STONOŽKA a modul KEA 2012/2013 SOUHRNNÁ ZPRÁVA TESTOVÁNÍ 6. ROČNÍKŮ říjen 2012-1 -
Souhrnná zpráva (modrá brožura) 1. struktura zprávy úvod 2. souhrnná část (souhrnné výsledky v textové i grafické podobě a jejich interpretace) zúčastněné školy výsledky testování analýza výsledků testování s přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření dotazníkové šetření 3. jak interpretovat výsledky? jak se dají použít výsledky příklady typů grafů a tabulek výsledků testů a dotazníků ukázka individuální zprávy žáka s komentářem Analytická zpráva (samostatné listy) : set pro školu tabulka souhrnných výsledků školy graf průměrných percentilů všech tříd školy graf relativního postavení školy pro každý test pro školu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu grafy prezentující odpovědi rodičů v dotazníkovém šetření graf názoru žáků na školu - 2. stupeň set pro předmětové komise (pro každý test)* Grafy a tabulky výsledků testů: tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu graf analýzy tematických a dovednostních částí za každou třídu a test graf analýzy po úlohách pro každý předmět a třídu graf využití potenciálu ve třídě pro každou třídu a každý předmět graf porovnání využití potenciálu v rámci všech škol pro každý předmět a každou třídu graf průměrného výsledku podle známek pro každou třídu, pro matematiku a český jazyk graf závislosti výsledků testu na známce pro každou třídu, pro matematiku a český jazyk *Výsledky testu OSP jsou zařazeny do setu pro školu (vedení školy). - 2 -
Souhrnná zpráva je jedním z výstupů projektu STONOŽKA (Srovnávací testování základních škol), do kterého jsou zapojeny školy z celé ČR. Některé školy byly v rámci projektu zapojeny také do modulu Komplexní evaluační analýza (KEA). Cílem tohoto projektu je zmapovat výsledky vzdělávání žáků 6. ročníků základních škol i odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a poskytnout školám, jednotlivým žákům a rodičům porovnání s ostatními. Modul KEA umožňuje sledovat vývoj žáků po celou dobu studia na 2. stupni ZŠ. Individualizované výsledky, které jsou dalším z výstupů tohoto projektu, i souhrnná data prezentovaná v této zprávě, mohou školy využít při plánování další výuky. Zúčastněné školy testovaly své žáky od 8. do 19. října 2012, k dispozici měly testy z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů. Školy dále mohly využít dotazníky žáků a učitelů. Školy zapojené do modulu KEA získaly navíc dotazníky pro rodiče. Ve zprávě jsme se zaměřili na popis a komentář souhrnných výsledků testování a doprovodného dotazníkového šetření, které se zabývá návyky žáků a metodami výuky. Díky množství shromážděných dat jsme mohli postihnout zajímavé trendy v oblasti výuky v 6. ročnících, souvislosti a vztahy mezi výsledky žáků a jejich návyky a způsobem práce ve výuce. -3-
Začněte zde! Prostudujte si úvodní část a projděte souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů. Zorientujete se v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci vaší analytické zprávy. Na tyto části navazuje ještě kapitola Návod k interpretaci tabulek a grafů, kde jsou ukázky analytické zprávy s komentářem. Zpráva pro školu je rozdělena do tří částí, obsahuje: IZZ individuální zprávu pro žáka, AZ analytickou část s konkrétními výsledky vaší školy (v grafech a tabulkách), SZ souhrnnou část (nyní čtete) s výsledky za celé šetření a s návody k interpretaci AZ. K porovnání výsledků jsme použili data všech zapojených škol do projektu Stonožka i modulu KEA (čím větší je vzorek testovaných, tím validnější výsledky získáme). Celkové počty zúčastněných (včetně rozložení na školy, třídy a žáky) zahrnuje poslední řádek následující tabulky. Z celkového počtu otestovaných žáků tvoří základní školy 92 % zapojených škol, víceletá gymnázia 8 %. Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích Žáci celkem nejlepších Český jazyk podíl nejlepších nejlepších Matematika podíl nejlepších Hlavní město Praha 1 700 609 35,8% 631 37,1% Jihočeský kraj 359 116 32,3% 108 30,1% Jihomoravský kraj 910 281 30,9% 317 34,8% Karlovarský kraj 391 62 15,9% 62 15,9% Královéhradecký kraj 307 115 37,5% 91 29,6% Liberecký kraj 152 22 14,5% 29 19,1% Moravskoslezský kraj 511 96 18,8% 123 24,1% Olomoucký kraj 447 190 42,5% 181 40,5% Pardubický kraj 204 47 23,0% 46 22,5% Plzeňský kraj 102 24 23,5% 27 26,5% Středočeský kraj 745 161 21,6% 192 25,8% Ústecký kraj 250 30 12,0% 35 14,0% Vysočina 312 81 26,0% 79 25,3% Zlínský kraj 280 118 42,1% 110 39,3% V celorepublikovém měřítku nejde o zcela vyvážený vzorek. Svědčí o tom i podíly v jednotlivých krajích. Podíl testovaných žáků a všech žáků 6. tříd v jednotlivých krajích dokládá následující graf. Nejvíce žáků z celkové populace bylo otestováno v Praze, dále v Karlovarském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. - 4 -
Podíl otestovaných žáků na celkové populaci v jednotlivých krajích Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj 6,37% 9,54% 6,24% 3,80% 4,78% 8,05% 4,41% 2,04% 6,82% 3,21% 6,93% 5, 14,78% 18,53% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% 20% 22% 24% 26% 28% Více jak polovina škol využila testování on-line, méně škol zvolilo k předání odpovědí žáků internetovou aplikaci ScioDat a jen asi 20 % zvolilo záznamové archy. Do souhrnné části zprávy byla zahrnuta jen data škol, které odevzdaly data ve správném termínu a bez závad. Výsledky testů prezentujeme v několika tabulkách, které zahrnují celkové výsledky i psychometrické parametry. První z tabulek obsahuje údaj o počtu testovaných žáků v rámci každé skupiny, o počtu úloh a reliabilitě, kterou můžeme označit ve všech třech případech za dobrou. Většina výsledků je členěna podle typu školy a testu. Pouze tam, kde jsou rozdíly mezi jednotlivými testy nebo testovanými skupinami minimální, průměrné výsledky nečleníme. Reliabilita Počet úloh Počet testovaných Český jazyk 0,840 40 6491 Matematika 0,826 30 6503 Obecné studijní předpoklady 0,867 45 6484 Základní údaje o testech Reliabilita slouží k měření přesnosti testování. Reliabilita je teoreticky číslo mezi -1 a 1, v praxi bývá mezi 0 a 1. Čím je reliabilita vyšší, tím menší vliv na výsledek má náhoda. Při reliabilitě 0 by šlo o výsledky zcela náhodné, při reliabilitě 1 by byly výsledky zcela přesné. Protože měříme intelektuální dovednosti, přesnosti 1 a ani jí blízké se nikdy nedosahuje. Zpravidla se reliabilita pohybuje mezi 0,5 a 0,95. Všeobecně uznávané hranice reliability: test s reliabilitou nad 0,95 je pokládán za vynikající, reliabilita nad 0,85, se pokládá za dostatečnou, pokud chceme činit rozhodnutí na základě jedné zkoušky, při třech testech je postačující reliabilita nad 0,7. - 5 -
Při interpretaci výsledků vaší školy vás možná budou napadat otázky: Jak dopadly testy celkově? Jak byly náročné? Jaká je jejich spolehlivost? Odpovědi na ně nabízejí uvedené tabulky. Můžete si s nimi porovnat svou analytickou zprávu. Celkové výsledky jednotlivých testů podle typu školy Tyto tabulky charakterizují především samotné testy jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci pravděpodobně nestihli řešit). Z hlediska čisté úspěšnosti byl nejobtížnější test z českého jazyka pro žáky víceletých gymnázií i základních škol. Nejlepších výsledků dosáhli shodně žáci z obou typů škol v testu obecných studijních předpokladů (OSP). Maximálního skóre nedosáhli žáci v testu z českého jazyka, a to v obou skupinách škol (maximální skóre odpovídá počtu úloh). Gymnázia Počet úloh Průměrné skóre Průměrná čistá úspěšnost % Max. dosažené skóre Max. možné skóre Min. dosažené skóre Min. možné skóre Český jazyk 40 24,0 60,1 38,7 40 2,7-13,3 Matematika 30 19,5 65,0 30 30 3,3-10,0 Obecné studijní předpoklady 45 30,9 68,6 45 45 8,7-11,5 Základní školy Počet úloh Průměrné skóre Průměrná čistá úspěšnost % Max. dosažené skóre Max. možné skóre Min. dosažené skóre Min. možné skóre Český jazyk 40 11,8 29,4 38,7 40-9,7-13,3 Matematika 30 8,9 29,8 30 30-8,7-10,0 Obecné studijní předpoklady 45 16,3 36,3 45 45-7,8-11,5 Další tabulky nabízí i jiné zajímavé údaje - hrubou úspěšnost, podíl vynechávaných úloh, počet špatných odpovědí atd. Gymnázia Průměrná hrubá úspěšnost % Správně - 6 - Špatně Vynechané úlohy Neřešené úlohy Český jazyk 68,8 27,5 10,4 1,9 0,1 Matematika 71,0 21,3 5,4 2,9 0,4 Obecné studijní předpoklady 73,6 33,1 8,7 2,7 0,4 Pokud bychom testy posuzovali podle hrubé úspěšnosti, byl pro žáky gymnázií nejtěžší test českého jazyka, pro žáky základních škol pak test z matematiky. Při pohledu na úlohy, které žáci nestihli řešit, se ukazuje, že žáci ze základních škol z celé trojice nejméně stíhali test OSP.
