Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí 2008 Červenec 2008
O B S A H SEZNAM ZKRATEK...3 Ú V O D...5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2008..9 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE...18 I.1. Výkonnost ekonomiky... 18 I.2. Trh práce... 21 I.3. Cenová a fiskální politika... 28 I.3.1. Cenová politika... 28 I.3.2. Fiskální politika... 32 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice... 34 I.4.1. Měnová politika... 34 I.4.2. Přímé zahraniční investice a podpora investic... 42 I.5. Kapitálový trh... 44 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry... 47 II. PRŮMYSL...51 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita... 51 II.2. Finanční situace průmyslových podniků... 58 III. STAVEBNICTVÍ...62 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita... 62 III.2. Bytová výstavba... 67 III.3. Finanční situace ve stavebnictví... 68 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD...70 IV.1. Souhrnné výsledky... 70 IV.2. Teritoriální struktura... 72 IV.3. Komoditní struktura... 74 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ...78 V.1. Odvětví obchodu... 78 V.2. Konečná spotřeba domácností... 81 TABULKOVÁ PŘÍLOHA 1
V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.6.2008 2
SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PXE Energetická burza Praha PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM Systému (dříve PK-30) RM S RM Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile ÚPH účetní přidaná hodnota VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska ZSV základní stavební výroba 3
4
Ú V O D Růst výkonnosti české ekonomiky (vyjádřené hrubým domácním produktem očištěným o sezónní a kalendářní vlivy) zpomalil v 1. čtvrtletí na 5,3 % (proti 6,1 % ve stejném období předchozího roku). Rozhodujícím zdrojem hospodářského růstu zůstala nadále domácí poptávka, ale v její struktuře již převážil vliv tvorby fixního kapitálu nad konečnou spotřebou (protože v důsledku růstu životních nákladů došlo k výraznému oslabení reálné kupní síly domácností). Zpomalení se projevilo také na nabídkové straně ekonomiky, když hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 5,4 % (loni 6,2 %). V rámci Evropské Unie se česká ekonomika řadila nadále mezi nejrychleji rostoucí země. Rychleji rostlo pouze Slovensko (8,7 %), Litva (6,7 %) a Polsko (6,4 %). Výrazně zaostalo Maďarsko (0,7 %), které nedosáhlo ani průměru EU-27 (2,5 %). Také v rámci EU se v důsledku vyšší inflace projevil slábnoucí vliv konečné spotřeby obyvatelstva na hospodářský růst, přesto byl příspěvek výdajů domácností za EU jako celek (0,9 p.b.) stále ještě nejvyšší ze všech složek poptávky. Z hlediska vnitřních podmínek došlo k dalšímu výraznému zrychlení meziročního růstu inflace (nastoupenému v říjnu 2007), když v březnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 7,1 %. Akcelerace inflace byla vyvolána zejména růstem regulovaných cen a úpravami nepřímých daní (změny sazeb DPH, spotřebních daní a zavedení ekologických daní), k nimž se z oblasti tržních cen přidal další růst cen potravin a pohonných hmot. Dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích do inflace byl částečně tlumen sílícím kurzem koruny, která byla v tomto období nejrychleji posilující volně směnitelnou měnou na světě. Rychlý cenový vývoj výrazně ovlivnil reálnou spotřebu domácností, když z velké části eliminoval rekordní meziroční růst jejich nominálních výdajů (růst o 9,8 % byl nejvyšší za posledních deset let). Konečná spotřeba domácností tak vzrostla reálně o 2,8 % ak hospodářskému růstu přispěla pouze 1,4 p.b., tj. o 2 p.b. méně než loni. Další poptávkové složky, tj. spotřeba vlády (s příspěvkem k růstu 0,1 p.b.), tvorba hrubého kapitálu (1,8 p.b.) a čistý vývoz (2,0 p.b.) nedokázaly tento výpadek plně kompenzovat. Tvorba hrubého kapitálu vzrostla meziročně o 7,1 % (loni 11,0 %) s tím, že k tomuto výsledku více přispělo zvýšení stavu zásob než investice. Růst výdajů na tvorbu fixního kapitálu o 2,0 % (loni 5,1 %) byl zajištěn investicemi do strojů a zařízení, zatímco u investic do budov a staveb došlo k meziročnímu poklesu. 5
V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz ve stálých cenách (13,8 %) rychleji než dovoz (12,1 %), zejména v důsledku příznivého vývoje ve službách (růst vývozu o 22,3 %). Bilance služeb (v běžných cenách) skončila aktivem ve výši téměř 24 mld. Kč, ke kterému přispěl především prodej služeb silniční a letecké přepravy, vývoz reklamních a technických služeb a cestovní ruch. Obchod se zbožím (v běžných cenách) vykázal ve srovnání s předchozím obdobím pomalejší dynamiku, když jeho obrat vzrostl o 6,4 % (naposledy rostl obrat jednociferným tempem ve 4. čtvrtletí 2005). Při meziročním růstu vývozu o 5,7 % a dovozu o 7,2 % skončila obchodní bilance přebytkem 33,0 mld. Kč, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 5,9 mld. Kč méně. Na těchto výsledcích se do značné míry projevil vliv poklesu cen, který byl výraznější u vývozu (-4,3 %) než u dovozu (-3,0 %) a negativně tak ovlivnil saldo obchodní bilance o téměř 9 mld. Kč. Na výši celkového salda obchodní bilance pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi Evropské unie (o 21,3 mld. Kč na 135,4 mld. Kč), když nejvíce se zlepšil obchod s Francií (zvýšení přebytku o 5,4 mld. Kč) a dále s Itálií, Polskem a Slovenskem. Nejvyššího přebytku (29,2 mld. Kč), i když v meziročním srovnání nepatrně nižšího, bylo dosaženo s Německem. Na druhé straně aktivum obchodní bilance negativně ovlivnilo další prohloubení deficitu s Čínou (o 8 mld. Kč na 43,9 mld. Kč) a Ruskem (o 4,7 mld. Kč na 22,5 mld. Kč). Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího aktiva obchodní bilance (92,9 mld. Kč, tj. o 3,8 mld. Kč meziročně více) tradičně stroje a dopravní prostředky. Při meziročním růstu vývozu o 6,6 % se strojírenská skupina podílela na celkovém vývozu 55 %. Nejvyšší pasivum (38,7 mld. Kč, tj. o 10 mld. Kč meziročně více) vytvořila minerální paliva vlivem rychlého růstu dovozních cen (téměř o 18,6 %), druhé největší pak chemikálie (26,4 mld. Kč, tj. meziročně více o 1,6 mld. Kč). Příznivý vývoj v obchodu se zbožím a službami se promítl do kladného salda běžného účtu platební bilance (27 mld. Kč). Při současném přebytku na kapitálovém účtu (7 mld. Kč) a odlivu finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (7,4 mld. Kč) a v položce kursové rozdíly, chyby a opomenutí dosáhla platební bilance celkově kladného výsledku (19,4 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky průmyslová výroba zaznamenala zpomalení růstu produkce na 5,7 % (z 11,3 % v 1. čtvrtletí minulého roku), když v březnu došlo poprvé po více než pěti letech nepřetržitého růstu k meziročnímu poklesu. Na výsledku odvětví se nepříznivě projevilo oslabení poptávky, o čemž svědčí snížení růstu nově uzavřených zakázek na 1,1 % (z 13,7 % ve stejném období předcházejícího roku) a pokles zahraničních zakázek o 3,9 % (loni růst 17,2 %) zejména vlivem silného kurzu koruny. K dalším faktorům omezujícím růst patřily stále rostoucí náklady na dopravu a energie a vysoká základna předcházejícího roku. 6
Na druhé straně k oživení produkce přispěly především nové výrobní kapacity zahraničních investorů, zejména v elektronickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu. Podniky pod zahraniční kontrolou dále zvýšily svůj podíl na celkových tržbách (na 59,5 %) a byly hlavními nositeli strukturálních změn ve prospěch odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou a nižší náročností na spotřebu paliv a energií. Zejména nové výrobní kapacity ovlivnily vývoj zaměstnanosti v průmyslu, která meziročně vzrostla o 2,6 % (z toho ve zpracovatelském o 3,4 %). Protože současně došlo ke zpomalení růstu produkce, vzrostla produktivita práce pouze o 1,9 %. tj. o 1,7 p.b. méně než reálná mzda přepočtená indexem spotřebitelských cen. Důsledkem bylo zvýšení reálných jednotkových mzdových nákladů o 3,4 %. Celková stavební produkce meziročně vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se zvýšily objemy stavebních prací téměř ve všech směrech výstavby, zejména pak v dopravní a technické infrastruktuře (stavby dálnic a rekonstrukce hlavních železničních tratí a uzlů). Pokračovala také realizace rozsáhlých developerských projektů zaměřených především na výstavbu průmyslových a administrativních center a rozvoj bytové výstavby. Na trhu práce stále solidní růst ekonomiky přispěl ke zvýšení zaměstnanosti (meziročně o 1,9 %) a snížení nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti k 31. březnu dosáhla 5,6 % a byla meziročně nižší o 1,7 p.b. V důsledku poklesu nezaměstnanosti se snížila také zásoba volných pracovních sil (navíc v nevyhovující struktuře), takže tuzemský trh práce byl ve stále větší míře doplňován pracovníky ze zahraničí, zejména v technických oborech. Důsledkem sílícího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou práce byl zvýšený tlak na růst mezd. Průměrná měsíční nominální mzda (včetně odhadu za malé subjekty) meziročně vzrostla o 10,2 %, což bylo nejvíce od 4. čtvrtletí 1998. Na druhé straně se v důsledku rychlého růstu spotřebitelských cen vývoj reálné mzdy zpomalil na 2,6 %, takže po ročním přerušení byla obnovena žádoucí tendence předstihu růstu produktivity před mzdami. Dále se zvýšila mzdová diferenciace, a to jak mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou, tak z hlediska odvětvového, sektorového a regionálního. Vliv zvýšení spotřebitelských cen se projevil také na vnitřním trhu, kde při mírně nižším růstu hodnoty tržeb (v běžných cenách) ve srovnání s minulým rokem (zpomalení o 1,6 p.b. na 7,4 %), došlo k výraznému snížení tempa růstu fyzického objemu prodeje (o 7,4 p.b. na 2,3 %). Toto snížení zasáhlo především oblast prodeje a oprav motorových vozidel, včetně prodeje pohonných hmot a oblast prodeje nepotravinářského zboží v maloobchodě, protože obyvatelstvo omezilo především výdaje na zbytné potřeby. 7
8
SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2008 I. Makroekonomický vývoj Meziroční růst hrubého domácího produktu (očištěný o sezónní a kalendářní vlivy) zpomalil na 5,3 %, tj. meziročně o 1,5 p.b. Byla tak přerušena tendence růstové dynamiky přesahující 6 %, která se udržela po jedenáct čtvrtletí v řadě. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se snížila především úloha konečné spotřeby, a to vlivem spotřeby domácností. Výdaje domácností vzrostly v reálném vyjádření pouze o 2,8 % (loni o 7,1 %), protože jejich výrazný nominální růst (9,8 %) byl v rozhodující míře eliminován růstem cen. Spotřeba vlády meziročně vzrostla reálně o 0,7 % (loni pokles o 0,5 %). K meziročnímu růstu tvorby hrubého kapitálu o 7,1 % (loni 11,0 %) více přispělo zvýšení stavu zásob než investice. Výdaje na tvorbu fixního kapitálu vzrostly o 2,0 % (loni 5,1 %), a to zásluhou investic do strojů a zařízení, zatímco u investic do budov a staveb došlo k meziročnímu poklesu. V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz ve stálých cenách (13,8 %) rychleji než dovoz (12,1 %), což je tendence, která trvá již čtvrtým rokem (s výjimkou 1. čtvrtletí minulého roku, kdy bylo u vývozu a dovozu dosaženo shodné dynamiky 16,4 %). V bilanci obchodu se zbožím a službami (v běžných cenách) bylo dosaženo přebytku 51,6 mld. Kč, což bylo o 10,4 mld. Kč více než loni. Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty o 5,4 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětvi zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř ze dvou třetin (s příspěvkem 3,5 p.b.). Vlivem rychlého cenového růstu vzrostl v odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) podíl stavebnictví na 6,9 % (z 6,3 % loni) a zemědělství na 3,0 % (z 2,6 %). Naopak podíl průmyslu se snížil na 31,0 % (z 31,4 % loni) především vlivem meziročního poklesu cen ve zpracovatelském průmyslu. Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 3,3 % (ve srovnání se 4,5 % ve stejném období minulého roku). Protože však současně zpomalil mzdový vývoj v reálném vyjádření na 2,6 % (proti 6,1 % loni), byla po ročním přerušení obnovena žádoucí tendence předstihu růstu produktivity před mzdami. Počet obyvatel České republiky k 31.březnu dosáhl 10 403,1 tisíc, když meziročně vzrostl o 99,4 tisíc osob. Většina přírůstku počtu obyvatel je dlouhodobě důsledkem aktivního salda zahraniční migrace, avšak teprve od roku 2006 počet živě narozených převyšuje počet zemřelých. Vyšším nárůstem počtu zaměstnaných než poklesem počtu nezaměstnaných vzrostl počet ekonomicky aktivních osob o 26,7 tisíc na 5 202,9 tisíc. Nárůstem počtu důchodců a studentů se zvýšil počet ekonomicky neaktivních osob o 73,7 tisíc na 3 709,9 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 93,4 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 958,4 tisíc osob. Z celkového počtu bylo 42,8 % žen. Pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním sektoru, zaměstnanost rostla v sekundárním a terciárním sektoru. Podle postavení v hlavním zaměstnání rostla zaměstnanost zejména ve skupině zaměstnanců, jejichž 9
počet meziročně vzrostl o 85,7 tisíc na 4 149,1 tisíc, tj. na 83,7 % celkové zaměstnanosti a vzrostl také počet pracovníků podnikatelské sféry o 11 tisíc na 797,3 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy), který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 61,5 tisíc tj. o 1,5 % na 4158,7 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostl o 31,3 tisíc, tj. o 0,9 % na 3 334 tisíc osob, tj. na 22,2 % všech zaměstnanců. Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice meziročně vzrostl k 31.3. o 61,2 tisíc na 255,6 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob o 23,8 tisíc na 156,2 tisíc a zvýšil se i počet vydaných pracovních povolení o 37,4 tisíc na 99,4 tisíc. Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby, dosáhl k 31. březnu 2 070,5 tisíc, tj. meziročně o 38,8 tisíc více. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, koncem března meziročně vzrostl o 5,7 tisíc na téměř 71 tisíc osob. Míra registrované nezaměstnanosti koncem března meziročně poklesla o 1,7 bodu na 5,6 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 94,2 tisíc na 336,3 tisíc. Z celkového počtu uchazečů bylo 53,5 % žen. Ve struktuře klesl počet uchazečů ve všech kategoriích, avšak na celkovém počtu vzrostl podíl uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let. Při celoplošném poklesu nezaměstnanosti přetrvává podle krajů nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji Ústeckém (10,4 %) a Moravskoslezském (8,9 %) a podle okresů v Mostě (14 %), v Karviné (12,7 %) a v Teplicích (11,4 %). Počet volných pracovních míst k 31.3. dosáhl 151,3 tisíc, když meziročně vzrostl o 43,6 tisíc. Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo poklesl na 2,2 (před rokem 4). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo v Jeseníku (13,3). S klesajícím počtem nezaměstnaných se prohlubuje nedostatek vhodných pracovníků, zejména v technických oborech. Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v 1. čtvrtletí vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,89 mld. Kč, tj. o 5,3 % méně než před rokem. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vydáno 1,87 mld. Kč, tj. meziročně o 7 % méně. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 10,2 % na 21 054 Kč a reálná mzda se zvýšila, v důsledku vysokého nárůstu indexu spotřebitelských cen, pouze o 2,6 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila o 10,4 % na 22 531 Kč s reálným nárůstem o 2,8 %. Meziročně došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 7,3 p.b. na 87,2 %. Mzdová náročnost HDP (objem mzdových prostředků v relaci k objemu HDP v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,8 p.b. na 29,4 %. Na počátku roku 2008 se výrazně zrychlil růst inflace (meziročně v lednu i v únoru až na 7,5 %). V březnu se začal projevovat obrat tohoto trendu, když se inflace snížila na 7,1 %, v dubnu a v květnu na 6,8 %. Růst regulovaných cen se v 1. čtvrtletí 2008 zrychlil na 23,8 % (z 13,0 % ve 4. čtvrtletí 2007) a tržních cen na 3,6 % (z 3,2 % ve 4. čtvrtletí 2007). 10
Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) v březnu dosáhla 4,3 % (v květnu 5 %). Zrychlování meziročního růstu cen průmyslových výrobců kulminovalo v lednu 2008 hodnotou 6,0 %, nejvyšší v posledních třech letech. V dalších měsících začaly pozvolna zpomalovat, na 5,3 % v březnu a 4,7 % v dubnu. Vývoj cen stavebních prací potvrdil pokračování dynamického růstového trendu, který zatím vrcholil v dubnu 5% meziročním růstem (z 4,4 % v prosinci minulého roku a 4,9 % v březnu). Hlavní příčinou dvojciferného meziročního růstu cen zemědělských výrobců (o 26,1 % v březnu a 28,2 % v květnu), který nabral výraznější tempo ve druhé polovině roku 2007, je vývoj cen zemědělských a potravinářských komodit v zahraničí. Hospodaření státní pokladny v roce 2008 se kromě ledna pohybuje v záporných hodnotách, když v březnu dosáhlo v kumulaci od počátku roku deficit ve výši 13,35 mld. Kč, v dubnu 28,09 mld. Kč a v květnu 38,32 mld. Kč. Saldo státního dluhu se snížilo o 37,3 mld. Kč (z 897,4 mld. Kč na 860,1 mld. Kč), tj. o 4,2 %. Z toho vnitřní státní dluh klesl o 34,4 mld. Kč a vnější státní dluh o 2,9 mld. Kč. Peněžní zásoba zvolnila tempo meziročního růstu, když se po 14 měsících koncem března vrátila k jednocifernému růstu (z 13,2 % v prosinci 2007 na 9 % v březnu, tj. na 2 421,6 mld. Kč, v dubnu na 8,1 %). Zvolnila dynamika růstu likvidních peněžních prostředků, tj. M 1, ovlivněná nižší poptávkou ekonomických subjektů po nich (z prosincových 16 % na 13,6 %, tj. 1 407,3 mld. Kč v březnu a na 9,4 % v dubnu). I přes zvýšení úrokových sazeb zůstalo tempo růstu klientských úvěrů vysoké, když v jejich rámci zaznamenaly mírné zpomalení jak úvěry podnikové sféře (z 21 % v prosinci 2007, v březnu o 19,6 % na 917,6 mld. Kč, v dubnu o 19,3 %), tak i úvěry domácnostem (v prosinci kulminovaly růstem o 34,3 %, v březnu o 32,3 % na 756,2 mld. Kč, v dubnu o 31,7 %). Česká koruna pokračovala v dlouhodobém trendu zhodnocování k oběma referenčním měnám. Dosahovala stále nová historická maxima k euru (v březnu od počátku roku zhodnotila o 4,1 %, meziročně v průměru o 8,8 %), i k dolaru (v březnu od počátku roku zhodnotila o 9,9 %, meziročně v průměru o 20,2 %). Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2008 byl kladný (19,4 mld. Kč, tj. 1,1 mil. USD), když zůstal vpodstatě na úrovni předchozího čtvrtletí. Byl vytvořen zejména kladným saldem běžného účtu (27 mld. Kč, tj. 1,6 mld. USD a 3 % HDP) a přebytkem na kapitálovém účtu (7 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD). Jejich příspěvek byl částečně korigován odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (7,4 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (7,2 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD). Devizové rezervy ČNB se v průběhu 1. čtvrtletí 2008 snížily (o 22,6 mld. Kč) a koncem března činily 608,5 mld. Kč, tj. 38 mld. USD. Pokrývaly 2,8 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. V následujícím období devizové rezervy v korunovém vyjádření dále klesaly, na 578,4 mld. Kč koncem června. V 1. čtvrtletí 2008 pokračoval dlouhodobý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti, který ale zmírnil. K 31. 3. 2008 činila hrubá zadluženost 1 353,8 mld. Kč a 84,5 mld. USD, když meziročně vzrostla o 11,2 %, tj. o 136,7 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,4 % HDP (koncem roku 2007 to bylo 38 %, před rokem 36,8 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. 11
Příliv přímých zahraničních investic v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 28,8 mld. Kč, tj. 1,7 mld. USD. Přitom reinvestovaný zisk činil 31,5 mld. Kč (tj. 1,8 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 12,2 mld. Kč (tj. 0,7 mld. USD) a ostatní kapitál -14,9 mld. Kč, jeho pokles byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem. Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Německa (23,7 mld. Kč), dále z Rakouska (5,4 mld. Kč) a Francie (4,3 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (5,4 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,6 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky a do finančního zprostředkování. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. čtvrtletí 2008 činil 7,9 mld. Kč, tj. 0,5 mld. USD, z toho reinvestovaný zisk 3,9 mld. Kč, ostatní kapitál 5,4 mld. Kč, přičemž základní kapitál se snížil o 1,4 mld. Kč, a to v odvětví finančního zprostředkování. V 1. čtvrtletí 2008 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 25 společností vcelkovém rozsahu investic 46,5 mld. Kč s předpokládaným počtem 6 tis. nově vytvořených pracovních míst. MPO rovněž 1. čtvrtletí 2008 rozhodlo o podpoře 11 projektů technologických center a center strategických služeb s celkovou předpokládanou investicí přesahující 242 mil. Kč a více než 800 novými pracovními místy. Zároveň přijalo celkem 17 projektů technologických center a center strategických služeb s celkovou předpokládanou investicí 366,4 mil. Kč a více než 1 600 novými pracovními místy. Český kapitálový trh kopíroval vývoj na světových trzích a korigoval svoje předchozí vzestupy. Index pražské burzy PX klesl od počátku roku o 14,5 % (meziročně o 9,4 %). Propad akcií v 1. čtvrtletí postihl všechny burzovní tituly. Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 7,8 % proti 10,2 % ve srovnatelném období, nejvíce v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 25,9 %), dále v nemovitostech a pronájmu (o 23,6 %), v ostatních službách (o 20,0 %), ve stavebnictví (o 16,2 %), v obchodu (o 7,2 %), v průmyslu (o 6 %), v dopravě, skladování a spojích (o 1,2 %) a v ubytování a stravování (o 0,7 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 5 %, na 185,4 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,7 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (217,9 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 4,5 %, nejnižší v ubytování a stravování (86,6 tis. Kč/zam.) s meziročním poklesem o 0,2 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 8,5 % proti 9,6 % ve srovnatelném období, výkonová spotřeba o 8,8 % proti 9,3 % ve srovnatelném období. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou stavebnictví, zemědělství a nemovitostí a pronájmu. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou svou pozici dominují na výsledcích nefinanční sféry a dosáhly těchto podílů: 40 % na zaměstnanosti, 55 % na výkonech a 50 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty zůstala stabilní při vyšší zaměstnanosti o 3 %. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 8,9 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, meziročně klesl o 0,9 p.b. na 47,2 %. Ve struktuře aktiv zaznamenaly nejvyšší meziroční růst (v p.b.) pohledávky (o 1,4), akcie, podíly a účasti (o 0,5) a zásoby (o 0,4). V pasivech klesl podíl vlastního kapitálu o 0,3 p.b. na 54,6 %. Ve struktuře pasiv pak vzrostly (v p.b.) závazky (o 0,7 %). 12
Zásoby se meziročně zvýšily o 13,2 % proti 7,2 % ve srovnatelném období, přičemž nejvíce vzrostly zásoby v průmyslu, obchodu, nemovitostí a pronájmu a ostatních služeb. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce v 1. čtvrtletí 2008 zaznamenala snížení meziročního růstu na 5,7 % (ve stejném období předcházejícího roku 11,3 %), přičemž v březnu byl poprvé po více než pěti letech pokles o 2,1 %. Nepříznivě se projevilo zejména zpomalení ekonomik EU za působení silné koruny. K dalším faktorům omezující růst patřily rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, které ovlivňovaly vývoj průmyslu vysokým podílem na celkových tržbách (59,5 %) a vytvářením nových pracovních míst. Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 5,2 % (změna trendu, kdy po tříletém předstihu dynamiky tržeb před produkcí došlo k obratu, který může znamenat výrobu na sklad), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,9 %, na celkových tržbách se podílely 57,2 %. