Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava Zkušenosti s implementací směrnice o obnovitelných zdrojích energie v ČR Autoři: Ing. Ivan Ottis, předseda představenstva a vedoucí pracovní skupiny České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) pro biopaliva, člen představenstva UNIPETROL, a.s., e-mail ivan.ottis@unipetrol.cz Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář ČAPPO, U trati 42, 100 00 Praha 10, telefon 274 817 404, e-mail cappo@cappo.cz. Obsah: 1. Úvod. 2. Implementace směrnice o obnovitelných zdrojích energie do české legislativy. 3. Národní akční plán pro energie z obnovitelných zdrojů. 4. Budoucnost biopaliv v ČR. 5. Vize energií pro dopravu. 6. Závěr. Anotace: Biopaliva I. generace jako komponenty fosilních motorových paliv jsou v ČR využívány ve větším měřítku od roku 2007. V předchozích letech byly v rámci významně dotovaného Oleoprogramu používány metylestery řepkových olejů (MEŘO) pro výrobu směsného paliva (SMN30). Dosavadní využití biopaliv v nízkokoncentrovaných směsích s fosilními palivy je bez závažných technických problémů. Motoristická veřejnost si již zvykla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o využití obnovitelných zdrojů byly do české legislativy transponovány zákonem o ochraně ovzduší a zákonem o pohonných hmotách a prováděcími předpisy k těmto zákonům. Vláda ČR projednala a vzala na vědomí Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Význam biopaliv I. generace využitelných pro motorová paliva bude po roce 2015 klesat z důvodu požadavku na splnění kritérií udržitelnosti a snížení emisí skleníkových plynů. V podmínkách ČR se zvažuje především zpracování bioolejů rafinérskými technologiemi na uhlovodíky pro motorová paliva a využití biopaliv II. generace. K tomu musí být změněna legislativa. V rámci činnosti Technologické platformy Silniční doprava do roku 2030 byla zpracována základní vize spotřeby energií pro dopravu. Předpokládá se, že v roce 2030 budou dominovat ještě fosilní paliva na bázi ropy. V rámci činnosti platformy byly definovány dvě strategické výzkumné agendy, které budou dále zkoumány s ohledem na vývoj konkrétních podmínek. 1. Úvod Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je dobrovolné sdružení českých a zahraničních firem podnikajících na území ČR v sektoru těžby, dopravy, skladování a zpracování ropy, výroby, distribuce a skladování ropných produktů, provozování sítí veřejných čerpacích stanic, jakožto i dovozu a vývozu ropných produktů a výroby a distribuce alternativních motorových paliv.
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 2 Základním smyslem činnosti asociace je ochrana a prosazování oprávněných zájmů členských firem, zejména v oblasti legislativy. Byla založena roce 1992 a v současné době má dvanáct členů. Členské firmy mají na trhu ČR s ropnými produkty podíl 84 % a na počtu čerpacích stanic 35 %. 2. Implementace směrnice o obnovitelných zdrojích energie do české legislativy 2.1 Aktuální legislativa ČR transponovala směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energií z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnice 2001/77/ES a 2003/30/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/30/ES ze dne 23.dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanizmu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, těmito legislativními akty: a) zákonem č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 91/2011 Sb.); b) zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 172/2010 Sb.); c) vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu 133/2010 Sb. o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot); d) ve schvalovacím procesu je novela zákona o ochraně ovzduší, která stanoví kriteria udržitelnosti biopaliv a biokapalin a podmínky prokazování a nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a biokapalin. V ČR platí od května 2011 ČSN 65 6500 Motorová paliva Podmínky skladování a doporučená doba použitelnosti. 