Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností

JANA SKÁLOVÁ Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností 2., aktualizované vydání

Vzor citace: SKÁLOVÁ, J. Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností. 2., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, 248 s. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Skálová, Jana Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností / Jana Skálová. -- 2., aktualiz. vyd. -- Praha : Wolters Kluwer, 2015. -- 248 s. Anglické resumé ISBN 978-80-7478-699-0 (váz.) 347.72.04 * 657 * 336.22 * (437.3) - přeměny obchodních společností -- Česko - účetnictví -- Česko - daně -- Česko - monografie 657 - Účetnictví [4] Právní stav publikace k 1. 1. 2015 Jana Skálová, 2015 ISBN 978-80-7478-699-0 (váz.) 978-80-7478-700-3 (e-pub) 978-80-7478-701-0 (pdf) 978-80-7478-702-7 (mobi) 4

Obsah Seznam zkratek.... 13 Seznam zkratek použitých právních předpisů... 14 Seznam použitých obrázků... 15 Seznam použitých tabulek.... 16 Předmluva... 17 Kapitola 1 Akvizice a fúze základní vymezení... 19 1.1 Akvizice... 19 1.2 Podniková kombinace.... 19 1.3 Přeměny... 20 1.4 Fúze... 20 1.5 Vlastnická změna či organizační změna skupiny.. 22 1.6 Kapitálové akvizice nebo majetkové akvizice... 22 1.7 Účetní zobrazení akvizic, fúzí a spojování podniků. 23 1.8 Stanovení ceny akvizice... 25 1.9 Členění akvizic dle záměru a cíle nabyvatele... 26 1.10 Členění akvizic dle právní formy... 27 1.11 Důvody pro fúze a akvizice... 28 Kapitola 2 Právní úprava přeměn v České republice... 29 2.1 Historický vývoj právní úpravy přeměn... 29 2.2 Současná právní úprava... 29 2.3 Fúze... 30 2.4 Převod jmění na společníka... 31 2.5 Rozdělení... 32 2.6 Změna právní formy.........................33 2.7 Přeshraniční přemístění sídla... 33 2.8 Obecný postup při přípravě přeměny... 34 Kapitola 3 Účetní povinnosti při přípravě přeměny... 36 3.1 Účetní povinnosti v novém občanském zákoníku a v zákoně o přeměnách... 36 3.2 Regulace v účetních předpisech... 38 3.3 Vzájemné souvislosti účetních povinností... 39 Kapitola 4 Projekt přeměny... 41 5

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Kapitola 5 Rozhodný den... 44 5.1 Vymezení rozhodného dne ve směrnicích EU... 44 5.2 Ustanovení zákona o přeměnách o rozhodném dni... 45 5.3 Vazba účetního období a rozhodného dne.... 46 5.4 Ekonomické souvislosti rozhodného dne... 46 Kapitola 6 Časový průběh přeměny... 48 6.1 Rozhodný den předchází vypracování a schválení projektu... 48 6.2 Rozhodný den následuje po vypracování a schválení projektu fúze... 50 6.3 Spojení účetních období dle zákona o účetnictví.. 51 Kapitola 7 Konečná účetní závěrka... 53 Kapitola 8 Ocenění jmění.... 54 8.1 Okamžik ocenění... 54 8.2 Metody ocenění... 55 8.3 Zákonná struktura znaleckého posudku.... 56 8.4 Důsledky ocenění jmění... 58 Kapitola 9 Zobrazení ocenění jmění do účetnictví... 59 9.1 Okamžik zobrazení do účetnictví... 59 9.1.1 Rozhodný den navazuje na rozvahový den ocenění jmění... 59 9.1.2 Rozhodný den nenavazuje na rozvahový den ocenění jmění... 60 9.2 Přecenění v oblasti aktiv... 61 9.3 Zobrazení v oblasti pasiv... 62 9.4 Problémy při zastarání ocenění jmění... 63 9.4.1 Metoda s goodwillem... 63 9.4.2 Metoda s oceňovacím rozdílem k nabytému majetku... 64 9.4.3 Příklad zobrazení poklesu hodnoty jmění.. 65 Kapitola 10 Zahajovací rozvaha... 68 10.1 Sestavení zahajovací rozvahy... 68 10.2 Komentář k zahajovací rozvaze... 72 10.3 Rozdělení položky A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací.. 72 10.4 Vznik a rozdělení položky A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací.... 74 6

OBSAH 10.4.1 Příklad na vzájemné pohledávky a závazky v rozdílné hodnotě... 75 10.4.2 Příklad na vzájemné pohledávky a závazky s opravnými položkami... 78 10.5 Test vlastního kapitálu ze zahajovací rozvahy... 80 Kapitola 11 Odložená daň... 84 11.1 Současná právní úprava odložené daně... 84 11.2 Důvody pro účtování odložené daně... 85 11.3 Kdo účtuje o odložené dani... 87 11.4 První účtování o odložené dani... 89 11.5 Nejčastější tituly pro odloženou daň... 89 11.5.1 Příklad na první účtování o odložené dani... 90 11.6 Odložená daň při přeměnách... 91 11.7 Změna okamžiku účtování a způsobu zaúčtování. 92 11.8 Důvod pro účtování odložené daně z přecenění... 92 11.9 Vliv použité znalecké metody na odloženou daň.. 94 11.10 Odložená daňová pohledávka dříve nevykázaná.. 94 11.11 Goodwill.... 95 11.12 Oceňovací rozdíl... 96 11.13 Souhrnný příklad na zaúčtování odložené daně při fúzi.... 97 11.14 Nutnost zaúčtovat odloženou daň po přeměně... 98 Kapitola 12 Základní kapitál nástupnické společnosti... 99 12.1 Zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti................................99 12.2 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti... 101 12.3 Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti...............................102 12.4 Kombinované snížení a zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti... 104 Kapitola 13 Mezitímní účetní závěrka... 106 Kapitola 14 Audit účetních závěrek... 107 14.1 Audit závěrek v procesu přeměny... 107 14.2 Auditorské vyjádření na valné hromadě schvalující přeměnu.... 108 7

