ACIDOBAZICKÉ - ph, disociační konstanty neutralizační titrace úprava prostředí v kvalitativní analýze úprava prostředí u kvantitativních metod

Podobné dokumenty
ACIDOBAZICKÉ - ph,, disociační konstanty neutralizační titrace úprava prostředí v kvalitativní analýze úprava prostředí u kvantitativních metod

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

REAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada. Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze

Roztoky - elektrolyty

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora


ELEKTROCHEMIE. - studuje soustavy, které obsahují elektricky nabité částice.

Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Iontové reakce. Iontové reakce. Protolytické reakce. Teorie kyselin a zásad. Kyseliny dle Brønstedovy. nstedovy-lowryho teorie. Sytnost (proticita(

Výpočty ph silných a slabých protolytů a barevné acidobazické indikátory

12. Elektrochemie základní pojmy

Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku

STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L.

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.)

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

Elektrolyty. Disociace termická disociace (pomocí zvýšené teploty) elektrolytická disociace (pomocí polárního rozpouštědla)

VI. Disociace a iontové rovnováhy

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

3 Acidobazické reakce

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 07

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace

CVIČENÍ Z ENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE I

Jana Fauknerová Matějčková

3 Acidobazické reakce

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Kyseliny. Gerber (~1300) příprava H 2 SO 4, HNO 3. Libavius příprava HCl a aqua regia (rozpouští Au)

Metody gravimetrické

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au

3 Acidobazické reakce

Ústřední komise Chemické olympiády. 54. ročník 2017/2018. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie E. ZADÁNÍ (50 BODŮ) časová náročnost: 120 minut

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Ročník: 1.

volumetrie (odměrná analýza)

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Protolytické děje VY_32_INOVACE_18_15. Mgr. Věra Grimmerová.

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Acidobazické rovnováhy

Základy analýzy potravin Přednáška 1

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

4. CHEMICKÉ ROVNICE. A. Vyčíslování chemických rovnic

Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku

Disperzní soustavy a jejich vlastnosti

Energie v chemických reakcích

SADA VY_32_INOVACE_CH2

Kvalitativní analýza - prvková. - organické

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan. Chemie anorganická analytická chemie kvantitativní. Datum tvorby

Metody odměrné analýzy

Kyseliny. Gerber - Jabir ibn Hayyan ( ) Chemická látka produkovaná na světě v největším množství za rok: H 2 SO 4

Úpravy chemických rovnic

Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013

ELEKTROCHEMIE ROVNOVÁHY V ROZTOCÍCH ELEKTROLYTŮ

Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Elektrochemie. Předmět elektrochemie: disociace (roztoky elektrolytů, taveniny solí) vodivost. jevy na rozhraní s/l (elektrolýza, články)

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)

Kyseliny a baze. Andreas Libau (Libavius) ( ) Gerber - Jabir ibn Hayyan ( )

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

Ukázky z pracovních listů B

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Rozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku.

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Úvod k biochemickému. mu praktiku. Vladimíra Kvasnicová

CHEMIE. Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph. Mgr. Lenka Horutová. Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Nultá věta termodynamická

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Chemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

VY_32_INOVACE_06A_07 Teorie kyselina zásad ANOTACE

Automatická potenciometrická titrace Klinická a toxikologická analýza Chemie životního prostředí Geologické obory

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Transkript:

Analyticky významné rovnováhy v roztocích ACIDOBAZICKÉ - ph, disociační konstanty neutralizační titrace úprava prostředí v kvalitativní analýze úprava prostředí u kvantitativních metod kapalinová chromatografie - LLC KOMPLEXOTVORNÉ - konstanty stability komplexometrické titrace - chelatometrie málo rozpustné komplexy - gravimetrie barevné komplexy - důkazové reakce, fotometrie bezbarvé komplexy - maskování

REDOXNÍ - standardní potenciály (elektrodové) redoxní titrace, reakce v kvalitativní analýze elektrochemické metody SRÁŢECÍ - součin rozpustnosti, rozpustnost dělení iontů v kvalitativní analýze důkazové reakce sráţecí titrace gravimetrie separace - oddělení neţádoucích komponent

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝ ZÁKLAD - reakční rovnováha nekorektní kinetické odvození rovnost rychlostí přímé a zpětné reakce korektní termodynamické odvození Gibbsova energie chemický potenciál - parciální molární veličiny μ i G n i T,p,Q,n j i