2.2 Aktuální povinnosti užívat biopaliva v dopravě Zákonem č. 180/2007 Sb. o ochraně ovzduší byly pro povinné osoby stanoveny tyto minimální povinnosti náhrady fosilní složky odpovídajícím biopalivem: od 1. 9. 2007 rok 2008 rok 2009 2,0 % v/v pro motorovou naftu, 2,0 % v/v pro motorovou naftu 2,0 % v/v pro automobilové benziny 3,5 % v/v pro automobilové benziny 4,5 % v/v pro motorovou naftu. Zákonem č. 172/2010 Sb. o ochraně ovzduší byly s účinností od 1. 6. 2010 zvýšeny povinnosti užívat biopaliva takto: 4,1 % v/v pro automobilové benziny 6,0 % v/v pro motorovou naftu. 2
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 3 Poznámka: Zákon umožňuje převod přeplněné povinnosti v kalendářním roce na následující kalendářní rok. Převod je limitován 0,2 % v/v. Členské firmy ustanovení o možnosti převodu přeplněné povinnosti využily. 2.3 Podpora použití biopaliv v dopravě a sankce. Výjimky ze zákona. Podpora použití biopaliv se v ČR uskutečňuje prostřednictvím úlevy na spotřebních daních. Nízkokoncentrované směsi (E5, E10, B7) jsou bez podpory. Směsné palivo s obsahem 30 % FAME/MEŘO: Sazba spotřební daně 7665 Kč/1000 litrů (motorová nafta 10 990 Kč/1000 litrů). Ethanol 85: Od spotřební daně je osvobozen obsah biosložky. Úleva je poskytnuta formou vratky ze předem zaplacené spotřební daně. Bionafta a rostlinné oleje. Sazba spotřební daně je nula. Sankce za každý nepoužitý litr ve smyslu předepsané povinnosti je 40 Kč/litr. Výjimku mají paliva určená pro skladování v nouzových zásobách ropy a ropných produktů (nesmí obsahovat biopaliva). Po uvolnění na trh (obměna) musí paliva již biosložku obsahovat. 2.3 Aktuální situace na trhu Za rok 2009 bylo na trh dodáno 2040 tis tun automobilových benzinů a do něj bylo namícháno 91 tis. tun bioetanolu (z toho 14 tis. tun z dovozu) a 4098 tis. tun motorové nafty a do ní bylo namícháno 159 tis. tun FAME/MEŘO (z toho 26 tis. tun z dovozu). Průměrný obsah biopaliv v benzinu byl 3,51 % a v motorové naftě 4,509 %. Pokračovala dodávka směsné nafty na trh, které se prodalo 18,3 tis. tun. Za rok 2010 bylo na trh dodáno 1856 tis tun automobilových benzinů a do něj bylo namícháno 90 tis. tun bioetanolu nebo ETBE (z toho 12 tis. tun z dovozu) a 3881 tis. tun motorové nafty a do ní bylo namícháno 196 tis. tun FAME/MEŘO (z toho 27 tis. tun z dovozu). Na trh bylo uvedeno pro zážehové motory palivo Ethanol E85. Od 1. 6. 2010 byla na trh dodávána i motorová nafta s obsahem max. 7 % V/V FAME. Průměrný obsah biopaliv v benzinu byl v prvním pololetí 3,505 % a v motorové naftě 4,06% a ve druhém pololetí v benzinu 4,105 % a v motorové naftě 6,06 %. Pokračovala dodávka směsné nafty na trh, které se prodalo 101 tis. tun. Prodej paliva Ethanol E85 byl 2,8 tis. tun. Směsná nafta byla k dispozici u 93 čerpacích stanic, palivo B100 u 33 stanic a palivo E85 u 37. ČR nesplnila indikativní cíl EK nahradit v roce 2010 5,75 % energetického obsahu fosilních paliv biopalivy. Na trhu byla po celé období 2007 až 2010 k dispozici některá motorová paliva bez biosložek. Byla to zejména arktická motorová nafta a prémiové typy benzinu (SUPER PLUS s oktanovým číslem vyšším než 98) a nafty, které jsou prodávány pod obchodními názvy společností. Bez biosložek byl i benzin SPECIAL s oktanovým číslem 91. Ten však koncem roku 2010 prakticky zmizel z trhu. Ve většině případu jsou prémiová paliva povýrobně aditivována speciálními přísadami pro zlepšení některých užitných vlastností. 3