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Kapitola 15 Fúze mezi mateřskou a dceřinou společností.... 109 15.1 Fúze zanikající dceřiné společnosti do nástupnické mateřské společnosti... 110 15.2 Fúze zanikající mateřské společnosti do nástupnické dceřiné společnosti.... 111 15.3 Vlastní podíly či vlastní akcie v procesu fúze... 113 Kapitola 16 Daňové povinnosti na dani z příjmů právnických osob.... 116 16.1 Termíny pro podání daňových přiznání... 116 16.1.1 Rozhodný den je počátkem účetního období.... 116 16.1.2 Rozhodný den stanovený jinak... 116 16.2 Odpisování hmotného majetku... 119 16.2.1 Fúze s rozhodným dnem k počátku účetního a zdaňovacího období.... 119 16.2.2 Období před rozhodným dnem fúze... 119 16.2.3 Období započaté rozhodným dnem.... 120 16.3 Vliv znaleckého přecenění majetku... 123 16.4 Daňová ztráta... 126 16.5 Zálohy na daň z příjmů právnických osob... 126 16.6 Daňové souvislosti přeměn související s implementací směrnic EU... 127 16.6.1 Vymezení základních principů směrnice. 127 16.6.2 Přiznané výhody a možnosti... 129 16.6.3 Ekonomické důvody pro fúzi... 130 16.6.4 Možnost odepření výhod na jiné dani... 132 Kapitola 17 Daňový řád a přeměny.... 134 17.1 Souhlas správce daně... 134 17.2 Registrační povinnost... 134 17.3 Přechod daňové povinnosti... 135 Kapitola 18 Daň z přidané hodnoty... 137 18.1 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty... 137 18.1.1 Daňové přiznání od rozhodného dne fúze do zápisu fúze do obchodního rejstříku... 137 18.1.2 Daňové přiznání za poslední zdaňovací období před zápisem do obchodního rejstříku... 138 18.2 Registrace a vznik plátce DPH... 138 18.3 Vypořádání koeficientu... 139 8

OBSAH Kapitola 19 Daň z nabytí nemovitých věcí... 140 Kapitola 20 Dopad přeměny na společníky... 141 20.1 Výměna podílů... 142 20.2 Zvýšení nebo snížení hodnoty původního podílu. 143 20.3 Doplatky společníkům... 144 20.4 Získání nových podílů vedle původních podílů... 146 Kapitola 21 Převzetí jmění společníkem... 147 21.1 Vymezení převzetí jmění... 147 21.2 Základní kroky procesu převzetí jmění... 148 21.2.1 Projekt převzetí jmění... 148 21.2.2 Rozhodný den převodu jmění... 148 21.2.3 Vypořádání minoritním společníkům... 149 21.2.4 Valná hromada.... 149 21.3 Přejímající společník... 149 21.3.1 Přejímající společník je účetní jednotkou. 150 21.3.2 Sestavení zahajovací rozvahy.... 151 21.3.3 Přejímající společník není účetní jednotkou... 152 21.3.4 Daňové souvislosti převzetí jmění u fyzické osoby... 153 Kapitola 22 Změna právní formy... 155 22.1 Vymezení změny právní formy... 155 22.1.1 Obecná právní úprava... 155 22.2 Účetní povinnosti při změně právní formy... 157 22.3 Ocenění jmění... 157 22.4 Lhůty při změně právní formy... 158 22.5 Změna právní formy mezi kapitálovými společnostmi... 158 22.5.1 Příklad změny právní formy s. r. o. na a. s.... 159 22.6 Změna právní formy z osobní na kapitálovou společnost... 161 22.6.1 Změna právní formy z k. s. na s. r. o.... 161 22.6.2 Příklad na změnu právní formy z v. o. s. na s. r. o... 162 22.7 Nesouhlasící společník... 163 22.7.1 Nesouhlas společníka se změnou právní formy akciové společnosti... 163 22.7.2 Nesouhlasící společník ve společnosti s ručením omezeným.... 164 9

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 22.7.3 Příklad výpočtu a zaúčtování vypořádacího podílu.... 165 22.8 Kontroverze ve stanovení výše vypořádacího podílu.... 166 Kapitola 23 Přeshraniční fúze... 168 23.1 Evropské právo obchodních společností... 168 23.2 Směrnice upravující obchodní právo... 169 23.2.1 Směrnice k obchodním společnostem.. 169 23.2.2 Směrnice k přeshraničním fúzím... 170 23.3 Směrnice upravující daně.... 171 23.4 Směrnice upravující účetnictví.... 172 23.5 Konformní výklad tuzemského práva.... 173 23.6 Zhodnocení pravidel pro přeshraniční fúze... 173 23.7 Druhy přeshraničních fúzí z pohledu České republiky... 174 23.7.1 Přeshraniční fúze do České republiky... 174 23.7.2 Přeshraniční fúze do zahraničí... 175 Kapitola 24 Právní úprava přeshraničních fúzí v ČR... 176 24.1 Obecná právní úprava... 176 24.2 Projekt fúze.... 177 24.3 Účetní účinky... 178 24.4 Den účetní závěrky použité pro stanovení podmínek... 178 24.5 Údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou společnost... 179 24.6 Další dokumenty připravované v procesu přeshraniční fúze... 181 24.7 Notářská osvědčení... 182 24.8 Právní účinky přeshraniční fúze... 183 Kapitola 25 Účetní řešení přeshraniční fúze... 185 25.1 Vybraná ustanovení právních předpisů pro přeshraniční fúze... 185 25.2 Nástupnická společnost ocenění nabytého majetku a závazků.... 186 25.2.1 Přecenění majetku přebíraného ze zahraničí... 188 25.2.2 Rozdíly z přeměn společností.... 189 Kapitola 26 Přeshraniční fúze realizované v České republice... 190 10

OBSAH Kapitola 27 Daňová a účetní úprava přeshraničních fúzí na Slovensku... 192 27.1 Rozhodný den... 192 27.2 Oceňování majetku a závazků zanikající společnosti... 193 27.3 Soulad české a slovenské účetní úpravy... 195 27.3.1 Příklad česko-slovenské fúze.... 196 27.4 Podstata goodwillu dle slovenských účetních předpisů... 197 27.4.1 Příklad na vznik goodwillu u 100% dceřiné společnosti... 199 27.4.2 Příklad na vykázání dlouhodobého nehmotného majetku... 200 27.4.3 Příklad na výpočet goodwillu pokud není vlastněn 100% podíl... 201 27.5 Daňové souvislosti fúzí... 203 27.6 Odložená daň... 204 Kapitola 28 Přemístění sídla společnosti.... 205 28.1 Stav regulace přemístění sídla v EU... 205 28.2 Přemístění sídla dle českých předpisů... 206 28.3 Přemístění sídla do zahraničí... 207 28.3.1 Účetní povinnosti při přemístění sídla ven z ČR... 207 28.3.2 Daňové povinnosti při přemístění sídla ven z ČR... 208 28.4 Přemístění sídla do ČR... 209 28.4.1 Účetní povinnosti společnosti při přemístění sídlo do ČR... 211 Kapitola 29 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví... 212 29.1 Používání mezinárodních standardů účetního výkaznictví v Evropské unii.... 212 29.2 Používání IFRS českými subjekty... 212 29.2.1 Emitenti kotovaných cenných papírů... 212 29.2.2 Ostatní subjekty... 213 29.3 Podnikové kombinace v IFRS.... 213 29.4 Historie vývoj úpravy podnikových kombinací.. 214 29.5 Základní pojmy IFRS 3... 215 29.6 Pořizovací cena akvizice... 216 29.7 Podmíněné platby... 217 29.8 Podmíněné závazky... 217 29.9 Nekontrolní podíly.... 218 11