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu meziročně o 34,8 % (při její malé váze 3,1 %), její vývoj byl ovlivněn pokračujícím růstem příjmů a spotřebitelského zájmu obyvatelstva po předmětech dlouhodobé spotřeby. Z dalších seskupení se zvýšila výroba výrobků investičního charakteru o 9,7 % (váha 23,6 %). Produkce zpracovatelského průmyslu byla vyšší o 6 %, tržby (ve s.c.) o 5,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 6,1 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57,2 % a na tržbách zpracovatelského průmyslu 61,3 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroby elektrických a optických přístrojů, kde produkce vzrostla o 19,2 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 12,6 % a výroba dopravních prostředků 9 %. Nižší růst uzavřených zakázek se promítl do zpomalování dynamiky růstu průmyslu. Nově uzavřené zakázky celkem vzrostly pouze o 1,1 % (z 13,7 % ve stejném období předcházejícího roku), při poklesu zahraničních zakázek o 3,9 % (z růstu 17,2 %). V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl s dosaženým podílem na celkových tržbách 92,8 % (meziroční nárůst o 0,3 p.b.), na úkor poklesu energetické sekce na 6 % (o 0,2 p.b.) a surovinové sekce na 1,7 % (o 0,1 p.b.). Za růstem celkové zaměstnanosti o 2,6 % byly nové výrobní kapacity zahraničních investorů (gumárenského a plastikářského, automobilového, elektrotechnického průmyslu a strojírenství) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách. Zpomalení růstu produkce při zvyšování zaměstnanosti se projevilo v nízkém růstu produktivity práce o 1,9 %, předstiženého dynamikou reálných mezd při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 3,5 p.b. a při přepočtu indexem spotřebitelských cen o 1,7 p.b. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů dosáhl nejvyššího růstu tržeb veřejný sektor o 6,5 % (zvýšení podílu o 0,5 % na 5,1 %). U rozhodujícího sektoru, podniků soukromých pod zahraniční kontrolou (podíl 59,5 %), rostly tržby o 5,4 % (zpomalení z 16,4 %). 13
Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 6 % proti 7,6 % ve srovnatelném období, nejvíce v těžbě nerostných surovin (o 29,2 %), v energetice o 22 %, ve zpracovatelském průmyslu pouze o 1,1 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 4,5 % na 217,9 tis. Kč/zam. při vyšší zaměstnanosti o 1,4 %. Nejvíce vzrostla v těžbě nerostných surovin (o 34,7 %), kde zaměstnanost klesla o 4,1 %. V energetice vzrostla produktivita o 28,9 %, při poklesu zaměstnanosti o 5,4 %. Ve zpracovatelském průmyslu produktivita naopak poklesla o 0,8 % při růstu zaměstnanosti o 1,9 %. Výkonová spotřeba (7,9 % - proti 7,2 % ve srovnatelném období) přestihla růst výkonů vč. obchodní marže (7,4 % - proti 7,3 % ve srovnatelném období), přitom v těžbě nerostných surovin vzrostly výkony o 21,4 % při růstu výkonové spotřeby o 11,4 %, v energetice vzrostly výkony o 19,7 % při růstu výkonové spotřeby o 18,9 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 4,6 % a výkonová spotřeba o 5,6 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 7,9 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 9,2 %, v těžbě surovin o 33,5 %, v energetice o 1,5 %. Ve struktuře aktiv poklesl podíl dlouhodobého majetku o 1,1 p.b. na 42,5 %. Vzrůst se naopak týkal celkových pohledávek (o 2 p.b.). V pasivech nejvíce klesl podíl vlastního kapitálu (o 0,6 p.b.) na 54,3 %. Nejvyšší růst podílu se pak týkal závazků (o 1,2 p.b.). Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 13,7 % proti 7,2 % ve srovnatelném období, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, a v těžbě surovin o 11,2 %. Pokles zaznamenala sekce energetiky o 2,4 %. III. Stavebnictví Stavebnictví v 1. čtvrtletí 2008 vzhledem k mimořádně vysoké srovnávací základně stejného období roku 2007 zpomalilo meziroční tempo růstu z 28,8 % na 4,2 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly významné investiční projekty v dopravní infrastruktuře, dále pokračovala realizace rozsáhlých developerských stavebních projektů zaměřených především na výstavbu průmyslových a administrativních center a intenzivní bytová výstavba spojená s přírůstky dokončených i zahajovaných bytů. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 3,8 % při podílu na produkci odvětví 61,1 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 3,3 % a opravy a údržba o 1,3 %. Stavební práce v zahraničí se zvýšily o 22,6 % (při nízkém podílu 3,3 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce ze S se zvýšila o 3,2 % při stagnující zaměstnanosti. Růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) předstihl růst produktivity práce ze S o 5,5 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 1,2 % na 26 329 a orientační hodnota staveb o 12,0 % na 90,9 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se tak zvýšila na 3 452 tis. Kč. V dubnu 2008 byla stavební produkce meziročně vyšší o 2,0 %. 14
Bytovou výstavbu v 1. čtvrtletí 2008 charakterizoval růst zahájených (o 4,4 %) i dokončených bytů (o 9,8 %) a nadále rostoucí rozestavěnost (o 1,0 %), protože absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se více jak polovinou na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 16,2 % proti 53,8 % ve srovnatelném období, při rychlejším růstu výkonů (10,2 % - proti 33,7 % ve srovnatelném období) než výkonové spotřeby (8,8 % - proti 29,4 % ve srovnatelném období). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 16,9 % na 130,9 tis. Kč/zam. při poklesu zaměstnanosti o 0,6 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 8,9 % na 135 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky a peníze a účty vbankách. V meziroční změně podílu jednotlivých položek na aktivech došlo k poklesu dlouhodobého majetku (o 1,3 p.b. na 17,2 %). Vzrůst se naopak týkal podílu peněz a účtů v bankách (o 1,9 %). V pasivech nejvíce vzrostl podíl přijatých úvěrů a půjček (o 0,9 p.b.) a závazků (o 0,3 p.b.). Objem vlastního kapitálu meziročně klesl o 1,2 p.b. na 35 %. Zásoby meziročně vzrostly o 7,3 % na 13 mld. Kč proti 2,4 % ve srovnatelném období, jejich růst nejvíce ovlivnily zásoby nedokončené výroby (tvoří 74 % z celkových zásob). Zahraniční obchod Zahraniční obchod v 1. čtvrtletí 2008 zpomalil především vlivem vývoje cen. Obrat zahraničního obchodu vzrostl v běžných cenách o 6,4 % a dosáhl hodnoty 1 239,7 mld. Kč (z toho vývoz 636,4 mld. Kč). Na přírůstku obratu o 75 mld. Kč měl převažující podíl dovoz (54 %). Přebytek obchodní bilance 33 mld. Kč byl meziročně nižší o 5,9 mld. Kč. V důsledku vyššího poklesu vývozních cen o 4,3 % než cen dovozních o 3 % se směnná relace stala nevýhodnou 98,7 proti 103,7 v 1. čtvrtletí 2007. Zhoršení směnných relací se projevilo výrazněji u paliv a surovin. Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu i dovozu vyšší (10,9 % ku 11,2 %) než v běžných cenách (5,7 % ku 7,2 %). Cenový vývoj měl negativní dopad na výši přebytku obchodní bilance v rozsahu 8,9 mld. Kč (vypočteno z cenových deflátorů). Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za tři měsíce o 20,2 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření šestkrát vyšší než v korunách (vzrostl o 32,7 %, resp. o 34,6 %). Vývoz dosáhl 37,3 mld. USD a dovoz 35,4 mld. USD, takže přebytek činil 1,9 mld. USD. K EUR koruna posílila o 8,8 % a tempa byla téměř třikrát vyšší než v korunovém vyjádření (16,1 % ku 17,7 %), vývoz představoval 24,9 mld. EUR a dovoz 23,6 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 1,3 mld. EUR. Podíl vývozu i dovozu zboží na HDP mírně oslabil, podíl vývozu činil 68 % a dovozu 63,6 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně zhoršilo o 1,4 p.b. na 105,5 %. Česká ekonomika je jednou z nejotevřenějších v EU, míra otevřenosti dosáhla 65,8 %. Na výši celkového salda pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi EU o 21,3 mld. Kč na 135,4 mld. Kč. Nejvíce se zlepšil obchod s Francií (kladné saldo se zvýšilo o 5,4 mld. Kč), o více než 2 mld. Kč vzrostl přebytek s Itálií, Polskem a Slovenskem. S Německem vznikla nejvyšší aktivní bilance 29,2 mld. Kč, meziročně nepatrně nižší. Negativně celkový přebytek ovlivnilo další 15
prohloubení deficitu s Čínou (o 8 mld. Kč na 43,9 mld. Kč) a Ruskem (o 4,7 mld. Kč na 22,5 mld. Kč). Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance 92,9 mld. Kč (tj. meziročně více o 3,8 mld. Kč) stroje a dopravní prostředky. Vývoz vzrostl o 6,6 % a dosáhl 349,7 mld. Kč, hodnota dovozu byla vyšší o 7,4 % a činila 256,8 mld. Kč. Strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 55 % a na dovozu 42,6 %. Nejvyšší pasivum 38,7 mld. Kč vytvořila minerální paliva, což bylo meziročně více o 10 mld. Kč vlivem růstu dovozních cen téměř o 18,6 %. Druhý největší deficit měly chemikálie 26,4 mld. Kč (meziročně více o 1,6 mld. Kč). Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě je stabilizovaný, ve vývozu byl 12,3 % a dovozu 14 %. Dovoz přestihl vývoz (8 % ku 2,3 %), a tak se deficit HI-TECH meziročně zvýšil na více než trojnásobek 6,1 mld. Kč. Z pohledu dovozů dle předpokládaného užití se v souvislosti s rostoucími investičními aktivitami zvýšil podíl dovozů pro investiční užití na více než 30 % v důsledku meziročního růstu o 19,1 %. Naopak podíly dovozů pro výrobní užití a osobní spotřebu mírně poklesly (na 50,1 % resp. 19,8 %). Po březnovém zpomalení temp vývozu i dovozu došlo v dubnu knávratu k dvouciferným dynamikám. Tempo růstu vývozu vb.c. (12,6 %) předstihlo tempo dovozu (11,1 %). Kladné saldo obchodní bilance ve výši 8,3 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 3,4 mld. Kč. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 7,4 % a dovoz o 8,2 %. Přebytek obchodní bilance dosáhl 41,3 mld. Kč a byl meziročně nižší o 2,5 mld. Kč, což ovlivnily ceny. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Ve všech odvětvích obchodu rostly tržby pomaleji než v roce 2007, kdy bylo dosaženo historicky nejvyšší dynamiky, v běžných cenách dosáhly 804,2 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 7,8 %, tj. o 3,5 p.b. méně než v 1. čtvrtletí 2007. Zpomalení růstu tržeb se promítlo do finančních výsledků odvětví, výkony meziročně vzrostly o 6,3 % (před rokem o 7,6 %), výkonová spotřeba o 8,0 % (před rokem o 0,3 %) a účetní přidaná hodnota o 4,0 % (před rokem o 16,0 %). Obchodní marže klesla meziročně ze 14,6 % na 14,0 % a na výkonech se podílela z 67 %, to je o 1,8 p.b. méně než v 1. čtvrtletí 2007. Vysoký růst zaměstnanosti v 1. čtvrtletí, o 3,0 % na 704,6 tis. pracovníků byl důsledkem prodejní expanze v předchozím roce. Průměrná nominální mzda vzrostla meziročně o 11,9 % (o 1,5 p.b. rychleji, než průměr za všechny zaměstnance) a dosáhla 20 291 Kč (tj. 90 % úrovně v celém hospodářství). Až do roku 2006 rostly tržní podíly velkých obchodních podniků, se 100 a více zaměstnanci, ve všech segmentech obchodního podnikání. Od té doby roste podíl velkých podniků jen v oblasti maloobchodu, v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 48,5 %, když meziročně posílil o 2,9 p.b. Růst podílu velkých podniků v maloobchodě souvisí s aktivitami nadnárodních řetězců, které dlouhodobě usilují o co nejsilnější pozici na trhu. Jejich podíl na tržbách velkých maloobchodních podniků vzrostl od roku 2000 o 14 p.b. a v roce 2007 překročil 80 %. Meziroční zpomalení fyzického růstu tržeb maloobchodu, včetně motoristických potřeb o 7,4 p.b. (z 9,7 % ve s.c. v 1. čtvrtletí 2007 na 2,3 %) vyplynulo z pomalejšího nárůstu tržeb 16
v běžných cenách, o 1,6 p.b. (z růstu o 9,0 % v b.c. v 1. čtvrtletí 2007 na 7,4 %) a meziročního zvýšení cenové hladiny v této oblasti spotřeby o téměř 5 %. O původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou úplné statistické údaje, avšak z propočtů prováděných MPO vyplývá, že po stagnaci v létech 2006 a 2007 se obnovil růst podílu dováženého zboží (meziročně se zvýšil o 1,9 p.b. a dosáhl 38,5 %). Dubnový vývoj naznačil možnost vyrovnávání předchozího poklesu tempa růstu. Fyzický objem tržeb maloobchodu, včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně vzrostl o 4,6 %, takže za první čtyři měsíce tržby vzrostly o 2,9 % a zpomalení tempa růstu, proti předchozímu roku, kleslo z 7,4 p.b. v prvním čtvrtletí na 6,5 p.b. 17