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝ ZÁKLAD - reakční rovnováha korektní termodynamické odvození reakční změna Gibbsovy energie ΔG r chemická afinita - samovolný průběh reakce ΔG r < 0 j J u U ROVNOVÁHA ΔG r = 0 neideální soustavy - aktivita, aktivitní koeficient μi μ 0 i RT ln a i i 1 rovnováţná konstanta - termodynamická - koncentrační K n a ν i i

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝ ZÁKLAD rovnováţná konstanta - elektrolyty - neelektrolyty - vztah aktivity a koncentrace ionty v roztocích - střední aktivita iontů - střední aktivitní koeficient - iontová síla roztoku - I = 0,5 ( [A] z A 2 + [B] z B 2 + ) příklad - 0,1 M Na 2 SO 4 I = 0,5 ( 0,2. 1 + 0,1. 2 2 ) = 0,3

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝ ZÁKLAD ionty v roztocích - odhad aktivitních koeficientů Debye-Hückelova teorie log γ 0, 509 z z I a b A a B b pro A a B b empirické vztahy teorie iontové asociace

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝ ZÁKLAD ionty v roztocích - určení rovnováţných koncentrací úplná a částečná disociace silné a slabé elektrolyty 1) látková bilance nedisociovaných a disociovaných forem princip zachování hmoty příklad - vodný roztok H 3 PO 4 c rel (H 3 PO 4 ) = [H 3 PO 4 ] + [H 2 PO 4- ] + [HPO 4 2- ] + [PO 4 3- ]

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝ ZÁKLAD ionty v roztocích - určení rovnováţných koncentrací 2) podmínka elektroneutrality roztok je navenek elektroneutrální bez ohledu na probíhající chemické reakce suma kladných nábojů odpovídá sumě záporných nábojů příklad - vodný roztok NaHCO 3 [Na + ] + [H 3 O + ] = [HCO 3- ] + 2 [CO 3 2- ] + [OH - ]

ACIDOBAZICKÉ REAKCE - Arrhenius, Brønsted protolytické reakce - protolyty - konjugovaný pár aprotická rozpouštědla (např. benzen, hexan) protická (polární) rozpouštědla aprotogenní (např. pyridin) amfiprotní vyrovnaná (voda) protofilní (aminy) protogenní (bezvodá kyselina octová)

ACIDOBAZICKÉ REAKCE - Arrhenius, Bronsted reakce ve vodném prostředí rovnováţná konstanta disociační konstanta vztah konstant pro konjugovaný pár autoprotolýza vody iontový součin vody hodnota součinu závisí na teplotě! ph a poh

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - aktivity koncentrace silné protolyty - úplná disociace slabé protolyty - jednosytné, vícesytné hydrolýza solí amfolyty tlumivé roztoky (pufry)

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - silné protolyty - úplná disociace ph roztoku kyseliny HA - c HA = 1.10-2 mol.l -1? ph roztoku kyseliny HA - c HA = 1.10-9 mol.l -1? ph roztoku kyseliny HA - c HA = 1.10 1 mol.l -1? NEZAPOMÍNAT NA AUTOPROTOLÝZU VODY NEZAPOMÍNAT NA PODMÍNKU ELEKTRONEUTRALITY NEZAPOMÍNAT NA LÁTKOVOU BILANCI

10 ph silné jednosytné kyseliny 9 8 7 ph 6 5 4 3 2 1 ph - bez vlivu autoprotolýzy vody ph - započtení vlivu autoprotolýzy vody 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 -log c (HA)

8 ph silné jednosytné kyseliny ph - bez vlivu autoprotolýzy vody 7,5 ph - započtení vlivu autoprotolýzy vody ph 7 6,5 6 6 6,5 7 7,5 8 -log c (HA)

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - silné protolyty - úplná disociace ph roztoku báze B - c B = 1.10-2 mol.l -1? ph roztoku báze B - c B = 1.10-9 mol.l -1? NEZAPOMÍNAT NA AUTOPROTOLÝZU VODY NEZAPOMÍNAT NA PODMÍNKU ELEKTRONEUTRALITY NEZAPOMÍNAT NA LÁTKOVOU BILANCI

