MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VRŠOVICKÁ 65, 100 10 PRAHA 10 Vzorkování plavenin v menších tocích Projekt SP/1b7/156/07 Autoři: Mgr. Eva Franců, Ph.D. Mgr. Milan Geršl, Ph.D. Česká geologická služba Říjen 2009 1
Obsah 1. Definice základních pojmů a zákonitostí... 3 1.1. Plaveniny... 3 1.2. Transport materiálu fluviálním systémem... 3 2. Principy vzorkování plavenin... 5 3. Vzorkování plavenin v České republice... 7 3.1. Technické řešení vzorkování plavenin v České republice... 7 4. Metodika vzorkování plavenin... 8 4.1 Časový harmonogram testování metodiky... 8 4.2 Technické údaje o vzorkovači... 8 4.3 Výpočtové modelování pohybu částic ve vzorkovači... 10 4.4 Analytické parametry... 13 5. Závěr... 17 Seznam obrázků Obr. 1: Hjulströmův diagram (Perry a Taylor 2007). Obr. 2: Integrální vzorkovač plavenin. Obr. 3: Vnitřní uspořádání integrálního vzorkovače plavenin. Obr. 4: Instalace vzorkovače na lokalitě Ladná. Obr. 5: Měření rychlosti proudění uvnitř a vně vzorkovače. Obr. 6: Vzorkovač v říčním korytě, vstupní rychlost 0,25 m/s (a), vstupní rychlost 0,5 m/s (b). Obr. 7: Vícefázové proudění, laminární model. Velikost částice 5 μm, čas 0,5 s. Obr. 8: Vícefázové proudění, laminární model. Velikost částice 50 μm, čas 0,5 s. Obr. 9: Vícefázové proudění, laminární model. Velikost částice 500 μm, čas 0,48 s. Obr. 10: Měření ph vody ve vzorkovači suspendované hmoty (levý sloupec) a v říčním toku (pravý sloupec). Obr. 11: Měření Eh vody ve vzorkovači suspendované hmoty (levý sloupec) a v říčním toku (pravý sloupec). Obr. 12: Distribuce velikosti částic určená laserovou metodou CILAS 1064 Liquid. Obr. 13: Práškové RTG difrakční záznamy celohorninových vzorků suspendovaného materiálu moravských řek. Obr. 14: RTG difrakční záznamy vyseparované frakce jílu vzorků suspendovaného materiálu moravských řek, orientované preparáty, sycené ethylenglykolem (Gl), šedé čáry znázorňují pozice píků Si-nosiče, oranžové, čárkované čáry znázorňují identifikační pozice píků minerálů jednotlivých vzorků. 2
1. Definice základních pojmů a zákonitostí 1.1. Plaveniny Plaveniny jsou kohezivně spojené částice o velikosti menší než 63 μm. Pod 0,5 μm (příp. 1 μm) jsou však již částice považovány za koloidní roztok. Jeden z nejdůležitějších transportních prvků anorganických i organických, především lipofilních polutantů v akvatickém prostředí. Nejčastěji se vyskytují ve flokulované formě (Liss et al. 1996), tvořené biofilmy, které jsou složené z mikroorganismů (bakterie, řasy, sinice), minerálního detritu, jílů, hydroxidů Fe/Mn oxidů a black carbonu. Jednotlivé složky jsou drženy pohromadě extracelulární polymerickou substancí (EPS) (Perret et al. 1994, Mitra et al. 2002, Galle et al. 2004), která vzniká jako produkt bakteriální činnosti (Characklis and Marshall 1990). Plaveniny jsou vodou transportovány na velké vzdálenosti a tak může docházet ke snadnému prostorovému rozšíření kontaminace. V místech kde dochází ke změně hydrologických podmínek dochází k sedimentaci a vzniku druhotné kontaminace (Gustavson a Gschwend 1997, Buffle et al. 1998, Tulve and Young 2001 v.d. Kammer et al. 2003, Vignati et al. 2005). Stanovením množství nerozpuštěných látek ve fluviálním prostředí, průtoku vody a analýzou jednotlivých polutantů lze získat údaje o hmotnostním toku plavenin, případně specifickém toku plavenin a nakonec i množství transportovaných polutantů. Dalším účelem kvalitativního sledování plavenin je hodnocení výskytu polutantů a míry zatížení akvatického ekosystému. 