I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Růst hrubého domácího produktu se zpomalil jak v reálném, V 1. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (očištěný o sezónní a kalendářní vlivy) zpomalil na 5,3 %, tj. meziročně o 1,5 p.b. Byla tak přerušena tendence růstové dynamiky přesahující 6 %, která se udržela po jedenáct čtvrtletí v řadě. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí 2006 (6,9 %) s tím, že celoroční dynamika v uvedeném roce činila 6,8 % a k postupnému zpomalování tempa růstu došlo až od druhé poloviny minulého roku. Po pravidelné revizi ročních národních účtů, kterou provedl ČSÚ, vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2005 o 6,3 % (původně o 6,4 %), v roce 2006 o 6,8 % (6,4 %) a v roce 2007 o 6,6 % (6,5 %). Zpřesněny byly také čtvrtletní údaje v uvedených letech, z toho v roce 2007 v 1. a 2. čtvrtletí na 6,8 % (z 6,4 %), ve 3. čtvrtletí na 6,5 % (z 6,4 %) a ve 4. čtvrtletí na 6,3 % (z 6,6 %). Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,3 6,4 6,8 6,8 6,8 6,9 6,6 6,8 6,8 6,5 6,3 6,0 5,7 5,0 4,0 3,5 4,0 4,0 4,0 4,2 4,6 5,1 5,3 3,0 2,0 1,8 1,8 1,8 2,2 2,9 1,0 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pramen: ČSÚ, graf MPO tak v nominálním vyjádření Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl 935,2 mld. Kč a byl meziročně o 8,8 % vyšší. Při růstu úhrnné cenové hladiny o 3,3 % (vyjádřené implicitním deflátorem HDP) to znamená, že na meziročním přírůstku hodnoty produktu se podílel růst jeho objemu necelými dvěma třetinami a růst cen více než jednou třetinou. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy nominální růst HDP činil 10,7 % a růst cenové hladiny 3,6 %, tak došlo v této proporci k mírnému zvýšení cenového vlivu. Růst úhrnné cenové hladiny byl vyvolán vývojem domácích cen (zejména spotřebitelských), zatímco v zahraničním obchodě se zbožím a službami se naopak ceny vlivem posilování koruny snížily. Současně v důsledku nižšího poklesu dovozních cen (-3,7 %), který souvisel s růstem cen ropy, než cen vývozních (-4,3 %), dosáhla směnná relace hodnoty 99,4. 18
Rychlý růst spotřebitelských cen negativně ovlivnil úroveň reálných výdajů domácností, takže těžiště hospodářskému růstu se posunulo směrem ke zvýšení stavu zásob a k nárůstu příspěvku čistého vývozu s tím, že Zpomalení hospodářského růstu bylo doprovázeno výraznými změnami ve struktuře reálného produktu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se snížila především úloha konečné spotřeby, a to vlivem spotřeby domácností. Výdaje domácností vzrostly v reálném vyjádření pouze o 2,8 % (loni o 7,1 %), protože jejich výrazný nominální růst (9,8 %) byl v rozhodující míře eliminován růstem cen. Spotřeba vlády meziročně vzrostla reálně o 0,7 % (loni pokles o 0,5 %). K meziročnímu růstu tvorby hrubého kapitálu o 7,1 % (loni 11,0 %) více přispělo zvýšení stavu zásob než investice. Výdaje na tvorbu fixního kapitálu vzrostly pouze o 2,0 % (loni 5,1 %), a to zásluhou investic do strojů a zařízení, zatímco u investic do budov a staveb došlo k meziročnímu poklesu. V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz ve stálých cenách (13,8 %) rychleji než dovoz (12,1 %), což je tendence, která trvá již čtvrtým rokem (s výjimkou 1. čtvrtletí minulého roku, kdy bylo u vývozu a dovozu dosaženo shodné dynamiky 16,4 %). V bilanci obchodu se zbožím a službami (v běžných cenách) bylo dosaženo přebytku 51,6 mld. Kč, tj. o 10,4 mld. Kč více než loni. Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky v 1. čtvrtletí 2008 (stálé ceny) běžné ceny meziroční změna v % mld Kč 2006 2007 2008 Konečná spotřeba 632,9 4,0 4,7 2,1 - domácností 446,2 4,8 7,1 2,8 - vlády 180,0 2,1-0,5 0,7 - neziskových institucí 6,8 9,9 5,8-3,2 Tvorba hrubého kapitálu 250,7 10,3 11,0 7,1 - fixní kapitál 221,9 6,2 5,1 2,0 Vývoz zboží a služeb 749,3 17,3 16,4 13,8 Dovoz zboží a služeb 697,7 16,2 16,4 12,1 Čistý vývoz 51,6 1,4 X/ 0,6 X/ 2,0 X/ Hrubý domácí produkt 935,2 6,8 6,8 5,3 Pramen: ČSÚ Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem domácí poptávka si udržela úlohu hlavního faktoru hospodářského růstu Změny ve struktuře produktu lze dokumentovat také propočty přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt. Z nich vyplývá, že v meziročním srovnání: snížení příspěvku domácí poptávky z 6,2 p.b. v roce 2007 na 3,3 p.b. letos bylo jenom částečně kompenzováno vnějším sektorem, který zvýšil svůj příspěvek z 0,6 p.b. v minulém roce na 2,0 p.b. letos, v rámci domácí poptávky se snížil vliv obou rozhodujících položek s tím, že v letošním roce tvorba hrubého kapitálu přispěla k hospodářskému růstu už více (1,8 p.b.) než konečná spotřeba (1,5 p.b.), rozhodující položkou, která ovlivnila zpomalení hospodářského růstu, byla konečná spotřeba domácností, jejíž příspěvek poklesl na 1,4 p.b., tj. o 2,0 p.b. 19
Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza výdajů na HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) 1. Q 2007 1. Q 2008 Hrubý domácí produkt 6,8 5,3 Domácí poptávka 6,2 3,3 1. Konečná spotřeba 3,3 1,5 - domácností 3,4 1,4 - vlády (vč.neziskových institucí) -0,1 0,1 2. Tvorba hrubého kapitálu 2,9 1,8 Vnější poptávka (netto vývoz) 0,6 2,0 1. Vývoz zboží a služeb 12,4 11,0 2. Dovoz zboží a služeb (-) 11,8 9,0 Pramen: ČSÚ Z hlediska odvětví přispěl k reálnému růstu HPH zejména zpracovatelský průmysl, ale jeho podíl na HPH v nominálním vyjádření se vlivem cenového vývoje snížil Produktivita práce rostla rychleji než mzdy Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty o 5,4 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětvi zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř ze dvou třetin (s příspěvkem 3,5 p.b.). Vedle zpracovatelského průmyslu (růst 13,6 %) rostla hrubá přidaná hodnota nadprůměrně ještě ve výrobě elektřiny (7,9 %), peněžnictví (7,8 %) a dopravě a telekomunikacích (7,7 %). Na druhé straně nedosáhla hrubá přidaná hodnota úrovně předchozího roku zejména v zemědělství (-7,4 %) a ve stavebnictví (-5,4 %). Vývoj hrubé přidané hodnoty v nominálním vyjádření byl zcela odlišný. Vlivem rychlého cenového růstu vzrostl v odvětvové struktuře HDP podíl stavebnictví na 6,9 % (z 6,3 % loni) a zemědělství na 3,0 % (z 2,6 %). Naopak podíl průmyslu se snížil na 31,0 % (z 31,4 % loni) především vlivem meziročního poklesu cen ve zpracovatelském průmyslu. Vedle zpracovatelského průmyslu (kde došlo k poklesu podílu na 24,8 % z 25,9 %) se tato tendence projevila také v odvětví služeb, a to v obchodě (pokles podílu na 13,6 % ze 14,0 %) a dopravě (na 9,9 % z 10,1 %). Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 3,3 % (ve srovnání se 4,5 % ve stejném období minulého roku). Protože však současně vlivem rychlého růstu spotřebitelských cen zpomalil mzdový vývoj v reálném vyjádření na 2,6 % (proti 6,1 % loni), byla po ročním přerušení obnovena žádoucí tendence předstihu růstu produktivity před mzdami. 20