Základní školy Průměrná hrubá úspěšnost % Správně Špatně Vynechané úlohy Neřešené úlohy Český jazyk 45,5 18,2 19,2 2,2 0,4 Matematika 44,5 13,4 13,3 2,8 0,6 Obecné studijní předpoklady 47,7 21,5 20,0 2,7 0,8 V úvodu jsme porovnávali kraje podle počtu zapojených škol, nyní nabízíme porovnání ještě podle dalšího kritéria. Zaměřili jsme se na podíl žáků z jednotlivých krajů na 30 % nejlepších výsledků. Měřítkem je percentil žáků z testu českého jazyka a matematiky. V levém sloupci tabulky najdeme celkový počet žáků daného kraje zapojených do testování. Sloupeček 30 % nejlepších pak udává počet žáků z daného kraje, jejichž výsledek v daném testu patří mezi 30 % nejlepších výsledků. Ve sloupci podíl nejlepších pak najdeme podíl nejlepších žáků na celkovém počtu zapojených. Žáci celkem nejlepších Český jazyk podíl nejlepších nejlepších Matematika podíl nejlepších Hlavní město Praha 1 700 609 35,8% 631 37,1% Jihočeský kraj 359 116 32,3% 108 30,1% Jihomoravský kraj 910 281 30,9% 317 34,8% Karlovarský kraj 391 62 15,9% 62 15,9% Královéhradecký kraj 307 115 37,5% 91 29,6% Liberecký kraj 152 22 14,5% 29 19,1% Moravskoslezský kraj 511 96 18,8% 123 24,1% Olomoucký kraj 447 190 42,5% 181 40,5% Pardubický kraj 204 47 23,0% 46 22,5% Plzeňský kraj 102 24 23,5% 27 26,5% Středočeský kraj 745 161 21,6% 192 25,8% Ústecký kraj 250 30 12,0% 35 14,0% Vysočina 312 81 26,0% 79 25,3% Zlínský kraj 280 118 42,1% 110 39,3% Průměrná čistá úspěšnost částí testu podle typu školy Abychom mohli přesně porozumět tomu, kde žáci dělají chyby a které učivo jim činí největší obtíže, dělíme vždy každý z předmětových testů na dílčí části tematické a dovedností. Test OSP rozdělujeme na tři části reprezentující různé typy myšlení, které můžeme rozčlenit na dílčí dovednosti. Toto dělení umožňuje lépe pojmenovat studijní potenciál každého žáka. Jak dopadly jednotlivé skupiny žáků v jednotlivých částech každého testu, ilustrují následující grafy. Zachycují rozdíly mezi průměrnou čistou úspěšností žáků základních škol a žáků odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. - 7 -
100% Čistá úspěšnost podle částí testu - český jazyk 90% 80% 70% 60% 60% 62% 58% 59% 59% 62% 50% 40% 20% 10% 0% 29% 29% 31% 29% mluvnice sloh a komunikace literatura a čtenářská gramotnost gymnázia znalosti porozumění aplikace základní školy Jak jsme již viděli v tabulkách výsledků, gymnazisté dosáhli celkově ve všech testech tematických a dovednostních částech lepších výsledků než žáci základních škol. V českém jazyce žáci základních škol nejlépe řešili úlohy zaměřené na porozumění. Naopak v matematice žáci základních škol řešili tyto úlohy nejhůře. Žáci víceletých gymnázií v matematice nejlépe zvládli část testu zaměřenou na znalosti. Kdybychom posuzovali probíraná témata, uvidíme, že v českém jazyce můžeme pozorovat poměrně shodné výsledky, zatímco v matematice u žáků můžeme pozorovat kolísající úspěšnost. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 75% 53% 56% 75% 72% 64% 63% 33% 20% 31% 43% 38% 26% 31% čísla a početní operace geometrie v rovině a v prostoru Čistá úspěšnost podle částí testu - matematika závislosti, vztahy a práce s daty nestandardní aplikační úlohy a problémy gymnázia znalosti porozumění aplikace základní školy - 8 -
V rámci testu OSP nejhůře dopadla kvantitativní část. Dále vidíme nejmenší čistou úspěšnost v části věnované porovnání hodnot. Víte, že výsledky chlapců a dívek dosažené v testování 6. tříd jsou odlišné? Více na str. 11. číselné operace porovnávání hodnot orientace v obrázku orientace v grafu a tabulce analýza informací orientace v textu slovní zásoba Čistá úspěšnost podle částí testu - OSP 18% 58% 5% 29% 68% 36% 66% 40% 42% 70% 51% 78% 81% kvantitativní část analytická část verbální část 19% 37% 49% 55% 70% 78% 0% 10% 20% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% gymnázia základní školy Testované dovednosti (části testu) Test Čísla otázek český jazyk mluvnice 1-17, 20, 24-27, 29, 34-36 sloh a komunikace 18, 19, 28, 31, 32, 37-40 literatura a čtenářská gramotnost 21-23, 30, 33 znalosti 4-7, 9, 11, 12, 15, 16, 20, 21, 24, 25, 28, 29, 34, 35 porozumění 1, 18, 19, 22, 23, 30, 33, 36, 38, 40 aplikace 2, 3, 8, 10, 13, 14, 17, 26, 27, 31, 32, 37, 39 matematika čísla a početní operace 1, 2, 4, 5, 8, 10, 13, 14, 17, 26-28 geometrie v rovině a v prostoru 6, 12, 16, 18-20, 22-24, 30 závislosti, vztahy a práce s daty 3, 11, 21, 25 nestandardní aplikační úlohy a problémy 7, 9, 15, 29 znalosti 5, 8, 13, 16, 20 porozumění 1, 3, 12, 14, 15, 17-19, 21-27 aplikace 2, 4, 6, 7, 9-11, 28-30 Obecné studijní předpoklady verbální část 1-18 analytická část 19-31 kvantitativní část 32-45 slovní zásoba 1-9, 14-18 orientace v textu 10-13 analýza informací 19-22 orientace v grafu a tabulce 23-31 orientace v obrázku 32-35 porovnávání hodnot 36-38 číselné operace 39-45 - 9 -
Rozložení skóre Jak jsme mohli sledovat v předchozí části, jsou podle očekávání celkové výsledky žáků gymnázií výrazně lepší než výsledky žáků základních škol. Na grafu vidíme rozložení dosaženého skóre u žáků základních škol a gymnázií v testu OSP. Křivky mají odlišný průběh, na základní škole je nejčetnější skupina žáků, která dosáhla skóre 6 až 24, na gymnáziu 24 až 39. Tento graf ovšem také ukazuje, že situace není taková, že by všichni nejlepší žáci byli na gymnáziích a na základních školách zůstávali jen ti horší. Z grafu je vidět, že i na víceletých gymnáziích je nemalý počet slabých žáků a na základních školách je naopak řada žáků velmi dobrých. 16% Rozložení výsledků žáků v testu OSP 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -9-6 -3 0 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 36 39 42 45 skóre gymnázia základní školy - 10 -
V této části se pokoušíme analyzovat výsledky testování v rámci širšího kontextu, hledat souvislosti mezi jednotlivými testy a dotazníky a všímat si jejich vzájemných vztahů. DOSAHUJÍ LEPŠÍCH VÝSLEDKŮ CHLAPCI NEBO DÍVKY? Jak je zřejmé, dívky dosahují lepších výsledků v testu z českého jazyka, chlapci naopak v matematice. Studijní předpoklady jsou u chlapců i dívek vyrovnané na gymnáziích, ale na základních školách překvapivě ne. Zajímavé je, že na gymnáziích jsou rozdíly mezi chlapci a dívkami menší, zejména u obecných studijních předpokladů, kde jsou výsledky obou skupin zcela vyrovnané. průměrný percentil 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Průměrné percentily podle pohlaví a typu školy 84 81 85 51 46 50 80 42 85 47 85 44 gymnázia základní školy gymnázia základní školy gymnázia základní školy český jazyk matematika OSP dívky chlapci Víte, že dobrá atmosféra v hodině a přístup učitele přímo souvisí s výsledky žáků? Více na straně 13. - 11 -