1.2. Transport materiálu fluviálním systémem Transport a ukládání sedimentu v rámci říčního toku se řídí vztahem mezi rychlostí fluida a velikosti transportované částice. Vztah mezi těmito dvěmi veličinami popisuje Hjulströmův diagram (Perry a Taylor 2007, Obr. 1), který určuje zda dané částice při dané rychlosti proudění budou podléhat erozi, transportu nebo ukládání (sedimentaci). Velmi zjednodušeně se dá říci že částice dané velikosti začne sedimentovat v okamžiku kdy dojde k poklesu rychlosti. Druh proudění fluida se určuje na základě Reynoldsova čísla (Re) a může být laminární, přechodové nebo turbulentní. Přenos hmoty v kapalině závisí také na hodnotě Froudeova čísla (Fr), které je dáno poměrem setrvačné síly a tíhové síly působící na částici. 3
Obr. 1: Hjulströmův diagram (Perry a Taylor 2007). 4
2. Principy vzorkování plavenin Plaveniny jsou velmi proměnné svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a výskytem v prostoru i v čase. Proto je velmi důležité správně definovat účel pro který mají být odebírány. Materiál transportovaný řekou ve formě plaveniny se může posuzovat dvěma způsoby a to kvantitativně což zahrnuje sledování množství materiálu odnášeného řekou a kvalitativně což zahrnuje posuzování plaveniny z hlediska jejího složení a obsahu nebezpečných látek. Plaveniny se standardně vzorkují z říčního toku několika metodami, jejichž užití je závislé na účelu, pro který je vzorek odebírán. V principu existují dva základní způsoby odběrů vzorků plavenin: A) okamžitý B) integrální. A) Vzorkování okamžité Vzorek reprezentuje vlastnosti plavenin v okamžiku odběru jednorázového vzorku. Zpravidla se jedná o čas, který je potřeba k naplnění vzorkovnice, tedy o sekundy. B) Vzorkování integrální Vzorek je odebírán po delší časový interval. Expozice vzorkovače je určena podle potřeb pro které je vzorek odebírán a podle konkrétních hydrologických podmínek. Zpravidla se jedná o dny. A1. Filtrace Princip metody: Voda z proudnice řeky je odebrána do větší vzorkovnice kanystr o objemu obvykle 5-20 l a převezena do laboratoře k dalšímu zpracování. Ruční vzorkování bývá v dnešní době nahrazeno tzv. autosamplery, zajišťujícími automatické čerpání vody z koryta řeky do vzorkovnice v daných časových intervalech. V laboratoři je následně voda filtrována na filtru o velikosti pórů 0,45 μm. Pro zrychlení filtrace se používá starší podtlaková nebo novější přetlaková aparatura. Získaná plavenina je zachycena na filtru. Nejnovější metodou je tzv. tangenciální filtrace, která je nejefektivnější a poskytuje největší výtěžky plavenin. Výhody: Rychlá a levná metoda. Mobilita umožňující efektivní výběr lokalit. Nevýhody: Velmi malé množství plaveniny obecně do 1 g sušiny. Filtry jsou při vyšší koncentraci plavenin ucpávány. Finanční náklady na tlakové nebo tangenciální filtrační zařízení. V případě použití autosampleru vysoké náklady na strojní vybavení a na jeho zabezpečení a obsluhu a současně nemožnost mobility. 5
