Užitkové vlastnosti skotu a jejich hodnocení

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů Katedra speciální zootechniky Užitkové vlastnosti skotu a jejich hodnocení Učební texty k předmětům zabývajícím se chovem skotu 1. část Ing. Luděk Stádník, Ph.D. Ing. Mojmír Vacek, CSc. Prosinec 2007 Učební texty byly zpracovány v rámci řešení projektu FRVŠ č. 2685/2007/F4/d

UŽITKOVÉ VLASTNOSTI SKOTU TVORBA MLÉKA intenzívní růst mléčné žlázy - období pohlavního dospívání a březosti alveoly - kanálky - mlékovody - žlázový mlékojem - struk sekreční buňky - přestavba živin z krve tuk - z glycerolu a mastných kyselin bílkoviny - z volných aminokyselin laktóza - z krevní glukózy Složení kravského mléka průměr: voda 87,5%, tuk 3,8%, bílkoviny 3,3%, laktóza 4,7%, min. látky 0,7% 80% z bílkovin = kasein Složení mleziva asi 5 dní po otelení průměr: voda 75%, tuk 5,4%, bílkoviny 15,1%, laktóza 3,3%, min.látky 1,2% VLIV NA SLOŽENÍ MLÉKA 1. KD vláknina KD - tuk, energie KD - bílkoviny 2. plemeno 3. technika chovu, způsob dojení 4. stádium laktace, fáze dne laktační křivka (jednovrcholová, plochá) průběh - perzistence laktace HODNOCENÍ LAKTACE Index perzistence laktace(p 2:1 ) dojivost za 2. 100 dní laktace. 100 dojivost za 1. 100 dní laktace P 2:1 laktační křivka nad 90 nevyhovuje příliš plochá 80-89,9 velmi dobrý plochá pod 60 špatný velmi příkrá normovaná laktace zkrácené úseky laktace celoživotní užitkovost relativní užitkovost FCM, PCM, LCM (FPLCM) Např. FCM = M (0,4 + 0,15t) 305 dní 100, 200 dní na 100 kg živé hmotnosti přepočet na stejný obsah ml. složek

ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ MLÉČNOU UŽITKOVOST vnitřní vnější plemenná příslušnost výživa dědivost h = 0,5-0,7 ml. složky technologie chovu 0,2-0,3 dojivost (ustájení, dojení) individualita klima (okolo 0 C) činnost mléčné žlázy věk při prvním otelení plodnost (vliv porodu, SP, mezidobí) úroveň odchovu stání na sucho pořadí laktace zdravotní stav MASNÁ UŽITKOVOST růstová křivka (fáze růstu) alometrie růstu (kostra - svalstvo - tuk) jatečná zralost (dospělost) - inflexní bod Výkrmnost - Jatečná hodnota - schopnost nárůstu živé hmotnosti (svaloviny) při dobré konverzi živin kvantitativní a kvalitativní (ph, barva, vaznost) znaky JUT, včetně nutriční hodnoty masa zahrnuje i jatečnou výtěžnost Hmotnost jatečně opracovaného těla = HJUT Záživnost (konverze KD) Prokrmenost (zmasilost + protučnělost) ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ MASNOU UŽITKOVOST Dědivost - ukazatele růstu h 2 = 0,3-0,5 plemenná příslušnost - optimální porážková hmotnost věk - jatečná zralost (věk + živá hmotnost - senzorické vlastnosti ) - intenzita růstu - spotřeba živin na 1 kg přírůstku výživa + krmení systém ustájení zdravotní stav porážka (zvířata čistá, vylačněná), ošetření masa po porážce

HODNOCENÍ VÝKRMNOSTI Brutto přírůstek (průměrný denní přírůstek) w 2 - w 1 veškerý přírůstek živé hmotnosti t 2 - t 1 Netto přírůstek (g) přírůstek masa na kosti hmotnost JUT (kg). 100 věk zvířet ve dnech Absolutní přírůstek (kg) w2 - w1 Relativní intenzita růstu (%) w2 - w1. 100 w1 Jatečná výtěžnost (%) hmotnost JUT (kg). 100 nákupní hmotnost (kg) Čistá jatečná výtěžnost (%) hmotnost JUT (kg). 100 ž.h. před porážkou - obsah tr. traktu ZPENĚŽOVÁNÍ JATEČNÉHO SKOTU na jatka skot zdravý, čistý, vylačněný, označený, s průvodními doklady "v mase": hmotnost, zmasilost, protučnělost JUT - stupeň vývinu svaloviny na kýtě, hřbetě, pleci - síla a souvislost vrstvy podkožního (vnitřního) tuku Systém S.E.U.R.O.P. třídy za zmasilost: S,E,U,R,O,P třídy za protučnělost: 1, 2, 3, 4,5 SEUROP (v EU od 1992) Objektivní klasifikace jatečného těla Klasifikátor - školený pracovník (ECC č.1993/95) plemenná příslušnost zvířete, věk, pohlaví, hmotnost kontrola dokladů o původu zvířete centrální evidenci (kovová, plastová známka) neoznařené zvíře se nehodnotí SEUROP zdravotní nezávadnost

