PSYCHODIAGNOSTICKÁ METODA BARVY ŢIVOTA JAKO JEDEN Z DOSTUPNÝCH NÁSTROJŮ VNITŘNÍ EVALUACE ŠKOLY Lucie POLÁKOVÁ, Jindřich NOVÁK Abstrakt Psychodiagnostická metoda Barvy života měří interaktivní počítačovou formou vnitřní postoje ţáků/studentů/pedagogů a zpracovává je do výsledných zpráv. Poskytuje ucelený soubor informací pro vedení škol, učitele, studenty/ţáky a rodiče. Vnitřní evaluace školy prostřednictvím Barev života je určena k zmapování základních procesů ve škole a k zjištění stavu školy v oblastech efektivity vyučování, atmosféry vztahů a potenciálu vzniku rizikových forem chování. Tato metoda je nejen kvalitním podpůrným nástrojem pro vypracování autoevaluace školy, zároveň je také nástrojem intervence, tj. předkládá efektivní doporučení pro další rozvoj školy. PSYCHODIAGNOSTIC METHOD COLOURS OF LIFE AS ONE OF THE AVAILABLE TOOLS FOR INTERNAL EVALUATION OF SCHOOL Abstract Psychodiagnostic method Colours of Life uses the interactive computer form to measure the inner attitudes of pupils/students/teachers and to process it into final reports. It gives a comprehensive file of information for school managements, teachers, students/pupils and parents. Internal evaluation of school by way of Colours of Life is aimed to monitor the basic processes at school in areas of efficiency of teaching, atmosphere of relationship and potential for formation of risk forms of behavior. This method is not only the quality supportive tool for creation of school self-evaluation but also a tool for intervention, i.e. it gives efficient recommendation for further development of school. Úvod Barvy života (BŢ) je diagnosticko-intervenční psychologická metoda, jejímţ prostřednictvím lze smysluplně a názorně pro jednotlivé odborníky z různých profesí i samotného příjemce sluţeb (klienta) objasňovat jak strukturu, tak průběhy individuálního i skupinového myšlení, cítění, proţívání i seberealizačního chování. BŢ jsou kombinací psychologické techniky Barvově-Slovních Asociací (BSA), psychologické teorie Objektově Komunikační Analýzy Vědomí (OKAV), moderní počítačové technologie a cca 180 000 realizovaných snímků osob poskytujících bázi pro porovnávání. Autorem metody je promovaný psycholog Jiří Šimonek, který se vývoji věnuje jiţ třicet let a opírá se o základní psychologické pojetí barev pana Maxe Lüschera a neurobiologické koreláty distribuovaných mozkových sítí.
Principy metody Barvy ţivota 1 Základ metody představuje kombinace projektivní techniky Barvově - slovních asociací (dále BSA) a navrţeného funkčního modelu Objektově komunikační analýzy vědomí (dále jen OKAV). BSA vyuţívá kalibrované soubory slov tzv. slovní moduly, paletu 8 barev (stimulačních podnětů) a snímání pomocí počítačového programu Snímač. Slovní modul je mnoţina slov, která sama o sobě popisuje zkoumanou oblast. Slovní modul tímto způsobem určuje zaměření prováděného snímání. Existuje sada základních modulů slov, které jsou vyváţené a jsou odzkoušeny na desetitisících klientů. Tyto moduly se liší počtem slov v závislosti