C IV. Kolik hodin týdně - v průměru - se věnujete práci pro MŠ nad rámec pracovního úvazku? Počet hodin týdně 12,3

Transkript

1 příloha č. 3 C IV. Kolik hodin týdně - v průměru - se věnujete práci pro MŠ nad rámec pracovního úvazku?.. AVG 12,3 hodin SD 6,6 hodin Nejčastěji udávaný počet hodin 88/ 300 záznamů ( 2933%) 10 hodin 36/ 300 záznamů ( 12,00%) 20 hodin 29/ 300 záznamů ( 9,67%) 15 hodin 18/ 300 záznamů ( 6,00%) 5 hodin 17/ 300 záznamů ( 5,67%) hodin Počet hodin týdně 20,0 18,0 16,0 přímá práce s dětmi práce nad rámec pracovního úvazku 14,0 12,3 12,0 10,0 8,1 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pokud se podíváme na tento graf vidíme 2 srovnávané veličiny. Červená barva označuje přímou práci s dětmi- 8,1 hodin -tedy průměrný počet hodin požadovaný ředitelkymi pro přímou práci s dětmi. Modrý sloupec je průměrný počet hodin nad rámec pracovního úvazku ředitelek MŠ- 12,3. Jak je vidět průměrný počet hodin nad rámec pracovního úvazku ředitelek převyšuje o 4,2 požadovaný průměrný počet hodin přímé práce s dětmi. V daném souboru bylo nejvíce přesčasových hodin uvedeno u 2 respondentek ( 40 a 50 hodin týdně), jak však ukázalo další srovnávání jejich otázek, obě respondentky - nedelegují činnosti na své zaměstnance, zaměstnanci nemají zájem se aktivně zapojit; 1

2 Hodiny - nemají pověřenou zástupkyni na zařízení; - nemají administrativní pracovnici; - počet hodin přímé práce u dětí jim vyhovuje a mají ve své práci dostatek prostoru a času na vlastní pedagogickou řídící a kontrolní činnost; - svou práci si neplánují pravidelně a dopředu; - neplánované aktivity jim zaberou během dne 4 hodiny( 20 hodin týdně) Pokud se podíváme na uvedená data např. snížení hodin neplánovaných aktivit by se jistě výrazně projevilo ve snížení přesčasových hodin těchto pracovnic. Stejně tak při zvládnutí procesu delegování a zapojení zaměstnanců do řízení by se jistě pozitivní odrazit na snížení počtu přesčasových hodin těchto respondentek. Hodiny týdně nad rámec pracovního úvazku MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš Nejvyšší počet hodin nad rámec pracovního úvazku je pak v získaných datech udáván u ředitelek, které pracují v čtyřtřídních a vícetřídních zařízeních. U ředitelek ve spojených zařízeních má tento počet hodin klesající tendenci. Je to způsobeno tím, že na jednotlivých zařízeních jsou pověřené vedoucí pracovnice- učitelky, na které ředitelky delegují některé činnosti. V dané souboru se objevily některé odpovědi s vysokými Nebyla zjištěna žádná statistická významnost s ostatními ukazateli dotazníku. 2

3 Hodiny C V. Jaký počet hodin týdně - přímé práce s dětmi považujete ve své funkci za optimální? AVG 8,1 hodin SD 5,7 hodin Nejčastěji udávaný počet hodin 90/ 300 záznamů (30,00% ) 10 hodin 62/ 300 záznamů ( 20,67%) 0 hodin 33/ 300 záznamů ( 11,00%) 15 hodin 23/ 300 záznamů ( 7,67%) 5 hodin 8/ 300 záznamů ( 2,67%) 12 hodin Mezi magisterským a bakalářským vzděláním byl v této položce zaznamenán statisticky vysoce významný rozdíl (p<0,01). Respondentky s magisterským vzděláním preferují více času na práci s dětmi. Tento výsledek je velkým pozitivem. V grafu je naznačen trend, kdy v závislosti na velikosti zařízení klesá počet hodin nutné práce s dětmi. Tento trend pro malé počty hodnot není možné statisticky vyhodnotit, ale je zcela pochopitelné, že s velikostí zařízení se zvyšují celkové požadavky na práci ředitelky a jejich pracovní vytížení. Proto se i více objevuje snaha snížit přímou práci s dětmi. Optimální počet hodin práce s dětmi týdně MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš Stejně tak se zde projevuje úvazek ředitelek (přímá práce u dětí), vzhledem k velikosti počtu tříd MŠ. 3

4 C VI. Stačí Vám daný počet hodin na řízení/ administrativu/? 1. ano 2. ne ano ne % 99% Stačí daný počet hodin na řízení? 1% ano ne 99% Proti 10% respondentek s kladnou odpovědí ( předpoklad) byla zjištěna velmi vysoká statistická významnost (p<0,001) výskytu zamítavé odpovědi. 4