- barva přední a zadní kližky a povrch. povázky plece označení čísly 30 mm Protokol o porážce: den porážky jméno, kód prodávajícího kód jatek identifikační číslo zvířete pořadové číslo na jatkách písmenem - kategorie, věk, hmotnost, pohlaví jméno (kód) klasifikátora třída jakosti - označení písmeny za zmasilost, číslice za protučnělost a přijímací hmotnost Zrání masa hovězí maso - při 0 0 C 10-12 dnů roste vaznost, křehkost masa, ph, žádoucí chuť Jakost masa - vliv: Senzorické faktory - vzhled, barva, mramorování, vůně, chuť, šťavnatost, konzistence Nutriční faktory - obsah bílkovin, tuků, glycidů, vitamínů, minerálních látek, stopových prvků Hygienické faktory- zdravotní nezávadnost Technologické faktory - vaznost přidané vody, šťavnatost, obsah pojivové tkáně, tuku, bílkovin, textura masa, barva JATEČNÁ HODNOTA jatečná výtěžnost kvalita jatečného těla nutriční a senzorické hodnoty masa Jatečně upravené tělo (JUT) dvě půlky nebo čtyři čtvrtě bez kůže, hlavy, končetin oddělených v karpálních a tarzálních kloubech, bez vnitřních orgánů vč. přirostlého loje, bez pohlavních orgánů, ledvin a ledvinového a pánevního loje, vemene, bez krvavého ořezu.

PLODNOST plodnost = užitková vlastnost schopnost pravidelně zabřezávat a rodit zdravá, životaschopná mlláďata pohlavní dospělost chovatelská dospělost = vhodnost jalovic k zapouštění hmotnost + věk Morfologie a anatomie reprodukčních orgánů Fyziologie estrálního cyklu Hormonální řízení reprodukce PLODNOST - velký vliv na ekonomiku chovu značný vliv vnějšího prostředí, managementu odraz zdravotního stavu zvířat HODNOCENÍ REPRODUKCE - ukazatele plodnosti věk při I. zapuštění (380-400 kg, 13-17 měsíců, zabřezávání o 15-20% vyšší než u krav) věk při I. otelení 24 měsíců (22-26) u H a masného skotu v užitkových chovech, 25,5 měsíce (24-27 měs.) u C skotu, 32-36 měsíců u velkých plemen masného skotu v čistokrevné plemenitbě Inseminační interval - období od otelení do I. zapuštění KBTPM cca 60 dnů Užitkovost do 7500 kg cca 80 dnů Užitkovost nad 7500 kg cca 90 dnů Servis perioda - období od otelení do zabřeznutí KBTPM 75-85 dnů Dojnice do 120 dnů Inseminační index počet inseminací na zabřezlou (počet všech inseminací u zabřezlých : počet zabřezlých plemenic) nezapočítávají se reinseminace (cca 15 až 20 %) Jalovice do 1,5 krávy do 2,0

první inseminace - poprvé v životě u jalovic poprvé po každém otelení u krav opakované inseminace - druhé a další po prvních inseminacích všechny inseminace - součet prvních a opakovaných reinseminace - druhé a další opakované v téže říji (ID téhož plemeníka) -2. den Procento březosti po I. inseminaci = počet zabřezlých po I. inseminaci. 100 počet I. inseminací krávy jalovice velmi dobré nad 55 nad 70 dobré nad 50 nad 65 Zabřezávání po všech inseminacích ne pod úrovní dolní hranice zabřezávání po I. inseminaci Test nepřeběhlých plemenic (NRT) = počet prvně inseminovaných - počet přeběhlých.100 počet prvních inseminací Délka březosti prům. 285 dní den zabřeznutí + 15 = den otelení měsíc zabřeznutí - 3 měsíc Diagnostika březosti nepřebíhání tzv. test nepřeběhlých (ne zcela přesné)- bez vyšetření březosti progesteronový test - v mléce nebo v plazmě, 24 dní po inseminaci (vysoká hladina - funkce CL) sonografické vyšetření - ultrazvukovými sondami přes rektum, spolehlivé od 31-35 dnů po inseminaci, vyšetřování vaječníků, dělohy rektální palpace - raná diagnostika (42-50 dní po inseminaci asymetrie děložních rohů, CL na vaječníku) - palpace amnionového vaku - 60-90 dnů po inseminaci - palpace plodu a placentomů - nad 3 měsíce březosti

HODNOCENÍ NATALITY porodnosti krav Hrubá natalita = počet narozených telat od všech krav za rok. 100 průměrný stav krav velmi dobrá nad 95 nevyhovující pod 80 Čistá natalita = počet živě narozených telat od všech krav za rok. 100 průměrný stav krav Praktické parametry hodnocení úrovně reprodukce ve stádě (z hlediska obrátkovosti/reprodukce stáda: Počet zabřezlých krav a jalovic v měsíci (počet krav/12) Podíl zabřezlých krav mezi cca 60 až 120 dnem (z počtu otelených krav) Podíl nebřezích krav po 120 dni po otelení Podíl nezapuštěných krav po 90 dnech pp

