Novela standardů VKIS v širších souvislostech

Novela standardů VKIS v širších souvislostech Statistiky v praxi veřejných knihoven 31.5.2012 Ostrava Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz

Hlavní témata Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015 Novela standardů VKIS

Dostupnost internetu kdykoliv a kdekoliv Prodej a využívání eknih Autorský zákon Masová digitalizace knihovních fondů

Co bude po roce 2020? Všichni připojení 24 hodin denně Vše co bylo vytištěno, bude v digitální podobě Mění se způsob vyhledávání a využívání informací Knihovny mají poprvé v historii konkurenci ve svých hlavních funkcích

Vliv digitalizace na knihovny Jaká bude úloha knihoven? Pokles zájmu o půjčování tištěné produkce? Budou moci knihovny půjčovat eknihy? Jak budou využívány výsledky masové digitalizace? Knihovny musí poskytovat služby, které lidé potřebují a vyžadují

Jak změnit knihovny? Jak připravit knihovny na budoucnost? Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2014 (s výhledem do roku 2020)

VIZE 2020

Klient říká: V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu

Co chceme? Dlouhodobě zvyšovat v populaci podíl lidí, Kteří knihovny využívají Kteří považují knihovny za důležité Knihovna jako místo, kde CHCEME být Fyzicky Virtuálně Citově Nabídnou komplexní služby v digitálním prostředí Tištěné a digitální dokumenty Každá knihovna: nabízí služby celého systému knihoven

8 směrů pro budoucí rozvoj Digitální knihovna Knihovna jako místo Diverzifikace funkcí Pracovníci Odměňování Kvalifikace Klasická knihovna Efektivita Výkon Řízení Vzdělávání, čtenářství Rovnost šancí 10

Digitalizace textových dokumentů Podporovat digitalizaci na jednotlivých úrovních - NDK, regiony, oborové instituce, specializované projekty. Koncepčně vyřešit dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů. Zabezpečit maximální zpřístupnění digitálních dokumentů. Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro podporu VVI a pro širokou veřejnost E-knihy??

Podporovat vytváření knihovních fondů veřejných knihoven Dokumenty, literatura na podporu rozvoje jazykových dovedností obyvatel (cizojazyčná beletrie a populárně naučná literatura, jazykové příručky, slovníky) Dokumenty, literatura v jazycích národnostních menšin trvalé žijících na území ČR, např. Poláci, Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a další. Dokumenty, literatura pro zdravotně postižené Koncepce trvalého uchování a zpřístupnění textových dokumentů.

Digitální knihovna Pracovníci Odměňování Kvalifikace Knihovna jako místo Vzdělávání, čtenářství Silné centrální Klasická služby knihovna Souborné katalogy Integrace a propojování zdroj Sdílená Klasická katalogizace Obohacování knihovna kat. záznamů Dodávání dokumentů Služby pro vzdálené uživatele Zvýšení efektivnosti knihovny Aktivní marketing služeb Diverzifikace funkcí Rovnost šancí Efektivita Výkon Řízení 13

Podpora silných centrálních služeb Možnost snadno a rychle získat cokoliv, odkudkoliv, kdekoliv

Silný portál základní stavební kámen Zajištění přístupu do celého systému knihoven Centrální portál by měl být využíván jako: Nástroj pro knihovny, díky kterému mohou poskytovat individuální služby klientům Sdílená katalogizace. Nástroj pro uživatele, který si chce poradit sám Vyhledávání, objednávání Nástroj pro sdílení (indexaci) obsahu globálními vyhledávacími nástroji Google, Seznam.

ZDROJE ARCHIV SLUŽBY LICENCOVANÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ

Digitální knihovna Knihovna jako místo Diverzifikace funkcí Pracovníci Odměňování Kvalifikace Klasická knihovna Efektivita Výkon Řízení Vzdělávání, čtenářství Rovnost šancí 17

Podporovat úlohu knihoven jako center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity Komunitními aktivitami knihoven podporovat aktivní účast občanů na životě komunity (obec, škola, ústav apod.), pomáhat při vytváření místních partnerství a budování komunit. Vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Podporovat knihovny jako informační centra obcí. Podporovat úlohu knihoven jako základní infrastruktury kreativního průmyslu.