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - slabé protolyty - částečná disociace DISOCIAČNÍ KONSTANTA stupeň disociace - α NEZAPOMÍNAT NA AUTOPROTOLÝZU VODY NEZAPOMÍNAT NA PODMÍNKU ELEKTRONEUTRALITY NEZAPOMÍNAT NA LÁTKOVOU BILANCI

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - slabé protolyty - částečná disociace DISOCIAČNÍ KONSTANTA a pk a kyselina mravenčí ~ 3,77 kyselina octová ~ 4,76 kyselina propionová ~ 4,88 kyselina nitrooctová ~ 1,68 kyselina nitrilooctová ~ 2,43 kyselina methoxyoctová ~ 3,53

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - slabé jednosytné kyseliny - - částečná disociace korektní výpočet [H 3 O + ] - KUBICKÁ rovnice zanedbání [OH - ] - KVADRATICKÁ rovnice limitně nízký stupeň disociace nejčastěji užívaná aproximace

8 ph slabé kyseliny ph 7 6 5 4 3 2 pk 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 -log c (HA) slabá kys. pk = 4,5 slabá kys. pk = 4,5; hrubá aproximace

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - slabé jednosytné báze - - částečná disociace korektní výpočet [OH - ] - KUBICKÁ rovnice zanedbání [H 3 O + ] - KVADRATICKÁ rovnice limitně nízký stupeň disociace nejčastěji užívaná aproximace

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - soli slabých jednosytných kyselin - soli slabých jednosytných bazí - HYDROLÝZA NEZAPOMÍNAT NA AUTOPROTOLÝZU VODY NEZAPOMÍNAT NA PODMÍNKU ELEKTRONEUTRALITY - PROTIIONTY NEZAPOMÍNAT NA LÁTKOVOU BILANCI

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - slabé vícesytné kyseliny a báze - - částečná disociace korektní řešení přes dílčí disociační konstanty, podmínku elektroneutrality a látkové bilance aproximativní řešení na základě posouzení vzájemná relace disociačních konstant do jednotlivých stupňů disociace 1.stupeň + opravy

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - roztoky amfolytů - schopnost se chovat jak jako kyselina, tak jako báze příklady - hydrogenftalan, hydrogensulfid NaHB - HB -, B 2-, H 2 B látková bilance [Na + ] = [H 2 B] + [HB - ] + [B 2- ] = c rel (NaHB) podmínka elektroneutrality [H + ] + [Na + ] = [HB - ] + 2 [B 2- ] + [OH - ]

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí roztoky amfolytů [H + ] + [H 2 B] + [HB - ] + [B 2- ] = [HB - ] + 2 [B 2- ] + [OH - ] [H + ] - [OH - ] = [B 2- ] - [H 2 B] otázka hodnot 1. a 2. disociační konstatnty pro kyselinu H 2 B

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - roztoky tlumivé (pufry) částečná schopnost tlumit výkyvy ph vysoké koncentrace obou sloţek konjugovaného páru HA + A -, resp. B + BH + příklad - octanový pufr - HAc + NaAc aproximativní rovnice - Henderson-Hasselbalchova míra schopnosti tlumení - tlumivá (pufrační) kapacita b

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - roztoky tlumivé (pufry) příklad - octanový pufr - HAc + NaAc aproximativní rovnice - Henderson-Hasselbalchova H K HA c c HA - A

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY - vodné prostředí výpočty ph - roztoky tlumivé (pufry) příklad - octanový pufr - HAc + NaAc míra schopnosti tlumení - tlumivá (pufrační) kapacita b - míra změny hodnoty ph po přídavku kyseliny či báze ph c c HA-sil B-sil b b

KOMPLEXY - KOMPLEXNÍ (KOORDINAČNÍ) sloučeniny centrální kov - ion - volné orbitaly (akceptor) koordinační číslo - počet donorů jednojaderný x vícejaderný komplex ligand - elektronové páry (donorový atom) koordinační (dativní) vazba vaznost ligandu (EDTA - 6 vazeb)-(polydonorové l.) smíšené komplexy - různé ligandy

[Co(NH 3 ) 6 ] 3+ [Co(NH 3 ) 4 Cl 2 ] + [Ag(bipy)] + NH 2 [(NH 3 ) 4 Co Co(NH 3 ) 4 ] 4+ OH