A2. Odstřeďování stabilním zařízením Princip metody: Voda čerpaná z koryta řeky prochází odstředivkou, kde jsou separovány plaveniny od vody. Výhody: Efektivní metoda s velkým množstvím vzorku a s vysokým výtěžkem. Nevýhody: Finančně nákladná stavba hydrologické stanice i strojního vybavení. Nároky na častou obsluhu a údržbu. De facto možné jen semikontinuální vzorkování. Není možná mobilita zařízení. A3. Odstřeďování mobilním zařízením Princip metody: Voda čerpaná z koryta řeky prochází odstředivkou, kde je separována plavenina od vody. Odstředivka je instalována na terénním vozidle, které zajišťuje její provoz. Výhody: Efektivní metoda z vysokým výtěžkem. Mobilita umožňující efektivní výběr lokalit. Nevýhody: Finančně nákladné strojní zařízení. Vysoké nároky na obsluhu a údržbu. Velmi malé množství vzorku (cca 1-50 g sušiny). B. Komorová sedimentace Princip metody: Voda z řeky je čerpána do sedimentační nádrže. Sedimentační nádrž musí být umístěna v hydrologické stanici zřízené na břehu. V sedimentační nádrži pak působením přepážek a filtrů dochází k zachycování plavenin. Výhody: Velké množství vzorku (až stovky gramů sušiny). Nevýhody: Finančně nákladná stavba hydrologické stanice. Finančně nákladná sedimentační nádrž a strojní vybavení. Nutnost instalace čerpadla do řeky, instalace vedení čerpané vody a celkově velké nároky na optimalizaci čerpání (možnost strhávání sedimentu, sedimentace v hadicích aj. nepříznivé vlivy). Není možnost mobility. 6
3. Vzorkování plavenin v České republice V České republice jsou plaveniny vzorkovány při řešení výzkumných úkolů nebo grantových projektů v menších územích. Relativně déle trvajícímu monitoringu zaměřenému na větší celky se věnuje Český hydrometeorologický ústav, podniky Povodí a Výzkumný ústav vodohospodářský. Český hydrometeorologický ústav zajišťuje od roku kvalitativní monitoring plavenin na 45 profilech vybraných říčních toků ČR od roku 1999. Metodika odběru, analýz i výběr analyzovaných látek je popsána pracovníky ČHMÚ v odborných periodikách (např. Hanslík et al. 2005, Hypr et al. 2003a, 2003b, Vejvodová et al. 1999 aj.). 3.1. Technické řešení vzorkování plavenin v České republice V České republice jsou používány dvě hlavní metody vzorkování plavenin. Jedná se o vzorkování A) manuální a za B) strojní. A) Vzorkování manuální Při manuálním vzorkování se používá odběrová nádoba, která je pomocí různých technických přípravků ponořena do vodního toku. Odebírá se voda s plaveninou a separace probíhá až po převozu do laboratoře. B) Vzorkování strojní Strojní vzorkování je prováděno automatickým vzorkovačem, autosamplerem. Vzorkovač odebírá vodu z koryta řeky čerpáním do připravených nádob buď ve stanovených časových intervalech nebo řízen vstupními informacemi např. o výšce hladiny, průtoku vody nebo zákalu. Odebraný vzorek je voda s plaveninami a před dalším laboratorním zpracování musí proběhnout separace. 7
4. Metodika vzorkování plavenin 4.1 Časový harmonogram testování metodiky Na základě literární rešerše provedené na počátku řešení projektu v roce 2007, byla vybrána metodika pro odběr plavenin používaná Univerzitou Berlin (Schulze et al. 2007). Dr. M. Ricking navštívil v roce 2007 pracoviště ČGS v Brně a poskytl technické detaily a praktické rady pro realizaci vlastních odběrů. Uvedený model, resp. prototyp byl navržen pro řeky s velkým průtokem a celoročně vysokým stavem vody jako je např. Rýn. Většina říčních úseků v ČR u kterých je třeba sledovat plaveniny nemá během roku vysoký stav vody (max. 1,80 m, v období sucha i pod 0,2 m). Proto byly v průběhu roku 2007 postupně optimalizovány vnější rozměry vzorkovače a jeho další vlastnosti. Během roku 2008 proběhly odběry plavenin na 10 místech na řekách Svratka, Jihlava a Dyje. Průměrná doba expozice vzorkovače suspendované hmoty