Pracovní zátěž
70 Pracovní zátěž Zátěž Pracovní vytížení pedagogů Pracovní zátěž v pedagogických profesích je různorodá. objekt zájmu (médií) Zde jen pro ukázku vybíráme dvě profesní skupiny: učitele a učitelky na běžných typech škol a vychovatele a vychovatelky v zařízeních péče o předškolní děti (včetně mateřských škol) a v družinách. Obě skupiny dohromady představují nejvyšší podíl zaměstnanců v pedagogických profesích. Obě mají vzdělávací a výchovný cíl ve vztahu ke svěřeným dětem a obě profesní skupiny vykazují podobnosti a rozdíly v pracovní zátěži. Oproti obecnému mínění jsou učitelé při své práci vystaveni množství zdravotních rizik a břemen. Obzvlášť kvůli studii PISA jsou kvalita školního vzdělávání a zátěž učitelů objektem zájmu (médií). Publikace, které se zabývají zátěží učitelů, vykreslují docela jednotný obraz. Učiteli popisovaná každodenní zátěž se během let téměř nezměnila. Učitelé jmenují následující zátěže: 1. chybějící podpora kolegů 2. vysoký počet vyučovacích hodin týdně 3. problémy s disciplínou (žáků) 4. chybějící výukové prostředky 5. špatný obraz ve společnosti 6. nedostatečné pedagogické vzdělání 7. obtěžující hluk 8. administrativa 9. chybějící možnost kariérního postupu 10. sociální roztříštěnost tříd
Pracovní vytížení pedagogů 71 Ukazuje se, že učitelské povolání vytváří množství specifické zátěže, kterou se jiné pomáhající profese nevyznačují nebo se v nich objevuje v malé míře. Problémy s disciplínou, vysoký počet skutečně odpracovaných hodin (včetně přípravy a vyhodnocení) a nedostatečné finanční prostředky jsou častým problémem mnoha profesních sociálních skupin. V rámci profesních sociálních skupin vyčnívá nedostatečná kolegialita, špatný image a nedostačující pedagogické vzdělání učitelů. preventivní nástroje Proto je nepochopitelné, proč preventivní nástroje jako kolegiální poradenství a stresový management nejsou závaznou součástí vzdělání a praktické práce ve škole. Zmíněné nástroje jsou v jiných sociálních profesních skupinách už dlouhá léta pevně ukotveny. Pracovní zátěž vychovatelů Zařízení péče o předškolní děti jsou mnohem víc než jen zařízením na hlídání a opatrování dětí. Zařízení péče o předškolní děti jsou mnohem víc než jen zařízením na hlídání dětí. Mimo rodinu jsou prvním stupněm našeho vzdělávacího kurikula. Permanentní změny ve stále komplexnějším společensko-vědním systému způsobily i změnu podmínek, ve kterých dnes děti vyrůstají. Na tomto pozadí se v posledních letech zvýšily také nároky kladené na vychovatelky. Jen ve spolkové zemi Porýní-Falc bude podle studie iniciativy pro další vzdělávání Odborníci na předškolní pedagogiku [Frühpädagogische Fachkräfte] (WIFF) do roku 2017 zapotřebí 7400 dalších vychovatelů a vychovatelek pro zaopatření dětí do tří let. Od roku 2013 mají tyto děti právo na umístění v předškolním zařízení s celodenní péčí.