KOMPLEXY - KOMPLEXNÍ (KOORDINAČNÍ) sloučeniny cyklické komplexy - cheláty aciskupiny (-COOH) cykloskupiny (-NH 2 ) komplexní kationty, anionty, neelektrolyty aqua komplexy, vliv ph, hydrolýza [Fe(H 2 O) 6 ] 3+, [Fe(H 2 O) 5 OH] 2+, [Cr 2 (OH) 2 ] 4+ vytěsňování vody jinými ligandy [Fe(SCN)] 2+ [Fe(SCN) 3 ] [Fe(SCN) 4 ] -

KOMPLEXY - analyticky významné barevné x bezbarvé nabité x bez celkového náboje rozpustné ve vodě x rozpustné v organických rozpouštědlech kvalitativní analýza zabarvení, odbarvení, sedlina, fluorescence komplexometrie - chelatometrie gravimetrie fotometrie, spektrofluorimetrie elektroanalytické metody

KOMPLEXY - analyticky významné aminkomplexy - NH 3 halogen - F -, Cl -, Br - thiokyanato - SCN - kyano - CN - hydroxo - OH - thio - S 2- cheláty - EDTA; 1,10-fenanthrolin, diacetyldioxim 2,2 -bipyridin

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE konstanty stability komplexů - dílčí a celkové stechiometrie tvorby komplexů 1:1, 1:2, 1:3 (vícejaderné komplexy) počet forem vedle sebe se vyskytujících komplexní kationty, anionty, neelektrolyty kinetika tvorby komplexů faktory ovlivňující stabilitu komplexů - vedlejší reakce

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE konstanty stability komplexů - dílčí a celkové jednojaderné komplexy, nesmíšené M + n L ML n celková konstanta - β stupňovitý vznik n dílčích konstant ML 1, ML 2, ML 3, ML n VÝSKYT VÍCE FOREM VEDLE SEBE! zastoupení forem - dílčí konstanty stability

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE M + n L ML n celková konstanta - β stupňovitý vznik n dílčích konstant ML 1, ML 2, ML 3, ML n

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE více moţných ligandů v systému hlavní komplexotvorná reakce M + n L ML n (např. amin komplex) vedlejší komplexotvorná reakce M + o K protolytické reakce ligandu L + p H + H p L p+ (L L + q H + ) MK o (např. aqua komplex) mnohé ligandy se chovají jako BÁZE amoniak, pyridin

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE látková bilance iontu M c rel (M) = [M] + [ML i ] + [MK j ] i 1 látková bilance ligandu L c rel (L) = [L] + i [ML i ] + [H k L k+ ] koncentrace iontu M nevázaného do hlavního komplexu - PODMÍNĚNÁ KONCENTRACE [M ] = [M] + [MK j ] o j 1 n n i 1 o j 1 p k 1

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE koncentrace ligandu L nevázaného do hlavního komplexu [L ] = [L] + [H k L k+ ] n k 1 hodnota vyšší neţ 1 [L ] = [L] L L - koeficient vedlejší reakce ligandu [M ] = [M] M M - koeficient vedlejší komplexotvorné reakce kovu M hodnota vyšší neţ 1

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE [L ] - podmíněná koncentrace ligandu [M ] - podmíněná koncentrace kovu M podmíněná konstanta stability - charakterizace tvorby komplexu za přítomnosti dalších sloţek ovlivňujících komplexotvornou rovnováhu - závislá na reakčních podmínkách [ML ] - podmíněná koncentrace hlavního komplexu

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE příklad EDTA 4 x -COOH 2 x -N (protonovatelný) (běžně se neuvažuje) dílčí disociační konstanty K 1, K 2, K 3, K 4 pk 1 = 2,0 pk 2 = 2,67 pk 3 = 6,16 pk 4 = 10,26

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE příklad EDTA - distribuce forem dle ph

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE příklad EDTA - titrace Pb 2+ a Bi 3+ +logk(pby 2- ) = 18 +logk(biy - ) = 27,9 20 C, I = 0,1 vedlejší reakce ligandu - protolytické rovnováhy [H 4 Y], [H 3 Y - ], [H 2 Y 2- ], [HY 3- ], [Y 4- ] [L ] = [H 4 Y] + [H 3 Y - ] + [H 2 Y 2- ] + [HY 3- ] + [Y 4- ] koeficienty vedlejší protolytické reakce EDTA tabelovány pro různé ph