5 % Stačí daný počet hodin na řízení? 120,0 100,0 80,0 ano 60,0 ne 40,0 20,0 0,0 1MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš C VI. Máte ve své práci dostatek prostoru a času na vlastní pedagogickou řídící a kontrolní činnost? 1. ano 2. ne. ano ne ,33% 97,67% Proti 10% respondentek s kladnou odpovědí (předpoklad) byla zjištěna velmi vysoká statistická významnost (p<0,001) výskytu zamítavé odpovědi. U jednotřídní MŠ je statistická významnost většího výskytu kladné odpovědi (p<0,05). Máte ve své práci dostatek prostoru a času na pedagogickou a řídící činnost? 3% ano ne 97% 5

6 % Máte dost času na pedagogickou řídící a kontrolní činnost? 120,0 100,0 80,0 ano 60,0 ne 40,0 20,0 0,0 1MŠ 2MŠ 3MŠ 4MŠ vícemš V závěru šetření bych ráda ještě uvedla srovnání výsledků vlastní ankety pro ředitelky MŠ, která byla zařazena a podobného šetření v práci Fantová, V.( 2004) Připadáte si více jako manažer nebo pedagog? Celkem 171 ředitelek Manažer pedagog Anketa Č. 6 Ve své práci se považujete spíše za: Celkem 380 respondentek 100% A pedagoga B manager C administrativní pracovnice 37 (9,74%) 111 ( 29,21%) 232 ( 61,05%) Autorka nezařadila možnost C. Většina ředitelek označila odpověď manažer Kvantitativním přístupem zjišťování dat a jejich zpracováním se ukázalo, že problematika řízení v mateřských školách v současných podmínkách školského systému je značně složitá. Výzkum byl realizován dvěmi rozdílnými metodami, kterými bylo získáno poměrně značné množství údajů. Při formulaci zobecňujících závěrů a navrhovaných doporučení je nutno vycházet nejen z těchto výsledků, které byly získány v reprezentativním výzkumném souboru 6

7 a z výsledků srovnávacích anket, v práci zařazených, ale i z teoretického základu, který byl v práci použit. Dalo by se konstatovat, že se v posledních letech se stále více objevuje nespokojenost ředitelek a jejich kritika současného stavu institucionální předškolní výchovy. To plně koresponduje se závěry konference Právo dítěte na rozvoj konané ve Varšavě Ze závěrů konference vyplynulo, že obsah předškolního vzdělávání v České republice je na velmi vysoké úrovni. Především pak oblast materiálního vybavení mateřských škol patří k nejlepším.podmínky pro provozování institucionálního vzdělávání v mateřských školách však nedosahuj vysoké úrovně. Úvazky u dětí, především ředitelek mateřských škol v České republice patří k nejvyšším. Nejslabším místem předškolního vzdělávání v ČR jsou pak počty pracovnic( ať pedagogů, asistentů či pomocnic) na 1 dítě! Za nedostačující se pak jeví také středoškolské vzdělávání učitelek MŠ v ČR.65 Tato kritika současného stavu však nepramení z negativního postoje ředitelek k právní subjektivitě školských zařízení, ale z nespokojenosti s podmínkami, ve kterých tato zařízení v současnosti fungují. To potvrdila i data získaná ze sledovaného souboru dotazníků, kdy 88% respondentek( 264 ředitelek ) označilo, že jim přechod na právní subjektivitu vyhovuje. Plně se potvrdil předpoklad č. 1 - I v současných podmínkách nárůstu pracovního zatížení ředitelek mateřských škol hodnotí tyto pracovnice právní subjektivitu pozitivně. Jednou z dalších v této práci sledovaných oblastí byly zvyšující se požadavky na osobu samotné ředitelky jako řídícího pracovníka. Jak ukazuje praxe v současné době se neustále zvyšují požadavky na znalosti ředitelek MŠ. Je to dáno především širokým spektrem profesních oblastí, kterou jsou nuceny ve své práci ředitelky obsáhnout, a obrovskou odpovědností, která z postavení ředitelky mateřské školy plyne. Kumulace řady rolí v osobě ředitelky sice na první pohled může přinášet ekonomický efekt, ale ve své podstatě je daná zátěž a odpovědnost neúměrná podmínkám, které ve své práci ředitelky mají. Vždyť přechodem na právní subjektivitu se řada pracovních povinností a s tím spojená odpovědnost přenesla právě na ředitelky, ale jejich pracovní podmínky se nijak výrazně nezměnily ( např. výše přímé práce s dětmi). Je tedy zcela pochopitelné, že v osmi hodinové pracovní době jen velmi těžko může ředitelka sama zvládnout pracovní náplň několika pracovníků plně odborně kvalifikovaných (viz oblasti řízení v MŠ). To se také odráží ve vysokém počtu hodin nad pracovní rámec ředitelek. Např. 88 respondentek 29,33 % uvádí průměrně 10 hodin týdně nad rámec pracovního úvazku. V celkovém souboru byla průměrná výše hodin 12,3 ± 6,6. 7