ODPOVÍDÁ ZNÁMKOVÁNÍ DOSAŽENÝM VÝSLEDKŮM? Zaměřili jsme se také na to, jaký je průměrný percentil dosažený ve všech testech jedničkářů, dvojkařů atd. a jak se liší známkování na gymnáziích a základních školách. Rozdíly dokládá následující graf. Na grafickém znázornění nás nejvíce upoutá, že průměrný percentil trojkařů na gymnáziu je podobný jako průměrný percentil jedničkářů na základní škole. Z grafu lze také vyčíst, že čtyřka i pětka se objevila pouze na základní škole. průměrný percentil 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Průměrný percentil dle typu školy a známky 1 2 3 4 5 gymnázia ČJ základní školy ČJ gymnázia MA základní školy MA Zajímalo nás také, jak známky vnímají rodiče a žáci a zda se jejich názory liší. V rodičovském i žákovském dotazníku jsme se proto zeptali Kterou známku už považujte za špatnou? Odpovědi se příliš neliší u žáků i u rodičů přibližně polovina rodičů i žáků považuje za špatnou známku již trojku, přibližně 34 % rodičů až čtyřku. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 3% Kterou známku už považujete za špatnou? 56% 47% 34% 33% 15% 4% 5% 2 3 4 5. Rodič Žák - 12 -
VÝSLEDEK PODLE POHLEDU NA VÝUKU V následujících grafech naznačujeme závislost mezi pohledem žáka na výuku a výsledkem jeho testu z daného předmětu. Každá čára v grafu představuje jeden výrok o výuce (např. Výuka mě baví ) a ukazuje, jak na něj odpovídaly uvedené skupiny žáků. Stoupající křivka znamená, že žáci s lepším testovým výsledkem s výrokem souhlasí častěji než ti, jejichž výsledek byl horší. Na základě informací obsažených v grafu lze tedy předpokládat, jak jednotlivé faktory ovlivňují dosahované výsledky. Pro větší přehlednost jsme výroky seskupili do dvou grafů jeden prezentuje otázky související s klimatem ve třídě během výuky a druhý zachycuje odpovědi na otázky zkoumající vzájemné působení žáka a učitele. ATMOSFÉRA A KLIMA V HODINĚ A JEJICH VLIV NA VÝSLEDKY V TESTECH 100 Pohled žáků na klima podle výsledku testu - matematika 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Výuka mě baví, je zajímavá. V hodinách je dobrá atmosféra. Učitel/ka je ke mně přátelský/á. Učitel/ka je ke mně spravedlivý/á. Graf prezentuje vztah výsledku testu (průměrného percentilu) a hodnocení klimatu ve třídě. Vybrali jsme graf v rámci matematiky (český jazyk vykazuje velmi podobný průběh). V obou předmětech je mírná, ale zřetelná kladná závislost výsledku na vnímání dobré atmosféry při hodině. Křivka popisující dojem zábavnosti výuky má jednoznačný průběh. Žáci, které výuka baví a v hodinách se nenudí, dosahují lepších výsledků. Očekávané závislosti vykazuje také přátelský a spravedlivý přístup učitele otázkou je, zda to slabší žáci dokáží objektivně posoudit. Atmosféru v hodině považují za dobrou průměrní a nejlepší žáci. AKTIVITA UČITELE A ŽÁKA A JEJICH VLIV NA VÝSLEDKY V TESTECH Následující graf ukazuje, jak mohou záviset dosahované výsledky na kvalitě interakce žáka a učitele. Žáci, kteří odpovídali, že se v hodině hodně naučí nebo že vědí, co si mají z hodiny zapamatovat, opět dosahují lepších výsledků. Velmi zajímavý vliv na výsledek má u žáků ochota či schopnost učitele vysvětlit to, čemu žák nerozumí nebo co v hodině nepochopil (žáci se učitele často neptají nebo neumí zeptat, protože jim v minulosti problém nevysvětlil). - 13 -
100 90 80 Pohled žáků na výuku podle výsledku testu - český jazyk V hodině se toho hodně naučím. Výklad učitele/ky chápu a rozumím mu. Vím, co si mám z každé hodiny zapamatovat a naučit se (co je důležité). Když něčemu nerozumím nebo mám problém (nerozumím výkladu, nestíhám), učitel/ka mi pomůže. 70 60 50 40 30 20 10 0 rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Uvedené výsledky jsou důležité pro interpretaci analytické zprávy vaší školy. Ta ukazuje, jak jednotlivé ukazatele vnímají vaši žáci v jednotlivých třídách a v obou předmětech. Grafy vyjadřují, na kterých oblastech je třeba zapracovat. HODNOCENÍ VÝUKY POHLED ŽÁKŮ NA MATEMATIKU A ČESKÝ JAZYK Jak vnímají žáci matematiku a český jazyk a ve kterých oblastech se jejich názor liší, ukazuje další graf. Názor žáků na výuku obou předmětů je spíše pozitivní (používáme přepočtené body, čím je číslo na svislé ose vyšší, tím vyšší je i míra souhlasu s daným výrokem o předmětu). Nejlépe žáci hodnotí ochotu učitelů, jejich spravedlivý a přátelský přístup. Nejhůře ze sledovaných oblastí vnímají zábavnost výuky a atmosféru při výuce. Hodnocení českého jazyka a matematiky se významně neliší. - 14 -
Hodnocení výuky - žáci Když něčemu nerozumím nebo mám problém (nerozumím výkladu, nestíhám), učitel/ka mi pomůže. 3,47 3,4 Učitel/ka je ke mně spravedlivý/á. 3,51 3,5 Učitel/ka je ke mně přátelský/á. V hodinách je dobrá atmosféra. Vím, co si mám z každé hodiny zapamatovat a naučit se (co je důležité). Výklad učitele/ky chápu a rozumím mu. Výuka mě baví, je zajímavá. 3,40 3,03 3,31 3,31 2,96 2,9 3,1 3,4 3,3 3,3 V hodině se toho hodně naučím. 3,29 3,3 český jazyk matematika 1 2 3 4 Přepočtené body Víte, že učitelé pokládají lenost žáků za hlavní překážku v dosahování dobrých výsledků? Více informací na straně 16. POHLED ŽÁKŮ NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ Od budoucího povolání žáci nejčastěji (44 %) očekávají, že je bude bavit, necelá čtvrtina žáků pak chce vydělat hodně peněz. Zbylé dva faktory užitečnost jiným a ambice v profesním životě volila celkem přibližně třetina žáků. 100% Od budoucího povolání očekávám, že: 80% 60% 44% 40% 20% 18% 14% 24% 0% mě bude bavit v něm budu dobrý budu užitečný jiným vydělám hodně peněz - 15 -