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE koeficienty vedlejší protolytické reakce EDTA výpočty pro různé ph - zahrnutí všech K i ph 0 1 2 3 4 5 6 7 log α H 21,4 17,4 13,7 10,8 8,6 6,6 4,8 3,4 ph 8 9 10 11 log α H 2,3 1,4 0,5 0,1 zjednodušené výpočty - převaha určité formy při daném ph

SRÁŢECÍ REAKCE součin rozpustnosti rozpustnost látky - čisté forma sraţenin, stechiometrické sloţení filtrovatelnost faktory ovlivňující tvorbu sraţenin faktory ovlivňující stabilitu sraţenin kinetika tvorby sraţenin

SRÁŢECÍ REAKCE heterogenní rovnováha - rovnováha sloţek v obou fázích rovnost chemických potenciálů sloţek v obou fázích - málo rozpustná látka M m B b termodynamický SOUČIN ROZPUSTNOSTI závislost na teplotě - rozpouštěcí teplo koncentrační (zdánlivý) součin rozpustnosti závislost na teplotě, závislost na iontové síle

SRÁŢECÍ REAKCE OVLIVNĚNÍ ROZPUSTNOSTI sraţenin přebytek jednoho z iontů tvořících sraţeninu vliv cizích iontů - iontová síla vliv teploty VLIV VEDLEJŠÍCH REAKCÍ protolytické reakce - stabilita sraženin komplexotvorné reakce - stabilita sraženin sráţecí reakce - směsi sraţenin - odměrná analýza + - vážková analýza -

SRÁŢECÍ REAKCE VLIV VEDLEJŠÍCH REAKCÍ koncentrace všech rozpustných forem, v nichţ se vyskytují sloţky, vytvářející sraţeninu PODMÍNĚNÝ SOUČIN ROZPUSTNOSTI - koncentrace všech rozpustných forem [M ] = [M] M [B ] = [B] B M - koeficient vedlejší reakce kovu M B - koeficient vedlejší reakce aniontu B

SRÁŢECÍ REAKCE ROZPUSTNOST - koncentrace rozpuštěné látky v nasyceném roztoku - c(m m B b ) - obsah rozpuštěné látky v nasyceném roztoku - g.l -1 (při dané teplotě) nasycený roztok vzniklý rozpuštěním čisté tuhé látky v čisté vodě c(m m B b ) = [M]/m = [B]/b K s (M m B b ) = [M] m. [B] b

SRÁŢECÍ REAKCE ROZPUSTNOST - koncentrace rozpuštěné látky v nasyceném roztoku nasycený roztok vzniklý rozpuštěním čisté tuhé látky v čisté vodě SROVNÁVÁNÍ ROZPUSTNOSTÍ a SOUČINŮ ROZPUSTNOSTI RŮZNÝCH LÁTEK NAVZÁJEM! /AgCl, Ag 2 CrO 4, Ag 3 PO 4 /

SROVNÁVÁNÍ ROZPUSTNOSTÍ a SOUČINŮ ROZPUSTNOSTI RŮZNÝCH LÁTEK NAVZÁJEM! /AgCl, Ag 2 CrO 4, Ag 3 PO 4 / pk s (AgCl) = 9,75 pk s (Ag 2 CrO 4 ) = 11,95 pk s (Ag 3 PO 4 ) = 15,84

SRÁŢECÍ REAKCE FORMA SRAŢENIN koloidní amorfní krystalické VOLBA REAKČNÍCH PODMÍNEK RYCHLOST A PRŮBĚH SRÁŢENÍ nukleace, růst zrn, koagulace míra přesycení roztoku homogenita prostředí náboj částic

REDOXNÍ REAKCE redoxní pár - oxidační činidlo, redukční činidlo standardní potenciály elektrodových reakcí - - redoxní potenciály Nernstova rovnice samovolný průběh průběh vynucený vloţeným napětím faktory ovlivňující průběh redoxních reakcí

REDOXNÍ REAKCE - výměna elektronů mezi dvěma redoxními páry redoxní pár - oxidační činidlo Ox (Fe 3+ ), - redukční činidlo Red (Fe 2+ ) oxidační činidlo přijímá elektrony REDUKUJE SE redukční činidlo poskytuje elektrony OXIDUJE SE