na věkové skupině a účelu, pro který je snímání určeno (48, 60, 72, 84, 96, 108 a 120 slovních objektů). Pro aplikaci Vnitřní evaluace školy se vyuţívá modulů o 72, 96 a 120 slovních objektech, přičemţ polovinu objektů tvoří slova psychometricky kalibrovaná ze standardních modulů a slouţí pro postojové charakteristiky neškolního prostředí (např. Já, Mluvím, Myslím, Učím se, Jsem trestán, atd.), kdeţto druhá polovina slovních objektů je charakteristická právě pro školu a její prostředí (např. Ředitel, Naše třída, Učitelé, Známky, Výklad učitele, Domácí úkoly, Odborné učebny, Spoluţáci atd.). V případě zkoumání speciální oblasti nebo při zaměření na určitý problém se společně s poradcem určuje speciální slovní modul, který popíše oblast určenou ke snímání, a tím zaručí odpovědi na pokládané otázky. Pouţité podněty pro realizaci postojů, tj. barvy, vykazují transkulturní přenos, coţ znamená, ţe lze předpokládat podobné způsoby postojů i v jiných vzdálených teritoriích či dokonce jazykové kultuře. Paleta 8 barev zahrnuje modrou, zelenou, červenou, hnědou, ţlutou, fialovou, šedou a černou. OKAV je metodou, prostřednictvím které jsou vyhodnocovány výsledky snímání technikou BSA. Dovoluje jak měření průřezové (tj. stav), tak vyhodnocuje vývojové trendy (prognózy) jednotlivých postojů (duševních dějů) v časovém horizontu 6-12 měsíců, u sumovaných postojů (za celá, sémanticky vymezená témata) aţ do délky 3 let, včetně sledování efektivity a dynamiky změn, pokud byla u jednotlivce či skupiny pouţita jakákoli intervence. Základ OKAVu je postaven na principech evoluční psychologie, vývojových rozhodovacích modelech 4 subsystémů vědomí (tělesně energeticko mentálně sociální struktura) a dynamicko hierarchické struktuře změn vědomí. Vlastní kombinovaná technika BSA patří mezi tzv. techniky slepé - tzn. ţe respondent má velmi malou šanci manipulovat s typem odpovědí podle očekávání a mínění ostatních. Navíc není při snímání limitován ani mnoţstvím či kvalitou známých informací, ani úrovní svého racionálního myšlení, protoţe k odpovědím pouţívá asociační mechanismy, které probíhají u všech lidí téměř totoţně. Na neurobiologické bázi jsou technikou BSA stimulovány rozsáhlé sítě mozkových buněk (zrakového, sluchového, motorického, řečového, paměťového, kognitivního, rozhodovacího, monitorovacího i sociálně zpětnovazebného typu), takţe "měřené informace" o duševních dějích jednotlivce nebo skupiny jsou mnohonásobně komplexnější, ucelenější a respektují dlouhodobé i krátkodobé evoluční procesy vývoje mozku jedince, v sumované podobě i skupin a společnosti. Společným výstupem BSA a OKAV je snímek osoby nebo skupiny, ve kterém se zobrazí sociálně-psychologické spektrum postojů, včetně jejich síly a také vnitřní proţívání a vnější chování, tedy nejen to, co si lidé myslí a čemu dávají přednost, ale 1 Tato kapitola byla zpracována na základě studijních materiálů psychodiagnostické metody Barvy ţivota a internetových stránek www.barvyzivota.cz, jejichţ autorem je Jiří Šimonek a firma DAPs.