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 29.10 Výpočet goodwillu... 218 29.11 Srovnání metod ocenění nekontrolních podílů... 220 29.12 Výhodná koupě (záporný goodwill)... 221 29.13 Nehmotná aktiva.... 222 29.14 Použití postupu dle IFRS v českých podmínkách. 222 Abstrakt... 225 Summary... 226 Použitá literatura... 228 Účtový rozvrh používaný v publikaci... 232 12

Seznam zkratek AS, a. s. atd. čj. Dal ES ESD EU IAS IASB IFRS KS, k. s. KZ MD MF OR PZ SRO, s. r. o. VK VOS, v. o. s. ZK akciová společnost a tak dále číslo jednací strana účtu Dal Evropské společenství Evropský soudní dvůr Evropská unie Mezinárodní účetní standardy Rada pro mezinárodní účetní standardy Mezinárodní standardy účetního výkaznictví komanditní společnost konečný zůstatek účtu strana účtu Má dáti Ministerstvo financí oceňovací rozdíl počáteční zůstatek společnost s ručením omezeným vlastní kapitál veřejná obchodní společnost základní kapitál citace zákona 13

Seznam zkratek použitých právních předpisů ČUS České účetní standardy pro podnikatele, kteří účtují dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. daňový řád zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Desátá směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností insolvenční zákon zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) nový občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník obchodní zákoník zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník slovenský zákon zákon č. 431/2002 Z.z., o účtovníctve o účetnictví slovenský ZDP zákon č. 595/2003 Z.z., o dani z príjmov Směrnice 90/434/EHS Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních a převodech aktiv a výměn akcií týkajících se společností z různých členských států, ve znění směrnice rady 2005/19/ES a směrnice Rady 2006/98/ES Třetí směrnice Směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 o fúzích akciových společností vyhláška vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví zákon o obchodních zákon č. 90/2012 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (zákon o obchodních korporacích) korporacích zákon o oceňování zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně majetku některých zákonů (zákon o oceňování majetku) zákon o přeměnách zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev zákon o účetnictví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Všechny použité právní předpisy jsou v platném znění ke dni právního stavu publikace. 14

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1 Členění akvizic dle záměru investora...26 Obrázek č. 2 Různé právní způsoby akvizic...27 Obrázek č. 3 Varianty dělení společností...33 Obrázek č. 4 Postup při stanovení rozhodného dne na počátek procesu přípravy..................................... 39 Obrázek č. 5 Postup při stanovení rozhodného dne za přípravou projektu...40 Obrázek č. 6 Vznik povinnosti auditu při přeměně...88 Obrázek č. 7 Metody zajištění daňové neutrality fúzí...128 Obrázek č. 8 Postup sestavení zahajovací rozvahy nástupnické společnosti..187 Obrázek č. 9 Průběh fúze s rozhodným dnem uvnitř účetního období...197 Obrázek č. 10 Historický vývoj...214 15

Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1 Varianty fúze sloučení mezi společnostmi...31 Tabulka č. 2 Standardní průběh fúze s rozhodným dnem 1. 1............. 48 Tabulka č. 3 Průběh přípravy fúze (zestručněno)...50 Tabulka č. 4 Časový harmonogram fúze s rozhodným dnem po vypracování a schválení projektu....51 Tabulka č. 5 Časový harmonogram při spojení účetních období...51 Tabulka č. 6 Nejčastější tituly pro odloženou daň....89 Tabulka č. 7 Dopad přeměny na společníky...141 Tabulka č. 8 Časový harmonogram převzetí jmění rozhodný den 1. 1...150 Tabulka č. 9 Časový harmonogram převzetí jmění rozhodný den 1. 9...150 Tabulka č. 10 Časový harmonogram převzetí jmění fyzickou osobou...... 153 Tabulka č. 11 Příklad průběhu změny právní formy ze s. r. o. na a. s....159 Tabulka č. 12 Změna právní formy z komanditní společnosti na s. r. o.....161 Tabulka č. 13 Příklad účetních a daňových povinností při změně právní formy z komanditní společnosti na s. r. o....162 Tabulka č. 14 Daňové povinnosti na dani z příjmů právnických osob...162 Tabulka č. 15 Přehled právní úpravy v ČR pro přeshraniční fúze....185 Tabulka č. 16 Nutné úkony k přípravě přeshraniční fúze...186 Tabulka č. 17 Tabulka č. 18 Vývoj přeshraničních fúzí v České republice v letech 2008 2013....190 Přeshraniční fúze z ČR ven podle země sídla nástupnické společnosti...191 Tabulka č. 19 Země sídla společnosti, které fúzovaly do ČR............. 191 Tabulka č. 20 Porovnání předpisů pro fúzi sloučením...195 16

Předmluva Přeměny se v minulých letech staly nedílnou součástí podnikatelského života a jsem přesvědčena, že každý kolega auditor, daňový poradce či vedoucí ekonomického útvaru se setkal ve své praxi s fúzí, odštěpením či změnou právní formy. Na základě zájmu odborné veřejnosti, který jsem v minulých letech zaznamenala při své lektorské činnosti, tak uzrál záměr sepsat základní účetní a daňové souvislosti přeměn do uceleného díla a současně ukázat provázanost obchodního práva a účetnictví v této oblasti. Co Vás tedy v knize čeká? Po základním vymezení, jaké přeměny je možno provádět, jsou uvedeny základní právní mezníky a dokumenty. Na ně navazuje podrobný rozbor účetních povinností zúčastněných společností. Velký prostor je věnován ocenění jmění zanikající či rozdělované společnosti, jeho dopadům do účetnictví, daňovým dopadům přecenění a výpočtu odložené daně. Nejčastěji jsou v našich podmínkách dělány fúze mezi spojenými osobami, samostatná kapitola je tedy věnována fúzi mateřské a dceřiné společnosti. Evropská unie se snaží všemi prostředky podporovat přeshraniční pohyb kapitálu a tím i přeshraniční fúze. Jejich používání mezi českými subjekty stoupá, postupné úpravy zákonů přispívají ke kompatibilitě naší právní úpravy s legislativou okolních států. Proto je přeshraničním fúzím věnována další část textu knihy. Nejčastější zemí, odkud k nám přichází společnosti, nebo naopak, kam odchází české společnosti, je Slovensko. Proto byla stručně pojednána i slovenská účetní úprava fúzí. Cílem knihy není podat podrobné informace o právních souvislostech přeměn, právní kroky jsou v knize popsány v míře nutné pro vysvětlení účetních souvislostí. Zde je na místě vyslovit omluvu za zjednodušení právních souvislostí a přání, aby při přípravě jakékoliv přeměny, kde budou účetní a daňové postupy připravovány s nahlížením do této knihy, byly potřebné právní kroky konzultovány. Pro úspěšné provedení přeměny je nutno skloubit stránku právní, ale i účetní a daňovou. Bez vhodného propojení všech těchto tří aspektů nelze dojít k úspěchu. V knize jsou použity texty a tabulky, které byly shromážděny a zpracovány jako výstupy výzkumného projektu Grantové agentury ČR Komparativní analýza národních účetních a daňových systémů v EU s důrazem na přeshraniční fúze (registrační číslo P403/10/1982). 17