v říčním toku byla 33 dní. V testovacím období byly prověřovány technické parametry vzorkovače a vypovídací schopnosti o vlastní plavenině. Jako nejvhodnější se ukázalo uložit vzorkovač přímo na dno koryta a to tak, aby stěna se vstupními otvory byla kolmá na směr proudění v řece a celé zařízení bylo ponořeno v rozmezí 200 500 mm po hladinou. V roce 2008 byla zadána diplomová práce na Vysokém učení technickém v Brně, Fakultě strojního inženýrství v magisterském studiu oboru Fluidní inženýrství (2301T036) s názvem integrální vzorkovač. Cílem diplomové práce bylo na základě analýzy proudění zhodnotit efektivnost záchytu suspendované hmoty stávajícím vzorkovačem. Pro počáteční zhodnocení vzorkovače bylo využito výpočtové modelování proudění. Optimalizovaný návrh vytvořený podle výsledků empirického výzkumu byl vyroben jako model a odzkoušen v laboratorních podmínkách. 4.2 Technické údaje o vzorkovači Prototyp vzorkovače byl vyroben o velikosti 400 300 250 mm (d š v). Optimalizovaný vzorkovač má rozměry 400 300 180 mm (obr. 2) je vyroben z nerezového plechu o tloušťce 1,5 mm. Je umístěn v toku tak, že čelní strana se třemi vstupními otvory je kolmo na směr proudu. Pro prostředí s menšími rychlostmi toku je používán vzorkovač s pěti otvory na vstupu i výstupu. Vnitřní prostor je rozdělen dvěmi přepážkami (obr. 3). Vzorkovač je upevněn ocelovými lany průměru 4 mm v plastovém pouzdře a zavěšen na expanzní kotvy průměru 10 mm. Kotvy jsou navrtány do zpevněného břehu koryta, příbřežních hornin popř. do vodohospodářských konstrukcí (obr. 4). Při instalaci je dbáno na upevnění závěsů tak, aby vzorkovač nemohl být silným proudem převrácen nebo otočen. 8
Obr. 2: Integrální vzorkovač plavenin. Obr. 3: Vnitřní uspořádání integrálního vzorkovače plavenin. 9
Obr. 4: Instalace vzorkovače na lokalitě Ladná. 4.3 Výpočtové modelování pohybu částic ve vzorkovači Modelování pohybu částic mělo přispět k pochopení jevů a mechanismů usazování plaveniny ve vzorkovači a k potvrzení, popř. vyvrácení předpokladů spojených se smyslem vlastního řešení vzorkovače. Výpočtové modelování proudění (CFD) zahrnuje: Vytvoření virtuálního 3D modelu odpovídajícího skutečným rozměrům součásti Vytvoření výpočetní sítě na tomto modelu Předepsání okrajových podmínek jednotlivým plochám modelu Řešení příslušného systému rovnic Vyhodnocení výsledků Výpočetní modelování proudění znamená řešení soustavy diferenciálních rovnic přes výpočetní oblast tekutiny. Tato oblast je složena z výpočetních buněk, které dohromady tvoří výpočetní síť postihující celý vyšetřovaný objem tekutiny. Každá buňka představuje malou část tohoto objemu, přičemž každé buňce lze předepsat všechny diferenciální rovnice proudění: Rovnici kontinuity (zákon zachování hmotnosti) 1 rovnice Navier-Stokesovu rovnici (zákon zachování hybnosti) 3 složkové rovnice Rovnice turbulentního proudění min. 2 rovnice modelu turbulence Na všech stěnách s okrajovou podmínkou wall je pro pevné částice uvažována okrajová podmínka reflect. Usazování částic na dně vzorkovače postupně zhoršuje ostatním částicím možnost odrazu a volného pohybu po dně vzorkovače, což popisují nízké koeficienty návratu pro dno vzorkovače. 10