72 Pracovní zátěž Pracovní náplň zaměstnanců a zaměstnankyň předškolních zařízení zahrnuje následující pravidelné činnosti: jazykový rozvoj sociálně a zdravotně preventivní práce s dětmi a rodiči vzdělávací dokumentace činnosti předškolních zařízení výchova dětí do 3 let příprava dětí na vstup do školy spolupráce s úřady, sociální péčí atd. nepřetržité (další) vzdělávání
Pracovní zátěž vychovatelů 73 Výše uvedené představuje pouze několik oblastí každodenní práce. Ve skutečnosti jsou vychovatelé silně zatěžováni různými dalšími úkoly a také na jejich odbornou kompetenci jsou kladeny vysoké nároky. K tomu se přidává množství různých dalších břemen, např. hluk, nevhodné držení těla, nedostatek personálu a časový tlak, které se musejí negativně odrazit na zdraví a duševní pohodě. vysoké požadavky na odbornost Příčin nárůstu zátěže při práci v předškolních zařízeních je několik: komplexní pracovní náplň kvůli novým pedagogickým požadavkům, jimiž jsou vzdělávací dokumentace, zjišťování poruch řeči, pohovory s rodiči o stavu vývoje atd. organizace práce, např. nedostatek personálu, otevřený vzdělávací program, nemocnost, zastupitelnost sociální podmínky, např. sociální struktury rodin, konflikty s kolegy, tlak nadřízených, konflikty s rodiči nárůst psychické zátěže velký počet dětí ve skupinách Vychovatelky a vychovatelé se musejí nastavit a reagovat stále na nové a nové děti a rodiče. V podmínkách nastavených výše uvedeným množstvím zátěží si logicky stěžují na nemožnost poskytnout mnoha dětem podporu a rozvoj, které by skutečně potřebovaly. Zvláštním znakem práce v předškolních zařízeních je permanentní střídání zainteresovaných osob. Různé studie potvrzují, že většinu vychovatelek a vychovatelů, na rozdíl od situace u učitelů, sociálně podporují jejich kolegové. O osamoceném boji zde tedy nemůže být řeč. Chybí však podpora interních a/nebo externích specialistů při problémech s dětmi s rušivým chováním. Tady vychovatelkám často chybí profesionální rada. Podstatnou oporou pro zdraví a duševní pohodu může být vedoucí zařízení. V tomto směru zaměstnanci pozitivně hodnotí ze strany nadřízené osoby především dobrou informovanost, profesionální organizaci práce a schopnost spolupráce se zaměstnanci. Slabiny ve stylu řízení se oproti tomu vyskytují při řešení konfliktů. K tomu se u řídících pracovníků objevují další rizika vyhoření: Zatímco ředitelé a ředitelky škol popisují výrazně menší psychickou zátěž než řadoví učitelé, kolem 50 % ředitelů a ředitelek předškolních zařízení s celodenní péčí, ale jen 30 % jim podřízených zaměstnanců shledává své psychické zdraví jako ohrožené. permanentní střídání
74 Pracovní zátěž Shrnutí učitelé pod drobnohledem Obzvlášť kvůli studii PISA 11 jsou kvalita školního vzdělávání a zátěž učitelů objektem zájmu (médií). Zátěž popisovaná učiteli se v průběhu času téměř nezměnila. Podle dotazníků vnímají učitelé jako zátěž chybějící podporu ze strany kolegů, vysoký počet odpracovaných hodin týdně, problémy s disciplínou žáků a špatný image. Výchozím bodem pro prevenci vyhoření by byl nácvik zvládání stresu už při přípravě na budoucí profesi a kolegiální případové poradenství jako součást práce, jak tomu je už povinně u jiných sociálních profesí. Jako fenomén v rámci pomáhajících profesí hraje vyhoření obzvlášť u učitelů a vychovatelů významnou roli. zátěž řídících pracovníků Za zátěž ve výchově v předškolních zařízeních s celodenní péčí považují vychovatelé a vychovatelky především komplexnost pracovní náplně, organizaci práce a sociální podmínky. V protikladu k učitelům čerpají pedagogičtí pracovníci z řad vychovatelů často sociální podporu u kolegů. Dalším rozdílem je zátěž u řídících pracovníků. Ředitelé a ředitelky škol udávají, že psychická zátěž je u nich výrazně menší než u řadových učitelů. Ředitelé a ředitelky předškolních zařízení s celodenní péčí oproti tomu zažívají větší zátěž než jim podřízení zaměstnanci. Úlevu by předškolním zařízením mohly přinést strukturální změny na pracovišti, změny ve velikosti skupin, v personální politice. 11 Podrobné informace o projektu PISA a také aktuálně o mezinárodním šetření PISA konaném v ČR v roce 2012 viz http://www.oecd.org/pisa/ a http://www.pisa2012.cz/ (pozn. odborného korektora).