JAK VIDÍ PŘÍČINY ŠPATNÝCH VÝSLEDKŮ ŽÁKŮ JEJICH UČITELÉ? Učitelé mohli vybírat ve svém dotazníku z jedenácti různých překážek. Na grafu vidíme, že dominantní překážkou, která brání žákům v dosahování lepších výsledků, je podle učitelů zejména lenost a pohodlnost žáků, nedostatečná podpora v rodině a nekázeň žáků v hodině. Je zajímavé, že v loňském šetření lenost a pohodlnost žáků označilo méně učitelů - 60 procent a naopak vyšší četnost měla možnost - vysoký počet žáků ve třídě, kde tak v loňském roce odpovědělo 30 procent učitelů. Překážky, které brání žákům v dosahování lepších výsledků - názor učitelů Lenost, pohodlnost, nedostatek píle 75,9% Neukázněnost 29,8% Nedostatek podpory a motivace v rodině 50,9% Příliš mnoho různorodých zájmů žáků 33,0% Nedostatečné vybavení školy Nedostatek dobrých učebnic, interaktivních materiálů a pomůcek Špatné klima ve třídě, špatné vztahy mezi žáky Přetěžování žáků i v jiných předmětech Nevyvážené ŠVP - mnoho témat a nedostatek času na procvičení Přetížení učitele (nedostatek času na přípravu výuky) Příliš vysoký počet žáků ve třídě 4,2% 6,5% 9,5% 10,1% 9,2% 9,8% 18,2% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přetížení v jiných předmětech nebo přetížení učitele nehraje významnou roli v žádném z předmětů. Velmi malou roli hraje vybavení školy, pomůcky, interaktivní tabule. - 16 -
VÝSLEDKY ŽÁKŮ PODLE ZPŮSOBU PŘÍPRAVY V dotazníku jsme se žáků ptali, jaké zdroje informací používají k přípravě do školy. U každého ze zdrojů měli žáci zatrhnout četnost jeho používání. V následujícím grafu jsou uvedeny průměrné percentily dosažené v testech z českého jazyka a matematiky podle toho, jak často ten který zdroj informací žáci používají. Z grafu je patrné, že nejlepší výsledky měli žáci, kteří volili kategorii občas a nejhůře dopadli ti, kteří vybrali odpověď vždy. Můžeme usuzovat, že žáci, kteří volili odpověď občas, kombinují více zdrojů učení podle potřeby a jejich vhodnosti. Rozdíly ve výsledcích z českého jazyka a matematiky nejsou příliš patrné. 100 Průměrný percentil podle toho, které zdroje informací žáci využívají na přípravu do školy 80 Průměrný percentil 60 40 20 0 vždy většinou občas vůbec vždy většinou občas vůbec vždy většinou občas vůbec vždy většinou občas Učebnice Vlastní poznámky Cizí poznámky Kurzy na počítači Knihy (jiné než učebnice) Internet Člen rodiny, kamarád, soukromý učitel matematika vůbec vždy většinou občas vůbec český jazyk vždy většinou občas vůbec vždy většinou občas vůbec - 17 -
Dotazníkové šetření bylo realizováno formou papírových dotazníků pro rodiče zúčastněných žáků, papírových nebo elektronických dotazníků žáků a internetového dotazníku pro učitele Čj a Ma všech zúčastněných tříd. Cílem šetření rodičů bylo kvantifikovat některé subjektivní názory na školu, na výuku, její průběh a výsledky (hlavním ukazatelem je míra spokojenosti rodičů a hodnocení žáků). V případě dotazníku pro učitele bylo cílem postihnout průběh hodin, užívané metody, včetně souvisejících aspektů, např. hodnocení třídy, orientace v problematice klíčových kompetencí atd., a porovnat je s výsledky testů žáků. POUŽITÉ VELIČINY A METODY Při vypracování souhrnné zprávy jsme vycházeli z četností odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku (vyjádřené v procentech), přičemž jako základní soubor (100%) jsme brali pouze ty respondenty, kteří na danou otázku skutečně odpověděli. Při porovnání s výsledkem testů jsme vycházeli z dosaženého percentilu žáka v daném testu (popř. části testu). Zdůrazněme, že používáme percentil počítaný ze všech testovaných žáků, tedy i těch, kteří se dotazníkového šetření nezúčastnili. Při vypracování závěrečné zprávy využíváme znázornění pomocí grafů se slovním popisem. Omezili jsme se na popisnou statistiku bez toho, že bychom nalezené závislosti testovali metodami matematické statistiky. Hovoříme-li tedy dále o výrazném rozdílu, zřetelné závislosti apod., není tím myšleno prokázání statistické významnosti (ve smyslu např. t-testu atd.). Následující výsledky prezentují souhrnné výsledky dotazníkového šetření. Některé výsledky najdete také v analytické zprávě pro vaši školu v podobě rámce, se kterým můžete srovnávat vaše výsledky. Dotazníky vyplňovali učitelé matematiky a českého jazyka (tedy testovaných předmětů) v elektronické podobě. JAK PODLE SVÝCH SLOV UČITELÉ ROZVÍJÍ A UČÍ DÍLČÍ CÍLE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ? Část dotazníku se věnovala oblasti klíčových kompetencí a výuce podle vlastního ŠVP. Zajímalo nás, zda učitelé změnili svůj styl výuky a jak tuto změnu hodnotí, zda s klíčovými kompetencemi počítají ve svých přípravách a tematických plánech a zda spolupracují s ostatními kolegy. Graf zobrazuje kladné odpovědi rozdělené podle vyučovaného předmětu. Učitelé měli také posoudit, jak je pro ně obtížné každou z kompetencí rozvíjet ve výuce. Výsledky jsme rozdělili podle vyučovaného předmětu a prezentujeme v následujícím grafu (zachycuje přepočtené body na stupnici snadné, spíše snadné, spíše těžké a těžké). Nejsnáze se učitelům obou předmětů rozvíjí kompetence komunikativní. Nejhůře se jim naopak daří rozvíjet kompetence občanské (u učitelů matematiky) a kompetence k řešení problémů (v hodinách českého jazyka). - 18 -
4 Jak snadné nebo naopak obtížné je pro vás ve svých hodinách rozvíjet kompetence? 3 přepočtené body 3,2 3,0 2,9 2,9 2,7 2,7 2 1 komunikativní kompetence 3,1 2,9 2,7 3,1 3,0 2,9 sociální a personální kompetence občanské kompetence český jazyk pracovní kompetence matematika kompetence k učení kompetence k řešení problémů JAK UČITELÉ HODNOTÍ SVÉ METODY Přibližně 90 % učitelů spolupracuje při vytváření cílů výuky s ostatními. Téměř 90 % učitelů má po měsíci výuky přehled o dovednostech svých žáků. A 100 % učitelů poskytuje svým žákům pravidelně zpětnou vazbu. Naproti tomu jen 50 % učitelů umožňuje žákům výběr cvičení. Zajímavý je rozdíl mezi učiteli matematiky a českého jazyka při zadávání dlouhodobých úkolů. Učitelé českého jazyka tak činní dvakrát častěji. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% Spolupracujete při vytváření svých cílů výuky i s ostatními učiteli na škole? Poskytujete žákům v této třídě pravidelnou zpětnou vazbu, aby přesně věděli, v čem jsou dobří a v čem se musí zlepšit? Metody výuky - učitelé českého jazyka Mohou si vaši žáci sami vybírat některá cvičení a úkoly? Zadáváte žákům pravidelně dlouhodobější úkoly (projekty, skupinové referáty..)? Využíváte ve výuce interaktivní tabuli nebo obdobné zařízení? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Využíváte ve výuce e-learning? Máte již teď (po měsíci výuky v této třídě) přehled o úrovni znalostí, dovedností a kompetencí každého žáka? - 19 -