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Mým záměrem bylo podat pomocnou účetní ruku všem, kteří ve své profesionální dráze budou připravovat přeměnu společnosti. Pokud čtenář v knize najde alespoň částečně odpovědi na své otázky, které si bude pokládat při přípravě projektu fúze, konečné účetní závěrky, daňového přiznání či zahajovací rozvahy, pak můj záměr byl naplněn. Autorka Publikace vychází z právního stavu k 1. 1. 2015. 18

KAPITOLA 1 Akvizice a fúze základní vymezení 1.1 Akvizice V nejobecnějším slova smyslu je pojem akvizice používán jako označení procesu získávání či nabývání. Ottův obchodní slovník definuje pojem akvizice ve dvou rovinách: V právu značí nabytí, ať práv či držby. V obchodě označuje vyhledávání, získávání (většinou osobními návštěvami) nových obchodních přátel nebo jednotlivých obchodů. 1 Akvizice tedy může představovat koupi majetku, ale i jeho získání jinou činností. Pojem akvizice označující proces získání nového podniku pod svoji kontrolu je používán v ekonomických či podnikatelských souvislostech. Akvizice jsou prováděny společnostmi za účelem dosáhnout řady strategických, taktických, organizačních, obchodních, finančních a jiných cílů. Akvizice tedy představuje postup, při kterém jedna společnost (nabyvatel) získává kontrolu nad druhou společností (označovanou jako cílovou, často jako target). Vlastníci cílové společnosti často získávají od nabyvatele vypořádání, a to v podobě peněžité úhrady nebo akcií. Akvizice může být prováděna jako převzetí či skoupení rozhodujícího podílu akcií cílové společnosti, může jít o postup dohodnutý (přátelský) nebo i nepřátelský. Pojem akvizice lze tedy označit jako pojem nejobecnější. Při akvizici platí nabyvatel vlastníkům kupované společnosti za získanou společnost. Kupní cena vyplácená vlastníkům původní společnosti v penězích představuje pro nabyvatele investici do cenných papírů (při koupi podílu či akcií), nebo pořizovací cenu koupeného podniku. Kupní cena akvizice je sjednávána mezi nezávislými osobami a přestavuje zpravidla výsledek tržních podmínek. 1.2 Podniková kombinace Podniková kombinace je účetním pojmem a označuje akviziční procesy, které jsou zobrazovány v účetnictví, a to dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Podnikovými kombinacemi se rozumí spojování samostatných podniků (účetních jednotek) či jejich činností do jediného podniku (účetní jednotky). Podnikovou kombinací se má na mysli vznik ekonomického celku. 1 PAZOUREK, J. Ottův obchodní slovník. Díl I. Praha: J. Otto, 1912, s. 45. 19

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Mezinárodní účetní standard IFRS 3, ve znění účinném od 1. 7. 2009, definuje podnikovou kombinaci jako transakci nebo jinou událost, ve které nabyvatel získává kontrolu nad jedním či několika podniky. Transakce, které se někdy nazývají jako pravá fúze nebo fúze rovných se také považují za podnikové kombinace ve smyslu tohoto IFRS. 2 Podnikové kombinace tak označují transakce vedoucí ke vzniku jednoho ekonomického celku, bez ohledu na konkrétní způsoby realizace transakce nebo na podoby dle obchodního práva či smluvní uspořádání. Metodika zachycení podnikové kombinace podle IFRS 3 v účetnictví nabyvatele má za cíl poskytovat srovnatelné informace pro uživatele účetních údajů, ať se proces nabytí kontroly odehrál jakoukoliv právní formou. 1.3 Přeměny Pojem přeměny je používán v českém obchodním právu pro označení procesů vedoucích ke spojování či dělení obchodních společností, včetně změny právní formy společnosti. Lze tedy říci, že částečně se pojem přeměny překrývá s pojmem podnikové kombinace, obsahuje však i takové transakce, které za podnikové kombinace považovat nelze. Přeměny jsou v českém právním řádu upraveny v zákoně o přeměnách a zahrnují fúze (sloučení, splynutí), převzetí jmění jediným společníkem, rozdělení ( rozštěpení, odštěpení), a změnu právní formy. Fúze a rozdělení sloučením lze za určitých okolností považovat za podnikové kombinace. Sloučení nebo splynutí bude podnikovou kombinací za předpokladu, že je realizováno nezávislými společnostmi. 1.4 Fúze Pojem fúze představuje označení pro proces, ve kterém zaniká jedna nebo více společností a její/jejich jmění přebírá právní nástupce, který již existuje nebo fúzí vzniká. Fúze mají obecně formu sloučení a splynutí. Definice fúze z Ottova obchodního slovníku nerozlišovala mezi pojmy sloučení či splynutí. Pod heslem Fuse (splynutí) akciových společností najdeme: Sloučí-li se dvě akciové společnosti v ten způsob, že jedna přejímá druhou jako celek a jako úplatu poskytne za to své akcie, mluvíme o fusi. Jedna společnost tedy přestane trvati, kdežto druhá svůj provoz zvětší. 3 2 Oficiální předklad zveřejněný v Nařízení Komise ES č. 495/2009 ze dne 3. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 3. Úřední věstník EU. 12. 6. 2009, L 149/22. 3 PAZOUREK, J. Ottův obchodní slovník. Díl I. Praha: J. Otto, 1912, s. 922. 20

1 / Akvizice a fúze základní vymezení Do českého obchodního práva byly fúze v podobě sloučení a splynutí přijaty dle Třetí směrnice Rady EU č. 78/855 EHS ze dne 9. října 1978 o fúzích akciových společností. Zde jsou také definice pojmů sloučení a splynutí v článku 3 a článku 4: Â Pro účely této směrnice se fúzí sloučením rozumí operace, kterou jedna nebo více společností převádí v důsledku zrušení bez likvidace celé své obchodní jmění na jinou společnost výměnou za přidělení akcií nástupnické společnosti akcionářům jedné nebo více zanikajících společností a případně doplatek na dorovnání, který nepřekročí 10 % jmenovité hodnoty přidělených akcií, nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, jejich účetní hodnoty. Â Pro účely této směrnice se fúzí splynutím rozumí operace, kterou více společností převádí v důsledku zrušení bez likvidace celé své obchodní jmění na společnost, kterou zakládají, výměnou za přidělení akcií nové společnosti jejich akcionářům a případně doplatek na dorovnání, který nepřekročí 10 % jmenovité hodnoty přidělených akcií, nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, jejich účetní hodnoty. Výše uvedené definice se shodují v tom, že sloučení představuje formu fúze, kde jsou zúčastněny minimálně dvě společnosti, přičemž jedna z nich je považována za nástupnickou a druhá za zanikající. Jde tedy o proces, kdy jedna nebo více společností se ruší bez likvidace, převádí veškerá svá aktiva a pasiva na jinou existující společnost, která je přijímá. Společníkům zanikající společnosti jsou výměnou vydány cenné papíry nebo podíly představující základní kapitál nástupnické společnosti, případně jim může být vyplacena i částečně hotovost. Splynutí je procesem fúze, při kterém minimálně dvě zúčastněné společnosti zanikají a vzniká nová společnost. V tomto procesu dvě či více společností zaniká bez likvidace, převádí veškerá svá aktiva a pasiva na nově založenou společnost, kterou společně vytvoří. Společníkům všech zanikajících společností jsou vydány cenné papíry představující základní kapitál této nově založené společnosti výměnou za cenné papíry zaniklých společností s případným doplatkem v hotovosti. Fúze mohou být prováděny mezi společnostmi nezávislými, pak se jedná zpravidla i o vlastnické změny, nebo mezi společnostmi tvořící jeden koncern, kdy jde jen o organizační změnu. Klíčovým krokem každé fúze je stanovení výše základního kapitálu nástupnické společnosti a výměnného poměru podílů v případě fúze mezi nespojenými osobami. S výměnným poměrem souvisí výpočet výše případného doplatku na dorovnání akcionářům nebo společníkům zanikající společnosti, pokud výměnný poměr nemůže být dostatečně přesný a odpovídající reálné hodnotě původních akcií či podílů. 21