Podporovat knihovny jako garanta rovného přístupu k informačním zdrojům a síti internet. Aktivně působit proti rozdělení společnosti na skupinu lidí s přístupem k moderním informačním a komunikačním technologiím, a ty ostatní, kteří tyto možnosti nemají (digital divide digitální předěl). Pokračovat v Projektu internetizace knihoven. Zlepšit informační infrastrukturu a vybavenost knihoven informačními a komunikačními technologiemi. Zpřístupnění autorský chráněných děl

Zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb bezbariérové knihovny Provést analýzu bariér dostupnosti VKIS a definovat principy bezbariérovosti VKIS, jak ve vztahu ke znevýhodněným skupinám, tak i široké veřejnosti. Promítnout principy bezbariérovostí do standardů, dotačních programů a do hodnocení kvality VKIS. Rozšířit služby knihoven pro handicapované občany i národnostní menšiny, nezaměstnané a další znevýhodněné sociální skupiny.

Regionální funkce podpora knihoven v malých obcích Stabilizovat finanční a personální zajištění výkonu regionálních funkcí Motivovat provozovatele knihoven k lepšímu zajištění činnosti knihoven Preferovat pomoc knihovnám v malých obcích Rozšířit a zefektivnit vytváření a cirkulaci výměnných souborů knih a dalších dokumentů Rozvíjet automatizované kooperativní zpracování knihovního fondu nakoupeného z prostředků obcí Rozšířit nabídku celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven Preferovat podporu knihoven propagujících svoji činnost na webových stránkách

Podpora čtenářské gramotnosti Zvyšovat podíl dětské populace jako návštěvníků knihoven Podporovat projekty spolupráce knihoven a škol na rozvoji čtenářské gramotnosti Podporovat dlouhodobé, systematické projekty rozvoje čtenářské gramotnosti Podporovat kampaně na podporu čtenářství Překonání roztříštěnosti Spolupráce knihoven, vydavatelů, knihkupců, autorů.

Učit lidi využívat knihovny Zvyšovat úlohu knihoven v procesu celoživotního učení. Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání Podpořit knihovny jako vzdělávací centra obcí. Využít knihovny pro školení základní počítačové a informační gramotnosti občanů. Podpořit v knihovnách dostupnost služeb a prostředků pro podporu vzdělávání na internetu. Zahrnout informační výchovu (informační gramotnost) do výuky základních a středních škol

Marketingová podpora centrálních i lokálních služeb systému knihoven Zvýraznit orientaci knihoven na koncové služby uživatelům, využít metod marketingu a aktivního public relations. Zajistit výkon marketingových aktivit a public relations systému knihoven a VKIS na centrální úrovni. Poskytovat marketingový servis knihovnám, které si nemohou dovolit vlastní profesionální zázemí

Podpora knihoven jako místa Vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity Zpracovat standard prostorového a vybavení knihoven.

Lidé - pracovníci, lidské zdroje Průzkum vzdělanostní a věkové struktury pracovníků knihoven Zpracovat koncepci CŽV pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe Zavést systém akreditovaného CŽV (kurzů a certifikovaných zkoušek) Doplnit kartotéku typových pozic profese knihovník Prosazovat řízení lidských zdrojů v knihovnách na moderních principech Intenzivněji využívat dobrovolníky a systém veřejně prospěšných prací.

Znát potřeby lidí - co očekávají od knihoven Provádět pravidelná celostátní šetření vztahu dětské i dospělé populace k četbě, čtenářství, zjišťovat jejich informační potřeby a vztah ke knihovnám na Celostátní úrovni Lokální úrovni Využívat standardizované dotazníky zjišťování informačních potřeb a spokojenosti pro jednotlivé typy knihoven, vytěžovat data z knihovních systémů.