ještě i to, jestli tyto postoje budou skutečně realizovat ve svém chování, jak zdařile a v jakém časovém horizontu. Průběh snímání Snímání se provádí přes internet pomocí speciálního programu. Do tohoto programu se zanesou základní údaje o snímané osobě, včetně věku a pohlaví. Vlastní proces snímání probíhá následovně: Před snímanou osobou se objeví kruh utvořený z 8 barev. Nejprve všechny barvy osoba seřadí podle svých barvových preferencí. Poté se jiţ uvnitř kruhu objeví slovo ze slovního modulu. Osoba jej přečte, nahlas si ho zopakuje, poté si ho zopakuje Obr. č. 1 Vzhled snímacího programu v duchu pro sebe a pak k němu vybere tři barvy, které se podle ní nejvíce k danému slovu hodí. Tímto způsobem probíhá snímání všech slov, vţdy po jedné čtvrtině slov se barvový kruh pootočí, aby se předešlo stereotypnímu výběru barvových trojic. Na závěr si jedinec znovu seřadí barvy podle svých preferencí. Toto seřazení se můţe lišit od řazení na počátku snímání. Data se odešlou na server firmy DAPs, kde se vyhodnotí a výsledný snímek či evaluace se poté zasílá odpovědné osobě (v případě evaluací je to ředitel školy). BŢ a Vnitřní evaluace školy Jednou z moţností vyuţití BŢ je aplikace Vnitřní evaluace školy (dále jen VEŠ). VEŠ nabízí moţnost evaluace celé školy, nebo pouze vybraných tříd v těchto hlavních oblastech: Efektivita učení, Atmosféra vztahů, Ohroţení rizikovými jevy a Silné a Slabé stránky školy. Jednou z hlavních výhod je pak velmi malá ovlivnitelnost a obsahově vysoká sdělnost a přesnost výstupu. Obr. č. 2 Celková efektivita učení ve snímané škole U Efektivity učení (nebo téţ platnosti a vyuţitelnosti informací) se měří její celková hodnota v rámci školy (nebo snímaných tříd) (viz. obr. č. 2) a efektivita učení u jednotlivých předmětů ve snímaných třídách. Dílčí efektivita učení v jednotlivých předmětech je barevně vyjádřena třemi stupni zelená (dobrá efektivita učení), ţlutá (pozor, něco není v pořádku) a červená (neefektivní učení). Celková efektivita školy se navíc porovnává s hodnotou obvyklou pro Českou republiku, která se určuje ze všech Obr. č. 3 Detailní rozbor předmětu
snímků v databázi firmy DAPs (dále jen norma DAPs ). Tato norma se utváří a neustále zpřesňuje při kaţdém novém snímku, který je uloţen do vybrané databáze škol na serveru DAPs. V části určené pro vedení školy je moţné detailně zjistit pro jak velkou část skupiny a jakým způsobem se dosahuje efektivity u jednotlivých předmětů. (viz obr. č. 3). Přesahuje-li sloupec zelenou hranici, daná poloţka je efektivní pro celou skupinu. Pod červenou hranicí je poloţka efektivní pouze pro vybrané jednotlivce. Rozmezí mezi zelenou a ţlutou vyznačuje běţnou efektivitu u poloţky. Jednotlivé poloţky představují vybrané charakteristické jevy související s učebním procesem a přístupem ţáka k němu a tyto jevy reprezentuje sada slov ze slovního modulu jako např. Já, Jsem trestán, Mluvím, Myslím, Opakování, Pochvala, Písemky, Vysvědčení, Učitelé, Umím, Výklad učitele, Známky aj. Slova, která dosahují v grafu shodných nebo velmi blízkých hodnot se mohou mezi sebou asociačně řetězit do vět a nabízejí rozkrytí způsobu, jakým se efektivity v dané třídě dosahuje. Můţe se tak například ukázat celkově vysoká efektivita předmětu, ale zároveň i to, ţe je této efektivity dosahováno trestem, zkoušením, písemkami a opakováním a zcela chybí skupinové vyučování, projev ţáka nebo pochvala či výklad učitele. Atmosféra vztahů (AV) vyjadřuje sociálně komunikační klima, které skupina sděluje svému okolí a pouţívá ho pro interakci. U VEŠ se měří celková atmosféra vztahů a porovnává s normou DAPs pro ČR (viz obr. č. 4). Dále se také měří jak v oblastech: Prostředí školy, Mimoškolní prostředí žáků, Učitelé, Vyučované předměty, Vedení a hodnocení výuky a Nástrojích řízení školy, tak ve vztahu ke konkrétním osobám: Správce sítě, Spolužáci, Výchovný poradce, Obr. č. 4 Celková atmosféra vztahů ve snímané škole Ředitel, Třídní učitel, Preventista, Učitelé. Jsou dány tři základní typy atmosféry vztahů: zelená (podporuje vznik dovedností = proaktivní typ), ţlutá (sniţuje efektivitu vzniku dovedností = problematický typ) a červená (je kontraproduktivní pro vznik dovedností = blokační typ). Celkem existuje osm jednotlivých AV, které se seskupují do výše zmíněných tří základních typů podle barev. Kaţdá třída má svojí Atmosféru vztahů, jejich suma pak dává celkovou AV školy. Kaţdá jednotlivá AV má svoji přesnou definici, která vymezuje, jakým způsobem bude docházet k interakci mezi skupinou (třídou/celou školou) a okolím či autoritou. Ţádnou z AV nelze označit za dobrou nebo špatnou, neboť kaţdá z nich nese svoje moţnosti i rizika při vyuţití v určité situaci. Vţdy je nezbytné posuzovat jednotlivé naměřené hodnoty v souvislosti s ostatními údaji. Posledním údajem souvisejícím s AV je rozloţení snímaných slovních pojmů do oblastí, které podporují (zelená), sniţují (ţlutá) nebo jsou kontraproduktivní (červená) pro vznik dovedností. Slova jsou rozdělena do přehledných tabulek a umoţňují tak rychlou a přesnou orientaci v tom, které jevy, činnosti nebo osoby způsobují neţádoucí reakce.