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 4 2.4 Zkušenosti s uplatněním biopaliv v dopravě Ve výrobě a distribuci automobilových benzinů a motorové nafty s obsahem biopaliv nebyly žádné vážné problémy. Nebyly zjištěny ani žádné vážné problémy s uskladněním směsí. V případě dlouhodobého uskladnění pro záskokové zdroje energií bylo spotřebitelům doporučeno zásobovat tyto zdroje palivy bez biopaliv, např. arktickou motorovou naftu. Nebyly zaznamenány ani závažné problémy s kvalitou a užitím v dopravě. Případné reklamace se po podrobném vyhodnocení ukázaly jako bezpředmětné. Z pohledu motoristické veřejnosti se zavedením biokomponent do motorových paliv prakticky nic nezměnilo. Motorová paliva s nízkým obsahem biosložek jsou na stojanech čerpacích stanic označena standardním způsobem dle technických norem. Pokud zákazník požaduje informaci o kvalitě a obsahu biopaliva v právě čerpaném motorovém palivu, dostane tuto informaci na vyžádání u obsluhy čerpací stanice. Prodávaná motorová paliva odpovídají platným evropským normám. Výrobci jejich jakostní znaky na výstupu z výroby v rafinériích pravidelně kontrolují. Kromě toho si kontrolují kvalitu dodávaných pohonných hmot i distributoři v rámci vlastních kontrolních mechanismů a programu Pečeť kvality PLUS. Ve smyslu platné legislativy jakost motorových paliv u čerpacích stanic kontroluje Česká obchodní inspekce a výsledky zveřejňuje. Chybovost v roce 2010 byla podle segmentů trhu tato: členské firmy ČAPPO 1,4 % a celý trh 7,1 % z celkem 1833 odebraných vzorků. 3. Národní akční plán pro energie z obnovitelných zdrojů Vláda ČR svým usnesením č. 603 vzala na vědomí Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP OZE), který byl zpracován v pracovní skupině řízené Ministerstvem průmyslu a obchodu ve smyslu směrnice 2009/28/ES. NAP má tyto části: a) Energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny; b) Energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení; c) Energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Problematiku obnovitelných zdrojů energie pro dopravu lze shrnout takto: 1. V rámci přípravy nového zákona o ochraně ovzduší budou upraveny podmínky pro osoby ze zákona povinné uplatňovat biopaliva jako náhradu fosilních motorových benzinů a nafty v dopravě ČR tak, aby tyto podnikatelské subjekty byly v této oblasti konkurenceschopné se subjekty dalších členských států EU, které podnikají ve středoevropském regionu. Jedná se zejména o zavedení možnosti smluvního převodu povinnosti uplatnit v daném kalendářním roce část stanoveného podílu biopaliva na trhu ČR pro dopravní účely na třetí osobu a možnosti splnění této povinnosti záměnou podílu biopaliv uplatňovaných v benzinech za biopaliva uplatňovaná v rámci motorové nafty a naopak, což je plně v souladu se směrnicí 2003/30/ES ve znění směrnice 2009/28/ES, která nerozděluje oblast uplatňovaných biopaliv na oblast pro benzin a pro naftu. 2. Připravit v rámci činnosti mezirezortní skupiny BIOPALIVA (MSB) reálný program postupného uplatňování biopaliv jako alternativních motorových paliv v ČR. Při 4
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 5 vypracování této koncepce je nutno vycházet z platné legislativy jak evropské, tak národní, z podmínek ČR, z odborných odhadů vývoje spotřeby motorových benzinů a motorové nafty pro dopravní účely, rozvoje a obměny provozovaného tuzemského autoparku a počítat i s využitím biopaliv II. generace. Preferovat využití bioolejů jako suroviny při rafinérském zpracování ropy na uhlovodíky pro pohonné hmoty. 3. Do programu začlenit využití biopaliv II. generace a využití biomasy jako petrolejářské suroviny při rafinérském zpracování ropy na pohonné hmoty a její započítání jako náhrady fosilních ropných pohonných hmot. Rozdělit v tuzemsku pěstované či získávané biomasy, a to na biomasu zpracovávanou pro energetické účely (obnovitelné zdroje energie - OZE - pro výrobu elektrické energie a tepla) a na biomasu využitelnou pro produkci alternativních pohonných hmot, ať již biopaliv II. generace nebo jako petrolejářská surovina z OZE pro rafinérské zpracování ropy. 4. Přehodnotit v rámci podmínek v ČR stávající i další možnosti využití biopaliv pro pohon, biopaliv I. i II. generace za účelem rozšíření používání čistých a směsných biopaliv zejména v rezortu zemědělství, v oblasti stavebnictví, těžařství či u dopravních podniků, zajišťujících lokální městskou dopravu. 