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% Spolupracujete při vytváření svých cílů výuky i s ostatními učiteli na škole? Poskytujete žákům v této třídě pravidelnou zpětnou vazbu, aby přesně věděli, v čem jsou dobří a v čem se musí zlepšit? Metody výuky - učitelé matematiky Mohou si vaši žáci sami vybírat některá cvičení a úkoly? Zadáváte žákům pravidelně dlouhodobější úkoly (projekty, skupinové referáty..)? Využíváte ve výuce interaktivní tabuli nebo obdobné zařízení? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Využíváte ve výuce e-learning? Máte již teď (po měsíci výuky v této třídě) přehled o úrovni znalostí, dovedností a kompetencí každého žáka? Víte, že 42 % rodičů očekává, že jejich dítě dosáhne vysokoškolského vzdělání? Více na straně 23. - 20 -
Otázky z dotazníku pro rodiče jsme rozdělili do čtyř oblastí. Každé oblasti je věnován samostatný graf. 1. Průběh vzdělávání (kvalita výuky) 2. Podmínky ke vzdělávání (prostředí, klima, vzájemné vztahy) 3. Řízení školy (chod školy, informace, výchovné problémy) 4. Výsledky výuky (požadavky rodičů) Rodiče ve svém dotazníku mohli vyjádřit svou (ne)spokojenost s jednotlivými oblastmi školního života. Výsledek vidíme na několika následujících grafech, sloupce reprezentují procento kladných odpovědí rodičů (sloupec je uvnitř barevně rozčleněn na odpovědi rozhodně ano a spíše ano). Z frekvence odpovědí lze jednoznačně konstatovat celkovou spokojenost rodičů (respondentů) se školou svých dětí. Oblasti se spokojeností přes 80 % lze pokládat za bezproblémové. Případný vyšší výskyt nespokojenosti na vaší škole odhalí specifická analytická část zprávy (grafy v deskách s výsledky vaší školy, kde vždy pro porovnání najdete odpovědi rodičů vaší školy a také rámec odpovědí všech rodičů). Podotýkáme, že větší podíl nespokojených rodičů (a to i na vaší škole) se může skrývat také mezi těmi, kteří na dotazník nereagovali. PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ (KVALITA VÝUKY) Nejméně spokojení jsou rodiče s kvalitou výuky cizích jazyků (je jich 15 %), rozdíl oproti matematice a českému jazyku je poměrně výrazný. Nejlépe rodiče hodnotí práci třídního učitele (zde také nejvíce rodičů volí přesvědčivou odpověď rozhodně ano). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 0% 0% 1% 0% 0% 2% 3% 4% 3% 4% 1% 13% 61% 35% Odpovídá škola vašim potřebám (potřebám vašeho dítěte)? 58% 26% Jste spokojen/a s kvalitou výuky cizích jazyků? Kvalita výuky 53% 56% 42% 40% Jste spokojen/a s kvalitou výuky matematiky? Jste spokojen/a s kvalitou výuky českého jazyka? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 63% 32% Jste celkově spokojen/a s kvalitou pedagogického sboru? 35% 64% Jste spokojen/a s prací třídního učitele? - 21 -
PODMÍNKY KE VZDĚLÁVÁNÍ (PROSTŘEDÍ, KLIMA, VZÁJEMNÉ VZTAHY) S většinou podmínek, které škola poskytuje žákům ke vzdělávání, jsou rodiče v průměru velmi spokojeni (u každé z podmínek dosahuje spokojenost téměř 90 %). Přibližně desetina rodičů říká, že jejich dítě se školy bojí. Tato informace je důležitá zejména pro porovnání s výsledky vašich tříd. Prostředí, klima, vzájemné vztahy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 1% 1% 1% 8% 8% 7% 51% 48% 41% 43% Jste celkově spokojen/a s vybaveností školy? Líbí se vám prostředí ve škole? 60% 33% Myslíte si, že prostředí školy je bezpečné pro žáky? 53% 36% 8% 4% Bojí se vaše dítě kvůli škole? 1% 0% 4% 3% 54% 54% 41% 43% Vyhovují vám pravidla platící ve škole? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Jste spokojen/a s tím, jak se učitelé chovají k vašemu dítěti? 2% 10% 61% 27% Jste spokojen/a s chováním spolužáků k vašemu dítěti? ŘÍZENÍ ŠKOLY (CHOD ŠKOLY, INFORMACE, VÝCHOVNÉ PROBLÉMY) Až 20 % rodičů má pocit, že se vedení školy dostatečně nezajímá o jejich názor (odpovědi rozhodně ne, spíše ne). Pouze 10 % rodičů si myslí, že učitelé nebo vedení školy dostatečně neřeší případné námitky. Nejmenší podíl rodičů, kteří jsou rozhodně spokojeni, nalezneme u otázky, zda škola umí řešit výchovné problémy žáků dobře. Řízení školy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 3% 17% 54% 26% Zajímá se vedení školy o vaše názory? 2% 2% 2% 8% 12% 11% 56% 34% Řeší učitelé (popř. vedení školy) vaše námitky a stížnosti? 64% 22% 56% 32% Myslíte si, že Jste celkově škola umí řešit spokojen/a s (řeší) výchovné tím, jak škola problémy žáků informuje o dobře? průběhu výuky? 1% 1% 1% 6% 6% 11% 52% 53% 42% 40% Jste celkově spokojen/a s tím, jak škola informuje o studijních výsledcích? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Jste celkově spokojen/a s tím, jak škola informuje o činnosti školy? 60% 27% Jste celkově spokojen/a s tím, jak učitelé vysvětlují známky, které udělují vašemu dítěti? - 22 -
VÝSLEDKY VÝUKY - POŽADAVKY RODIČŮ NA ŠKOLU V poslední oblasti jsme se rodičů zeptali, co od školy očekávají a jak školu hodnotí. Nejčastěji rodiče očekávají, že škola dítě připraví na přijímací zkoušky a další studium. Přípravu na běžný život očekává od školy méně rodičů než přípravu na přijímací zkoušky. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 1% 1% 1% 2% 8% 6% 16% 12% 39% 39% 51% 54% Očekáváte, že škola připraví Vaše dítě na přijímací zkoušky? Očekáváte, že škola připraví Vaše dítě na další studium? Požadavky rodičů na školu 51% Očekáváte, že škola připraví Vaše dítě pro běžný život? 46% 1% 7% 48% 5% 21% 29% 40% 43% 45% Očekáváte, že škola poskytne pomoc Vašemu dítěti, když bude mít problémy? Doporučil/a byste tuto školu ostatním (příbuzným, přátelům, kolegům)? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Zajímá Vás porovnání výsledků Vašeho dítěte s výsledky žáků z jiných škol? OČEKÁVÁNÍ RODIČŮ Jedna z otázek rodičovského dotazníku také zkoumala očekávání rodičů od svého dítěte. 1 % rodičů očekává, že jejich dítě dosáhne pouze základního vzdělání, 12 % očekává vyučení. V loňském roce uvedlo 38 % rodičů, své očekávání, že jejich dítě vystuduje vysokou školu. 100% Očekáváte, že Vaše dítě dosáhne vzdělání 80% 60% 40% 45% 42% 20% 0% 1% 12% ZŠ Vyučen SŠ s maturitou VŠ - 23 -
