Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR: první výsledky projektu PET/CT-CZ (Q)

Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR: první výsledky projektu PET/CT-CZ (Q) doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D. doc. MUDr. Jiří Doležal, Ph.D. Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. Fakultní nemocnice Brno RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D. RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Mgr. Michal Burger Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Mgr. Jakub Gregor, Ph.D. Mgr. Jana Koptíková, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno RNDr. Jan Mužík, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Souhrn: Rostoucí počty zhoubných nádorových onemocnění neustále zvyšují zátěž zdravotnických zařízení a celého zdravotního systému. Bez kvalitních informačních podkladů není možné správně lokalizovat prostředky, plánovat jejich využití a optimalizovat jejich distribuci v krajích ČR. Cílem tohoto sdělení je predikce počtů pacientů, kteří by měli být indikováni pro vyšetření pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) v letech 2015 a 2020. Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Tyto predikce jsou založeny na analýze dat Národního onkologického registru ČR a demografických databází. U diagnostických skupin zhoubných nádorů (ZN), pro které má PET/CT vyšetření velký význam (ZN hlavy a krku, jícnu, tlustého střeva a konečníku, gastrointestinální stromální tumor, hepatocelulární karcinom, ZN slinivky břišní, hrtanu, plic, prsu, gynekologické ZN, ZN prostaty, mozku, štítné žlázy a lymfomy), modely predikují pro rok 2015 celkem 23 288 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT s 90% intervalem spolehlivosti (IS) 21 063 25 516. Pro diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření zatím malý význam, predikujeme pro rok 2015 celkem 2 560 pacientů (90% IS: 2 161 2 960) ve skupině populačně četných diagnóz (ZN žaludku, ledviny, močového měchýře, melanom) a 593 pacienty (90% IS: 510 676) ve skupině populačně méně četných diagnóz (sarkomy měkkých tkání, ZN varlete, mnohočetný myelom a nádory neznámé primární lokalizace). Celkem tak pro rok 2015 predikujeme více než 26 000 pa cien tů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 23 734 29 152). Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř 32 000 pacientů v roce 2020. Dlouhodobým cílem projektu PET/CT-CZ (Q) je dále vybudovat datový sklad, který umožní zpracování reprezentativních dat o vyšetření PET/CT z významných českých zdravotnických zařízení. Na základě těchto dat bude vytvořen regionální model dostupnosti vyšetření PET/CT a mapa migrace pacientů za tímto typem vyšetření. Klíčová slova: PET/CT, zhoubné nádory, predikce Rostoucí počty zhoubných nádorových onemocnění v Evropě i v ČR [1 3] neustále zvyšují zátěž zdravotnických zařízení a ekonomiky zdravotních systémů. Je zřejmé, že bez kvalitních informačních podkladů není možné správně lokalizovat prostředky, plánovat jejich využití a optimalizovat jejich distribuci v regionech. Samotné záznamy plátců zdravotní péče nestačí jako reprezentativní podklad pro analýzy mnoha segmentů péče, zejména jde-li o chronická až celoživotní onemocnění, například zhoubná 30

nádorová onemocnění. Plánování péče o pacienty se zhoubnými nádory vyžaduje kromě prediktivního hodnocení incidence [4] i detailní rozbor pacientů v prevalenci [5], tedy žijících se zhoubným nádorovým onemocněním diagnostikovaným v minulosti, a dále hodnocení dosahovaného přežití [6]. Takto komplexní datová základna může vzniknout pouze spojováním různých zdrojů dat [7], ideálně dat popisujících reálnou klinickou praxi s možností zobecnění závěrů na regionální až celostátní úrovni. Projekt PET/CT-CZ (Q), jehož východiska a první výsledky jsou obsahem tohoto sdělení, si klade za cíl vybudovat takový komplexní datový sklad, nastavit metodiku jeho vytěžování a přispět k monitoringu stávající a do budoucna předvídatelné klinické praxe v oblasti vyšetření PET/CT. Hybridní zobrazování pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) umožňuje získat informace o metabolismu vyšetřované