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 1.5 Vlastnická změna či organizační změna skupiny Pokud je fúze společností prováděna dvěma nezávislými společnostmi, které se vzájemně dohodly na spojení do jednoho ekonomického celku, pak se v účetním pojetí jedná o podnikovou kombinaci. Většina fúzí v České republice je prováděna mezi společnostmi v koncernu, jedná se tedy spíše o organizační změny. Podobná situace je i v jiných státech, např. v Rakousku. Nejčastěji je fúze završením akvizičního procesu, kdy fúzuje nabyvatel (společník) a získaná (dceřiná) společnost, poté co došlo k nabytí obchodních podílů. 4 Při organizační změně v rámci skupiny došlo již k zaplacení kupní ceny (nabyvatel eviduje pořizovací cenu podílů, která je v tržní výši) a následná fúze je mnohdy jen důvodem k přecenění získaného majetku v účetnictví na tržní ocenění na základě znaleckého ocenění jmění zanikající společnosti. Často je tedy fúze pouhým nástrojem pro přecenění v účetnictví a zreálnění účetních hodnot. 1.6 Kapitálové akvizice nebo majetkové akvizice Kapitálové akvizice jsou typem transakcí, při kterých dochází k převodu vlastnického podílu (tedy akcií či podílů), nebo k fúzi společností. Účelem kapitálové akvizice bývá především získání podstatného nebo rozhodujícího vlivu na kupované společnosti. Nabyvatel tak prostřednictvím svého vlivu kontroluje celý podnik společnosti, jejíž majoritní podíl získal. Pokud je nabyvatelem společnost, získává do svých aktiv finanční investici v podobě koupených akcií či podílů. Tím dochází ke spojování podniků ve vyšší ekonomický celek. Kupující společnost tak má postavení mateřské společnosti, ovládaná společnost má postavení dceřiné. Majetkové akvizice jsou typem transakcí, při kterých dochází k převodu aktiv, majetku, případně závazků jedné společnosti na druhou. Kupující společnost tak získává majetek prodávajícího buď za peněžité, nebo nepeněžité plnění. Tato transakce může probíhat jak na úrovni celého podniku, tj. koupě aktiv a závazků, tak i jeho části. Koupený podnik se tak sloučí s majetkem kupujícího, na kterého tak přechází jednotlivé položky aktiv a závazků spojených s těmito aktivy. V ČR je tento typ transakce upraven v 2180 nového občanského zákoníku. V nové terminologii se jedná o prodej závodu. 4 KALSS, S. Verschmelzung Spaltung Umwandlung. Wien: Manz Verlag, 2010, s. 3. 22

1 / Akvizice a fúze základní vymezení 1.7 Účetní zobrazení akvizic, fúzí a spojování podniků Akvizice jsou složitým procesem a jejich příprava zabere řadu měsíců (podrobněji např. Hlaváč 5 ). Proces přípravy v sobě mnohdy zahrnuje přípravu účetní závěrky k získání relevantních účetních údajů, vyjednávání o ceně, znalecké ocenění, atd. a uskutečnění celé transakce je nutno promítnout do účetnictví jako celek k určitému okamžiku, k určitému dni. Tento den bývá zpravidla nazýván rozhodným dnem. Za rozhodný den pro účely účetnictví mohou být zvoleny různé okamžiky dle typu transakce, např. den účinnosti smlouvy, sjednaný den předání a převzetí majetku a závazků, okamžik schválení smlouvy nejvyšším orgánem společnosti, okamžik registrace smlouvy v povinném registru či u povinného úřadu. Tento rozhodný den buď vyplývá z právní normy či je věcí dohody zúčastněných společností. V každém případě je však nutno dbát na to, aby s tímto dnem bylo spojené skutečné převzetí kontroly nad nabývaným subjektem či majetkem. Ve své podstatě je důležité stanovení okamžiku získání kontroly mezi nespojenými subjekty. Špatně zvolený okamžik může vést k fatálním důsledkům, tedy ke zmaření celého cíle akvizice. Inspiraci pro správné stanovení rozhodného dne můžeme hledat v IFRS 3, který je obecně použitelný pro všechny právní formy akvizic. Datum akvizice je zde definováno jako datum, ke kterému nabyvatel získává kontrolu nad nabývaným podnikem. Datem, ke kterému nabyvatel získává kontrolu nad nabývaným podnikem, je obvykle datum, ke kterému nabyvatel právoplatně převede protihodnotu, nabude aktiva a převezeme závazky nabývaného podniku datum vypořádání. Nabyvatel však může získat kontrolu dříve či později, než je datum vypořádání. Datum akvizice např. předchází datu vypořádání, pokud písemná dohoda stanovuje, že nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným podnikem dříve než k datu vypořádání. Nabyvatel musí při určení data akvizice zvážit veškeré relevantní skutečnosti a okolnosti. 6 Pokud se jedná o transakce fúzí či spojování podniků ve skupině, pak okamžik spojení či rozhodného dne fúze bývá volen často s ohledem na organizační záležitosti, jednoduchost a snížení nákladů celého procesu organizační změny ve skupině. Podle Vomáčkové 7 transakce spojování podniků mohou být v účetnictví zobrazovány pod vlivem různých ideových koncepcí. V České republice a v ostatních evropských státech je rozhodující koncepce vycházející z obchodního práva. Při této koncepci je účetní řešení navázáno na úpravu v obchodním právu. Jako základní prvky této provázanosti je možno 5 HLAVÁČ, J. Řízení projektu akvizic a fúzí z pohledu manažera. Disertační práce. Praha: VŠE, 2009. 6 Přesná citace z IFRS 3, odst. 9 v Nařízení Komise ES č. 495/2009 ze dne 3. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 3. Úřední věstník EU. 12. 6. 2009, L 149/22, odst. 9. 7 VOMÁČKOVÁ, H. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). Praha: Polygon, 2009, s. 16. 23