Testování a posuzování vlastností dojených plemen skotu KONTROLA MLÉČNÉ UŽITKOVOSTI ČR členem I.C.A.R. od r.1991 (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) ČSN 46 61 13 (novela z r. 1994 - ISO 1546-1981) v chovech vybraných svazy chovatelů a oprávněnými organizacemi (na žádost chovatele) u všech dojnic ve stádě provádí pověřený a vyškolený pracovník oprávněné osoby zjišťování dojivosti, obsah bílkovin, obsah tuku, příp. dalších mléčných složek, obsah SB, datum a průběh porodu (pomocí 0 až 3 bodů), důvody vyřazení krav, údaje o potomstvu (číslo a pohlaví telete), o podmínkách chovu užitkovost za kontrolní období, za normovanou laktaci (305 dní) METODY A - provádí pověřený pracovník oprávněné organizace formy: A 4 - hlavní metoda (podklady pro kontrolu dědičnosti) počet kontrol za rok 12-13, interval mezi kontrolními dny 28-30 v kontrolní den ze všech dojení A T - střídavě z večerního a ranního dojení počet kontrol za rok 12, interval mezi kontrolními dny 30 B - provádí chovatel ve spolupráci s pověřeným pracovníkem oprávněné organ. počet kontrol za rok 12, interval mezi kontrolními dny 30 publikace výsledků odděleně od výsledků kontroly A dojivost - vážením průtokoměry (Tru -Test) odběr vzorků - poměrný vzorek, objem 25-30 ml (% tuků, bílkovin, laktózy) první kontrola nejdříve 6.den po otelení zaprahlá kráva - v kontrolní den méně než 3,0 kg mléka Tiskopisy a sestavy: rozborový protokol měsíční výsledky KU kontrolní list krávy seznam narozených telat (měsíčně, původ telete)

KONTROLA DOJITELNOSTI ČSN 46 6107 (r.1994) jedenkrát za život dojnice, v I. laktaci, z jednoho denního dojení MB - možnost i ve II. - IV. laktaci (pokud nebylo provedeno v I.laktaci) - současně s KU v kontrolní den pomocí průtokoměru (True Test) a stopek doba dojení + strojního dodojování (pro určení celkového nádoje) stanovení s přesností na 0,2 l výdojek menší než 5 l se nehodnotí Ukazatele: APMV - absolutní průměrný minutový výdojek - v l/min. (nezahrnuje strojní dodojek) nejdříve 50. a nejpozději 180. den laktace (D=počet dní laktace do kontr.dne) standardizace na 100. laktační den (průměrný minutový výdojek) PMV = APMV + 0,001. (D - 100) PLODNOST Základem pro vyhodnocení plodnosti skotu jsou záznamy o provedených inseminacích a vyšetření březosti, které pořizují inseminační technici a další pracovníci s oprávněním do tzv. inseminačních výkazů nebo záznamy v připouštěcím deníku v případě přirozené plemenitby. Údaje z inseminačních výkazů se zapisují do počítačových souborů na plemenářských střediscích a jsou elektronicky zasílány do výpočetního střediska ČMSCH Plemdat, spol. s r.o. V databázích vedených ČMSCH, a.s. jsou údaje z inseminace propojeny s údaji o otelení krav z KU.

POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU a) Lineární popis znaků (vyjádření skutečného utváření daného znaku pomocí 1 až 9 bodů ) b) Výskyt vad c) Hodnocení souhrnných charakteristik Samostatně pro: strakatý skot holštýnský skot masná plemena Jako podklad: pro odhad plemenné hodnoty býků pro KD pro sestavování připařovacích plánů při zpeněžování skotu výstavy, přehlídky Lineární popis zevnějšku u krav českého strakatého skotu 1. Výška (v kříži) 2. Osvalení 3. Délka zádě 4. Šířka zádě (v kyčlích) 5. Sklon zádě 6. Hloubka středotrupí 7. Postoj zadních končetin (úhel hlezenního kloubu) 8. Charakter hlezenního kloubu 9. Spěnka 10. Paznehty 11. Délka vemene (předních čtvrtí) 12. Délka zadního upnutí 13. Nasazení vemene (zadní upnutí) 14. Závěsný vaz 15. Základna vemene (hloubka) 16. Rozmístění předních struků 17. Postavení struků 18. Délka struků 19. Tloušťka struků 20. Tělesná kondice

