Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE

2. FILOSOFIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

2.1 GLOBÁLNÍ KRIZE LIDSTVA

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE A. Populační exploze

VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: paleolit - současnost 7000 počet obyvatel (milióny) 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0-50 000-40 000-30 000-20 000-10 000 0 10 000 letopočet (Pavlík, 2004)

VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: paleolit současnost - 2100 Prognóza 2004 LETOPOČET VÝVOJ PROGNÓZA -40 000 1-10000 10-1000 100 0 250 1500 500 1820 1000 1930 2000 1960 3000 1974 4000 1987 5000 1999 6000 2012 7000 2025 8000 2040 9000 2060 10000 2100 11000 Skutečnost 7 mld - 2011 (Pavlík, 2004)

VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: 1800-2000 7000 počet obyvatel (milióny) 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1800 1850 1900 1950 2000 2050 letopočet

VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: 1800-2100 počet obyvatel (milióny) 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1800 1850 1900 1950 2000 2050 2100 2150 letopočet vývoj prognóza

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE B. Nadměrná spotřeba zdrojů

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE Vliv na životní prostředí Vliv na životní prostředí = počet obyvatel x míra spotřeby x riziko spotřeby

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE Vliv na životní prostředí Vliv na životní prostředí Počet obyvatel Míra spotřeby Riziko spotřeby

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE C. Rozdělení na chudé a bohaté státy

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE C. Rozdělení na chudé a bohaté státy MDCs ohrožování celé planety LDCs prohlubování chudoby

PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE D. Degradace životního prostředí

Konrád Lorenz: žil v letech 1903 1989 rakouský zoolog spoluzakladatel oboru etologie nositel Nobelovy ceny (1973)

KONRAD LORENZ 8 SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ LIDSTVA

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva Pojednal jsem o osmi rozdílných, avšak příčinně souvicejících procesech, které hrozí zničit nejen naši civilizaci, nýbrž i lidstvo jako druh. Jsou to tyto procesy:

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva Pojednal jsem o osmi rozdílných, avšak příčinně souvicejících procesech, které hrozí zničit nejen naši civilizaci, nýbrž i lidstvo jako druh. Jsou to tyto procesy: 1. Přelidnění Země, které nás přemírou sociálních kontaktů nutí stranit se jeden druhého způsobem v podstatě nelidským a které stěsnáním mnoha jedinců na malém prostoru vyvolává agresi.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 2. Pustošení našeho životního prostředí: je ničeno nejen to, čím jsme obklopeni a v čem žijeme, ale mizí i úcta a respekt člověka vůči kráse a velikosti veškerého stvoření, jež člověka přesahuje.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 3. Závod člověka se sebou samým, který k naší společné zkáze urychluje technologický vývoj, který činí lidi slepými vůči všem skutečným hodnotám a okrádá je o čas k vpravdě lidské činnosti, totiž k zamýšlení nad sebou samým.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 4. Mizení všech silných citů působené změkčilostí. Pokroky v technologií a farmakologii podporují neschopnost snášet i tu nejmenší nelibost. Lidé tak ztrácejí schopnost prožívat radost, kterou je možné dosáhnout jen po trpké námaze při zdolání překážek. Přirozené kontrastní vlny utrpení a radosti se rozplývají do neznatelných oscilací nevýslovné nudy.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 5. Genetický úpadek. Kromě přirozeného citu pro spravedlnost a některých tradičních představ o tom, co je správné, neexistují v moderní civilizaci žádné faktory, které by působily selektivně na rozvíjení a zachování norem sociálního chování, ačkoli by jich bylo s nárůstem společnosti stále více zapotřebí. Nelze vyloučit, že mnohé dětinské projevy, které činí z velké části dnešní revoltující mládeže sociální parazity, jsou podmíněny geneticky.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 6. Rozchod s tradicí. Bylo dosaženo kritického bodu, kdy mladší generace již není schopna dorozumět se se starší, tím méně se s ní ztotožnit. Mladší tedy jednají se staršími jako s cizí etnickou skupinou, přistupují k ní s nacionální nenávistí. Příčiny této poruchy identifikace leží především v nedostatku kontaktu dětí s rodiči už od nejranějšího dětství, což může mít patologické důsledky.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 7. Rostoucí poddajnost lidstva vůči doktrínám. Vzrůst počtu lidí v rámci jedné kulturní skupiny spolu s rostoucími technickými možnostmi ovlivňování veřejného mínění vedou k názorové uniformě, jaká nemá v dějinách lidstva obdoby. Kromě toho stoupá sugestivní účinek vyznávané doktríny s počtem jejich stoupenců, a to patrně geometrickou řadou. Už dnes bývá jedinec, který se vyhýbá vlivu hromadných sdělovacích prostředků (například televize), považován za nenormálního. Veškeré okrádání člověka o jeho individualitu vítají všichni ti, kdo chtějí manipulovat velkými masami lidí. Výzkumy veřejného mínění, reklama, důmyslně zaměřené módy pomáhají velkovýrobcům na této straně železné opony a aparátníkům na její druhé straně získávat touž moc nad masami.