I.2. Trh práce Počet narozených dále roste Vzrostl počet ekonomicky aktivních osob Počet obyvatel České republiky dosáhl k 31. březnu celkem 10 403,1 tisíc, při meziročním nárůstu o 99,4 tisíc osob. Většina přírůstku je dlouhodobě důsledkem aktivního salda zahraniční migrace, avšak teprve od roku 2006 počet živě narozených převyšuje počet zemřelých. Počet ekonomicky aktivních osob, tj. zaměstnaných a nezaměstnaných, zaznamenal v 1. čtvrtletí nárůst o 26,7 tisíc na 5 202,9 tisíc osob. Toto zvýšení bylo ovlivněno vyšším nárůstem počtu zaměstnaných osob než poklesem počtu nezaměstnaných. Počet ekonomicky neaktivních osob vzrostl o 73,7 tisíc na 3 709,9 tisíc. Četnost této kategorie je ovlivněna především počtem důchodců a osob připravujících se na výkon budoucího povolání (viz tabulka č. I.2.1). Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %. Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna (2008-2007) 2006 2007 2008 2007 2008 absol. v % Obyvatelstvo 15 a více let 8 754,1 8 812,4 8 912,8 100,0 100,0 100,4 1,1 - ekonomicky aktivní (pracovní síla) 5 199,3 5 176,2 5 202,9 58,7 58,4 26,7 0,5 - zaměstnaní 4 785,2 4 865,0 4 958,4 55,2 55,6 93,4 1,9 - nezaměstnaní 414,1 311,2 244,5 3,5 2,8-66,7-21,4 - ekonomicky neaktivní 3 554,8 3 636,2 3 709,9 41,3 41,6 73,7 2,0 - z toho: řádní starobní důchodci 1 821,5 1 887,0 1 923,7 21,4 21,6 36,7 1,9 invalidní důchodci 281,6 236,7 265,3 2,7 3,0 28,6 12,1 studenti na střed. škole vč. učňů 517,1 531,2 525,7 6,0 5,9-5,5-1,0 studenti na VŠ 264,2 275,1 313,9 3,1 3,5 38,8 14,1 péče o rodinu, v domácnosti 302,7 341,5 353,3 3,9 4,0 11,8 3,5 ostatní 367,7 364,7 328,0 4,2 3,6-36,7-10,1 Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil Počet pracovníků vzrostl v terciárním i v sekundárním sektoru Na trhu práce se dále zvyšovala, v důsledku růstu ekonomiky, zaměstnanost. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 4 958,4 tisíc, když meziročně vzrostl o 93,4 tisíc, tj. o 1,9 % (viz tabulka č. I.2.2). Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) meziročně vzrostla o 0,4 p.b. na 55,6 %. Z celkového počtu pracovníků bylo 42,8 % žen. V členění podle sektorů pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním sektoru, zaměstnanost rostla v sekundárním sektoru a v terciárním sektoru. Ve službách vzrostla zaměstnanost nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a naopak poklesla v odvětví zdravotní, sociální péče a veterinárních činností. 21
Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna (2008-2007) 2006 2007 2008 2007 2008 absol. v % Zaměstnanost celkem 4 785,2 4 865,0 4 958,4 100,0 100,0 93,4 1,9 I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) 176,6 174,8 168,3 3,6 3,4-6,5-3,7 II.sektor (průmysl a stavebnictví) 1 911,0 1 949,4 2 008,8 40,1 40,5 59,4 3,0 III. sektor (služby celkem)* 2 697,6 2 740,8 2 781,3 56,3 56,1 40,5 1,5 * vč. nezjištěné sektorové příslušnosti Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů Přírůstek počtu pracovníků, podle postavení v hlavním zaměstnání, tvořili zejména zaměstnanci, jejichž počet meziročně vzrostl o 85,7 tisíc na 4 149,1 tisíc osob, tj. na 83,7 % z celkového počtu osob. Zvýšil se také počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 11 tisíc na 797,3 tisíc osob, tj. na 16,1 % celkové zaměstnanosti. Klesl počet podnikatelů se zaměstnanci a počet pomáhajících rodinných příslušníků, naopak vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců (viz tabulka č. I.2.3). Tabulka č. I.2.3 Počet osob podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna (2008-2007) 2006 2007 2008 2007 2008 absol. v % Celkem 4 785,2 4 865,0 4 958,4 100,0 100,0 93,4 1,9 - zaměstnanci 4 006,9 4 063,4 4 149,1 83,5 83,7 85,7 2,1 - podnikatelé celkem 759,8 786,3 797,3 16,2 16,1 11,0 1,3 - z toho: se zaměstnanci 181,1 196,0 171,6 4,0 3,5-24,4-12,4 bez zaměstnanců 546,3 558,1 598,0 11,5 12,1 39,9 7,1 pomáhající rod. příslušníci 32,4 32,2 27,7 0,7 0,5-4,5-14,0 - členové družstev 18,1 14,5 12,0 0,3 0,2-2,5-17,2 - ostatní a nezjištěno 0,4 0,8 0 0 0-0,8 x Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Nejrychleji rostl počet zaměstnanců v zahraničních firmách Pokračuje rychlý nárůst zaměstnávání cizinců Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 61,5 tisíc, tj. o 1,5 % na 4 158,7 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 31,3 tisíc, tj. o 0,9 % na 3 334 tisíc osob. Podle typu hospodaření vzrostla zaměstnanost nejvíce v soukromých firmách (o 58,3 tisíc na 1 148,4 tisíc). Nejrychlejší nárůst počtu zaměstnanců byl v zahraničních firmách (meziročně o 6,4 %, tj. o 44,5 tisíc na 740,8 tisíc), kde pracovala více než pětina všech osob (22,2 %). Počet zaměstnanců meziročně vzrostl nebo zůstal stejný ve 12 krajích a naopak poklesl ve 2 krajích (v Libereckém a v Královéhradeckém). Rostoucí poptávku na trhu práce naplňuje ve stále větší míře zaměstnávání nerezidentů. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 31.3. meziročně vzrostl o 61,2 tisíc, tj. o 31,5 % na 255,6 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.4). V jejich struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob včetně cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání o 23,8 tisíc na 156,3 tisíc. 22