tkáně a zároveň jejím morfologickém obrazu. Toto vyšetření má tedy zásadní klinický význam v péči o pacienty se zhoubnými nádory, kde umožňuje jejich detekci, přesné stanovení rozsahu onemocnění [8] nebo hodnocení odpovědi na protinádorovou terapii [9]. Tento přínos je avšak nutné analyzovat specificky pro jednotlivé nádorové skupiny; u některých má vyšetření PET/CT klíčový význam, u jiných naopak menší. Pro detailní analýzy v rámci jednotlivých nádorových skupin je rovněž nutné zohlednit používaná radiofarmaka. Nejčastěji užívaným radioizotopem v PET/CT je 18F-fluordeoxyglukóza (18F-FDG), která umožňuje vizualizovat intenzitu glukózového metabolismu zvýšeného u zhoubných nádorů [10]. Klasický zářič 18F-FDG však selhává například u nádorů prostaty, kde se může lépe uplatňovat 18F-fluorcholin (18F-FCH) nebo 11C-cholin [11,12] využívaný pro vizualizaci inkorporace membránových lipidů [9]. Konkrétní skupiny diagnóz a vyšetření uvažované pro zde popisovanou prediktivní studii jsou uvedeny v metodice. Projekt PET/CT-CZ (Q) si klade za cíl podložit exaktními a reprezentativními daty plánování a optimalizaci kapacit pro vyšetření pomocí PET/CT v regionech ČR. Cílem projektu je vytvořit datovou základnu hodnocení této oblasti medicíny; projekt nepředjímá žádná rozhodnutí ani hodnocení, která mohou z dat vyplynout. Mapování provedených vyšetření PET/CT, jejich indikace a validované predikce očekávatelných počtů vyšetření v budoucnosti mohou přinést racionální podklady pro plánování v dané oblasti léčebné péče. Jelikož jsou vyšetření PET/CT dominantně indikována u onkologických pacientů, tvoří tato oblast hlavní část plánovaných analýz. Projekt však počítá se zpracováním klinických údajů všech diagnostických skupin s indikací PET/CT vyšetření. U zde popisovaných prvních výsledků jde zejména o data Národního onkologického registru ČR jako populačního zdroje epidemiologických dat [13] a dále o reprezentativní data klinické praxe generovaná zpracováním administrativních dat významných zdravotnických zařízení [14]. Cílem této práce je vyhodnocení časových trendů v zátěži české populace zhoubnými nádorovými onemocněními, které tvoří hlavní indikační skupiny pro vyšetření PET/CT, a publikace krátkodobé a dlouhodobé predikce počtů těchto pacientů, kteří by měli být indikováni pro vyšetření PET/CT v roce 2015 a 2020. Metodika Pro prediktivní modelování jsme rozdělili uvažované diagnózy do diagnostických skupin dle významu PET/CT vyšetření, a to na základě rešerše odborné literatury ( evidence based indikace) a kvantifikovaných vah daných panelem expertů projektu: 1. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření velký význam: ZN hlavy a krku (C00 C14, C30 C31), ZN jícnu (C15), ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20), gastrointestinální stromální tumor (GIST), hepatocelulární karcinom, ZN slinivky břišní (C25), ZN hrtanu (C32), ZN plic (C34), ZN prsu (C50), ZN hrdla děložního (C53), ZN těla děložního (C54), ZN vaječníku (C56), ZN prostaty (C61), ZN mozku (C71), ZN štítné žlázy (C73), Hodgkinův lymfom (C81), Ne-hodgkinský lymfom (C82-C85). 2. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření malý význam, ale jsou populačně četné: ZN žaludku (C16), maligní melanom (C43), ZN ledviny (C64), ZN močového měchýře (C67). 3. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření malý význam a jsou populačně méně četné: sarkomy měkkých tkání bez GIST, ZN varlete (C62), ZN neznámé lokalizace (C80), mnohočetný myelom (C90). Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Predikce jsou založeny na analýze dat Národního onkologického registru ČR a demografických databází. Použitý model byl již detailně popsán dříve [15], důležitou roli v modelování hraje stadium nemoci a adjustace na měnící se věkovou strukturu české populace. Populační predikce 1 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro uvažované skupiny diagnóz pro rok 2015 a 2020, vč. 90 % intervalů spolehlivosti (v závorkách). Skupina diagnóz Rok Nově diagnostikovaní léčení pacienti Relapsy a progrese u pacientů Celkem 1. 2015 12 820 (11 653 13 989) 10 468 (9 410 11 527) 23 288 (21 063 25 516) 2020 15 583 (14 352 16 815) 12 772 (11 635 13 912) 28 355 (25 987 30 727) 2. 2015 1 168 (961 1 376) 1 392 (1 200 1 584) 2 560 (2 161 2 960) 2020 1 314 (1 100 1 528) 1 642 (1 441 1 843) 2 956 (2 541 3 371) 3. 2015 571 (499 643) 22 (11 33) 593 (510 676) 2020 623 (548 698) 22 (12 32) 645 (560 730) Všechny skupiny 2015 14 559 (13 113 16 008) 11 882 (10 621 13 144) 26 441 (23 734 29 152) dohromady 2020 17 520 (16 000 19 041) 14 436 (13 088 15 787) 31 956 (29 088 34 828) 31

1 Regionálně-specifické predikce celkového počtu pacientů, kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v ČR v letech 2015 a 2020. 824 1052 2180 1423 1052 3324 2180 994 1276 2626 1737 1276 4011 2626 824 1557 1557 2862 3324 2862 1613 14231198 1290 1198 2949 1290 1565 1419 1565 3185 3185 994 1880 1880 3433 4011 3433 0 17371436 1578 1436 3588 1578 1889 1727 1889 3841 3841 1613 2949 1419 0 3588 1727 0 1 0-1500 11501-2000 501 2 000 22001-2500 001 2 22501-3000 501 3 000 33001 a více a více incidence a prevalence jsou následně korigovány na základě vah (dle odborných garantů projektu), které udávají procenta pacientů s danou diagnózou, kteří by měli být indikováni na PET/CT vyšetření. Stejně jako epidemiologický model lze i odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT rozdělit na nově diagnostikované a primárně léčené pacienty a pacienty, u nichž pravděpodobně dojde k relapsu nebo progresi nádorového onemocnění. Výsledky Predikované počty pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT jsou determinovány hlavními epidemiologickými trendy onkologických onemocnění, kde rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita významně navyšují prevalenci, která v roce 2011 činila více než 475 000 případů a oproti roku 2001 vzrostla o 55 %. Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro uvažované skupiny diagnóz jsou uvedeny v tab. 1. Je zřejmé, že u diagnostických skupin, pro které má PET/CT vyšetření velký význam, modely predikují pro rok 2015 celkem 23 288 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT s 90% intervalem spolehlivosti (IS) 21 063 25 516. Pro diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření zatím malý význam, predikujeme pro rok 2015 celkem 2 560 pacientů (90% IS: 2 161 2 960) ve skupině populačně četných diagnóz a 593 pacientů (90% IS: 510 676) ve skupině populačně méně četných diagnóz. Celkem tak pro rok 2015 predikujeme více než 26 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 23 734 29 152). Modely dále predikují významný nárůst počtu pacientů z roku 2015 do roku 2020, což je trend logicky kopírující vývoj epidemiologické situace onkologických onemocnění v ČR (tab. 1). V případě diagnostických skupin, pro které má PET/CT vyšetření velký význam, se jedná o 22% nárůst na 28 355 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v roce 2020 (90% IS: 25 987 30 727), u diagnostických skupin s malým významem predikujeme 15% nárůst ve skupině populačně četných diagnóz (na 2 956 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT), respektive 9% nárůst ve skupině populačně méně četných diagnóz (na 645 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT). Celkem tak pro rok 2020 predikujeme téměř 32 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 29 088 34 828). Odhady celkového počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR byly provedeny i pro jednotlivé regiony (obr. 1). Konkrétním příkladem diagnózy, pro kterou má PET/CT vyšetření velký význam, je ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20). Prediktivní odhady počtu pacientů s touto diagnózou indikovaných 2 Regionálně-specifické predikce počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C20), kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v letech 2015 a 2020. 117 297 297 0-1500 1501-2000 2001-2500 2501-3000 3001 a více 449 151 151 207 139 350 350 528 178 178 248 117 246 246 418 449 418 258 207 192 212 192 427 212 243 506 506 139 293 293 496 528 496 248 228 254 228 509 254 291 603 603 258 427 243 509 291 0 200 0-200 201 300 201-300 301 400 301-400 401 500 401-500 501 a více a více 0-200 201-300 301-400 401-500 501 a více 32

