Právo ES Monika Šumberová Jean Monnet European Module
Základní pojmy Evropské právo Právo Evropských spoleèenství Acquis Communautaire Komunitární právo Právo Evropské unie
Prameny práva Pramen práva zdroj práva Základní rozdìlení v právní nauce: materiální x formální prameny V právu ES: Primární x sekundární
Prameny práva Primární prameny: Zakládající smlouvy (ESUO, EURATOM, EHS, EU) Jejich novely (JEA, Amsterodam, Nice) Mezinárodní smlouvy EU s tøetími státy Sekundární prameny: Právní akty pøijímané spoleènými orgány ES s legislativní pravomocí: Rada ministrù Evropská komise Evropský parlament spoleènì s Radou ministrù
Pravomoc ES #1 neexistuje taxativní výèet pravomocí Zpravidla vymezení prostøednictvím stanovení závazných cílù integraèního procesu: Pø.: Rada vydává jednomyslnì na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodáøským a sociálním výborem smìrnice ke sblí ení tìch zákonù a jiných právních pøedpisù èlenských státù, které mají pøímý vliv na vytváøení nebo fungování spoleèného trhu. (èl. 100 ES)
Pravomoc ES #2 Výhoda schopnost pru nì reagovat na dynamiku integrace Nevýhoda nejistota státù ohlednì koneèného rozsahu pravomocí ES Zásada subsidiarity: Èl. 3b ES: v oblastech, které nespadají do jeho výluèné pùsobnosti, vyvíjí Spoleèenství èinnost v souladu se zásadou subsidiarity jen tehdy a potud, pokud cíle navrhované èinnosti nemohou být uspokojivì dosa eny èlenskými státy a mohou být z dùvodu rozsahu èi úèinkù navrhované èinnosti lépe dosa eny Spoleèenstvím. Ka dá pøijatá sekundární norma obsahuje zdùvodnìní vèetnì odkazu na pøíslušné primární právo
Instituce ES/EU s legislativní pravomocí #1 Dìlba moci jen èásteènì kopíruje zásady vnitrostátního uspoøádání (demokratický deficit) Evropský parlament Rada ministrù Evropská komise Evropský soudní dvùr Legislativní pravomoc Centrem legislativní moci Rada ministrù
Instituce ES/EU s legislativní pravomocí #2 Evropský parlament spolupùsobení v legislativním procesu na základì 3 procedur: Souhlas (u mezinárodních smluv pøistoupení nových èlenù, Evropské dohody o pøidru ení) Spolurozhodování (spoleènì s Radou ministrù, tzv. dohodovací výbor, EP mù e návrh odmítnout) Konzultace (nezávazný názor EP) Zvláštní postup v pøípadì schvalování rozpoètu (mù e zasahovat do nepovinných výdajù rozpoètu)
Instituce ES/EU s legislativní pravomocí #3 Rada ministrù zákonodárný orgán ES Tøi zpùsoby pøijímání aktù: Jednomyslnì Kvalifikovaná vìtšina (tzv. vá ení hlasù pøibli nì podle poètu obyvatel, celkem 345 hlasù vìtšinou se vy aduje 72% + na ádost pøepoèítání 62% populace) Prostá vìtšina
Instituce ES/EU s legislativní pravomocí #4 Evropská komise výluèná iniciativní pravomoc Ve stanovených pøípadech má i legislativní pravomoc Rozhoduje vìtšinovì Evropský soudní dvùr dohlí í nad dodr ováním a jednotným výkladem práva ES (kompetence jen v rámci 1. pilíøe) Státy jsou jeho rozsudky vázány (mo nost ulo ení sankce pokuta, penále)
Typy sekundárních právních aktù Naøízení ( Regulation ) Smìrnice ( Directive ) Rozhodnutí ( Decision ) Stanoviska a doporuèení Rozdíl mezi nimi v rozsahu subjektù, které zavazují a v míøe jejich závaznosti
Naøízení Obecnì závazný na celém území ES Zavazuje èlenské státy i vnitrostátní subjekty Ihned po vstoupení v platnost se stává souèástí vnitrostátního práva èlenských zemí Nástroj právní unifikace (napø. v rámci spoleèných politik, zøízení ochranné známky Spoleèenství a ochranného úøadu Spoleèenství)
Smìrnice Zavazují všechny èlenské státy co do výsledku a lhùty provedení Formu provedené nechává na èlenských státech Harmonizace právních oblastí z hlediska obsahu Vìtší respekt k rozdílnosti zvyklostí vnitrostátních právních systémù Pø. Technické normy, ochrana ivotního prostìdí, jednotný trh pro volný pohyb osob, zbo í slu eb a kapitálu
Rozhodnutí, Stanoviska a Doporuèení Rozhodnutí: Individuální právní akt Upravuje specifický pøípad a zavazuje jen své adresáty Vyu íváno Evropskou komisí (napø. dohled nad ochranou volné hospodáøské soutì e) Stanoviska a Doporuèení: Nezávazné nástroje, pouze politický význam, dobrá rada, napø. Bílá kniha, Zelená kniha