Zvýšit efektivitu činnosti knihoven Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů ROI (návratnost investit) v knihovnách Podporovat měření výkonu a činnosti knihoven pomocí metody benchmarkingu Aktualizovat standard VKIS

Novela standardů VKIS Proč změna standardu pro veřejné knihovny? Jak čteme a využíváme knihovny? Nové parametry standardu Benchmarking knihoven

Proč měníme standardy? Původní standard vyhlášen před 7 lety Více analytických dat Knihovny se mění Rozšíření počtu údajů, které charakterizují podmínky pro činnost knihovny

Cíl standardu VKIS Definovat, co je to dobrá knihovna Standard jako srovnávací bod Charakterizovat podmínky činnosti knihovny, které jsou předpokladem pro dobré služby Motivovat knihovny a jejich provozovatele ke zlepšení knihovny

Jak čteme a využíváme knihovny? Má smysl investovat do knihoven?

Ti, kteří za rok nepřečetli ani jednu knihu (% populace) 80 70 67 60 50 58 54 53 50 44 43 42 41 40 38 37 35 33 30 20 10 0 25 24 19 17

Mezinárodní průzkum PISA 2009 Mládež 15 let ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST Špatná čtenářský gramotnost 23% Chlapci 30% Dívky 15% HODNOCENÍ ČETBY Čtení jako zábava Čtení jako ztráta času 33% 33%

Veřejné knihovny - počet návštěvníků (mil.) 23,0 22,0 22,1 22,2 21,0 20,0 20,6 20,5 19,9 20,9 20,9 19,0 18,0 18,4 17,0 17,0 16,8 16,0 15,0 + 22 mil. virtuálních návštěv 14,0 14,0 14,4 13,0 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet návštěvníků (mil.) - 2010 22,2 9,3 11,3 8,3 5,8 0,4 2,3 1,8 0,7 1,8 Muzea, galerie Památky Divadla Koncerty Výstavy Festivaly Knihovny Kulturní domy Fotbal - Gambr. liga Hokej - Extraliga

Využil jste v posledním roce služeb knihovny? 65% Česko Německo USA 38% 28% 40% 40% 34% 19% ano ne, dříve ano ne, nikdy

Knihovny = služba pro 70% populace Využil jste v posledním roce služeb knihovny? ano ne, dříve ano ne, nikdy 15-24 let 59% 11% 30% 25-34 let 31% 26% 43% 35-44 let 32% 35% 33% 45-54 let 28% 37% 35% 55-64 let 40% 25% 35% 65 a více let 39% 32% 29%

O jaké knihovny je zájem? Příjemné prostředí studium a volný čas Bohatý knihovní fond Dobrá provozní doba Vybavení IT Přístup k elektronickým informačním zdrojům Informační, kulturní, vzdělávací centrum obce Příjemný a vzdělaný personál

Co je nového ve standardu? Aktualizace stávajících indikátorů Vymezení nových indikátorů Charakteristika funkcí veřejných knihoven Využití mezinárodních doporučení Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven Manifest IFLA o přístupu k Internetu Inspirace standardy pro veřejné knihovny v SRN a Velké Británii

Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.

Klíčové činnosti veřejné knihovny vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství; podpora samostatného sebevzdělávání na všech stupních školního vzdělávání; poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj; povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže; podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy; podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti; podpora tradice lidové slovesnosti; zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám; podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;

Kategorizace knihoven Počet obyvatel Počet knihoven Do 500 2765 501 až 1000 1204 1001 až 3000 874 3001 až 5000 178 5001 až10000 151 10001 až 20000 72 20001 až 40000 39 Více než 40000 36

Stávající indikátory standardu Provozní doba Dostupnost knihovny Plocha knihovny Webová stránka Knihovní fond - financování Knihovní fond - přírůstek Online katalog Vzdělávání pracovníků Studijní místa Internetová místa Spokojenost uživatelů