Jak hodnotí školu žáci a zda se liší jejich názor od názoru rodičů, můžeme vidět v dalším grafu. Nejméně žáků souhlasí s výrokem Ve škole se cítím dobře.. 4 Názor žáků na školu 3,1 3,4 3,2 3,4 3,2 3,3 3 přepočtené body 2 1 Ve škole se cítím dobře. Mám rád/a své spolužáky a spolužačky. Školu bych doporučil/a i ostatním (mladším sourozencům, kamarádům..). Ve škole existuje někdo, na koho se můžu s důvěrou obrátit, když budu mít nějaký problém (se spolužáky, s učitelem). Na odlišný styl vyučování na 2. stupni jsem si rychle a dobře zvykl/a. Prostředí školy se mi líbí. ZDROJE INFORMACÍ PRO PŘÍPRAVU DO VÝUKY Pro přípravu do školy žáci nejčastěji používají učebnici a vlastní poznámky, přičemž učebnici častěji. Naopak nejméně jsou žáky využívány cizí poznámky. Třetina žáků k přípravě pravidelně spouští počítačové kurzy. Více než polovina žáků využívá internet a dále pomoc někoho z rodiny nebo z kamarádů, případně soukromého učitele. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 3% 24% 42% 27% 33% 29% Učebnice 10% Vlastní poznámky Které zdroje informací využíváš pro přípravu do školy? 43% 36% 14% 6% Cizí poznámky 31% 35% 20% 18% 44% 25% 14% 13% Kurzy na počítači Knihy (jiné než učebnice) vždy většinou občas vůbec 8% 11% 36% 29% 36% 27% 24% Internet Člen rodiny, kamarád, soukromý učitel - 24 -
VYUŽITÍ POČÍTAČE VE VOLNÉM ČASE Podle grafu žáci celkem pravidelně používají počítač ke všem uvedeným činnostem. Je zajímavé, že o něco častěji využívají PC pro zábavu (poslech hudby, prohlížení fotek, sledování videí) než pro komunikaci. Více než třetina žáků pravidelně tvoří upravuje fotky, programuje nebo vyvíjí web. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 8% 27% 12% 25% 34% 28% 8% 21% 37% 32% 34% 34% Hry Komunikace (icq, facebook, e-mail atp.) K čemu používáš počítač? Příprava do školy 17% 34% 33% 28% 26% 16% 16% Vyhledávání informací, čtení zpráv a blogů Vlastní tvorba (úprava fotek, programování, webové stránky atp.) 5% 16% 49% Více než 5x týdně 2 5x týdně Méně než 2x týdně nepoužívám 64% 18% 11% 6% Zábava Psaní vlastního (poslech hudby, blogu prohlížení fotek, youtube atp.) KROUŽKY V žákovském dotazníku se objevila otázka na navštěvované kroužky, které jsme orientačně rozdělili na umělecké, sportovní a vzdělávací. Nejčastěji se žáci věnují sportovní aktivitě. Alespoň jednou týdně nějaký sport provozuje více než 80 % žáků, třetina žáků pak dokonce třikrát nebo i vícekrát týdně. Vzdělávací kroužek alespoň jedenkrát týdně navštěvuje více jak 40 % žáků. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 20% 10% 0% 48% 24% 15% 12% Umělecký kroužek (hudební, výtvarný, dramatický atp.) Kolikrát týdně se věnuješ uvedeným aktivitám? 3x týdně a více 17% 20% 26% 36% Sportovní aktivita (kroužek, trénink atp.) 2x týdně 1x týdně vůbec 51% 26% 13% 10% Vzdělávací (jazykové kurzy, PC, přírodovědný atp.) - 25 -
Výsledky dotazníkového šetření najdete také v předchozí kapitole analýza výsledků testování, kde např. zjistíte, nakolik klima ve třídě ovlivňuje výsledky žáků. V analytické zprávě pro školu najdete výsledky školy včetně rámce, takže můžete porovnat, nakolik se odpovědi žáků vaší školy liší od celorepublikového průměru. Jak se dají výsledky použít, co se z testu můžete dozvědět? Jak využít analytickou zprávu? Pozitivní výsledky testů jsou pro školu přínosem, může je použít do výroční a autoevaluační zprávy, ví, na čem lze stavět a budovat pověst školy (např. výborné využití potenciálu slabších žáků, nadprůměrné výsledky v literatuře nebo v aplikačních dovednostech, které svědčí o dosahování vyšší úrovně dovedností než jsou znalosti). Výsledky dotazníkového šetření zase ukáží, jak jsou se školou spokojeni rodiče žáků a jak ji hodnotí samotní žáci. Negativní výsledky zase mohou být tím správným impulsem pro analýzu jejich příčin (např. hlubší audit klimatu školy, systematická a podrobná analýza příčin odchylky výsledků v matematice atd.) a plánování změn (např. změny ve výuce posílení slohové výchovy, personální změny, nákup pomůcek, školení pedagogů). Pro větší přehlednost a užitečnost můžeme analytickou zprávu dělit na: set určený pro školu (souhrnné informace pro školu) set určený pro předmětové komise (grafy zachycující analýzu předmětu). Set pro školu zahrnuje souhrnné tabulky, grafy a výsledky dotazníkového šetření rodičů a žáků (otázek, které se týkají celé školy). Do tohoto setu patří také všechny výsledky OSP. Celá část je určená pro vedení školy, práce s těmito výsledky je na každé škole odlišná. Výsledky obdrží např. třídní učitelé, případně mohou kopii dostat vyučující jednotlivých předmětů, aby dokázali posoudit, jak rozvíjí předpoklady svých žáků či jak kompenzovat např. nedostatečné studijní předpoklady žáků. Set pro předmětové komise se skládá z konkrétních výsledků jednotlivých tříd v rámci daného předmětu a také z grafů s výsledky dotazníkového šetření žáků (zachycuje otázky, které se týkaly jen daného předmětu). Předmětové komise často porovnávají výsledky jednotlivých tříd, zamýšlí se nad úspěšností v jednotlivých částech a v jednotlivých úlohách. Výsledky má k dispozici také vyučující daného předmětu. Zajímavé bude porovnání názoru žáků na výuku, který projevili v dotazníku, a jejich výsledku. Porovnávat můžete také rozdíly v jednotlivých třídách. Vše samozřejmě dále souvisí s charakterem školy - zaměření a cíle školy, vyučující v dané třídě, složení žáků. Díky tomu lze odhalit případné chyby ve výuce a rozhodnout o následných opatřeních. Některým školám se osvědčilo, když předmětová komise vypracovává zprávu i s návrhy konkrétních opatření, kde mají jednotlivé třídy nedostatky, kde mohou být příčiny a jak je možné je řešit. Při opakovaném testování žáků ve vyšším ročníku pak můžete sledovat, zda opatření fungují. Výsledkové listy žáků mohou tvořit základ portfolia žáka, lze je použít při sebehodnocení žáka, nebo jako podklad pro výchovné poradce. - 26 -