Publikace právních norem Platnosti nabývají dnem uveøejnìní, úèinnosti 20. den po uveøejnìní (pokud nestanoví daná norma jinak) Uveøejòovány jsou v tzv. Úøedním vìstníku ES - Official Journal of the European Communities Skládá se ze dvou øad L a C L = veškerá legislativa C = komentáøe a zprávy UV volnì pøístupný na adrese http://europa.eu.int/eur-lex/cs/search/search_lif.html
Úøední vìstník
Publikace právních norem Èeský informaèní systém pro aproximaci práva - ISAP -je urèen pro informaèní podporu aktivit souvisejících s procesem harmonizace èeských právních pøedpisù s pøedpisy Evropského spoleèenství. Najdete ho na http://isap.vlada.cz/homepage.nsf/uvod?openpage
Další prameny práva ES Rozhodnutí Evropského soudního dvora a Obecné zásady právní Rozsudky ESD dotváøejí právní systém ES, vyplòují mezery v právním systému, zajiš ují jednotný výklad práva Obecné zásady právní (ty které uznal ESD) Zásada právní jistoty Zákaz retoraktivity Právo na právní pomoc Zásada proporcionality Zásada rovnosti v zacházení
Charakter práva ES právo ES má pøednost pøed vnitrostátním právem èlenských státù pøednost byla prosazena díky rozsudkùm ESD Dvì zvláštní zásady práva ES: zásada pøednosti práva ES zásada bezprostøedního (pøímého) úèinku
Zvláštní zásady práva ES Zásada pøednosti práva - Poprvé vyslovena 1964 rozsudek Costa verus Enel (ve zkratce: Bylo by proti duchu primárních smluv, kdyby právní akty Spoleèenství mìly jen doporuèující povahu a nemìly pøednost pøed vnitrostátním právem. ) Zásada bezprostøedního úèinku - Komunitární právo udìluje práva a povinnosti pøímo právním subjektùm kteréhokoli èlenského státu 1962 Van Gend en Loos Problematická aplikace této zásady u smìrnic (pøípad Frankovich versus Italská republika )
Vztah práva ES a èlenských zemí Nìkterá práva èlenských zemí pøenesena smlouvou integrativní povahy na nadstátní instituci nutnost úpravy základního zákona èlenských státù Rozdílnost úprav podle charakteru jednotlivých ústav podmínìná x nepodmínìná formulace Nejvíce proevropské - Irsko
Právo ES a ÈR 1993 podepsána Evropská dohoda (Asociaèní dohoda, Dohoda o pøidru ení) závazek pøijmout veškerou evropskou legislativu (sbli ování práva ES a ÈR jednostranné) navazuje na Dohodu z roku 1991 u nových zákonù tzv. dolo ka sluèitelnosti Bílá kniha seznam pravidel pro vnitøní trh nutnost upravit Ústavu
Ústavní zmìny v ÈR Ústava z roku 1993 nedostateèná úprava vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva Novela Ústavy 395/2001 doplnìní o tzv. evropské èlánky 10a a 10b Èl. 10a: 1. Mezinárodní smlouvou mohou být nìkteré pravomoci orgánù Èeské republiky pøeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. 2. K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odst. 1. je tøeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, e k ratifikaci je tøeba souhlasu daného v referendu. Èl. 10b: 1. Vláda pravidelnì a pøedem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími ze èlenství Èeské republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v èl. 10a. 2. Komory parlamentu se vyjadøují k pøipravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce zpùsobem, který stanoví jejich jednací øády. 3. Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jako i navenek, mù e svìøit výkon pùsobnosti komor podle odst, 2 spoleènému orgánu komor.
Ústavní zmìny v ÈR Doplnìní kompetencí Ústavního soudu o tzv. pøedbì nou kontrolu ústavnosti mezinárodních smluv Mo nost pøezkoumat mezinárodní smlouvu ještì pøed její ratifikací (pozor omezený okruh navrhovatelù pøezkoumání nejménì 41 poslancù, 17 senátorù, prezident) Nutnost pøijmout volební zákon pro volby do Evropského parlamentu (62/2003)
Smlouva o Ústavì pro Evropu Zrušení chrámového uspoøádání EU Rozdìlení na výluèné a sdílené a doplòkové kompetence Výslovné zakotvení pøednosti práva (èl. I-6) Zmìny v právních aktech nové rozdìlení na legislativní a nelegislativní Legislativní: Evropský zákon a Evropský rámcový zákon Nelegislativní (obdoba našich vyhlášek): Evropské naøízení a Evropské rozhodnutí Znaèné posílení role Evropského parlamentu v legislativním procesu Pravomoc iniciovat legislativní akty rozšíøena na další okruhy aktérù (skupina èlenských státù, Evropský parlament, ESD, Evropská centrální banka, Evropská investièní banka)