Ohroţení rizikovými jevy se měří v několika oblastech. Souhrnnou informaci podává graf celkového ohroţení rizikovými jevy. Naměřená hodnota se porovnává s normou DAPs pro ČR. Dále se měří vliv vybraných oblastí ve škole na vznik rizikových jevů. Tyto oblasti jsou: Prostředí školy, Učitelé, Vyučované předměty, Vedení a hodnocení výuky, Nástroje řízení školy a Možnosti dalšího uplatnění v životě. I v tomto případě se jednotlivé naměřené hodnoty porovnávají s normou DAPs pro ČR. Nakonec se ještě ve snímku Obr. č. 5 Ohroţení rizikovými jevy u jednotlivých tříd ve snímané škole přehledně zobrazí míra ohroţení rizikovými jevy pro kaţdou třídu (viz obr. č. 5). Tato míra se uvádí barevným vyjádřením: zelená = nízká míra ohroţení, ţlutá = riziková míra ohroţení a červená = vysoká míra ohroţení. Sledované jevy jsou: prudká akce (agresivita), regulace slasti (alkohol), hazard (hráčství), vášeň (drogy), nepřijetí skupinou (cigarety) a přivlastňování (krádež). Pokud třída vykazuje červenou hodnotu u některého z vyjmenovaných jevů, hrozí, ţe se právě tento jev můţe ve třídě vyskytovat, nebo k němu jiţ dochází. Barevné hodnocení můţe ale poskytnout vodítka i k tomu, jak bude třída reagovat a jak je moţné s ní pracovat. Má-li třída např. červenou hodnotu u vášně, bude mnohem jednodušší třídu strhnout k nějaké věci či myšlence, neţ třídu, která má u tohoto jevu naměřenou zelenou míru ohroţení. Poslední údaje uvedené u rizikových jevů jsou grafy: Jak vysoký je potenciál pro vznik rizikových jevů, Vliv váhajících studentů na vznik rizikových jevů a Vliv odmítajících studentů na vznik rizikových jevů, ve kterých jsou přehlednou formou budíku tachometru opět rozčleněny naměřené hodnoty do tří barevných pásem (zelená, ţlutá, červená). Součástí výstupu pro certifikovaného poradce je dále graf rozloţení ţáků do tří skupin podle dispozic k selhávajícím druhům chování (rizikovým jevům). Tento graf velmi přehledně ukáţe poměr tzv. iniciátorů (těch, kteří iniciují rizikový jev), váhajících (nerozhodnutí, kteří se podle podmínek přikloní k iniciátorům nebo k odmítačům) a odmítači (ti, kteří odmítají rizikový jev za všech okolností). Zároveň je pak tento graf detailně rozpracován podle jednotlivých rizikových jevů, takţe se přesně zobrazí poměr iniciátorů, váhajících a odmítačů u zmiňovaných jevů. Důleţitým údajem je pak i graf, který znázorní, jestli skupina některý rizikový jev pouţívá a pokud ano, má-li na jeho pouţívání ještě náhled (uvědomuje si důsledky pouţívání). Silné a slabé stránky školy bilancují výsledky naměřených hodnot pro danou školu v oblastech: Efektivita učení, Atmosféra vztahů, Ohrožení rizikovými jevy a Vyučované předměty. Zároveň graficky vyhodnotí, které ze sledovaných vyučovaných předmětů jsou efektivní pro celou skupinu (třídu), které pro malé skupinky v rámci třídy, které pro všechny jednotlivce, ale kaţdého jinak a které jen pro vybrané jednotlivce (viz obr. č. 6).