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ uvést například: Výše základního kapitálu uvedená v obchodním rejstříku kapitálové společnosti musí být zaúčtována v účetnictví v pasivech a vykázána v účetní závěrce. Ocenění nepeněžitých vkladů do základního kapitálu se promítá do hodnoty aktiv získaných vkladem vlastníka. Společníci mohou rozhodnout o výplatě podílů na zisku jen do výše zisku vykázaného v účetní závěrce. Okamžik právního nabytí vlastnictví je zpravidla také okamžikem uskutečnění účetního případu, kdy účtujeme o pořízení či vyřazení majetku. Z problematiky zákona o přeměnách je možno vybrat zásadu: Ocenění jmění zanikající společnosti při fúzi sloučením je maximální limit pro navýšení základního kapitálu nástupnické společnosti emisí podílů pro společníky zanikající společnosti. Tato zásada znamená, že ocenění jmění pokud ho chceme dostat do pasiv do základního kapitálu musí mít také svou protihodnotu v aktivech, která jsou oceněna, v terminologii zákona o účetnictví, reálnou hodnotou. Obchodní právo také často stanovuje okamžik, ke kterému se určitá transakce do účetnictví společnosti promítne (okamžik splacení vkladu, rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, rozhodný den v případě fúzí). Velmi často je také umožněno, aby se společnosti dohodly tak, aby celá transakce byla organizačně dobře zvládnutelná a technicky proveditelná. Příkladem může být stanovení rozhodného dne fúze na počátek účetního období. Pokud bychom v této koncepci účetně řešili skutečnou akvizici, tj. nabytí jednoho podniku či společnosti skutečným nabyvatelem, při racionálním způsobu vedení transakce bude obchodněprávní postup kroků zcela v souladu s nabytím kontroly a lze předpokládat i oceněním získaného majetku na úrovni fair value. Bohužel řada fúzí je v praxi dělána jako dokončení akvizičního procesu, tj. nejčastěji fúzují mateřské a dceřiné společnosti, nelze tedy již mluvit o skutečné akvizici. Na této koncepci je nejčastěji kritizováno to, že volba určité obchodněprávní formy transakce spojování podniků vede k určité podobě účetního zobrazení a jiná podoba obchodněprávní formy transakce povede k jinému účetnímu zobrazení. Zobrazení v účetnictví je pak závislé na volbě právní podoby transakce (zejména v oblasti fúzí, viz např. Pelák 8 ). Druhou koncepcí je pak nadřazení podstatných věcných znaků akvizice (spojování podniků) nad právní formu, která byla zvolena v obchodněprávní úpravě. Účetnictví v této koncepci respektuje přednost obsahu před formou. Zobrazení finanční situace spojeného podniku je pak více srovnatelné. Této koncepci odpovídají zejména IFRS. Nutno však říci, že IFRS 3 je určena pouze pro akvizice provedené mezi nespojenými osobami a nedává odpověď na otázku, jak účetně řešit spojování podniků již patřících do skupiny. 8 PELÁK, J. Některé aspekty účetnictví fúzí v ČR. In MOKOŠOVÁ, D. HORA, M. (ed.) Účetnictví v procesu světové harmonizace. Mariánská: Ekonomická univerzita v Bratislavě, 2006, s. 194 201. 24

1 / Akvizice a fúze základní vymezení 1.8 Stanovení ceny akvizice Při akvizici se jedná zpravidla o pořízení části podniku, podniku jako celku, rozhodujícího nebo podstatného podílu na společnosti, tedy o transakci s určitým majetkovým celkem. Velmi důležitou otázkou je stanovení správné ceny, a to jak z pohledu prodávajícího, tak kupujícího. Naskýtá se možnost použít ocenění z účetnictví. To je však omezeno určitým způsobem regulací účetnictví, která je postavena na dvou základních oblastech: 1) Regulovaný způsob ocenění majetku a závazků k datu uskutečnění účetního případu, tj. k okamžiku vzniku závazku, pořízení či vzniku aktiva. 2) Regulovanou možnost zobrazení změny hodnoty aktiva či závazku k rozvahovému dni, tedy k datu sestavení účetní závěrky, kdy jsou informace poskytovány. Pokud se týká oceňování k okamžiku nabytí majetku, pak se v zásadě prosazuje koncepce pořizovací ceny (vynaložených nákladů). Ta představuje částku peněžitého výdaje, který bylo nutno vynaložit v momentu vzniku či pořízení aktiva. Výše tohoto výdaje je průkazná a spolehlivá. Postupem času se však toto ocenění stává historickou cenou, která v sobě již neodráží aktuální ekonomické podmínky. Změna této ceny v čase, např. k okamžiku sestavení účetní závěrky, je omezena jednotlivými systémy účetnictví v různých státech. Zpravidla je nařízeno zobrazit znehodnocení aktiva (dle zásady opatrnosti), zaúčtování zvýšení hodnoty aktiva dle aktuálních tržních podmínek však není koncepčně v národních legislativách účetnictví rozšířeno. Pokud budeme zkoumat českou regulaci účetnictví, pak je povinností společnosti přeceňovat na aktuální tržní hodnotu vybrané položky aktiv a závazků (cenné papíry, deriváty, pohledávky určené k obchodování), čímž může dojít ke zvýšení jejich ocenění v účetnictví i nad pořizovací cenu. Pro ostatní aktiva však tato možnost není povolena. Podíváme-li se do národní regulace německého účetnictví, nenajdeme ani oceňování cenných papírů tržní cenou u běžných podnikatelských subjektů. Při akvizici proto nastupuje ocenění kupovaného majetku jiným způsobem, a to na úrovni tržních cen k okamžiku realizace transakce. Významnou roli hraje ocenění stanovené znaleckými metodami (bude podrobně rozvedeno v kapitole 8.2 Metody ocenění). Toto ocenění může být podkladem pro vyjednávání mezi kupujícím a prodávajícím a může plnit i další funkce. Pokud bude cílem připravit fúzi společností, pak ocenění jmění zanikající společnosti bude dle konkrétní obchodněprávní úpravy i hranicí pro možné zvýšení základního kapitálu a hodnotu nově emitovaných akcií pro společníky. Při určitých vlastnických změnách mohou být někteří nesouhlasící společníci vypořádáni vypořádacím podílem, jehož výše opět bude odvozována z ocenění jmění společnosti. 25