5. Urychleně vytvořit ze strany státu podmínky pro výzkum, rozvoj a produkci biopaliv II. generace úzkou spoluprací vlády, příslušných rezortů a podnikatelské sféry; využít přitom zkušeností a poznatků z praxe ostatních členských států (zejména Rakouska či SRN). 6. Vytvořit ze strany státu urychleně podmínky pro rychlejší obměnu stávajícího vozového parku v ČR, a to zejména z hlediska podpory výroby a dovozu nových vozidel na alternativní paliva vyráběná z biomasy a hybridních vozidel. 7. Pro uplatňování alternativních motorových paliv z OZE v dopravě ČR vytvořit ze strany státu podmínky srovnatelné s podmínkami pro stlačený zemní plyn (CNG) využívaný v dopravě. 8. Realizaci opatření uvedených v předchozích bodech podpořit potřebnými legislativními změnami, tj. úpravami stávající tuzemské legislativy či vypracováním nových potřebných národních předpisů: - výše zmíněnou koncepci postupného uplatňování alternativních paliv z OZE v dopravě ČR jako náhrady fosilních motorových benzinů a nafty, včetně její ekonomické bilance a přínosů či dopadů na životní prostředí, předložit vládě ČR k projednání, - na základě této schválené koncepce zpracovat její legislativní ošetření, tj. novelizovat zákon o ochraně ovzduší a vypracovat potřebné úpravy dalších předpisů, např. prováděcí předpis k zákonu o ochraně ovzduší, zákon o spotřebních daních, případně zákon o lihu a jeho prováděcí vyhlášku, zákon o pohonných hmotách a jeho prováděcí vyhláška a vypracovat nový předpis, jímž by byla legislativně ošetřena oblast zpracování bioolejů rafinérskými procesy a biopaliv II. generace a její nutná podpora ze strany státu. 5
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 6 4. Budoucnost biopaliv v ČR po roce 2010 Pro petrolejářský průmysl je rozhodující cíl náhrady 10 % energie fosilních paliv pro dopravu biopalivy do roku 2020. Zvyšuje se podíl biopaliv ve směsích s fosilními palivy, a to tak, že benziny budou obsahovat až 10 % bioetanolu a nebo 22 % bioetyltercbutyléteru tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních a motorová nafta obsahovala max. 7 % FAME, později i 10 %. Směrnice dále stanoví, že pro starší park vozidel se zážehovým motorem musí být minimálně do roku 2013 v síti čerpacích stanic benzin s obsahem do 5 % bioetanolu. Českou legislativou (zákon č. 91/2011Sb.) je povinnost mít k dispozici benzin E5 posunuta až do konce roku 2018. Zvyšování obsahu bioetanolu nad 10 % považujeme za nevhodné. Směrnice zavádí pro biopaliva kritérium udržitelnosti, čímž se rozumí minimální hranice úspory emise skleníkových plynů ve srovnání s ekvivalentním fosilním palivem. Pro začátek (v ČR bude startovacím rokem rok 2012) je kritérium stanoveno na 35 % úspory a postupně se zvyšuje až na 60 % (v roce 2018). Směrnice stanoví, že pouze biopaliva splňující kritérium udržitelnosti bude možné započítat do plnění závazného cíle. Petrolejářský průmysl (uživatelé biopaliv) proto trvají na certifikované a auditované průkaznosti kritéria. Petrolejářský průmysl je již dnes technicky připraven na výrobu motorových paliv s obsahem biopaliv až 10 % objemových. Za zásadní považujeme, aby další zvyšování povinnosti náhrady fosilních paliv biopalivy ze zákona v nízkokoncentrovaných směsí nad současný stav bylo velmi pečlivě zvažováno. Důvody vidíme především ve složení a stáří českého autoparku, ekonomické krizi, která se promítla do efektivity rafinérií a distributorů a dosažení souladu s technickým pokrokem především s výhledem na vývoj výroby biopaliv II. generace a zpracování bioolejů rafinérskými technologiemi. Vedle toho existuje specifický problém u automobilových benzinů, kterých je na trhu v Evropě přebytek jako důsledek předchozích investičních akcí, což nevytváří potřebu náhrady benzinových frakcí biopalivem. Prostor pro větší využití biopaliv v tomto období vidíme v uplatnění vysokokoncentrovaných směsích. Je k tomu vytvořen základní ekonomický předpoklad daný významnou daňovou úlevou, což nízkokoncentrované směsi nemají. Prostor pro užití vysokokoncentrovaných směsí vidíme v uzavřených dopravních sektorech, zemědělské a lesnické výrobě, stavebnictví apod. Stát by nakonec mohl podpořit i nákup vozidel FFV, jež mohou provozovat na Ethanol 85. 