Souhrnné charakteristiky pro český strakatý skot: Souhrnná charakteristika % podíl na celkovém počtu bodů Přepočtový koeficient Rámec 35 0,35 Osvalení 25 0,25 Končetiny 10 0,10 Vemeno 30 0,30 CELKEM 100 1,0 Znaky lineárního popisu u holštýnských krav 1. tělesný rámec TR 2. šířka hrudníku SH 3. hloubka těla HT 4. hranatost HRA 5. sklon zádě SKZ 6. šířka zádě SRZ 7. postoj zadních končetin zezadu PZZ 8. postoj zadních končetin z boku PZB 9. úhel paznehtu UP 10. přední upnutí vemene PUV 11. rozmístění předních struků RPS 12. délka struků DS 13. hloubka vemene HV 14. výška zadního upnutí vemene VZU 15. závěsný vaz ZV 16. rozmístění zadních struků RZS Nově ověřované znaky: 1. Kvalita kostí 2. Šířka zadního upnutí vemene 3. Chodivost locomotion 4. Tělesná kondice Souhrnné charakteristiky pro H skot: Souhrnná charakteristika % podíl na celkovém počtu bodů Přepočtový koeficient Mléčný charakter 15 0,15 Kapacita těla 10 0,1 Stavba těla 15 0,15 Končetiny 20 0,2 Vemeno 40 0,4 CELKEM 100 1,0

Hodnocení souhrnných charakteristik a celkové hodnocení zevnějšku počet bodů výsledná třída 90 100 E - excelentní 85-89 VG - velmi dobrá 80-84 G+ - dobrá plus 75-79 G - dobrá 65-74 F - vyhovující 50-64 P - nevyhovující Zjišťované tělesné rozměry: U H skotu jen výška v kříži, U C skotu: obvod hrudníku, hloubka hrudníku, délka těla, výška v kříži, kohoutková výška, šířky zádě Hodnocení zevnějšku se provádí: Kompletní popis a hodnocení zevnějšku: a) u prvotelek - dcer po testovaných býcích (min. 50 dcer) b) u prvotelek a starších krav na žádost chovatele Hodnocení souhrnných charakteristik a stanovení výsledné třídy: - u plemenných býků při základním výběru

LINEÁRNÍ HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU MASNÝCH PLEMEN SKOTU Zákon o šlechtění a plemenitbě h.z.... č.154/2000 Sb. - pro výpočet PH (od roku 2005) Kategorie a) telata (210 dní) b) jalovice (365 dní) c) krávy (po I. otel. a po III. otel.) d) plemenní býci - při výběru do plemenitby - ve věku 3-5 let (podle plemene) Hodnotí se: 1. tělesný rámec 2. kapacita těla 3. osvalení 4. užitkový typ Tělesný rámec 3-30 bodů 1. výška těla 1-10 bodů měření výšky v kříži (přepočet vzorcem - podle růstových křivek) 2. délka těla 1-10 bodů vzdálenost kolmice spuštěné z kohoutku po sedací hrbol (subjektivně) 3. hmotnost 1-10 bodů body podle tabulky Kapacita těla 3-30 bodů 1. přední šířka 1-10 bodů mezi předními končetinami - zepředu 2. hloubka hrudníku 1-10 bodů absolutní hloubka 3. délka a šířka zádě 1-10 bodů (šířka v sedacích hrbolech ) (subjektivně) (subjektivně) (subjektivně) Osvalení 3-30 bodů 1. plece 1-10 bodů 2. hřbetu a beder 1-10 bodů 3. zádě 1-10 bodů Užitkový typ 1. ušlechtilost 2. harmonie tělesné stavby 3. pohlavní výraz 1-10 bodů Celkem za exteriér max. 100 bodů!

RŮSTOVÁ SCHOPNOST PLEMENNÝCH BÝKŮ KOMBINOVANÝCH PLEMEN Zkouška vlastní užitkovosti na OPB (test 111. - 365. den věku) Zjišťuje se: živá hmotnost, průměrný denní přírůstek, tělesné rozměry, spotřeba krmiva MASNÁ UŽITKOVOST U POTOMSTVA (KOMBINOVANÝ UŽ. TYP) Hodnocení výkrmnosti a jatečné hodnoty synů plemenných býků pro odhad PH (na SKVS) nákup býčků ve věku 1 (až 3) měsíce předvýkrm do 151 + 7 dnů věku výkrm od 152 do 530 + 10 dní věku Zjišťuje se: Hmotnost zvířat, hmotnost půlek, hmotnost ledvinového loje, zatřídění podle jakosti. Korigovaný netto přírůstek (KNP) = hmotnost JUT 0,5 x ž. h. při zahájení testu / počet dnů testu Hodnocení výsledků: RPH korigovaného netto přírůstku (doplňkově: korigovaný netto přírůstek, ž. hmotnost na konci výkrmu, průměrný denní přírůstek)