Jak výsledky správně pochopit aneb na co při interpretaci nesmíme zapomenout? Příklad: Důležité je zařazení projektu do autoevaluačního systému školy a zejména zajištění jeho návaznosti na další evaluační nástroje, které škola používá nebo plánuje použít. Tyto nástroje by projekt měly doplňovat nebo následně umožňovat zjišťování funkčnosti změn ve výuce nebo v klimatu školy (výsledky by vždy měly být východiskem pro něco dalšího, nikoli jen konstatováním stavu). Test s použitím uzavřených úloh má samozřejmě své limity, ale pomůže vám doplnit vaše informace o jednotlivých žácích, které získáváte jinými nástroji, např. dotazníkovým šetřením, pozorováním chování a práce žáka, rozhovorem, rozborem portfolia žáka, ověřováním jiných předpokladů, znalostí a dovedností. Srovnání s ostatními v podobě rámce nebo skupinového percentilu umožní dobře identifikovat odchylky od průměru a zjistit, čím se škola ve srovnání s ostatními může pochlubit a na čem musí zapracovat. Výsledky každé dílčí části projektu doplňují další zjištění, kterými škola disponuje - podrobnou znalost žáků, jejich předpokladů, znalostí a dovedností, charakter jednotlivých tříd, školy a podmínek, v jakých pracuje (třída se zaměřením, integrovaná třída...). Při interpretaci svých výsledků je rovněž nutné vždy brát v úvahu celkový kontext školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Využijte k interpretaci i souhrnnou zprávu, kde kromě návodu najdete analýzu výsledků testování v rámci širšího kontextu, která prezentuje souvislosti mezi jednotlivými testy a dotazníkovými částmi a všímá si jejich vzájemných vztahů. Dozvíte se z ní, jak dopadly testy celkově, který z nich byl těžký a který byl pro žáky nejjednodušší, jaké jsou rozdíly ve výsledcích mezi žáky základních škol a víceletých gymnázií a zda mají zájmy žáků nebo klima v hodině vliv na jejich úspěšnost v testech. Neméně důležitá je i provázanost s cíli školy a zejména spolupráce všech učitelů. Aby si škola vytvořila co nejpodrobnější představu o struktuře dovedností a znalostí, je každý z předmětových testů členěn na dovednostní části a tematické části (např. rovnice, gramatika, konverzace). Test OSP je dělen podle typu myšlení. Škola pak získává celkové výsledky i výsledky dílčích částí testu. Pro prestižní školu s rozšířenou výukou matematiky může být dosažený percentil 30 v matematice velkým zklamáním, naopak pro školu, která se potýká s personálními problémy nebo s prostředím, díky kterému do třídy dochází slabší, případně problematičtí žáci, může být tento výsledek velkým úspěchem a zlepšením. Nezapomeňte, že výsledky testování v elektronické podobě jsou dostupné v aplikaci Sciodat i po ukončení testování a to jak zpráva pro školu, tak databáze žáků s výsledky. Můžete tak s výsledky pracovat i v následujících letech. Žák si zároveň může po přihlášení pod svým hashem zobrazit své výsledky. - 27 -
Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků Analytické zprávy, kterou obdržíte současně s touto zprávou vloženou v deskách. Následující ukázky obsahují pouze modelová data a jsou vždy doplněné komentářem. Jde pouze o inspiraci, jak rozumět vaší analytické zprávě a jak výsledky interpretovat. V těchto ukázkách naznačujeme, jaké souvislosti můžete ve výsledcích hledat a jak výsledkům rozumět. Pokud narazíte na nějaký pojem, který neznáte, vraťte se na začátek zprávy a vyhledejte část Základní pojmy, kde jsou všechny termíny popsány. Při interpretaci svých výsledků byste měli vždy vzít v úvahu kontext své školy (prostředí, pedagogický sbor, strukturu žáků, zaměření a cíle školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Jiné možnosti interpretace najdete také v předcházející části, která komentuje souhrnná data. Výsledky testů vhodně doplní výsledky dotazníkového šetření, pokud bylo součástí projektu. Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se nijak vaší školy. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU Analytická zpráva obsahuje barevnou stránku, která shrnuje základní informace za školu vyplývající z výsledků projektu. Je určena pro první rychlou orientaci, jak vaše škola v testování uspěla. Obsahuje hodnocení předmětových testů celkově i za jednotlivé části testu; pro ty školy, které absolvovaly i test OSP, zahrnuje informace o využití studijního potenciálu žáků. Abyste se mohli porovnat s ostatními školami, jsou zde kromě komentářů celkové výsledky vaší školy zobrazeny i graficky ve formě relativního postavení vaší školy v jednotlivých testech. Hodnota vynesená v grafu představuje podíl škol, které měly horší výsledky než vaše škola. Tzn. sloupec, který dosahuje hranice 80 znamená, že jste lepší než 80 % ostatních zúčastněných škol a jen 20 % škol mělo výsledky lepší než vy. SOUHRNNÉ INFORMACE ZA CELOU ŠKOLU Tato tabulka poskytuje řadu informací o každém testovaném předmětu a každé testované třídě (informace jsou rozpracovány a zachyceny i v samostatných grafech, např. percentily za části). V tabulce najdete všechny důležité hodnoty percentily tříd za všechny testy i za jejich jednotlivé části, hodnotu čisté úspěšnosti a skóre (tyto údaje můžete porovnat s výsledky testování uvedenými v souhrnné části zprávy, kde je uvedena průměrná čistá úspěšnost ZŠ i GYM). - 28 -
Souhrnné výsledky za školu OSP celkový průměrný výsledek průměrný percentil za části testu průměrný percentil za dovednosti v testu třída počet žáků percentil skupinový percentil čistá úspěšnost průměrné skóre směrodatná odchylka skóre verbální část analytická část kvantitativní část slovní zásoba orientace v textu analýza informací orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnávání hodnot číselné operace 6. A 24 28 29 23 14 10,1 34 29 23 35 31 29 28 37 37 15 6. B 24 53 55 41 25 9,1 51 54 50 50 47 49 48 55 43 52 průměr == 41 42 32 19 10,9 42 41 37 43 39 39 38 46 40 34 PRŮMĚRNÉ PERCENTILY ABCD STONOŽKA 2009/2010 Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách - 7. ročníky 100 90 7. A 80 70 7. B průměrný percentil 60 50 40 30 20 10 ZŠ GYM 251-500 žáků 0 28 53 30 57 33 58 OSP ČJ MA Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd 7. ročníku vaší školy. Zároveň je zde pro porovnání vyznačen průměrný percentil všech žáků 7. ročníku ZŠ a GYM a dále průměrný percentil žáků škol odpovídající velikosti. S_G_1_2 Počet respondentů: OSP 24/24 ČJ 24/24 MA 24/24 STRANA: 22 V grafu tohoto typu uvádíme průměrný percentil dosažený ve