5. Vize energií pro dopravu Základní sortiment motorových paliv z ropy (benzin, motorová nafta) zůstane do roku 2030 v podstatě zachován. Dojde však k odklonu od spotřeby nízkooktanových benzinů. Zároveň poroste poptávka po prémiových vysokooktanových benzinech (s oktanovým číslem 98 a více). Do roku 2015 poroste podíl alternativních paliv na bázi biopaliv I. generace, jako je např. bioetanol, estery mastných kyselin a rostlinné a případně i živočišné oleje a tuky a jejich směsi. Motorová nafta si zachová svoje dominantní postavení, při neustálém zlepšování jejich užitných vlastností. Spotřeba zkapalněných ropných plynů bude stagnovat. Na trhu se objeví nová paliva na bázi chemického zpracování biomasy. 6
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 7 Výzkum alternativních energetických zdrojů pro silniční dopravu bude zaměřen na vývoj inovovaných motorových paliv ropného původu a zpracování rostlinných a živočišných olejů a tuků rafinérskými technologiemi na plnohodnotná motorová paliva pro vozidla se spalovacím motorem. Dalším oborem vývoje bude výběr vhodných technologií zpracování biomasy na motorová paliva. Výzkum bude navazovat na současné zkušenosti s výrobou, distribucí a využitím nízko a vysokokoncentrovaných směsí fosilních motorových paliv s biopalivy I. generace. V souvislosti s tím bude posouzena surovinová základna ropy a biomasy ČR a ekonomické podmínky. V ČR se předpokládá v letech 2010 až 2030 celková spotřeba energií pro dopravu uvedená v tabulce 1. Tab. 1 Předpokládaná spotřeba energií pro dopravu (PJ) Rok 2010 2015 2020 2025 2030 Celková spotřeba 261,8 275,4 277,1 276,0 272,1 Zdroj: MPO, ČAPPO Celková spotřeba energií pro dopravu do roku 2020 ve srovnání s rokem 2010 vzroste o 5,8 % jako důsledek růstu počtu vozidel pro osobní dopravu a dopravních výkonů. Po roce 2020 bude spotřeba stagnovat a k roku 2030 poklesne i při růstu dopravních výkonů o cca 1,2 % jako důsledek nasycení trhu a dominanci vozidel s nízkou spotřebou energií. Bude však významně převyšovat současný stav spotřeby energie pro dopravu. Podíl jednotlivých druhů energií pro dopravu na celkové spotřebě v letech 2010 až 2030 je v tabulce 2. Tab. 2 Podíl jednotlivých druhů energií pro dopravu (%) Druh energie 2010 2015 2020 2025 2030 Motorová paliva z ropy 96,1 95,5 92,0 90,2 78,0 Plynná paliva 1,7 2,3 5,6 6,4 13,2 z toho vodík 0 0 0,1 0,2 0,8 Elektrická energie 2,2 2,2 2,4 3,4 8,8 Zdroj: MPO a ČAPPO Poznámka: Alternativní paliva z OZE jsou započtena do jednotlivých druhů energií podle skupenství. V roce 2020 se odhaduje, že podíl jednotlivých druhů energie na celkové spotřebě bude následující: motorová paliva z ropy 92 %, plynná paliva 5,6 % a elektrická energie celkem 2,4 %. V roce 2030 budou tyto podíly takto: motorová paliva z ropy 78 %, plynná paliva 13,2 % a elektrická energie celkem 8,8 %. 7
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 8 Motorová paliva z ropy budou dominantním zdrojem energie pro silniční dopravu po celé období 2010 až 2030. Po roce 2013 začne růst spotřeba plynných paliv a po roce 2015 spotřeba elektrické energie pro pohon. Předpokládaný vývoj celkové spotřeby energií pro dopravu a podíl jednotlivých druhů může silně ovlivnit ekonomická situace a daňová politika a napjatost (cena) ve zdrojích. Na přehodnocení prognózy může významně působit diskuze o změně směrnice 2003/96/EC o zdanění energetických produktů. Přechodem na dvousložkovou sazbu spotřební daně (podle energetického obsahu a podle objemu emisí skleníkových plynů) fosilních paliv může způsobit změnu zájmu spotřebitelské základny o motorová paliva, která se promítne do petrolejářského i automobilového