Rychlosti proudění na vstupu do IVS v = 0,19 až 0,27 m/s - byly získány výpočtovým modelováním pro rychlosti proudění v řece v = 0,25 až 0,5 m/s (obr. 5). Výsledný tvar proudnice kapaliny při proudění podél vzorkovače (obr. 6 a 7) pro rychlost 0,25 resp.0,5 m/s. Je patrná deformace proudu v důsledku obtékání vzorkovače, která vede ke snížení vstupní rychlosti do vzorkovače. Obr. 5: Měření rychlosti proudění uvnitř a vně vzorkovače. Obr. 6: Vzorkovač v říčním korytě, vstupní rychlost 0,25 m/s (a), vstupní rychlost 0,5 m/s (b). Částice velikosti 5 μm v první fázi kopírují proudění kapaliny. Sedimentace nastává při poklesu rychlosti ve všech třech komorách vzorkovače, některé částice opouštějí vzorkovač, aniž by se usadily. Částice velikosti 50 μm jsou zpočátku unášeny proudem kapaliny. Po střetu s hranou první přepážky a po rozdělení proudu dochází nejprve k sedimentaci v první komoře IVS. Jakmile proud dorazí do střední části, dojde k sedimentaci i v těchto místech. 11
Částice, které opouštějí IVS, aniž by se usadily, jsou oproti částicím sedimentujícím v zanedbatelném množství. Po vstupu do IVS částice velikosti 500 μm ihned sedimentují. Jejich chování ve vzorkovači je proudovým polem kapaliny ovlivněno velmi málo. Obr. 7: Vícefázové proudění, laminární model. Velikost částice 5 μm, čas 0,5 s. Obr. 8: Vícefázové proudění, laminární model. Velikost částice 50 μm, čas 0,5 s. Obr. 9: Vícefázové proudění, laminární model. Velikost částice 500 μm, čas 0,48 s. 12
4.4 Analytické parametry Bylo ověřeno, že uvedený časový interval je dostatečný k zachycení odpovídajícího množství vzorku pro realizování požadovaných analýz v náležité kvalitě. Výsledky měření fyzikálních parametrů při vlastním odběru jsou znázorněny na obrazcích 1 a 2. Naměřené rozdíly v absolutních hodnotách ph a Eh jsou zanedbatelné a lze tedy předpokládat, že prostředí v uzavřeném vzorkovači je srovnatelné s vodním tokem a omezený kontakt s proudící okysličenou vodou nemá vliv na stabilitu a výsledné složení odebírané suspendované hmoty. Zároveň lze očekávat, že ve většině případů je tento časový úsek vhodný z pohledu rozčlenění a zachycení vyskytujících se podstatných hydrologických situací jako jsou období se zvýšenou a sníženou vodnatostí, období bouřek, tání, období vegetační aj. 10 9 8 7 6 5 EG045_2 EG045_10 EG045_11 EG045_12 EG050_5 EG050_10 EG050_11 EG050_12 EG054_4 EG054_10 EG054_11 EG054_12 EG055_4 EG055_10 EG055_11 EG055_12 EG057_4 EG057_10 EG057_11 EG057_12 EG067_10 EG067_11 EG067_12 EG068_10 EG068_11 EG068_12 EG070_10 EG070_11 EG070_12 EG087_12 EJ016_12 ph Obr. 10: Měření ph vody ve vzorkovači suspendované hmoty (levý sloupec) a v říčním toku (pravý sloupec). EH [mv] 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40-50 -60-70 -80-90 -100-110 EG045_2 EG045_10 EG045_11 EG045_12 EG050_5 EG050_10 EG050_11 EG050_12 EG054_4 EG054_10 EG054_11 EG054_12 EG055_4 EG055_10 EG055_11 EG055_12 EG057_4 EG057_10 EG057_11 EG057_12 EG067_10 EG067_11 EG067_12 EG068_10 EG068_11 EG068_12 EG070_10 EG070_11 EG070_12 EG087_12 EJ016_12 Obr. 11: Měření Eh vody ve vzorkovači suspendované hmoty (levý sloupec) a v říčním toku (pravý sloupec). 13
Na všech získaných vzorcích plavenin byl proveden granulometrický rozbor. Rozbor byl prováděn přístrojem s laserovým paprskem CILAS 1064 Liquid. Cílem rozboru bylo zjistit distribuci zrn plaveniny zachytávaných ve vzorkovači a následně odvodit účinnost vzorkování. Distribuční křivky vzorků plavenin získaných na různých tocích a v různých ročních období nevykazují výrazné odchylky (obr. 12.). a b c d Obr. 12: Distribuce velikosti částic určená laserovou metodou CILAS 1064 Liquid. Vzorky plavenin analyzované práškovou rtg-difrakcí celohorninových neorientovaných analýz obsahují podobné minerální asociace (obr. 13). Jako dominantní minerál byl identifikován křemen, dále živce, minerály skupiny slíd (muskovit, ve frakci jílu illit), kaolinit. Analýza orientovaných preparátů zaměřená na jílové minerály (obr. 14) prokázala přítomnost následujících minerálů: illit, kaolinit a smíšeněvrstevný illit/smektit s expandabilitou 30 50 %S řady illit/smektit, chlorit popřípadě chlorit/smektit. 14