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 1.9 Členění akvizic dle záměru a cíle nabyvatele Pokud budeme zkoumat odbornou literaturu k problematice převzetí či akvizic, jako první bývá zpravidla uváděno členění na převzetí přátelské a nepřátelské. Při přátelském převzetí jde o dohodnutý proces, kdy obě stany (kupující, prodávající) po delším vyjednávání nastavily takové podmínky transakce, které obě považují za přiměřeně výhodné. Nepřátelské převzetí je naopak procesem, kdy statutární orgán cílové společnosti je proti akvizici. Nabyvatel získává (chce získat) kontrolu nad společností odkupem akcií od množství drobných akcionářů. Nabídky převzetí jsou zveřejňovány pomocí veřejných zdrojů a v rámci EU je jim věnována pozornost na takové úrovni, že jsou upraveny směrnicí s povinnou implementací do členských států. Odborná literatura také popisuje některé postupy, jak se nepřátelskému převzetí bránit. Tyto praktiky mají své ustálené mezinárodní pojmenování (jedovaté pilulky, bílý rytíř, prodej korunních klenotů, zadlužený výkup vlastních akcií). 9 Dalším pohledem na členění akvizic je dle získaných synergických efektů, spočívajících ve spojení výrobních sil. První alternativou je akvizice horizontální, která představuje spojení konkurenčních společností, tj. výrobců stejného druhu výrobku. Zde dosažené synergické efekty mohou vést k úspoře nákladů, zefektivnění výroby, využiti volné kapacity. Další úspory lze dosáhnout z výhodnějších nákupů surovin (zvýšilo se množství), lepší dostupnosti finančních zdrojů (stabilnější a větší partner pro financující banky) atd. Druhou alternativou je akvizice vertikální (mezi dodavatelem a odběratelem), která umožňuje ovládnutí více stupňů výrobního procesu. Do tohoto členění akvizic se dále zařazují akvizice koncentrické a konglomerátní. 10 Koncentrické akvizice směřují k získání společností s navazujícími výrobními procesy, podobnými či doplňujícími produkty k produktu nabyvatele. Konglomerátní akvizice stojí v protikladu ke všem výše uvedeným. Jejím cílem je získání společnosti úplně mimo obor podnikání nabyvatele. Jedná se o promyšlenou taktiku, jak diverzifikovat riziko. Grafické zobrazení členění akvizic dle motivů nabyvatele obsahuje následující obrázek. Obrázek č. 1: Členění akvizic dle záměru investora 9 JETER, D.C., CHANEY, P.K. Advanced Accounting, Wiley and Sons, Inc., 2007, s. 7. 10 Gaughan, P. A. Mergers, Acquisitions and Corporate Restructurings. 4. edition, Wiley and Sons, Inc., 2007, s. 13. 26

1 / Akvizice a fúze základní vymezení 1.10 Členění akvizic dle právní formy Při přátelském převzetí v procesu vyjednávání o formě akvizice mohou zúčastněné strany podle svých záměrů a cílů volit mezi třemi alternativami. Jako první se jeví akvizice aktiv a závazků (asset deal), která v českých podmínkách nabývá právní formy nákupu podniku, části podniku či vybraných aktiv a závazků. V této situaci nabyvatel získává majetek a závazky cílové společnosti a původní vlastník odchází s peněžitým vypořádáním. Pod tuto alternativu je možno přiřadit i vklad majetku (podniku či vybraných aktiv) z cílové společnosti do nabyvatele. V tomto případě však původní vlastník neodchází a výměnou za vložený majetek získává podíly (akcie) na nabyvatelově společnosti. Druhá používaná alternativa se označuje jako akvizice podílu či akcií (share deal), kdy nabyvatel kupuje od vlastníka cílové společnosti jeho podíly. Získává tak kontrolu nad cílovou společností, která se stává jeho dceřinou společností. Alternativou je i vklad akcií cílové společnosti do nabyvatele, kdy však původní vlastník cílové společnosti opět neodchází, ale získává výměnou akcie na nabyvatelově společnosti. Obrázek č. 2: Různé právní způsoby akvizic 27

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 1.11 Důvody pro fúze a akvizice Dle Ottova obchodního slovníku: Průmyslové podniky, náležející různým akciovým společnostem se slučují ve společnost jednu buď z příčin výrobně technických, nebo z příčin obchodních nebo konečně z příčin povahy finanční. Technické příčiny fusí několika závodů příbuzného odvětví nebo téhož odvětví v závod jeden bývají: aby se výroba zvětšila či zlevnila, aby se zavedla výroba smíšená, jenž si surovinu od počátku až do konečného tovaru úplně sama zpracuje, aby se nepříznivě položené a dráže vyrábějící odvětví tovární zrušilo a převedla se výroba do závodu společnosti druhé a provedla se specializace výroby. Obchodní zřetele, jež vedou k fusím, bývají: aby se odstranila soutěž, aby se odbytiště rovnoměrně rozdělilo, lépe a výhodněji ovládlo, aby se ušetřilo výloh odbytných. Finanční příčinou bývá, že se závod na slabší finanční základně spočívající, chce sanovati, ozdraviti. Uvedené důvody bývají také příčinou fusí podniků obchodních a peněžních. 11 Při posuzování aktuálních důvodů pro realizaci fúzí se mnoho nezměnilo. Za nejčastější motivy pro akvizice lze dle odborné literatury i praktických zkušeností autorky označit: Zvýšení podílu na trhu. Proniknutí na nové trhy nebo do nových zemí. Realizace výhodné koupě, pokud je prodávající v dočasných problémech. Dosažení synergických efektů ze spojení. Uložení disponibilních peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení. Získání nehmotných aktiv (technologie, licence, know-how). Získání výjimečných zaměstnanců nebo týmu. Diversifikace rizik spojených s činností kupujícího. Odstranění konkurence. Daňové zvýhodnění (možnost uplatnit ztrátu jedné společnosti oproti zisku společnosti druhé). Zjednodušení organizační struktury (fúze v rámci skupiny). Úspora administrativních nákladů v rámci skupiny firem. 11 PAZOUREK, J. Ottův obchodní slovník. Díl I. Praha: J. Otto, 1912, s. 922. 28

KAPITOLA 2 Právní úprava přeměn v České republice Cílem této kapitoly je stručné vymezení právní úpravy přeměn. 2.1 Historický vývoj právní úpravy přeměn Obchodní zákoník upravoval od 1. 1. 2000 do 30. 6. 2008 problematiku přeměn obchodních společností a družstev, než vstoupil v účinnost zákon o přeměnách. Tento zákon byl dosud pětkrát novelizován. Významná novela vstoupila v účinnost k datu 1. 1. 2012, a to zákonem č. 355/2011 Sb., který přinesl novelu rozsáhlejší než původní zákon. Hlavním impulsem pro tuto novelu byla povinnost České republiky implementovat směrnice EU. Dne 16. září 2009 byla vyhlášena v Evropském věstníku směrnice 2009/109/ES. S ohledem na závazky, které České republice plynou z jejího členství v Evropské unii, bylo třeba předmětnou směrnici transponovat do českého právního řádu do 30. června 2011. Cílem směrnice bylo nastavit takovou úpravu, aby došlo ke snížení administrativní zátěže kladené na společnosti a došlo tak ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Poslední novela zákona o přeměnách nabyla účinnosti k datu 1. 1. 2014 v návaznosti na nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 2.2 Současná právní úprava V současnosti je právní úprava přeměn právnických osob rozdělena mezi nový občanský zákoník a zákon o přeměnách. Nový občanský zákoník v 174 až 184 upravuje základní souvislosti přeměn a vymezuje základní pojmy. Najdeme zde vymezení, že za přeměny se považují fúze, rozdělení a změna právní formy. Definici rozhodného dne obsahuje 176. Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické právnické osoby. Ke dni předcházející rozhodný den sestaví zanikající právnická osoba konečnou účetní závěrku. K rozhodnému dni sestaví nástupnická právnická osoba zahajovací rozvahu. 29