Nové indikátory standardu Provozní doba Dostupnost knihovny Plocha knihovny Webová stránka Knihovní fond - financování Knihovní fond - % obměny Online katalog Vzdělávání pracovníků Studijní místa Internetová místa Spokojenost uživatelů

Trendy plnění standardu Provozní doba Knihovní fond - financování Studijní místa Dostupnost knihovny Knihovní fond - přírůstek Internetová místa

Indikátory, které se nemění Počet studijních míst Počet počítačů připojených k internetu

Počítače ve veřejných knihovnách Napojené na internet Počítače pro uživatele 14000 12000 10000 9 086 9 160 10 319 11 051 11468 11517 10 110 10164 10399 8000 6000 5894 7183 7 905 4000 2000 0 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010

Provozní doba Indikátor: počet provozních hodin pro veřejnost týdně Počet obyvatel Současný Nový standard Do 500 5 10 5-10 501-1000 10 až 15 5 15 1001-3000 15 až 20 15 až 23 3001-5000 20 až 25 23 až 28 5001-10000 25 až 35 28 až 40 10001-20000 35 až 45 40 až 45 20001-40000 45 až 50 45 až 50 40001-50 a více 50 a více

Doplňování knihovního fondu

Veřejné knihovny - počet výpůjček (mil.) 75,0 73,2 70,1 70,4 70,8 71,7 72,9 71,9 70,0 69,9 68,7 65,0 64,3 67,39 66,74 66,8 66,8 62,6 60,0 59,4 60,2 57,2 56,9 56,5 57,8 57,4 55,0 50,0 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Prostředky na nákup knihovního fondu, mil. Kč 400,0 350,0 366,6 331 300,0 296,7 293 250,0 250,2 200,0 150,0 150,3 181,9 205,7 100,0 50,0 77,2 103,3 0,0 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2008 2009 2010

Přírůstky knihovních jednotek (mil.) 2,15 2,10 2,05 2,00 1,95 1,90 2,10 1,95 1,94 1,94 1,93 2,02 2,00 2,04 1,85 1,80 1,81 1,75 1,70 1,65 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010

Financování doplňování KF Meziroční inflace v % 2005 2006 2007 2008 2009 1,9 2,5 2,8 6,3 1 Částka v Kč/1 obyvatele Současný stav Nový standard Celostátní průměr 25-35 30-45 26,3

Výdaje na nákup knihovního fondu ČR Nenakupují; 1884; 34% Nakupují; 3619; 66% Nákup KF - Moravskoslezký kraj Nenakupují; 39; 14% Nakupují; 230; 86%

Nový indikátor pro obnovu KF Indikátor: 10 % roční obnovy knihovního fondu ve volném výběru novými přírůstky. Příklad: knihovna má knihovní fond o rozsahu 10 000 kj., ročně by měla získat 1 000 nových přírůstků.

Obměna knihovního fondu % obnovy KF Počet knihoven % Doba obměny KF 6 a více % 449 8 Obměna za 10-16 let 5 6 % 146 3 Obměna za 16-20 let 4 5 % 256 5 Obměna za 20-25 let 3 4 % 401 7 Obměna za 25-33 let 2 3 % 596 11 Obměna za 33-50 let 1 2 % 982 18 Obměna za 50-100 let Do 1 % 881 16 Obměna za 100 a více let

Čím by mohly knihovny zaujmout? Nikdy nechodili do knihovny Dříve využívali knihovny Co by zaujalo atraktivní knihy vyhovující knihy dlouhá výpůjční doba růst cen knih 83% 83% 73% 67% usnadnění půjčování zřízení bližší knihovny otevírací doba databáze EIZ kurýrní služba e-knihy přes internet 48% 47% 45% 36% 34% 31% jiné 3% 0% 20% 40% 60% 80% 100%

Nové indikátory standardu Provozní doba Dostupnost knihovny Plocha knihovny Webová stránka Knihovní fond - financování Knihovní fond - přírůstek Online katalog Vzdělávání pracovníků Studijní místa Internetová místa Spokojenost uživatelů

Plocha knihovny určená pro uživatele Indikátor: Knihovna má k dispozici nejméně 60 m 2 na 1000 obyvatel obce nebo spádové oblasti. V obcích do 1000 obyvatel se tento ukazatel použije v přiměřeném rozsahu tak, aby byly zajištěny všechny funkce knihovny.