2 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20) pro rok 2015 a 2020, vč. 90% intervalů spolehlivosti (v závorkách). Nově diagnostikovaní léčení pacienti Relapsy a progrese u pacientů C18-C20: rok 2015 Stadium 1 0 798 (752 844) Stadium 2 90 (74 106) 1 015 (963 1 067) Stadium 3 222 (197 247) 1 339 (1 279 1 399) Stadium 4 145 (125 165) 333 (303 363) Stadium neznámo 15 (9 21) 22 (14 30) Celkem 472 (405 539) 3 507 (3 311 3 703) 3 979 (3 716 4 242) C18-C20: rok 2020 Stadium 1 0 997 (945 1 049) Stadium 2 92 (76 108) 1 058 (1 004 1 112) Stadium 3 262 (235 289) 1 729 (1 661 1 797) Stadium 4 160 (139 181) 411 (378 444) Stadium neznámo 6 (2 10) 16 (9 23) Celkem 520 (452 588) 4 211 (3 997 4 425) 4 731 (4 449 5 013) 3 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN plic (C34) pro rok 2015 a 2020, vč. 90% intervalů spolehlivosti (v závorkách). Nově diagnostikovaní léčení pacienti Relapsy a progrese u pacientů C34: rok 2015 Stadium 1 594 (554 634) 199 (176 222) Stadium 2 237 (212 262) 82 (67 97) Stadium 3 1 107 (1 052 1 162) 289 (261 317) Stadium 4 1 228 (1 170 1 286) 304 (275 333) Stadium neznámo 127 (108 146) 9 (4 14) Celkem 3 293 (3 096 3 490) 883 (783 983) 4 176 (3 879 4 473) C34: rok 2020 Stadium 1 699 (656 742) 229 (204 254) Stadium 2 229 (204 254) 71 (57 85) Stadium 3 1 201 (1 144 1 258) 305 (276 334) Stadium 4 1 524 (1 460 1 588) 376 (344 408) Stadium neznámo 88 (73 103) 6 (2 10) Celkem 3 741 (3 537 3 945) 987 (883 1 091) 4 728 (4 420 5 036) k vyšetření PET/CT jsou dle jednotlivých stadií onemocnění uvedeny v tab. 2. Celkem pro rok 2015 predikujeme téměř 4 000 pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 3 716 4 242), přičemž 88 % těchto pacientů tvoří pacienti diagnostikovaní v minulých letech, kteří budou léčeni pro relaps nebo progresi onemocnění. Do roku 2020 pak očekáváme téměř 19% nárůst v celkovém počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT na 4 731 pacientů (90% IS: 4 449 5 013). Regionálně-specifické odhady počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT jsou uvedeny na obr. 2. Dalším příkladem diagnózy, pro kterou má PET/CT vyšetření velký význam, je ZN plic (C34). Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN plic uvádí tab. 3. Pro rok 2015 predikujeme celkem 4 176 pacientů se ZN plic indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 3 879 4 473), z nichž však na rozdíl od pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku tvoří téměř 80 % pacienti nově diagnostikovaní. I u pacientů se ZN plic očekáváme nárůst v počtu indikovaných k vyšetření PET/CT, konkrétně o 13 % na 4 728 pacientů (90% IS: 4 420 5 036). Odhady počtu pacientů se ZN plic indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR v letech 2015 a 2020 byly kalkulovány i pro jednotlivé regiony (obr. 3). Závěr Vzhledem k současným epidemiologickým trendům onkologických onemocnění, které vedou k významnému nárůstu počtu 3 Regionálně-specifické predikce počtu pacientů se ZN plic (C34), kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v letech 2015 a 2020. 175 437 437 490 188 188 223 202 491 491 546 215 215 255 175 281 281 545 490 545 223 174 174 381 233 233 455 455 202 324 324 614 546 614 289 255 433 264 191 264 516 516 381 289 433 191 0 200 0-200 201 300 201-300 301 400 301-400 401 500 401-500 501 a více a více 0-200 201-300 301-400 401-500 501 a více 33

pacientů v prevalenci, lze v budoucnu očekávat i zvýšenou potřebu využití diagnostických metod, včetně PET/CT. Na základě analýzy dat Národního onkologického registru ČR predikujeme pro rok 2015 více než 26 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 23 734-29 152), z čehož přibližně 90 % budou pacienti s diagnózou, pro kterou má PET/CT vyšetření velký diagnostický význam. Konkrétně lze v roce 2015 očekávat téměř 4 000 pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku a více než 4 000 pacientů se ZN plic, kteří budou indikováni k vyšetření PET/CT, a to jak z důvodu nově diagnostikovaného onemocnění, tak z důvodu relapsu či progrese onemocnění diagnostikovaného v minulosti. Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř 32 000 pacientů v roce 2020. Dlouhodobým cílem projektu PET/CT-CZ (Q) je dále vybudovat datový sklad, který umožní zpracování reprezentativních dat o vyšetření PET/CT z významných českých zdravotnických zařízení. Datový sklad bude postaven ve spolupráci s modelovými zdravotnickými zařízeními a bude zpracovávat ucelená administrativní data týkající se vyšetření PET/CT. Budou definovány spádové oblasti pro PET/CT na základě podrobných regionálních analýz s využitím tohoto datového skladu a epidemiologických údajů NOR ČR. Na základě získaných dat bude vytvořen regionální model dostupnosti vyšetření PET/CT a mapa migrace pacientů za tímto typem vyšetření. Validace dat Národního onkologického registru a vývoj metodiky dlouhodobých predikcí jsou podpořeny grantem agentury IGA MZ ČR, č. NT/13660-4. Autoři velmi děkují za profesionální podporu síti regionálních správců dat NOR, bez jejichž obětavé práce by dlouhodobé predikce zátěže nebyly možné. Prediktivní modelování počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v letech 2015 a 2020 v ČR bylo podpořeno grantem poskytnutým společností ÚJV Řež, a. s. Literatura 1 Dušek, L. Mužík, J. Kubásek, M. Koptíková, J. Žaloudík, J. Vyzula R.: SVOD.cz Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice (internetová stránka). Masarykova univerzita, 2007, vyhledáno 3. 7. 2014, dostupné na www.svod.cz. 2 Ferlay, J. Autier, P. Boniol, M. Heanue, M. Colombet, M. Boyle, P.: Estimates of the cancer incidence and mortality in Europe in 2006. Ann Oncol, 2007, 18, s. 581 592. 3 Ferlay, J. Steliarova-Foucher, E. Lortet-Tieulent, J. Rosso, S. Coebergh, J. W. Comber, H., et al.: Cancer incidence and mortality patterns in Europe: Estimates for 40 countries in 2012. Eur J Cancer, 2013, 49, s. 1374 1403. 4 Dyba, T. Hakulinen, T.: Comparison of different approaches to incidence prediction based on simple interpolation techniques. Stat Med, 2000, 19, s. 1741 1752. 5 Verdecchia, A. De Angelis, G. Capocaccia, R.: Estimation and projections of cancer prevalence from cancer registry data. Stat Med, 2002, 21, s. 3511 3526. 6 De Angelis, R. Sant, M. Coleman, M. P. Francisci, S. Baili, P. Pierannunzio, D., et al.: Cancer survival in Europe 1999 2007 by country and age: results of EUROCARE-5-a population-based study. Lancet Oncol, 2014, 15, s. 23 34. 7 Warren, J. L. Klabunde, C. N. Schrag, D. Bach, P. B. Riley, G. F.: Overview of the SEER-Medicare data: content, research applications, and generalizability to the United States elderly population. Med Care, 2002, 40 (dopl.), s. IV-3-18. 8 Czernin, J. Allen-Auerbach, M. Schelbert, H. R.: Improvements in cancer staging with PET/CT: literature-based evidence as of September 2006. J Nucl Med, 2007, 48, dopl. 1, s. 78S-88S. 9 Czernin, J. Allen-Auerbach, M. Nathanson, D. Herrmann, K.: PET/CT in Oncology: Current Status and Perspectives. Curr Radiol Rep, 2013, 1, s. 177 190. 10 Farwell, M. D. Pryma, D. A. Mankoff, D. A.: PET/CT imaging in cancer: Current applications and future directions. Cancer, 19. 6. 2014. 11 Umbehr, M. H. Muntener, M. Hany, T. Sulser, T. Bachmann, L. M.: The role of 11C-choline and 18F-fluorocholine positron emission tomography (PET) and PET/CT in prostate cancer: a systematic review and meta-analysis. Eur Urol, 2013, 64, s. 106 117. 12 Ferda, J. Kastner, J. Ferdová, E. Mírka, H. Hora, M. Hes, O., et al.: Zobrazení karcinomu prostaty na molekulární úrovni naše zkušenosti. Ces Radiol, 2012, 66, s. 289 295. 13 Dusek, L., et al.: Czech cancer care in numbers 2008 2009. Praha, Grada Publishing, 2009. 14 Blaha, M. Janča, D. Klika, P. Mužík, J. Dušek, L.: Project I-COP architecture of software tool for decision support in oncology. In: Blobel, B. Hasman, A. Zvárová, J. (eds.): Data and knowledge for medical decision support: Proceedings of the EFMI special topic conference, 17-19 April 2013, Prague, Czech Republic: IOS Press; 2013. 15 Pavlík, T. Májek, O. Mužík, J., et al.: Estimating the number of colorectal cancer patients treated with anti-tumour therapy in 2015: the analysis of the Czech National Cancer Registry. BMC Public Health, 2012, 12, s. 117. Kontakt: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, LF Masarykovy univerzity, Brno Kamenice 126/3, 625 00 Brno e-mail: dusek@iba.muni.cz 34