psychologický proces (naproti tomu osoba trpící psychózou vnímá své prožitky jako platnou realitu); osoba i v akutní psychospirituální krizi je schopna navázat spolupráci a terapeutický vztah s pomáhajícím profesionálem (naproti tomu, člověk v akutní fázi psychózy má s navázáním spolupráce potíže a léčba často musí na začátku probíhat proti jeho vůli). Léčba psychospirituální krize Pokud jde o psychospirituální krizi, odborné psychoterapeutické doprovázení podpoří transformativní a sebeléčivý potenciál těchto zkušeností a s nimi spojených vnitřních procesů. Terapeuticky zvládnutá psychospirituální krize může vést k vyšší integraci osobnosti.

Řešení krize Přirozené vyrovnávací strategie (regrese, popření,kontakt s pocity, sdílení, práce s tělem a vlastními potřebami, vědomí vlastních hranic) Svépomoc (vlastní zkušenosti) Kontakt s rodinou, lidmi, laická pomoc (komunita, blízcí, kolektivní rituály aj. Inspirace (př. literární) Tvořivost, naděje

Odborná pomoc (stabilizace a podpora kompetence klienta) Dostupnost (bezbariérovost) Individualita Komplexnost Návaznost Ambulantní, hospitalizace, terénní služba, v klientově prostředí, telefonicky

Vodáčková, D. a kol.: Krizová intervence. Krize v životě člověka. Formy krizové pomoci a služeb. Praha, Portál, 2002.

Životní události (Holmes, Rahe) Úmrtí partnera 100 Rozvod 73 Rozvrat manželství 65 Uvěznění 63 Smrt blízkého v rodině 63 Úraz, vážná nemoc 53 Sňatek 50 Ztráta práce 47 Přebudování manželství 45 Důchod 45 Změna zdraví v rodině 44 Těhotenství 40 Sex. Obtíže 39 Přírůstek v rodině 39 Změna práce 39 Změna financí 38 Smrt přítele 37 Přeřazení v práci 36 Velké neshody s partnerem 35 Půjčka (roční p.) 31 Splatnost p. 30 Změna odpovědnosti v práci 29 Dítě jde z domova 29 Konflikty s příbuznými 29 Mimořádný osobní výkon 28 Partner nastupuje/končí práci 26 Vstup/konec školy 26 Změna živ. Podmínek 25 Změna zvyklostí 24 Problémy se šéfem 23 Změna prac. doby a podm. 20 Změna bydliště 20

Změna školy 20 Změna rekr. aktivit 19 Změna církve/strany 19 Změna sociálních aktivit 18 Půjčka (méně než roční p.) 17 Změna spánku 16 Změny v širší rodině 15 Změny ve stravě 15 Vánoce 12 Přestupek (doprava) aj. 11 Součet bodů za poslední rok: 250 = hraniční hodnota (už by se s tím mělo něco dělat)