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V novém občanském zákoníku lze dále najít další zmínky o přeměnách, např. v 383 až 393, kde je řešeno sloučení nadace s jinou nadací, nebo její změna právní formy na nadační fond. Je otázkou, proč zákonodárce pro sloučení nadací volí v některých bodech odlišný postup, než je v zákoně o přeměnách, tedy proč za základní dokument ustanovuje smlouvou o sloučení a nikoliv projekt fúze. Obsah smlouvy o sloučení je totiž podobný projektu fúze, včetně uvedení rozhodného dne. K rozhodnému dni sestavuje nástupnická nadace také zahajovací rozvahu. 2.3 Fúze Zákon o přeměnách rozlišuje dle sídla zúčastněných společností fúze vnitrostátní a přeshraniční. Vnitrostátní fúzí se rozumí fúze mezi obchodními společnosti se sídlem na území České republiky. Dle osudu zúčastněných společností, může mít fúze formu sloučení nebo splynutí. Při sloučení dochází k zániku obchodní společnosti, kterému předchází zrušení bez likvidace. Jmění zanikající společnosti přechází na jinou existující společnost (nástupnickou společnost). Při fúzi splynutím dochází k zániku dvou nebo více obchodních společností, kterému předchází jejich zrušení bez likvidace. Jmění zanikajících společností pak přechází na nově vznikající nástupnickou společnost. Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti, pokud nedojde k jejich vystoupení ze společnosti podle zákona. Zanikající a nástupnické společnosti musí být buď kapitálové nebo osobní, tj. je možná vzájemné fúze mezi společnostmi kapitálovými s ručením omezeným a akciovou společností, nebo mezi společností s osobním ručením společníků veřejnou obchodní a komanditní. Tedy nelze například provést fúzi mezi akciovou společností a komanditní společností. Některé možnosti fúzí ukazuje následující tabulka. 30

2 / Právní úprava přeměn v České republice Tabulka č. 1: Varianty fúze sloučení mezi společnostmi 12 Zúčastněná společnost (nástupnická A) Zúčastněná zanikající společnost (B) Nástupnická společnost (A) Ustanovení zákona o přeměnách VOS VOS VOS 66 odst. 1 VOS VOS KS 86 odst. 3 VOS KS VOS 86 odst. 1 KS KS KS 66 odst. 1 KS KS VOS 87 odst. 3 KS VOS KS 87 odst. 1 SRO SRO SRO 66 odst. 1 SRO SRO AS 154 AS SRO AS 154 AS AS AS 66 odst. 1 AS AS SRO 154 2.4 Převod jmění na společníka Za podmínek stanovených pro jednotlivé typy obchodních společností mohou společníci nebo valná hromada rozhodnout, že se obchodní společnost zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti převezme jeden přejímající společník. Přejímající společník musí být ke dni podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem. Jestliže ve veřejné obchodní společnosti zanikne účast všech společníků s výjimkou jediného, může tento poslední společník rozhodnout, že se veřejná obchodní společnost zrušuje bez likvidace a že převezme její jmění. Toto rozhodnutí musí přijmout ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem. Zrušení komanditní společnosti s převodem jmění na komplementáře je možné jen tehdy, jestliže ve společnosti zanikne členství všech společníků s výjimkou jediného komplementáře, nebo (od 1. 1. 2012) jediného komanditisty. Ve společnosti s ručením omezeným může o převzetí jmění rozhodnout valná hromada. Převzít jmění může společník s obchodním podílem (vkladem), jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti. Přejímající společník je povinen poskytnout ostatním společníkům přiměřené vypořádání v penězích. Výše a přiměřenost vypořádání musí být doložena posudkem znalce. Valná hromada akciové společnosti může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a jmění zaniklé společnosti převezme jediný akcionář, jestliže je tento akcionář vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního 12 JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PODŠKUBKA, T. FÚZE právo, účetnictví, daně. Praha: Linde Praha, a. s., 2012, s. 30. 31

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI PŘEMĚN OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ kapitálu. Ostatní akcionáři dostanou přiměřené vypořádání v penězích, přičemž výše a přiměřenost musí být také doložena posudkem znalce. Převzetí jmění jediným nebo hlavním společníkem je jedinou přeměnou, které se může účastnit fyzická osoba. Fyzická osoba může být přejímajícím společníkem, může na ni přejít jmění zaniklé právnické osoby. S touto výjimečnou situací je spojena i výjimka v oblasti daně z příjmů. Obecně přeměny nevyvolávají přímé daňové povinnosti společníků či společnosti, jsou daňově neutrální. Tato neutralita neplatí, pokud jde o převzetí jmění fyzickou osobou. Daňové povinnosti přejímajícího společníka jsou rozebrány v kapitole 21.3. 2.5 Rozdělení V oblasti rozdělení došlo k upřesnění terminologie. Zákon uvádí pojem rozštěpení, který stojí vedle odštěpení. Pojem rozdělení je pojmem zastřešujícím obě přeměny, tedy rozštěpení i odštěpení jsou nazývány souhrnným pojmem rozdělení a původní společnost je označována jako společnost rozdělovaná. Rozštěpením rozdělovaná obchodní společnost zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její jmění přechází na jednu nebo více nástupnických společností a její společníci se stávají společníky jedné nebo více nástupnických společností. Odštěpením se rozdělovaná společnost neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo nově vznikající nástupnickou společnost. Společníci zpravidla zůstávají společníky původní společnosti a vedle toho se stávají společníky jedné nebo více nástupnických společností. Zákon připouští i tzv. odštěpení do nuly, tedy že někteří společníci opouští původní společnost a stávají se pouze společníky nástupnické společnosti vzniklé odštěpením, a jiní společníci zůstávají společníky pouze v původní společnosti. Odštěpení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti je přípustné pouze tehdy, pokud je schváleno jednomyslně všemi společníky rozdělované společnosti. Rozdělení může mít formu: a) rozštěpení se vznikem nových obchodních společností, b) rozštěpení sloučením, c) kombinací rozštěpení se vznikem nových obchodních společností a rozštěpení sloučením, d) odštěpení se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností, e) odštěpení sloučením, f) kombinace odštěpení se vznikem jedné nebo více nových společností a odštěpení sloučením. 32