REDOXNÍ REAKCE standardní potenciály elektrodových reakcí - - redoxní potenciály Nernstova rovnice stupnice elektrodových potenciálů volba nuly na stupnici tabelované hodnoty zápis poloreakcí - elektrony a oxidovaná forma VLEVO (IUPAC)

REDOXNÍ REAKCE zápis poloreakcí - jeden redoxní pár příklad Sn 4+ + 2 e - Sn 2+ E 0 = 0,154 V příklad Fe 3+ + e - Fe 2+ E 0 = 0,771 V chemická reakce - dva redoxní páry Sn 2+ + 2 Fe 3+ Sn 4+ + 2 Fe 2+ BILANCE počtu elektronů v poloreakcích vyčíslování redoxních rovnic samovolný průběh - dle vztahu redox potenciálů

REDOXNÍ REAKCE zápis poloreakcí - jeden redoxní pár MnO - 4 + 8 H + + 5 e - Mn 2+ + 4 H 2 O E 0 = 1,51 V 2 CO 2 + 2 H + + 2 e - H 2 C 2 O 4 E 0 = -0,49 V chemická reakce - dva redoxní páry 5 H 2 C 2 O 4 + 2 MnO 4 - + 6 H + 10 CO 2 + 2 Mn 2+ + 8 H 2 O

REDOXNÍ REAKCE oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň, mocenství) formální náboj na atomu elektrony vazeb z atomu vycházejících přiděleny elektronegativnějšímu atomu MnO 4 - - Mn VII, Fe 2+ - Fe II fluor - vţdy F -I

REDOXNÍ REAKCE standardní elektrodový potenciál x formální elektrodový potenciál koncentrace místo aktivit podmínky odlišné od standardních nejednotná definice jednotkové koncentrace sloţek, vystupujících v Nernstově rovnici, specifikované koncentrace dalších látek (pufry, indiferentní elektrolyty atp.) specifikované ph, iontová síla, parciální tlaky

REDOXNÍ REAKCE standardní elektrodový potenciál x formální elektrodový potenciál PŘÍKLAD - pár Cr 2 O 7 2- /Cr 3+ - potenciály standardní 1,33 V formální 0,93 V 0,1 M HCl formální 0,97 V 0,5 M HCl formální 1,00 V 1,0 M HCl formální 1,03 V 1,0 M HClO 4 formální 1,08 V 0,5 M H 2 SO 4 formální 1,15 V 4,0 M H 2 SO 4

REDOXNÍ REAKCE katalýza zrychlení průběhu reakcí - zlepšení analytického vyuţití dané reakce tvorba přechodných sloučenin, meziproduktů VLIV na MECHANISMUS reakce katalyzátor REDOX reakcí - přenos náboje jodid - oxidace na jod a zpětná redukce manganaté ionty - oxidace na manganité a zpětná redukce Ag + Ag 2+ Ag +

REDOXNÍ REAKCE oxidační činidla ozon - oxidace Mn 2+ na MnO 4 - (katalýza Ag + ) ozon i kyslík - plynné peroxodisíran - oxidace Ce 3+ na Ce 4+ manganistan - oxidace Fe 2+ na Fe 3+ (katalýza Ag + ) (kyselé prostředí) manganistan - oxidace nenasycených org. l. (alkalické prostředí)

REDOXNÍ REAKCE oxidační činidla oxid olovičitý - oxidace Mn 2+ na MnO 4 - - oxidace Cr 3+ na Cr 2 O 7 2- oxid stříbrnatý - oxidace Mn 2+ na MnO 4 - - oxidace Cr 3+ na Cr 2 O 7 2- (4M HClO 4 ) peroxid vodíku - v ALKALICKÉM prostředí oxidace hydroxid ţeleznatý na ţelezitý oxidace hydroxid kobaltnatý na kobaltitý

REDOXNÍ REAKCE redukční činidla peroxid vodíku - v KYSELÉM prostředí redukce manganistan na Mn 2+ ionty oxid siřičitý - nadbytek lze snadno odstranit (např. vyvařením) redukce - arseničnan na arsenitan chlorid cínatý - redukce Fe 3+ na Fe 2+, Hg 2+ na rtuťné či rtuť kovy, kovové slitiny, amalgamy kovů - např. redukce práškovým zinkem