8 A v odpovědích, kdy ředitelky udávají nedostatek času na vlastní řízení pedagogické a kontrolní činnosti ( 290 respondentek- 96,67%) a nedostatek času na řízení a administrativu ( 296 respondentek- 98,67%). Pokud srovnáme tyto odpovědi s výsledky otázky jaká negativa měl pro Vás přechod na právní subjekt nejčastěji uváděné odpovědi byly nárůst administrativy (49 respondentů- 16,33% ) a nárůst administrativy a málo financí( 7 ředitelek- 2,33%). Právě tyto odpovědi nám zároveň přináší možná řešení, která by byla nápomocna ke zlepšení pracovních podmínek ředitelek MŠ. Jedním z řešení v této oblasti by bylo doplnit pracovní kolektivy na mateřských školách o administrativní pracovníky, přesněji nají finanční možnosti jak pokrýt tuto, v současnosti nezbytnou potřebu. Vždyť pokud mají ředitelky plnit všechny úkoly spojené s řízením předškolního zařízení nemohou fungovat především jako administrativní pracovnice (doplnění anketa č. 6). I tato část a získané výsledky ( např.negativa právní subjektivity) zcela potvrzují předpoklad č. 2- S přechodem mateřských škol na právní subjektivitu se z pohledu ředitelek podstatně zvýšilo pracovní zatížení ředitelek S touto problematikou velmi úzce souvisí požadavek vyššího vzdělání pro tyto pracovníky. I když je tato potřeba obecně uznávána, a to nejen ředitelkami samotnými, ale i zřizovateli či odborníky v dané problematice je i nadále přistupováno k požadavku plošného vysokoškolského vzdělání ředitelek mateřských škol a dalších předškolních pedagogů negativně. Hlavním argumentem zde bývá opět ekonomické hledisko. Jak však naznačují získaná data, širší znalosti z různých oblasti řízení např. managementu, práva, řízení lidských zdrojů, ekonomiky atd. jsou pro ředitelky nezbytností. V praxi je však systematická příprava kvalitních odborníků zajišťována právě pouze formou vysokoškolského studia. Vždyť i pro ředitelky MŠ platí nutnost získání širšího přehledu, nejen úzké a specifické kvalifikace. Pokud má ředitelka v praxi kvalitně řídit, musí se to i dostatečně teoreticky připravit. Jak ukazují výsledky daného souboru, v současnosti se přiklání k vysokoškolskému vzdělání 180 respondentek- 60% ředitelek, a to i vzhledem k tomu, že jen 22,67% dotázaných ředitelek mělo vysokoškolské vzdělání. Získání širších znalostí, obzvláště z oblasti managementu by se výrazně projevilo i v pozitivních změnách v řídící práci některých ředitelek. např. při motivování zaměstnanců, při procesu plánování nebo v oblastech delegování. I zde se potvrdil předpoklad č. 3- Po přechodu mateřských škol do právního subjektu vzrostla, z pohledu ředitelek, potřeba jejich dalšího odborného vzdělávání a jejích profesní připravenost. 8