I/S +C min. sk. slíd amf? K+C I/S +M +Q I/S Q K +M C F plagioklas (Ab) kalcit dolomit py nebo G nebo H d=1,499a amf? F amf? č. vzorku, tok + lokalita 841883 842554 Svratka, Nedvědice 842554/2 831612 831742 Svratka, Modřice Svratka, Modřice-pod ČOV plg+ K-ž 831615 100 80 910141, ml 831739 910142, ml Svratka, Vranovice Intenzita 60 40 20 0 K-ž 841885 Jihlava, 842523 Iváň, Přibice 842547 Morava, Lanžhot 842548 Morava, Moravský Sv. Ján 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 2 theta Obr. 13: Práškové RTG difrakční záznamy celohorninových vzorků suspendovaného materiálu moravských řek. 15
I/S R0 d=16,99a cca 30-50 %S d=10a d=7,14a Id C/S?, K/S? K d=4,98a Id d=3,57a d=3,49a d=3,19a d=3,03a K C/S?, K/S? kalcit F d=1,994a Id I/S R0 č. vzorku, tok + lokalita Si-kyveta lesklá Si-kyveta matná 841883 (Gl) 842554 (Gl) 842554/2 (Gl) Svratka, Nedvědice Q 831612 (Gl) 831742 (Gl) 831615 (Gl) Svratka, Modřice Svratka, Modřice-pod ČOV 910141, ml (Gl) Intenzita 500 400 300 200 I/S R0 831739 (Gl) 910142, ml (Gl) 841885 (Gl) Svratka, Vranovice 842523 (Gl) Jihlava, Iváň, Přibice 842547 (Gl) Morava, Lanžhot 100 0 I/S R0 I/S +Id +Q 842548 (Gl) Morava, Moravský Sv. Ján 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 2 theta Obr. 14: RTG difrakční záznamy vyseparované frakce jílu vzorků suspendovaného materiálu moravských řek, orientované preparáty, sycené ethylenglykolem (Gl), šedé čáry znázorňují pozice píků Si-nosiče, oranžové, čárkované čáry znázorňují identifikační pozice píků minerálů jednotlivých vzorků. 16
5. Závěr Navrhovaná metodika vyvinutá a otestovaná v rámci projektu SP/1b7/156/07, Ministerstva životního prostředí vyplňuje mezeru v dosud používaných způsobech odběru plaveniny v ČR. Jedná se o finančně dostupnou metodu umožňující odběry plaveniny v řekách s nízkým stavem vody. Výběr vzorkovacích lokalit je téměř neomezený, což při nízkých nárocích na obsluhu na umísťování vzorkovačů umožňuje využití metody při detailním sledování říčního systému na mnoha profilech současně. Takovéto umístění je zvlášť výhodné při vyhledávání zdroje kontaminace, při zjišťování příspěvku kontaminace jednotlivých aglomerací nebo při sledování postupu povodňové vlny a změnách kontaminací v ní obsažených. Při použití navrhované metodiky je množství zachyceného materiálu dostatečné pro realizaci plné škály analytických metod. Výsledky testování metodiky odběru plaveniny lze shrnout v následujících bodech: 1. Získání integrálního vzorku popisujícího sledované časové období (2 týdny až jeden měsíc) v několika bodech sledovaného říčního toku. 2. Získání dostatečného množství plaveniny pro širokou škálu analytických metod. 3. Zachytit povodňovou nebo havarijní vlnu na několika místech současně a vyhodnotit tak její dosah. 4. Možnost flexibilně instalovat do říčního toku podle požadavků aktuálních, před a po předpokládaném zdroji atp. 5. Nízká pořizovací cena (6,5 tis. Kč vč. DPH) 6. Nerezové boxy nezpůsobují žádnou měřitelnou kontaminaci ve vzorcích v obsahu těžkých kovů. Nebyly vysledovány žádné jevy a procesy ovlivňující chování organických polutantů. 7. Jednoduchost konstrukce usnadňuje a zlevňuje výrobu a minimalizuje riziko poruchy 17