Obr. č. 6 Silné a slabé stránky snímané školy Moţnosti vyuţití výstupů Vnitřní evaluace školy Výstupy Vnitřní evaluace školy pomocí metody Barvy ţivota se dají primárně vyuţít jako podklady pro vypracování autoevaluace školy, která se provádí za období jednoho nebo dvou školních roků podle 8 a 9 vyhlášky ze dne 27. prosince 2004, kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Tyto výstupy je moţné propojit s externí evaluací a získat tak komplexní pohled na stav školy zevnitř i zvenku. Vedení školy si navíc můţe zvolit před snímáním vlastní sadu klíčových slov, která se připojí ke standardizovaným modulům pro snímání. Výsledkem je poté výstup, který velmi přesně detekuje jak funkční, tak problematické oblasti ve škole. VEŠ se hodí i ke zjištění role ředitele a učitelů v rozvoji a celkovém řízení kvality ve škole a dále umoţňuje hodnocení kvality lidských zdrojů (management, učitelé, technický a jiný personál) i materiálního zázemí. Pokud se ve škole vyskytují neţádoucí jevy, je moţné pomocí VEŠ tyto jevy přesně určit a dokonce vyhodnotit, ve kterých třídám mají studenti k jevu největší dispozice a poloţit tak základ pro intervenci preventisty, výchovného poradce či externího odborníka. Protoţe metoda dokáţe vyhodnotit atmosféru vztahů mezi skupinou a autoritou, ukáţe zároveň, jestli tato intervence od výše zmíněných osob bude funkční a skupina ji přijme, nebo ne. Výsledkem výstupu pak mohou být i efektivní doporučení pro další rozvoj školy. VEŠ pomocí metody Barvy ţivota tak tvoří univerzálně vyuţitelný nástroj pro evaluaci školy a následnou další práci při zefektivnění její činnosti. Díky projektivní technice při snímání nedochází k vědomému ovlivňování výsledků a výstupy pak vykazují vysokou spolehlivost a přesnost. Vnitřní evaluace školy pomocí BŢ je pouze jednou z moţností, jak metodu Barvy ţivota vyuţít pro školní prostředí. Existují ještě další aplikace kromě VEŠ, které vyuţívají potenciál projektivní techniky barvově slovních asociací. Ve škole je moţné dále změřit postoje učitelské skupiny, nebo vybrat jednoho pedagoga a udělat jeho osobní profil. Zajímavou volbou mohou být také aplikace Budu školákem, který vyhodnocuje zralost dítěte pro první třídu, Dobrá volba, která vyhodnocuje předpoklady studenta a nabízí mu vhodné zaměření pro střední školu a Výběr vysoké
školy, který vyhodnocuje schopnosti studenta pro studium na vysoké škole. Více o těchto aplikacích na www.daps.cz Literatura 1. Šimonek, J. Soubor studijních materiálů pro základní výcvik práce s metodou BŽ. 2. DAP Services. 2006 2008. Dostupné na World Wide Web: <http://www.daps.cz >. 3. Barvy ţivota. 2008. Dostupné na World Wide Web: <http://www.barvyzivota.cz >. Kontaktní adresa Mgr. Lucie Poláková SZŠ a VOŠ Cheb Hradební 2, Cheb, 350 38 Telefon: +420 354 422 877 E-mail: luciepol@centrum.cz