9 Přestože existují v školském systému formální podmínky k tomu, aby mohly ředitelky rozvíjet jednotlivé MŠ podle vlastních představ (v stávající legislativě) a naplňovaly současné požadavky na předškolní instituce, jejich faktická situace není jednoduchá. Řízení mateřských škol představuje složitý proces, který je determinován vnitřními a vnějšími faktory, které se vzájemně prolínají, ale kde i v současných podmínkách má nezastupitelnou roli ředitelka MŠ. Jak ukázala uvedená šetření větší autonomie těchto zařízení (plynoucí z legislativy) zcela změnila obsahovou náplň ředitelek, ale především jejich profesní odpovědnost. Z ní vyplývá dominantní role ředitelky v MŠ která vyžaduje zvládnutí všech manažerských dovedností (funkcí), které jsou součástí práce každého řídícího pracovníka V dané problematice- vztahující s k roli ředitelky, je nutno zohlednit také řadu aspektů, které předškolní institucionální výchovu a tedy i vlastní činnost ředitelek (kromě její osoby) v praxi ovlivňují. Ekonomické hledisko (oblast financování provozu MŠ a mzdové prostředky na platy zaměstnanců)- především omezení finančních prostředků na mzdy je faktorem, který se odráží v možnostech ředitelek (normativní metoda přidělování financí). Jak se v této práci ukazuje, i když je toto hledisko v praxi nejčastěji uváděné a je mu v z pohledu odborné veřejnosti věnována pozornost, není jediným ovlivňujícím faktorem; Legislativní hledisko- nový školský zákon postavil předškolní institucionální výchovu jako první stupeň celoživotního vzdělávání. Toto nové pojetí předškolní výchovy by se mělo odrazit i v podobě předškolních institucí a v jejich řízení především v praxi. Obecně můžeme říci, že zákonná úprava vztahující se k předškolnímu institucionálnímu vzdělávání a k oblasti jeho řízení je dostatečná, ale její problémy nastávají při aplikaci do praktického života a to jak vlivem zřizovatelů, tak např. postojem samotných ředitelek; Pedagogicko - psychologické hledisko- sem můžeme zařadit problematiku odborné připravenosti pedagogů a ředitelek v předškolních institucích, jejich další profesní růst, ale i stárnutí pedagogických sborů, odchod mladých pedagogů do jiných oblasti, zastoupení mužů/ žen v předškolních institucích, ale i často objevuje požadavek ředitelek na snížení jejich rozsahu přímé práce s dětmi aj. Všechna zmiňovaná hlediska dávají ve své podstatě řadu náhledů na vlastní činnost ředitelky, ale zároveň, vzhledem k vývoji a k různorodosti samotné praxe jsou zdrojem nových poznatků které se k této oblasti vztahují. Proto výsledky v práci uvedené nejsou neměnnými a tudíž definitivními závěry. 9

10 Na základě těchto výsledků však lze navrhnout určitá možná řešení, které se vztahují k dané problematice: - doplnění pracovních kolektivů MŠ o administrativní pracovníky (přehodnocení finančních normativů); - úprava rozsahu přímé práce s dětmi u ředitelek MŠ; - přehodnocení některých administrativních povinností ředitelek např. ze strany zřizovatelů (větší systémová provázanost toku informací); - větším využitím odborného poradenství (obzvláště v oblasti legislativy); - větší profesionalitou a odbornou připraveností pracovníků rozhodujících o předškolních zařízeních ze stran zřizovatelů ( přehled o měnící se legislativě); - požadavek plošného vysokoškolského vzdělání (alespoň bakalářského stupně) pro ředitelky MŠ - získání vysokoškolského vzdělání by mělo být zapracováno do celkového kariérního postupu pedagogických pracovníků v preprimární oblasti ; - vysokoškolské vzdělání by se mělo stát základem pro další profesní rozvoj ředitelek (stejně jako v jiných rezortech). Ten by se měl odrazit v kariérním postupu a v jejich hodnocení. Je třeba také zdůraznit, že během této práce vznikla vedla původního záměru (viz cíle dané práce), a z něho vycházejících šetření, zcela nová rovina této práce. Jak se ukázalo během samotného šetření, při přesném vymezení základního sledovaného souboru ředitelek MŠ (MŠ zřizované obcemi a kraji, tvořené jednou MŠ nebo spojením několika MŠ), neexistovala oficiální zpracovaná data o tomto souboru MŠ v ČR. Dokonce i v krajských databázích nebyly tyto počty zařízení jasně vymezeny.vytvořením této databáze - oficiální zpracování registru těchto zařízení (zpracováno ÚIV) pro potřeby této práce se tak tyto výsledky staly zároveň aktuálním materiálem, který zahrnuje dosud nepublikované informace o této skupině ředitelek MŠ v celé ČR (přesné zmapování základní skupiny v rozsahu celé ČR) Velikost sledovaného vzorku, pak tvoří 10,5% u dotazníků + další respondentky v rámci zařazených anket z uváděné základní skupiny. Zároveň z výsledků šetření vyplynulo, že téma této práce je značně rozsáhlou oblastí, která v rámci jedné práce nemůže pokrýt celou šíři této problematiky. Získané poznatky tak otvírají celou řadu dalších otázek vztahující se k dané problematice a nebyly v této práci řešeny např. - zohlednění vysokoškolského vzdělání ředitelek v celkovém kariérním postupu pedagogických pracovníků v předškolní oblasti, aby se stalo motivací a 10

11 základem pro další profesní rozvoj ředitelek - nastavení fungující kariérním systém ; - dilemata řešení oblasti pedagogické, ekonomické a řídící v roli ředitelky MŠ. Jak se tedy ukazuje, tato práce by mohla sloužit jako materiál pro další šetření v této oblasti. 11