Plocha knihovny m 2 /1000 obyvatel 2009 60 40 20 144 Indikátor 60 m² na 1000 obyvatel nefunguje pro obce do 1000 obyvatel 00 80 60 40 64 Příklad Obec Olešnice má 25 obyvatel a knihovnu má v místnosti o velikosti 30 m² Přepočet na 1000 obyvatel: 1 200 m² 53 44 38 35 34 27 20 0

Brušperk 61 Krmelín 76 Odry 61 Neplachovice 82 Mosty u Jablunkova 62 Brantice 83 Velké Hoštice 62 Kozmice 84 Nový Jičín 63 Staré Město 85 Světlá Hora 67 Březová 87 Jakartovice 68 Hnojník 88 Fryčovice 70 Rybí 90 Fulnek 73 Sedlnice 93 Osoblaha 73 Třanovice 104 Hradec nad Moravicí 74 Horní Benešov 105 Dvorce 74 Peřvald 110 Stará Ves nad Ondřejnicí 76 Skřipov 138 Raškovice 76 Horní Suchá 175

Webová prezentace knihovny Indikátor: Dostupnost informací o knihovně a jejích službách dálkovým přístupem je zajištěna prostřednictvím webové stránky. Charakteristika obsahu, struktury Přizpůsobení pro zrakově postižené

100% 90% Knihovny s webovou stránkou 2010 Web ano Web ne 4 16 4 35 1 80% 352 70% 60% 2022 659 50% 40% 147 140 67 36 35 30% 542 20% 10% 876 543 0% Do 500 501 až 1000 1001 až 3000 3001 až 5000 5001 až10000 10001 až 20000 20001 až 40000 40001 -

Elektronický katalog knihovny na internetu Indikátor: Knihovny působící v obcích s počtem obyvatel vyšším než 500 nabízí elektronický katalog knihovny, který může veřejnost využívat prostřednictvím dálkového přístupu, tj. přes webové rozhraní.

Knihovny s OPAC 2010 OPAC ano OPAC ne 100% 90% 80% 55 26 4 5 1 70% 60% 2395 904 578 50% 40% 30% 127 130 67 35 35 20% 10% 503 298 316 0% Do 500 501 až 1000 1001 až 3000 3001 až 5000 5001 až10000 10001 až 20000 20001 až 40000 40001 -

Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání Indikátor: Dalšímu odbornému vzdělávání je ročně na 1 pracovníka věnováno minimálně 48 pracovních hodin. Pracovníci působící v knihovnách s rozsahem provozní doby menším než 10 provozních hodin týdně absolvují další odborné vzdělávání ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin.

Měření spokojenost uživatelů knihovny Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení služeb knihovny se provádí u dospělých nad 15 let a u dětí a mládeže do 15 let. Provozovatelé knihoven průběžně sledují a monitorují výkony knihoven pomocí měření spokojenosti uživatelů pro potřeby řízení a financování knihovny. Cílem standardu je poskytnout spolehlivé údaje o tom, jak uživatelé posuzují služby knihovny.

Měření spokojenost uživatelů knihovny Indikátor spokojenosti dospělé populace nad 15 let: Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré. velmi dobré dobré přiměřené špatné velmi špatné Indikátor spokojenosti dětí a mládeže do 15 let: Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny stupněm dobrý. dobré přiměřené špatné

Jaká je dobrá knihovna? Provozní doba Dostupnost knihovny Plocha knihovny Webová stránka Knihovní fond - financování Knihovní fond - přírůstek Online katalog Vzdělávání pracovníků Studijní místa Internetová místa Spokojenost uživatelů

Děkuji za pozornost!

Novela standardů VKIS v širších souvislostech Statistiky v praxi veřejných knihoven 31.5.2012 Ostrava Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz