Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje & Urbánní a regionální laboratoř 20. listopadu 2008, Seminář Výzkumného záměru MSM 0021620831 Regionální dopady sektorových politik Jiří Blažek & Marie Macešková
Struktura prezentace Blažek, J., Macešková, M. (2009 forthcoming): Regional analysis of public capital expenditure: to which regions is public capital expenditure channelled to rich or to poor ones? Regional Studies
Ukotvení tématu Výzkum v rámci problematiky regionálních dopadů fiskální politiky resp. role veřejných financí pro regionální rozvoj (Martin 1995) Zároveň výzkum s ohledem na jeho vysokou relevanci v politické praxi implikace pro přístupy k podpoře regionálního rozvoje, koordinaci a regionalizaci sektorových politik (např. Wishlade et al 1996; Blažek 2002; Macešková 2005)
Geneze tématu Regionální dopady sektorových politik daleko zásadnější než regionální dopady samotné regionální politiky (např. Robert et al 2001, Martin 2005) proč? Zajistit koordinaci územních dopadů regionální politiky EU a ostatních politik EU (např. CEC 1996; Shout, Jordan 2007) Snaha zjistit, do jaké míry jsou územní dopady evropské regionální politiky v souladu s regionálními dopady celé řady národních politik jednotlivých členských států
Pojetí regionální politiky Explicitní a implicitní regionální politika, resp. regionální politika v úzkém a širokém slova smyslu? Regionalizované sektorové politiky (např. podpora zahraničních investic viz Uhlíř 2004; aktivní politika zaměstnanosti viz Nosek 2008) Politiky resp. veřejné intervence s významnými regionální dopady
Redistribuce veřejných financí Regionální redistribuce veřejných financí prostřednictvím vládních politik významný faktor přispívající k hospodářskému růstu (Lefeber 1964; Guisán, Cancelo 1996) i sociální stabilizaci a vnitřní soudržnosti státu (de la Fluente 2004) Konkrétní mechanismus meziregionální redistribuce finančních prostředků Implementace sektorových politik i.a. prostřednictvím veřejných finančních prostředků (přímých finančních toků)
Veřejné investice Pro iniciaci rozvoje klíčové zejména investice (tj. kapitálové výdaje) 2 teoretické koncepty regionální alokace investic: slabé/strukturálně postižené regiony ( vyrovnání hřiště ) vnitřní koheze vyspělé regiony efektivnost/návratnost investic vnější konkurenceschopnost Klíčový problém: při alokaci veřejných investic se s vědomím regionální dimenze až na výjimky neuvažuje; dominance sektorového přístupu
Regionální alokace veřejných investic Neznalost skutečného charakteru regionálního vzorce alokace veřejných investic Velmi omezený počet empirických studií (výjimky např. Short 1978; Wilson, Wise 1986; Heald 1994; Auteri, Costantini 2004; Kataoka 2005; Macešková 2005) Primární důvod: velmi omezená datová základna, zejm. vzhledem k nutně nižší řádovostní úrovni sledování
Cíl, výzkumná otázka, hypotéza Cíl: empiricky demonstrovat obrovský rozdíl mezi sektorovými politikami a oficiální regionální politikou jednak ve finančních objemech a jednak v regionálních vzorcích alokace Klíčová výzkumná otázka: zjistit vztah mezi objemem alokovaných veřejných investic a úrovní ekonomické vyspělosti (krajská a okresní úroveň) Hypotéza: pozitivní korelace mezi úrovní ekonomické vyspělosti a regionální alokací veřejných investic X Strategie reg. rozvoje ČR
Zdroje veřejných investic Pozornost zaměřena na centrální rozpočty - státní rozpočet, mimorozpočtové fondy (2) SR: 44-80 mld. Kč ročně v letech 1995-2005 Fondy: 8-40 mld. Kč ročně letech 2000-2005 Velmi významný zdroj decentralizované rozpočty (2000-2005 cca 74 mld. Kč ročně)
Zdroj dat Databáze ISPROFIN (státní rozpočet 1995-2005); sektorová klasifikace Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) 2000-05 Státní fond životního prostředí (SFŽP) 2000-05 Metodické problémy: spolehlivost dat, flow x benefit přístup, alokace investice dle ústředí instituce, úroveň pozorování, mimořádné investice, vliv institucionálních resp. subjektivních a měkkých faktorů
Metodika Relativně jednoduchá deskripce a relativní ukazatele, nicméně omezený počet obdobně zaměřených prací aplikující podobné metody či jednodušší (např. Molle, Cappellin 1988; Wishlade et al 1996; Robert et al 2001; Heald, Short 2002) Odborná shoda, že je nejprve nutné poznat, kam jsou veřejné (investiční) prostředky distribuovány (např. Molle 1988, 1991; Martin 2005)
Finanční objemy analyzovaných dat Oborová sféra investic Miliardy Kč Zdroj dat Úroveň Celkové investice Celkové investice bez investic do dopravní infrastruktury Investice do dopravní infrastruktury Regionální politika, podpora RR Investice do sféry ŽP Investice určené VŠ a na VaV aktivity 617.2 ISPROFIN, SFDI, SFŽP 394.9 ISPROFIN, SFŽP 222.3 ISPROFIN, SFDI NUTS 3 NUTS 3, 4 NUTS 3 7.2 ISPROFIN NUTS 4 25.6 ISPROFIN, SFŽP NUTS 4 25.4 ISPROFIN NUTS 4 Zdroj: Interní materiály MFČR, SFDI, SFŽP, vlastní výpočty.
Korelace vybraných ukazatelů (okres, bez Prahy, údaje z let 1995-2005) Míra nezaměstnanosti 0,111 Podíl na ekonomickém agregátu Míra nezamě stnanos ti Podíl investic bez dopravy 0,851-0,009 Podíl investic bez dopravy Podíl investic do univerzit a VaV aktivit 0,822-0,039 0,915 Podíl investic do univerzit a VaV aktivit Podíl investic na RP a podporu RR 0,320 0,404 0,228 0,122 Zdroj: ISPROFIN, SFŽP, SFDI, ČSÚ, Hampl (2005), vlastní výpočty. Pozn.: Kritická hodnota při 95% hladině spolehlivost 0,200.
Faktory územní alokace veřejných investic Identifikace a detailní explanace faktorů, jež ovlivnily zjištěné charaktery regionální distribuce veřejných investic mimo možnosti článku Vysoká role subjektivních faktorů Základem 2-stupňový rozhodovací proces (MF, Parlament) Následně 3 klíčové faktory strategie v rámci daného sektoru zájmy (vysoce postavených, klíčových) úředníků zájmy politiků
Závěry Provedená empirie zaměřena pouze na vládní investiční prostředky, neboť investice mají nejvýznamnější implikace pro rozvoj regionů (Short 1981, Yamano, Ohkawara 2000) V Česku nerovnoměrná regionální distribuce veřejných investic ve prospěch Prahy Nesoulad resp. konflikt mezi regionálními dopady sektorových politik a cíli oficiální regionální politiky (dokonce i samotné RP!) Regiony vymezené pro potřeby české regionální politiky až na výjimky sektorovými investicemi opomenuty
Implikace Empirické podložení nezbytnosti vyvinout kvalitní metodiku territorial impact assessment pro veřejné intervence, které nemají explicitně obsaženu regionální dimenzi, ale nepochybně jejich implementace přináší významné regionální dopady