KONTROLA UŽITKOVOSTI SKOTU BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA (KUMP) pro zjišťování údajů o užitkovosti nedojeného skotu (BTPM), jehož potomstvo je určeno k dalšímu chovu nebo k jatečnýn účelům reprodukční způsobilost hmotnost telat s přesností na 1 kg mléčnost - podle hmotnosti telete ve 120 dnech (příp. 210 dnech) bonitace stáda - na konci pastevního období, hodnocení jednotl. zvířat kontrolní rok = od 1.10. do 30.9. zajišťuje pracovník ČSCHMS - inspektor Metody KUMP A vážení telat (120, 210, 365 dní), bonitace stáda - inspektor vážení po narození (do 24 hod.) - chovatel B vážení chovatelem při odstavu - inspektor C inspektor jednou za rok zjišťuje správnost údajů údaje pro stanovení rodokmenové, užitkové a plemenné hodnoty, výběr do PK, šlechtitelské programy, chovatelské rozbory stádo plemenic - zapojeno celé do KUMP Porovnání s obdobnými mezinárodními předpisy Vzorem pro metodiku byla francouzská norma pro kontrolu užitkovosti masných plemen skotu. Metodika respektuje doporučení vzešlá z 29. Zasedání Internacionál Comittee for Animal Recording (ICAR) konaného 31.7. - 6.8.1994 v Otawě, Kanada. Nahrazení předchozích předpisů Tato metodika nahrazuje Metodiku kontroly užitkovosti masných plemen skotu (KUMP) schválenou Mze ČR v Praze dne 24.3.1993. Změny oproti předchozí metodice Metodika reaguje na rozšiřování chovu krav bez tržní produkce mléka. Do těchto systémů jsou stále častěji zapojovány i plemenice původně dojených plemen skotu. U těchto krav, které jsou využívány ke křížení s býky specializovaných masných plemen, není třeba využívat doposud platný systém KUMP. Proto tato metodika řeší zapojení chovů do třech metod kontroly užitkovosti, které jsou označeny v souladu s doporučením ICAR z roku 1994. 1. Předmět metodiky Metodika platí pro zjišťování chovatelských údajů potřebných k posouzení užitkových vlastností nedojeného skotu, t.j. skotu chovaného bez tržní produkce mléka, jehož potomstvo je určeno k dalšímu chovu a nebo k jatečním účelům. Podle této metodiky je hodnocen chov krav bez tržní produkce mléka jednotně v celé ČR.

2.Názvosloví 2.1. Stádo - soubor plemenic chovaných bez tržní produkce mléka ve stejných podmínkách, sloužící k produkci telat, která jsou matkou kojena v průběhu její laktace. 2.2. Reprodukční způsobilost - je schopnost plemenice každý rok zabřeznout a odchovat tele, minimálně do věku 90 dnů. Dále je posuzována průměrná délka mezidobí, obtížnost porodu, hmotnost telete při narození, ztráty telat do věku 90 dnů podle jejich příčin. 2.3. Mezidobí - období od jednoho otelení krávy do dalšího otelení, udává se počtem dní. Věk při prvním otelení je vyjádřen věkem matky ve dnech. 2.4. Průběh porodu -hodnocení vlastního průběhu porodu a klasifikace pomoci potřebné k narození telete. Při klasifikaci jsou využity známky: 1 - Snadný: - porod probíhající bez pomoci ošetřovatele 2 - Snadný: - porod který probíhá s pomocí ošetřovatele 3 -Komplikovaný: - porod při kterém je nutná asistence veterinárního lékaře 4 -Komplikovaný: - porod s asistencí veterinárního lékaře vyžadující chirurgický zákrok - císařský řez V plemenářské evidenci se uvádí podíl (%) snadných porodů (1 a 2), které se podílejí na celkovém počtu porodů. 2.5. Označování skotu - všechna zvířata zapojená do KUMP musí být označena podle platných předpisů pro vedení ústřední evidence. Telata po narození musí být označena do 24 hodin po narození. 2.6. Hmotnost zvířat - je zjišťována vážením s přesností na celé kilogramy. Při výpočtu přírůstků není prováděna srážka na nakrmenost. U hmotnosti telat při narození je dle příslušné metody KUMP možno využít i kvalifikovaný odhad. 2.7. Přepočtená hmotnost na jednotný věk - KUMP pro hodnocení vlastní užitkovosti využívá jednotný věk 120, 210, 365 dní. Podle věku telete při vážení je proveden přepočet na příslušný věk dle intervalů: - 90 až 170 dní - 120 dní - 171 až 290 dní - 210 dní - 291 až 450 dní - 365 dní. 2.8. Mléčná produkce - je produkce mléka krávy od otelení do odstavu telete a je posuzována podle přepočtené hmotnosti telete na jednotný věk 120, případně 210 dnů. 2.9. Bonitace stáda - je periodicky opakované každoroční hodnocení úrovně stáda na konci pastevního období, spojené zpravidla s hodnocením jednotlivých zvířat. 2.10. Zařízení pro provádění KUMP - chovatel je povinen pro provádění KUMP zajistit odpovídající systém naháněcích chodeb s možností třídění a fixace pro vážení, měření a hodnocení zvířat. 2.11.Kontrolní rok - je období od 1.10 do 30.9. následujícího roku, ve kterém jsou zjišťovány údaje potřebné ke zpracování KUMP. 2.12.Celoroční uzávěrka KUMP - zahrnuje zpracování výsledků kontroly užitkovosti za kontrolní rok. Podle jednotlivých plemen jsou uvedeny stavy zvířat, dosažené výsledky hmotností ve 120, 210, 365 dnech věku, hodnocení reprodukčních ukazatelů a hodnocení zevnějšku zvířat. Uzávěrky jsou zpracovány za jednotlivé metody KUMP samostatně.