průmyslu. ČAPPO se zapojila od roku 2010 do činnosti Technologické platformy Silniční doprava, která řeší vizi silniční dopravy do roku 2030. Je řešitelem části týkající se energií pro dopravu se zaměřením na motorová paliva z ropy a biopaliva I. a II. generace. Pro nejbližší období se předpokládá řešení dvou témat: a) Výzkum zpracování rostlinných a živočišných olejů a tuků rafinérskými technologiemi a optimalizace získaných uhlovodíkových produktů pro výrobu motorových paliv pro pohon vozidel se zážehovým a vznětovým motorem. Cílem je zpracování rostlinných a živočišných olejů a tuků, a to i upotřebených spolu s ropnými polotovary, ale i samostatně na stávajících technologických jednotkách instalovaných a provozovaných rafinériemi ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. (ČeR) a PARAMO, a.s. na uhlovodíkové komponenty pro výrobu motorových paliv dle platných EN. Nové uhlovodíkové komponenty budou mít výhodné environmentální vlastnosti především s ohledem na emise skleníkových plynů a výborné motorářské vlastnosti. Zavedení procesů umožní na stávajícím zařízení ČeR poměrně levně zpracovávat biooleje z domácí produkce (řepkový olej), případně dovážené biooleje (kokosový, palmový, sojový) na uhlovodíky vhodné pro výrobu motorových paliv. Jedná se o využití procesů hydrogenace a hydropyrolýzy. Přínos ze zavedení je v úspoře technologického procesu esterifikace řepkového oleje a výroba motorových paliv lepších motorových a environmentálních vlastností, než jsou stávající. b) Vývoj nových motorových paliv na bázi biomasy a biopaliv druhé generace. Vývoj a vyzkoušení mísících receptur nových paliv s ropnými polotovary. Technologická platforma Silniční doprava v tomto tématu naváže na činnost České technologické platformy pro využití biosložek v chemickém průmyslu a dopravě (ČTPB), kde předpokládáme řešení úkolu Výběr, zhodnocení a vývoj vhodných technologií výroby biopaliv druhé generace v podmínkách ČR. Výběr vhodné technologie s přihlédnutím k technologickému vybavení rafinérií, ekonomickým podmínkám, environmentální legislativě a požadavkům automobilového průmyslu na motorová paliva. V rámci Technologické platformy Silniční doprava bude řešen úkol Vývoj nových motorových paliv na bázi produktů ze zpracování biomasy a biopaliv druhé generace. Vývoj a vyzkoušení mísících receptur nových paliv s ropnými polotovary. 8
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 9 6. Závěr 1. Dosavadní výroba, distribuce a užití nízkokoncentrovaných směsí biopaliv (do 5, respektive 7 % objem.) s fosilními palivy v dopravě probíhá bez závažných technických problémů. Motoristická veřejnost si na změnu zvykla. Na trhu je k dispozici v omezené míře Palivo E85 pro zážehové motory a směsná nafta (B30) a Bionafta (B100) pro vznětové motory. 2. ČR nesplnila orientační cíl roku 2010, nahradit 5,75 % energetického obsahu fosilních motorových paliv biopalivy. Splnění cíle vyžadovalo větší uplatnění vysokokoncentrovaných směsí, zavedení čistých biopaliv a vysokokoncentrovaných směsí. To předpokládalo i obnovu vozového parku, který je v ČR zastaralý (průměrné stáří vozidel je 14 let), a ekonomickou podporu formou úlevy na spotřební dani. Vysokokoncentrované směsi nebudou vyrábět z logistických důvodu rafinérie. Je to tedy příležitost pro výrobce biopaliv a distributory. Veřejné čerpací stanice však poptávky po těchto palivech využily a budou jejich prodej podle vývoje trhu rozšiřovat. Dalším prostorem pro uplatnění těchto paliv jsou uzavřené sektory dopravy, jako je MHD a velké parky jednoúčelových vozidel (pošta, odvoz odpadů), zemědělská a lesnická výroba. 