všech testovaných předmětech za všechny třídy dané školy. Tento graf obdržíte pro školu, budou zde zachyceny všechny 6. třídy vaší školy. Na grafu také uvidíte hranici průměrného percentilu základních škol a průměrného percentilu víceletých gymnázií (např. školy s rozšířenou výukou se tak mohou jednoduše srovnat s gymnázii). Z ukázkového grafu lze vyčíst porovnání tříd mezi sebou: výrazně lepší třídou ve všech předmětech je třída B. V testu obecných studijních předpokladů dosáhla o 25 percentilových bodů lepšího výsledku než třída A. Největší rozdíl je u obou tříd v českém jazyce (27 percentilových bodů), výsledek druhé třídy lze hodnotit jako průměrný. Výsledek první třídy je spíše podprůměrný. Graf také prezentuje porovnání tříd s ostatními školami. Zde je celkově třída A podprůměrná. Třída B naopak ve všech testech dosáhla nadprůměrného výsledku (lepšího, než je průměrný percentil skupiny základních škol). Školy jsou v grafu srovnávány také ve skupině stejně velkých škol. - 29 -
Pro další rozbor výsledků by bylo vhodné sledovat hodnoty využití potenciálu (tabulka nebo samostatný graf). Ve třídě studují děti s vysokými studijními předpoklady, ale v českém jazyce podávají horší výkony, než na jaké mají. Zajímavý může být rozdíl mezi výsledky jednotlivých dětí. RELATIVNÍ POSTAVENÍ ŠKOLY Graf barevným odlišením vystihuje postavení (pořadí) vaší školy mezi ostatními zúčastněnými školami (tedy jak je na tom škola v rámci každého předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování) jde vlastně o takový žebříček škol. Toto pořadí všech škol bylo vytvořeno na základě průměrných percentilů z dosažených výsledků v jednotlivých předmětových testech za celý ročník školy. Můžete zde vidět, kolik škol a o kolik percentilových bodů jste svým výsledkem předstihli. Vaše škola je na grafu vyznačena domečkem a popiskem. V grafu lze barevně rozlišit jednotlivé skupiny škol gymnázia a základní školy. V grafu lze též odlišit školy, ve kterých se testování účastnilo méně než 10 žáků. Jde vždy o výsledek celé školy (tedy všech tříd daného ročníku). Na příkladu vidíme, že výsledky studentů daného ročníku školy jsou spíše podprůměrné, pokud je srovnáváme s ostatními školami. Škola dosáhla přibližně percentilu 32, a jak vidíme, patří mezi nejhorší čtvrtinu škol. Z dotazníku pro ředitele jsme získali informace o tom, jak je škola vybavena ICT technikou, pomůckami a ostatními druhy vybavení. Tuto oblast zkoumaly tři otázky. Přepočtem pomocí váženého průměru jsme odpovědi ředitelů převedli na hodnoty, podle kterých jsme školy rozdělili do čtyř skupin (vybavení je vynikající, dobré, dostačující, nedostačující). Pro školy, které nám tyto informace poskytly, zahrnuje analytická zpráva navíc pro každý test graf Relativní postavení školy ve skupině podobně vybavených škol. Graf je stejný jako předchozí pouze s tím rozdílem, že zahrnuje jen školy spadající do stejné skupiny jako vaše škola. - 30 -
TABULKA EXTRÉMNÍCH VÝSLEDKŮ jméno percentil V této tabulce lze sledovat extrémní výsledky žáků. Pro každou třídu obdržíte jednu souhrnnou tabulku, která zahrnuje výsledky všech testovaných předmětů. Je zde uveden seznam žáků a pro každý testovaný předmět následuje vždy percentil, skupinový percentil a znázornění extrému (počítá se ze skupinového percentilu). Znaménko plus ve sloupci extrém označuje žáky, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménko minus naopak žáky, kteří dosáhli podprůměrného až velmi slabého výsledku (15 % nejhorších). Tabulka umožňuje komplexní pohled na výsledky všech žáků ve všech předmětech, je proto možné hledat souvislosti mezi výsledky v jednotlivých předmětech, porovnávat žáky mezi sebou a díky znaménkům +/ se rychle a dobře orientovat v dosažených extrémech. V uvedené tabulce můžeme porovnávat výsledky dosažené ve všech testech. Např. žák Jan Lukášek využívá dobře svůj studijní potenciál v českém jazyce, zatímco v matematice dosahuje o něco horších výsledků, než na jaké má. Sety pro předmětové komise ČJ MA OSP skupinový percentil Jan Novák 100 100 + 90 95 + 90 95 + Lucie Moudrá 98 98 + 85 90 + 90 95 + Jan Lukášek 86 86 + 66 71 81 86 + Martin Omáčka 56 60 67 72 21 26 Ondřej Čech 40 45 92 97 + 24 29 Miluše Voborníková 25 25 15 20 36 41 Petra Hladíková 15 15-20 25 30 35 průměry 46 47 49 54 40 45 směrodatná odchylka extrém percentil skupinový percentil Výsledky předmětových testů z matematiky a českého jazyka jsme rozdělili na sety po předmětech, určeny jsou hlavně pro předmětové komise, aby se dobře orientovaly ve výsledcích jednotlivých tříd a mohly porovnávat jejich výsledky mezi sebou. TABULKA PODROBNÝCH VÝSLEDKŮ extrém percentil skupinový percentil Tato tabulka zachycuje detailní výsledky jednotlivých žáků, čímž umožňuje podrobnější vhled do výsledků třídy. Obdržíte ji pro každý testovaný předmět a pro každou třídu, která se testování zúčastnila. Lze z ní zjistit, jak dopadli jednotlivci a zda jejich výsledek odpovídá očekávání. Dále v ní lze hledat příčiny, proč se výsledky jednotlivců či třídy od očekávání odchylují (percentily za části nebo hodnota využití potenciálu). extrém V tabulce je u každého žáka uvedeno nejprve číslo, pod nímž byl zapsán, následuje celkový percentil, skupinový percentil, známka, úspěšnost, hodnota využití potenciálu, dále percentily za tematické a dovednostní části testu. Skupinový percentil může být užitečný hlavně pro gymnázia. Protože základní školy mezi testovanými školami převažují, gymnázia často dosahují vysokého percentilu. Ten se většinou změní, pokud jim vypočítáme percentil jen mezi jednotlivými gymnázii. A gymnázia by samozřejmě měla mít ambici se porovnat nejen se základními školami, ale hlavně s gymnázii. Hodnota využití studijního potenciálu je vypočtena jako rozdíl percentilu žáka z daného předmětového testu a průměrného percentilu všech žáků, kteří dosáhli stejného výsledku v testu OSP jako sledovaný žák. Údaje o žákovi uzavírá počet správných a špatných odpovědí. Poslední řádky v tabulce tvoří průměry za celou třídu a směrodatná odchylka, která zjednodušeně řečeno vyjadřuje průměrnou odchylku hodnot jednotlivých žáků od průměru třídy. Nově je součástí tabulky také přehled odpovědí žáků i s klíčem správných odpovědí. - 31 -