2.13. KUMP - zajišťuje v jednotlivých chovech pracovník splňující kvalifikační předpoklady s vydaným oprávněním k provádění KUMP - inspektor. 2.14. Výsledky KUMP - jsou zpracovávány centrálně 3. Všeobecně Pro potřeby KUMP zajišťuje chovatel základní chovatelské údaje: 3.1. Vstupní seznam zapojených krav číslo zvířete, datum narození, plemennou příslušnost, údaje o rodičích. 3.2. Průběžné údaje a) o zabřeznutí plemenice jsou převzaty z evidenční karty plemenice b) o otelení - číslo telete, datum narození, pohlaví, průběh porodu, hmotnost při narození, otec, údaje o změnách. Chovatel předává tyto údaje na základě prvotní evidence. 3.3. Metody KUMP -jsou prováděny ve třech úrovních Metoda A Zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat chovatelem. Inspektor je přítomen vážení telat 3x v průběhu kontrolního roku, zpravidla v období rozhodujícím pro výpočet hmotnosti ve věku telete 120, 210, 365 dní a provádí bonitaci stáda. Hmotnost telete je zjišťována chovatelem vážením do 24 hodin po narození. Metoda B Zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat chovatelem. Inspektor je přítomen vážení telat jedenkrát v průběhu kontrolního roku, zpravidla při odstavu, hodnocení zvířat je prováděno v rámci kontroly dědičnosti. Metoda C Inspektor jedenkrát ročně zajišťuje kontrolu správnosti základních údajů pro KUMP. 3.4. Údaje zjištěné v KUMP se využívají pro stanovení rodokmenové, užitkové a plemenné hodnoty zvířete, dále k chovatelským a výrobním rozborům, zpracování šlechtitelských programů a výběru zvířat do plemenné knihy. 3.5. Stádo plemenic je do příslušné metody KUMP zapojeno jako celek. 4. Zjišťování užitkových vlastností 4.1. U krav a jalovic 4.1.1. Plemenná příslušnost a původ zvířete 4.1.2. Vlastní užitkovost plemenice (u telat - živá hmotnost při narození, ve věku 120,210,365 dní). 4.1.3. Hodnocení zevnějšku a zjišťování tělesných rozměrů ( v 365 dnech, po I. a III. otelení) 4.1.4. Věk při I.otelení, průměrné mezidobí a počet mezidobí. 4.1.5. Datum otelení 4.1.6. Průběh porodu a pohlaví telete 4.1.7. Datum inseminace a použitý býk

4.1.8. V přirozené plemenitbě - období působení býka ve stádě 4.1.9. Délka březosti 4.2. U telete 4.2.1. Označení telete (ušní známka, případně čip a nebo tetování) 4.2.2. Živá hmotnost (při narození, ve věku 120,210,365dní) 4.2.3. Hodnocení zevnějšku při odstavu (v rámci KD) 4.2.4. Změny ( použití, ztráty a datum změny) 4.2.5. Výskyt rohů u vybraných plemen 4.3. U býků v přirozené plemenitbě 4.3.1. Procento zabřezávání plemenic během připouštěcího období 4.3.2. Hodnocení průběhu porodů 4.3.3. Vlastní užitkovost potomstva (živá hmotnost telat při narození a ve věku 120,210,365 dní) 5. Zveřejňování výsledků - roční hodnocení chovu 5.1. Výsledky za chov zahrnují: 5.1.1. Seznam zvířat k datu hodnocení dle kategorií (telata, jalovice, býci, krávy, plemenní býci) 5.1.2. Užitkovost podle jednotlivých kategorií ( hmotnosti při narození a ve věku 120,210,365 dní) 5.1.3. Údaje o reprodukci (zabřezávání, mezidobí, věk při I.otelení) 5.1.4. Hodnocení průběhu porodu 5.1.5. Vyhodnocení ztrát telat 5.1.6. Hodnocení zevnějšku 5.2. Uzávěrky kontroly užitkovosti za ČR 5.2.1. Podle metody KUMP a plemenné příslušnosti obsahuje souhrn údajů dle části 5.1. 6. Předepsaná evidence vedená chovatelem 6.1. Povinná evidence 6.1.1. Evidenční karta plemenice v KUMP 6.1.2. Seznam narozených telat 6.1.3. Připouštěcí rejstřík býka, jako příloha seznam plemenic a změny během připouštěcího období 6.2. Pomocná evidence 6.2.1 Vážní deník 6.2.2 Sběrný doklad pro počítačovou evidenci