3. Přidávání biopaliv do fosilních motorových paliv zvýšilo koncovou maloobchodní cenu benzinů a motorové nafty (cca o desítky haléřů). (Poznámka: Cena biosložky je vyšší než fosilního paliva, a to i přes růst ceny ropy a motorových paliv.) Mísení biopaliv do fosilních paliv negativně ovlivňuje marži výrobců motorových paliv a s ohledem na doznívání krize a silnou konkurenci, která má další nepříznivý vliv, by měla být rychlost aplikace biopaliv v nízkokoncentrovaných směsích do roku 2014 zmrazena na úrovni roku 2010 a pak realizován přechod na povinnost snižovat mise skleníkových plynů. S ohledem na průměrné stáří vozového parku vozidel se zážehovým motorem bude třeba mít na trhu benzin E5 do roku 2018. Jeho spotřeba bude převažovat. 4. Při užití směsí je třeba dbát na pravidla ošetření paliv a motoru při delším skladování a následném použití. 5. Členové ČAPPO nepovažují nízkokoncentrované směsi fosilních paliv a biopaliv I. generace za perspektivní palivo. Důvody vidí v jejich technické aplikaci a zdrojích pro jejich výrobu, které jsou důležitou potravinou. Za perspektivní považují paliva vyrobená na bázi zpracováním bioolejů rafinérskými procesy, biopaliva II. a III. generace. 6. Zavedení směsí s vyšším obsahem biopaliv v fosilních palivech nad 10, respektive 7 % bude vyžadovat obměnu starších vozidel (zejména u vozidel se zážehovým motorem), a proto směrnice vyžaduje, aby členské státy minimálně do roku 2013 (v ČR až do roku 2018) ještě na trh dodávaly benzin s obsahem do 5 % bioetanolu s možností dalšího prodloužení. V distribuční síti čerpacích stanic to bude možná znamenat prodej dvou druhů benzinu vedle sebe, a to konkrétně E5 a E10. 7. Povinný cíl směrnice nahradit do roku 2020 10 % fosilní složky motorových paliv palivy z obnovitelných zdrojů bude znamenat zvýšení povinnosti náhrady nad současné povinnosti. Cíle nelze dosáhnout pouze nízkokoncentrovanými směsmi fosilních paliv a biopaliv. Je proto třeba vytvořit ekonomické a organizační předpoklady pro využití vysokokoncentrovaných směsí a čistých biopaliv. Dále je třeba podpořit legislativními a ekonomickými opatřeními zpracování bioolejů 9
Seminár: Udržateľné spracovanie ropy vs. obnoviteľné zdroje energie, 14.6.2011, Bratislava 10 rafinérskými technologiemi na uhlovodíková paliva použitelná pro pohon vznětových motorů. To se však musí sladit zejména s úpravou legislativy (zákon o ochraně ovzduší, zákon o pohonných hmotách a zákon o spotřebních daních a prováděcích předpisů), která umožní povinným osobám náhradu splnit za přijatelných technických podmínek. Předpokládá se i změna technických norem, obnova autoparku a vytvoření dalších pobídek ke zvýšení spotřeby vysoko koncentrovaných směsí a nových motorových paliv. Petrolejářský průmysl bude proto do legislativy prosazovat zejména možnost vzájemné 100% zastupitelnosti biopaliv při zápočtu plnění povinnosti, umožnění převodu části povinnosti na třetí povinnou osobu a započtení zpracování bioolejů rafinérskými procesy do plnění povinnosti užívat biopaliva, či snižovat emise skleníkových plynů a spravedlivou motivaci a sankci používání biopaliv. 8. Od 1. 1. 2012 bude platit pro výrobce a dodavatele biopaliv povinnost dodávat na trh pro dopravu biopaliva s kritériem udržitelnosti minimálně 35 %, od roku 2017 50 % a od roku 2018 60 %, přičemž musí prokázat dosažené kritérium certifikátem (prokázáním původu) od akreditované osoby. 9. K 31. 12. 2014 je třeba zrušit povinnost používat biopaliva vyjádřenou jako objemovou náhradu fosilního paliva biosložkou a přejít ve smyslu směrnice 2009/30/ES na snižování emisí skleníkových plynů z motorových paliv ve třech krocích. To bude vyžadovat postupné používání biopaliv s vysokým kritériem udržitelnosti (min. 60 %). 10. Na trhu v ČR budou ještě minimálně 20 až 30 let dominovat fosilní motorová paliva. Zároveň však bude postupně s ohledem na technický vývoj a ekonomické podmínky probíhat po roce 2011 postupná náhrada fosilních paliv alternativními zdroji, jako jsou automobily na CNG, hybridní automobily a elektromobily. Rozvoj vozidel na vodík lze očekávat až po roce 2020. Prameny: 1. Interní rozbory ČAPPO k užití biopaliv v dopravě. ČAPPO, Praha 2004 až 2010. 2. Energetická statistika Ministerstva průmyslu a obchodu, Praha 2007 až 2010. 10