K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 8. Vyzbrojení lidstva nukleárními zbraněmi je nebezpečím, které lze odvrátit snáze než všechna předešlá.

2.2 ZÁPADNÍ KULTURA A GLOBÁLNÍ KRIZE

ZÁKLADNÍ ZDROJE evropská civilizace byla formována všemi národy, které zde žily hlavní zdroje - antická kultura -křesťanství - racionalismus

ANTIKA široký, různorodý proud, zahrnující materialistické i idealistické filosofické systémy

1. Křesťanství KŘESŤANSTVÍ

René Descartes RACIONALISMUS

2.3 INTERPRETACE FAKTŮ O GLOBÁLNÍ KRIZI

DVA KRAJNÍ NÁZORY 1. Neo-malthuziánství Thomas Robert MALTHUS (1766 1834) Pojednání o principu populace (1789)

DVA KRAJNÍ NÁZORY 2. Cornucopiisté lat. cornu copiae = roh hojnosti

2.4 EKOSOFIE

HLUBINNÁ EKOLOGIE norský teoretik Arne NAESS

ETIKA ZEMĚ americký lesník a filosof Aldo LEOPOLD

FILOSOFIE ÚCTY K ŽIVOTU Albert SCHWEITZER

Albert Schweitzer

Život Alberta Schweitzera 1875-1965

Alsasko FRANCIE SRN Colmar centrum oblasti Rýn

Kayserberg - rodiště 14. ledna 1875

Günsbach místo mládí a návratů

studia 1893 univerzita ve Štrasburku teologie a filosofie 1899 doktor teologie vikář v kostele sv. Mikuláše 1905 zahajuje studiem medicíny 1912 dokončuje studium medicíny

hudba varhanní virtuós hudební teoretik monografie o díle J.S.Bacha

misie 1912 se žení s Helenou Bresslau 1913 odjíždí s manželkou poprvé do Afriky

Gabon středoafrická republika bývalá francouzská kolonie nezávislost od 1960 rozloha 267 667 km 2 počet obyvatel 1 206 000 hlavní město Libreville těžba uranu, manganu, ropy Gabon

Lambaréné město na řece Ogowe asi 300 km od pobřeží dnes třetí největší město Gabonu

Nemocnice

1. světová válka - zajetí 1914 začátek 1. světové války internace 1917 převezen francouzskými úřady do zajateckého tábora v Pyrenejích a v Saint Rémy v Provenci

Koncertní turné získávání prostředků 1920 první zahraniční koncertní a přednáškové turné

návštěva v Čechách 15 ledna 1923 Děčín Podmokly evangelický kostel v Teplické ul. přednáška o Lambaréne varhanní koncert - J.S. Bach

Nemocnice 1920 do své smrti 1965 práce v nemocnici, střídaná cestami po Evropě a Americe pro shánění finančních prostředků

Nobelova cena míru 1952 Osobnost neuvěřitelného záběru: protestantský duchovní filosof hudební teoretik a varhanní virtuóz lékař humanista bojovník za mír

Filosofie úcty k životu

Filosofie úcty k životu září 1915, během cesty za pacientkou 200 km proti proudu řeky na vlečném člunu malého parníku Pomalu jsme se plazili proti proudu, namáhavě se provlékající mezi písčinami bylo období sucha. Duchem nepřítomen seděl jsem na palubě vlečného člunu a přemítal o nějakém elementárním a univerzálním pojetí etiky, které jsem v žádné filosofii nenalézal. List za listem jsem popisoval nesouvislými větami, jen abych si udržoval soustředění na problém. K večeru třetího dne, právě když jsme při západu slunce proplouvali stádem hrochů, vyvstalo náhle přede mnou, netušeno a nehledáno slovo úcta k životu. Železná vrata povolila; v houštině se objevila pěšina. Teď jsem konečně pronikl k ideji, v níž jsou společně obsaženy jak kladný vztah ke světu a k životu, tak etika!

Filosofie úcty k životu Základní východiska: základní věcí lidského vědomí je vůle k životu vůle k životu je společná všem živým organismům nejelementárnější skutečnost lidského vědomí lze vyjádřit slovy: Jsem životem, který chce žít, uprostřed života, který chce žít. tento společný princip může být základem univerzální etiky místo antropocentrismu, důraz na biocentrismus

Albert Schweitzer umírá 5. září 1965 doporučená literatura: Schweitzer A.: Z mého života a díla. - Praha 1974 Petrickij W.: Světlo v pralese. Praha 1985

KONEC 2. ČÁSTI