KONTROLA DĚDIČNOSTI = stanovení (odhad) plemenné hodnoty (PH) býků a krav podle užitkových vlastností potomstva a příbuzných zvířat, případně i dle vlastní užitkovosti a hodnocení. PH znaků mléčné užitkovosti (kg, M, T, B a % T, B) metoda BLUP - animal model (AM) (od 1996) - zohledňuje vzájemnou příbuznost, efekt stáda, pořadí laktace) Y ijk = HYS ik + A jk + e ijk HYS ik... pevný efekt i-tého stáda, k-tého pořadí laktace (min. 10 vrstevnic stejné laktaci) A jk... náhodný efekt j-tého zvířete na k-tém pořadí laktace e ijk... reziduální efekt (náhodný) Od 2006 Test Day Model TDM hodnotí se nádoj z každého kontrolního dne. Odhad PH je publikován pro býky i krávy. Dále pro býky C a H plemene: PH pro obsah somatických buněk v mléce (TDM) PH znaků zevnějšku (AM) PH dojitelnosti (CC test) PH plodnosti -býků a dcer (Sire model - SM) PH obtížnosti porodů (SM během roku 2008) Pro býky C plemene: PH pro korigovaný netto přírůstek, jatečnou výtěžnost, do roku 2006 i podíl ledvinového loje (BLUP Sire model) Pro býky a krávy masných plemen PH pro obtížnost telení, hmotnost při narození, hmotnost ve věku 120 dnů, hmotnost ve věku 210 dnů a hmotnost ve 365 dnech (víceznakový, víceplemenný AM) Souběžně je stanovena plemenná hodnota pro: přímý efekt, maternální efekt, trvalé mateřské prostředí (pouze u krav se zváženými telaty). Pro býčky v odchovně plemenných býků (OPB) RPH pro prům. denní přírůstek v testu

Systém šlechtění skotu v ČR Objektivní činnosti spojené s testováním a posuzováním užitkových vlastností a se shromažďováním, zpracováním a zveřejňováním informací o skotu chovaném v ČR zajišťují ve smyslu zákona č. 154/2000 sb.: a) osoba pověřená výkonem ústřední evidence, tj. Českomoravská společnost chovatelů, a.s. www.cmsch.cz, b) uznaná chovatelská sdružení, tj. svazy chovatelů: Svaz chovatelů českého strakatého skotu www.cestr.cz, Svaz chovatelů holštýnského skotu v ČR www.holstein.cz Český svaz chovatelů masného skotu www.cschms.cz. c) oprávněné osoby vykonávající KU v chovech (plemenářské organizace), ad a) osoba pověřená výkonem ÚE a objektivních činností Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Základní činnosti společnosti jsou dané statutem určené a oprávněné organizace podle zákona 154/2000 Sb.: - vedení ústřední evidence hospodářských zvířat ve smyslu pověření MZ ČR - metodické vedení KU, KD a testační zařízení - provozování laboratoří pro rozbor mléka, inspekční činnost KU ve smyslu směrnic ICAR a zastoupení ČR v ICAR - zveřejňování výsledků KU, KD - analytická činnost (vývoj plemen, KU, KD) - technické vedení PK českého strakatého skotu, černostrakatého skotu příp. dalších - provádění lineárního popisu zevnějšku zvířat - vývoj metod KU a KD - provoz laboratoře imunogenetiky včetně vývoje nových metod - vývoj a aktualizace software pro všechny činnosti - vývoj biotechnologií a provoz týmů pro ET - zásobování technickými pomůckami a materiálem - servisní provoz banky semene

ad b) uznaná chovatelská sdružení - svazy chovatelů: Základní funkce a činnosti: - vedení plemenné knihy - zajištění účasti chovatelů na řízení rozvoje plemene - prosazování zájmů chovatelů - rozvoj a zpřesňování systémů hodnocení zvířat - Informační servis a osvětová a vzdělávací činnost pro chovatele - účast při přípravě přehlídek zvířat a chovatelských výstav - rozvíjení mezinárodních vazeb a spolupráce Český svaz chovatelů masného skotu má oproti ostatním svazům rozšířený rozsah činností. Kromě výše uvedených aktivit svaz zajišťuje provádění kontroly užitkovosti masných plemen, hodnocení zevnějšku a odhad plemenných hodnot. Plemenné knihy masných plemen skotu jsou vedeny samostatně pro jednotlivá plemena. PLEMENNÁ KNIHA je uceleným funkčním systémem, jehož účelem je cílevědomé a soustavné zlepšování genofondu chované populace, zvyšování výkonnosti, efektivnosti a konkurenční schopnosti chovů a celého plemene. Účel plemenné knihy je naplňován: - stanovením chovného cíle a standardu plemene - stanovením metod zjišťování a testace vlastností a znaků - hodnocením průběhu šlechtění a vývoje plemene - registrací chovů, plemenných zvířat a jejich potomstva v PK - osvědčováním původu a plemenné hodnoty zvířat - stanovením parametrů pro výběr zvířat ke kvalitativní reprodukci populace - navazováním a udržováním styků se zahraničními organizacemi obdobného poslání - zveřejňováním informací o stavu a výsledcích PK a PH vybraných kategorií zvířat ad c) oprávněné osoby - plemenářské firmy Hlavní činnosti: - Realizace šlechtitelských programů - Výroba a prodej ID - Zajištění inseminace - Měření a odběr vzorků v KU - Obchodní činnost - Organizace výstav a přehlídek potomstva

Hlavní šlechtitelské programy skotu v ČR Chovný cíl a standardy českého strakatého skotu Schválený Členským shromážděním Svazu chovatelů českého strakatého skotu na svém zasedání dne 6. června 2001 Základní parametry chovného cíle: Mléčná užitkovost prvotelky 5 500 6 200 kg dospělé krávy 6 000 7 500 kg obsah bílkovin v mléce nejméně 0,035 obsah tuku v mléce 4,0 4,1 % poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce 1 : 1,15 1,20 produkční využití dojnic 4 5 laktací Masná užitkovost denní přírůstek ve výkrmu býků 1 300 g a vyšší

jatečná výtěžnost žírných býků 57 59 % Ranost věk při 1. zapuštění věk při 1. otelení 16 19 měsíců 26 29 měsíců Plodnost servis perioda do 100 dní inseminační index do 1,8 březost po I. inseminaci jalovice 60 70 % krávy 50 60 % mezidobí 380 390 dní Tělesný standard plemene Hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců 310 350 kg Hmotnost jalovic při 1. zapuštění 420 440 kg Hmotnost v dospělosti - krav 650 750 kg - býků 1 200 1 300 kg Výška v kříži dospělých krav 140 144 cm býků 152 160 cm (u krav není žádoucí výška v kříži nad 145 cm, výška v kříži nad 148 cm je nevhodná)

Přehled chovných cílů černostrakatého, resp. holštýnského skotu v ČR od roku 1983 1983 Krávy kombinované užitkovosti, vhodné do velkokapacitních stájí Užitkovost 5500 kg mléka, 3,9% tuku, 3,4% bílkovin Dobrá plodnost, snadné telení, dlouhověkost Dobré zdraví bez dědičných vad Přírůstky býčků ve výkrmu 1-1,2 kg, výtěžnost 56,5-57,5% Hmotnost 600 kg, 135 cm 1993 Krávy mléčného typu, vysoká produkce s dobrým obsahem složek mléka Užitkovost 7000 kg mléka, 3,9% tuku, 3,3% bílkovin Větší rámec, hmotnost 650 kg, 142 cm Důraz na vemeno, končetiny, záď Dobré zdraví, bez genetických vad 2000 Krávy mléčného typu, bez problémů s dobrou rentabilitou produkce mléka Důraz na funkční vlastnosti - plodnost, zdraví, funkční zevnějšek Produkce 8500-8700 kg mléka, 3,3% bílkovin Produkční dlouhověkost 3,5 laktace Hmotnost 650-680 kg, 149-153 cm Schéma souhrnného selekčního indexu pro holštýnské býky PH Tuku 10,8% Plodnost dcer 8,0% Zevnějšek 25,0% Plodnost vlastní 2,0% Hloubka vemene 3,8% Paznehty 5,0% PH Bílkovin 54,2% Končetiny 7,5% Přední upnutí vemene 3,1% Závěsný vaz 2,5% Rozmístění struků 1,9% Výška zadního upnutí 1,3%

Počet ročně testovaných býků podle organizací Organizace Holštýn Český strakatý CZ Delta, s.r.o. 40 25 Jihočeský chovatel, a.s. České Budějovice 5 7 Reprogen, a.s. Planá nad Lužnicí 8 Natural, s.r.o. Hradištko p. Medníkem 25 3 Chovservis, a.s. Hradec Králové Plemo, a.s. Brno 30 25 Plemko, s.r.o. Pardubice 3 ISB Genetic, s.r. 5 2 Agro-Měřín, a.s. Chovatelské družstvo Impuls, družstvo 10 Genoservis, a.s. Olomouc 35 Celkem 140 83 Počet ročně testovaných holštýnských býků ve vybraných zemích Země Testováno býků % Země Testováno býků % USA 1374 25 Kanada 324 6 Německo 934 17 Polsko 290 5 Francie 628 11 Austrálie 260 5 Holandsko 501 9 Nový Zéland 212 4 Itálie 358 6 Velká Británie 201 4 Dánsko 335 6 Japonsko 185 3 Zdroj: HI, příloha Dairy Breed International č. 2, červen 2005 Šlechtitelské programy masného skotu Se šlechtitelskými programy jednotlivých masných plemen skotu je možné se seznámit na adrese: http://www.cschms.cz/index.php?page=sle_program Učební texty byly zpracovány v rámci řešení projektu FRVŠ č. 2685/2007/F4/d s využitím následujících zdrojů: www.cmsch.cz www.plemdat.cz www.cestr.cz www.holstein.cz www.cschms.cz.