6. Literatura Buffle, J., Wilkinson, K.J., Stol, S., Filelall, M., Zhang, J. (1998) A generalized description of aquatic colloidal interactions: The three colloidal components approach. Environ. Sci. Technol., 32, 2887-2899. Galle, T., Van Lagen, B., Kurtenbach, A., Bierl, R. (2004) An FTIR-DRIFT study on sediment particle structure: Implications for biofilms dynamics and pollutant binding. Environ. Sci. Technol., 38, 4496-4502. Gustavson, O., Gschwend, P.M. (1997) Aquatic colloids: Concepts, definitions, and current challenges. Limnol. Oceanogr., 42, 519-528. Hanslík E., Kalinová E., Kalinová M., Rieder M., Geršl M. (2005): Požadavky na radiologické metody při sledování povrchových vod v rámci monitorovací sítě ČHMÚ. In: Hanslík, E. Pecinová, A. (Eds.): Radiologické metody v hydrosféře 05, 10.-11. 5. 2005, Hrotovice, sborník přednášek, 67-72. Ekomonitor spol. s r. o. Chrudim. ISBN 80-86832-10-4. Hypr D., Halířová J., Beránková D. (2003): Metody odvození priorit nebezpečných látek a jakostních cílů. In Rieder, M. a kol.: Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR. Závěrečná zpráva projektu VaV 650/3/00. ČHMÚ, Praha 2003. Hypr D., Halířová J., Beránková D. (2003b): Stanovení seznamu prioritních polutantů a jejich kvalitativních limitů pro jednotlivé složky vodního ekosystému. - Sedimenty vodných tokov a nádrží, sborník přednášek, 151-160. Bratislava. Characklis, V.G., Marshall, K.C. (1990) Biofilms. Wiley Interscience. John Wiley and Sons, Toronto. Liss, S.,N., Droppo, I.,G., Flannigan, D.T., Leppard, G.G. (1996) Environ. Sci. Technol., 30, 680-686. Mitra S., Bianchi, T.S., McKee B.A., Sutula, M. (2002) Black carbon from the Mississippi river: quantities, sources and potential implications for the global carbon cycle. Environ. Sci. Technol., 36, 2296-2303. Perret, D., Newman, M.E., Negre, J.C., Chen, Y., Buffle, J. (1994) Submicron particles in the Rhine river - I. physico-chemical characterization. Wat. Res., 28, 91-106. Perry Ch., Taylor K., Environmental sedimentology, pp. 441, Blackwell Science, Oxford, 2007 Ricking M. (2007): Zusammenstellung der Vergleichbarkeit der Probennahmeverfahren für Schwebstoffe für die Umweltprobenbank des UBA. MS, FU-Geowissenschaften, AG Hydrogeologie, Berlin, 15 str. Berlin Schulze T., Ricking M., Schröter-Kermani Ch., Korner A., Denner H-D., Weinfurtner K., Winkler A., Pekdeger A. (2007): The German Environmental Sepecimen Bank. J. Soils Sediments, 7, 1 7. Tulve, N.S., Young, T.C. (2001) Interactions of natural colloidal material and phenanthrene in the aquatic environment. Remed. J., 11, 35-47 Vejvodová J., Laubeová A., Junová D.(1999): Monitorování radioaktivních látek v hydrosféře ČR ve vztahu k EU. Sborník prací XVI. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství, České Budějovice, 1999. Vignati, D.A.L., Dworak, T., Ferrari, B., Koukal, B., Loizeau, J., Minouflet, M., Camusso, M.I., Polesello, S., Dominik, J. (2005) Assessment of the geochemical role of colloids and their impact on contaminant toxicity in freshwaters: An example from Lambro-Po system (Italy). Zouhar, J. (2009): Integrální vzorkovač sedimentů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Pavel Rudolf, Ph.D. 18